Více času na podstatné

 


ODPADOVÉ FÓRUM

Aktuální číslo: Stavební a demoličníodpady

 

Malý Jiříkov proti Goliáši: Jak se obec ubránila odpadové mafii?
Redakce OF

Polemika: Odpad za hranou zákona: Jak zastavit a potírat nelegální činnost?
Redakce OF

Chráněná území nejsou jen národní parky
Lucie Záhorová

Druhá šance pro plastová okna s projektem REWINDOW
Marek Ryba

Lidl podporuje zálohování: Za dva roky bylo vráceno více než 820 tisíc nápojových obalů
Redakce OF

Cirkulární audity pomůžou s konkurenceschopností
Redakce OF

Jaké výzvy a příležitosti skýtá cirkulární ekonomika ve stavebnictví?
Redakce OF

Výseč pohledu POH na stavební a demoliční odpady
Redakce OF

Jak se od 1. 1. 2025 dotknou nové evidenční povinnosti nakládání se stavebními a demoličními odpady?
Markéta Miklasová

Recyklace stavebních a demoličních odpadů má budoucnost
Kateřina Březová

Z recyklace noční můra! Plánované zařízení ve vrábečské pískovně čelí odporu místních obyvatel
Michal Kocán

Probudí ukrajinská válka o vlastní zdroje kritických surovin i českou vládu?
Bohumil Beneš

Polemika: Kdy se dekonstrukce ve stavebnictví promění v nový standard?
Redakce OF

Možnosti využití upraveného recyklovaného obalového skla a dalších materiálů v cementových kompozitech nebo betonech
Zdeněk Prošek, Aleš Palička a Pavel Tesárek

Ekotoxikologické hodnocení stavebních a demoličních odpadů
Klára A. Mocová, Magdaléna Dibdiaková a Eliška Sochorová

Využití betonového a cihelného recyklátu jako náhrady kameniva v betonové směsi
René Čechmánek, Ivana Chromková a Lenka Vavrušková

Elektrárna Battersea: Technická dokonalost při revitalizaci ikonického brownfieldu
Redakce OF

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Duben    
30.4. iKURZ: Havarijní novela vodního zákona
Květen    
13.5. Zásadní změny povinností provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší v roce 2025
Opakování:
14.5.
13.5. Práce s IS ENVITA na PC - základy používání programu
14.5. SANAČNÍ TECHNOLOGIE XXVII
13.-14.5. Chemická legislativa pro průmysl a obchod
20.5. iKURZ: Biologicky rozložitelné odpady včetně kalů a specifika nakládání s nimi od 1. 1. 2025
20.5. Bioplyn a legislativa 2025
21.5. TEXWASTE 2025
19.-21.5. Vápno cement ekologie
22.5. Odpady v podnikové ekologii
26.5. iKURZ: Práce s modulem PIO/ ZPO v IS ENVITA ve vazbě na požadavky legislativy
27.5. Aktuální témata lesního hospodářství (OLOMOUC)
27.5. Povinnosti v podnikové ekologii v praxi
Opakování: 28.5.2025
29.5. iKURZ: Soustřeďování komunálního odpadu a jeho tříděných složek v souvislostech legislativních povinností platných od 1. 1. 2025
Červen    
2.-3.6. 29. ročník konference MĚŘENÍ EMISÍ A OCHRANY OVZDUŠÍ - kongresový hotel LUNA, Ledeč nad Sázavou
3.6. iKURZ: Provoz sběrného dvora v souladu s požadavky obecního systému a změny v průběžné evidenci odpadů od 1. 1. 2025 v souvislosti s koncem přechodných ustanovení zákona o odpadech
4.6. iKURZ: Práce s modulem OLPNO v IS ENVITA i z pohledu legislativních povinností
10.6. iKURZ: ekolog a BOZP a jejich součinnost při plnění požadavků legislativy ochrany životního prostředí v roce 2025
11.6. iKURZ: Vedení průběžné evidence odpadů od 1. 1. 2025 v souladu s aktuální legislativou - zaměřeno na provozovatele zařízení a obchodníky  
16.6. Konference pro praxi: Průmyslová ekologie 2025
17.6. iKURZ: Modul ILNO v IS ENVITA v legislativních souvislostech
18.6. iKURZ: Povinnosti při nakládání s chemickými látkami a směsmi (CHLaS)
Září    
2.9. Práce s IS ENVITA na PC - základy používání programu
Opakování: 3.9.
4.9. iKURZ: Stavební a demoliční odpady a nakládání s nimi po 1. 1. 2025 u původce i oprávněné osoby - evidence, využití, recyklace
8.-10.9. Membránové procesy pro udržitelný rozvoj“ – MEMPUR 2025
9.9. iKURZ: Obecní systémy a sběr dat a podkladů pro hlášení o obecním systému - metodika správného vedení evidence pro ohlašování za rok 2025
16.9. iKURZ: Změny v povinnostech při nakládání s odpady ze zdravotnictví v roce 2025
18.9. iKURZ: Obalová legislativa a její aplikace do praxe výrobního podniku
23.9. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Opakování: 24.09., 25.11., 26.11., 27.11. 2025
30.9. iKURZ: Nakládání s asfalty – vyhláška č. 283/2023 Sb.
Říjen    
9.10. Aktuální témata lesního hospodářství (PRAHA)
 
  

 

Novinky

21.04.2021 16:37

Taxonomie: Evropská komise dnes představila první část seznamu udržitelných investic

Evropská komise dnes přijala ambiciózní a komplexní balíček opatření, která mají pomoci zlepšit tok peněz směrem k udržitelným činnostem v celé Evropské unii. Dnešní opatření umožní investorům přeorientovat investice do udržitelnějších technologií a podniků, a tím přispějí k tomu, aby byla Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální. Díky nim bude mít EU celosvětově vedoucí postavení, pokud jde o stanovení norem v oblasti udržitelného financování.

