Kabelová koncovka USB typu C by se podle EU v budoucnu měla stát jednotným standardem pro nabíjení malých elektronických zařízení. Mít různé nabíječky pro různá zařízení je jednak nepříjemné pro spotřebitele, jednak produkuje mnoho tun zbytečného elektronického odpadu. EU se proto snaží o zavedení jednotné nabíječky. Ta by měla pomoci Unii dosáhnout jejích environmentálních cílů a snížit náklady. K jednotné koncovce jsme nyní zase o krok blíž. Parlamentní Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů totiž 20. dubna podpořil návrh Evropské komise na zavedení jednotné nabíječky pro mobilní telefony a další malá elektronická zařízení, jako jsou tablety, čtečky elektronických knih, chytré fotoaparáty a nositelná elektronika.

Jak se projevuje udržitelnost v developmentu? Proč je pro udržitelný byznys důležité mentální zdraví zaměstnanců? Jak náročné je v Česku prosazovat cirkulární ekonomiku? A jak může k udržitelnosti přispět efektivní firemní nadace? Sledujte třetí ze série debat projektu [ta] Udržitelnost, která se věnuje aktuálním trendům, které rezonují v oblasti udržitelnosti a zelené budoucnosti byznysu. Záznam přenosu, který začíná v 28. minutě naleznete ZDE

Evropská komise (EK) posuzuje, zda by Evropská unie mohla do roku 2030 dosáhnout vyššího podílu obnovitelné energie na celkové spotřebě energie v regionu. Nový cíl by měl být 45 procent místo dosavadních 40 procent, uvedla dnes agentura Reuters. Unie se tak snaží urychlit odklon od ruských fosilních paliv v reakci na invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Rusko je hlavním dodavatelem zemního plynu do EU. Podíl 40 procent energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 navrhla EK už loni.

V roce 2020 se obnovitelné zdroje, jako je vítr, slunce a biomasa, podílely na hrubé konečně spotřebě energie v EU 22 procenty. Tento podíl se ale v jednotlivých zemích značeně liší, od více než 50 procent ve Švédsku po méně než deset procent v Lucembursku.

Nový cíl bude záviset na rozhodnutí jednotlivých zemí EU a Evropského parlamentu. Ty o něm nyní jednají v rámci rozsáhlého souboru zákonů o změně klimatu, jehož cílem je urychlit snižování emisí v EU.

Původní cíl do roku 2030 byl 32 procent, pak 40 procent a nyní Evropská komise posuzuje návrh Evropského parlamentu na další zvýšení na 45 procent. "Jde o závazný cíl, ale na úrovni celé EU, další tvrdé bitvy by se tedy děly, jakým dílem přispějí jednotlivé státy. Není to nereálné, i když za cenu vysokých nákladů," řekl ČTK analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

EU, v důsledku ukrajinské války, se bude podle Gavora snažit minimalizovat závislost na ruských fosilních palivech a urychlení přechodu na obnovitelné zdroje je jasnou prioritou. "Některé státy, příkladem je třeba Německo, již zvýšení svých národních cílů oznámily. ČR se tomuto tlaku bude muset přizpůsobit, i když české cíle budou určitě výrazně pod unijním průměrem. Což je v pořádku, podmínky pro obnovitelné zdroje jsou v českém vnitrozemí citelně horší," uvedl Gavor.

Brusel odhaduje, že ztrojnásobení kapacity výroby elektřiny z větru a ze slunce do roku 2030, což by znamenalo přidání 480 gigawattů elektřiny z větru a 420 GW elektřiny ze slunce, by mohlo snížit poptávku po plynu o 170 miliard metrů krychlových ročně.

Komise má v květnu zveřejnit plán na odchod od ruských paliv do roku 2027. Zástupkyně generálního ředitele oddělení energetiky EK Mechthild Wörsdörferová uvedla, že součástí plánu bude návrh, který usnadní získávat povolení k projektům obnovitelných zdrojů energie.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně chystají pro česká sídliště nový systém shromažďování potravinového odpadu, který bude eliminovat nepříjemný zápach, případné infekce a výskyt hmyzu a hlodavců. Navrhnou také nové cesty zpracování gastroodpadu na principu cirkulární ekonomiky. Tříletý výzkum podpořila částkou 6 milionů korun Grantová agentura Gregora Johana Mendela. Interní projekty vybírala škola teprve podruhé. Systém na shromažďování potravinových odpadů v podmínkách městských sídlišť ji vyhrál.

