Nesnesitelný zápach, hluk a létající odpadky. To zažívají obyvatelé Čáslavi, kde nadále roste jedna z největších skládek v Česku. Město mělo dostávat stovky milionů, ale největší část peněz mířila pouze do společnosti AVE CZ. Podle Transparency International postup radnice vzbuzuje podezření. Do jednání se nově vložilo ministerstvo životního prostředí. Více ZDE
 

Za vypuštění nebezpečných látek do řek by měly podniky platit pokutu v maximální výši 25 milionů korun oproti současným pěti milionům. Přísnější tresty hrozí i při dalších proviněních v souvislosti se znečištěním vodních toků. Vyplývá to z novely vodního zákona, kterou do připomínkového řízení předkládá ministerstvo životního prostředí. Reaguje tím na případ havárie na řece Bečvě ze září 2020, kdy uhynuly desítky tun ryb kvůli otravě kyanidy. Více ZDE

Evropský parlament definitivně schválil dohodu s členskými státy Evropské unie o nové normě o nulových emisích. Ta počítá s tím, že od roku 2035 má být v členských zemích prakticky nemožné pořídit si nový automobil na benzin či naftu. Hlasování předcházela bouřlivá rozprava. Stoupenci normy v ní zdůrazňovali její očekávaný přínos pro zdravější ovzduší a rozvoj nových technologií, zatímco odpůrci sahali i po vizi zničujících dopadů na automobilový průmysl, evropskou prosperitu a peněženky obyčejných lidí. Více ZDE

Odbor životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje vrátil minulý týden společnosti CTZ s.r.o. k dopracování dokumentaci EIA o posouzení vlivu výstavby a provozu ZEVO Mařatice na životní prostředí. Výstavba zařízení na energetické využití odpadů je součástí celkové modernizace teplárny, která chce v roce 2024 ukončit spalování uhlí. Více ZDE

Podklady a informace k projektu

ZEVO Uherské Hradiště

Síť energetických poraden EKIS bezplatně poradí ohledně úspor energie v domácnostech, domech, firmách i veřejných budovách. Po celé republice existuje 59 poboček. Celkem je v této poradenské síti sdruženo již 267 odborníků ze 40 měst. Využít lze též mobilní EKIS, tzv. M-EKIS, jejichž specialisté mohou přijet přímo za lidmi. Novinkou je návrh energetických opatření (NEO), který odborníci vypracují na míru a také zdarma.

„V roce 2021 uskutečnila střediska EKIS 8 397 konzultací, v roce 2022 to již bylo 10 255 konzultací a 503 zpracovaných návrhů energetických opatření, které jsme zavedli loni v listopadu. Na začátku roku 2023 je to již 1 572 konzultací a 188 návrhů opatření,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že v rámci mobilního poradenství je také k dispozici i 66 poradců, kteří mohou přijet přímo za lidmi. Jejich počet oproti loňskému roku narostl o 38.

Experti z EKIS poradí od výběru úsporného osvětlení, přes správné vytápění, plánování rekonstrukce až po velké projekty energeticky úsporných staveb. Pomohou také s dotacemi, tvorbou dotační žádosti i další administrativou pro získání dotace. Energetická konzultační a informační střediska jsou po celé republice, existuje i možnost online konzultace.

Energetičtí specialisté sdružení v síti EKIS jsou odborníci na energetiku, stavebnictví, projektanti nebo architekti. Poradny v sítiEKIS jsou k dispozici po celé republice, vždy v pondělí a ve středu od 13 do 17 hodin. Po celé republice je také dostupných 66 specialistů M-EKIS. Ti jsou ve spolupráci s místní samosprávou připraveni v dané obci předat informace o úsporách energie většímu počtu zájemců. Nově tito odborníci zpracují návrh energetických opatření pro bytový nebo rodinný dům, a to na míru, nezávazně a zdarma.