Balíček obsahuje:

  • akt v přenesené pravomoci týkající se taxonomie EU v oblasti klimatu, jehož cílem je podpořit udržitelné investice tím, že se vyjasní, jaké hospodářské činnosti nejvíce přispívají k plnění cílů EU v oblasti životního prostředí. Sbor členů Komise dnes dosáhl politické dohody ohledně jeho znění. Akt v přenesené pravomoci bude formálně přijat na konci května, jakmile budou k dispozici překlady do všech jazyků EU, Sdělení, které dnes sbor členů Komise také přijal, stanoví přístup Komise detailněji.
  • návrh směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků; cílem tohoto návrhu je zlepšit tok informací o udržitelnosti v podnikatelské sféře. Společnosti budou podávat zprávy o udržitelnosti jednotněji, a finanční podniky, investoři a širší veřejnost tak budou moci využívat srovnatelné a spolehlivé informace o udržitelnosti,
  • šest pozměňujících aktů v přenesené pravomoci o fiduciárních povinnostech a investičním a pojišťovacím poradenství, které zajistí, aby finanční podniky, např. poradci, správci aktiv nebo pojistitelé, zahrnuly udržitelnost do svých postupů a svého investičního poradenství klientům.

Zelená dohoda pro Evropu představuje evropskou strategii růstu, jejímž cílem je zlepšit životní podmínky a zdraví občanů, dosáhnout, aby byla Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální, a chránit, zachovávat a zvyšovat přírodní kapitál a biologickou rozmanitost EU.

V rámci tohoto úsilí potřebují společnosti komplexní rámec udržitelnosti, aby mohly odpovídajícím způsobem změnit své obchodní modely. Všechny složky dnešního balíčku zvýší v zájmu transformace v oblasti financování a prevence „greenwashingu“ spolehlivost a srovnatelnost informací o udržitelnosti. Evropský finanční sektor se tak stane ústředním prvkem udržitelného a inkluzivního hospodářského oživení po pandemii COVID-19 a dlouhodobějšího udržitelného hospodářského rozvoje Evropy.

Akt v přenesené pravomoci týkající se taxonomie EU v oblasti klimatu

Taxonomie EU je spolehlivý a vědecky podložený nástroj transparentnosti pro společnosti a investory. Vytváří společný jazyk, který budou moci investoři používat při investování do projektů a hospodářských činností, jež mají významný pozitivní dopad na klima a životní prostředí. Zavede rovněž povinnost pro společnosti a účastníky finančního trhu zveřejňovat informace.

Tento akt v přenesené pravomoci, který dnes politicky schválil sbor členů Komise, zavádí první soubor technických screeningových kritérií pro definici, které činnosti podstatně přispívají ke dvěma environmentálním cílům podle nařízení o taxonomii: přizpůsobení se změně klimatu[1] a zmírňování změny klimatu[2]. Tato kritéria jsou založena na vědeckém doporučení Technické skupiny odborníků (TEG) pro udržitelné finance. Vychází z rozsáhlé zpětné vazby od zúčastněných stran, jakož i z diskusí s Evropským parlamentem a Radou. Tento akt v přenesené pravomoci by se vztahoval na hospodářské činnosti přibližně 40 % kótovaných společností v odvětvích, která jsou zodpovědná za téměř 80 % přímých emisí skleníkových plynů v Evropě. Zahrnuje odvětví jako je energetika, lesní hospodářství, výroba, doprava a stavebnictví.

Akt v přenesené pravomoci týkající se taxonomie EU je živým dokumentem a bude se s ohledem na vývoj a technologický pokrok v průběhu času vyvíjet. Kritéria budou pravidelně přezkoumávána. Tím se zajistí, aby se do oblasti působnosti mohla časem doplnit nová odvětví a činnosti, včetně přechodných a jiných podpůrných činností.

Nová směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků

Dnešní návrh reviduje a posiluje stávající pravidla zavedená směrnicí o vykazování nefinančních informací. Jeho cílem je vytvořit soubor pravidel, která časem zajistí podávání zpráv o udržitelnosti na stejné úrovni jako v případě účetního výkaznictví. Rozšíří požadavky EU na podávání zpráv o udržitelnosti na všechny velké společnosti a všechny kótované společnosti. To znamená, že současných 11 000 společností, které podléhají stávajícím požadavkům, se zvýší na téměř 50 000 společností v EU, které budou nyní muset dodržovat podrobné normy EU pro podávání zpráv o udržitelnosti. Komise navrhuje vypracovat normy pro velké společnosti a samostatné, přiměřené normy pro MSP, které mohou nekotované MSP používat dobrovolně.

Celkově je cílem návrhu zajistit, aby společnosti předkládaly spolehlivé a srovnatelné informace o udržitelnosti, které potřebují investoři a další zúčastněné strany. To zajistí konzistentní tok informací o udržitelnosti prostřednictvím finančního systému. Společnosti budou muset podávat zprávy o otázkách týkajících se udržitelnosti, jako je dopad změny klimatu, jeho vliv na jejich podnikání a dopad jejich činností na lidi a životní prostředí.

