Přečtené knihy mohou Pražané nově odkládat ve sběrných dvorech ve Vysočanech, Spořilově a Horních Počernicích. Svazky budou z těchto pražských tzv. re-use center odebírat pracovníci společnosti Reknihy, která je bude nabízet novým majitelům. Část peněz z prodeje knih firma dá sociálnímu podniku Přestupní stanice. Ten pracuje s lidmi bez domova v metropoli, pro něž mimo jiné vytváří pracovní místa. Oznámil to pražský magistrát, který re-use centra zřizuje.

Lidé ze společnosti Reknihy budou knihy z re-use center pravidelně odebírat, spisy zkontrolují a po zhodnocení jejich stavu je prostřednictvím internetového obchodu nabídnou budoucím novým majitelům. Svážení knih k prodeji budou mít podle zakladatele Reknih Tadeáše Kuly na starosti cyklisté na nákladních bicyklech. "Díky tomu je tak i logistická část mnohem ekologičtější," uvedl Kula.

Tzv. re-use centra jsou místa, kam Pražané mohou odvézt předměty z domácnosti, které již nepotřebují, ale někomu jinému by ještě mohly posloužit. Odložit tak lze například nábytek, hračky, bicykly nebo nádobí. Obsluha darované předměty zhodnotí a pořídí fotografii věci, kterou nahraje do elektronické aplikace. Tam se nejdříve zobrazí zapojeným neziskovým organizacím, městské nábytkové bance, sociálním odborům města a dalším institucím, které se věnují sociálně slabým. Předměty, které nevyužijí tyto organizace, si mohou lidé následně rezervovat ve veřejně přístupné části aplikace a poté zdarma vyzvednout.

V metropoli jsou nyní tato centra na třech místech, a to ve sběrném dvoře Pod Šancemi ve Vysočanech, ve sběrném dvoře Zakrytá na Spořilově a v Horních Počernicích ve sběrném dvoře Chvalkovická. Fungují v rámci pilotního projektu, který začal 1. října 2020.

"Re-use pointy se v Praze osvědčily. Zatím provozujeme tři a jejich počet chceme dále rozšiřovat. Kromě vybavení domácnosti, sportovního vybavení, nábytku teď dáme druhou šanci i knihám. Je to naplňování principů cirkulární ekonomiky a snižování celkového množství vyprodukovaných odpadů," uvedl náměstek primátora hlavního města Petr Hlubuček (STAN), v jehož gesci je životní prostředí.

Přestupní stanice je sociální podnik, který v Praze provozuje dva kamenné obchody s komunitními prostory a e-shop s darovaným oblečením a knihami. Prodávají v nich lidé bez přístřeší. Pro veřejnost v Přestupní stanici od jejího založení v roce 2017 pořádají workshopy, přednášky a další kulturní a vzdělávací programy, které se věnují zvláště sociální problematice související s bezdomovectvím.

V Praze žijí na ulici zhruba 4000 lidí, řekl ČTK již dříve mluvčí Centra sociálních služeb Praha Jiří Wolf. Mnozí z nich využívají k noclehu sociální zařízení jako ubytovny a noclehárny, část lidí bez domova přespává ve svých vybudovaných přístřešcích nebo stanech umístěných zvláště v okrajových částech Prahy.

Systému mořských proudů v Atlantském oceánu hrozí kolaps. Patří mezi ně i Golfský proud, který ovlivňuje klima na celé planetě a přináší teplou vodu k Evropě. Vyplývá to ze studie publikované ve vědeckém časopise Nature, o které informoval list The Guardian.

Autoři studie zaznamenali varovné signály značící zhroucení oceánského proudění, které unáší teplou vodu z tropů podél východního pobřeží severoamerického kontinentu. Golfský proud se cestou postupně ochlazuje, v oblasti Grónska klesá ke dnu a chladnou vodu unáší jižním směrem do Atlantského oceánu. Kdyby se proud zhroutil, podle těchto vědců by asi existoval i nadále, ale byl by slabší a pomalejší.

Z analýzy vyplynulo, že proudy z takzvané Atlantické jižní cirkulace (AMOC) za poslední století téměř kompletně ztratily svou stabilitu. Dřívější studie publikovaná v odborném magazínu Nature Geoscience ukázala, že proudy zpomalily vinou globálního oteplování na nejnižší rychlost za poslední tisíciletí. Podle nového výzkumu je toto zpomalení dovedlo na pokraj kolapsu.

