Čeští vědci hledají způsob, jak zpracovávat plastový odpad, který se nehodí k recyklaci a spaluje se. Jde například o výrobky z PVC nebo vícedruhových plastů. Odborníci z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) teď patentovali postup, který z plastové směsi umí odstranit chlor. Jde o první krok k tomu, aby na konci byla čistá směs uhlovodíků, která může nahradit ropu. Více ZDE

V reakci na rostoucí důraz na udržitelnost zavádějí banky nové iniciativy zaměřené na ESG, včetně sledování uhlíkové stopy klientů na základě platebních transakcí. Tato aktivita, ač nad rámec regulatorních povinností, vyvolává otázky ohledně souladu s ochranou osobních údajů dle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Klíčovou roli hraje posouzení, zda je takové zpracování dat oprávněné a odpovídá původním účelům. Je sledování uhlíkové stopy skutečně legitimní, nebo by měly banky získat výslovný souhlas klientů? Více ZDE

Evropská komise představila Akční plán pro ocel a kovy, jehož cílem je posílit konkurenceschopnost tohoto průmyslového odvětví a zajistit jeho budoucnost. Ocelářský průmysl je zásadní pro evropskou ekonomiku, protože dodává materiály do strategických sektorů, jako je automobilový průmysl, čisté technologie a obrana. V době vysokých cen energií, neférové globální konkurence a nutnosti investovat do snižování emisí skleníkových plynů se ocelářství a hutnictví nacházejí na kritickém rozcestí. Akční plán přichází v době rostoucího narušování trhu, včetně neférových dotací ke globálním nadkapacitám a neopodstatněných cel na ocel a hliník z EU.

Plán zahrnuje opatření na snížení nákladů na energie, prevenci úniku uhlíku prostřednictvím mechanismu CBAM, ochranu evropských výrobních kapacit proti neférové konkurenci a podporu recyklace kovů. Součástí je také podpora inovativních nízkouhlíkových technologií skrze průmyslový dekarbonizační fond a investice do výzkumu a vývoje. Evropská komise rovněž posílí obchodní ochranu ocelářského sektoru a zváží zavedení pravidla „taveno a lito“ pro určování původu kovových výrobků. Akční plán bude implementován ve spolupráci s členskými státy a průmyslovými partnery s cílem zajistit stabilitu, konkurenceschopnost a dlouhodobou udržitelnost evropského ocelářství.

 

Obrovskou energii investovali v posledních letech lobbisté na to, aby podpořili, nebo naopak odvrátili povinné zálohování PET lahví a hliníkových plechovek v Česku. Odpadové firmy, obce i producenti nápojů zahltili prostor odbornými studiemi, které šermují argumenty pro a proti zálohám. Je v nich bezpočet čísel, složitých výpočtů a prognóz, v nichž se těžko orientuje. Základní pravda je však taková, že Česko bude muset zálohovat. A Češi, byť to někteří vnímají jako zásah do svého pohodlí, se s tím musí smířit. Více ZDE

Všech druhů odpadů vzniklo v roce 2023 v České republice 38 milionů tun. Podstatnou složkou je komunální odpad, kterého obyvatelé vyprodukovali 5,8 milionu tun. Na jednoho občana České republiky tak připadá 537 kilogramů. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů se stále drží na 15 %. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo ověřená data z odpadového hospodářství za rok 2023.

„Dobrá zpráva je, že u komunálního odpadu se daří zvyšovat míra třídění a snižovat podíl odpadů z domácností, které končí na skládkách. Díky recyklaci a energetickému využití se množství komunálních odpadů ukládaných na skládku meziročně od roku 2022 snížilo o více než 180 tisíc tun. Právě proto prosazujeme kroky, které třídění a recyklaci pomohou. Posilujeme efektivní sběr komunálních odpadů a recyklační infrastrukturu, také podporujeme předcházení odpadům například v re-use centrech a od začátku roku platí povinné třídění textilního odpadu. Aktuálně máme ve Sněmově návrh zákona o obalech, který zavádí zálohování nápojových obalů,“ vypočítává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

V roce 2023 bylo využito 57 % vyprodukovaných komunálních odpadů, jedná se o nárůst o 4 % oproti roku 2022. Z celkového odpadu z domácností bylo 43 % recyklováno a 14 % energeticky využito. Na skládkách bylo uloženo 42 % komunálních odpadů. V roce 2022 to bylo 45 %, meziročně tedy došlo k poklesu o tři procentní body.

