Seznam Zprávy získaly policejní dokument, který podrobně popisuje, jak podle detektivů jedna z největších odpadových firem – AVE CZ – dlouhé roky systematicky obírala města o peníze. Jedna z největších odpadových firem v Česku se podle policistů celé roky vědomě chovala tak, jako by pro ni neplatily zákony. Čtyři středočeská města, na jejichž území známá společnost AVE CZ provozuje skládky, kvůli tomu přišla dohromady o více než 1,4 miliardy na poplatcích za ukládání odpadů. A stát o další 2,3 miliardy. Více ZDE

Víte, jaký formát bezpečnostního listu je platný od 1.1.2023? Řešíte problém dovozu surovin ze zemí mimo EU? Máte povinnost oznamovat nebezpečné směsi do PCN? Pokud ano, využijte náš kurz, kde se veškeré informace pro níže uvedené oblasti dozvíte od zkušených lektorů z oboru. Kolektiv našich zkušených lektorů se problematikou chemických látek, směsí, detergentů aj. zabývá ve své profesní praxi již řadu let. Je možnost i jednodenní účasti, vyberete si, který den Vám více vyhovuje.

Program kurzu:

1. DEN

• Aktuality v legislativě – nařízení REACH, CLP a BPR 
• Formát bezpečnostního listu platný od 1. 1. 2023

• Endokrinní disruptory – základní informace a přehled na ECHA

• Kontroly ČIŽP

• Dovoz látek a směsí ze zemí mimo EU – základní povinnosti, funkce výhradního zástupce, dovoz do EU vs. nákup v EU

• Oznamování nebezpečných směsí dle přílohy VIII nařízení CLP

2. DEN

• Zpracování „Havarijního plánuׅ“ z pohledu zákona o vodách

• Skladování chemických látek a směsí

• Povinnosti plynoucí z nového zákona o prekurzorech výbušnin

• Diskuze

Účastníkům kurzu bude rozesláno „Osvědčení o absolvování kurzu“ – emailem.

Termín konání:    
5. – 6. 10. 2022 Praha, hotel Krystal

Těšíme se na setkání s Vámi                              

za společnost CHEMELEONI s.r.o.
Ing. Martina Dobšáková, Ing. Tomáš Králik

 

Ministerstvo životního prostředí vydává novelu emisní vyhlášky. Ta umožní během vyhlášených mimořádných stavů v energetice provozovat také zdroje dodávající teplo a elektřinu, které by za normálních okolností musely být závěrem letošního roku odstaveny nebo by jejich provoz byl možný pouze po omezený čas. Díky tomu by se mělo ušetřit přibližně 200 milionů kubíků zemního plynu pro využití domácností. Vyhláška vyjde ve Sbírce zákonů 5. září 2022 a platit začne o den později.

„Novela vyhlášky, která platí jen po dobu stávající krizové situace, je pečlivě vyváženým kompromisem. Časově je omezená do května roku 2024 a smí se využít jen v době, kdy se vyhlásí tzv. předcházení či stav nouze. Jde tedy o krizové opatření, které nic nemění na dlouhodobých závazcích k omezování emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů. Skutečným řešením jak energetické, tak klimatické krize zůstává co nejrychlejší odklon od spalování fosilních paliv,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

MŽP novelou vyhlášky č. 415/2012 Sb. k zákonu o ochraně ovzduší pomáhá udržet stabilní dodávky energií v ČR při současném zachování vysoké úrovně ochrany životního prostředí. Tato opatření jsou reakcí na současné i hrozící omezení či výpadky dodávek zemního plynu z Ruské federace.

Novela reaguje na dopady současné geopolitické situace související s ruskou invazí na Ukrajinu a s nespolehlivostí dodávek zemního plynu. Jejím cílem je přispět k zajištění energetické bezpečnosti České republiky během vyhlášení tzv. předcházení stavu nouze nebo přímo stavu nouze podle energetického zákona. Vyhláška vyjde ve Sbírce zákonů 5. září 2022 a vstupuje v účinnost den poté, což v kombinaci s vyhlášením předcházení stavu nouze v teplárenství rovněž od 5. září teplárnám a elektrárnám umožní, aby se včas připravily na nadcházející topnou sezónu.