Návrh rovněž zjednoduší postup podávání zpráv pro společnosti. Mnoho společností je v současné době pod tlakem, protože musí používat řadu různých norem a rámců pro podávání zpráv o udržitelnosti. Navrhované normy EU pro podávání zpráv o udržitelnosti by měly být „jednotným kontaktním místem“ poskytujícím společnostem jediné řešení, které splňuje informační potřeby investorů a dalších zúčastněných stran.

Pozměňovací návrhy aktů v přenesené pravomoci o investičním a pojišťovacím poradenství, fiduciárních povinnostech a dohledu nad produkty a jejich správě a řízení

Dnešních šest pozměňovacích návrhů podněcuje finanční systém k podpoře podniků na cestě k udržitelnosti, jakož i stávajících udržitelných podniků. Rovněž posílí boj EU proti „greenwashingu“.

  • V oblasti investičního a pojišťovacího poradenství: při posuzování vhodnosti klienta pro investici musí nyní poradce projednat preference klienta v oblasti udržitelnosti.
  • V oblasti fiduciárních povinností: dnešní pozměňující návrhy objasňují povinnosti finančního podniku při posuzování rizik týkajících se udržitelnosti, např. dopad povodní na hodnotu investic.
  • V oblasti dohledu nad investičními a pojistnými produkty a jejich správy a řízení: tvůrci finančních produktů a finanční poradci budou muset při navrhování svých finančních produktů zvážit faktory udržitelnosti.

Členové sboru komisařů se vyjádřili takto:

Výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis k tomu uvedl: „Evropa byla od začátku lídrem při reformování finančního systému na podporu investic do zmírňování změny klimatu. Dnes učiníme krok vpřed díky vůbec první taxonomii v oblasti klimatu, která pomůže společnostem a investorům zjistit, zda jsou jejich investice a činnosti skutečně ekologické. To bude hrát zásadní roli, máme-li mobilizovat soukromé investice do udržitelných činností a dosáhnout, aby byla Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální. Jde o přelomový krok, o němž jsme vedli rozsáhlé konzultace. Učinili jsme vše pro to, abychom dosáhli vyváženého výsledku založeného na vědeckých poznatcích. Také navrhujeme zlepšit pravidla podávání zpráv o udržitelnosti společnostmi. Při vypracovávání evropských norem budeme vycházet z mezinárodních iniciativ a přispívat k nim.“

Mairead McGuinnessová, komisařka pro finanční služby, finanční stabilitu a unii kapitálových trhů, uvedla: „Finanční systém hraje klíčovou úlohu při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu a investice nezbytné pro ekologizaci naší ekonomiky jsou obrovské. Potřebujeme, aby všechny společnosti sehrály svou úlohu, ty, které už pokročily v ekologizaci svých činností, jakož i ty, které ještě potřebují na dosažení udržitelnosti zapracovat. Dnešní nová pravidla představují zásadní změnu v oblasti financí. Zvyšujeme naše ambice v oblasti udržitelného financování, abychom pomohli učinit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent do roku 2050. Nyní nastal čas přeměnit slova v činy a investovat udržitelným způsobem.“

Souvislosti a další kroky

EU v posledních letech podnikla významné kroky k vybudování udržitelného finančního systému, který přispívá k přechodu na klimaticky neutrální Evropu. Nařízení o taxonomii EU, nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb a nařízení o referenčních hodnotách tvoří základy úsilí EU o zvýšení transparentnosti a o to, aby se investorům poskytly nástroje k identifikaci udržitelných investičních příležitostí.

Jakmile bude akt v přenesené pravomoci týkající se taxonomie EU v oblasti klimatu formálně přijat, přezkoumá jej Evropský parlament a Rada (ve čtyřměsíční lhůtě, kterou lze jednou prodloužit o další dva měsíce).

Pokud jde o návrh směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků, Komise zahájí jednání s Evropským parlamentem a Radou.

Šest pozměňovacích návrhů aktů v přenesené pravomoci o investičním a pojišťovacím poradenství, fiduciárních povinnostech a dohledu nad produkty a jejich správě a řízení přezkoumá Evropský parlament a Rada (v tříměsíční lhůtě, kterou lze jednou prodloužit o další tři měsíce). Očekává se, že se začnou uplatňovat od října 2022.

 

Více informací

Sdělení Komise: Taxonomie EU – podávání zpráv o udržitelnosti podniků, preference udržitelnosti a fiduciární povinnosti

Akt v přenesené pravomoci o taxonomii EU

Otázky a odpovědi – akt v přenesené pravomoci o taxonomii v oblasti klimatu a pozměňovací návrhy aktů v přenesené pravomoci o fiduciárních povinnostech a investičním a pojišťovacím poradenství

Otázky a odpovědi – návrh směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků

Informační přehled – balíček v oblasti udržitelnosti financování z dubna 2021

Internetové stránky GŘ FISMA o udržitelném financování

 

[1] Hospodářská činnost sledující tento cíl by měla významně přispět ke snížení nebo prevenci nepříznivého dopadu současného nebo očekávaného budoucího klimatu nebo rizik takového nepříznivého dopadu, ať už na tuto činnost samotnou, nebo na lidi, přírodu nebo majetek.

[2] Hospodářská činnost sledující tento cíl by měla významně přispět ke stabilizaci emisí skleníkových plynů tím, že povede k zamezení nebo snížení těchto emisí nebo zvýšení pohlcování skleníkových plynů. Hospodářská činnost by měla být v souladu s dlouhodobým teplotním cílem uvedeným v Pařížské dohodě.