Poradenství je zřízeno v rámci státního programu EFEKT na podporu úspor energie a Národního plánu obnovy, které spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se záměrem podílet se na naplňování Státní energetické koncepce. Další informace jsou k dispozici zde. Jakou další podporu poskytuje stát na energeticky úsporná opatření? Dotačních programů pro domácnosti, podniky i veřejný sektor existuje celá řada, jejich přehled najdete na webu MPO. Více informací je také na www.energiezamene.cz.

Přestože se emisní standardy pro evropský automobilový průmysl stále zpřísňují a hlavní hráči přecházejí na elektromobilitu, zbývá vyřešit, co se starými vozy. Jak ukazuje situace v západní Africe, odpověď bude složitější, než by se zdálo. Více ZDE

Co je IRZ a PRTR? Kdo má povinnost ohlašovat za IRZ? Jak se tato povinnost dotýká např. oprávněných osob nakládajících s autovraky a kovovým odpadem? V roce 2002 byl schválen zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci (o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů). Tento zákon tedy mj. založil i integrovaný registr znečišťování životního prostředí – IRZ, jako veřejně přístupný informační systém emisí a přenosů znečišťujících látek. Více ZDE

Jen zhruba pět procent všeho textilu, který lidé vhodí do sběrných kontejnerů, putuje na charitu. Se zbytkem firmy obchodují, aby se uživily. I tak tvrdí, že v posledních letech prodělávají, protože vyhozeného oblečení ubylo. Více ZDE

Více než 200 kg směsného komunálního odpadu z 8 fakult UP, CATRIN a rektorátu se objevilo koncem listopadu na nádvoří Zbrojnice. Díky Udržitelné univerzitě a zkušeným třídičům, jimž obsah univerzitních košů prošel pod rukama, se při jeho analýze ukázalo, že univerzita a její studenti a zaměstnanci mají v třídění velký prostor pro zlepšení. Správně by totiž 53 % ze zkoumaného vzorku mělo skončit v tříděném odpadu. Podrobné výsledky dle univerzitních součástí a druhů odpadu přináší výsledná zpráva, přímo na místě vzniklo také video. Více ZDE

Kvůli dlouhotrvající pandemii koronaviru, ruské agresi na Ukrajině, energetické krizi a mnoha dalším faktorům stoupá potřeba šetřit zdroje, suroviny a zamýšlet se nad riziky globálního trhu. Ekonomickým imperativem se tak stává koncept cirkulární ekonomiky, jejíž potenciál se jen v Německu odhaduje v řádu miliard eur. Recyklace, snižování materiálové a energetické náročnosti jsou též klíčové pro dosažení strategického cíle uhlíkové neutrality, který je na celoevropské úrovni znám jako „Zelená dohoda pro Evropu“ neboli „European Green Deal“. Pro české firmy toto téma zároveň otevírá nové možnosti vstupu na německý trh.

Téma cirkulární ekonomiky jako možnosti jak zpracovávat pokud možno odpadové materiály tak, aby se šetřily původní zdroje, se nyní v Německu řeší stále více. Svazy, instituce i velké koncerny se snaží přesvědčit střední a menší firmy, aby při výrobě svých produktů začaly produkovat své zboží z již použitých materiálů. Podstatou cirkulární ekonomiky je změna produkčního řetězce z lineárního na kruhový. Výrobek se po ukončení své životnosti stane cenným zdrojem surovin. V cirkulární ekonomice tak v ideálním případě v podstatě neexistuje odpad.

Sklo, hliník, dřevo a různé kovy jsou již nyní recyklovány a používají se v SRN z větší části znovu. Opětovné zpracovávání plastů, resp. technologie na recyklaci mnoha druhů plastů není bohužel u mnoha firem prioritou. Situace se pomalu mění díky velkému chemickému koncernu BASF, který jde menším firmám příkladem. Koncern BASF si dal za cíl při výrobě svých produktů dosáhnout nulových emisí do roku 2050. Svůj strategický plán na rozvoj cirkulární ekonomiky zveřejnil pro ostatní firmy, aby se mohly v jakémkoliv měřítku inspirovat.  Možnost rozvíjet se právě v oboru opětovného zpracování plastů či dalších materiálů představuje velkou příležitost, jak vstoupit či expandovat na německý trh.

