Slovensko se k zálohujícím zemím přidalo v lednu 2022 a předběžná čísla ukazují, že systém předčil plán sběru pro první rok. Zpětná míra sběru k recyklaci nyní činí více než 70 %, což je o deset procentních bodů více oproti plánu. Slováci tak vysbírali více než 820 milionů nápojových obalů, které jsou následně recyklovány do nových lahví a plechovek. Systém zálohovaní je jedinou metodou, díky které lze získat nazpět i více než 90 % nápojových obalů a zajistit jejich cirkularitu, potvrzují to i čísla z dalších evropských zálohujících zemí. Podle norské studie lze navíc díky opakovanému využívání nápojových obalů zásadně ušetřit energii.
Slovensko se v minulém roce stalo jedenáctou evropskou zálohující zemí. Nápojové obaly mohou spotřebitelé vracet již na více než 3000 sběrných místech. Takto komplexní systém vyžadoval spojení maximálního společného úsilí nejen výrobců nápojů, ale i obchodníků. Bylo potřeba myslet na systém identifikace zálohovaných obalů, vytvoření odběrné sítě, ale také například na logistickou infrastrukturu. V té se podařilo zprovoznit 5 meziskladů a 1 třídící centrum.
„Náš systém je cirkulární, funguje na základě principu z petky do petky a z plechovky do plechovky. To znamená, že vysbírané obaly jsou využívány pro výrobu nových nápojových obalů. Původní předpoklady v prvním roce očekávaly míru návratnosti 60 %. To jsme překonali o více než deset procentních bodů, navzdory extrémně krátké době na vybudování systému,“ říká Marián Áč, ředitel Správce zálohového systému na Slovensku a dodává: „Viditelné jsou také konkrétní pozitivní dopady na životní prostředí. Zásadně se například snížilo množství volně pohozených lahví a plechovek v přírodě. To je jednoznačná zpráva z národních parků a dalších míst, která tzv. littering doposud trápil.“
Jako důležité vnímá úspěšné fungování systému záloh na Slovensku Iniciativa pro zálohování. „Ze slovenské zkušenosti máme důležitý poznatek, a to že za velmi krátkou dobu lze nastavit cirkularitu obalů. Už teď je více než 820 milionů obalů vysbíraných k recyklaci do nových obalů. Slovensko také potvrzuje, že systém záloh umí účinně bojovat s litteringem,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Celkově bylo na slovenský trh v loňském roce uvedeno zhruba 1,1 miliardy nápojových obalů. Před zavedením zálohování dosahovala míra sběru u PET lahví úrovně kolem 60 %.
Míra zpětného sběru 90 % pouze v systémech záloh
Zálohové systémy snižují míru znečištění životního prostředí a zároveň umožňují opakované využívání materiálů pro stejný účel. Jak uvádí ředitelka mezinárodní platformy Reloop Clarissa Morawski v nejnovější zprávě Global Deposit Book 2022, žádná jiná metoda nedokáže efektivně získat nazpět 90 procent nápojových obalů. „Díky sběru velkého objemu vysoce kvalitního, barevně sjednoceného materiálu máme funkční cirkulární řešení, díky kterému můžeme z použitých nápojových obalů opakovaně vyrábět nové,“ dodává Clarissa Morawski.
Pozitiv, ze kterých zálohující země benefitují, je však mnohem více. Díky systému záloh většinu evropských zemí netrápí odhozené nápojové obaly v přírodě. Výrobou nápojových obalů z recyklátu lze ušetřit až 95 % energie a díky tomu snížit uhlíkovou stopu při výrobě těchto obalů až o 80 %. „Podle norské studie představuje recyklace jedné PET lahve oproti jejímu energetickému využití úsporu energie ve výši 1 kWh, v případě plechovky je to 0,46 kWh. Pokud člověk neodhodí PET lahev či dvě plechovky do koše a místo toho je vrátí do sběrného místa, odkud putují k opětovnému využití, ušetří v přepočtu například 25 hodin chodu elektrického strojku nebo by se mohl 4 hodiny plavit na elektrickém člunu,“ vysvětluje Kristýna Havligerová. Podle propočtu Iniciativy pro zálohování by se při 90% míře vrácení těchto obalů a jejich recyklaci do stejného výrobku ušetřilo až 1824 GWh. To by v roce 2020 pokrylo spotřebu energie na vytápění 210 368 českých domácnosti, které topí elektřinou. Zhruba tolik domácností se celkem nachází ve druhém největším městě Brně.
Se zavedení systému záloh se není potřeba obávat mýtů, které v ČR někdy zaznívají. Zavedení záloh nemělo v žádné ze zálohujících zemí negativní dopad na spotřebitelské ceny, protože obchodníci nemají důvod k jejich navýšení. Veškeré jejich vícenáklady spojené se zálohováním jim správce kompenzuje prostřednictvím manipulačního poplatku. Nehrozí ani to, že by zavedení zálohy odradilo od nákupu nápojů. „Češi dobře rozumí tomu, že v případě zálohy nejde o navýšení ceny, protože po vrácení obalu ji dostanou zpátky. Znají tento princip ze zahraničí, ale také díky funkčnímu systému vratných skleněných lahví,“ vysvětluje Kristýna Havligerová.
Funkčnost a pozitivní efekt zálohových zemích si postupně uvědomuje většina evropských států. V roce 2023 se rodina zálohujících zemí v Evropě rozšíří na 17 členů. Spustit zálohový systém plánují další čtyři země: Skotsko, Rumunsko, Turecko a Řecko. Pevné datum spuštění v dalších letech už mají i země jako je Maďarsko, Polsko, Rakousko či doposud nezapojené části Velké Británie.
