V Bangkoku dnes začalo 44. zasedání Otevřené pracovní skupiny smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu.[1] Na tomto zasedání, kde ČR jakožto země předsedající Radě EU zajišťuje koordinaci Evropské unie, se diskuse zaměří na řadu technických, ale také finančních otázek s cílem připravit rozhodnutí a doporučení pro posílení naplňování této nejúspěšnější globální environmentální smlouvy ratifikované 197 státy světa a Evropskou unií.

Největší pozornost bude zaměřena na otázky doplnění zdrojů Mnohostranného fondu pro implementaci Montrealského protokolu (MLF) na období 2021 – 2023, o kterém se rozhodne 16. července 2022 na již 5. mimořádném zasedání smluvních stran. Z MLF se hradí projekty na ochranu ozonové vrstvy v rozvojových zemích, což ve výsledku přináší benefit všem zemím světa. Covidová pandemie znemožnila přijetí rozhodnutí o této otázce v uplynulých dvou letech. Nyní je proto nezbytné dosáhnout konsenzu o doplnění zdrojů MLF tak, aby nebylo ohroženo pokračování Fondem financovaných projektů. Navíc se bude diskutovat i o zadání pro studii, ze které vzejde doporučení pro doplnění zdrojů MLF na další tříleté období (2024 – 2026). Fond je tvořen příspěvky rozvinutých zemí, včetně České republiky, která ho financuje z rozpočtové kapitoly MŽP.

Na pořadu jednání je také řada návrhů s cílem dále posílit celosvětová opatření na vyloučení výroby a spotřeby tzv. „regulovaných látek“, [2] které ozonovou vrstvu poškozují a omezit používání některých fluorovaných skleníkových plynů, jež jsou od roku 2016 [3] kontrolovány Protokolem kvůli jejich rozšíření jako náhrad za vyloučené regulované látky a jejich výraznému negativnímu vlivu na klimatický systém Země. Diskutují se nejen návrhy opatření, jež je nutné učinit na národní úrovni v jednotlivých státech (zavádění environmentálně šetrných náhrad), ale také zlepšení monitoringu používání látek, kontrola jejich dovozu a vývozu s cílem předejít nelegálním přepravám a dovozu zastaralých zařízení obsahujících tyto látky (např. klimatizace, chladící zařízení) do rozvojových zemí. Montrealský protokol významně přispívá k ochraně klimatu. Otázky podpory energetické účinnosti a širšího použití technologií šetrných ke klimatu budou rovněž součástí diskuse.

Poznámky:

[1] Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (1987) (dále jen „Protokol“ nebo „Montrealský protokol“) byl sjednán k Vídeňské úmluvě na ochranu ozonové vrstvy (1985), jejímž smyslem je chránit lidské zdraví a životní prostředí proti nepříznivým účinkům lidské činnosti, které ovlivňují nebo by mohly ovlivňovat ozonovou vrstvu.

[2] Konkrétně se jedná o téměř 100 druhů látek. Mezi nejvíce nebezpečné patří halony, tetrachlormetan, metylbromid (v ČR se nepoužívá od roku 2002), chlorfluoruhlovodíky (CFC) a hydrochlorfluoruhlovodíky (HCFC). Regulované látky pronikají do vyšších vrstev atmosféry, kde způsobují zeslabování ozonové vrstvy, která život na Zemi chrání před negativními účinky UV záření.

[3] Přijato rozhodnutí o zařazení látek pod Montrealský protokol, v platnosti od 1.1. 2019.

Výpočet aktuální hodnoty emisního faktoru CO2 z výroby elektřiny je proveden na základě následující metodiky: Primární energie fosilních paliv v daném roce vsazených (podle jednotlivých paliv) na výrobu elektřiny je násobena specifickými emisními faktory pro daná paliva (případně pro paliva příbuzná). Výsledná sumární hodnota je vydělena celkovou hrubou výrobou elektřiny v ČR. Emisní faktory CO2 ze spalování fosilních paliv ve výpočtu vycházejí z metodiky IPCC 2006 a národních emisních faktorů. Ve výpočtu jsou OZE uvažovány jako CO2 neutrální, tedy s nulovými emisemi. Jedná se o výpočet na základě podkladových dat Souhrnné energetické bilance ČR za rok 2020.

