Ministerstvo průmyslu a obchodu pomůže zejména malým a středním podnikům s projekty z oblasti výzkumu, vývoje, inovací a digitalizace. Z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) je vyčleněno až 650 milionů korun.

„Poté, co jsme v roce 2022 vyhlásili výzvy na podporu výzkumu, vývoje a inovací ve firmách, letos cílíme na podpory, které jsou zaměřené na intenzivnější rozvoj a posilování spolupráce mezi výzkumnou sférou a podniky,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Druhá výzva Inovační vouchery navazuje na program Inovační vouchery z OP PIK. Žádosti o podporu lze podávat od 1. února 2023 do 1. února 2024. Pro malé a střední podniky je připraveno až 150 milionů korun. Cílem výzvy je rozvoj komunikace a sdílení poznatků a know-how mezi podnikovou a výzkumnou sférou, které mohou podnikatelské subjekty využít pro zahájení či zintenzivnění vlastních inovačních aktivit. Nárůst interakcí mezi podniky a organizacemi pro výzkum a šíření znalostí bude mít přímý dopad na posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, a to zejména tím, že napomůže inovaci produktu, procesu anebo služby.

Klastry ve své první výzvě podpoří projekty kolektivního výzkumu a sdílené infrastruktury pro účely průmyslového výzkumu, vývoje a na rozvoj inovačního klastru. Záměrem je dále přispět k vytváření vazeb mezi podniky, výzkumnými organizacemi, technologickými centry, digitálními inovačnímu huby a dalšími podpůrnými organizacemi. Podporu mohou získat malé a střední podniky, pro které je vyčleněno až 250 milionů korun. Žádosti o podporu bude možné podávat od 23. ledna 2023 do 21. dubna 2023.

V rámci I. výzvy Partnerství znalostního transferu bude podpořeno partnerství mezi malým, středním podnikem a organizací pro výzkum a šíření znalostí za účelem transferu znalostí, ke kterým podnik nemá přístup. Tento přenos je realizován za účasti tzv. Asistenta znalostního transferu, kterým je absolvent magisterského nebo doktorského studia a který bude vybrán na základě výběrového řízení. Příjem žádostí o podporu bude probíhat od 27. ledna 2023 do 28. dubna 2023. Pro žadatele je připraveno 150 milionů korun.

První výzva Technologické platformy je zaměřena na vytváření a implementaci strategií, které umožní podnikům reagovat na společné výzvy, potřeby a požadavky spojené s přechodem na digitální a zelené technologie v průmyslu. Prioritou je tak přispět k urychlení digitální a zelené transformace a zavádění pokročilých technologií v podnicích. Výzva je určena pro sdružení podnikatelů a výzkumných organizací. V rámci této výzvy je nachystáno až 100 milionů korun. Podání žádostí o podporu je možné od 23. ledna 2023 do 14. dubna 2023.

Zájemci o podporu se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace (API), která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a je zřízena Ministerstvem průmyslu a obchodu. API pomáhá žadatelům s přípravou žádostí o dotaci a s administrací vlastního projektu. Agentura je zastoupena ve všech regionech republiky, kde poskytuje individuální konzultace ke konkrétním projektům a pořádá odborné tematické semináře, zároveň také provozuje zelenou linku, kam se mohou zájemci se svými dotazy obracet.

Už při stavbě automobilu počítá japonská Toyota s tím, že se většina použitých surovin zrecykluje a znovu pošle do oběhu. „Navrhujeme vozy tak, aby bylo snadné je opět rozebrat. Zohledněním tohoto požadavku do samotné konstrukce zjednodušujeme možnost opětovného rozebrání a zvyšujeme efektivitu recyklace,“ říká Masahiro Egawa z technického managementu japonské značky. Více ZDE

V Čáslavi se ve středu 11. ledna sešla rada města, aby mimo jiné projednala záměr odpadové společnosti AVE rozšířit tamní skládku. Ta by se měla zvětšit o necelých 12 hektarů plochy a současně navýšit svoji kapacitu o 2 miliony kubíků. Rada ale žádné stanovisko prozatím nepřijala. Město nicméně krátce po zasedání zveřejnilo termín veřejného setkání s občany, kde se o skládce bude mluvit. Více ZDE

