Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dnes předložilo vládě Plány pro zvládání povodňových rizik v povodích Labe, Odry a Dunaje. Ministerstvo zemědělství (MZe) připravilo Národní plány těchto povodí do roku 2027. Navrhovaná opatření ochrání lidské životy a majetky, pomohou vybudovat čistírny odpadních vod a revitalizovat vodní toky. Oba dokumenty vláda schválila.

Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství na přípravě plánů dlouhodobě spolupracují, v pracovních skupinách se scházejí odborníci MZe, MŽP, státních podniků Povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM a krajských úřadů.

Národní plány povodí Labe, Odry a Dunaje počítají do roku 2027 s vybudováním 2 469 opatření za více než 68 miliard korun z národních i evropských zdrojů (financování z národních zdrojů ve výši 52,3 miliard a podpora z fondů EU ve výši 15,8 miliard korun). Za ty se postaví například čistírny odpadních vod, kanalizace, revitalizují se řeky a potoky a využijí se ke zmírnění nepříznivých dopadů sucha.

„Naším cílem je zlepšovat ochranu povrchových i podzemních vod, vodních ekosystémů, prevence před povodněmi, hospodaření s vodami a jejich udržitelné užívání. Proto při přípravě tak stěžejních materiálů, jako jsou Národní plány povodí, spolupracujeme s Ministerstvem životního prostředí a dalšími odbornými institucemi. Navíc veřejnost a uživatelé vody mohli po dobu šesti měsíců k návrhům plánů vznést své připomínky. Na jejich základě jsme plány upravili,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Plány povodí jsou zpracované pro třetí plánovací období, tedy do roku 2027 a nahradí Národní plány povodí pořízené pro druhé plánovací období, schválené vládou v roce 2015.

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s MZe, správci povodí a krajskými úřady vypracovalo Plány pro zvládání povodňových rizik.

„Plány pro zvládání povodňových rizik jsou zásadním strategickým materiálem k ochraně životů, zdraví, majetků a kvality životního prostředí. Řeší jednak snížení míry povodňového nebezpečí a jednak připravenost obyvatel a odolnost staveb, objektů infrastruktury, hospodářských i dalších aktivit vůči negativním účinkům povodní. Samozřejmě jejich síla je v realizaci konkrétních opatření. Jen z evropských prostředků našeho Operačního programu Životní prostředí a Národního plánu obnovy na ně chystáme více než 26 miliard korun," vysvětlila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Mezi konkrétní opatření bude patřit například výstavba ochranných hrází, včetně mobilních prvků, suchých nádrží a přírodě blízkých protipovodňových opatření. Celkové náklady jsou odhadnuty na více než 62 miliard korun.

Energetická společnost ČEZ testuje na horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice první plovoucí fotovoltaickou elektrárnu v České republice. ČEZ nyní zkouší vlastnosti konstrukce plovoucích solárních panelů, v létě by se měla elektrárna rozšířit na výkon 100 kW a začít vyrábět elektřinu.

ČEZ na hladinu horní nádrže s názvem Homole instaloval solární panely o celkovém výkonu 22 kW. Dá se to přibližně přirovnat k solárním instalacím na třech rodinných domech. Nynější instalace slouží k ověření vlastností, elektřinu tak elektrárna zatím nevyrábí. Je nutné vyzkoušet například zatížení sněhem, ale i vliv změny výšky hladiny, která se může činností vodní elektrárny změnit až o téměř devět metrů. Celá konstrukce je fixována pojezdovými lyžinami připevněnými na stěny nádrže.

"Fotovoltaika má díky neustále se zvyšující efektivitě solárních panelů obrovský potenciál a my nechceme podcenit žádnou z oblastí jejího využití. Velká očekávání jsou od umístění fotovoltaik na vhodných vodních plochách, ale teprve realita ukáže, co si můžeme dovolit v českých podmínkách. Pokud nás pilotní instalace ve Štěchovicích přesvědčí, v létě bychom chtěli zpětinásobit její výkon a začít ho standardně dodávat do sítě. Pro případ, že by s plovoucími solárními zdroji počítaly další výzvy Modernizačního fondu, chceme být připraveni nejen teoreticky, ale především prakticky," řekl Kalina.