18.04.2021 14:10

Emise skleníkových plynů v EU loni klesly o více než 13 procent

Emise skleníkových plynů spadající pod evropský systém obchodování s emisními povolenkami (ETS) se loni snížily o 13,3 procenta. Z toho emise leteckého sektoru klesly o téměř dvě třetiny. Uvedla to Evropská komise (EK). Prostřednictvím ETS je v současnosti regulováno zhruba 40 procent produkce skleníkových plynu v EU.

Emise z letectví se propadly o 64,1 procenta na 24,5 milionu tun, vzhledem k tomu, že na toto odvětví měla nejvážnější dopad pandemie nemoci covid-19. Emise v energetickém sektoru klesly o 14,9 procenta díky nižší spotřebě energie a dalším faktorům, jako je nahrazování uhlí zemním plynem při produkci elektřiny. Emise v průmyslu klesly v průměru o sedm procent. Největší podíl na tom mělo odvětví železa a oceli.

Celkové emise skleníkových plynů z pevně stojících zařízení, jako jsou elektrárny a továrny, loni činily 1,331 milionu tun. Meziročně klesly o 11,2 procenta, uvedla agentura Reuters.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se jejich cena zvyšuje, roste i motivace společností snižovat emise.

Evropská komise má v červnu představit návrhy na dosažení nových klimatických cílů, včetně reformy trhu s emisními povolenkami. Cílem je přidat do systému emise z lodní a další dopravy či výstavby.

16.04.2021 17:16

Připomínky: Nová pravidla, která mají zabránit úniku metanu v odvětví energetiky

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k novým pravidlům, které mají zabránit úniku metanu v odvětví energetiky. Metan je plyn se silným skleníkovým efektem, druhým nejzávažnějším po CO2. Řešení tohoto problému má zásadní význam pro zpomalení globálního oteplování. V souvislosti s důsledky emisí metanu pro klima připravuje Komise evropskou strategii, která má zabránit únikům metanu v odvětví energetiky.

Strategie bude:

  • obsahovat závazná pravidla monitorování, podávání zpráv, ověřování, zjišťování úniků metanu a nápravy situace v odvětví energetiky (2021).
  • podporovat ambicióznější cíle EU v oblasti klimatu stanovené na období do roku 2030 a cíl klimatické neutrality do roku 2050.
 
Dokument ke stažení:
16.04.2021 17:13

Připomínky: Novela vyhlášky o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav

Cílem novelizace vyhlášky č. 13/2014 Sb. je dílčí úprava postupu činností prováděných jak zpracovatelem návrhu pozemkových úprav, tak i úprava postupu provádění jednotlivých etap řízení o pozemkových úpravách vedených správním orgánem. Novela vyhlášky se týká všech etap řízení o pozemkových úpravách, od přípravných prací po realizaci pozemkových úprav, a to především v návaznosti na poslední novelu zákona č. 139/2002 Sb., která zavedla možnost provádět pozemkové úpravy v případě potřeby řešení vodohospodářských opatření i ve více na sebe navazujících katastrálních územích, zpřesnila obsah komplexních a jednoduchých pozemkových úprav, stanovila podmínky pro převod vlastnictví ke společnému zařízení do vlastnictví obce, a nastavila dílčí změny postupu v řízení o pozemkových úpravách, které mají za cíl jejich zefektivnění. Novela vyhlášky se rovněž týká postupu při udělování úředního oprávnění k projektování pozemkových úprav.

 

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

Předkládací zpráva

Platné znění

 

16.04.2021 16:17

ECHA navrhuje 7 látek do přílohy XIV nařízení REACH

ECHA doporučuje Evropské komisi přidat na seznam látek podléhajících povolení 7 látek, včetně cyklosiloxanů D4. D5 a D6. Jakmile budou látky na seznamu, budou muset společnosti požádat o povolení, aby je mohly dále používat.

Siloxany D4, D5 a D6 jsou látky perzistentní, bioakumulativní a toxické (PBT) a zároveň vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB). ECHA upřednostnila tyto chemické látky z Kandidátského seznamu, protože mají nebezpečné vlastnosti, jsou vyráběné ve velkých objemech a mají široké použití. Některá použití cyklosiloxanů jsou nařízením REACH již omezena nebo jsou omezována ve výrobcích pro spotřebitele a ve většině profesionálních použití. Omezení se nebude vztahovat na některá použití siloxanů např. na průmyslovou výrobu elektroniky nebo na některá profesionální použití jako je chemické čištění v uzavřených systémech.

Terfenyl hydrogenovaný je látka škodlivá pro životní prostředí (vPvB) a používá se v nátěrech, lepidlech, těsnicích hmotách a kapalinách pro přenos tepla v průmyslových zařízeních a v některých výrobcích z plastů.

Další tři látky DCHP, oktaboritan disodný a TMA jsou škodlivé pro lidské zdraví. Mohou být použity jako náhrada látek s podobnou chemickou strukturou a použitím, které již byly doporučeny nebo zařazeny do seznamu látek podléhajících povolení.

Konečné rozhodnutí o zařazení uvedených 7 látek SVHC na seznam látek podléhajících povolení (příloha XIV nařízení REACH) přijme Evropská komise společně s členskými státy EU a Evropským parlamentem. V rozhodnutích budou uvedena data, do kterých budou muset společnosti požádat agenturu ECHA o povolení, aby látky mohly být dále používány.

Cílem povolování podle nařízení REACH je zajistit, aby rizika spojená s používáním látek SVHC byla řádně kontrolována a aby tyto látky byly postupně nahrazovány méně nebezpečnými látkami nebo technologiemi, pokud jsou k dispozici technicky a ekonomicky dostupné alternativy.