Plnění cílů třídění v 2023

V roce 2023 byl celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %. Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží:

1. Olomoucký kraj 51,6 %

2. Pardubický kraj 51 %

3. Kraj Vysočina 50,2 %

4. Moravskoslezský kraj 48,7 %

Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Největšího zlepšení dosáhl Ústecký kraj – navýšil plnění cíle o 4,6 %.

Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %. Dále pak v roce 2030 a následujících letech bude potřeba třídit 65 %, v kalendářním roce 2035 a následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.

Celková produkce odpadů

Celková produkce všech druhů odpadů v roce 2023 dosáhla 38 milionů tun. To znamená, že celková produkce klesla o 1 milion tun v porovnání s rokem 2022. Z toho činily 1,6 milionu tun nebezpečné odpady a 36,4 milionů tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 494 kg všech odpadů. Ze všech druhů odpadů jich bylo 87 % využito, z toho 84 % materiálově a 3 % energeticky. Na skládkách skončilo až 13 % všech odpadů.

Dokument ke stažení:

Souhrnná data ČR (PDF, 142 kB)

Ústavní soud (ÚS) zrušil přechodné ustanovení zákona o odpadech, kvůli kterému obce zpětně přišly o část poplatku za ukládání odpadů na skládky. Šlo o nepřípustnou retroaktivitu, tedy zpětnou účinnost, plyne z nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna. Sdružení místních samospráv (SMS ČR) rozhodnutí soudu vítá. Více ZDE

Předkládaný návrh zákona je z velké části implementačním předpisem, jímž se adaptuje český právní řád na přijetí nové evropské legislativy, zejména na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 ze dne 7. února 2024 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/590 ze dne 7. února 2024 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o zrušení nařízení (ES) č. 1005/2009. 

Nová nařízení přinášejí zpřísnění stávajících opatření včetně zákazu uvádění na trh některých výrobků a zařízení, u kterých existují komerčně běžně dostupné náhrady. Zavádí také nové požadavky ve vztahu k prevenci emisí těchto látek. Uvedená opatření se dotknou zejména oblasti chlazení, klimatizací, tepelných čerpadel, elektrických spínací zařízení, izolačních pěn, aerosolů a řady dalších běžných použití F-plynů. 

Některé povinnosti ve vztahu k prevenci emisí se nově vztáhnou i na mobilní (chladicí ad.) jednotky, které dosud nebyly zahrnuty. Jako přímo použitelné předpisy nová nařízení přinášejí velké množství povinností pro různé subjekty (např. výrobce nebo provozovatele příslušných zařízení, dovozce, ale i fyzické osoby), na které je národní právní úpravu potřeba adaptovat a stanovit k nim příslušné sankce. Je vyžadován také nový, v právních předpisech zatím stále ojedinělý způsob stanovení sankce (tzv. alternativní sankce) pro porušení některých povinností, které se váží k uvedeným typům činností.

Dokument ke stažení:

• 52_25_Materiál
• 52_25_Důvodová-zpráva
• 52_25_Platné-znění

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Rozhovor ZDE

V loňském roce shromáždily potravinové banky rekordních 16 600 tun potravin, což představuje meziroční nárůst zachráněných potravin o 20 %. Pomohly tak 430 tisícům lidí v nouzi a potvrdily svou nezastupitelnou roli v boji proti plýtvání potravinami a poskytování pomoci těm, kteří ji nejvíce potřebují, a to i během krizových událostí.

Krizová pomoc při povodních

Potravinové banky prokázaly svou připravenost během zářijových povodní, kdy zajišťovaly klíčovou humanitární pomoc do zaplavených oblastí. Ve spolupráci s IZS a humanitárními týmy poskytovaly základní potraviny a pitnou vodu. Celkem byla distribuována materiální pomoc v hodnotě 130 milionů korun, a to díky obrovské vlně solidarity občanů a firem z celé republiky. „Bylo to náročné období a jsem rád, že jsme jako tým potravinových bank dokázali reálně pomoci v nejtěžších chvílích a naše pomoc stále pokračuje,“ poznamenal Tomáš Zatloukal, ředitel Potravinové banky Olomouckého kraje.