On-line stream (16.1., od 18 hod):

https://youtu.be/wg6cY92iZEw

Ozonová vrstva je na dobré cestě k obnově, a to už během následujících čtyř desetiletí. To jsou výsledky nejčerstvějších odhadů panelu odborníků při OSN, který sleduje její dlouhodobý vývoj a každé čtyři roky zveřejňuje její aktuální stav. K plné regeneraci ozonové vrstvy by mělo dojít v polovině 60. let tohoto století. Více ZDE

V roce 2022 byly světové oceány nejteplejší za celou dobu měření. Podle autorů výzkumu to dokazuje, že emise způsobené lidskou činností zapříčinily hluboké a rozsáhlé změny v klimatu planety. Více ZDE

V Česku se loni zvýšily průměrné emise oxidu uhličitého (CO2) u nových osobních vozů o 1,5 procenta na 138 gramů na kilometr. Za posledních deset let emise CO2 klesly jen o tři gramy na kilometr. Vyplývá to z údajů Centra dopravního výzkumu. Více ZDE

Rostoucí ceny materiálů, energie a dalších surovin jsou jedněmi z hlavních důvodů aktuální dvouciferné inflace a mnoho firem proto své další fungování spojuje s úsporami. Až dvě třetiny firem ale neví, kde hledat prostor pro úsporná řešení mimo snížení spotřeby energie. Na firmy navíc tlačí jak spotřebitelé, tak zaměstnanci a legislativa, aby se chovaly odpovědněji k životnímu prostředí. Na otázky, jak z dané situace ven, jak aktuální krizi proměnit v příležitost a jaké povinnosti se na firmy vůbec vztahují, odpoví první komplexní vzdělávací centrum Cirkulární akademie.

Svoji činnost zahájilo 10. ledna v pražském Kampusu Hybernská, a to slavnostním otevřením a představením svých budoucích aktivit. Jeho cílem je vzdělávat klíčové manažery a zaměstnance firem a institucí a ukazovat jim prakticky a do hloubky, jak aplikovat udržitelnost a cirkulární ekonomiku do své praxe, jak snížit negativní dopady jejich aktivit na životní prostředí a kde najít prostor pro úspory. Svůj první vzdělávací kurz “Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám” spouští Cirkulární akademie 26. ledna 2023.

Cirkulární akademie nabídne během roku 2023 jarní a podzimní vzdělávací kurzy, prezenční workshopy, 3 exkurze do firem a také intenzivní Cirkulární letní školu. Přednášet bude přes 30 lektorů a expertů ve svém oboru, kteří do hloubky a velmi prakticky předvedou, jak udržitelnost a cirkulární ekonomiku ve firmě implementovat co nejlépe. Vzdělávací kurzy budou reflektovat aktuální témata a dotknou se materiálů, energií, odpadů, ESG, digitalizace, ekodesignu produktu, úspor v provozech, analýz životního cyklu nebo uhlíkové stopy. Cirkulární akademii zaštiťuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu.

LOOPA Vojty Kovala: CIRA Advisory spustila svou Cirkulární akademii - první expertní vzdělávací centrum svého druhu v Česku a manažery a klíčové zaměstnance firem a státní správy bude vzdělávat o tématech jakými jsou materiálové toky, ESG, digitalizace, nebo analýza životního cyklu - a to všechno na příkladech z praxe, o což se ostatně snažíme i v LOOPĚ. Do cirkulárního studia za mnou dorazila moje už tradiční parťačka v novoročním hodnocení jednatelka CIRA Advisory Laura Mitroliosová. A spolu s ní i Dagmar Millerová Prášková, která má v CIŘE na starosti právě nově spuštěnou Cirkulární akademii - více informací se dozvíte na www.cirkularniakademie.cz. Příjemný poslech - ZDE

„Cirkulární ekonomika je v Česku pořád nové téma, kterému se zatím věnuje pouze několik inovativních firem. Z globálního hlediska ale vidíme, že jde o megatrend, který pomáhá firmám jak z ekonomické stránky, tak s naplněním strategií udržitelnosti. Proto je více než jasné, že o cirkulární ekonomice uslyšíme pořád častěji a pro firmy je důležité pochopit její benefity a souvislosti. Nejde tedy pouze o odpadové hospodářství, ale také o principy ekodesignu, mapování materiálových toků, využívání recyklovaných surovin, digitalizace a mnoho dalšího. Jsem proto ráda, že otevíráme cirkulární akademii, na které vystoupí jak české firmy, které už se tématu věnují, tak lektoři ze zahraničí a budou s účastníky kurzů sdílet praktické zkušenosti a přínosy cirkulární ekonomiky pro své podnikání,“ vysvětluje Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory, organizátor Cirkulární akademie.

