Většina zemí Evropské unie dál překračuje limity koncentrace škodlivých látek v ovzduší, i když situaci dočasně zlepšila opatření proti pandemii covidu-19, díky nimž se mnohde kvalita vzduchu zvýšila. Ve své zprávě to uvedla Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), která v ní prezentuje výsledky měření z roku 2019 a také předběžná data z loňského roku. Česko podle ní patří k zemím, které předloni překročily limity u většiny sledovaných látek včetně oxidu dusičitého (NO2), prachových částic, přízemního ozonu či benzoapyrenu.

Alespoň jeden z limitů pro škodlivé látky loni nedodržela většina zemí EU. Osm států se v roce 2020 nevešlo do ročních limitů pro emise oxidu dusičitého, což byl ale značný pokrok oproti roku 2019, kdy je nesplnilo 18 zemí včetně Česka. Značné zlepšení nastalo i u denních koncentrací polétavého prachu, ty byly loni nad stanoveným limitem v osmi zemích, v roce 2019 to bylo v 16 zemích.

Podle EEA bojují s vysokým množstvím prachu ve vzduchu zejména země ve střední a východní Evropě, kde řada domácností používá k vytápění pevná paliva. Přízemní ozon je zase větší problém v zemích jižní Evropy, protože vzniká kvůli slunečnímu záření a vyšším teplotám. Loni limity pro přízemní ozon překročilo 17 zemí EU.

EEA už loni upozornila na to, že karanténní opatření kvůli covidu v Evropě zlepšila ovzduší, protože v mnoha zemích se kvůli restrikcím významně snížily emise z dopravy a průmyslu.

Znečištění ovzduší je podle Evropské komise nejzásadnějším ekologickým rizikem pro zdraví obyvatel evropského bloku. EEA uvádí, že špatná kvalita ovzduší má v unii každoročně na svědomí kolem 400.000 předčasných úmrtí.

Sněmovní komise k vyšetřování otravy řeky Bečvy schválila v pátek ráno téměř jednomyslně závěrečnou zprávu a požádala předsedu Sněmovny Radka Vondráčka o svolání mimořádné schůze. Novinářům to řekla předsedkyně komise Marie Pěnčíková. Podle ní komise zprávu uvolní v pondělí po korekturách. Závěry nechce prezentovat předtím, než dokument dostanou poslanci. Mimořádná schůze by se podle členů komise měla sejít do konce září.

Pokus vědců a rybářů se solným roztokem na řece Bečvě nebyl podle odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje porušením vodního zákona. Co se organizátorům letního pokusu podařilo jejich experimentem prokázat? Vladimír Kroc se ptal přírodovědce Jakuba Hrušky, který se na zmíněném pokusu podílel. Více ZDE

Vytěžit, zpracovat, použít, vyhodit. Právě takovou strukturu má současná lineární ekonomika, která je však dlouhodobě neudržitelná. Česko se proto spolu s ostatními evropskými státy od ní postupně odklání a zavádí prvky tzv. cirkulárního hospodářství. Řada projektů našla své místo i v národním plánu obnovy. Více ZDE

EU bude tento týden jednat na půdě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ohledně možného zákazu vývozních úvěrů pro mezinárodní projekty uhelných elektráren bez kompenzačních opatření. EU návrh předložila společně s Kanadou, Jižní Koreou, Norskem, Švýcarskem, Velkou Británií a Spojenými státy. Jeho cílem je zejména ekologizovat světovou ekonomiku a zajistit, aby se exportní úvěrové agentury podílely na plnění závazků z Pařížské klimatické dohody. Návrh je také v souladu s výzvou Rady EU z ledna tohoto roku, aby se celosvětově ukončily dotace fosilních paliv, která poškozují životní prostředí.

