„Bioplasty nejsou zázračný materiál, který spasí životní prostředí,“ vysvětluje doktorand Jakub Fojt z FCH VUT. „Musíme se naučit je správně používat, aby nepřinášely víc negativ než pozitiv.“ Přispět k tomu má i série laboratorních experimentů, při kterých výzkumníci porovnávali vliv biodegradabilních mikroplastů a konvenčních PET mikroplastů na vlastnosti půdy. Více ZDE

Americký startup ByFusion bojuje proti rostoucímu plastovému odpadu tím, že z něj vyrábí kvádry podobné klasickým betonovým blokům. Výsledkem je plnohodnotný a vysoce odolný stavební materiál. Ten lze využít například k výstavbě přístřešků a opěrných zdí. Společnost chce tímto způsobem do roku 2030 zrecyklovat 100 milionů tun odpadu. Doufá také, že se její technologie rozšíří do celého světa. Více ZDE

 

Klíčové dokumenty Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) 2021-2027 schválil dne 4.8. na zasedání Monitorovací výbor. Vyhlašování prvních výzev se proto může spustit už 15. srpna. Do konce letošního roku jich Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR plánují vyhlásit dvacet osm, a to ze všech šesti cílů programu pokrývajících energetické úspory, OZE, klima, voda, odpady a přírodu.

„Pro podporu projekty v oblasti životního prostředí obcí, měst a dalších veřejných subjektů je OPŽP zcela zásadním programem. Je podanou rukou municipalitám při se zavádění energetických úspor a s posilování vlastní energetické soběstačnosti. Operační program Životní prostředí je také nepostradatelný v oblasti realizace klimatických opatření, zejména co se týče adaptace krajiny a sídel na probíhající klimatické změny,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Pro žadatele je v rámci OPŽP 2021-2027 připraveno z fondů Evropské unie (Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti) celkem 61 miliard korun.

„Nejvíce peněz je určeno na zajištění přístupu k vodě a hospodaření s vodou (14,1 mld. korun), významná alokace směřuje též do projektů zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů (12,2 mld.). Další finance poputují na ochranu přírody, včetně zeleně ve městech (10,6 mld.) a adaptace na změnu klimatu a prevenci katastrof (10,2 mld.). Investice bude směřovat také do odpadového hospodářství (7,1 mld.) a na výstavbu nových obnovitelných zdrojů (7 mld.),“ vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Více nesoutěžních výzev, jednodušší administrace a nový web

Většina chystaných výzev bude průběžná. Znamená to, že příjemcům podpory, jejichž projekty splní dané podmínky, bude poskytována podpora v pořadí, v jakém podali žádost, a to až do přidělení celé alokace v rámci konkrétní výzvy. Dotace tak bude po splnění podmínek de facto nároková. Ve vybraných oblastech budou moci navíc příjemci podpory využít paušální sazby na financování nákladů svých projektů a také do jednoho projektu (v rámci jedné žádosti) zahrnout opatření z různých specifických cílů.

Se startem nového programového období se Operační program Životní prostředí dočkal i svého nového webu. Na adrese www.opzp.cz najdou zájemci o podporu kompletní přehled plánovaných výzev do konce tohoto roku, stejně tak jsou jim zde k dispozici všechny potřebné dokumenty týkající se programu a jeho jednotlivých specifických cílů. Na webu nechybí ani galerie inspirativních projektů realizovaných v průběhu předchozího programového období OPŽP.

Recyklace se globálně dočká méně než pětina ze dvou miliard tun ročně vyprodukovaného odpadu. Zbytek je ukládán na masivních skládkách. Pro lidi v okolí znamenají hrozbu, ale často také jedinou možnost obživy. Zabírají desítky hektarů, vytvářejí malá pohoří. Které skládky patří k těm největším na světě? Více ZDE
 

Bez trvale udržitelného zemědělství bude lidstvo jen těžko překonávat společenské i ekologické krize a narazí na planetární limity, za kterými už dochází k degradaci systémů, na jejichž fungování lidstvo závisí. Vědci z celého světa přinášejí návrhy a příklady, jak se k udržitelné produkci potravin dostat a co doopravdy znamená. Současné zemědělské systémy totiž stojí za většinou problémů, se kterými pak bojují. Více ZDE

Cynthia Nudel je španělskou umělkyní, která je přesvědčená, že prostřednictvím svého umění může změnit svět k lepšímu. Snaží se svou prací znovu propojit lidskou bytost a přírodu, a to prostřednictvím neustálého objevování nových přístupů a možností. Pro svou tvorbu si vybírá pouze přírodní materiály jako potravinový odpad, škroby, želatinu či řasy a razí heslo, že „Je možné tvořit i bez ničení." V současné době pracuje především na tvorbě biokeramiky z vaječných skořápek, která schne v pokojové teplotě. Vytváří ale i alternativy k plastům či kůži. Více ZDE

Zavádění principů znovu využívání existujících materiálů je ve stavebnictví klíčové, v budoucnosti hrozí výrazný problém dostupnosti zdrojů, jako například nedostatek kameniva kvůli vyčerpání lomů. Cestou k posílení materiálové nezávislosti států i firem je jednoznačně cirkulární ekonomika. Více ZDE

Základní vybavení luxusních hotelů se již dlouho soustředí na nabízení apartmánů s Wi-Fi zdarma, ložním prádlem s vysokým počtem vláken, širokoúhlou HD televizí nebo třeba s prémiovými likéry v minibaru. Nyní se však hotely více než kdy jindy zapojují do udržitelných postupů, a to nejen proto, aby si ušetřily dlouhodobé výdaje a náklady spojené se změnou klimatu, ale také proto, že to jejich klientela vyžaduje. O tom, jak se z udržitelnosti postupně stala marketingová nutnost, jsme se bavili s Danielem Luddingtonem, viceprezidentem pro rozvoj společnosti Small Luxury Hotels of the World více ZDE

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejíž členy je 38 zemí včetně České republiky, podle své poslední analýzy odhaduje, že se plastový odpad globálně do roku 2060 ztrojnásobí, a to z 353 milionů tun odpadu v roce 2019 na 1,014 miliard tun v příštích čtyřech desetiletích. Očekává se, že dvě třetiny z objemu budou tvořit obaly, spotřební zboží a textil. Významný bude také plastový odpad ze stavebnictví a dopravy. Více ZDE

Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 23,5 miliardy korun více, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 7,7 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Bez této sumy je rozdíl mezi příjmy z EU a odvody do EU 15,8 miliardy korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí (MF). Loni za celý rok takzvaná čistá pozice ČR činila 88,8 miliardy Kč. Více ZDE

České a moravské teplárny, které přecházejí ze spalování uhlí na ekologičtější spalování plynu, by mohly v nouzových případech opět spalovat uhlí. Úlevu z emisních podmínek pro středně velké teplárny umožní, pokud bude schválena v navrhovaném znění, novela vyhlášky. Tu ministerstvo životního prostředí poslalo v týdnu poslalo do připomínkového řízení. Novela vyhlášky mění i úpravu provozu záložních uhelných zdrojů. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k revizi rámcové směrnice o odpadech. Tato iniciativa má zlepšit nakládání s odpady tím, že: sníží objem odpadu, který vzniká, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo součástí a dále sníží množství směsného odpadu a posílí přípravu k opětovnému použití nebo recyklaci odpadu zdokonalením tříděného sběru.

Dokument ke stažení:

EU 95_22 EK Revize rámcové směrnice o odpadech

Navrhovaná novela vyhlášky spočívá v doplnění specifických podmínek pro provoz určitých skupin spalovacích stacionárních zdrojů, které se uplatní v případě, kdy je z důvodu ohrožení dodávek energie vyhlášeno MPO podle energetického zákona tzv. předcházení stavu nouze, případně je vyhlášen samotný stav nouze anebo je vládou vyhlášen nouzový stav dle ústavního zákona o bezpečnosti ČR.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

Předkládací zpráva

Platné znění

Srovnávací tabulka

Rozdílová tabulka

I z kalu, který vzejde z čistírny odpadních vod a dnes nejčastěji končí na poli, jde udělat dále využitelný výrobek. Společnost HST Hydrosystémy přišla na to, jak čistit odpadní vody tak, aby se dařilo držet pod kontrolou výdaje za likvidaci kalů. Využívá pyrolýzu, kdy výstupem je karbochar, což je výrobek podobný keramzitu do květináčů. Více ZDE

Jacqueline Cramer je holandskou bývalou ministryni pro otázky životního prostředí a infrastrukturu, expertkou na tvorbu funkčních platforem pro cirkulární ekonomiku a profesorkou. Aktivně přispívá k mapování změn v oblasti cirkulární ekonomiky vědeckými články a knihami. V roce 2022 vychází její další dílo, které se zaměřuje jak na zkušenosti z holandského budování cirkulárních sítí, tak z práce s tématem na globální úrovni. Více ZDE

Drobné částice pneumatik, oblečení a dalších plastových výrobků se dnes nachází ve vzduchu, potravinách, ale i ve vodě – a právě tím posledním se zabývají výzkumníci z Ústavu vodního hospodářství obcí FAST VUT. Chtějí vyvinout lepší filtrační technologie, které umožní efektivnější odstraňování mikroplastů z pitné vody.

Jako mikroplasty se plošně označují částečky jakéhokoliv typu plastu menší než 5 milimetrů. Mohou být různého tvaru – od kuliček přes vlákna až po nesourodé úlomky. Primární mikroplasty pocházejí většinou z kosmetických přípravků, sekundární mikroplasty pak vznikají rozpadem plastových výrobků – například PET lahví, igelitových tašek i oblečení, a to vlivem slunečního záření či mechanického působení.

„Klasickým příkladem jsou pneumatiky, které se při jízdě obrušují třením. Vznikají tak mikro částečky, které se rozptýlí po povrchu silnice. A když zaprší, déšť je spláchne do kanalizace či přímo do vodních toků,“ vysvětluje vedoucí Ústavu vodního hospodářství obcí FAST VUT Tomáš Kučera jednu z cest, jak se mikroplasty dostávají do koloběhu vody. Na vině je také praní polyesterového oblečení. Uvolňují se při něm drobná vlákna, která dále putují do odpadních vod. Největším producentem mikroplastů je průmysl, proto jejich koncentrace ve vodních zdrojích bývá nejvyšší právě v okolí velkých měst.

Současné úpravny vody sice mikroplasty v pitné vodě zachytávají, děje se to ale spíše mimoděk – při standardní úpravě vody za pomoci stávajících technologií. „Používáme technologie odstraňující organické látky, rozpuštěné železo či pesticidy, které mohou s uspokojivým účinkem separovat i mikroplasty. Na různých technologických stupních jich dokážeme zachytit 60–90 %, což je slušné. Existuje celá řada znečištění, kde je účinnost dokonce nižší,“ upozorňuje Kučera a dodává, že proto nevidí důvod přestat pít kohoutkovou vodu.

Studie ukazují, že drobné částice plastu se v posledních letech objevují prakticky po celém světě. Nacházejí se v oceánech, vodních tocích a v tělech živočichů – například ryb. „Geograficky je na tom nejhůře Asie a Afrika, kde s plastem zacházejí benevolentněji. Ve srovnání s těmito světadíly je na tom Evropa ještě dobře,“ doplňuje. Účinky mikroplastů na lidské zdraví zatím nejsou příliš prozkoumány. Poslední studie amsterodamské univerzity Vrije Universiteit však odhalila, že mikroplasty dokážou putovat po lidském těle a objevují se i v krvi.

V každodenním životě se mikroplastům podle Kučery vyhnout nelze, a to ani změnou návyků. „Můžete přestat pít vodu z kohoutku a pro dobrý pocit místo toho upřednostňovat hlubinnou pramenitou vodu ze skleněných lahví. I tak ale budete mikroplastům vystaveni jinými cestami,“ říká. „Jsou to velmi lehké částice, které se snadno šíří i vzduchem. Lze je dokonce sníst či vdechout – třeba když si přes hlavu přetahujete polyesterový svetr, ze kterého se uvolňují drobná vlákna.“

Za stejně nereálné považuje, že by plastové mikročástice v dohledné době vymizely ze životního prostředí: „I kdyby dnes lidstvo přestalo používat plasty, bude trvat stovky let, než zcela zlikviduje ty stávající, které už v přírodě jsou. V dalších letech bude množství mikroplastů ve vodních zdrojích narůstat a je potřeba se na to připravit.“

Za nejefektivnější řešení považuje výzkum a vývoj nových mechanismů, které umožní co nejúčinnější úpravu vody. Výzkumníci z Ústavu vodního hospodářství obcí se proto chtějí zaměřit i na vylepšení stávajících vodárenských technologií – čiření a následnou separaci filtrací, a to i pomocí membrán. Cílem je odstranit z vody co nejširší spektrum mikroplastů s účinností 95 % a více. Nalézt správné řešení však zřejmě nebude snadné, mikroplasty zahrnují velmi široké spektrum látek různé velikosti i materiálu.

Výskyt mikroplastů ve vodních zdrojích považuje Kučera za problém podstatný, ale ne neřešitelný. „Vodárenský obor se za svou historii musel potýkat s celou řadou nových znečištění – od cholery až po pesticidy, pro které bylo nutné vyvinout nové technologie a vypořádat se s nimi. Bereme to jako výzvu přijít s dobrým řešením,“ uzavírá.