Ceny energií a nutnost šetření s nimi jsou v současné době středobodem téměř všech debat, ať už jde o zvyšující se ceny pro domácnosti tak o množství podniků, které budou muset kvůli současné politice ukončit činnost. Jak se k tomu ale staví lidé, kteří aspirují na formálně nejvyšší funkci v našem statě? Více ZDE

Českému předsednictví se při jednání s Evropským parlamentem podařilo najít shodu na výsledné podobě nařízení, které výrobcům stanoví emisní cíle oxidu uhličitého (CO2) u osobních vozidel a dodávek. Dohoda obsahuje cíle postupného snižování emisí CO2 až na 100 % k roku 2035 pro oba segmenty, současně však otevírá cestu k registraci vozidel se spalovacím motorem poháněným klimaticky neutrálními palivy.

Nařízení je důležitou součástí balíčku Fit for 55, jehož cílem je zajistit snížení emisí skleníkových plynů v Evropské unii (EU) o 55 % k roku 2030 oproti roku 1990. Jedná se jeden z dalších kroků na cestě ke klimatické neutralitě EU v roce 2050. „To, že se platný evropský závazek k naplňování Pařížské dohody nyní překlápí do evropské legislativy skrze předpisy sdružené v balíčku Fit for 55, je důležité i pro nadcházející vyjednávání EU na světové klimatické konferenci COP27 v Šarm aš-Šajchu,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Dohodnutá podoba nařízení je výsledkem jednání Rady EU s Evropskou komisí a Evropským parlamentem.

Všechny tři instituce vstupovaly do závěrečné fáze vyjednávání se stejnou pozicí k postupnému procentuálnímu snižování emisí CO2 z nových vozidel v letech 2025, 2030 a 2035. „Českému předsednictví se však podařilo uhájit důležitý bod pozice Rady EU, tedy otevřít možnost prodávat nové automobily se spalovacím motorem jako alternativu k elektrickým vozidlům za předpokladu, že budou poháněny výhradně klimaticky neutrálními palivy. Tento požadavek je zohledněn v úvodním ustanovení tohoto nařízení,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Emisní cíle se týkají jen nových vozů, lidé budou mít i nadále možnost používat starší vozidla se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dále kupovat.

Do textu se podařilo navíc dostat silnou revizní klauzuli, Evropská komise by měla v roce 2026 posoudit pokrok směrem k plnění cílů, ekonomické a sociální dopady či technologický rozvoj. Právě technologický rozvoj klíčových komponent elektrických vozidel jako jsou trakční baterie, je nesmírně důležitý. S technologickým vývojem se bude zvyšovat dojezd elektrických vozidel, zkrátí se doba dobíjení i další aspekty klíčové pro uživatele. Současně se řeší i recyklace baterií, a to prostřednictvím nařízení o bateriích a odpadních bateriích, které se v současné době rovněž dojednává mezi Radou a Evropským parlamentem.

V nařízení k emisním cílům CO2 zůstalo dále zachováno změkčení emisního cíle pro výrobce za podmínky, že uvede na trh dostatečný počet bezemisních a nízkoemisních vozidel, a to zejména v zemích, kde je náběh elektromobility pozvolnější.

Výrobci i dodavatelé se na přechod k bateriové či vodíkové elektromobilitě již řadu let připravují, přičemž většina evropských automobilek již avizovala ukončení výroby klasických spalovacích motorů, některé i dříve než k roku 2035. V České republice se již více než 10 % osobních vozidel vyrábí v bateriovém či plug-in hybridním provedení a v souvislosti s tím dochází i k přeškolování zaměstnanců.

„Naší snahou bude napomoci tuzemským automobilkám k dosažení výše uvedených cílů, a to zejména budováním dobíjecí a plnicí infrastruktury, ale i s investicemi do výzkumu a vývoje a s přípravou budoucích pracovníků v automobilovém průmyslu úpravami vzdělávacích programů na středních a vysokých školách,“ říká ministr Síkela.

„Důležitá je i podpora obcí, krajů, škol či neziskových organizací při koupi bateriových i vodíkových elektromobilů, stejně jako obyvatel v rodinných a bytových domech při instalaci dobíjecích stanic. Na to vše se mimo jiné zaměřují velmi populární programy MŽP; z celého balíčku Fit for 55 bychom na dekarbonizaci pak měli získat další stamiliardy korun“ dodává ministryně Hubáčková.