Změna se vztahuje na dvě skupiny zdrojů. Za prvé umožňuje prodloužit provoz tepláren na hnědé uhlí, jejichž provoz by jinak nebyl od ledna 2023 možný, protože jim k 31. prosinci 2022 končí přechodný režim umožňující plnit mírnější emisní limity.

Za druhé novela umožňuje prodloužit provoz některých spalovacích zdrojů, které se standardně využívají pouze jako záložní nebo špičkové. Ty mohou být standardně v provozu pouze po omezený počet hodin (nejvýše 1 500 provozních hodin za rok). Novela umožní, že po dobu trvání mimořádných stavů v energetice se provozní hodiny těchto zdrojů nebudou do stanoveného limitu započítávat a budou tak moci být provozovány podle potřeby déle.

Možnost provozu těchto zdrojů při mírnějších emisních limitech je omezena pouze na dobu trvání tzv. předcházení stavu nouze, případně samotného stav nouze podle energetického zákona.

Díky tomu, že teplárny a elektrárny mohou využívat jiné zdroje, uspořený zemní plyn mohou využít například domácnosti nebo jiné sektory průmyslu. Podle odhadů MŽP bude možné ročně uspořit zhruba 200 milionů m3 zemního plynu.

S ohledem na zachování vysoké úrovně ochrany životního prostředí jsou v souladu s doporučením Evropské komise tato opatření časově omezená nejpozději do 31. 5. 2024, tedy po dobu následujících dvou topných sezon.

Specifické podmínky provozu se týkají spalovacích stacionárních zdrojů:

1. o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 50 MW do 200 MW včetně, uvedených do provozu před rokem 2003, které dodávají teplo do soustav centrálního zásobování teplem, jež do 31. 12. 2022 čerpají výjimku z emisních limitů podle § 39 zákona. Tyto bude možné během mimořádných stavů provozovat i po 1. 1. 2023, a to za totožných podmínek. Tyto zdroje by bez platnosti novely vyhlášky byly nahrazeny jinými zdroji, převážně spalujícími zemní plyn.
2. záložních/špičkových o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším něž 50 MW, jež nyní slouží ke krátkodobé dodávce energií, které mají z důvodu snížené schopnosti plnit nejpřísnější emisní limity omezenu provozní dobu na 1 500 hodin za rok. Takovým nebude provozní doba v průběhu mimořádných stavů započítávána do limitu 1 500 h za rok.
3. o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 50 MW spalujících hnědé uhlí, kterým je provozní doba z důvodu plnění mírnějšího emisního limitu pro oxid siřičitý omezena na 3 200 provozních hodin ročně. Těmto sezónním zdrojům byl limit provozní doby navýšen na 3 600 hodin za rok, a to až do 31. 12. 2024.

Institut cirkulární ekonomiky mění po sedmi letech vedení. Soňa Klepek Jonášová, která organizaci prosazující společenskou změnu skrze cirkulární ekonomiku v roce 2014 založila, odchází na mateřskou dovolenou. Role výkonného ředitele se ujímá dosavadní provozní ředitel Pavel Zedníček, expert na cirkulární ekonomiku ve vztahu k dekarbonizaci průmyslu. O provoz, procesy a vedení interních týmů se bude starat Markéta Pavlíková, která má za sebou provozní řízení ve společnosti Impact Hub Praha nebo rozvojové a humanitární mise na Donbase a v Sýrii.

“Zastávám názor, že příležitost předat organizaci týmu, kterému zakladatel naplno důvěřuje, je velká odměna. Po osmi letech, kdy jsem se rozhodla přinést téma cirkulární ekonomiky do Česka, je INCIEN ve výborné kondici, připraven přispívat klíčovými podklady pro dobrá rozhodnutí vlády, firem a dalších aktérů a jsem si jistá, že je i zásadní organizací pro akceleraci cirkularity do další úrovně,” říká Soňa Klepek Jonášová, která dále zůstává v pozici zakladatelky a celý tým podporuje na dálku.

