Řešit rizika vážných zásahů do lidských práv a životního prostředí ukládá největším evropským a tedy i českým podnikům návrh evropské směrnice o due diligence neboli náležité péči, kterou dnes představila Evropská komise. Náležitá péče je flexibilní nástroj, který podnikům dává návod jak identifikovat a přiměřeně jejich situaci řešit zásadní problémy, jako jsou dětská a nucená práce nebo systematické odlesňování v jejich dodavatelských řetězcích. Legislativa pomůže vyrovnat podmínky pro domácí výrobce a odpovědné firmy, které s negativními dopady nejsou spojeny nebo je už řeší.

Evropská komise dnes představila návrh směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence - CSDD), jejímž cílem je zajistit, aby firmy zjišťovaly a snažily se předcházet závažným dopadům na lidská práva a životní prostředí v jejich dodavatelských řetězcích. Návrh směrnice dává firmám vodítko, jak mají problémy identifikovat, hodnotit a řešit přiměřeně k jejich zapojení a možnostem. K tomu jim má sloužit nástroj zvaný due diligence (náležitá péče).

Nová legislativa se dotkne největších firem na jednotném evropském trhu s více než 500 zaměstnanci a příjmy vyššími než 150 milionů eur. Vztahovat se bude také na velké firmy s více než 250 zaměstnanci, které podnikají v rizikových sektorech, jako je například zemědělství, oděvní nebo těžební průmysl. Malých a středních podniků se netýká. Celkově se návrh Směrnice dotkne 1 % největších evropských podniků.

Ambicí směrnice je prostřednictvím due diligence řešit závažné lidskoprávní a environmentální problémy, jako je nucená práce, dětská práce v zemědělství, zejména při sklizni kakaa, destrukce amazonského a indonéského pralesa nebo nucené vysídlování lidí v rámci těžebních projektů.

Rovné podmínky pro domácí producenty a povinnosti podle míry rizika

Jedním z cílů směrnice je nastavit rovné podmínky pro domácí výrobce a odpovědné firmy s globálními dodavatelskými řetězci. „Firmy vyrábějící v EU mají vyšší náklady oproti jejich konkurentům využívajícím výrobu mimo Evropu, kde nejsou dodržovány stejné pracovněprávní a environmentální standardy. Zavedení povinnosti due diligence tuto nevýhodu zmírní,” vysvětlil Filip Gregor, vedoucí sekce Odpovědných firem ve Frank Bold. Směrnice by tak mohla narovnat podmínky pro evropskou výrobu oděvů a outdoorového vybavení nebo sektor výroby oceli. „Legislativa je založená na principu flexibility, požadavky se vždy odvíjejí od rizik, kterým firma čelí. Pro většinu českých firem bude zavedení due diligence znamenat jen počáteční analýzu podstatných rizik a minimální náklady,” upřesnil Gregor.

Zásadní je proces due diligence zejména pro firmy spoléhající se na výrobu mimo Evropskou unii, a to především v rizikových geografických oblastech a odvětvích, jako je například textilní výroba v jihovýchodní Asii. Pokud firma například obchoduje s rizikovými komoditami, jako je palmový olej nebo bavlna, je potřeba, aby prověřovala své dodavatele a aktivně s nimi spolupracovala. „Když bude firma získávat palmový olej od dodavatele, u kterého neprověří riziko, zda olej nepochází z nelegálních plantáží, a není tak spojený s odlesňováním, nesplní podmínky náležité péče,” popsal Gregor.

Dosavadní zkušenosti ukazují, že dodatečné náklady na zavedení due diligence jsou pro firmy zvládnutelné a dopady na spotřebitele zanedbatelné. Například, pokud by se mzda pěstitelů kakaa v Ghaně a Pobřeží slonoviny navýšila na úroveň pokrývající životní náklady, a tudíž by na plantážích nemusely pracovat děti, znamenalo by to, že čokoláda, která průměrně stojí 29 korun, zdraží o 1,7 koruny.

Zkušenosti firem, které due diligence již zavedly, ukazují, že jim přináší řadu výhod, jako jsou například spolehlivější vztahy s dodavateli a vyšší odolnost vůči krizím. „I v době pandemie jsme měli stabilní dodavatelské řetězce a dokázali jsme s našimi dodavateli hledat řešení, když se potýkali s dopady koronavirové krize. Můžeme jasně ukázat, že udržitelnost vede k ekonomickému úspěchu,” uvedla Bettina Roth, vedoucí oddělení řízení kvality a CSR dodavatelského řetězce oděvní společnosti Vaude.