 

Další informace:

16.04.2021 16:14

Fórum o prosazování odsouhlasilo rozsah kontrol spotřebních výrobků a biocidů v roce 2022

Desátý hlavní projekt fóra o prosazování (REF-10) se zaměří na integrované kontroly spotřebních výrobků. Inspektoři zkontrolují, zda výrobky splňují řadu různých omezení nebezpečných látek podle nařízení REACH.

K novým položkám, které by inspektoři mohli kontrolovat patří omezení pro karcinogenní, mutagenní a reprotoxické látky v textiliích, siloxany D4/D5 ve smývatelných kosmetických přípravcích nebo bisfenol A v termopapíru.

Kontroly rovněž prověří, zda produkty splňují omezení přítomnosti perzistentních organických znečišťujících látek podle nařízení POPs. Může se jednat o kontrolu PFOA v textiliích odpuzujících vodu nebo v lyžařských voscích nebo chlorované parafiny s krátkým řetězcem v předmětech z měkkého plastu.

Seznamy omezení podle nařízení REACH a POPs zahrnuté do projektu se stále vyvíjí a inspektoři budou mít při kontrolách výrobků v zemích EU/EHP široký prostor.

Orgány pro vymáhání rovněž prověří plnění povinností podle nařízení REACH u látek obsažených v předmětech, což vyžaduje, aby v dodavatelském řetězci byly sdělovány informace o látkách SVHC v předmětech. Na podporu integrovaného prosazování právních předpisů o chemických látkách budou inspektoři spolupracovat s orgány odpovědnými za prosazování požadavků směrnice o bezpečnosti hraček a směrnice RoHS, které omezují přítomnost některých látek v hračkách i v elektronických a elektrických zařízeních a doplňují nařízení REACH a POPs.

Podskupina fóra pro BPR souhlasila s tím, že se inspekce v projektu BEF-2 zaměří na kontroly biocidních přípravků z hlediska přítomnosti schválených i neschválených účinných látek. Kontroly budou zahrnovat všechny typy biocidních přípravků; zaměří se na přípravky, které jsou již povoleny podle nařízení o biocidních přípravcích (BPR) i přípravky, na které se vztahují části vnitrostátních právních předpisů o biocidech (tj. přechodná opatření podle článku 89 BPR). Kontroly v rámci projektu budou sledovat označování biocidů, reklamu na internetu; mohou ověřit, zda účinná látka v přípravku je od schváleného dodavatele; zaměří se na ověřování účinných látek chemickou analýzou a cílené kontroly dezinfekčních prostředků.

Projekty REF-10 a BEF-2 budou připraveny v roce 2021, kontroly budou provedeny v roce 2022 a zprávy budou zveřejněny v roce 2023.

 

Další informace:

Fórum o prosazování

14.04.2021 17:30

Inspektoři ČIŽP nejdříve provoz čistírny zastavili a potom dali jejímu provozovateli pokutu 460 tisíc korun

Při kontrole „Čistírny odpadních vod Březhrad“ (ČOV), zahájené v květnu 2019, zjistili inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové závažné porušení integrovaného povolení. ČOV je umístěna z hlediska blízkosti zdroje podzemní vody, který je využívaný k zásobování obyvatelstva, ve velmi zranitelné oblasti. Provozovatel používal při čištění odpadních vod a kapalných odpadů postupy, které nebyly povoleny, a zejména pak v průběhu kontroly nedoložil, jakým způsobem bylo v období od února do května 2019 zlikvidováno 1 220 m3 odpadních vod. Provozovateli, společnosti Purum s.r.o., uložili pokutu 460 tisíc korun, která nabyla 7. září 2020 právní moci.

„Na základě kontroly v roce 2019 jsme dospěli k závěru, že společnost Purum vědomě provozovala ČOV od února 2019 minimálně do května 2019 v rozporu s integrovaným povolením. Vzhledem k tomu, že provoz čistírny představoval nebezpečí bezprostředního, závažného a nepříznivého dopadu na životní prostředí, zastavili jsme ho,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové. Proti tomu se společnost Purum s.r.o. odvolala k MŽP, to ale její odvolání zamítlo a rozhodnutí ČIŽP potvrdilo. To nabylo 20. listopadu 2019 právní moci.

Souběžně se správním řízením o zastavení provozu vedli inspektoři ČIŽP také řízení o přestupku. Od března do května 2019 totiž vyčištěné odpadní vody neodtékaly ze zařízení přes měrný objekt do recipientu, ale byly akumulovány v nádržích nebo byly předávány dalším dvěma subjektům. To je v rozporu s integrovaným povolením. Navíc od ledna do dubna 2019 firma neprováděla před prvním příjmem odpadních vod analýzy v relevantních ukazatelích.

„Na danou ČOV byly mimo jiného přiváženy cisternovými vozy i odpadní vody s obsahem nebezpečných látek, který daný typ ČOV není schopen odstranit. Rozbory prováděné 12 x za rok logicky mohou pouze obtížně podchytit případný výskyt těchto nebezpečných látek ve vypouštěných odpadních vodách. V daném případě bylo riziko znečištění podzemních a povrchových vod extrémní,“ uvedl Trávníček.

14.04.2021 17:24

Připomínky: Národní plán obnovy

Národní plán obnovy představuje plán pro oživení a odolnost ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost. Představuje plán, kterým Česká republika požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 172 mld. Kč ve formě grantů a 20 mld. Kč ve formě půjček.