Roli výkonného a finančního ředitele organizace nyní zastává Pavel Zedníček, jež v organizaci působí od roku 2019. Jeho specializací je cirkulární ekonomika ve vztahu k dekarbonizací průmyslu: na toto téma inicioval mimo jiné i nejnovější studii INCIEN, která vychází v těchto dnech. Pavel vystudoval chemii životního prostředí na VŠCHT v Praze a udržitelnost a inovace v průmyslu na Utrechtské univerzitě a na ETH v Curychu. Do vedení přináší pracovní zkušenosti z Holandska i ze stáží v Paříži, Šanghaji či Lisabonu.

“Velmi si vážím důvěry převzít vedení v tak renomované organizaci jako je INCIEN. Do této pozice se mi vstupuje nelehko, neboť zakladatelka Soňa Klepek Jonášová se de facto stala tváří cirkulární ekonomiky v ČR a naplnit podobná očekávání je takřka nemožné. Mojí prioritiou bude zúžit rozsah našich aktivit, ale ty dělat se zápalem a na 100 %. Klíčové bude vybudovat silný a profesionální tým, a posílit tak dlouhodobou udržitelnost organizace. V neposlední řadě chci výrazně zvýšit intenzitu našeho napojení na zahraniční a evropské kruhy a budovat silná partnerství na národní i mezinárodní úrovni,” komentuje Pavel jeho novou pozici. 

V roli provozní ředitelky nově působí Markéta Pavlíková. Absolventka oboru Sociální práce a humanitární práce na Univerzitě Palackého v Olomouci a Bezpečnostních studií na Karlově univerzitě v Praze v minulosti působila například v organizacích Člověk v tísni nebo v Impact Hub Praha. “Provozní ředitelka je klíčovou osobou pro každodenní chod INCIEN a jeho strategický rozvoj. Mojí ambicí je zvýšení efektivity procesů a maximální posilování kompetencí vedoucích jednotlivých piliřů jako je akademie, konzultace, think tank, advokacie a nově i Český cirkulární hotspot,” dodává Markéta.

Institut cirkulární ekonomiky vznikl s cílem zvýšit povědomí o konceptu cirkulární ekonomiky a demonstrovat jej v českém kontextu. Od svého založení v roce 2014 se organizaci podařilo téma vnést do veřejné diskuse a s podporou stále větší části soukromého, akademického a neziskového sektoru měnit zažité koncepty v české ekonomice s cílem optimalizovat nakládání s materiály, a přispět tak vyšší konkurenceschopnosti českého hospodářství skrze dekarbonizaci a ochranu přírodního bohatství. Díky vzdělávacím akcím proškolili experti INCIEN více než 1800 profesionálů a poskytli více než 200 expertních konzultací firmám a obcím. Jejich cirkulární skeny pomohly nastavit principy cirkulární ekonomiky v hlavním městě Praha a ve Středočeském kraji. Projekt Cirkulární doprava, založený na využití biometanu vzniklého z biologicky rozložitelných odpadů jako palivo pro autobusy přinesl v roce 2019 INCIEN ve spolupráci s Dopravním podnikem Brno environmentálního “oskara", cenu E.ON Energy Globe.

Nejvýznamnějším letošním projektem INCIEN je rozsáhlá studie s názvem Role cirkulární ekonomiky v dekarbonizaci průmyslu, která analyzuje specifika českého průmyslu a navrhuje, jak v tomto kontextu co nejrychleji dosáhnout uhlíkové neutrality. Vedle toho se pro nové členy otevírá Český cirkulární hotspot, platforma, která sdružuje malé i větší firmy, akademickou sféru státní správu s cílem pomáhat s hledáním nových příležitostí při přechodu na cirkulární ekonomiku. Registrace právě probíhá na stránkách INCIEN.

Aktuálně vyhlášené výzvy Programu na podporu projektů NNO mohou nestátní neziskové organizace získat celkem dvacetimilionovou podporu na neinvestiční projekty realizované v příštím roce. Neziskové organizace mohou předkládat projekty do dvou souběžně otevřených výzev. Výzva Podprogramu A je určena na podporu projektů zaměřených na ochranu přírody a biologické rozmanitosti, vliv životního prostředí na lidské zdraví, změnu klimatu a na environmentální vzdělávání. Výzva Podprogramu C podporuje dlouhodobé systémové projekty v oblasti životního prostředí a pro rok 2023 je tematicky zaměřena na implementaci Metodiky participace nestátních neziskových organizací v poradních a pracovních orgánech a při tvorbě dokumentů státní správy.