Legislativa, finance, přístup firem, ale i hrozba CO₂ pro naši planetu – to vše zaznělo v rámci oficiálního zahájení Cirkulární akademie

V rámci slavnostního zahájení činnosti se kromě plánů a aktivit Cirkulární akademie pro rok 2023 diskutovaly globální, evropské i regionální kontexty udržitelnosti a cirkulární ekonomiky na byznys a společnost. Alarmující stav stávající klimatické situace zhodnotil Ondřej Přibyla z Fakta o klimatu, který poukázal na reálnou koncentrací CO₂ v atmosféře, která je nejvyšší za posledních 800 tisíc let, ale zároveň vyzdvihl, že cirkulární ekonomika je řešením problému. To potvrzuje i Circularity Gap report, z něhož vyplývá, že díky zapojení cirkulární ekonomiky dokážeme snížit emise skleníkových plynů až o 39 %. Toto snížení by nám umožnilo udržet oteplení planety v mezích do 1,5 °C. Vojtěch Vosecký z Circle Economy vyzdvihl fakt, že firmy se už neinspirují, ale jednají. V posledních letech vznikají ve firmách přímo oddělení na cirkulární ekonomiku, a proto je vzdělávání nutností, aby mohlo dojít k systémové změně. Toto tvrzení jako velmi potřebné podtrhla i Pavlína Kulhánková, ředitelka odboru průmyslové ekologie Ministerstva průmyslu a obchodu. Ta zároveň veřejnost a firmy seznámila s legislativními změnami a finančními nástroji, které mají udržitelnost a cirkulární ekonomiku ve firmách podpořit.  Jan Maršák, ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí, naopak představil strategii Cirkulární Česko 2040 a  plánované aktivity na státní úrovni. Laura Mitroliosová poukázala na propojenost ESG a cirkulární ekonomiky, která dokáže splnit cíle v rámci firemních strategií udržitelnosti v enviromentálním pilíři. I když se povinnost ESG reportingu nyní týká pouze 25 firem v Česku, časem tato povinnost připadne až 1500 firmám. Firmy budou potřebovat své cíle a závazky v rámci ESG naplnit i prostřednictvím svého dodavatelsko-odběratelského řetězce, čímž se to nepřímo dotkne i malých a středních podniků.

Cirkulární akademie přinese firmám praktické příklady, rady a inspiraci, jak začít s udržitelností

„První tematický vzdělávací blok v rámci Cirkulární akademie odstartujeme 26. 1. Hlavními tématy budou Materiály a Voda & biodiverzita. Záměrně jsme tato témata dali jako první, protože ty stojí na začátku procesu, vývoje, ekonomiky a celkového dopadu na životní prostředí. Věděli jste například, že chytrý design produktu a procesu výroby může až o 80 % snížit celkový dopad na životní prostředí? Souvisí s tím vhodně zvolený materiál, vybraná surovina, nebo proces výroby či obalu, apod. A to chceme objasnit, veškeré konsekvence, které s udržitelností a primárně s cirkulární ekonomikou souvisí,“  doplňuje Dagmar Prášková, manažerka Cirkulární akademie.

Vstupním vzdělávacím blokem provedou účastníky kurzu experti na jednotlivé oblasti z praxe, jakými jsou Adam Havel z MateriÓ, Barbora Koroun z IKEA, Karel Plotěný z Asio, přední český expert na technologie na čištění vod, Jakub Med, odborník na hledání úspor ve firmách díky vodním auditům a Klára Hálová z Mattoni. Mezi další odborníky, kteří vystoupí v dalších blocích, patří mimo jiné Patrik Luxemburk, jehož firma Stabilplastik zpracuje na 4 miliony kilogramů odpadu ročně a dalším firmám pomáhá redukovat odpad v logistice. Tématem designu, cirkulárního stavebnictví a udržitelné architektury provede účastníky kurzu architekt udržitelných staveb Karel Goláň, zakladatel studia crea_tura. Jak na provoz ve firmách proškolí účastníky zakladatelka slovenského Inštitútu cirkulárnej ekonomiky Petra Cséfalvayová, jejíž organizace stojí například za projektem zelené kanceláře Prezidentského paláce na Slovensku.