Do roku 2030 chce ČEZ přispět k transformaci české energetiky do bezemisní podoby vybudováním obnovitelných zdrojů o výkonu až šest gigawatt. Plovoucí solární elektrárna na horní nádrži štěchovické elektrárny může mít vzhledem k ploše celkový výkon až 2,5 MW. Podle Kaliny by ČEZ mohl v budoucnu instalovat plovoucí fotovoltaické elektrárny i na další vodní plochy, kromě jiných nádrží na vodních elektrárnách by bylo možné využít například odkalovací nádrže u běžných elektráren.

Instalace na vodní plochu má podle Kaliny řadu výhod, patří mezi ně například skutečnost, že není nutné zabírat pozemky například s úrodnou půdou. Zároveň pomáhá udržovat a zlepšovat kvalitu vody, protože je hladina zastíněná, a snižuje odpařování vody z krajiny a z vodní nádrže. Voda zároveň pomáhá panely a jejich příslušenství chladit, zvyšuje se tak účinnost.

Na světě bylo ke konci roku 2020 v provozu podle ČEZ přes 400 plovoucích elektráren. Často jde o pilotní projekty, následované pak již standardními instalacemi podobně, jako tomu bude ve Štěchovicích. První velká solární plovoucí elektrárna v Evropě vznikla na jaře 2019, má výkon 17 MW a je v jižní Francii mezi Orange a Avignonem. Největší evropskou plovoucí solární instalaci o výkonu 27,4 MW má Nizozemsko.

Koncentrace látek znečišťujících ovzduší byly loni v Česku nejnižší až druhé nejnižší za posledních deset. Lepší výsledek byl o rok dříve, kdy byla v ČR nejvyšší kvalita ovzduší od začátku měření. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Zatím jsou k dispozici jen data ze stanic s automatizovaným měřicím programem. Údaje z manuálního měření například těžkých kovů nebo benzenu vyhodnotí ústav až v dubnu.

Kvalita ovzduší byla loni převážně velmi dobrá až dobrá. "K výskytu velmi dobré až dobré kvality ovzduší na městských a předměstských stanicích docházelo nejčastěji v Jihočeském, Plzeňském kraji a Jihomoravském kraji bez aglomerace Brno, nejméně často v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek," uvedl ČHMÚ. Na venkovských stanicích byla velmi dobrá kvalita ovzduší nejčastěji v jižních Čechách, naopak nejméně opět na Ostravsku, Karvinsku a Frýdecko-Místecku.

Nejlepší rozptylové podmínky byly loni v květnu, nejhorší v únoru. Překročení imisního limitu u prachových částic PM10 a jemných prachových částic PM2,5 zaznamenali meteorologové pouze u několika stanic na Ostravsku, Karvinsku a Frýdecko-Místecku a také na stanici Zlín-ZŠ Kvítkova. Na několik místech byl také překročen imisní limit pro přízemní ozon, převážně se to týkalo stanic ve vyšších nadmořských výškách a v Ústeckém kraji. Pro tyto oblasti jsou zvýšené koncentrace ozonu typické.

Průměrné měsíční koncentrace prachových částic PM10, jemných prachových částic PM2,5 a oxidu dusičitého byly loni v porovnání s desetiletým průměrem nižší ve všech měsících roku, s výjimkou PM10 a PM2,5 v červnu.

Podle ČHMÚ byly nízké koncentrace způsobené několika faktory. "Pokračujícím poklesem emisí díky již realizovaným opatřením pro zlepšení kvality ovzduší, příznivými meteorologickými podmínkami, kdy během teplejší části roku nedošlo k výskytu sucha, a příznivějšími rozptylovými podmínkami v závěru roku ve srovnání s desetiletým průměrem," uvedli meteorologové.