Výzvy Programu najdete na webových stránkách MŽP v rubrice <a data-cke-saved-href="https://www.mzp.cz/cz/program_podpora_projektu_nno" href="https://www.mzp.cz/cz/program_podpora_projektu_nno" _blank"="">Program na podporu projektů NNO. Případné dotazy zodpoví odbor finančních a dobrovolných nástrojů, kontaktní osoba Mgr. Petra Nováková Sádková, e-mail: petra.novakova@mzp.cz.

Ve Sbírce předpisů ČR vychází zákon č. 243/2022 Sb. o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí a dále navazující zákon č. 244/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) začala stíhat firmu z krácení daní kvůli nakládání s odpady. Na policejním webu to uvedl mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. Stíhání čelí společnost AVE CZ odpadové hospodářství, potvrdila ČTK. Server Lidovky.cz napsal, že kriminalisté vyčíslili škodu na 3,76 miliardy korun. Zahájení trestního řízení je podle AVE CZ nepodložené a postavené na chybných závěrech policie, podala proto stížnost. Stanovenou škodu označila za virtuální.

Jednu právnickou osobu NCOZ stíhá pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, a to v souvislosti s nakládáním s odpady, uvedl Ibehej. "Věc dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze," dodal. "Můžeme potvrdit, že policejní orgán zahájil trestní stíhání společnosti AVE CZ jakožto právnické osoby v souvislosti s údajnými trestnými činy spojenými s výběrem poplatků za odpady na skládkách," sdělila ČTK firma.

Detektivové jsou přesvědčení, že AVE CZ porušila zákon o odpadech na skládkách v Benátkách nad Jizerou, Čáslavi, Hořovicích a Mšenu, píšou Lidovky.cz. Podle vyšetřovatelů vznikla státu škoda 2,3 miliardy korun. Další stovky milionů firma údajně neodvedla dotčeným obcím. V případě Čáslavi jde téměř o miliardu korun, škoda 437 milionů vznikla Benátkám nad Jizerou, Hořovice přišly o 33 milionů a Mšeno o 16 milionů Kč.

AVE CZ podle policie obcházela daňovou povinnost minimálně v letech 2016 až 2020. "Jako provozovatel skládek měla podle zákona o odpadech povinnost vybírat poplatky za uložení odpadů na skládku a odvádět je příjemci poplatku, přičemž AVE tuto povinnost úmyslně neplnila," cituje server z textu obvinění. Proti nedostatečným platbám za ukládání odpadu opakovaně vystupovali starostové dotčených obcí.

AVE CZ uvedla, že naprosto odmítá, že by se dopustila jakékoli trestné činnosti. "Zahájení trestního řízení je nepodložené a postavené na zcela chybných závěrech Policie ČR. Společnost AVE CZ podala proti zahájení trestního stíhání stížnost a proti postupu policejního orgánu se bude dále bránit všemi dostupnými právními prostředky," oznámila.

Jednáním, které je jí nyní vytýkáno, se AVE CZ o nic neobohatila, nezískala žádnou výhodu ani nezpůsobila nikomu žádnou újmu, uvedla firma. "Údajná výše škody je zcela virtuální," napsala. "Společnosti AVE CZ je nesprávně přičítána k tíži nejednoznačnost zákona, díky níž se nyní správní orgány snaží zpětně změnit svůj výklad povolení k provozu skládek, která dříve schválily," dodala.

Detektivové NCOZ loni v březnu zasahovali ve firmě AVE a snažili se zajistit dokumenty spojené se skládkováním. V případě pravomocného rozsudku společnosti hrozí až zákaz činnosti.