 

Dokument ke stažení:

 

Mohlo by vás zajímat:

MPO zve na veřejnou debatu k Národnímu plánu obnovy (15.4.2021 od 8 hodin, Připojte se ke schůzce)

14.04.2021 17:21

Připomínky: Směrnice o obnovitelných zdrojích energie – výroba energie z lesní biomasy

Evropská komise zveřejnila k připomínkování Návrh nařízení ke směrnici o obnovitelných zdrojích energie – pokyny ke kritériím udržitelnosti týkající se výroby energie z lesní biomasy. V rámci podpory cílů EU v oblasti klimatu a energetiky je nezbytné zaručit, aby se bioenergie z lesních zdrojů vyráběla udržitelným způsobem. Proto zavádí směrnice o obnovitelných zdrojích energie z roku 2018 nová kritéria udržitelnosti pro biomasu a bioplyn při výrobě tepla a elektřiny, která se vztahují i na lesní biomasu. Tato iniciativa stanoví operační pokyny pro členské státy a hospodářské subjekty ohledně toho, jak prokázat soulad s novými kritérii udržitelnosti pro lesní biomasu stanovenými v článku 29 směrnice.

 

Dokument ke stažení:

EU 51_21 EK Návrh nařízení

14.04.2021 13:32

Dopady Zelené dohody vyčíslí nová vládní komise po vzoru té uhelné

Dopady Zelené dohody na Česko by měla vyčíslit nová vládní komise po vzoru Uhelné komise. Vedle zástupců několika resortů by v ní měli zasedat odboráři a zaměstnavatelé. Po dnešním jednání tripartity to řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly mohou náklady na dodržení dohody podle odhadů v ČR dosáhnout deseti bilionů korun. Zelená dohoda je plán Evropské komise na ochranu klimatu a snížení emisí.

„Bude vznikat komise à la uhelná. Bude zaměřena na Green Deal (Zelenou dohodu). Budou v ní jak zástupci vlády, tak tripartity… zástupci ekologických organizací jsou k diskusi,“ uvedl Havlíček. Podle něj by v komisi měli být představitelé resortů životního prostředí, zemědělství, průmyslu a práce, odborů a zaměstnavatelů. O složení by mělo být jasno do příštího zasedání tripartity do 21. června, dodal vicepremiér.

Tripartita o dokumentu debatovala už v prosinci i v únoru. Podle zaměstnavatelů a odborářů chybí analýzy dopadů na jednotlivé členské státy. Chtějí znát vliv na český automobilový průmysl a další sektory, celou ekonomiku, regiony i sociální situaci obyvatel. Ministerstvo průmyslu podle Havlíčka připravilo základní podklady k vlivu dokumentu na osm odvětví.

Podle Středuly má „státní správa díru“ a nemá útvary, které by byly schopny strategické dokumenty a analýzy zpracovat. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák věří, že stát využije externí odborníky.

„Odhady nákladů pro Česko začínají částkou deset bilionů korun, tedy sedm ročních státních rozpočtů. Budou nabíhat průběžně… Dopady v této chvíli převyšují výzvy,“ uvedl předák ČMKOS. Podle něj rostoucí cena emisních povolenek může vést k pádu firem a ke zvýšení nezaměstnanosti, nutné budou vysoké investice.

Hanák připomněl, že Česko v EU bezuhlíkový plán na ochranu klimatu podpořilo. Dodal, že dopady na průmyslovou ČR ale budou jiné než na státy na severu či jihu Evropy. „Green Deal bude mít dopady na každého občana,“ řekl. Dodal, že zásadní změny čekají průmysl, dopravu či produkci potravin.

14.04.2021 13:18

Kanadští vědci vytvořili biologicky rozložitelný materiál z rybího odpadu

Vědci v Kanadě hledající alternativu ke znečišťujícím plastům objevili biologicky rozložitelný materiál z rybího odpadu, který by se jinak vyhodil. Jejich látka by se mohla používat na výrobu celé škály produktů od obalů až po oblečení, napsal zpravodajský server Independent.

Kanadští vědci uvádějí, že rybí hlavy, kosti, kůže a vnitřnosti, které obvykle míří do odpadu, je možné proměnit na užitečnou látku, která by mohla nahradit polyuretany ze surové ropy. Ty se používají do všeho od bot a oděvů, až po lednice či stavební materiály. Existující polyuretany zanechávají velkou uhlíkovou stopu a v přírodě se rozkládají jen velmi pomalu.

Tým vědců z newfoundlandské Memorial University vedený Franceskou Kertonovou zjistil, že plasty založené na rybím oleji by mohly poskytnout řešení šetrné k přírodě a zároveň se vypořádat s problematikou odpadu z továren na zpracování ryb.

Už předchozí studie vyvinuly metody výroby plastů z rybího odpadu, ale nejnovější výzkum zachází ještě dál, když zjistil, jak by se tento materiál mohl snadno biologicky odbourat po skončení svého užitečného života.

Aby vytvořili nový materiál, použili vědci olej extrahovaný z kousků lososa, které zbyly po okrájení masa určeného pro konzumaci. Nejprve do oleje přidali v kontrolovaném prostředí kyslík, aby vytvořili epoxidy - molekuly podobné těm v epoxidové pryskyřici. Pak k epoxidům přidali oxid uhličitý a vzniklé molekuly spojili s dusíkatými deriváty uhlovodíků, aby vznikl nový materiál podobný polyuretanu.