Zhroucení by mělo katastrofické dopady po celém světě. Ohrozilo by dešťové srážky, na kterých závisí miliardy lidí v Africe, Indii a Latinské Americe. Zvedlo by hladinu oceánů omývajících pobřeží Severní Ameriky a v Evropě by ochladilo počasí a přispělo k četnějším a vydatnějším bouřím.

Složitost systému oceánského proudění neumožňuje předpovídat, kdy by ke kolapsu mohlo dojít. Může nastat v řádu staletí, ale i během následujících dvou až pěti dekád.

Ke zpomalování mořských proudů přispívají uhlíkové emise, není ale jasné, jaké množství by způsobilo zhroucení. Proto je důležité jich vyprodukovat co nejméně, uvedl hlavní autor studie Niklas Boers z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu.

Boers a jeho kolegové analyzovali osm nezávisle naměřených datových sad, které sledovaly teplotu a slanost oceánů v posledních 150 letech. Z jejich výzkumu vyplynulo, že globální oteplování proudění nejen zpomaluje, ale zásadně narušuje i jeho stabilitu.

Podle Davida Thornalleyho z londýnské univerzity UCL, který se na studii nepodílel, jsou její závěry sice znepokojivé, ale vědci zároveň netuší, zda ke kolapsu vůbec dojde a případně kdy.

Kolaps by byl jedním z takzvaných bodů zvratu - rychlých, obrovských a nevratných klimatických změn - jejichž překročení může vést k velkým změnám celého systému.

Boers a jeho kolegové v květnu varovali, že významná část grónského ledového příkrovu je vážně ohrožena a může způsobit vzestup hladiny oceánů po celém světě. Další studie ukázala, že amazonský prales nyní vypouští více emisí než absorbuje. Požáry, které se v létě 2020 prohnaly Sibiří, zase způsobily uvolnění znepokojivého množství metanu do atmosféry.

Jiná analýza z roku 2019 tvrdí, že svět už možná překročil dostatečné množství bodů zvratů na to, aby byla ohrožena existence lidstva. Očekává se, že Mezivládní panel pro změnu klimatu v pondělní zprávě vyhlásí zhoršující se stav klimatické krize.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) loni uložila 2041 pravomocných pokut za 87,6 milionu korun. Meziročně je to o téměř 25 milionů korun méně. Inspektoři v roce 2020 provedli 11 784 kontrol, o 5112 méně než předloni. Informace vyplývají z výroční zprávy inspekce. Podle ředitele ČIŽP Erika Geusse zapříčinila nižší činnost inspekce opatření spjatá s pandemií covidu-19.

Nejvíce pokut loni padlo opět za nezákonné nakládání s odpady - pravomocných pokut bylo 719 v celkové částce 40,6 milionu korun. Nejčastějším problémem podle inspekce zůstává nakládání se stavebními a demoličními odpady. Oproti roku 2019 bylo odhaleno méně nezákonných přeshraničních přeprav odpadu.

Mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka ČTK napsal, že právě s touto problematikou se pojí loňské největší pokuty. Sankcí čtyři miliony korun inspekce postihla společnost Purum. Přestupky podle ČIŽP spočívaly především v tom, že firma u tří zařízení v provozovně v Mníšku pod Brdy vysoce překročila kapacitu pro příjem nebezpečných odpadů a tyto odpady rizikově skladovala. V jednom z případů s nimi také nakládala mimo stanovené zařízení v Mníšku. Kontrola, která zjistila pochybení, byla už v roce 2018.

Pokutu 3,5 milionu korun dostala firma Recyklace Sanace Bohemia. Postih má kvůli tomu, že odstranila přes 26 000 tun odpadů, zeminy a kamení na místech, která k tomu nebyla určena, a že předala více než 16 000 tun betonu, stavební suti a asfaltu neoprávněným osobám. Podle inspekce firma porušila zákon už v roce 2017, řízení však skončilo až loni. "Průběh vyšetřování byl ze strany subjektu cíleně protahován, což mělo za následek uložení dvou pokut dle kontrolního řádu za nesoučinnost," stojí ve zprávě. Porušení zákona se odehrálo na Plzeňsku.

Pokutou ve stejné výši ČIŽP postihla také společnost FCC HP kvůli porušení zákona o integrované prevenci a omezování znečištění. Firma používala na své skládce nebezpečných odpadů v Lodíně na Královéhradecku výrobky z odpadů nelegálním způsobem.