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhům na identifikaci dalších čtyř látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC), která bude ukončena 18. října 2021. Látky navržené k identifikaci jako látky SVHC a příklady jejich použití:

• (±)-1,7,7-trimethyl-3-[(4-methylphenyl)methylene]bicyclo[2.2.1]heptan-2-one covering any of the individual isomers and/or combinations thereof (4-MBC) (EC -, CAS -), endokrinní disruptor  pro lidské zdraví (čl. 57f); používá se jako UV filtr v kosmetice a ve výrobcích pro osobní péči; návrh předložilo Dánsko;

• 6,6'-di-tert-butyl-2,2'-methylenedi-p-cresol (DBMC) (EC 204-327-1, CAS 119-47-1); látka toxická pro reprodukci (čl. 57c); používá se jako antioxidant nebo stabilizátor při výrobě polymerů, aditivum v gumárenském průmyslu, v mazivech, tucích, lepidlech, tmelech, hydraulických kapalinách a v kapalinách při obrábění kovů; návrh předložilo Dánsko;

• tris(2-methoxyethoxy)vinylsilane (EC 213-934-0, CAS 1067-53-4); látka toxická pro reprodukci (čl. 57c); používá se při výrobě polymerů a kaučuku, do roztoků nebo disperzí pro povrchovou úpravu a do tmelů; návrh předložilo Rakousko;

• S-(tricyclo[5.2.1.0'2,6]deca-3-en-8(or 9)-yl) O-(isopropyl or isobutyl or 2-ethylhexyl) O-(isopropyl or isobutyl or 2-ethylhexyl) phosphorodithioate (EC 401-850-9, CAS 255881-94-8); látka PBT (čl. 57d);  používá se k formulaci maziv a tuků v  průmyslu; návrh předložila Belgie.

Veřejná konzultace potrvá do 18. října 2021. Komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce Identifikace látek SVHC na internetových stránkách ECHA, kde jsou k jednotlivým látkám uvedeny další informace.

První veřejná databáze EU, která uvádí látky SVHC obsažené ve výrobcích, umožní spotřebitelům informovanější výběr při nákupu a pomůže zpracovatelům odpadů rozvíjet opakované použití předmětů a recyklaci materiálů.

Od 5. ledna 2021 musí společnosti uvádějící předměty na trh EU podávat agentuře ECHA oznámení do databáze SCIP, pokud předměty obsahují látky vzbuzující mimořádné obavy (látky SVHC) v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních. Tato povinnost vychází z rámcové směrnice EU o odpadech ve znění revidovaném v roce 2018.

Přibližně 6 000 společností v celé EU svoji novou povinnost úspěšně splnilo a databáze SCIP nyní zobrazuje více než čtyři miliony oznámení předmětů. SCIP poskytuje veškeré technické údaje, které umožňují bezpečné použití, lepší opětovné použití a recyklaci výrobku. Zahrnuje informace pro identifikaci předmětu, pokyny pro jeho bezpečné použití, název a lokalizaci látky SVHC v předmětu a druh materiálu, ve kterém je obsažena.

Podle dosud předložených informací jsou v databázi nejčastěji oznamované tyto kategorie výrobků:

• strojní zařízení a jejich části;
• měřicí přístroje a jejich části;
• elektronická zařízení a jejich části;
• vozidla a jejich části;
• výrobky z kaučuku;
• nábytek.

Nejčastěji uváděné látky SVHC v oznámeních:

• olovo (např. v kuličkových ložiscích, bateriích);
• oxid olovnatý (např. v lampách, v částech vozidel);
• titaničitan olovnatý (např. v elektrických vařičích);
• kyselina křemičitá, olovnatá sůl (např. v olovnatém křišťálovém skle, nátěrech vozidel);
• 1,6,7,8,9,14,15,16,17,17,18,18-Dodecachloropentacyclo[12.2.1.16,9.02,13.05,10]oktadeca-7,15- dien, častěji označovaný jako „Dechloran PlusTM“ (např. v barvách a lepidlech)

Údaje v databázi lze vyhledávat podle názvu předmětu nebo značky, kategorie výrobku, typu materiálu nebo chemického názvu. Spotřebitelé se mohou informovaně rozhodnout tak, že zkontrolují, zda výrobek obsahuje nebezpečné chemické látky a přečtou si pokyny pro bezpečné používání. Zpracovavatelé odpadů mohou tyto údaje využít při opakovaném použití předmětů nebo při dalším rozvoji recyklačních procesů.