„Chceme optimalizovat sběr gastroodpadu v sídlištním prostředí, který by vyhovoval jak domácnostem, tak municipalitám a svozovým firmám," uvedla Martina Vršanská z Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU. Z předchozích výzkumů kolegů z Provozně ekonomické fakulty MENDELU vědci ví, že lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, balené potraviny včetně obalu jak rostlinného, tak živočišného původu. Skladba potravin v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. Například v létě převažují balené potraviny proti potravinám bez obalu.

„Průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce plýtvají potravinami lidé na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kilo na osobu a rok. Biologický odpad přitom ročně tvoří 48,81 procent," doplnila Lucie Veselá z Provozně ekonomické fakulty MENDELU.

Plýtvání potravinami vytváří neustálý tlak na životní prostředí. Nejvíce se jídlem plýtvá v domácnostech či restauracích. „Ve směsném komunálním odpadu tak končí nemalé množství biologicky rozložitelného odpadu, přičemž recyklace představuje aktuální výzvu pro veškeré samosprávy měst a obcí. Ty mají povinnost zabezpečit zavedení a vykonávání sběru odpadu z kuchyní dle nového odpadového zákona," uvedla Vršanská.

Díky datům, která už vědci mají z minulosti, odborníci navrhnou novou nádobu na sběr odpadu, která bude eliminovat nepříjemný zápach, případné infekce a výskyt hmyzu a hlodavců. Představí také možné cesty zpracování gastroodpadu ve smyslu principů cirkulární ekonomiky. „Naší snahou je především posunout se směrem k udržitelnějšímu a efektivnějšímu zužitkování zdrojů, kde zlepšení procesu kompostování povede k získání kvalitního a zdravotně nezávadného produktu, který bude použitelný v rámci udržitelného zemědělství," uvedla Vršanská. Aplikace takového kompostu na půdu může zvýšit úroveň půdní zásoby organického uhlíku a dusíku, zlepšit strukturu půdy a snížit používání chemických syntetických hnojiv.

Interní grantovou soutěž zaměřenou na mezioborové projekty spustila Mendelova univerzita v Brně podruhé. Do té doby vědci MENDELU čerpali výhradně podporu z národních a unijních grantových agentur. V aktuálním mezioborovém výzkumném projektu spojí síly odborníci z hned několika oblastí, konkrétně se jedná o kooperaci ekonomů, environmentalistů a chemiků. Jedním z cílů je poskytnout ucelený soubor postupů a doporučení, jež usnadní sběr potravinového odpadu a jeho následné zpracování v souladu s principy cirkulární ekonomiky. „Domácnosti tak budou vědět, jak s potravinovým odpadem nakládat, ale také tipy, jak produkci potravinového odpadu omezit a obcím či městským částem nabídneme vhodný způsob systému shromažďování potravinového odpadu na sídlištích," dodala Veselá. Projekt navazuje na výzkumy expertů z Provozně ekonomické fakulty, kteří několik let sbírali data a nyní se snaží změnit chování lidí tak, aby plýtvali méně.

Green Deal v Česku budí emoce. Povětšinou negativní. Zajímalo nás ale, jaký sentiment vyvolávají jednotlivé cíle této dohody. A protože jsme nechtěli podlehnout dojmům, vsadili jsme na evidence-based přístup. Tedy důležitá jsou fakta a data, a proto na řadu přišel průzkum, jehož tématem byl Green Deal, udržitelnost či energetická soběstačnost. Celkem 58 % lidí uvedlo, že ví, co znamená Green Deal. Větší povědomí o něm mají muži, vysokoškolsky vzdělaní a lidé z velkých měst nad 100 tisíc obyvatel. Potvrdilo se, že Green Deal je v Česku vnímán spíše negativně (58 %). Takto ho nejvíce vnímají lidé starší 45 let. Jeho idea se líbí, ale panují obavy, že se „vše zdraží a ve výsledku to nebude zelenější“. Naopak 42 % vnímá Green Deal spíše pozitivně, nejvíce lidé do 25 let. Zároveň se ale ukázalo, že respondenti rozhodně souhlasí s tím, že by se společnost jednotlivými pilíři Green Dealu měla zabývat. Více ZDE