Hodnoty emisního faktoru CO2 elektřiny vypočítané na základě této metodiky, nejsou totožné s hodnotami uvedenými ve vyhlášce č. 480/2000, o energetickém auditu a energetickém posudku, kde jsou hodnoty emisního faktoru CO2 stanovovány k určitém účelu (prosazování státní politiky) a vztahují se na výrobu elektřiny z fosilních zdrojů. Tato vyhláška byla v roce 2021 nahrazena dvěma vyhláškami, vyhláškou o energetickém auditu a vyhláškou o energetickém posudku.

Níže uvedená data mohou sloužit výhradně pro informativní účely, např. umožňují sledovat reálnou uhlíkovou stopu podniků odebírajících elektřinu z veřejné sítě, nebo např. pro prodejce elektřiny, kteří ji nakupují na volném trhu.            

* hodnota odhadovaná na základě průměrných konverzních faktorů

** předběžná hodnota pro rok 2021

Předběžná hodnota se snanovuje na jaře následujícího roku, finální hodnota pak na jeho konci po zpracování kompletní energetické bilance.

Nakladatelství Academia vydává knihu „Klimatická změna – příčiny, dopady a adaptace“, která je výsledkem práce týmu z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. – CzechGlobe. Kniha se věnuje důsledkům globální změny  jak pro  globální, tak  i českou společnost, historickému a současnému klimatu v České republice a také scénářům vývoje klimatu v ČR pro 21. století. Další kapitoly se zaměřují například na dopady klimatické změny na krajinu, ekosystémy a ve městech.na biodiverzitu nebo mitigační a adaptační opatření ke snížení dopadu globální změny.

V České republice byla založena Iniciativa na podporu recyklace měkkých obalových plastů, jejímiž ustavujícími členy jsou potravinářské firmy Mondelez International, Nestlé a Unilever. Cílem této nové iniciativy je podpora cirkulární ekonomiky měkkých plastových obalů, která je založena na principech efektivního využívání zdrojů, prevence vzniku odpadu a znečištění. I když 73 procent obyvatel odpady pravidelně třídí, tak vytříděné měkké obalové plasty se recyklují jen z malé části, většina je energeticky využita v průmyslu. Více ZDE

Dotace podpoří projekty, které přispějí k adaptaci krajiny na změnu klimatu a klimatické extrémy, pomohou s udržitelným hospodařením s vodou nebo s předcházením vzniku odpadů.

Nově zařazené výzvy se zaměří na podporu budování vodovodních řadů, modernizaci vodovodních přivaděčů, intenzifikaci úpraven pitné vody, výstavbu čistíren odpadních vod a kanalizace, monitoring dlouhodobě využitelných zdrojů podzemních vod, ochranu před jejich kontaminací a preventivní opatření proti povodním a suchu.

V oblasti efektivnějšího nakládání s odpady podpoří pořízení kompostérů, RE-USE centra, vratné nádobí a obaly, sběrné dvory, projekty zaměřené na motivaci obyvatel obcí k třídění odpadů i projekty na materiálové a energetické využití odpadů.

Nové výzvy jsou připraveny pro oblast monitoringu znečištění ovzduší, podpoří i obnovu stability svahů a sanaci nestabilit vzniklých v důsledku přírodních jevů.

Podívejte se na aktuální Harmonogram výzev.