Kvalitu ovzduší loni, podobně jako v roce 2020, ovlivnila vládní opatření proti epidemii koronaviru. Týkalo se to zejména března, kdy platil i zákaz pohybu mezi okresy, což vedlo k nižší intenzitě dopravy. "Na jedné straně tedy docházelo k poklesu emisí látek znečišťující ovzduší z dopravy, na druhé straně vyšší intenzita vytápění v důsledku setrvání obyvatelstva v domácím prostředí vedla k vyšším emisím látek z lokálního vytápění," upozornil ČHMÚ.

V dubnu ústav zveřejní druhou část zprávy, ve které vyhodnotí koncentrace karcinogenního benzo(a)pyrenu. Meteorologové předpokládají, že u této látky byly imisní limity překročeny na řadě míst, zejména kvůli emisím z lokálních vytápění, výskytu mírně nepříznivých až nepříznivých podmínek od ledna do března, mírně nepříznivých podmínek v závěru roku a teplotám pod bodem mrazu v lednu, únoru a prosinci. "Navíc při zvýšení cen energií v závěru roku 2021 lze očekávat i návrat k levnějšímu způsobu vytápění, což mohlo vést k dalšímu navýšení koncentrací benzo[a]pyrenu v ovzduší," dodali meteorologové.

Návrh nařízení vlády stanoví druhy podpory a formy podpory, které jsou využity pro podporu a druhy podporovaných zdrojů, velikost elektrického instalovaného výkonu výroben elektřiny, tepelného instalovaného výkonu výroben tepla a energetického výkonu výroben biometanu, které jsou předmětem podpory.

Dokument ke stažení:

Evropská komise dnes zahájila veřejnou konzultaci ke strategii pro solární energii. Jedná se o přípravu nové strategie EU v oblasti solární energie, jejíž zveřejnění je plánované ke konci tohoto roku. Výsledkem této konzultace je dosažení požadovaného zvýšení kapacity solární energie, a to na 40% do roku 2030. Tato konzultace se soustředí především na opatření, která jsou nutná k rozvoji této technologie v rámci integrovaného energetického systému.

Konzultace se zaměří na tyto tři hlavní oblasti:

• jak urychlit rozvoj solárních technologií prostřednictvím daných opatření na straně poptávky s naplněním cíle pro rok 2030 v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

• jak zajistit bezpečné dodávky cenově dostupných a udržitelných produktů solární energie prostřednictvím opatření na straně nabídky, včetně vysokých standardů udržitelnosti a globální odolnosti fotovoltaického dodavatelského řetězce;

• jak maximalizovat socioekonomických přínosy, potenciál a hodnotu solární energie pro širokou veřejnost.

Evropská komise dnes otevřela veřejnou konzultaci týkající se možností, jak zlepšit postupy při udělování povolení pro projekty zaměřené na obnovitelné zdroje energie a jak zjednodušit dohody o nákupu elektřiny. Administrativní překážky při udělování povolení jsou dlouhodobě označovány jako hlavní problém při realizaci projektů zaměřených na obnovitelné zdroje energie, což má často za následek odlákání potenciálních investorů. Cílem této konzultace je tedy najít možnosti, jak tyto procedury zrychlit a usnadnit. Kromě toho se konzultace zaměřuje také na dohody o nákupu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, tedy přímo na kontrakty mezi firmami a dodavateli energií. Výsledkem konzultace budou doporučení ze strany Komise, která by měla být vydána letos v létě, přičemž konzultace je otevřená do 12. dubna. Více ZDE

V tuzemsku i v Evropě stále chybí dostatečné kapacity na zpracování plastových odpadů.  Ty proto stále z velké části končí na skládkách nebo ve spalovnách. Jedním z kroků k potřebné změně je nová recyklační linka vybudovaná v Rosicích u Brna. Více ZDE

