Předkládaná statistická zpráva představuje souhrnná data o zásobách a těžbě uhlí v České republice za jednotlivé roky 2013–2023 a dále obsahuje zjednodušené energetické bilance s informacemi o zahraničním obchodě a o využití jednotlivých uhelných paliv, údaje o výrobě elektřiny a tepla a mezinárodní srovnání, pro které byly vybrány sousední země: Německo a Polsko. Zdrojem dat byly statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu, Českého statistického úřadu, České geologické služby a Eurostatu.

Dokument ke stažení:

Uhlí v České republice, 2013–2023

Moderní technologie umožňují zachytit oxid uhličitý z průmyslových provozů a následně ho buď využít jako surovinu například v chemickém průmyslu nebo bezpečně a dlouhodobě uložit do geologických struktur. Pro budoucí využití této technologie Ministerstvo životního prostředí připravilo Akční plán pro rozvoj technologií zachytávání, využití a ukládání oxidu uhličitého. Dokument ve středu projednala vláda.

„Schválení Akčního plánu je prvním krokem na dlouhé cestě k využívání technologií CCUS. Tyto mohou být důležitým nástrojem pro snižování průmyslových emisí v sektorech, kde je obtížné dosáhnout nízkých emisí jinými prostředky. Jedná se nicméně o technologie, které jsou v současnosti ve světe převážně v pilotních fázích. Proto plán především analyzuje současný stav poznání a definuje další kroky, pro možné využití technologií v budoucnu. Jde nám o racionální posouzení všech možností, které český průmysl má,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Akční plán se zabývá jak možnostmi geologického ukládání CO₂ v České republice, tak i přepravou zachyceného CO₂ pomocí produktovodů do vhodných struktur mimo území ČR. Materiál rovněž popisuje možnosti využití zachyceného CO₂ v rámci principů cirkulární ekonomiky, například při výrobě plastů, stavebních materiálů či syntetických paliv. Dokument dále zmiňuje potřebu podporovat i využívání materiálů s nižší emisní stopou, například zvýšením podílu dřeva ve stavebnictví nebo širším uplatněním recyklovaných stavebních materiálů. Takový přístup může významně snížit potřebu emisně a energeticky náročných primárních surovin.

Plán je strukturován do několika hlavních částí: nejprve analyzuje potřebu zachytávání CO₂ v jednotlivých průmyslových odvětvích v ČR a popisuje možnou poptávku po využití nebo ukládání tohoto plynu. Dokument následně detailně představuje dostupné technologie CCUS, jejich technické aspekty, ekonomické podmínky i environmentální a společenské souvislosti. Samostatně se věnuje také otázkám přepravy CO₂, včetně přeshraničních produktovodů.

Opatření Akčního plánu zahrnují například začlenění technologií CCUS do strategických dokumentů ČR a zajištění koordinace s dalšími státními politikami. Důležitým opatřením je rovněž posilování mezinárodní spolupráce, a to zejména formou jednání s evropskými státy, které disponují vhodnými geologickými strukturami pro bezpečné uložení CO₂, především v oblastech Severního moře. Navržená opatření mají za cíl připravit potřebný legislativní rámec, zejména vytvoření vládního nařízení pro finanční zabezpečení provozu úložišť CO₂ a řešení povinností po jejich uzavření. V oblasti vědy a výzkumu se opatření zaměřují na potřebu detailního mapování potenciálních lokalit pro ukládání oxidu uhličitého, potřebu zachytávání pro jednotlivé druhy průmyslu či potřebu analýzy možností přepravní infrastruktury.

Implementaci opatření Akčního plánu zajistí Národní platforma CCUS, kterou bude koordinovat MŽP. Platforma spojí odborníky ze státní správy, průmyslových svazů a vědeckých institucí. Platforma bude nejen koordinovat realizaci opatření, ale také sloužit jako důležité fórum pro sdílení zkušeností, výměnu znalostí a odbornou diskuzi o dalším směřování a potenciálu technologií CCUS v ČR.