Potraviny nepatří do koše

Každý den potravinové banky svážejí neprodejné potraviny a tím je zachraňují, aby neskončily v odpadu. Za rok 2024 bylo zachráněno 16 600 tun potravin a drogerie, z toho 8 800 tun pocházelo z obchodních řetězců. „Každé zachráněné jablko je výsledkem intenzivní spolupráce na straně obchodníků, týmu potravinových bank a sociálních partnerů. Pro potraviny jezdíme ráno i večer, prodlužujeme jejich spotřebu zmrazováním nebo je zpracováváme v transformačních kuchyních,“ popisuje proces Aleš Slavíček, ředitel České federace potravinových bank.

Ministerstvo zemědělství (MZe) dlouhodobě finančně podporuje potravinové banky prostřednictvím zákona o potravinách a tabákových výrobcích a dotačního programu Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením. Hlavním cílem finanční podpory je přispět ke snížení plýtvání potravinami, a předejít tak vzniku potravinového odpadu. Ministerstvo podporuje zejména shromažďování, skladování a distribuci potravin získaných podle ustanovení zákona o potravinách, které jsou určeny pro občany bez adekvátního přístupu k základním potravinám. „Efektivní nakládání s potravinami navíc přispívá k ochraně životního prostředí, snižování emisí a omezení odpadu. Do budoucna se Ministerstvo zemědělství zaměří na posílení informovanosti a rozšiřování sítě spolupráce mezi výrobci, obchodníky a charitativními organizacemi. Chceme stále zefektivňovat systém darování potravin a minimalizovat jejich plýtvání,“ doplňuje ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

V roce 2024 bylo v rámci dotačního programu MZe vyplaceno téměř 95 mil. Kč, které byly využity na neinvestiční podporu zajištění samotného provozu potravinových bank. Dlouhodobě jde o jedinou stálou podporu provozních nákladů potravinových bank ze státního rozpočtu. Celkem byla od roku 2016 do 2024 poskytnuta podpora z MZe více než 682 mil. Kč. V roce 2025 je schválena alokace dalších 104 milionů korun. Výdejny pomáhají nejzranitelnějším

Potravinové banky nabízí pomoc lidem, kteří se ocitnou v nouzi. V roce 2024 pomohly 430 tisícům lidí prostřednictvím 1 452 organizací a 201 výdejen přímé potravinové pomoci. Díky spolupráci potravinových bank a obcí bylo rozdáno přes 370 tisíc potravinových balíčků, zejména rodinám v krizi, samoživitelům a seniorům. „Potravinové banky jsou pro mě srdcovým tématem. Pomoc zajišťujeme i prostřednictvím projektu Pompo III, na který je od května 2023 do dubna 2026 vyčleněno 684 milionů korun z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu. Pomáháme lidem v tíživých situacích nejen potravinovou a materiální pomocí, ale také motivací k řešení příčin jejich problémů. Žádný sociální systém se bez takové podpory neobejde. Vyzývám všechny, kdo zvažují podporu potravinových bank, aby neváhali. Je to přímá pomoc těm nejpotřebnějším. Děkuji všem, kdo přispívají, ať už finančně, nebo materiálně,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Investice do dobudování infrastruktury

Potravinové banky operují v 15 regionálních logistických centrech a centrálním Logistickém centru v Praze. Bez kvalitního zázemí a logistické infrastruktury by nebylo možné dosahovat takových výsledků. „V České republice se ročně vyhodí 100 kilogramů potravinového odpadu na obyvatele. Potravinové banky pomáhají předcházet vzniku gastroodpadu a dostávají potraviny k lidem v nouzi. Proto jejich činnost podporuje i Ministerstvo životního prostředí, které za posledních deset let investovalo do jejich vybavení a zázemí 504 milionů korun a v tomto roce jsme přidali dalších 50 milionů. Prostředky mohou být využity na modernizaci skladů, pořízení svozové či manipulační techniky a zefektivnění distribuce potravin. Navíc do roku 2027 máme v Operačním programu Životní prostředí připraveno dalších 150 milionů korun,” uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a doplnil: “Kromě podpory potravinových bank MŽP podporuje také projekty výzkumu a vývoje zaměřeného na potravinové odpady a jejich omezování. Je pro nás podstatné, abychom dokázali ještě více předcházet vzniku potravinových odpadů v různých fázích potravinového řetězce.”

Spolupráce je klíčem k úspěchu

Aleš Slavíček, ředitel České federace potravinových bank: „Loňský rok byl plný výzev, ale prokázalo se, že spoluprací dokážeme překlenout i těžká období. Jsme vděční za každého dárce, podporu ze strany ministerstev i firem a důvěru, kterou cítíme každý den.“

Potravinové banky, které v roce 2024 oslavily 30 let své existence v ČR, dokazují, že spojení veřejné správy, neziskového sektoru a firem přináší významné společenské přínosy a přispívá k udržitelnosti.