Prezident Miloš Zeman přijal s účinností od úterý 1. listopadu demisi Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) na funkci ministryně životního prostředí a pověřil vicepremiéra a ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL) vedením úřadu. Na svém webu o tom dnes informoval Pražský hrad. Premiér Petr Fiala (ODS) v souladu s návrhem lidovců Zemanovi navrhl, aby Jurečka úřad vedl dočasně, dokud se nevyjasní situace kolem kandidáta na ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL). Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vydalo říjnové číslo Věstníku. Sedmá částka v tomto roce obsahuje: Metodiky samostatného oddělení bezpečnosti a krizového řízení „Vyhodnocení rizika a předpověď přírodních požárů v bezprostředním okolí povrchových zdrojů pitné vody” a „Prevence vzniku a šíření přírodních požárů v bezprostředním okolí povrchových zdrojů pitné vody“, Sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Ministerstva životního prostředí o zveřejnění aktuálního Seznamu odborně způsobilých osob dle § 6 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Aktuální číslo Věstníku naleznete ZDE.

Pokud svět nezmění přístup k životnímu prostředí, světové klima se do konce století oteplí ve srovnání s předprůmyslovou dobou o 2,8 stupně. Ve své zprávě to uvádí Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Státy přitom schválily závazek, že omezí oteplení na dva stupně. Klíčový bude podle odborníků přístup zemí skupiny velkých světových ekonomik G20, které vypouštějí 75 procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Uvedla to agentura AP. Více ZDE

Největším vývozcem plastových odpadků je Evropa: každoročně jich vyveze 3,9 milionu tun. Část odpadu se naloží na lodě, kterými putuje do asijských zemí a Turecka. Největší podíl je však exportován do sousedních států. A Česká republika není výjimkou. Data společnosti Our World in Data ukazují, že v loňském roce se do Česka dovezlo přes 166 tisíc tun plastových odpadků. 80 tisíc tun tohoto odpadu bylo naopak vyvezeno. Dovoz odpadu je navíc na vzestupu, jeho vývoz naopak klesá. Více ZDE

Všechna povolení z oblasti životního prostředí, která dnes stavebník potřebuje, nahradí jedno razítko – jednotné environmentální stanovisko (JES). Díky němu se žadatelům zjednoduší povolování nejrůznějších typů stavebních i nestavebních záměrů, zároveň ale zůstane zachována ochrana životního prostředí i památek. Návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku doprovází novelu stavebního zákona, kterou předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj.

„Jednotné environmentální stanovisko přináší vyšší přehlednost a srozumitelnost pro stavebníky a investory i zrychlení povolovacích procesů, kterého se česká veřejnost dlouhodobě a oprávněně dožaduje. Dokázali jsme vypořádat všechny připomínky a najít shodu na zjednodušení stavební legislativy napříč vládou i kraji a profesními svazy," říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Nově tak podle návrhu zájemce o stavební povolení podá jednu žádost na kterémkoli stavebním úřadě nebo orgánu ochrany životního prostředí. Tím začne běžet lhůta pro vydání jednotného stanoviska, které v sobě integruje všechny požadavky na posouzení dopadů na životní prostředí podle až devíti zákonů. Zákon také počítá s možností požádat o tzv. předběžné koordinační jednání, díky tomu se stavebníci mohou vyhnout u složitějších staveb případnému zamítnutí žádosti kvůli tomu, že by projekt byl v rozporu s některým ze zákonných požadavků.

Přínosem Jednotného environmentálního stanoviska je i právní jistota pro stavebníky a investory. Povolovací orgány budou posuzování jednotlivých složek životního prostředí koordinovat, zatímco dnes posuzování často probíhá odděleně, navíc u různých správních úřadů.

Jednotné environmentální stanovisko v sobě zahrne správní akty obsažené v devíti různých zákonech z oblasti ochrany životního prostředí. Příslušným správním orgánem bude obecní úřad obce s rozšířenou působností, ve vybraných případech (např. v případě, že součástí bude výjimka z tzv. druhové ochrany podle zákona o ochraně přírody a krajiny, u rozsáhlejších záborů zemědělské půdy podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu apod.) krajský úřad. Součástí JES může být i proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí u záměrů, které mu podléhají podle stávající podoby zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Dokument ke stažení:

Schéma Jednotného environmentálního stanoviska

Perzistentní organické znečišťující látky jsou obzvláště škodlivé. I když se tyto chemické látky v nových výrobcích již nepoužívají, stále se vyskytují v odpadu pocházejícím z některých spotřebních výrobků, jako jsou vodotěsné textilie, nábytek, plasty a elektronická zařízení. Pro účely oběhového hospodářství, v němž budou odpady stále více využívány jako druhotné suroviny, má zásadní význam stanovení nových mezních hodnot pro přítomnost perzistentních organických znečišťujících látek v odpadech. Více ZDE