Kvůli obchodu s ohroženými druhy rostlin a zvířat vedla loni inspekce 122 řízení. "Právní moci nabyly pokuty v celkové výši 737 800 Kč, z toho 565 700 Kč fyzickým osobám," stojí ve zprávě. "Nejvýznamnějším případem roku 2020 bylo zabavení celkem 21 exemplářů papoušků, u nichž držitel neprokázal jejich zákonný původ," konstatuje dokument. Nejzávažnější porušení předpisů pak ČIŽP zjistila při kontrolách zásilek v případě vývozů a dovozů rostlin - kaktusů, orchidejí i masožravek. "U celkem 25 zásilek se jednalo o stovky zabavených exemplářů," uvádí zpráva.

Podle zprávy loni inspekce například řešila také 315 havárií a mimořádných událostí, předloni jich bylo 369. ČIŽP evidovala 194 havárií na vodách, původce byl zjištěn u 95 z nich. Jako významné případy ČIŽP uvedla havárie na Bečvě pod Valašským Meziříčím až po Přerov. Jedovaté látky tam do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Kvůli pochybnostem o postupu v tomto případu čelila inspekce kritice. Vyšetřovatel v červnu obvinil jednoho člověka a jednu firmu z oblasti Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku. Z vyjádření ředitele společnosti Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm Oldřicha Havelky pro Českou televizi následně vyplynulo, že obviněnou je právě tato firma. Havelka ČT řekl, že firma podá proti trestnímu stíhání stížnost.

Inspekce ve zprávě zmiňuje také úhyn ryb v nádrži Farský na Mostecku, kde loni v září kvůli propadu dna do staré šachty a uniklému plynu uhynuly skoro dvě tuny ryb. Jako další významný případ inspekce uvedla únik fenolové vody s obsahem dehtu z areálu společnosti Sokolovská uhelná ve Vřesové na Sokolovsku. Únorová havárie zhoršila kvalitu vody v Chodovském potoce.

Geuss ve zprávě uvedl, že na pokles počtu kontrol měla vliv opatření kvůli pandemii covidu-19. "Zjednodušeně lze říci, že po dobu nouzového stavu inspekce směla podle vládních regulací řešit v podstatě pouze problematiku související s odstraňováním následků pandemie, typicky nakládání se zdravotnickým odpadem, a reagovat na podněty týkající se ohrožení či vážného poškozování životního prostředí," uvedl Geuss. Konkrétně šlo podle něj právě o účasti inspekce při řešení havárií podle vodního zákona a omezování nezákonných činností, jako je například nepovolené kácení dřevin. Celkový loňský výkon inspekce pak podle Geusse činil 70 procent roku 2019. Průměrný počet kontrol na inspektora byl 29, meziročně o 12 méně.

Inspekce vydala také 5045 samostatných stanovisek a vyjádření, z toho 667 vyjádření k hodnocení vlivu procesů na životní prostředí (EIA). Přijala 2972 podnětů, předloni jich bylo zhruba o 500 více.

Dokument ke stažení:

Výroční zpráva ČIŽP 2020

Metodika popisuje dopad nového zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech na již vydaná integrovaná povolení, ve kterých jsou nahrazovány správní akty dle již neplatného zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Z pohledu zákona o integrované prevenci se nová odpadová legislativa týká nejen zařízení, kde je povolována jakákoli činnost uvedená v rámci kategorie 5 přílohy č. 1 (nakládání s odpady) uvedeného zákona, ale i ostatních zařízení, kde byl vydán např. souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady nebo k upuštění od třídění dle zrušeného zákona o odpadech. Taková zařízení budou muset být postupně uvedena do souladu s novou legislativou v oblasti nakládání s odpady a budou stanoveny podmínky provozu zařízení, které splňují požadavky nové legislativy.

Dokument ke stažení:

• 2021_07_29_Metodika odpady_PUB.pdf (1.04 MB)

• 2021_07_29_Metodika odpady_přílohy_PUB.pdf (421.20 kb)

Nákup informační a komunikační techniky je předmět plnění, který je pro uplatňování požadavků v sociální i environmentální oblasti vhodný. Jak v odpovědném veřejném zadávání lze využít existující certifikace (štítky) si můžete přečíst více na stránce Informační a komunikační technika (ICT) | SOVZ.

V rámci našeho projektu jsme nechali do češtiny přeložit dvě publikace TCO Certified, které mohou být českým zadavatelům dobrou pomůckou.