Zdroj: OPŽP

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) na dnešním brífinku zveřejnila informaci k problematice kontextu klima a přínosy cirkulární ekonomiky. EEA například uvádí, že jeden z klíčových efektů cirkulární ekonomiky z pohledu snižování emisí skleníkových plynů je prodlužování životnosti a další využití stávajících budov namísto výstavby nových budov. Podrobnosti ZDE

Slovenské obchody mohou od začátku července prodávat už pouze zálohované PET lahve a plechovky. Slovenský program vratných nápojových obalů tak vstupuje do další fáze. V té první, která odstartovala na začátku roku už Slováci vrátili přes 260 milionů obalů. Více ZDE

Česko nedělá dost, vyhověl městský soud v Praze klimatické žalobě. Ve zdůvodnění verdiktu dává za pravdu vědcům. Klimatická krize Čechy ohrožuje, zároveň se podílíme na jejím vzniku. Z verdiktu jasně vyplývá, že musíme přepracovat klíčové strategie, shodují se právní experti. To může mít dopady na průmysl, energetiku či bankovnictví. Více ZDE

 

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, toxikolog Ivan Holoubek, ředitel České informační agentury životního prostředí Miroslav Havránek, ředitel Ústavu pro životní prostředí Tomáš Cajthaml a prezident EUROPARC Federation Michal Hošek se 29. června setkali na semináři Válka proti Ukrajině – válka proti životnímu prostředí, který se věnoval dopadům války na Ukrajině na přírodu a životní prostředí. Smyslem nebylo prezentovat konkrétní data a výzkumy, na to je ještě příliš brzy. Odborníci na různá spektra ochrany přírody nabídli své expertní odhady škod, které se pojí s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině. Více ZDE

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně budou hledat využití pro staré trámy ze zbořených budov. V rámci cirkulární ekonomiky chtějí odpadové dřevo recyklovat, udělat z něj třísky a ty pak využít pro výrobu OSB desek, jejichž využití roste v souvislosti s boomem dřevostaveb. Přidávání recyklátu v tomto nejčastěji využívaném konstrukčním materiálu je stále na začátku, kvůli velikosti třísek, které jsou příliš malé. Aby byl výsledný produkt konkurenceschopný, budou vědci analyzovat konstrukční vlastnosti a také produkční efektivnost výroby OSB desek za využití recyklovaného dřeva.

Letošní vítězný mezioborový interní výzkumný projekt Grantové agentury Gregora Johanna Mendela určený pro mladé nadějné vědce má několik pomyslných nej. Zajímavý je i tím, že vědci ke zkoumání využijí trámy ze zbouraného erotického klubu Moulin Rouge. „Přidávání recyklátu se celosvětově řeší hlavně ve výrobě dřevotřískových desek, u OSB desek ale zatím ne. Přitom potenciál je v této oblasti obrovský a souvisí s rozmachem dřevostaveb, které lze po skončení jejich životnosti znovu použít právě na zpracování do OSB desek, což plně koresponduje s principy cirkulární ekonomiky,“ uvedl Tomáš Pipíška z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.

Vědci z MENDELU využijí pro svůj výzkum laboratoře vybavené na světové úrovni, které umožňují napodobit průmyslový proces výroby OSB kompozitů. Konkrétně pak roztřískování, nanášení lepidla, lisování a další technické vymoženosti. Mohou díky tomu vyrobit třísky a tedy surovinu pro OSB desky v podstatě z čehokoliv na laboratorní úrovni. Třísky z již použitého dřeva mají oproti těm z čerstvě pokácených stromů nižší vlhkost. „Na laboratorní úrovni můžeme nastavovat různé parametry výroby třísek, včetně vlhkosti vstupního materiálu,“ uvedl Pipíška. Cílem je optimalizovat proces výroby třísek, analyzovat vlastnosti a vyrobit prototypy, které budou následně připravené na efektivní průmyslovou produkci v ideálním případě ještě s lepšími vlastnostmi, než mají stávajíci OSB desky.