Pro začínající firmy a start-upy vznikl v 2022 v oblasti Porýní - Porúří akcelerátor „Circular Valley“, který v současné době sdružuje cca 60 firem věnujících se rozvoji technologií pro cirkulární ekonomiku. Nově vzniklá nadace „Circular Valley Foundation“ chce z regionu Porýní - Porúří (se sídlem ve městě Wuppertal) udělat globální hotspot pro cirkulární ekonomiku. Nadace působí ve třech oblastech: propaguje start-upy v cirkulární ekonomice z celého světa, radí politikům a předává znalosti široké veřejnosti. Rozvoj Circular Valley podporuje finančně i spolková země Severní Porýní-Vestfálsko, která vidí v rozvoji „údolí“ velký potenciál pro rozvoj regionu jak po finanční, tak demografické stránce.

Circular Valley je výbornou příležitostí pro zahraniční firmy vstoupit na německý trh. Podpora z akcelerátoru pomůže firmám s prvotní orientací a postupným rozvojem jejího potenciálu v tomto dynamickém odvětví. Detailní informace, jak do akcelerátoru vstoupit, jaké jsou podmínky pro zahraniční firmy, včetně finančních podmínek najdete přímo na stránkách Circular Valley.

Další možností podpory firemní spolupráce je podpůrný program Spolkového ministerstva hospodářství a ochrany klimatu Technologietransfer-Programm Leichtbau, který podporuje výzkum, technologický transfer a firemní spolupráci i v oblasti trvalé udržitelnosti a recyklace. Cílem je nalézt technologická řešení, která vedou k úspoře materiálu a k eliminaci odpadu. Cirkulární ekonomika a recyklace budou i jedním z témat letošního Hannoverského veletrhu. 18. 4. 2023 se v rámci veletrhu uskuteční konference  4. Lightweighting Summit Leichtbau 2.0 in der Circular Economy – Chancen und Herausforderungen . České firmy zde mohou získat přehled o technologickém vývoji odvětví a navázat cenné kontakty.

Evropská komise požádala agenturu ECHA, aby připravila zprávu o šetření týkající se polyvinylchloridu (PVC) a aditiv používaných v PVC. Agentura ECHA žádá zúčastněné strany, aby poskytly veškeré dostupné informace, které se týkají některých aditiv používaných v PVC i v dalších alternativních plastech. Výzva k předložení připomínek a důkazů nenahrazuje veřejnou konzultaci k návrhu, která je standardní součástí řízení o omezení. Zainteresované strany mohou do 31. března 2023 předložit své připomínky a důkazy prostřednictvím formuláře  na internetové stránce ECHA.

Podrobnosti o navrhovaném omezení přibližně 10 tisíc per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS) jsou zveřejněny na stránkách ECHA. Výbory RAC a SEAC začnout návrh hodnotit z hlediska rizik pro lidi, životní prostředí a dopadů na společnost.

Návrh na omezení PFAS, který připravily orgány Dánska, Německa, Nizozemí, Norska a Švédska, byl 13. ledna 2023 předložen agentuře ECHA. Cílem tohoto návrhu je snížení emisí PFAS v životním prostředí.

Všechny PFAS, které spadají do působnosti návrhu, mají vysoce perzistentní vlastnosti. Pokud jejich úniky do životního prostředí nebudou včas minimalizovány, pak lidé, zvířata i rostliny budou vystaveny stále větší expozici a bude dosaženo takových úrovní, které mají negativní vliv na lidské zdraví i životní prostředí.

Pokud nebudou přijata opatření, mohlo by v průběhu příštích 30 let skončit v životním prostředí 4,4 milionů tun PFAS.