Komise koncem minulého týdne zveřejnila návrh doporučení Rady o učení v zájmu environmentální udržitelnosti. Cílem návrhu je podpořit členské státy, školy, vysokoškolské instituce, nevládní organizace a všechny poskytovatele vzdělávání v tom, aby dokázali vybavit studenty znalostmi i dovednostmi se zaměřením na udržitelnost, změnu klimatu a životní prostředí. Nový evropský rámec kompetencí v oblasti udržitelnosti, který zveřejnilo Společné výzkumné středisko a jenž je ode dneška také k dispozici, mapuje kompetence potřebné pro ekologickou transformaci, mezi něž patří kritické myšlení, schopnost chopit se iniciativy, respektování přírody a porozumění vlivu každodenních činností a rozhodnutí na životní prostředí a celosvětové klima.

Komise v návrhu vyzývá členské státy k těmto krokům:

• poskytnout účastníkům vzdělávání všech věkových kategorií přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě v oblasti změny klimatu, biologické rozmanitosti a udržitelnosti,

• zavést učení v zájmu environmentální udržitelnosti jako prioritní prvek v politikách a programech v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem toto odvětví podpořit a umožnit mu přispívat k ekologické transformaci,

• podněcovat a podporovat celoinstitucionální přístupy k udržitelnosti, které zahrnují výuku a učení, vizi, plánování a správu, aktivní účast studentů a zaměstnanců, správu budov a zdrojů a partnerství s místními a širšími komunitami,

• mobilizovat vnitrostátní fondy a fondy EU na investice do udržitelné a ekologické infrastruktury, odborné přípravy, nástrojů a zdrojů s cílem zvýšit odolnost vzdělávání a odborné přípravy a jejich připravenost na ekologickou transformaci.

Na dotaz v průzkumu Eurobarometr, jaké by měly být hlavní priority EU v nadcházejících letech, staví mladí lidé na první místo ochranu životního prostředí a boj proti změně klimatu (67 %), po nichž následuje zlepšení vzdělávání a odborné přípravy (56 %). To ukazuje, že je důležité jednat.

V programu Erasmus+ na období 2021–2027 se rovněž klade silný důraz na ekologickou transformaci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. V ročním pracovním programu na rok 2022 budou upřednostněny projekty, které rozvíjejí kompetence a dovednosti v environmentální oblasti, vzdělávací programy zaměřené na budoucnost a plánované přístupy k udržitelnosti ze strany poskytovatelů vzdělávání. V rámci zvláštní výzvy k předkládání návrhů na rozsáhlé projekty budou vyčleněny finanční prostředky na identifikaci, rozvoj a testování inovativních přístupů ke vzdělávání v zájmu environmentální udržitelnosti. Komise rovněž pedagogům nabídne příležitosti k odborné přípravě a přístup ke komunitám pro sdílení praktických postupů, a to prostřednictvím portálů School Education Gateway a eTwinning. Nový portál Evropského prostoru vzdělávání, který zřídila Komise, umožňuje snadný přístup k informacím o vzdělávání a odborné přípravě v EU, včetně konkrétních informací o ekologickém vzdělávání.

Další kroky

Návrh Komise projednají členské státy a a poté jej schválí ministři školství zemí EU. Komise podpoří provádění doporučení prostřednictvím vzdělávání a výměn mezi členskými státy, zúčastněnými stranami a partnerskými zeměmi.

Souvislosti

Při přípravě návrhu vedla Komise rozsáhlé konzultace o tom, jaký je nyní v Evropské unii současný stav možností vzdělávání v zájmu environmentální udržitelnosti. Ve veřejném průzkumu, který probíhal od června do září 2021, bylo zasláno více než 1 300 odpovědí a 95 stanovisek. Další příspěvky zazněly na řadě online konzultačních seminářů s tvůrci politik, učiteli, mládežnickými organizacemi, sociálními partnery, výzkumnými pracovníky a jinými zainteresovanými subjekty a organizacemi. Konzultace podtrhly zásadní úlohu vzdělávání a odborné přípravy při tom, aby lidé porozuměli významu udržitelnosti životního prostředí a dokázali náležitě jednat.