Dokument ke stažení:

Report Potravinových bank za rok 2024.

Zápach kravského hnoje se na japonském ostrově Hokkaidó mění v čistou energii. Místní farma ve městě Shikaoi přetváří odpad na vodík, který pohání auta, traktory a dodává teplo sousedním podnikům. Projekt, který vznikl z nutnosti, se teď stává inspirací pro udržitelnou energetiku budoucnosti. Všechno začíná v anaerobním fermentoru. Do něj se shromažďují exkrementy a moč krav. Bakterie v zařízení produkují bioplyn, který se následně čistí a přeměňuje na metan. Tento metan se pak pomocí parního reformingu mění na vodík.  Zbytky po fermentaci se vrací zpět na pole jako kvalitní hnojivo. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Brněnský start-up představil prototyp generátoru vodíku s vyšší účinností
 

Tajné sledování kamionů, odhalování falešných dokumentů, hrabání se v tunách odpadů, zaznamenávání lží, výmluv a vyhýbavých odpovědí řidičů, úřadů, obchodníků s ilegálními odpady. Přes dvacet let se německý investigativní novinář Michael Billig zabývá odpadovým byznysem v Evropě. Rozkrývání ilegálního obchodu ho často zavedlo i Česka. „Za posledních dvacet let se vývoz odpadu z Německa do Česka zpětinásobil. Vaši celníci se soustředí na drogy, alkohol, hazard, ale odpad nikdo nekontroluje,“ říká německý novinář Michael Billig mapující ilegální byznys. Více Z DE
 

Zdraví nebezpečný azbest stále trápí majitele řady budov. Komplikuje a prodražuje jejich rekonstrukce či demolice, které musí probíhat za dodržení přísných pravidel. Ve velkém byl tento materiál využíván ve druhé polovině 20. století především u zemědělských budov jako součást střešních krytin či izolací. Právě tyto budovy mají nyní šanci se karcinogenního azbestu zbavit. V nové dotační výzvě na jeho ekologickou likvidaci vyčlenilo Ministerstvo životního prostředí 100 milionů korun. Žádosti je možné podávat od 17. března 2025.

Už téměř 30 let se azbest nevyrábí a nepoužívá, přesto ho stále najdeme jako součást střech a dalších konstrukcí celé řady budov. Velký problém azbest představuje zejména u zemědělských objektů z 50. let minulého století, kde byl tzv. eternit oblíbený pro svou ohnivzdornost, a proto hojně používán jako krytina ve formě čtvercových šablon nebo vlnitého eternitu. Tyto budovy se však nyní často nacházejí ve velmi špatném stavu a azbest jejich rekonstrukce, modernizace, ale i demolice značně komplikuje. Výzvu je možné využít na bezpečnou demontáž střešních krytin a krovů s obsahem azbestu a jejich následnou bezpečnou likvidaci. Nezáleží přitom, zda se bude jednat o renovaci nebo demolici zemědělské budovy. Především demolicím těchto budov totiž doteď bránila vysoká cena za uložení azbestového eternitu.

„Azbest představuje velikou hrozbu nejen pro životní prostředí, ale především pro zdraví lidí. Proto jsme připravili novou dotační výzvu, ve které chceme umožnit plošnou bezpečnou likvidaci tohoto karcinogenu ze střech a krovů budov, které jsou nebo byly využívány v zemědělství, a nahradit ho zdravotně bezpečnými výrobky. Právě při stavbě hospodářských objektů byl azbest v minulosti často používán,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodává: „Odstraňování azbestu podporujeme dlouhodobě v rámci rekonstrukcí nebo demolicí obytných či veřejných budov. Ve všech programech, kde je odstranění azbestu nepřímou investicí, je jeho sanace součástí způsobilých výdajů. Nyní se chceme zaměřit i na zemědělské budovy malých a mikro podniků, pro něž nákladná likvidace azbestu představuje významnou finanční zátěž. Díky této dotaci budou moct získat příspěvek ve výši až jeden milion korun.“

„Jako ministr zemědělství jsem za dotační výzvu rád a děkuji za spolupráci Ministerstvu životního prostředí. Zemědělci jistě ocení technickou pomoc a podporu při likvidaci nebezpečného materiálu, který se v minulosti velmi často využíval a kterého není úplně jednoduché se zbavit. Opravené střechy bude možné snáze využít například na instalaci fotovoltaických panelů, které mohou zemědělskou činnost ještě více zefektivnit,“ uvádí ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Nová výzva je vyhlášena v rámci Národního programu Životní prostředí a finanční pomoc je určena malým zemědělským prvovýrobcům a podnikatelům. Na svůj projekt mohou získat až 1 milion korun.