V současné době databáze SCIP obsahuje přes čtyři miliony oznámení předmětů. Tento počet zahrnuje duplicitní oznámení stejného předmětu, která podalo několik subjektů v dodavatelských řetězcích EU i oznámení týkající se více než jednoho předmětu. ECHA proto nemá odhad přesného počtu různých předmětů v databázi.

ECHA rovněž vypracovala několik pokynů a nástrojů, aby s novou oznamovací povinností společnostem pomohla.

Další informace:

SCIP databáze

SCIP - základní informace

Rámcová směrnice o odpadech

Kandidátský seznam

Zdroj: MPO

Solární energetika získala možným zařazením fotovoltaiky do aukční podpory nový impuls pro svůj rozvoj v Česku. Shodli se na tom zástupci oborových svazů, které oslovila ČTK. O možném zařazení fotovoltaiky do připravovaného systému dnes rozhodli poslanci. Energetické aukce fungují v řadě evropských států, soutěží v nich výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory. Myšlenkou je to, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou.

Svaz moderní energetiky uvedl, že fotovoltaika se zařadila mezi zdroje, které chtěla tímto mechanismem podpořit vláda - větrné elektrárny, malé vodní elektrárny a skládkový plyn. Zda stát vyhlásí aukce bude záležet na příštích vládách. "Věříme, že bude příští vláda tento mechanismus tržní podpory využívat tak, aby se podařilo naplnit potřebné snížení emisí a pomoci nahradit uhlí, které stále více zatěžuje cena emisních povolenek," řekl dnes programový ředitel svazu Martin Sedlák.

"Pokud novelu nevetuje prezident republiky, umožní v Česku rozvoj nejperspektivnějších solárních a větrných elektráren. Novela je však jen prvním, byť důležitým, krokem. Vláda musí následně konkrétní podporu i vypsat. Souběžně by se měl zvýšit český cíl pro obnovitelné zdroje v národním klimaticko-energetickém plánu a aktualizovat státní energetická koncepce způsobem, aby oba dokumenty zohlednily potenciál, který v Česku na poli obnovitelných zdrojů máme," uvedl expert na obnovitelné zdroje a komunitní energetiku ekologického Hnutí Duha Tomáš Jagoš.

Podle předsedy Solární asociace Jana Krčmáře je však pro budoucí využití energie ze Slunce zařazení fotovoltaiky do aukcí jedinou pozitivní zprávou. Kritizuje, že o přiměřenosti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bude rozhodovat svým nařízením vláda. Takzvané vnitřní výnosové procento (IRR), zjednodušeně výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory, se bude podle novely pohybovat od 8,4 procenta do 10,6 procenta.

"Do budoucna nejsou pro fotovoltaiku slibná prohlášení ministra průmyslu (Karla Havlíčka za ANO), který se opakovaně nechal slyšet, že vláda přidělí solárním elektrárnám povolenou výnosnost pouze 8,4 procenta, všechny jiné zdroje budou mít naopak maximální hranici 10,6 procenta," řekl Krčmář. Uvedl, že Solární asociace během projednávání novely opakovaně prosazovala jednotné a nediskriminační podmínky pro všechny typy podporovaných zdrojů. "Tato úprava vládní novely bohužel nenašla podporu většiny Sněmovny," dodal.

Komora obnovitelných zdrojů energie míní, že schválená novela je zásadní pro transformaci české energetiky. Uvedla, že po dekádě stagnace obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku přináší rámec a stanovuje pravidla pro jejich budoucí rozvoj. "Na tahu je teď nová vláda, která by měla jasně stanovit termín pro konec využívání uhlí, přestat exportovat elektřinu na úkor zdraví a klimatu a prosadit zdanění každé tuny CO2 vypuštěné do ovzduší. To nejdůležitější ale je, začít brát obnovitelné zdroje opravdu vážně," řekl předseda komory Štěpán Chalupa.

Na podporu solárních elektráren loni v Česku podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) šlo 29,1 miliardy korun. Celková roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie loni v Česku podle OTE činila 45,4 miliardy korun a stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu.