"Je důležité, abychom začali vytvářet plasty s naplánovaným koncem života, ať už půjde o chemický rozklad, který materiál změní na oxid uhličitý a vodu, anebo recyklaci a další využití," řekla Kertonová. "Na začátku procesu s rybím olejem přetrvává slabý pach rybiny, ale jak procházíme dalšími kroky, ten pach mizí," dodala.

Od minulého léta tým tento proces upravoval, aby zjednodušil a urychlil rozklad plastů z rybího oleje. Experimenty naznačují, že by se nový materiál mohl snadno biologicky rozkládat, jakmile by to bylo potřeba. Při jednom z pokusů vědci namočili některé části rybího plastu do vody a k některým přidali lipázu - enzym, který rozkládá tuky v rybím oleji. Pod mikroskopem vědci viděli, jak na vzorcích začíná mikrobiální růst - a to včetně těch, které byly jen v obyčejné vodě. Výsledky tak podle týmu naznačují, že by se nový materiál mohl snadno biologicky odbourávat.

Kertonová s kolegyní Mikhaileyou Wheelerovou se nyní hodlají zaměřit na potenciální využití nového materiálu například v podobě obalů nebo vláken na oděvní tkaniny. "Připadá mi zajímavé, jak můžeme vzít něco z odpadu, co lidé běžně vyhazují, a udělat z toho nejen něco užitečného, ale také něco, co by mohlo změnit způsob výroby plastů," uvedla Wheelerová.

Polyuretany se tradičně vyrábějí s pomocí ropy a fosgenu, což je jedovatý plyn. Při tomto procesu vznikají isokyanáty, které dráždí oči a zažívací i dýchací soustavu, což je spojováno s vážnými záchvaty astmatu. Finální produkt se navíc v přírodním prostředí nijak snadno nerozkládá a omezená biodegradace, k níž dochází, může uvolňovat karcinogenní složky.

 

Další informace:

Scientists produce biodegradable plastic made from fish waste

09.04.2021 19:34

Konzultace: Zdravá půda – nová strategie EU pro půdy

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k nové strategii EU pro půdy. Iniciativa tvoří součást strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Jde o aktualizaci stávající strategie řešení degradace půdy a zachování půdních zdrojů („neutrality z hlediska degradace půdy“). Cílem je: chránit úrodnost půdy, omezit erozi a zakrytí půdy, zvýšit v půdě podíl organické hmotym, zjistit, které lokality jsou kontaminovány, obnovit degradované půdy a definovat, co v případě půd představuje „dobrý ekologický stav“.

 

Dokument ke stažení:

EU 50_21 EK Zdravá půda - nová strategie EU pro půdy

09.04.2021 19:30

Nové vyhlášky k energetickému auditu a k energetickému posudku

Dne 31. března 2021 byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny 2 nové vyhlášky: vyhláška č. 140/2021, o energetickém auditu, a vyhláška č. 141/2021, o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie. Obě vyhlášky nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2021 a nahrazují vyhlášku č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku, ve znění vyhlášky č. 309/2016 Sb.

Vyhláška č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu

Vyhláška č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu (dále jen „vyhláška o energetickém auditu“) reaguje na změnu dosavadního přístupu k energetickým auditům, která byla ukotvena zákonem č. 3/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Změna spočívá v tom, že se postup provádění energetického auditu přibližuje k obecně platnému standardu, konkrétně normě ČSN ISO 50002 – „Energetické audity - Požadavky s návodem pro použití“ (dále jen „norma“). Vyhláška o energetickém auditu nově pouze specifikuje požadavky na obsah zprávy o provedeném energetickém auditu (dále jen „zpráva“), nikoli na celý proces, jako dosud.

Obsah zprávy je nově oproti předchozí právní úpravě upraven s cílem přiblížit její obsah potřebám zadavatele energetického auditu. Zadavatel již z úvodních stran zprávy zjistí, jaké příležitosti snížení spotřeby energie a nákladů na energie mu z provedeného energetického auditu vyplývají, a to v rámci souhrnu energetického auditu. Souhrn obsahuje soubor příležitostí  ke snížení energetické náročnosti energetického hospodářství, které jsou relevantní z technického, ekonomického a ekologického hlediska. Oproti předchozí právní úpravě jsou redukovány požadavky na ekologické hodnocení, které je omezeno pouze na hodnocení dopadu opatření na emise CO2. V oblasti ekonomického hodnocení došlo ke zpřesnění stanovených postupů. V souladu s normou je  do hodnocení spotřeby energie zahrnuta i doprava, která až doposud nebyla v energetických auditech hodnocena.

Novým prvkem zprávy je v souladu s požadavky normy požadavek na uvedení plánu energetického auditu, ve kterém si energetický specialista dohodne se zadavatelem podrobnosti zpracování energetického auditu, např. rozsah energetického auditu z hlediska jeho podrobností, specifikaci ucelených částí energetického hospodářství a stanovení pracovního týmu zhotovitele. Vzhledem k tomu, že uvedená technická norma přesně nespecifikuje obsah plánu energetického auditu, jsou tyto požadavky specifikovány přímo ve vyhlášce o energetickém auditu.

Přílohy vyhlášky o energetickém auditu jsou koncipovány tak, aby bylo možné zohlednit specifičnost každého energetického auditu, různou míru detailu jeho provádění a velikost energetického hospodářství, tzn., aby energetický specialista uváděl pouze relevantní, z pohledu provádění energetického auditu, potřebné informace. Celkově by nová právní úprava měla přiblížit energetický audit praktickým potřebám zadavatelů a zároveň by měla umožnit energetickým specialistům určitý stupeň volnosti, jak při jeho provádění dle individuálních požadavků zadavatele a energetického hospodářství, tak při zpracování zprávy.