Do projektu jsou zapojeni také odborníci z Provozně ekonomické fakulty, kteří budou zkoumat společensko-ekonomické aspekty procesu recyklace. Jak upozorňuje Michaela Staňková z Ústavu statistiky a operačního výzkumu Provozně ekonomické fakulty MENDELU: „Při vývoji jakéhokoliv nového produktu vyvstává totiž otázka, zda je možné vytvořit zcela nový výrobek, který je vzhledem k jeho vlastnostem a také ceně surovin možné efektivně produkovat ale také i prodávat.“ Vědci se zaměří jak na stranu nabídky, tak stranu poptávky, neboť OSB desky z recyklátu budou mít tmavší barvu než klasické smrkové a je potřeba na to spotřebitele připravit, stejně jako komunikovat s výrobními firmami. „Naší celkovou motivací je opětovné využití již existující dřevní biomasy, tedy objemného dřevního odpadu s cílem maximálního prodloužení životního cyklu vícenásobným zhodnocením materiálu v nových výrobcích a oddálit tak energetické zpracování dřeva,“ dodal Pipíška.

Ve spalovně nebo kotli na dřevo by tak jinak skončily i trámy z brněnského vykřičeného podniku, na jehož místě vyroste bytový dům. Noční klub Moulin Rouge na rohu Slovákovy a Kounicovy ulice byl jedním z ikonických pozůstatků 90. let. Dřevo ze stejného místa využije mj. i výrobce kytar, který stejně jako vědci LDF vdechne tomuto materiálu nový život.

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vydalo souhrnnou zprávu o energetickém využívání odpadů a alternativních paliv 1989–2021. Energetickým využitím odpadů se pro potřeby této statistiky rozumí spalování tuhých komunálních, nemocničních a průmyslových odpadů, jakožto i využívání tzv. alternativních paliv, která mají v odpadech svůj původ avšak pouze v těch případech, kdy je vyrobená energie využívána a spalovaný odpad má pro její výrobu energetický přínos.

Dokument ke stažení:

Statistika energetického využívání odpadů a alternativních paliv 1989–2021 [pdf, 1136 kB]

Byla zahájena šedesátidenní veřejná konzultace k návrhu stanoviska Výboru pro socioekonomickou analýzu (SEAC) k omezení uvádění na trh a používání olova ve střelivu pro lov, venkovní sportovní střelbu a v rybolovu. Venkovní střelba zahrnuje loveckou a sportovní střelbu. Mimo oblast působnosti návrhu spadá použití olověného střeliva v armádě, u policie a pohraničními orgány. Komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat do 29. srpna 2022 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce  Posuzovaná předložená omezení na internetových stránkách ECHA.

Agentura CzechInvest od 1. 7. 2022 začala přijímat žádosti do projektu Technologická inkubace. Do první výzvy se mohou přihlásit startupy, které se zaměřují na mobilitu, kreativní průmysl, ekologii a cirkulární ekonomiku nebo umělou inteligenci. V posledních třech týdnech se registrovalo přes sto potenciálních zájemců o inkubaci, kterým se nyní budou zaměstnanci CzechInvestu věnovat. Více ZDE

V Indii ode dneška platí zákaz výroby a prodeje některých jednorázových plastových výrobků včetně brček, příborů, kelímků, tyčinek do uší nebo některých druhů sáčků. Informovala o tom agentura AP, podle které chce vláda zakročit proti nadměrnému množství plastového odpadu. Za porušení zákazu hrozí tresty v podobě pokut nebo dokonce vězení, pro některé malé prodejce ale může být nařízení téměř likvidační, protože si ekologičtější obaly nemohou dovolit, napsal deník The Guardian. Více ZDE

Větrná energetika by měla hrát klíčovou roli při plánech jednotlivých států na dosažení uhlíkové neutrality. Podle analytiků z BloombergNEF (BNEF) bude letos ve světě poprvé instalováno více než 100 GW nového výkonu, konkrétně 106 GW, z čehož 13,4 GW budou tvořit zdroje umístěné na moři. Více ZDE

Každý rok se do našeho životního prostředí uvolní asi dvě gigatuny CO2 jenom v důsledku výroby a používání cementu. Podle zprávy Agentury pro ochranu životního prostředí Spojených států (EPA) je cement na třetím místě mezi deseti největšími zdroji průmyslového znečištění, uvádí server Interesting Engineering. Více ZDE