„Vidíme, že některé firmy již aktivně chrání přírodní zdroje, a to nejen z environmentálních důvodů, ale i ve snaze zajistit si v dlouhodobém horizontu rozvoj a fungování svého byznysu. Nápojové společností se například začaly starat o čistotu vodních pramenů nebo biodiverzitu v jejich okolí. Výrobci nábytku sází pro změnu nové stromy a obnovují lesy, jinak by za několik let neměli z čeho vyrábět. Pokud by se totiž tyto firmy udržitelnosti aktivně nevěnovaly, ohrožovaly by přímo svou ekonomickou činnost. A právě zástupce Mattoni nebo IKEA, které již konkrétní projekty tohoto typu realizují, jsme také pozvali do Cirkulární akademie jako lektory, aby pomohli inspirovat ostatní firmy, které ještě nemají představu, jak s udržitelností začít,” popisuje náplň kurzů Dagmar Milerová Prášková, manažerka Cirkulární akademie.

Kromě záštity Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu podpoří akademii také Komerční banka, GasNet, E.ON, Velvyslanectví Nizozemského království, společnost Ipsos, Kampus Hybernská, Asociace malých a středních podniků nebo projekt Fakta o klimatu. Mediální partnerství přislíbili projektu týdeník Ekonom, Odpadové fórum, Businessinfo.cz, projekt Společně udržitelně a podcast Loopa Vojty Kovala.

Více informací o Cirkulární akademii i tématech jednotlivých kurzů naleznete ZDE.

O CIRAA - CIRA Advisory s.r.o. je poradenská a konzultační společnost zaměřující se na oblast udržitelnosti a  cirkulární ekonomiky napříč všemi ekonomickými segmenty. Jejím cílem je pomoci firmám a dalším institucím přejít z lineárního principu fungování na cirkulární. Vytváří cesty, které propojují byznys s přírodou. CIRAA pomáhá vkládat do podnikání firem cirkulární a udržitelné principy, je průvodcem jak pro malé firmy, tak velké nadnárodní společnosti. Současně nastavuje efektivní komunikační strategii jak uvnitř firmy, tak směrem k široké i odborné veřejnosti a vytváří účinný „networking“. Více informací najdete na www.ciraa.eu

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k novým pravidlům týkajícím se uvádění vysoce rizikových chemických látek na trh a jejich používání. Tato iniciativa stanoví pravidla pro uvádění vysoce rizikových chemických látek na trh a pro jejich používání. Cílem je zvýšit bezpečnost v EU – sníží se riziko, že teroristé nebo jiní zločinci získají nebezpečné chemické látky za účelem páchání útoků.

Dokument ke stažení:

EU 15_23 EK Uvádění na trh vysoce rizikových chemických látek a jejich použítí

Statní fond životního prostředí (SFŽP) zveřejňil záznamy webinářů, na nichž odborníci Fondu představují aktuální dotační tituly v oblasti životního prostředí. Stáhnout si můžete také prezentace k jednotlivým tématům. Materiály budou postupně doplňovány. Aktuálně jsou dostupné materiály z webinářů: Vodohospodářské projekty, srážková voda, Energetické úspory budov, obnovitelné zdroje energie, ochrana ovzduší a Oběhové hospodářství, sanace. Více na webu SFŽP ZDE.

Cílem výzkumu je analyzovat aktuální stav a výhled pro cirkulární hospodaření s lesy a navazující odvětví v České republice, identifikovat současné bariéry zabraňující růstu dřevozpracujícího průmyslu, zjistit dostupnost a kvalitu dat o materiálových tocích a jiných klíčových indikátorech potřebných k efektivnímu využívání zdrojů, cirkulárnímu zpracování dřeva a hospodaření v lesích, a následně definovat hlavní výzvy a příležitosti pro další vývoj cirkulární bioekonomiky pro lesnictví a dřevozpracující sektor v ČR. Více ZDE