Vědecké výbory agentury ECHA pro posuzování rizik (RAC) a pro socioekonomickou analýzu (SEAC) na svých zasedáních v březnu 2023 zkontrolují, zda návrh na omezení PFAS splňuje požadavky stanovené v příloze XV nařízení REACH. Dokumentace bude následně zveřejněna na stránkách ECHA. Na 22. března 2023 je naplánováno zahájení šestiměsíční konzultace.

Dne 5. dubna 2023 bude uspořádána online informační schůzka, jejímž cílem je vysvětlit proces omezení a pomoci zájemcům o účast na konzultaci.

Další informace:

• Text zprávy ECHA [EN]

• Omezení výroby, uvádění na trh a používání PFAS

• Nejžhavější vědecká témata - PFAS

• Řízení o omezení

Spolu s prudce se zvyšující cenou potravin vyvstává i otázka, kolik jich spotřebitelé znehodnotí a jakou finanční hodnotu vyhozené potraviny mají. Vysoká škola ekonomická v Praze ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně a spolkem Zachraň jídlo nyní sestavila výpočet pro odhad ceny znehodnocených potravin v domácnostech. Vyplývá z něj, že rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně přijde o 14 076 korun. Přepočteno na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, to dělá 8 199 Kč.

Základem propočtu byla data, která v rámci svého měření získala Mendelova univerzita v Brně v průběhu let 2019 až 2022, což jsou nejpřesnější data o plýtvání českých domácností, jaká jsou k dispozici. „Komunální odpad ze sídliště, který jsme po dobu tří let měřili, nám dává nejpřesnější údaje o množství skutečně vyplýtvaných potravin. Použita byla průměrná hodnota plýtvání na sídlišti, protože ve vilových či venkovských zástavbách mnoho potravin skončí na kompostu. Jednalo se o 53 kilogramů na osobu za rok po odečtení nevyhnutelného odpadu, jako jsou například skořápky a kosti,” uvádí Lucie Veselá z Mendelovy univerzity v Brně.

Veronika Mokrejšová, odborná asistentka na Vysoké škole ekonomické v Praze, v týmu s Alenou Filipovou a Jiřím Zemanem, vzali při výpočtu ceny vyplýtvaných potravin do úvahy mnoho proměnných. Mimo jiné také data Českého statistického úřadu o kilogramové spotřebě potravin a o spotřebních výdajích českých domácností na potraviny. “Mysleli jsme i na jejich složení (dražšími potravinami se totiž plýtvá méně, rychle se kazícími zase více). Díky kvalifikovanému odhadu založenému na datech MENDELU bylo možno do výpočtu zohlednit také potraviny, které vyléváme do dřezu či toalety. Výpočet dále pracuje s inflací (včetně predikce České národní banky na rok 2023) a také s kvalifikovaným odhadem vlivu skutečnosti, že již v průběhu loňského roku k nějakému poklesu plýtvání potravinami v domácnostech vlivem ekonomické krize došlo,” vysvětluje Veronika Mokrejšová z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Z tohoto složitého výpočtu vznikla suma za vyplýtvané potraviny. Lze předpokládat, že v roce 2023 skončí v koši, kompostu a odpadních trubkách potraviny v hodnotě 3519 Kč na obyvatele. Pokud bychom pracovali s průměrnou domácností dle ČSÚ, tedy 2,33 člověka, pak se jedná o 8 199 Kč za rok 2023. Rodina se dvěma dětmi může letos ušetřit 14 076 Kč, pokud nebude plýtvat.

Je to téma, které budí emoce. Na jednu stranu jsou prezentovány jako cesta, jak se vymanit z tun plastového odpadu, jímž jsme si zamořili planetu. Na stranu druhou mají bioplasty odpůrce, kteří tvrdí, že jsou v podstatě chimérou, která vzniklou situaci nevyřeší. Protože se v přírodě špatně rozkládají, jejich technologická recyklace je omezená a výrazně se nesníží ani množství produkce jednorázových obalů. Více ZDE