„Dotaci, která pokryje až 50 % způsobilých výdajů s limitem 30 000 Kč/tunu azbestu, mohou zemědělci použít na zdravotně a environmentálně bezpečnou demontáž střešních krytin a krovů s obsahem azbestu a také na následné předání kontaminovaného odpadu k odbornému odstranění v souladu s platnými předpisy,“ upřesňuje podmínky čerpání podpory Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, z jehož prostředků byla stomilionová alokace vyčleněna.

Pilotní dotační výzvu pro malé a mikro podniky zemědělců vítá také Asociace soukromého zemědělství ČR. „Na nastavení podmínek ASZ ČR spolupracovala s MŽP v připomínkovém řízení. Zejména se podařilo snížit minimální limit pro způsobilé výdaje tak, aby se dostalo na co nejvíce projektů. Neexistuje přesná evidence, ale sedláci mají stále mnoho budov, na kterých se vlnité eternity s azbestem vyskytují. Tato velikost podniků většinou nedosáhne na peníze z Podpory rozvoje venkova pro rozsáhlé rekonstrukce velkých objektů. Právě pro tuto kategorii zemědělců je nová výzva cenná,“ říká předseda Asociace soukromých zemědělců okresu Žďár nad Sázavou a člen předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR Pavel Srna.

Výzvu na odstranění azbestu hodlají využít například na menší farmě v obci Sklené u Žďáru nad Sázavou, kde ministři finanční podporu vyhlásili. „Likvidace této zátěže je břemenem, která nás chtě nechtě nemine. A každá podpora při likvidaci této hrozby je užitečná. Výměna střech s azbestovou krytinou je projekt, který nás zemědělce stejně čeká, a vyhlášením výzvy se urychlí její realizace. Ušetřené finanční prostředky spolufinancováním z Národního programu Životní prostředí budou využity na další projekty na farmě,“ doplňuje Jiří Kunc, majitel místní Farmy rodiny Kuncovy.

Žádosti bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 17. března letošního roku do 1. června 2026 (případně do vyčerpání alokace) prostřednictvím elektronického systému AIS SFŽP ČR.

Výzva je vyhlášena jako jednokolová nesoutěžní, to znamená, že žádosti budou administrovány průběžně, a to v pořadí, v jakém byly doručeny. Podpořené projekty musí být dokončeny nejpozději do konce příštího roku.

Detaily a dokumenty k výzvě: Výzva č. 4/2025: Ekologická likvidace azbestu

První číslo 18. ročníku velmi populárního odborného časopisu WASTE FORUM navazuje na konferenci Potravinářství na cestě k udržitelnosti, která se spolu se symposiem ODPADOVÉ FORUM 2024 konala loni v listopadu. Část článků jsou rozšířené texty přednášek ze zmíněné konference, další přišly do redakce v reakci na úspěch konference. Mezi publikovanými články naleznete například výzkum zaměřený na využití zbytků po odstraňování masa z kuřat, kde autoři zkoumají extrakci želatiny a její aplikaci pro výrobu želé a fólií. Další studie se zabývá vlivem přídavku hroznových výlisků na minerální profil trvanlivých pekárenských výrobků, což otevírá nové možnosti pro obohacení potravin o funkční složky. Dále v novém čísle najdete  analyzu motivace a bariéry spotřebitelů k třídění potravinového odpadu. Nové WASTE FORUM ke stažení ZDE

Evropa volá po snížení emisí oxidu uhličitého a vláda nyní kývla na plán, který umožní českému průmyslu uskutečňovat tento záměr jeho zachytáváním a ukládáním pod zem. Vybudování technologií na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého je také podle většiny odborných studií velmi drahé. Odhadované náklady k zachycení jedné tuny CO2 se pohybují ve výši 10 až 170 euro (250 až 4264 Kč), ale liší se podle průmyslových procesů. Další náklady se pojí s přepravou a ukládáním emisí. Současný poplatek za vypuštění tuny oxidu uhličitého do ovzduší ve formě emisní povolenky nyní činí 70 eur (1750 Kč) za tunu. Na řadu tedy přicházejí výpočty, jak se taková investice vyplatí. Více ZDE