Zbavit se postupně všech akcií ve prospěch měst a obcí. Takový je cíl Olomouckého kraje, který snižuje svou majetkovou účast v krajské odpadové společnosti. Věří, že společnou kontrolou firmy dokážou držet přijatelné poplatky za odpad a také s ním obchodovat. V Olomouci už se chystá stavba moderní třídicí linky za zhruba půl miliardy korun. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí brání svůj návrh na ústavně zakotvenou ochranu vody a půdy. Chystanou změnu ústavy koncem loňského roku v rámci meziresortního připomínkového řízení tvrdě zkritizoval například Nejvyšší správní soud, ale i vlivná ministerstva financí, vnitra nebo spravedlnosti. Navrhované znění ústavní novely je podle nich zbytečné a špatné. Více ZDE

Skládka odpadu u Čáslavi opět bouří mezi obyvateli města emoce. Vyvolal je záměr odpadové společnosti AVE skládku rozšířit a současně navýšit její kapacitu. Na sociálních sítích se po zveřejnění článku o plánech firmy okamžitě rozpoutala diskuze na téma, zda tomu lze zabránit, případně jak. Více ZDE

Moderní čisté zemědělské budovy vybavené nejnovějšími technologiemi vypadají dobře na pohled a slouží svému účelu, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti živočišné výroby. Jenže modernizace venkova s sebou nese i negativní jevy. V jejím důsledku totiž dramaticky ubývá prostor pro hnízdění ptáků, například vlaštovek, jiřiček nebo sýčků. Upozorňují na to vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, kteří zároveň navrhují opatření, jak ptákům pomoct.

Nové zemědělské budovy tvoří polootevřené stáje a rolovací postranní stěny s konstrukcí z ocelových a dřevěných materiálů. V těchto typech staveb chybí půdní prostory, které na starých farmách poskytují spoustu příležitostí pro hnízdění ptáků. Nejsou tam žádné dutiny nebo štěrbiny, které by poskytovaly úkryt, a hladký materiál stěn neumožňuje efektivně přilepit hnízdo třeba vlaštovkám.

Modernizace technologií ustájení navíc vede i k úbytku hmyzu – tedy vhodné potravy pro ptáky. „V nových stájích je již standardem používání loží vystlaných pískem či plastickým stelivem, bezstelivových boxů, roštových podlah, ventilátorů sloužících k lepší cirkulaci vzduchu a mechanických systémů pro odstraňování kejdy a hnoje mimo budovy do uzavřených skladovacích jímek. To vše vede ke snížení vhodného substrátu pro vyvíjející se hmyz, který je pro většinu ptáků a jejich mláďat primárním zdrojem potravy během hnízdění,“ vysvětluje Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Mizí vlaštovky i vrabci
Vědci se zaměřili na 29 ptačích druhů na necelé stovce farem v České republice a zjistili, že v modernizovaných farmách byla početnost ptáků 3krát menší oproti starým či smíšeným farmám. Nižší byla i druhová rozmanitost. „Negativní efekt byl zřetelný zejména u druhů hnízdících na budovách nebo uvnitř stájí,“ říká Martin Šálek. Například u vrabce domácího zaznamenali 1,6krát, u jiřiček 8,7krát a u vlaštovek 9,8krát méně hnízd v modernizovaných budovách než v těch starých. Výsledky zkoumání vyšly nedávno v časopise Journal of Applied Ecology. 

Česká zemědělská krajina se zhruba od padesátých let 20. století významně změnila. V důsledku kolektivizace vzrostla velikost polí více než desetinásobně. Stávající průměrná velikost půdního bloku dosahuje až 14 ha. Podle údajů České společnosti ornitologické byla za posledních zhruba 60 let odvodněna zhruba čtvrtina zemědělského půdního fondu, rozoralo se až 800 000 km mezí, 120 000 km polních cest, 30 000 km liniové zeleně a 35 000 ha remízků.

Přesné údaje o změnách druhové pestrosti v naší krajině po roce 1950 nejsou k dispozici. První ucelená data o vývoji biodiverzity v České republice přináší až od roku 1982 Jednotný program sčítání běžných druhů ptáků. Od té doby k roku 2019 došlo u ptáků vázaných na zemědělskou krajinu k minimálně čtyřicetiprocentnímu poklesu početnosti.