Ve zmíněném veřejném průzkumu 71 % respondentů uvedlo, že vzdělávání a odborná příprava jsou v tomto ohledu nejdůležitější, a to více než veřejné orgány a vlády (56 %) a sdělovací prostředky (34 %). Za hlavní prioritu činnosti dotazované osoby považují, aby učitelé, školitelé, vedoucí mládeže a akademičtí pracovníci měli dostatek příležitostí ke kvalitnímu profesnímu rozvoji se zaměřením na životní prostředí a udržitelnost a dále, aby se udržitelnost stala průřezovým tématem ve vzdělávacích a studijních programech.

Další informace:

• Návrh doporučení Rady o učení v zájmu environmentální udržitelnosti

• Evropský rámec kompetencí v oblasti udržitelnosti

• Evropský prostor vzdělávání

• GreenComp – Evropský rámec kompetencí v oblasti udržitelnosti v rámci Vědeckého střediska

• Evropa pro školy

• Portál School Education Gateway

• eTwinning

Evropská komise dnes otevřela možnost přihlásit se do dalšího ročníku soutěže o ceny Nového evropského Bauhausu 2022. V letošním ročníku soutěže se Evropská komise zaměří na nové inspirativní příklady nových změn. Jedná se především o ocenění nových nápadů i stávajících projektů především mladých lidí, které se týkajíc udržitelnosti, inkluzivnosti a estetiky, a které také více přibližují Zelenou dohodu pro Evropu obyvatelům a místním komunitám. Ceny ve výši 30 000 EUR na vítěze v každé ze čtyř kategorií a vítěze veřejného hlasování budou uděleny projektům a nápadům, které nejvíce budou reflektovat potřeby ke vzniku krásných, udržitelných a inkluzivních míst. Přihlášku lze podat do 28. února 2022 v 19:00 SEČ

Evropská komise spustila veřejnou konzultaci zaměřenou na biologické, rozložitelné a kompostovatelné plasty, jejímž cílem je přispět k vytvoření nového rámce pro tento druh plastů. Konzultace se zaměřuje především na 3 hlavní oblasti, kterými jsou udržitelnost biologických surovin používaných k výrobě biologických plastů, účinnost rozkladu biologicky rozložitelných a kompostovatelných plastů a jejich úloha v oběhovém hospodářství, a informování o rozdílech mezi klasickými a rozložitelnými plasty. Konzultace je otevřená do 15. března 2022, přičemž návrh ze strany Komise by měl být zveřejněn v létě.

Kandidátský seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) nyní obsahuje 223 látek, které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí. Nově zařazené látky na Kandidátský seznam (dále KS), jejich vlastnosti a příklady použití:

1. 6,6'-di-tert-butyl-2,2'-methylenedi-p-cresol (DBMC) (EC 204-327-1, CAS 119-47-1); látka toxická pro reprodukci; používá se jako antioxidant nebo stabilizátor při výrobě polymerů, aditivum v gumárenském průmyslu, v mazivech, tucích, lepidlech, tmelech, hydraulických kapalinách a v kapalinách při obrábění kovů;
2. tris(2-methoxyethoxy)vinylsilane (EC 213-934-0, CAS 1067-53-4); látka toxická pro reprodukci; používá se při výrobě polymerů a kaučuku, do roztoků nebo disperzí pro povrchovou úpravu a do tmelů;
3. (±)-1,7,7-trimethyl-3-[(4-methylphenyl)methylene]bicyclo[2.2.1]heptan-2-one covering any of the individual isomers and/or combinations thereof (4-MBC) (EC -, CAS -), endokrinní disruptor  pro lidské zdraví (čl. 57f); používá se jako UV filtr v kosmetice a ve výrobcích pro osobní péči;
4. S-(tricyclo[5.2.1.0'2,6]deca-3-en-8(or 9)-yl) O-(isopropyl or isobutyl or 2-ethylhexyl) O-(isopropyl or isobutyl or 2-ethylhexyl) phosphorodithioate (EC 401-850-9, CAS 255881-94-8); látka PBT (čl. 57d);  používá se k formulaci maziv a tuků v průmyslu.