Seminář je určen pro široký okruh osob, které se chtějí dozvědět víc o problematice výskytu SARS-CoV-2 a jeho variant v odpadních vodách, o možnosti využití monitoringu odpadních vod jako nástroje včasného varování před šíření onemocnění covid 19 a v neposlední řadě i předvídání a nastavení protiopatření v případě místního opětovného výskytu viru, zejména však pro pracovníky hygienické služby, vodohospodářských organizací, laboratoří, krajských a obecních úřadů a zástupce škol a domovů sociálních služeb.

Předmětem semináře bude také seznámení s obsahem doporučením EK ze dne 17. března 2021 týkajícího se společného přístupu k zavedení systematického dozoru nad SARS-CoV-2 a jeho variantami v odpadních vodách a jeho postupných praktických realizací nejen v zemích EU a v ČR.

Seminář se uskuteční v úterý 10. května 2022 od 10:00 hod. ve velké posluchárně budovy č. 11 Státní zdravotní ústav, Šrobárova 49/48, Praha 10, pozvánka a další podrobnosti ke stažení  ZDE.




 

Druhý implementační plán (2022-2025) slouží k pokrytí „bílých míst“ v dosahování cílů ČR 2030, tedy problémů a záměrů, která nejsou z hlediska aktivit veřejné správy vůbec či dobře pokryty stávajícími strategiemi. Na rozdíl od 1. implementačního plánu neopakuje opatření, která sice směřují k naplnění cílů ČR 2030, ale jsou již v dostatečně konkrétní a účinné podobě obsažena v existujících strategických materiálech. Implementační plán již v takových případech na jiné strategické materiály pouze odkazuje. V případě opatření implementačního plánu je zvýšená pozornost věnována dobré definici konkrétních problémů, jejich datovému podložení, popisu konkrétních kroků řešení a vysvětlení intervenční logiky (viz karty jednotlivých opatření).

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva

Poslanci Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele EP 20. dubna odsouhlasili nová pravidla na snížení elektronického odpadu. Cílem tohoto stanoviska k revidované směrnici o rádiových zařízení je redukce reduntních kabelů a nabíječek, využívání USB Type – C jako standard pro přenosná zařízení a zajištění spotřebitelského pohodlí při používání různých malých a středně velkých elektronických přístrojů. V oblasti bezdrátového nabíjení, poslanci požadují do konce roku 2026, aby Komise předložila strategii, která umožní minimální interoperabilitu všech nových řešení pro nabíjení.

Začátkem května 2022 vstoupí v platnost nové nařízení, kterým se rozšiřuje seznam chemických látek v příloze XIV nařízení REACH o dalších 5 látek podléhajících povolení pro určitá použití. Nové nařízení Komise (EU) 2022/586 ze dne 8. 4. 2022, kterým se mění příloha XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, stanoví dalších 5 látek, které budou podléhat povolení pro určitá použití.

Jedná se o následující látky s uvedením kritérií pro zahrnutí do přílohy XIV a příklady použití:

1. Tetraethyllead (TEL) (EC 201-075-4, CAS 78-00-2); toxický pro reprodukci; aditivum do leteckého paliva;
2. 4,4'-bis(dimethylamino)-4''-(methylamino)trityl alcohol [with ≥ 0.1% w/w of Michler's ketone (EC 202-027-5) or Michler's base (EC 202-959-2)] (EC 209-218-2, CAS 561-41-1); karcinogenní; tiskové barvy;
3. Reaction products of 1,3,4-thiadiazolidine-2,5-dithione, formaldehyde and 4-heptylphenol, branched and linear (RP-HP) [with ≥ 0,1% w/w 4-heptylphenol, branched and linear (4-HPbl)] (EC -, CAS -); endokrinní disruptor pro životní prostředí; maziva a tuky;
4. 2-ethylhexyl 10-ethyl-4,4-dioctyl-7-oxo-8-oxa-3,5-dithia-4-stannatetradecanoate (DOTE) (EC 239-622-4, CAS 15571-58-1): toxický pro reprodukci; stabilizátor do polymerů;
5. Reaction mass of 2-ethylhexyl 10-ethyl-4,4-dioctyl-7-oxo-8-oxa-3,5-dithia-4-stannatetradecanoate and 2-ethylhexyl 10-ethyl-4-[[2-[(2-ethylhexyl)oxy]-2-oxoethyl]thio]-4-octyl-7-oxo-8-oxa-3,5-dithia-4-stannatetradecanoate (reaction mass of DOTE and MOTE) (EC -, CAS -). toxický pro reprodukci; stabilizátor do polymerů.

Příloha XIV nařízení REACH obsahuje v současné době již 59 látek.

U každé látky je uvedeno nejzazší datum podání žádosti o povolení (1. 11. 2023) a dále datum, od kterého je její používání a uvádění na trh zakázáno (datum zániku). Po stanoveném datu můžou být látky uvedeny na trh nebo používány pouze je-li pro konkrétní použití uděleno povolení.

Text nařízení v české i anglické verzi naleznete v odkazech níže.

Další informace:

• Nařízení Komise (EU) 2022/586
• Nařízení Komise (EU) 2022/586 - ENG
• Seznam látek podléhajících povolení
• Doporučení pro zařazení do přílohy XIV
• Povolování

Už v roce 2023 se dotkne velkých firem, povinnost se pravděpodobně v dalších letech postupně rozšíří také na malé a střední podniky. V praxi se jím ale už teď řídí mnohé banky a investoři při poskytování půjček. Jen málokdo však ví, jak přesně se k povinnosti nefinančního reportingu postavit. Více ZDE

Zatímco v Česku se bioplyn využívá ve většině případů k výrobě elektřiny a tepla, řada zemí západní Evropy ho ve velkém množství čistí na kvalitu zemního plynu, takzvaný biometan. První projekty tohoto typu již fungují i v Česku a umožňují biometan vtláčet do plynárenské soustavy nebo jej využít například jako palivo v dopravě. I proto se podle odborníků budou biometanové stanice v tuzemsku v nejbližších letech situovat do blízkosti velkých měst. V České republice aktuálně vzniká druhá biometanová stanice, pro rychlejší nárůst jejich počtu však bude nutná změna energetické strategie u stávajících bioplynových stanic a čistíren odpadních vod. Klíčová bude také role státu a jeho podpora těchto projektů. Více ZDE

V Brazílii byl oficiálně zahájen ambiciózní program „Recicla+“, jehož cílem je významně zvýšit podíl recyklovaného pevného odpadu. Vláda BFR předpokládá, že v rámci tohoto programu odvětví recyklace v průběhu letošního roku a roku 2023 získá celkově 14 miliard brazilských reálů (3,5 miliardy korun) ve formě domácích i zahraničních investicí.

Součástí programu je jak nákup moderních technologií pro třídění a zpracování odpadu, tak i nový systém spolupráce mezi podniky, které se zabývají recyklací, a firmami, jež produkují odpad. Díky nástroji zvanému „Certifikát recyklačního kreditu“ budou firmy podílející se významně na vzniku odpadu více motivovány ke spolupráci s recyklačními jednotkami.

Program „Recicla+“ byl slavnostně představen 13. 4. 2022 v prezidentském paláci v Brasília za přítomnosti prezidenta BFR J. Bolsonara, ministra životního prostředí J. Leiteho, ministra ekonomiky P. Guedese a dalších členů vlády. Mezi přítomnými diplomaty byl shodně tento program hodnocen jako zajímavá příležitost pro zahraniční investice do zpracování odpadu v BFR.

Velvyslanectví ČR v Brasília anticipovalo předpokládaný růst zájmu o podporu recyklace odpadu v Brazílii a ještě před oficiálním představením programu „Recicla+“ kontaktovalo „Parlamentní frontu na podporu zahraničního obchodu“ Národního kongresu BFR a nabídlo představení českých firem vyrábějících technologie pro recyklaci. Tato nabídka se setkala se zájmem a ve spolupráci s Odborem ekonomické diplomacie MZV ČR nabídne naše ambasáda české technologie na ekologické zpracování odpadu. Toto představení našich firem se uskuteční formou Projektu ekonomické diplomacie v závěru roku 2022 nebo v první polovině roku 2023.