 

Vyhláška č. 141/2021 Sb., o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie

Hlavní změny v oblasti zpracování energetických posudků, které přináší vyhláška č. 141/2021 Sb., o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie (dále jen „vyhláška o energetickém posudku“), jsou legislativně technického charakteru. Spočívají zejména v aktualizaci odkazů na zákonnou úpravu, tj. konkrétně na § 9a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

Z věcného pohledu pak došlo k zavedení specifikace, jakým způsobem zpracovat nový typ energetického posudku pro posouzení ekonomické přijatelnosti využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. U ostatních typů energetických posudků jsou zachovány stávající postupy a formy zaznamenávaní výstupů/doporučení energetických posudků (evidenční listy, ekologické a ekonomické hodnocení).

 

Obě vyhlášky naleznete zde.

09.04.2021 19:01

Signatáři Lesnické výzvy II.: Lesy postižené kůrovcovou kalamitou potřebují výraznější pomoc

Profesní organizace lesnicko-dřevařského sektoru si uvědomují složitou situaci související s covidovou pandemií a jejími dopady. Považují však za nezbytné upozornit vládu, dotčené resorty a Parlament České republiky na problém dlouhodobých dopadů sucha a kůrovcové kalamity, které se v roce 2020 projevily se stejnou intenzitou jako v roce předešlém. Signatáři Lesnické výzvy II. poukazují na alarmující ekonomické dopady kůrovcové kalamity za období 2018-2020, které jsou odhadovány na téměř 100 miliard korun. Společně volají po stabilizaci a dostatečné robustnosti systému podpory péče o lesy a jejich obnovu.

Odhad dopadů kůrovcové kalamity se blíží ke 100 miliardám korun. Lesy potřebují výraznější pomoc Profesní organizace lesnicko-dřevařského sektoru si uvědomují složitou situaci související s covidovou pandemií a jejími dopady. Považují však za nezbytné upozornit vládu, dotčené resorty a Parlament České republiky na problém dlouhodobých dopadů sucha a kůrovcové kalamity, které se v roce 2020 projevily se stejnou intenzitou jako v roce předešlém. Signatáři Lesnické výzvy II. poukazují na alarmující ekonomické dopady kůrovcové kalamity za období 2018-2020, které jsou odhadovány na téměř 100 miliard korun. Společně volají po stabilizaci a dostatečné robustnosti systému podpory péče o lesy a jejich obnovu.

Signatáři Lesnické výzvy II. pozitivně hodnotí spuštění podpory ve formě Finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích v roce 2019, která umožnila vlastníkům lesů přežít drastický propad cen dříví na trhu, pokračovat v likvidaci následků největší kalamity v novodobé historii a obnovovat poškozené lesy.

Kvalifikovaný odhad ekonomických dopadů kůrovcové kalamity na lesní hospodářství v ČR za období 2018-2020, který uveřejnil CZECH FOREST think tank, činí celkem 98,8 miliard korun; jedná se přitom o ztráty způsobené zejména propadem cen dříví a předčasným smýcením napadených porostů. V uvedeném období bylo kůrovcem napadeno zhruba 85 mil. m3, což je téměř dvojnásobek celkové průměrné předkalamitní těžby. Aktuální odhad plochy k zalesnění činí 110 tis. hektarů.

Také podle vyjádření odborníků ze SVOL bude objem nahodilé (kalamitní) těžby za rok 2020 minimálně srovnatelný s rokem s rokem 2019. Jen u nestátních vlastníků lesů (48 % výměry všech lesů v republice) je odhadována výše nahodilé těžby za rok 2020 na 14,6 miliónů kubíků. Byť roční úhrn srážek v loňském roce činil 111 % oproti dlouhodobému normálu (1981-2020), kůrovcovou kalamitu obřích rozměrů nedokázal zastavit, pouze přispěl k jejímu tlumení. Tomu odpovídají i výsledky interního šetření SVOL, kde bylo zaznamenáno navýšení jehličnaté těžby mezi roky 2019 a 2020 ve výši 9 %.

Pro řešení akutních dopadů kůrovcové kalamity za rok 2020 považují signatáři Lesnické výzvy II. za zcela zásadní pokračování Finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích ve výši, která bude korespondovat se škodami, které v lesích vznikají. Podle provedených analýz dosáhly ekonomické dopady kalamity v roce 2020 částky 44 miliard korun.

Odpovídající podpora umožní podle signatářů Lesnické výzvy II. nevzdat boj s kalamitou a uchránit maximum lesů, obnovit vzniklé kalamitní plochy a nastartovat celospolečensky prospěšné funkce lesů, včas vytěžit suché porosty ohrožující bezpečnost návštěvníků a zabránit celospolečenským škodám v řádově vyšší hodnotě, než je dosavadní úroveň podpory.

 

Signatáři Lesnické výzvy II. reprezentují vlastníky nebo správce více než 75 % rozlohy českých lesů. Výzvu dále podporují významné lesnické společnosti, subjekty zastupující více než polovinu kapacit v oblasti těžby dříví a pěstebních činnosti a většinu kapacit zpracování dříví v ČR. Podporovatelem Lesnické výzvy II. je nejpočetnější odborová organizace i největší lesnická stavovská organizace, lesnické školy a další profesní organizace s vazbou na lesy a lesnictví.

 

Dokument ke stažení:

Lesnické výzvy II.

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE