Posledním tématem programu na podporu ochrany životního prostředí Norských fondů je monitoring a identifikace znečištění ovzduší na lokální úrovni. Státní fond životního prostředí ČR vyhlašuje výzvu SGS-2 „Svalbard“, která mezi žadatele rozdělí 25 milionů korun. Žádosti o podporu na projekty ochrany ovzduší je možné podávat od 9. prosince 2022.

Žadatelé z řad právnických osob mohou získat od 250 tisíc do 2,5 milionu korun na pořízení a instalaci senzorů kvality ovzduší či zajištění střednědobého lokálního měření s důrazem na problematiku lokálních topenišť. Podpora se vztahuje rovněž na zajištění doprovodného informačního zařízení, které umožňuje zaznamenávat a poskytovat data z prováděného monitoringu.

V České republice se s problémem využívání nevhodných typů tuhých paliv jako primárního zdroje energie potýkají velmi často například lidé v obcích v podhorských oblastech. V podzimních a zimních měsících čelí zvýšeným koncentracím znečišťujících látek, přičemž celkový nepříznivý efekt je umocněn okolním reliéfem. „Z Norských fondů poskytneme prostředky na instalaci monitorovacích senzorů, které umožní lépe porozumět podílu znečištění pocházejícího z vytápění domácností a napomohou vyhodnotit, o jak závažný problém se v konkrétní lokalitě jedná a případně zda jsou dosavadní opatření realizovaná v obci dostatečná,“ upřesňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Zájemci mohou podávat žádosti o podporu prostřednictvím Agendového informačního systému SFŽP ČR na adrese zadosti.sfzp.cz. Příjem je otevřen od 9. prosince 2022 (12:00) do 9. února 2023 (12:00).

Bližší informace a dokumenty k výzvě

Ani po více než dvou letech není jasné, kdo zavinil ekologickou havárii na řece Bečvě, při které uhynulo přes čtyřicet tun ryb. Spěje vyšetřování k odhalení viníka, nebo spíše směřuje do ztracena? A co by měli politici nebo úřady udělat, aby se podobná situace pokud možno už nikdy neopakovala? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl Ivan Holoubek, chemik a toxikolog z Masarykovy univerzity. Více ZDE

Doporučujeme:

Soud projedná ekologickou havárii v Bečvě v lednu

Záznam ze semináře v PSP ČR: Dva roky záhad při vyšetřování havárie na Bečvě (8.12.2022)

Ostře sledovaný post šéfa České inspekce životního prostředí (ČIŽP) zůstává neobsazený. Kvůli kritice zásahu inspekce po více než dva roky staré ekologické havárii na řece Bečvě, při níž uhynuly desítky tun ryb, z úřadu tento týden odešel jeho dosavadní ředitel Erik Geuss, a ministerstvo životního prostředí tak hledá jeho nástupce. Do výběrového řízení se však přihlásili pouze čtyři kandidáti. Mezi nimi je současný ředitel oblastního inspektorátu Praha Václav Beroušek a náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský. Ministerstvo, které původně chtělo vybrat Geussova nástupce do 8. prosince, však nyní výběr zrušilo. Žádný z uchazečů podle úřadu neuspěl. HN znají jméno jednoho z favoritů druhého kola řízení. Více ZDE

Je tomu pár dní, co čtvrtý ročník soutěže Czech Envi Thesis, který vybírá největší studentské talenty zabývající se ochranou životního prostředí ze společenskovědního pohledu, poznal své letošní vítěze. A kdo na finále soutěže, které se pod záštitou Ministerstva životního prostředí konalo 1. 12. 2022 v Ústí nad Labem, vyhrál?  

Vítězkou letošního ročníku soutěže se stala diplomová práce absolventky Masarykovy univerzity v Brně Nely Jany Křížkové, která se zabývala tzv. greenwashingem. Nela Jana poukázala prostřednictvím svého výzkumu na klamavou strategii některých výrobců, kteří své produkty prezentují jako šetrné k životnímu prostředí, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti nemusí být. Výsledky výzkumu umožnily formovat doporučení pro firmy prodávající produkty šetrné k životnímu prostředí, spotřebitelské asociace i pro samotné koncové zákazníky, které značení výrobků často mate.

Nela Jana Křížková svojí precizní prací navázala na vítězky minulých ročníků, Šárku Stříbrskou (2021), Annu Tabáškovou (2020) a Kateřinu Tumovou (2019). „Letošní rok byl velmi rozmanitý, co se týče zastoupení různých fakult a univerzit v soutěži. Celkem letos soutěžilo 32 prací z 16 různých fakult vysokých škol a univerzit v Česku,“ shrnuje letošní ročník soutěže jeho zakladatel Jan Macháč z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP).

Těsně za vítězkou a jejím tématem skončila Štěpánka Weikertová z Univerzity Karlovy. Štěpánka ve své práci upozorňovala na fakt, že naše stravovací návyky mají velký dopad na životní prostředí, a zabývala se sociálními normami, které mohou naše návyky měnit ve prospěch šetrnějších způsobů stravování. Štěpánka pak ve své práci experimentálně ověřovala, jaký vliv na změnu chování mají informace, které jsou nám prezentovány, a které se týkají právě způsobu stravování – např. jezení masa a vegetariánství.

Na stupních vítězů o nejlepší studentskou práci se umístila také práce Markéty Gregorové, absolventky Právnické fakulty Univerzity Karlovy, na téma Řešení konfliktů o vodu v mezinárodním právu. Markéta z právního hlediska řešila fungování režimů sdílených vodních toků. Pro zabránění konfliktů o vodu, které v minulosti způsobily např. vyschnutí velkých jezer, práce analyzovala mechanismy řešení sporů a v závěru například navrhla vznik společného orgánu pro řešení sporů pod hlavičkou OSN.

Těsně pod stupněm vítězů skončily práce Veroniky Dombrovské a Kristíny Adamovské. Veronika konkrétně zkoumala, zda je participativní bydlení možnou cestou k celkové udržitelnosti. Kristína se věnovala fungování environmentálních hnutí v podmínkách celkového politického směřování v nacionálně pravicovém Polsku.

O konečném pořadí finalistů rozhodovala vědecká rada složená z předních odborníků na oblast ochrany životního prostředí. Díky hlavním partnerům soutěže, společnostem Vodafone, Metrostav, a. s., a Nadačnímu fondu Severočeská voda si vítězky odnesly finanční odměny, ale také získaly možnost absolvovat školení s mediálním a komunikačním expertem Davidem Vaníčkem. Finálovým tématům se v minulých letech dostalo velké pozornosti v různých typech médií i u subjektů, které mají pravomoci konkrétní problémy řešit. Podporovat mladé talenty a popularizovat jejich aktuální témata vědecké činnosti je také hlavním smyslem soutěže.

„Zabojovat o pátý titul Czech Envi Thesis budou mít podobně zaměření studenti vysokých škol šanci od 1. června 2023, kdy startují přihlášky do nového ročníku,“ vyzývá za organizátory soutěže Marek Hekrle z UJEP. Všechny informace o soutěži a dalším ročníku lze nalézt na webu www.czechenvithesis.cz.

Účastníci aktivit Cirkulární akademie se do hloubky obeznámí s tématy cirkulární ekonomiky, jakými jsou materiálové toky, odpadové hospodářství, digitalizace, odpovědné nakupování nebo komunikace, a dále s tím, jak tato témata zasadit do reálného prostředí firmy. Absolventi získají hlubší vhled do problematiky, poznatky budou moci uplatnit ve své praxi a pomohou svým firmám získat značnou konkurenční výhodu. Vizí CIRA Advisory je z akademie vybudovat expertní vzdělávací centrum a cílem poskytnout širší konotace v tématu cirkularity. První kurz se otevře firmám i veřejnosti v lednu 2023.

Cirkulární akademie nabídne škálu mnoha vzdělávacích aktivit – od blokového online kurzu, přes workshopy, semináře a konference, po intenzivní letní školu. „Stěžejní aktivitou Cirkulární akademie bude kurz Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám, která se po vzoru metodiky CIRAA Quick Check zaměří na fungování firem a institucí dle principů cirkulární ekonomiky. Hlavními tématy kurzu budou materiály, voda, energie a energetika, odpady, provoz v budovách a kancelářích, cirkulární nákupy a tendry, externí komunikace a greenwashing s důrazem na aktuální trendy přicházející v podobě unijní legislativy a příklady dobré praxe,” představuje nabitý program kurzu Dagmar Milerová Prášková, která Cirkulární akademii v CIRAA povede.

Manažerům i klíčovým zaměstnancům přinese Cirkulární akademie
praktické vzdělání v oblastech úspor, materiálů, nákupů nebo přípravy na ESG reporting v jejich firmě.