Češi vyhazují výrazně více potravin, než subjektivně vnímají. Na konferenci o potravinovém odpadu to řekla Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity Brně. Z jejího výzkumu vyplynulo, že jeden člověk vyhodil loni v průměru 33 kilogramů potravin, respondenti ale tvrdili, že vyhodili měně než poloviční množství. K podobnému výsledku dospěl také výzkum Akademie věd, podle kterého lidé nedokážou správně odhadnout množství potravin, které vyhodí. Více ZDE

Keni se s nadsázkou říká textilní skládka Spojených států a Evropy. Do africké země se ze Západu dováží ročně na 200 tisíc tun nechtěného oblečení. Velká část je vyrobená z levných syntetických látek, kvůli kterým je i na chudých afrických trzích zboží neprodejné. Končí tak na místních skládkách nebo v řekách. Více ZDE

Více než čtyři pětiny lidí při přípravě jídla dbají na to, aby využily veškeré suroviny, a 62 procent má špatné svědomí, když jídlem plýtvá. V tiskové zprávě o průzkumu postojů k potravinovému odpadu to uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Více než polovina lidí se podle výsledků průzkumu domnívá, že potravinový odpad nepředstavuje problém pro životní prostředí. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) si Vás dovoluje pozvat na XXIII. zasedání Fóra pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách, dále jen Fórum, které pořádá ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP), Ministerstvem zemědělství (MZe), Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) a Českou informační agenturou životního prostředí CENIA.

Smyslem Fóra je seznamovat širokou odbornou veřejnost s novinkami v oblasti nejlepších dostupných technik (BAT – Best Available Techniques), a zjišťovat zpětnou vazbu z průmyslu, zemědělství a dalších zainteresovaných orgánů a organizací. Na Fóru se každoročně scházejí odborníci zabývající se problematikou integrované prevence z dotčených státních orgánů, krajských úřadů vykonávajících státní správu v přenesené působnosti a členové národních technických pracovních skupin.

Letošní XXIII. zasedání Fóra se uskuteční v úterý 22. listopadu 2022 v budově Ministerstva průmyslu a obchodu (Na Františku 32, 110 15 Praha 1).

Organizační pokyny

• Pro účast na Fóru je potřeba zaregistrovat se prostřednictví vyplnění vyplnění přihlášky na XXIII. zasedání Fóra. Přihlašování probíhá do 15.11.2022.
• Vložné na akci není požadováno.
• Účast na akci nepotvrzujeme, zprávu Vám zašleme pouze v případě, že Vaši přihlášku nebudeme moci akceptovat.
• Akce se koná 22. listopadu 2022 v budově MPO (Na Františku 32, 110 15, Praha 1), jednací síň č. 239, I. patro.
• Registrace účastníků v den akce bude probíhat od 9:00 hod. do 9:30 hod., oficiální zahájení v 9:30 hod., předpokládaný konec akce do 14:30 hod.

Kontaktní osoba: Ing. Lenka Jankujová, jankujova@mpo.cz

Změna programu vyhrazena.

Se zvyšujícími se náklady na život se kromě úspor energií můžeme zaměřit i na samotný princip fungování ekonomiky. Místo nákupu, okamžité spotřeby a vyhození lze věci využívat opakovaně nebo sdíleně, tvrdí Pavel Zedníček z Institutu cirkulární ekonomiky. Více ZDE

Výsledky první zimní etapy měření čistoty ovzduší v Jihomoravském kraji ukazují, že ve městech je menší znečištění karcinogenním benzoapyrenem než ve vesnicích. Měření se uskutečnilo v 60 městech a obcích, zvýšená koncentrace této látky byla zjištěna ve 23 z nich. Nejvíce znečištění přitom pochází z nesprávného způsobu vytápění nebo z pálení nevhodných materiálů, řekl ředitel odborné divize z Centra dopravního výzkumu Roman Ličbinský. Více ZDE

Plastový odpad zanáší řeky i oceány a způsobuje dlouhodobé škody na životním prostředí. A ačkoliv je většina námi používaných plastů recyklovatelná, mnoho separačních procesů funguje pouze na jeden jejich typ. Lidský odpad je přitom tvořen složitou směsí různých druhů, jejichž recyklace může být složitá a nákladná. Řada současných procesů navíc vytváří produkty výrazně horší kvality, které samy o sobě recyklovat nejdou. I kvůli tomu je zatím nemožné dosáhnout u plastů oběhového hospodářství. Více ZDE

Výkonnost oběhového hospodářství v Rumunsku patří podle veřejných údajů analyzovaných odborníky na čistou recyklaci* k nejslabším v Evropské unii a do roku 2030 může soukromé a veřejné prostředí postupně přejít z lineární ekonomiky na model udržitelného rozvoje, podle Národní strategie pro oběhové hospodářství. Mezi plány, které úřady připravily, jsou také podpůrná schémata, jejichž prostřednictvím lze získat vládní a evropské fondy. Více ZDE