Česká republika se musí více snažit, aby do roku 2030 splnila energetické a klimatické cíle Evropské unie (EU). Tyto přísnější cíle ji přimějí rychleji se vzdát uhlí, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve své nejnovější studii hloubkově přezkoumala českou energetickou politiku. Země by podle ní měla podpořit komunity v oblastech, které tento vývoj zasáhne. Zprávu představil šéf IEA Fatih Birol.

Loni v prosinci prošel Poslaneckou sněmovnou zákon, který jde na ruku skládkovým společnostem a zejména jednomu z nejbohatších Čechů Danielu Křetínskému. Jeho společnost totiž podle českých úřadů dlouhodobě obchází zákon o odpadech, který ji určuje platit za skládkování vysoké poplatky. Jsou to v úhrnu miliardy korun, o které by mohly být bohatší města i stát. Loňským zásahem poslanců, ale i ministerstva životního prostředí se skládkovým firmám staré dluhy odpouštějí. Případem, který nese všechny znaky politického lobbyingu, se zabývá i policie. Natáčel Dalibor Bártek. Více v pořadu Reportéři ČT - ZDE.

Z průzkumu společnosti Médea Research pro Zálohujme.cz vyplývá, že drtivá většina populace (98 %) souhlasí s tím, že bychom měli více využívat odpad jako zdroj k výrobě nových výrobků. Pojmům, které s tímto přístupem souvisí – cirkulární ekonomika nebo oběhové hospodářství, ale většina lidí příliš nerozumí. O téma ekologie a udržitelnosti se přitom Češi nebývale zajímají.

Pojmy cirkulární ekonomika či oběhové hospodářství, zaznívají ve veřejném prostoru častěji. O cirkularitě mluví stále více firem a na vládní úrovni vzniká strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky. Z průzkumu se ale zdá, že pro většinu lidí jsou to zatím abstraktní pojmy, pod kterými si toho neumí moc představit. 60 % lidí dokonce pojmy cirkulární ekonomika nebo oběhové hospodářství dosud nikdy neslyšelo. 21 % lidí si pod tímto termínem nepředstaví nic. V otevřených otázkách pak ale zazněly i nečekaně fundované odpovědi a vzkazy, které svědčí o tom, že je to pro lidi důležité téma. Poté, co respondenti dostali na výběr, správnou definici cirkulární ekonomiky zvolilo 90 % lidí.

Cirkularita je více než recyklace

„Cirkulární ekonomika je koncept, ve kterém je téměř eliminován odpad. Namísto toho jsou materiály opakovaně využívány k výrobě produktů a ty jsou dále recyklovány. Recyklací nedochází u materiálů ke ztrátě kvality (nebo jen minimální). Vzniká tak nekonečná smyčka cirkulujícího materiálu,“ uvádí Andrea Brožová, mluvčí iniciativy Zálohujme.cz. Průzkum ukázal, že Češi často považují pojem cirkularita a recyklace za synonyma. Přitom recyklace je jen jedním z bodů celé cirkulární smyčky

Češi tleskají PET lahvím z PET lahví

Ačkoli jsou odborné pojmy občas poněkud nečitelné, Češi samotný princip cirkularity podporují. Devět z deseti dotázaných ocenilo aktivitu výrobců, kteří přišli s PET lahvemi, na jejichž výrobu používají recyklovaný materiál z použitých PET lahví. „Pro to, aby v Česku mohli všichni výrobci vyrábět nové PET lahve z těch již použitých, zatím bohužel nemáme dostatek materiálu. PET lahve ze žlutých kontejnerů jsou v současnosti v drtivé většině recyklovány na textilní vlákna nebo směsné plasty. Problém je v tom, že takto vzniklé výrobky už znova recyklovat nelze. Ale když z PET lahve vyrobíte opět PET lahev, tak tento proces můžete opakovat téměř donekonečna,“ vysvětluje Andrea Brožová, mluvčí iniciativy Zálohujme.cz.

Nápojový průmysl – chybí zálohový systém

Samotný nápojový průmysl je k plně cirkulárnímu principu výroby velmi blízko. V současnosti je schopen splnit dvě ze tří podmínek pro to, aby nápojové obaly mohly cirkulovat stále dokola a netvořil se tak zbytečný odpad.

Ke splnění třetí podmínky (efektivní a transparentní sběr použitých obalů pomocí zálohového systému) je potřeba legislativních změn.

Plošný zálohový systém, do kterého se zapojí všichni výrobci, je jednou ze tří nezbytných podmínek pro to, aby byl nápojový průmysl plně cirkulární. Jeho zavedení podporují dvě třetiny respondentů.

„Výrobci musí začít již u ekodesignu, tedy vyrábět takové obaly, které jsou snadno recyklovatelné, navázat transparentním a účinným zpětným odběrem použitých výrobků – ideálně pomocí zálohového systému, a smyčku uzavřít recyklací z lahve do lahve,“ upřesňuje Andrea Brožová a dodává, že uzavřením cirkulární smyčky bychom uměli vrátit do oběhu až 90 % všech prodaných PET lahví a plechovek a snížit dopad výroby a spotřeby nápojových obalů skoro o 30 %.

Průzkum společnosti Médea Research, k.s.  probíhal od 21. 7. do 29. 7. 2021. Sběr dat probíhal formou online dotazování za pomoci respondenty samostatně vyplněného online dotazníku (metoda CAWI – Computer Assisted Web Interviewing). Dotazování bylo provedeno prostřednictvím online panelu respondentů společnosti MÉDEA RESEARCH. Vzorek 500 respondentů.

O iniciativě Zálohujme.cz:

Iniciativa usiluje o celospolečenskou debatu o možnostech zavedení systému vratných záloh na nápojové PET lahve a plechovky v Česku. Došlo by tak k posílení principů oběhového hospodářství. Hledá možnosti, jak zlepšit sběr nápojových PET lahví a plechovek, aby se po použití nestávaly bezcenným odpadem, ale plnohodnotnou surovinou umožňující recyklaci „z lahve do lahve“. Více na: www.zalohujme.cz

Ve Sbírce předpisů ČR vychází Nařízení vlády č. 145/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Cílem je zavedení výjimek ze zákazu nadlimitního obsahu některých nebezpečných látek (sloučeniny olova, šestimocný chrom a rtuť) v elektrických a elektronických zařízeních.

Kamila Boudová se řadí mezi přední propagátorky udržitelné módy. Je zakladatelkou eventu Slou Days, kde najdete přes padesát značek, které vyrábějí oblečení a kosmetiku s respektem k planetě a společnosti, a který oslavuje pomalý životní styl. Mimo to také vyučuje v Paříži na vysokých školách a má v plánu otevřít továrnu na recyklaci textilu. Více ZDE

Evropská komise přijala rámec pro zelené dluhopisy, který by měl umožnit jejich brzké vydání. První dluhopisy by se k zájemcům měly dostat již v říjnu a jejich hodnota by měla být 250 mld. euro, což je 30 % očekávaného celkového objemu chystaného pro program NextGenerationEU. Dluhopisy budou vázané na ekologické projekty, o kterých Komise bude vydávat zprávy týkající se jejich dopadu na životní prostředí.

Mohlo by vás zajímat:

Komise vydala zprávu o strategickém výhledu 2021 - Evropská komise vydala zprávu o strategickém výhledu 2021 s názvem „Schopnost a svoboda EU jednat“, která se zaměřuje na pozici EU v globálním řádu a hodnotí možnosti EU z hlediska dosažení strategické autonomie. Podle studie budou schopnost EU jednat ovlivňovat 4 globální trendy, mezi které patří změna klimatu a další výzvy v oblasti životního prostředí, digitální hyperkonektivita a technologická transformace, tlak na demokracii a hodnoty, a změny ve světovém řádu a demografii. Kromě toho zpráva obsahuje 10 klíčových oblastí, které nabízejí EU možnost získat světové postavení. Jedná se například o zajištění udržitelných a odolných zdravotnických a potravinových systémů, zajištění dostupné a dekarbonizované energie, posílení kapacity v oblasti umělé inteligence, správě dat a špičkových technologiích, zajištění dostupnosti surovin nebo vybudování vůdčí pozice v oblasti standardů.