Jak ptákům pomoct?
Pro podporu ptačích sousedů na farmách stačí drobné úpravy, které mohou výrazně zlepšit jejich hnízdní příležitosti. „Patří mezi ně třeba vyvěšování různých typů budek a polobudek pro dutinové hnízdiče, například budky pro rorýse, rehky, vrabce či speciální duté cihly. Pro koloniálně hnízdící vlaštovky či jiřičky je možné instalovat umělé hnízdní košíčky či vystavět hnízdní věže,“ vypočítává Martin Šálek.

Dále by mohlo pomoct používání stavebního materiálu skládajícího se z hrubých povrchů (např. beton, omítkový povrch, dřevo), který je vhodnější k připevnění hnízd než hladké materiály, jako jsou plast, hliník nebo ocel. Toho lze docílit instalováním panelů s drsnými povrchy na fasádách, podhledech a pod okapy budov. „Taková řešení jsou finančně nenáročná a mohou výrazně podpořit mnohé ubývající druhy hnízdící na farmách,“ dodává ornitolog.

Jedním z efektivních řešení pak může být dlouhodobější a výraznější podpora drobných rodinných farem, které chovají hospodářská zvířata v tradičních stájích a provozují zemědělskou výrobu v krajině s ohledem na její ekologické funkce a biologickou rozmanitost.

Obrázrk/zdroj: https://pixabay.com

Již po třinácté bude Chemická legislativa první konferencí svého typu v novém kalendářním roce. Jako každý rok se zde dozvíte ty nejčerstvější novinky z oblasti managementu chemických látek přímo od zástupců autorit (ECHA, MŽP, ČIŽP, SCHP) i kolegů z průmyslové praxe. Stejně jako loni bude konference organizována hybridně – můžete se tedy zúčastnit buď fyzicky v centru Rosmarin v pražských Holešovicích (v ceně vstupenky je celodenní občerstvení, teplý oběd a networking u sklenky piva či prosecca) nebo sledovat celý program online z pohodlí kanceláře či domova.

Kromě tradičních témat REACH a CLP se můžete těšit také na legislativu diisokyanátů, implementaci strategie pro udržitelnost, nebo registraci polymerů. A možná přijde i překvapení!

Pro aktuální program sledujte webové stránky REGARTIS

Na co (a koho) se můžete těšit (předběžný program):

• Ing. Ivan Souček, Ph.D. (SCHP ČR) – Úvodní slovo ředitele SCHP ČR
• Ing. Tatjana Kolesniková (správní rada ECHA) – Informace ze zasedání Správní Rady ECHA
• Ing. Jana Kozmíková (výbor čl. států ECHA) – Informace o činnosti Výboru členských států ECHA
• Ing. Alena Krejčová (SCHP) – Aktivity SCHP ČR 2022 a implementace Strategie pro udržitelnost
• Ing. Oldřich Jarolím (ČIŽP) – Kontroly v oblasti chemických látek
• Ing. Karel Bláha, CSc. (MŽP) – Navrhované změny v evropské chemické legislativě
• Ing. Hana Krejsová (REGARTIS) – Novinky v chemické legislativě
• Ing. Jana Eliášová (REGARTIS) – Legislativa diisokyanátů
• Ing. Tomáš Novotný (REGARTIS) – Registrace polymerů
• Ing. Zuzana Svobodová (BorsodChem MCHZ) – Hodnocení provozních podmínek v průmyslu
• Ing. Jan Mervart (DEZA) – Budoucnost procesu autorizace podle REACH
• a další

Moderuje: Ing. Jan Holomek (REGARTIS)

Záštitu převzal Svaz chemického průmyslu ČR. Mediálními partnery jsou online magazín Průmyslová ekologie, portál Třetí ruka a odborný časopis CHEMAGAZÍN

Kde leží hranice větrných turbín? Takovou otázku vyvolává gigantický větrník testovaný v Dánsku. Lopatkový motor o výkonu 15 MW stojí v Národním testovacím centru pro větrné turbíny Østerild v dánském západním Jutsku. Je to nejvýkonnější větrná turbína na světě, píše Vestas na svém webu. Může ročně dodat 80 GWh energie. To postačí k napájení 20 000 domácností a ročně by to zabránilo vypuštění 38 000 tun oxidu uhličitého do ovzduší. Více ZDE