Dezinformace hrají prim nejen v politice, ale pronikly již i do ekonomických témat. Nepravdivé a záměrně zkreslené zprávy (fakenews) jsou velkou hrozbou i pro téma cirkulární ekonomiky. Ta hraje klíčovou roli v rámci zelené transformace a dekarbonizace průmyslu v EU. Typickou dezinformací je tvrzení, že cirkulární principy jsou o utahování opasků bez reálného ekonomického přínosu, které navíc povedou ke snižování kvality výrobků. Další mylnou informací je, že cirkulární ekonomika ohrožuje mezinárodní obchod, vede k nové podobě socialismu nebo může evropské hospodářství dovézt do další energetické krize. Proč tyto dezinformace aktuálně vznikají a jaká jsou naopak fakta o přínosech cirkulární ekonomiky? Více ZDE

Veřejný ochránce práv by uvítal, kdyby se občanské spolky mohly opět víc zapojovat do řízení o povolování staveb. Od roku 2018 se totiž po poslední změně předpisů nemohou spolky účastnit velké části povolovacích procesů podle stavebního zákona. To se mohlo změnit díky aktuálně projednávanému návrhu zákona o jednotném environmentálním stanovisku, který zahrnuje i úpravy zákona o ochraně přírody a krajiny. Ombudsman tento návrh už dříve připomínkoval. Do Sněmovny se ale nakonec dostala k projednání verze, která s větší účastí veřejnosti nepočítá. 

Ombudsman proto oslovil členy sněmovního výboru pro životní prostředí a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a upozornil je, že spolky mohou být v povolovacích řízeních v mnohém přínosné: „Mohou stavební úřad seznámit s cennými informacemi z oblasti ochrany životního prostředí v dané lokalitě. I díky jejich návrhům tak mohou být výsledné stavby šetrnější k přírodě,“ míní ombudsman Stanislav Křeček. Spolky, které by chtěly úmyslně zdržovat nebo mařit projednání konkrétního stavebního záměru, jsou podle něj spíše výjimkou. „Podle mých zkušeností jsou členy spolků ve většině případů místní obyvatelé, kteří uplatňují námitky proti investičním záměrům, které by mohly negativně ovlivnit kvalitu prostředí, v němž žijí,“ dodal v dopise poslancům.

Široké zapojení veřejnosti předpokládá i takzvaná Aarhuská úmluva o účasti veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí. V ní se státy zavázaly, že umožní účast veřejnosti v počátečním stadiu rozhodování, kdy je stále možné výslednou podobu stavby ovlivnit. Podle současných předpisů se u nás ale mohou občanské spolky zapojovat jen do malé části řízení, konkrétně pouze těch o velkých stavebních záměrech, které musí mít posouzení vlivů na životní prostředí – takzvanou EIA. 

V minulosti se proti omezení účasti spolků v zákoně o ochraně přírody a krajiny postavila u Ústavního soudu skupina senátorů, k jejich návrhu se tehdy připojila také veřejná ochránkyně práv. Ústavní soud v únoru 2021 rozhodl, že napadená část zákona není v rozporu s Ústavou. Sedm soudců z patnácti ale zároveň uplatnilo takzvané odlišné stanovisko. Měli mimo jiné za to, že sporné ustanovení zákona nevede k naplnění toho, co zákonodárci zamýšleli, tedy ke zrychlení územních a stavebních řízení. Podobný argument nyní zmiňují i environmentální spolky.

Podle ombudsmana by zákonodárci mohli záměrným obstrukcím v územních a stavebních řízeních a následnému prodlužování celého povolovacího procesu předejít jinak než současným výrazným omezením účasti veřejnosti. Variantou je například podmínka, že může jít pouze o spolek, který má místní vazbu na dané řízení.

Aktuální projednávání návrhu zákona o jednotném environmentálním stanovisku teď sněmovní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj přerušil. Do 20. února mohou poslanci přijít s pozměňovacími návrhy. Další týden pak má Ministerstvo životního prostředí jako předkladatel zákona čas na to, aby se k pozměňovacím návrhům vyjádřilo.

Dokument ke stažení:

• Dopis veřejného ochránce práv předsedům výborů - jednotné environmentální stanovisko