Kandidátský seznam obsahuje nyní 223 SVHC látek, z nichž 54 látek je zařazeno do přílohy XIV nařízení REACH, tj. na seznam látek podléhajících povolení.

Po zařazení látek do KS vyplývají společnostem zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech.

Každý dodavatel předmětů obsahujících látku z KS v koncentraci vyšší než 0,1 % hm. musí poskytnout dostatek informací příjemcům předmětu a spotřebitelům.

Od 5. ledna 2021 musí společnosti uvádějící předměty na trh EU oznamovat výrobky do databáze SCIP, pokud předměty obsahují látky SVHC v koncentracích vyšších než 0,1 % hm.

Kromě toho, dodavatelé a výrobci předmětů obsahujících látku z KS musí do 6 měsíců od jejího zařazení podat oznámení agentuře ECHA. Dodavatelé látek zařazených na Kandidátský seznam, (samotných nebo ve směsích) mají povinnost dodat svým zákazníkům bezpečnostní list.

Informace o všech povinnostech a souvisejících nástrojích najdete na internetových stránkách ECHA.

Poznámka: Kandidátský seznam obsahuje 223 položek – některé z nich zahrnují skupiny chemických látek, takže celkový počet zařazených chemických látek je vyšší.

Další informace:

• Kandidátský seznam

• Souhrn povinností vyplývajících ze zařazení do KS

• Jak oznámit látky v předmětech

• Databáze SCIP

Krmné biopásy v zemědělské krajině významně zvyšují početnost i druhovou rozmanitost polních ptáků a malých savců. Vyplývá to ze studie česko-polského týmu vědců, o které informovala Akademie věd ČR (AV). Podle odborníků dosud chyběla data, která by ukázala skutečný vliv biopásů na různé skupiny živočichů během zimy. Nyní se prokázalo, že jsou přínosem pro řadu zvířat. Biopás je pruhové potravní políčko o šíři šest až 12 metrů, které je umístěné na okraji nebo uvnitř půdních bloků.

"V naší studii zkoumáme přínos krmných, na semena bohatých biopásů na několik taxonů a druhů typických pro zemědělskou krajinu, jako jsou ptáci, zajíci, srnčí zvěř a drobní savci během zimy, která je kritická pro přežívání mnoha druhů z důvodu nedostatku potravních zdrojů. Právě špatné přežívání zimního období je často uváděno jako jeden z důvodů poklesu počtů některých druhů zemědělské krajiny," uvedl Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV.

Tým během tří let zmapoval 76 biopásů a stejný počet kontrolních oblastí napříč různými typy zemědělské krajiny v Česku. Výzkum ukázal, že druhová bohatost i početnost polních ptáků, včetně ubývajících druhů, zajíců a drobných savců byla výrazně vyšší v biopásech než v okolní zemědělské krajině. Jedinou výjimkou byla podle odborníků srnčí zvěř, u níž se efekt biopásů neprojevil.

Studie také ukázala, že nejvíce ptáků se vyskytovalo v biopásech kolem křovinatých koridorů. Největší rozdíly v početnosti a druhové rozmanitosti však vědci zaznamenali u biopásů uprostřed polních bloků - především v případě zajíců a drobných savců. Tým také zjistil, že v druhé polovině zimy v biopásech výrazně poklesla početnost i rozmanitost ptáků, což znamená, že kvůli vyčerpání zásob přestaly plnit svou funkci. Výzkumníci také zdůraznili, že ačkoliv početnost ptáků a savců je obecně vyšší ve větších biopásech, pro řadu druhů jsou důležité i ty malé.