• Pokyny pro zadavatele – Doporučené formulace při používání certifikace TCO Certified ve veřejném zadávání (originál: Guidance for purchasers – Recommended language for using TCO Certified in procurement)

• Ekvivalentní doklad o shodě s certifikací TCO Certified (originál: Equivalent proof of compliance with TCO Certified), který lze využít při formulaci požadavků v zadávací dokumentaci pro případ, že by dodavatel dokládal požadavky jinak, než štítkem TCO Certified.

Ministerstvo  životního  prostředí  přistoupilo  k aktualizaci  POH  ČR  v souvislosti  se  změnami odpadové legislativy  Evropské unie (EU) tzv. „Balíčkem k oběhovému hospodářství“2,  a také v návaznosti na nový Akční plán pro oběhové hospodářství – „Čistší a konkurenceschopnější Evropa“. Dokumenty v systému SEA najdete ZDE

Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Adaptace průmyslu a obchodu na globální výzvy, které přináší např. změna klimatu je výzvou pro malé a střední podnikatele stejně tak jako pro nadnárodní společnosti.

Mnohé firmy již principy oběhového hospodářství uvádí jako prioritní pilíře rozvoje. Ale co skutečně oběhové hospodářství znamená a jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními? Jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a zároveň inovativní? Kurz  účastníkům zprostředkuje know-how a nejnovější informace z oblasti cirkulární ekonomiky. Pomůže jim tak s uplatněním na trhu práce i s rozvojem vlastního podnikání. Kurz je pořádán pod záštitou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva práce a sociálních věcí.

Další podrobnosti a přihlášku na kurz naleznete na webových stránkách kurzu Oběhového hospodářství - ZDE.

Evropská agentura pro životní prostředí každoročně vydává přehlednou publikaci Signály EEA, která se zabývá klíčovými otázkami souvisejícími se životním prostředím a klimatem. Signály EEA 2020 Evropa směrem k nulovému znečištění jsou nyní dostupné také v českém jazyce.

Co je znečištění? Odkud pochází? Jak znečištění ovlivňuje životní prostředí a jaký dopad má na zdraví lidí? Jak se může Evropa v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu posunout směrem k nulovému znečištění? Zpráva Signály EEA 2020 se zabývá z různých úhlů pohledu jak problémem znečištění v Evropě, tak i příležitostmi jejich odstranění a prevencí.

Zprávu si můžete stáhnout zde a seznámit se s různými druhy znečištění v Evropě, s jejich zdroji a opatřeními, která by zlepšila kvalitu ovzduší a zdraví lidí.

Zdroj: CENIA
 

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zahájila řízení o nápravných opatřeních na řece Bečvě, kterou loni postihla ekologická havárie. Inspekce tak učinila po červnové žádosti spolků, aby postupovala podle zákona o předcházení ekologické újmě, uvedla dnes nezisková organizace Arnika v tiskové zprávě. Informaci o zahájení řízení ČTK potvrdila i ČIŽP. Cílem řízení podle Arniky je, aby inspekce podnikla kroky například k obnově řeky, zaplacené ze státního rozpočtu, nebo zahájila řízení se všemi potenciálními pachateli. Později by náklady nesl odhalený a usvědčený viník. Ačkoliv je zákon o ekologické újmě platný od roku 2008, byl tento krok učiněn poprvé, upozornila Arnika.

"Věříme, že inspekce fatální selhání odčiní a řízením přispěje k nápravě škod. Dohlédneme na to, zda řízení aktivně vede a probíhá paralelně s trestním vyšetřováním tak, jak ze zákona má," uvedl Kamil Repeš z Arniky. Právě Arnika společně s Českým rybářským svazem a spolkem Vsetínské fórum 17. června žádost podala. Vyjádření inspekce ČTK zjišťuje.

Řízení bylo zahájeno dnem podání. Spolky už dříve inspekci vytkli, že řízení nezačalo už krátce po havárii. Na to, že se zákon o předcházení ekologické újmě v případu Bečvy neaplikoval, v květnu upozornilo také stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR.

"Ačkoliv pachatel nebyl ihned odhalen, úkolem ČIŽP bylo zajistit nezbytná preventivní opatření a zahájit řízení se všemi podezřelými provozovateli, kteří podle integrovaného registru znečišťování a evidence o odpadních vodách vypouští do řeky Bečvy kyanidy. Náklady na opatření hradí ČIŽP ze státního rozpočtu, nakonec je však ponese usvědčený pachatel otravy," sdělili dnes zástupci Arniky.

"Výlov uhynulých ryb, odvoz do kafilerie a vysazení nových ryb do Bečvy dosud financoval Český rybářský svaz z vlastních zdrojů a prostředků, které zaslali dárci na transparentní účet Bečva 2020. Přislíbené dotace ze strany ministerstva zemědělství jsou prozatím ve stavu vyřizování. Nečinnost ČIŽP se v tomto případě dá považovat za jasné porušení zákona o ekologické újmě," uvedl Stanislav Pernický z Českého rybářského svazu.

Kvůli loňské otravě řeky Bečvy zahájila policie v červnu trestní stíhání. Vyšetřovatel obvinil jednoho člověka a jednu firmu, z vyjádření ředitele společnosti Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm Oldřicha Havelky pro Českou televizi následně vyplynulo, že obviněnou je právě tato společnost. Havelka ČT řekl, že firma podá proti trestnímu stíhání stížnost.

Ekologická havárie, kterou podle ČIŽP způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.

Autoři nové studie, která byla publikována v odborném časopise BioScience, varují, že v mnoha ohledech se svět blíží ke kritickému bodu klimatických změn, nebo již tento bod překročil. Vědci se zaměřili na 31 klíčových indikátorů, které nazvali životními funkcemi planety, a u zhruba poloviny z nich včetně koncentrace skleníkových plynů, oteplování oceánů nebo ubývání ledové plochy zaznamenali rekordní zhoršení.

"Přibývá důkazů, že se blížíme k bodům zvratu spojovanými s důležitými částmi systému naší planety, nebo že jsme již zašli za ně," uvedl podle listu The Guardian v prohlášení William Ripple, ekolog z Oregonské státní univerzity a spoluautor studie. Podle Rippleho pandemie covidu-19 ukázala, že ani obrovské omezení dopravy a spotřeby zdaleka k obnově planety nestačí. Jsou tak podle něj zapotřebí systémové změny.

Autoři například upozornili, že ledovce tají o 31 procent rychleji než před 15 lety, odlesnění v Amazonii bylo v minulém roce rekordní nebo že emise skleníkových plynů dosahují v letošním roce dosud nevídaného množství. Konkrétně v dubnu naměřila observatoř Mauna Loa na Havajských ostrovech nejvyšší množství CO2 v atmosféře v historii. Pět nejteplejších let za celou historii měření bylo zaznamenáno od roku 2015.

"Tváří v tvář důkazům, že se blížíme z hlediska klimatu k bodům zlomu, musíme jednat a bezodkladně přijmout opatření pro dekarbonizaci ekonomiky a začít obnovovat přírodu, spíše než ji ničit," sdělil podle stanice RFI Tim Lenton, spoluautor studie z britské Exeterské univerzity.

Vědci, kteří se podíleli na výzkumu, vyzvali k rychlým a radikálním krokům. Podle nich je potřeba například bezodkladně upustit od používání fosilních paliv, snížit znečištění, obnovit ekosystémy a přiklonit se k rostlinné stravě.

Na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO patří nově Jizerskohorské bučiny v Jizerských horách. O jejich zařazení dnes rozhodl výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Jde o první tuzemskou přírodní lokalitu na tomto seznamu. ČTK o výsledku informoval ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc. Zprávu uvítal ministr životního prostředí Richard Brabec s tím, že jde o "prestižní ocenění naší ochrany přírody v celosvětové měřítku".

O zařazení lokality v České republice na seznam kulturního a přírodního dědictví dnes na twitteru informovalo také samo UNESCO.

Snaha o zápis byla společným projektem několika zemí z Evropy, původně bylo v návrhu 29 lokalit s bučinami. "Na seznam se dostalo devět bezpodmínečně a dalších šest je tam s podmínkami," uvedl Pelc.

Ministerstvo životního prostředí na svém webu uvádí, že Česká republika má díky zápisu Jizerskohorských bučin první přírodní lokalitu oceněnou jako "součást dědictví celého lidstva", jelikož dalších 15 míst světového dědictví UNESCO v ČR jsou význačné kulturní památky globálního významu.

"Mám velkou radost – a vnímám to jako prestižní ocenění naší ochrany přírody v celosvětovém měřítku. Unikátní komplex Jizerskohorských bučin se jako vůbec první česká přírodní lokalita stal skutečnou součástí dědictví celého lidstva. Díky Jizerskohorským bučinám a nedávno oceněnému 'lázeňskému trojúhelníku' tak Česká republika právě dostala nový mezinárodní punc," uvedl ministr životního prostředí Brabec.