V Cirkulární akademii lze absolvovat dva kurzy. Část Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám I. bude probíhat online od ledna do června 2023 a bude doplněna několika osobními setkáními, na kterých si účastníci mohou vyměnit zkušenosti. Na první blok akademie naváže tematicky podzimní prezenční blok Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám II. Oba kurzy doplní intenzivní letní škola. V Česku první svého druhu, ve třech dnech nabídne nabitý program, rozdělený do dopoledních teoretických přednášek a odpoledních interaktivních aktivit a exkurzí. Celou letní školu doprovodí představování příkladů dobré praxe, intenzivní debaty a networking. Setkávání v rámci cirkulární akademie bude probíhat v prostorách Kampusu Hybernská.

Cirkulární akademie umožňuje i individuální vzdělávání na míru pro firmy i veřejné instituce. „Cílem Cirkulární akademie je hlavně to, aby si účastníci uvědomili nutnost změny dosavadního myšlení a chování v duchu „vyrob – použij – vyhoď“ a dále šířili principy charakteristické pro cirkularitu – jak omezovat produkci odpadu, jak využívat existující materiály a zachovávat v maximální míře primární zdroje, jak inovativně přemýšlet o ekodesignu a výrobě a udržitelně řešit spotřebu s důrazem na životní cyklus výrobků,” vysvětluje Dáša Milerová Prášková důvody a záměry vzniku Cirkulární akademie.

Akademie je vhodná pro klíčové manažery, zaměstnance z oddělení nákupů, udržitelnosti nebo provozu, státní zaměstnance a jednotlivce se zájmem o udržitelnost a aktuální trendy. Akademie absolventům otevře dveře na cestu ke změně procesů v jejich firmě nebo v osobním životě.

Cirkulární akademie vzniká pod záštitou Ministerstva životního prostředí a partnery jsou Velvyslanectví Nizozemského království a Komerční banka. Podrobné informace o Cirkulární akademii naleznete na cirkularniakademie.cz

Cirkulární akademie v číslech:

• 20+ lektorů se zkušenosti z praxe

• 6 prezenčních workshopů

• 5 bloků online výuky

• 3 celodenní školení letní školy

• 3 exkurze v průběhu roku

O CIRAA - CIRA Advisory s.r.o. je poradenská a konzultační společnost zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky napříč všemi ekonomickými segmenty. Jejím cílem je pomoci firmám a dalším institucím přejít z lineárního principu fungování na cirkulární. Vytváří cesty, které propojují byznys s přírodou. CIRAA pomáhá vkládat do podnikání firem cirkulární a udržitelné principy, je průvodcem jak pro malé firmy, tak velké nadnárodní společnosti. Současně nastavuje efektivní komunikační strategii jak uvnitř firmy, tak směrem k široké i odborné veřejnosti a vytváří účinný „networking“. Více informací najdete na www.ciraa.eu

Čeští politici obdrželi v těchto dnech do svých kanceláří speciální zásilku mléka. Ta upozorňuje na fakt, že Česko oproti jiným evropským zemím výrazně zaostává v recyklaci nápojových kartonových obalů. Řešením je podle výrobců a dalších firem, které nápojové kartony využívají, zavedení sběrových a recyklačních cílů pro tento typ obalů. V Česku je potřeba změna legislativy směrem, který je běžný v zemích západní Evropy.

Dle průzkumu Tetra Pak  4 z 5 Čechů aktivně třídí obaly od mléka nebo džusu. Z nápojových kartonových obalů by díky recyklaci mohly vzniknout například hygienické ubrousky a další výrobky z papíru nebo třeba stavební desky a výrobky z plastu či hliníku. S největší pravděpodobností ale skončí ve spalovně nebo na skládce. Zpátky do výrobního řetězce se u nás vrací méně než čtvrtina obalů z nápojových kartonů, což je o polovinu méně než celoevropský průměr.

S nízkou mírou recyklace těchto obalů v ČR se rozhodli bojovat výrobci, dodavatelé a uživatelé nápojových kartonů. „Za vzor považujeme země jako Německo, Belgie, Rakousko nebo Francie, kde se recykluje nejvíce nápojových kartonů v rámci celé Evropy. Ne náhodou se shodně jedná o země, které už své národní cíle pro sběr a recyklaci nápojových kartonů stanovily,“ komentuje situaci Štěpán Ledvina, expert na cirkulární ekonomiku Tetra Pak.

V rukou to máte jenom vy!

Právě Tetra Pak je iniciátorem nové iniciativy V rukou to máte jenom vy. Ta v těchto dnech rozeslala politikům speciální zásilky, které na problematiku upozorňují. Zásilku obdržel předseda vlády Petr Fiala, ministerstvo životního prostředí a další členové kabinetu a zástupci výborů pro životní prostředí v Senátu i Poslanecké sněmovně.

Zásilka obsahuje dvě speciálně upravené krabice s mlékem, které politici denně používají do kávovarů ve svých kancelářích. Na mléku se politici můžou dočíst třeba to, že jeho obal s největší pravděpodobností skončí na skládce nebo ve spalovně. Pokud by ale zákonodárci zvedli ruku pro nové recyklační cíle, mohly by se nápojové kartony stát součástí cirkulární ekonomiky stejně jako například PET lahve. Politici dostali také otevřený dopis s nabídkou k setkání a projednání problematiky recyklace nápojových kartonů.

„Podle plánu, který v květnu 2022 schválila vláda, by se v roce 2025 mělo 55 procent komunálního odpadu opětovně využít či recyklovat. Základ máme dobrý. Češi mají pozitivní vztah k třídění odpadu, hustou síť sběrných míst a kvalitní systém samotného sběru. U nápojových kartonů ale bez legislativních změn a národních sběrových a recyklačních cílů nemáme šanci tyto ambice splnit. I na to se teď snažíme politiky upozornit,“ popisuje hlavní myšlenku iniciativy Štěpán Ledvina.

V tuto chvíli existuje na území České republiky povinný sběrový cíl jen pro PET lahve. Zástupci celého odvětví proto požadují shodné podmínky také pro konkurenční obaly, a tedy i podobný cíl pro nápojové kartony. Ty se již dnes řadí ve své kategorii (mléko, džusy) k nápojovým obalům na trhu s nejmenší uhlíkovou stopou, pokud vezmeme v potaz celý životní cyklus obalu. „Legislativa udává cíle pro sběr v případě nápojových plastových lahví až 90 % a podobný cíl by měl být shodný také pro kartonové nápojové obaly“, dodává Štěpán Ledvina z Tetra Pak.

Zástupci výrobců, dodavatelů a uživatelů nápojových kartonů dlouhodobě proaktivně investují do sběru a recyklace těchto obalů, což dokládají nedávné investice ve výši více než 35 milionů eur, konkrétním příkladem je například spolupráce Tetra Pak se společností Stora Enso.

Od legislativního zakotvení povinnosti recyklace si společnosti slibují snížení vlivu nápojových kartonů na životní prostředí. Dalším pozitivním důsledkem je také snížení emisí skleníkových plynů, které by s sebou zvýšení míry recyklace mělo přinést. Tento krok by tak mohl přispět k celkovému cíli České republiky v oblasti snižování emisí do roku 2030.

 

Česká informační agentura životního prostředí zpracovala pro Ministerstvo životního prostředí v pořadí již třicátou druhou publikaci Statistická ročenka životního prostředí České republiky. Ročenka podává ucelený pohled na stav životního prostředí v ČR – obsahuje konkrétní data o základních příčinách změn stavu a vývoje životního prostředí a faktorech ovlivňujících tento stav a vývoj, data o stavu složek životního prostředí, některých důsledcích změn a o nástrojích, kterými lze řídit a ovlivňovat politiku tvorby a ochrany životního prostředí.

Stejně jako v minulých ročnících byla v rámci aktuální Ročenky upřesněna, doplněna či nově zařazena vybraná data a informace, a to například v kapitole 3.3.3 Staré ekologické zátěže (doplnění mapek s počtem a rozmístěním lokalit starých ekologických zátěží) či v kapitole 7.2 Názory a postoje veřejnosti (doplnění o názory občanů v oblasti hlavních pozitivních výsledků EU).

Ročenka tvoří společně se Zprávou o životním prostředí České republiky celek, kdy Ročenka obsahuje pouze data a Zpráva na základě těchto dat provádí analýzu stavu a vývoje životního prostředí a jeho zátěží.

Dokument ke stažení:

Statistická ročenka životního prostředí České republiky

Všechny plasty nelze společně recyklovat. Například etiketa lahve od aviváže by se měla sundat předtím, než se vhodí do tříděné popelnice. „Etiketa může být polypropylen, polyetylen, stejně jako víčko. Snaha je, aby plasty se separovaly a mohly se zpracovávat každý zvlášť s cílem získat kvalitní recyklát, kvalitnější produkt,“ popisuje Martin Kalbáč z akademického Ústavu fyzikální chemie. Jaké materiály vědci vyvíjí místo plastu? Poslechněte si reportáž ZDE

Projekt „udržitelného obchoďáku“ No neke se inspiroval ve Švédsku, kde vznikl jako první v Evropě. Zakladatelé No neke vycházejí ze švédských zkušeností a nyní realizují koncept cirkulárního obchodu i v ČR. „Z průzkumu nám vyšlo, že až 77 procent Čechů alespoň někdy nakupuje věci z druhé ruky. Potvrdil se nám tak obrovský nákupní potenciál. Zároveň nám vykrystalizoval koncept No neke store, který v prosinci realizujeme v pražském obchodním centru Westfield Chodov. Na základě našeho průzkumu jsme postavili sortiment, jaký by tam měl být, od fashion až po iPhony,“ říkají v Adastra podcastu zakladatelé No neke Noema Pšenicová a Radek Hampl. Záznam ZDE

Letošní mistrovství světa zvýraznilo téma udržitelnosti ve fotbale. Na rozdíl od Mezinárodní federace FIFA a katarských pořadatelů, které experti na klima kritizují za falešné lakování turnaje nazeleno, chce německá fotbalová Bundesliga reálné výsledky. Od příští sezony bude dohlížet i na uhlíkovou stopu. Jeden klub s tím začal už před lety – Wolfsburg chystaná pravidla dávno splnil. Více ZDE

Na svátek Sv. Mikuláše se v největším českém nákupním centru Westfield Chodov otevírá 1. cirkulární obchod v ČR s názvem No Neke. Veškeré zboží bude z druhé ruky, nicméně na jeho kvalitě ani na podobě obchodu to nepoznáte.

Startup založený na datech

Myšlenka založit cirkulární obchod je podložena průzkumem trhu na vzorku 1000 lidí, který zrealizoval partner projektu No neke InsightLab. Průzkum ukázal, že 77 % Čechů alespoň někdy nakupuje věci z druhé ruky a až pro 80 % spotřebitelů je motivací snaha ušetřit. Téměř polovině lidí je líto věci vyhazovat, 36 % chce zamezit plýtvání a 27 % si myslí, že je to ekologičtější.

Co v No neke najdete
Zákazníci v No neke pod jednou střechou nakoupí různorodý sortiment z druhé ruky, a to v takové kvalitě, u které nepoznají, že zboží ve skutečnosti pochází ze second handu. Obchod zákazníci najdou v 1. patře vedle Luxoru, naproti obchodu Anson´s.

K dostání budou značky jako Second hand 1981 a Tak trochu jiný sekáč (móda), Levneiphony.cz (servis a prodej elektroniky od Apple), Ebuu (dětské oblečení a hračky), Eterle (vintage home decor), EbikePartners (ojetá elektrokola) či výdejnu Reknihy.cz. Prodejna je zařízená použitým nábytkem z programu Druhý život nábytku od IKEA.

Ten nový obchod na Chodově je fakt sekáč? No neke!
Z výzkumu vyplývá, že nakupování v second handech mají Češi stále spojené hlavně s „hrabárnami“, ve kterých nedůvěřují hygienickým opatřením a kde očekávají nejistou kvalitu. „Chceme bořit předsudky ohledně nákupů v second handech. Věříme, že si zákazníci po příchodu k nám řeknou, že snad ani není možný, že tohle je sekáč,“ říká CEO No neke Michaela Kloudová.

Second handy vs. konzum

Nekonečná produkce nových věcí je neudržitelná. Nepotřebné věci vyhazuje každý 3. Čech, nejvíce muži a mladší věkové skupiny. Jen v ČR se ročně posílá na skládky nebo do spaloven až 200 000 tun textilního odpadu. . Nakupování z druhé ruky se proto stává globálním fenoménem. Předpokládá se, že do roku 2026 tento trh vzroste o 127 %.  

Podpora KB SmartPay
Do projektu No neke se zapojila i společnost KB SmartPay. „Pro KB SmartPay je udržitelnost a cirkulární ekonomika jedním z klíčových témat. Dělá nám radost, že můžeme podporovat lokální projekt, navíc takový, který přímo souvisí s naší činností, tedy bezkontaktními platbami,“ říká Jitka Palatová, generální ředitelka KB SmartPay ze skupiny Worldline.

Pilotní projekt

Obchod v 1. patře Westfield Chodov, který bude otevřen od 6.12. 2022 do konce roku, je pilotním projektem dlouhodobého cirkulárního konceptu. Tým No neke v rámci něho sbírá data, aby mohl následně svoje aktivity rozšířit. „Náš záměr nemůže být udržitelný pouze z pohledu cirkularity, ale také z pohledu byznysu. Proto začínáme pilotním projektem na Chodově, na kterém si chceme ověřit, jak tento koncept dělat profitabilně,“ vysvětluje COO No Neke Radek Hampl.

Ze Švédska do zbytku Evropy

První obchodní dům, který nabízí 100 % sortimentu z druhé ruky, vznikl v roce 2015 kousek za Stockholmem. Jmenuje se Retuna a jeho zakladatelka nyní tým No neke na dálku mentoruje a sdílí s ním své know-how. „Obchodní dům Retuna byl profitabilní od samého začátku svého působení. Mezi další evropská města, která se pyšní úspěšným cirkulárním nákupním centrem, patří Brusel, Berlín nebo Vídeň. Věříme, že nyní jsou připraveni i Češi a že systém je třeba změnit zevnitř,” říká CMO No Neke Noema Pšenicová.

Budoucnost nakupování
Ambice týmu No neke nekončí u výhodných nákupů. Za nápadem stojí hlavně přesvědčení, že v cirkulární ekonomice je budoucnost. „Když se lidé naučí vyhledávat zboží z druhé ruky, které je ve skvělém stavu a které vlastně prokázalo, že něco vydrží, oklikou tak budou působit na firmy, aby vyráběly produkty ve vyšší kvalitě. K tomu, aby se tento kruh uzavřel, je dlouhá cesta, ale je lepší se na ni vydat dnes, než zítra,“ dodává Michaela Kloudová.

Cirkulární řešení umožní do roku 2050 snížit ekvivalent emisí oxidu uhličitého v klíčových průmyslových sektorech v Evropské unii až o 65 procent, tvrdí studie Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN). Zároveň prý ušetří až 30 procent investičních i energetických nákladů oproti scénáři založenému na zavedení nových procesních technologií. Více ZDE

Studie stažení:

Role cirkulární ekonomiky v dekarbonizaci českého průmyslu (CZE)

Role cirkulární ekonomiky v dekarbonizaci českého průmyslu (ANJ)

Role cirkulární ekonomiky v dekarbonizaci českého průmyslu (přehled)

Dekarbonizace je pro český průmysl výzva, ve výsledku se mu ale vyplatí, říkají experti. Snižování emisí jde totiž ruku v ruce s úsporami a útlumem fosilních paliv, které se dosud dovážely zejména z Ruska. Český průmysl se v poslední době potýká s nárůstem cen energií a s jejich nejistými dodávkami. Částečné řešení problému představuje dekarbonizace, tedy provádění úsporných opatření a využívání energie z obnovitelných zdrojů. Více ZDE

Minimalizovat vznik odpadů, a pokud nějaké vzniknou, tak je přeměnit na zdroje, to je základní myšlenka cirkulární ekonomiky, na kterou se teď soustředí i Pardubický podnikatelský inkubátor. Základy cirkulární ekonomiky zná každý z nás, někdy jen pod jiným pojmem. „Dříve jsme sbírali papír, to už byl takový začátek. Říkalo se tomu ekologie, recyklace a dnes se to přeneslo do toho slova cirkulární. Proti lineárnímu, kdy máme nějaký začátek suroviny a její konec většinou na skládce, se teď snažíme z té úsečky udělat kruh, aby co nejvíc suroviny, která byla na vstupu k jakémukoliv produktu, jsme dostali jednoduše zpět do oběhu k použití,“ říká ředitel Pardubického podnikatelského inkubátoru Jiří Janků. Více ZDE

Členské státy OSN a partneři minulý týden vyjednávali v Uruguayi o nové celosvětové mezinárodní smlouvě, která má snížit znečištění plasty na souši i v mořích. Jde o začátek procesu, který by měl do dvou let přinést plně závazný dokument upravující výrobu, zpracování i recyklaci plastů. České předsednictví tu spolu se Švédskem vyjednávalo za celou EU.

Globální dohoda, která by řešila plastové znečištění celosvětově zatím neexistuje, očekávání jsou proto vysoká. V uruguayském Punta del Este k tomu 28. listopadu – 2. prosince poprvé zasedal Mezivládní vyjednávací výbor pod patronátem Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Šlo o první z pěti setkání, na jehož konci by v roce 2024 měl být nový mezinárodní právně závazný dokument pro boj s plastovým znečištěním včetně mořského prostředí.

Znečištění obecně představuje jednu z největších výzev v oblasti životního prostředí spolu s probíhající ztrátou biodiverzity a změnou klimatu, přičemž plastové znečištění je jedním z jeho nejnaléhavějších a nejviditelnějších aspektů. Od 70. let minulého století došlo ve světě k masivnímu nárůstu produkce plastů a s tím spojeného znečišťování životního prostředí.

„Podle OECD se celosvětová produkce a spotřeba plastů do roku 2060 ztrojnásobí, bude-li dosavadní vývoj pokračovat. Je jasné, že spolu s výrobou a spotřebou poroste významně i plastové znečištění, proto musíme tento rostoucí trend zvrátit a zabránit tak nevratnému poškozování globálního životního prostředí a také lidského zdraví," říká náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík.

Pro EU a její členské státy je klíčové, aby se nová dohoda zabývala celým životním cyklem plastových materiálů i samotných výrobků od stádia výroby, jejich používaní, až po vznik odpadu. Kromě toho se má také zaměřit na environmentální dopady způsobené mikroplasty.

Navrhovaná opatření budoucí mezinárodní dohody mají dopomoci k dosažení efektivního oběhového hospodářství v oblasti plastů. V Uruguayi se výbor shodl, že celý proces musí být inkluzivní – bude nezbytné zapojení všech relevantních partnerů z řad průmyslu, vědecké obce i nevládních organizací.

Česká inspekce životního prostředí uložila pokutu 160 tisíc korun fyzické osobě oprávněné k podnikání, která jako provozovatel autovrakoviště umístěném na pozemcích v k.ú. Kostelec nad Orlicí postupovala v rozporu s platným provozním řádem schváleným rozhodnutím příslušného krajského úřadu.

Podnikatel prokazatelně nakládal s 93 autovraky mimo místa určená tímto provozním řádem v dubnu roku 2022, kdy v zařízení inspekce odhalila i autovraky přijaté již v roce 2018. Výše popsaným jednáním došlo k překročení stanovené kapacity zařízení.

Většina autovraků (odpad kategorie nebezpečný) byla na vrakovišti umístěna bez jakéhokoli zabezpečení proti vstupu nepovolaných osob. Žádná z ploch, na kterých se vozidla s ukončenou životností nacházela v rozporu s provozním řádem, nebyla vodohospodářsky zabezpečena a pod těmito vozidly nebyly umístěny ani záchytné vaničky pro případný únik provozních kapalin. „Nerespektování provozních podmínek stanovených provozním řádem výrazně zvyšovalo riziko ohrožení životního prostředí a ve svém důsledku mohlo vést až k poškození jeho jednotlivých složek,“ uvedl ředitel oblastního inspektorátu v Hradci Králové Lukáš Trávníček.

Kromě výše zmíněného královehradečtí inspektoři na místě odhalili několik dalších pochybení: nevedení provozního deníku zařízení, nevedení řádné průběžné evidence o odpadech a u autovraků před jejich předáním konečnému zpracovateli nebyl zničen VIN kód. Na informační ceduli zařízení navíc nebyly uvedeny veškeré požadované údaje. Podnikatel nezajistil, aby byly nebezpečné odpady označeny v souladu se zákonem o odpadech a nevkládal dálkovým přístupem do informačního systému MA ISOH* fotodokumentaci přijímaných autovraků ve stanoveném časovém rozsahu.

Provozovatel autovrakoviště se proti rozhodnutí inspekce neodvolal a rozhodnutí tak nabylo dne 9. září 2022 právní moci.

* MA ISOH - Modul Autovraky Informačního systému odpadového hospodářství - je on-line informační systém pro evidenci vybraných vozidel s ukončenou životností (autovraků) a vychází z požadavků vyhlášky č. 345/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností, v platném znění. Do informačního systému lze nahlédnout a zkontrolovat, zdali je vozidlo nebo potvrzení, které zpracovatel autovraků vydal, evidováno v databázi ekologicky odstraněných vozidel.