Omezení greenwashingu, lepší přístup k financování a prostor ke zlepšení

Návrh směrnice má důležitou roli také pro Green Deal a zelenou transformaci evropské ekonomiky, na kterou půjde každoročně 500 miliard eur ze strany investorů a bank. Podniky, které chtějí na tyto zelené finance dosáhnout, potřebují mimo jiné splnit pravidla due diligence. „Není to jen o EU, kapitálové trhy v USA i ve většině vyspělých zemích stále intenzivněji pracují s nefinančními indikátory firem a podle toho zvažují svoje investice. Z naší byznys praxe víme, že investoři z USA či Velké Británie vyžadují při investicích a nákupech služeb od firem data nefinančního charakteru a záruky náležité péče. A dělají to bez legislativy Green deal,” uvedl ředitel Frank Bold Pavel Franc.

Díky tomu, že směrnice vymezí jasná pravidla, pomůže due diligence, zpřesnit podmínky pro zelené financování a omezit greenwashing. Nicméně návrh obsahuje i některé problematické body, které vytváří byrokracii, zbytečné náklady a neúměrně přenáší povinnosti na dodavatele. „Firmy by podle návrhu mohly splnit povinnost due diligence tím, že do smluv s dodavateli doplní určité doložky a pověří ověřováním náležité péče třetí strany. To by v praxi znamenalo, že velké firmy by přenesly povinnost na menší a z due diligence by se stala administrativní záležitost, podobně jako u nařízení o ochraně osobních údajů. Je klíčové, aby se Česká republika v rámci svého předsednictví EU aktivně zasadila o zlepšení návrhu Směrnice, aby se z něj nestala nová GDPR," uzavřel Filip Gregor.

Vyjednávání o legislativě se povedou za českého předsednictví Rady EU ve druhé polovině letošního roku. V platnost by mohla vstoupit v roce 2024. Klíčové je také přijetí vznikajících standardů EU o reportingu o udržitelnosti. Ty firmám dále upřesní, co mají v oblasti due diligence reportovat.

Doplňující informace

Směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence - CSDD) uvádí do praxe mezinárodní standardy, konkrétně obecné zásady pro byznys a lidská práva, které byly na půdě OSN státy jednomyslně schváleny v roce 2011, a navazující standardy OECD. Zároveň má tato směrnice zavést vymezit jednotná pravidla pro všechny evropské firmy, a vyřešit tak problém, kterým čelí firmy z toho důvodu, že Francie, Norsko a Německo už přijaly vlastní národní legislativu k due diligence, která však po firmách vyžaduje rozdílné věci.

Náklady a benefity due diligence v oblasti udržitelnosti ve vizuálním přehledu: https://bit.ly/3sYi9lf


 

Evropský parlament podporuje ambice Evropské komise intenzivněji rozvíjet obnovitelné zdroje energie na moři. Zároveň souhlasí, že jednou z hlavních překážek dalšího rozvoje jsou povolovací procesy, které se musí zjednodušit a zrychlit. Novým návrhem ve zprávě europarlamentu je zákaz skládkování lopatek větrných elektráren po roce 2025. Informoval o tom portál Euractiv. Evropský parlament hlasoval o své pozici ke Sdělení Evropské komise na téma Strategie EU pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost. Parlament souhlasí s rychlým rozmisťováním obnovitelných zdrojů energie na moři a také se zavedením časových limitů pro udělování potřebných povolení úředními orgány. Více ZDE

Kanadský startup bojuje s potravinovým odpadem netradičně. Nakupuje ovoce, zeleninu a jiné potravinové přebytky, které by se jinak musely vyhodit, a vdechuje těmto produktům nový život. Z potravinového odpadu umí vyrobit například i mýdla pivo nebo gin. „Díváme se na přebytky tak, abychom je mohli v jiné podobě vrátit do regálů,“ říká jeho zakladatel David Côté. Více ZDE

Z plýtvání potravinami se stává celospolečenské téma. V koši končí zhruba třetina veškerého jídla. U nás nejvíc vyhazují domácnosti. Téměř polovina Čechů to považuje za významný problém. Redakce iDNES.cz proto oslovila ty, kteří se s plýtváním snaží něco dělat. Omezení potravinového plýtvání může pomoci v boji s klimatickou změnou, zároveň šetří peníze. Více ZDE

Zákonem č. 362/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, bylo do energetického zákona vloženo nové zmocňovací ustanovení (§ 98a odst. 2 písm. o) energetického zákona), které vymezuje Energetickému regulačnímu úřadu povinnost vyhláškou stanovit „vzor formuláře na podávání žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele.“ Výhradním důvodem předložení návrhu vyhlášky je úprava formuláře na podání žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

Předkládací zpráva

Platné znění

Zákonem č. 362/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, bylo do energetického zákona vloženo nové zmocňovací ustanovení (§ 98a odst. 2 písm. o) energetického zákona), které vymezuje Energetickému regulačnímu úřadu povinnost vyhláškou stanovit „vzor formuláře na podávání žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele.“ Výhradním důvodem předložení návrhu vyhlášky je úprava formuláře na podání žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

Předkládací zpráva

Platné znění

Česká republika má před sebou ambiciózní úkol – transformovat ekonomiku závislou na fosilních palivech na ekonomiku klimaticky neutrální. Plnění tohoto úkolu nabízí příležitosti k rozvoji nových technologií a odvětví. Pro orientaci v možnostech financování nejrůznějších aktivit MŽP připravilo přehled hlavních dotačních titulů, které lze na financování zelené transformace využít. Postupně vám představíme Modernizační fond, Národní plán obnovy a další tituly ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Státním fondem životního prostředí.

Program webináře 15.3. 2022:

9:00 – 9:10 – Zahájení webináře – Ing. Pavel Zámyslický, Ph.D (Ministerstvo životního prostředí)
Ředitel Odboru energetiky a ochrany klimatu MŽP, dočasně pověřen řízením sekce Ochrany klimatu

9:10 – 10:00 – Modernizační fond + další programy SFŽP – Ing. Oldřich Mužík, Ph.D. (Státní fond životního prostředí ČR)
Vedoucí Oddělení pro Modernizační a Inovační fond

10:00 – 10:40 – Národní plán obnovy, OP TAK – Ing. Ondřej Tomšej (Ministerstvo průmyslu a obchodu)
Vedoucí oddělení implementace OP 3

10:45 – 11:15 - OPST – Ing. Jan Hlaváček (Ministerstvo životního prostředí)
Vedoucí oddělení spravedlivé transformace

11:15 – 11:45 – Inovační Fond – M.Sc. Martin Šauer (Ministerstvo životního prostředí)
Ministerský rada v odboru energetiky a ochrany klimatu

V případě zájmu se zaregistrujte na tomto odkazu https://forms.gle/s7MoxLjiHKbm1bTKA .Na email vám přijde link ke sledování přes platformu Cisco Webex. Dotazy bude možné klást prostřednictvím platformy Slido a bude na ně prostor na konci každé části.

Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) společně s VGHMÚř Dobruška oznamuje změnu licenčních podmínek pro datovou sadu Historická ortofotomapa (50. léta). Historická ortofotomapa (50. léta) zahrnuje vrstvy leteckých snímků převážně z let 1952-1954, doplněných o snímky z let 1937-1970 a 1996 tam, kde v daném období neexistují příslušné snímkové podklady. Více ZDE.

Naše společnost je svědkem procesů způsobených klimatickou změnou, na které je nutné reagovat adaptačními a mitigačními strategiemi. Evropská unie proto v roce 2019 představila Zelenou dohodu pro Evropu, která má být jejím hlavním nástrojem v boji proti klimatické změně. Kromě nutné a potřebné diskuse o jejím obsahu je i nezbytné správně nastavit způsob, jak o tomto ambiciózním plánu mluvit s evropskou veřejností. Napříč Evropou existuje široká shoda, že klimatická změna a další ekologické výzvy jsou zásadní problémy, které je třeba řešit, a povědomí o celé problematice stoupá, ale mezi jednotlivými členskými zeměmi existují názorové rozdíly. Zatímco se tedy shodneme, že máme problém a ten problém je třeba řešit, už se neshodneme na tom, kdo a jak by to se toho měl ujmout. Víéce ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Taxonomie & cirkularita: Novinky z Bruselu, nové nástroje a příklady dobré praxe

Evropský parlament přijal zprávu týkající se využívání obnovitelné energie z moří, ve které uvádí, že je zapotřebí urychlit rozvoj této technologie k tomu, aby se podařilo naplnit klimatické cíle EU do roku 2030 a 2050. Jedním z hlavních předpokladů pro tento rozvoj je urychlení povolovacích procesů pro stavbu infrastruktury, přičemž europoslanci také navrhují zavedení maximálního časového limitu, do kdy by se muselo povolení udělit. Kromě toho je klíčové, aby větrné farmy na moři nebránily dalším aktivitám, např. rybolovu a dopravě. Důraz musí být kladem také na udržitelnost výstavby větrných turbín na moři, přičemž poslanci vyzvali Komisi k zavedení celoevropského zákazu skládkování lopatek větrných turbín do roku 2025.

Speciální čidla budou v následujícím čtvrtroce hlídat naplněnost kontejnerů na separovaný odpad v Karlových Varech. V šestnácti lokalitách vybraných kvůli tomu, že se zde v minulosti právě kolem kontejnerů objevovaly černé skládky, magistrát čidly osadí celkem 50 nádob, nad kterými tak bude mít přímý dohled. Více ZDE

Swappie, přední on-line platforma pro nákup i prodej repasovaných iPhonů, oznamuje získání Series C investice v hodnotě 124 milionů dolarů (více než 2,64 miliardy Kč). Investiční kolo vedla akciová společnost Verdane, která se specializuje na růstové investice do technologických a udržitelných firem, společně se stávajícími investory Lifeline Ventures, Inventure, Reaktor Ventures a TESI. Více ZDE

Znečištění světových řek léky farmaceutickými výrobky představuje hrozbu pro životní prostředí a celosvětové zdraví. Tvrdí to vědci na základě studie britské Univerzity v Yorku, o které dnes informoval server BBC News. Výzkumníci v řekách ve velkém množství identifikovali paracetamol, nikotin, kofein a léky proti epilepsii či cukrovce.

Mezi nejvíce znečištěné patřily řeky v Pákistánu, Bolívii a Etiopii. Kvůli vypouštění odpadních vod, špatnému nakládání s odpadními vodami a výrobě léčiv dopadly nejhůře země s nízkými a středními příjmy. “To je nejvíce znepokojující, protože jsou tomu vystaveny nejzranitelnější skupiny obyvatel s nejmenším přístupem ke zdravotní péči,” prohlásil výzkumník Mohamed Abdallah z Birminghamské univerzity. Nejlépe dopadly řeky na Islandu, v Norsku a v amazonském deštném pralese.

Vliv mnoha běžných farmaceutických sloučenin v řekách je zatím z velké části neznámý. Některé studie však již prokázaly, že rozpuštěná antikoncepce může ovlivnit vývoj a reprodukci ryb. Vědci se obávají, že například zvýšený výskyt antibiotik v řekách by mohl omezit jejich účinnost.

Autoři v rámci studie, která patří k nejrozsáhlejším výzkumům v celosvětovém měřítku, odebrali vzorky vody z více než 1000 testovacích míst v nejméně stovce zemí.

Více než třetina vzorků z 258 řek obsahovala takzvané aktivní farmaceutické látky v množství, které vědci považují za nebezpečné pro vodní organismy.

“Obvykle se stává, že když tyto chemické látky užijeme, mají na nás určité žádoucí účinky a pak naše tělo opustí,” popsal vedoucí studie John Wilkinson. “Nyní víme, že ani nejmodernější účinné čistírny odpadních vod nejsou schopné tyto sloučeniny zcela odbourat dříve, než skončí v řekách nebo jezerech,” dodal vědec.

Dvěma nejčastěji detekovanými léčivy byly karbamazepin, který se používá k léčbě epilepsie a nervových bolestí, a metformin používaný k léčbě cukrovky. Vědci v řekách zjistili také vysoké koncentrace kofeinu a nikotinu či léku proti bolesti paracetamolu. V Africe objevili velké množství látky artemisinin, která se používá v lécích proti malárii.