Jizerskohorské bučiny zabírají plochu zhruba 27 kilometrů čtverečních na severním úbočí Jizerských hor od Oldřichova v Hájích po Lázně Libverda. Území je pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy na strmých svazích s unikátní geomorfologií. Nejcennější vnitřní část má zhruba deset kilometrů čtverečních a kolem je ochranné, zhruba 17kilometrové pásmo. Jde o jednu z nejzachovalejších a přírodně nejcennějších částí v CHKO Jizerské hory.

Pelc zápis označil za mimořádný úspěch."Jizerskohorské bučiny se nyní dostaly mezi takové poklady světové přírody, jako je proslulý Yellowstonský národní park, Bělověžský prales, Bajkalské jezero, africké pláně v Serengeti, Velký bariérový útes u Austrálie nebo vodopády Iguazú na hranicích Brazílie a Argentiny," poznamenal ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Cílem ročenky je podat přehled o činnostech souvisejících s vodním hospodářstvím v působnosti předkládajících resortů Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí. Materiál podává objektivní informace o skutečnostech týkajících se vodního hospodářství týkajících se minulého roku i porovnání v delších časových řadách. Jsou zde zobrazeny trendy vývoje a dosažené změny.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

• Formulář pro připomínky

Nové nařízení Komise (EU) 2021/1199, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH), se týká polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v granulích nebo mulčích.

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2021/1199 ze dne 20. července 2021, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) v granulích nebo mulčích používaných jako výplňový materiál na hřištích s umělým trávníkem nebo v sypké formě na hřištích nebo sportovištích.

Nařízení vstoupí v platnost v srpnu 2021.

Ve sloupci 2 položky 50 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 se doplňují nové odstavce 9 až 14. Granule nebo mulče se od 10.  srpna 2022 nesmějí uvádět na trh k použití ani používat jako výplňový materiál na hřištích s umělým trávníkem nebo v sypké formě na hřištích nebo sportovištích, pokud obsahují více než 20 mg/kg (0,002 % hmotnostních) součtu všech uvedených PAU. Granule nebo mulče používané jako výplňový materiál ke dni 9. srpna 2022 mohou zůstat na místě a být tam nadále používány k témuž účelu.

Text nařízení v anglické i české verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace:

• Nařízení Komise (EU) 2021/1199

• Nařízení Komise (EU) 2021/1199 - ENG

Na stránkách agentury ECHA jsou v registru záměrů na omezení látek nově uvedeny per- a polyfluoroalkylované látky (PFAS) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) (zveřejněno ECHA 21. 7. 2021).

Německo, Nizozemí, Norsko, Švédsko a Dánsko předložily 15. 7. 2021 záměr omezit výrobu, uvádění na trh a používání per- a polyfluoroalkylovaných látek (PFAS) (EC/CAS -). Návrh na omezení těchto látek by měl být k dispozici do 15. 7. 2022.

Uvedené země zahájily průzkum o PFAS a jejich alternativ a zjišťují pro připravované omezení další informace. Termín pro podání připomínek je 19. září 2021.

Na internetových stránkách ECHA je k dispozici závěrečný dokument analýzy možností regulačního řízení (RMOA).

ECHA předložila záměr omezit uvádění na trh a používání látek obsahujících polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) v hliněných terčích pro střelbu (EC 266-028-2, CAS 65996-93-2), předložení návrhu 1. října 2021.

ECHA rovněž předložila návrh na omezení uvádění na trh nebo používání 2,4-dinitrotoluenu (EC 204-450-0, CAS 121-14-2) jako látky v předmětech určených pro širokou veřejnost nebo pro profesionální použití v koncentracích vyšších než 0,1 %.

Návrh, který nejprve vyhodnotí vědecké výbory pro posuzování rizik (RAC) a pro socioekonomickou analýzu (SEAC), bude předmětem konzultace, která bude zahájena po dohodě výborů, že je návrh v souladu s požadavky nařízení REACH. Současně k tomuto omezení bude na internetových stránkách ECHA zveřejněna dokumentace dle přílohy XV.

Další informace:

• Registr záměrů týkajících se omezení

• Konzultace k omezení PFAS

• Dokument RMOA k PFAS

• Nejžhavější vědecká témata-PFAS