Podle oficiálních údajů se průmyslově v Brazílii nyní recykluje pouze 2,2 % pevného odpadu. Kromě toho se však více než milion obyvatel z nejchudších vrstev zabývá neformálně tříděním odpadu. Program „Recicla+“ nejen povede k nákupu nových technologií v Brazílii, ale rovněž pomůže sociálně zlepšit situaci neformálních třídičů odpadu.

Podle výzkumů brazilského Ústavu pro geografii a statistiku (IBGE) bude likvidace velkých skládek odpadu efektivní cestou ke snížení nežádoucích emisí. Jen v BFR skládky odpadků vylučují ročně tolik metanu a dalších plynů, jako 3 miliony automobilů se spalovacími motory.

Autor: Ondřej Kašina, ekonomický rada, Velvyslanectví v Brasília

Jak dlouho slýcháme, že je potřeba zastavit změnu klimatu? Čtyři roky? Sedm? Dvacet? Už vědecké modely z 60. a 70. let počítaly s oteplováním planety při pokračujícím spalování fosilních zdrojů. Je rok 2022 a Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC při OSN vydal svou šestou hodnotící zprávu. Téměř dvě stovky vědců z celého světa v ní mají potřebu vyjádřit stále tu stejnou informaci, tentokrát ještě razantněji a s větším apelem na změnu našeho chování. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se společností Consulteco, s.r.o. bude pořádat jednodenní seminář s cílem zlepšit informovanost společností, které uvádějí nebezpečné chemické směsi na trh EU.

Seminář se bude konat dne 10. května 2022 od 9.30 do 15 hodin v budově Ministerstva průmyslu a obchodu, Na Františku 32, Praha 1.

Tématem semináře je oznamování nebezpečných směsí do portálu agentury pro chemické látky ECHA s cílem zvýšit informovanost společností, které uvádějí nebezpečné chemické směsi na trh EU.

Účastníci získají následující informace:

• aktuality v oblasti nařízení REACH a CLP

• harmonizované oznamování nebezpečných směsí do databáze toxikologických center agentury ECHA (PCN) - aplikace přílohy VIII nařízení CLP a označování výrobků kódy UFI

• informace o oznamování v dalších zemích EU

• dotazy a diskuze

Účast na semináři je zdarma.

Zájemci se mohou zaregistrovat na adrese fedyszynova@mpo.cz nejpozději do 6. 5. 2022 do 12 hodin odesláním vyplněné přihlášky v příloze zprávy.

Rada EU se 13. dubna dohodla na mechanismu podpory své strategie financování udržitelného růstu a přechodu na klimaticky neutrální hospodářství. Jedná se o návrh na vytvoření evropských zelených dluhopisů. Toto nařízení stanoví jednotné požadavky a podmínky při používání označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“. Tyto dluhopisy slouží k financování investic souvisejících s ekologickými technologiemi, účinným využíváním energie a zdrojů, jakož i s udržitelnou dopravní a výzkumnou infrastrukturou. Rada nyní bude vyjednávat finální podobu návrhu společně s EP.

Už rok platí nové odpadové zákony. Znáte a plníte všechny povinnosti, které z nich vyplývají? Umíte efektivně odpadům předcházet? Přijměte pozvání na 2. ročník konference Odpady v podnikové ekologii 17. května do hotelu Grandior Praha.

Na konferenci uvedeme nejen nové povinnosti, které musíte dodržovat, ale také vám představíme, jak se s nimi popasovaly některé firmy. Přijďte načerpat nové inspirace od těch, kteří už to umějí a předat své nápady těm, kteří ještě zkušenosti nemají.

Program konference:

1. panel - Předcházení vzniku odpadů:

• Vedlejší produkt nebo odpad v běžné výrobní praxi
• Nakládání se stavebními odpady a jejich recyklace podle nového odpadového zákona
• Nakládání se stavebními odpady a jejich recyklace v praxi

2. panel - Nakládání s odpady:

• Povinnosti původců podle nového odpadového zákona
• Oddělené soustřeďování komunálního odpadu ve firmách
• Možnosti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

3. panel - Evidence a přeprava odpadů:

• Změny v evidenci odpadů
• IS ENVITA jako budoucnost evidence odpadů
• Přeprava kapalných nebezpečných odpadů

4. panel - Obaly v podnikové praxi:

• Evidence průmyslových obalů