Související:

Připomínky: Akční plán pro rozvoj technologií zachytávání, využití a ukládání CO2 v ČR


 

Jednotné environmentální stanovisko se jako závazné stanovisko podle § 149 správního řádu nevydává ve správním řízení. Ekologickému spolku však z § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny plyne právo být v případě své žádosti předem informován o vydávání JES namísto úkonů podle ZOPK. Další procesní práva v „řízení“ o vydání JES může spolek mít jako tzv. dotčená osoba podle správního řádu. Více ZDE

Evropská komise zahájila konzultaci, která zve všechny zainteresované strany k vyjádření svých připomínek k návrhu rámce státní podpory (CISAF) souvisejícího s čistou průmyslouvou dohodou (Clean Industrial Deal). Tento krok navazuje na komunikaci Komise z 26. února 2025, která představila čistý průmyslový plán zaměřený na konkurenceschopnost a dekarbonizaci. Očekává se, že konečné přijetí rámce proběhne v červnu 2025.

CISAF má za cíl usnadnit implementaci státní podpory pro investice do čistých technologií a urychlit přechod na udržitelný průmysl. Tento rámec, který nahradí dočasný krizový a přechodový rámec (TCTF), poskytne členským státům dlouhodobější plánovací horizont do roku 2030 a zároveň zajišťuje větší jistotu pro podniky. Díky zjednodušení procesů, jako je například povinnost soutěžit o státní podporu, bude možné rychleji implementovat podporované projekty.

Konzultace bude probíhat do 25. dubna 2025 a je otevřená pro všechny zainteresované subjekty. Návrh rámce a podrobnosti o konzultaci jsou k dispozici na webových stránkách Komise. Cílem tohoto kroku je zjednodušit pravidla státní podpory a podpořit investice, které přispějí k dosažení cílů čistého průmyslového plánu, včetně urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie, dekarbonizace průmyslu a zajištění výroby čistých technologií v Evropě.

Tento návrh vychází z dosavadní zkušenosti členských států s TCTF a z dat o využívání státní podpory v rámci přechodových opatření, která Komise zveřejnila v únoru 2025. Podle těchto údajů bylo do června 2024 schváleno 47 miliard eur v rámci TCTF, přičemž členské státy již začaly implementovat většinu přechodových opatření.

 

Evropská komise společně s národními orgány ochrany spotřebitelů z 25 členských států EU, Islandu a Norska zveřejnila výsledky rozsáhlé kontroly online prodejců second-hand zboží, jako jsou oblečení, elektronika nebo hračky. Cílem této koordinované akce bylo ověřit, zda prodejci dodržují pravidla EU týkající se ochrany spotřebitelů. Zkontrolováno bylo 356 online prodejců, z nichž 185 (52 %) bylo označeno za potenciální porušovatele právních předpisů EU.

Mezi zjištěnými porušeními bylo 40 % prodejců, kteří neinformovali spotřebitele o právu na odstoupení od smlouvy jasným způsobem, 45 % neinformovalo správně o právu na vrácení vadného zboží a 57 % neplnilo povinnost poskytnout právní záruku na second-hand zboží po dobu minimálně jednoho roku. Navíc u 34 % prodejců, kteří uváděli ekologická tvrzení, bylo 20 % těchto tvrzení neprokázaných a 28 % bylo zjevně klamavých nebo potenciálně nefér obchodními praktikami. Dalších 5 % prodejců správně neuvádělo svou identitu a 8 % nezveřejnilo celkovou cenu včetně daní.

Nyní národní orgány ochrany spotřebitelů rozhodnou o dalším postupu vůči těmto 185 prodejcům a požádají je o zajištění souladu s právními předpisy podle národních postupů. Kontrola byla součástí širší spolupráce v rámci sítě Ochrany spotřebitelů, která se zaměřuje na vymáhání práv spotřebitelů na jednotném trhu EU. Tato opatření jsou v souladu s novými směrnicemi, které posílí ochranu spotřebitelů proti green washingu.