"Naše studie přináší první rozsáhlé a ucelené ověření účinnosti různých typů biopásů na biodiverzitu polní krajiny. Výsledky dokládají, že mohou představovat relativně levné a jednoduché opatření pro podporu mnoha druhů ptáků, zajíců a drobných savců a jejich správné nastavení nám může ušetřit opravdu velké množství peněz, ale i efektivnější ochranu ubývajících druhů," uvedl Šálek.

Do budoucna je podle něj důležité se zaměřit na vhodný výběr semen k výsevu těchto biopásů, aby se zvýšila nabídka semen i v průběhu druhé poloviny zimy. "Rovněž doporučujeme zakládat biopásy v nížinných oblastech, kde se převážně nacházejí velké lány bez dalších krajinných prvků, jako jsou remízky, aleje, travnaté meze či křovinaté koridory," dodal vědec.

Podle AV zemědělci v současnosti zavádějí biopásy jen zřídka, byť je lze celkem snadno založit či odstranit orbou. V Česku jsou biopásy pouze na 0,09 procenta polních bloků a v každém pokrývají jen do několika procent orné plochy.

Společnost Bome plánuje v areálu firmy Galmet Trade ve Chvaleticích na Pardubicku vybudování zařízení na zneškodnění odpadní rtuti. Zpracovávat by ji chtěla z celé České republiky. Zatím ve Chvaleticích provozuje zkušební linku, zjistila ČTK ze zveřejněné dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (EIA). Zařízení má přeměnit rtuť na nerozpustný a stabilní sulfid rtuťnatý. Ten se bude převážet do zemí Evropské unie, kde bude zajištěno jeho uložení v solných dolech nebo v hlubokých podzemních skalních formacích. Podle firmy v současnosti není na evropské úrovni dostatek kapacit pro konverzi toxického prvku. Podle nařízení Evropského parlamentu o rtuti se v Evropské unii zakazuje vývoz, dovoz a výroba výrobků s přidanou rtutí nejpozději od počátku roku 2021. Více ZDE
 

Evropská komise spustila veřejnou konzultaci týkající se zvýšení udržitelnosti výrobků, která je součástí iniciativy zaměřené na zavedení práva na opravitelnost. Cílem konzultace je získat zpětnou vazbu ohledně toho, s jakými překážkami se nejčastěji spotřebitelé potýkají při snaze opravit rozbité výrobky. Iniciativa je součástí dlouhodobé snahy EU na podporu oběhového hospodářství a udržitelné spotřeby. Konzultace bude otevřená do 5. dubna a na jejím základě vznikne legislativní návrh ze strany Komise, který by měl být zveřejněn v třetím čtvrtletí tohoto roku.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení k revizi požadavků na ekodesign pro spotřebu elektrické energie v pohotovostním a vypnutém režimu. Cílem nařízení je snížit spotřebu elektrické energie v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu stanovením požadavků na minimální účinnost a dalších výkonnostních kritérií. To by mělo vést ke snížení emisí CO2 a finančním úsporám.

Dokument ke stažení:

EU 11_22 EK Návrh nařízení

EU 11_22 EK Příloha

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k zjednodušení a digitalizaci požadavků na označování chemických látek. Evropská unie chce usnadnit poskytování základních informací o chemických látkách, a tím snížit nepříznivé účinky nebezpečných chemických látek na zdraví a životní prostředí. Účelem této iniciativy je zjednodušit a zefektivnit požadavky na označování některých kategorií chemických látek a chemických výrobků a také používání digitálního označování. Cílem je rovněž zvýšit nákladovou efektivnost a celkovou konkurenceschopnost chemického průmyslu EU.

Dokument ke stažení:

EU 18_22 EK Označování chemických látek