Většinovým akcionářem AVE je společnost EP Industries (EPI), ve které v minulosti vlastnil majoritní podíl podnikatel Daniel Křetínský. Nyní Křetínský drží nepřímo asi 37 procent EPI a nevykonává ve skupině manažerskou kontrolu, podle obchodního rejstříku je Křetínský předsedou dozorčí rady EPI. Ve výroční zprávě AVE CZ odpadové hospodářství za loňský rok je jako společník s většinovým podílem na základním kapitálu firmy označena společnost Andelta. EPI je zmiňována jako ovládající osoba, která společnost AVE CZ odpadové hospodářství prostřednictvím firmy Andelta ovládá. Jediným akcionářem Andelty je podle obchodního rejstříku firma Piramel Enterprises Limited z Kypru.

Hlavní město Praha prostřednictvím své společnosti Pražské služby získalo bioplynovou stanici a navazující rozvojové pozemky v Chrástu u Poříčan. Praha tak bude mít jako první velké město v Česku vlastní řešení pro zpracování bioodpadu z domácností a gastroodpadu z jídelen a restaurací. Bioplynová stanice promění bioodpad na bioplyn, který bude předáván po úpravě na biometan přímo do plynové sítě a využíván například pro pohon nákladních aut městských společností. Vedle toho vznikne digestát, který je využíván jako hnojivo. Hlavní město tak přispěje také ke snižování závislosti na plynu z Ruska.

Hlavní město Praha získáním bioplynové stanice významně přispívá k plnění svého Klimatického plánu do roku 2030 a Strategie přechodu na cirkulární ekonomiku. Zároveň se jedná o nezbytný krok ke splnění požadavků nového zákona o odpadech pro třídění a recyklaci komunálního odpadu, tedy i gastroodpadu. Do roku 2030 Praha musí více než zdvojnásobit množství vytříděného a využitého komunálního odpadu. Dnes je vytříděno přibližně 31 %, již v roce 2025 to má být podle zákona 60 %, v roce 2030 pak 65 %.  Bioodpad včetně tzv. kuchyňských odpadů a odpadů z jídelen (gastroodpadu) je přitom nejvýznamnější složkou komunálního odpadu.

„Praha v současnosti nemá zařízení na efektivní využití biologicky rozložitelných odpadů, které tvoří významnou část, až 40 procent, z produkovaného směsného odpadu na území Prahy. Kompostovat lze pouze rostlinnou část těchto odpadů. Právě bioplynová stanice je zařízení, které využije zajímavý energetický a materiálový potenciál komplikovaně kompostovatelného bioodpadu,“ říká náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Jana Plamínková a dodává: „Od začátku roku 2022 si mohou pražské domácnosti bezplatně objednat hnědé popelnice na biodpad. Podle našich dat mohou domácnosti do těchto popelnic vytřídit až jednu třetinu komunálního odpadu. Tím si také mohou snížit objem nebo frekvenci vývozu svých černých popelnic, a tedy uspořit peníze.“

S ohledem na nutné stavební úpravy bioplynové stanice, která v současné době funguje jako převážně zemědělská, hlavní město plánuje do 1,5 až 3 let zahájení zpracovávání gastroodpadů a odpadů z hnědých popelnic. Nyní bioplynka využívá tzv. technologii mokré anaerobní fermentace, která po rekonstrukci technologie a navýšení kapacity umožní zpracování 25 až 30 tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu ročně.

„Nákupem vlastní bioplynové stanice pak chceme vyřešit, co s tímto vytříděným odpadem. Gastroodpad obsahuje živočišné zbytky a další příměsi, které bude možné v bioplynové stanici přeměnit na tzv. bioplyn. Tento bioplyn je pak možné po úpravě vtláčet do plynové distribuční sítě a využívat například pro pohon automobilů ve formě BioCNG,“ vysvětluje investici do bioplynové stanice Jana Plamínková.

Rozvojové pozemky navazující na areál bioplynové stanice umožňují postavit i další potřebné provozy spojené s odpadovým hospodářstvím hlavního města. Vzhledem ke kapacitě, kterou Praha pro zpracování gastroodpadů bude v budoucnu potřebovat, se nabízí prostor pro další bioplynovou stanici s využitím technologie polosuché fermentace a pro kompostárnu.

„Při zpracování gastroodpadů z hlavního města jsme nyní kapacitně i cenově závislí na externích koncových zařízeních ve Středočeském a Ústeckém kraji. Od akvizice bioplynové stanice v Chrástu si slibujeme garantovanou zpracovatelskou kapacitu, a tudíž i vyšší míru soběstačnosti. Díky tomu a díky kratší dojezdové vzdálenosti svozových vozů než v současnosti budeme schopni pro Prahu dlouhodobě zajistit efektivnější využití gastroodpadů,“ popisuje tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana a doplňuje: „Hlavní město bude mít svoji komunální bioplynovou stanici, zařadíme se tak mezi významná evropská města jako Vídeň, Oslo či Milano, kde jsou tato zařízení nedílnou součástí městského ekosystému nakládání s odpady.“

Nákup bioplynové stanice a rozvojových pozemků v Chrástu se ukázal jako nejvhodnější varianta z hlediska času, nákladů i efektivity investice. Praha jej uskutečnila prostřednictvím své společnosti Pražské služby zvýšením základního kapitálu Pražských služeb o částku 159 milionů korun. Toto zvýšení schválilo Zastupitelstvo hlavního města na svém červnovém jednání.

„Jsem přesvědčena, že ve světle aktuálních geopolitických událostech a války na Ukrajině význam bioplynových stanic v budoucnu poroste, a to s ohledem na očekávané omezení dodávek zemního plynu z Ruska. Bioplynové stanice se tak stanou jedním z nástrojů, které v budoucnu mohou částečně pokrýt výpadek těchto dodávek,“ uzavírá Jana Plamínková.

Pražská Knihovna věcí půjčuje lidem za malý poplatek nejrůznější vybavení. Za 50 až 300 korun si v ní mohou půjčit předměty jako stany, fotoaparáty nebo šicí stroje. Šetří tak nejen peněženky, ale i životní prostředí. „Věcí je na světě nekonečně mnoho. Chceme pomoci tomu, aby měli lidé alternativu a nemuseli jít do obchodu a koupit si tu danou věc, když jí potřebují třeba jenom jednou,“ říká Petr Žabka, jeden ze zakladatelů knihovny. Více ZDE

Při horkém počasí ve městech pomáhají listnaté stromy, které dokážou ochlazovat ulice. Také poskytují stín, zadržují vodu a čistí ovzduší. Například jen v ulicích Prahy jich roste zhruba 100 tisíc. Řada stromů ale kvůli špatným podmínkám zmíněné funkce neplní. Zlepšit to má nový manuál Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, na kterém pracovali odborníci. Více ZDE

Cena emisních povolenek v Evropské unii se vyšplhala na rekordních 99,22 eura (zhruba 2450 Kč) za tunu. Informovala o tom agentura Bloomberg. Upozornila přitom, že elektrárny a továrny v EU nyní v důsledku omezených dodávek zemního plynu více využívají uhlí a ropu.

Krátce před 17:00 SELČ se cena povolenek pohybovala v těsné blízkosti 98 eur za tunu. Proti čtvrtku tak vykazovala nárůst zhruba o dvě procenta.

Produkce elektřiny z uhlí vytváří dvojnásobné množství emisí oxidu uhličitého než produkce z plynu, takže vyžaduje více emisních povolenek. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve čtvrtek uzavřela na rekordních 241 eurech za megawatthodinu. Situace na trhu s plynem se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu, na což Evropská unie reagovala sérií protiruských sankcí.

Na další maxima se tento týden v Evropě vyšplhaly také ceny elektřiny. Na trhu kvůli omezeným dodávkám plynu panují obavy, zda Evropa dokáže v zimě vyrobit dostatek elektrické energie. Růst cen energií tlačí v evropských zemích vzhůru inflaci a zvyšuje náklady domácností i podniků.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Zajímá Vás práce v cirkulárním odpadovém hospodářství, hledání nových cest a způsobů jak nakládat s odpady v rostoucí mezinárodní firmě? Podívejte se na pracovní nabídky: Waste Management & Circular Economy Expert / Circular Waste Management Consulting - Junior  / Circular Waste Management Consulting - Senior

Technologický startup Reep Technologies původem z Tel Avivu vynalezl způsob, jak z potištěného papíru odstranit inkoust a zároveň ho nepoškodit. Zeleným laserem odtištěné archy mohou po zpracování rovnou zamířit do dalšího kola tisku. Vyčištěný papír se do oběhu může vrátit i desetkrát. Více ZDE

Platnost certifikátu biopotravin nebo bioproduktů se prodlouží až na 26 měsíců. Zároveň se zvýší horní hranice peněžité pokuty za klamání spotřebitele v souvislosti s prodejem výrobků označených tak, že pocházejí z ekologického zemědělství. Poskytovatelé připojení k internetu budou mít novou povinnost blokovat přístup k webovým stránkám nabízejícím nebezpečné potraviny. Počítá s tím novela zákona o ekologickém zemědělství, více ZDE

Ceny energií v Evropě lámou rekordy. Kontinent do toho spalují horka a požáry způsobené klimatickou změnou. V Německu, zdá se, nalezli část řešení těchto problémů. Krizím čelí skrze komunitní energetiku. Čisté zdroje v rukou lidí šetří peníze, ale i klima. Redakce iDNES.cz přináší druhou část reportáže z Bavorska. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo I. výzvu v aktivitě Úspory energie z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Pro malé a střední podniky (MSP), ale i velké podniky, je připraveno celkem 10 miliard korun. Žádosti o podporu lze podávat od 1. září 2022 a na projekt je možné získat dotaci až ve výši 200 milionů korun. Vyhlášena zároveň byla i výzva z OP TAK, která podpoří větrné elektrárny.

„V době energetické války ze strany Ruska, která vede k navyšování cen energií, jsou úspory energií naprostou nezbytností. A cílem této výzvy je dosáhnout právě toho, proto jsme na první výzvu k rozvoji úspor alokovali 10 miliard korun. Z evropských prostředků tak můžeme podpořit podnikatele v přechodu na energeticky úspornější způsoby výroby, při instalaci obnovitelných zdrojů energie, využívání odpadní energie, zateplení podnikatelských budov či výměně oken,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Žadatelem ve výzvě Úspory energie může být malý a střední podnik nebo velký podnik. V oblasti železniční dopravy může být žadatel i subjekt až ze 100 % vlastněný veřejným sektorem anebo státní organizace. Míra podpory podle typu podniku a regionu NUTS se pohybuje od 35 % do 65 %. Dotace na projekt je poskytována minimálně ve výši 0,5 milionu korun a maximálně do výše 200 milionů korun. Podpora na náklady na energetický posudek, projektovou dokumentaci pro stavební povolení a výběrové řízení bude poskytována v režimu de minimis. Maximální výše způsobilých výdajů na organizaci výběrových řízení může činit 80 tisíc korun.

„Věříme, že ze strany podnikatelů bude poptávka po projektech na úspory energie vysoká a že realizace výzvy přispěje ke zvýšení odolnosti podnikatelských subjektů vůči růstu cen energií, ale i k naplnění klimaticko-energetických cílů ČR, jako je například naplnění cíle úspor podle evropské směrnice o energetické účinnosti,“ říká náměstek pro EU fondy Marian Piecha.

Jedná se o průběžnou (nesoutěžní) výzvu s příjmem žádostí o podporu od 1. září 2022 do 30. listopadu 2023. Zájemci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace (API), která pomáhá žadatelům s přípravou žádostí o dotaci a s administrací projektu.

Spolu s výzvou Úspory energie byla 15. srpna 2022 vyhlášena výzva Obnovitelné zdroje energie, specificky zaměřená na větrné elektrárny. Alokace v této výzvě je 500 milionů korun. Žadatelem může být malý a střední podnik nebo velký podnik a na projekt může získat dotaci až ve výši 15 milionů EUR. Míra podpory je podle typu podniku a regionu NUTS v intervalu 50 % až 80 %. Jedná se rovněž o průběžnou výzvu, u které bude probíhat příjem žádostí od 8. září 2022 do 1. února 2024.

Podrobné parametry výzvy na Úspory energie jsou zde, podrobnosti k výzvě Obnovitelné zdroje energie – větrné elektrárny najdete na tomto odkazu.