“Můžeme říci, že (vliv přítomnosti těchto léčiv v řekách) je pravděpodobně negativní, ale je třeba provést individuální testy u každého z nich a studií je poměrně málo,” řekla Veronica Edmondsová-Brownová, vodní ekoložka z Univerzity v Hertfordshiru. “To se bude jen zhoršovat, protože stále častěji používáme farmaka k řešení jakýchkoli nemocí, ať už fyzických nebo duševních,” dodala vědkyně.

Zpráva uvádí, že zvýšená přítomnost antibiotik v řekách by mohla vést k rozvoji rezistentních bakterií, což by mohlo poškodit účinnost léků a v konečném důsledku představovat “globální hrozbu pro životní prostředí a celosvětové zdraví”.

Podle Wilkinsona je jedním z možných řešení správné užívání léků, tedy ztížení dostupnosti některých farmak, jako jsou antibiotika, a zpřísnění dávek.

Odnaučit děti plýtvat potravinami a zlepšit jejich vědomosti o spotřebě jídla má za cíl nový vzdělávací projekt Smart Food. Základním školám nabídne interaktivní výuková média a vzdělávací videa na platformě Futurebooks. Učební materiály by měly vzniknout do konce letošního roku. Projekt připravují Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy (PedF UK) a Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) spolu s Pražským inovačním institutem a hlavním městem Prahou. Jejich zástupci to dnes řekli na tiskové konferenci. Chtěli by zároveň otevřít veřejnou debatu, která by vedla k nižší spotřebě potravin v české společnosti.

Na plýtvání s jídlem se ve vyspělých zemích podílejí až z poloviny finální spotřebitelé, tedy domácnosti, restaurace či jídelny. Například průměrný Brňan podle zjištění MENDELU vyhodí ročně až 33,3 kilogramu potravin a jedna brněnská domácnost 77,9 kilogramu. Lidé se přitom domnívají, že plýtvají výrazně méně. V průzkumu odhadovali, že v jejich popelnicích končí maximálně 12,4 kilogramu potravin na osobu za rok.

Projekt Smart Food chce využít dostupné poznatky k tvorbě nových výukových materiálů, které by měly vést žáky k lepšímu zacházení s jídlem. Pilotně by se nové učební pomůcky měly začít používat při výuce na pěti vybraných základních školách v Praze v roce 2023. Cílem je do budoucna rozšířit vzdělávací program do všech základních škol v ČR.

Podle spoluautora projektu Igora Červeného z PedF UK nabídnou výukové materiály kromě textů, úkolů a cvičení také videa, hry nebo interaktivní grafy. Projekt má být součástí multimediální platformy Futurebooks, kterou ve spolupráci s privátní sférou rozvíjí PedF UK a která má motivovat žáky k učení pomocí moderních technologií. Obsah se zaměří na to, jak potraviny nakupovat, uchovávat a umět rozpoznat, zda jsou zkažené či ne, řekla spoluautorka projektu Lucie Veselá z MENDELU.

MENDELU pracuje na výzkumu plýtvání jídlem od roku 2019. Dosavadní výsledky podle jejích zástupců ukázaly i to, že plýtvání potravinami se v letech 2020 a 2021 snížilo o 11 procent, tedy o 4,1 kilogramu na osobu za rok. Důvodem je podle akademiků vliv epidemie covidu-19 i informační kampaně. Nejvíc jídla vyhazují podle výzkumu lidé na sídlištích, kde oproti venkovu či vilové zástavbě nemají možnost kompostovat nebo krmit zvířata. Situace na sídlištích se zároveň po informační kampani v poslední době nejvíc zlepšila, dodali vědci.

Omezení plýtvání jídlem je rovněž tématem strategie cirkulární ekonomiky, kterou schválili pražští zastupitelé a která má posílit ekologické hospodářství. "I cirkulární strategie ukázala, že až 45 procent globálních emisí oxidu uhličitého se váže na produkci a spotřebu jídla, materiálů a výrobků, které každodenně užíváme. Předcházení plýtvání je jednou z našich priorit, vzdělávání mladé generace je tedy její nedílnou součástí," řekl náměstek pražského primátora Petr Hlubuček. Hlubuček převzal nad projektem Smart Food záštitu. Hlavní město projekt podpořilo šesti miliony korun z Operačního programu Praha Pól růstu.