 

Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA), jejímž členem je i Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), oznámila, že podává žalobu k Tribunálu Evropské unie. Obrací se na něj s žádostí o přezkum Směrnice o čištění městských odpadních vod (UWWTD), která přenáší odpovědnost za odstranění mikropolutantů výhradně na farmaceutický a kosmetický průmysl. Farmaceutický sektor podporuje cíle směrnice a dlouhodobě se podílí na ochraně životního prostředí. Přenesení povinnosti na pouhé dva průmyslové sektory je však v rozporu s principy spravedlnosti, proporcionality a nediskriminace, které jsou základními pilíři unijního práva. Více ZDE

Biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně je smysluplné co nejvíce využívat, ať už při domácím kompostování, v řízených kompostárnách nebo v bioplynových stanicích prostřednictvím obecního sběru biologického odpadu. Obce mají povinnost zajistit celoroční místo sběru zeleného odpadu od dubna 2019.

V prvé řadě uvádíme, že se v tomto směru nejedná o novou legislativu. Ze zákona o odpadech vždy vyplývalo, že se má s listím, větvemi nebo posečenou trávou, pokud je osoba sama nekompostuje, nakládat jako s biologicky rozložitelným odpadem, to znamená odkládat do hnědé popelnice nebo odvézt do sběrného dvora na místo k tomu určené. Zákon o odpadech vždy zakazoval jakékoliv odstraňování odpadů mimo zařízení k tomu určená, tedy vylučoval takovýto odpad spalovat například na zahradách.

Nicméně v zákoně o ochraně ovzduší doposud existovala možnost, aby obce vydávaly obecně závazné vyhlášky a spalování tohoto odpadu regulovaly. Z toho vyplývalo, že zákon o ochraně ovzduší počítá s tím, že spalování těchto odpadů na zahradách je legální. Na rozpor mezi oběma zákony upozornilo Ministerstvo vnitra. Zároveň byl takový výklad zákona o ochraně ovzduší v rozporu s evropskou směrnicí o odpadech. Z toho důvodu poslanci přidali do novely zákona o ovzduší (platné od 1. 3. 2025) poslanecký návrh, který uvedl oba zákony do souladu. Odstraňování bioodpadu, jako je shrabané listí, posečená tráva či větve, se tedy již řídí výhradně zákonem o odpadech, nikoliv obecními vyhláškami.

Je ale potřeba odlišit dvě situace – nakládání s odpady a situaci, kdy se suché rostlinné materiály, zejména dřevo, spalují na otevřeném ohni účelně. Zjednodušeně řečeno – pokud se to týká likvidace například shrabaného listí, čerstvých větví nebo posečené trávy, je potřeba s nimi nakládat jako s bioodpadem a odvézt na kompost, odložit do hnědé popelnice, sběrného střediska odpadu a podobně.

Zdůrazňujeme, že rekreační rozdělávání ohňů za účelem opékání špekáčků či jiných pokrmů nebo zkrátka posezení doma u ohně zakázáno samozřejmě není.

V některých případech pak zvláštní předpisy (např. lesní zákon) umožňují spalovat rostlinné odpady na místě, aby se zabránilo šíření škodlivých organismů.

Novelou zákona o ochraně ovzduší pouze dochází ke sjednocení výkladu obou zákonů – tedy výkladu toho, za jakých podmínek lze či nelze rostlinný materiál na zahradách spalovat – protože byl stav doposud nejasný. Výklad se upravil také s ohledem na evropskou směrnicí.

Podle této evropské směrnice o odpadech musí státy (nejpozději ke konci prosince 2023) zajistit, aby byl biologický odpad buď tříděn a recyklován u zdroje (to znamená domácí kompostování), nebo podléhal tříděnému sběru a nebyl smícháván s ostatními druhy odpadů. Navíc díky tomu, že budou obce takový odpad více třídit a odkládat například do hnědých popelnic nebo sběrných dvorů, tak i lépe dosáhnou cílů, které jsou na tento rok stanoveny. Právě bioodpad je komoditou, díky které mohou obce třídicí cíle snadněji splnit.
 

Stížností spolku Klimatická žaloba se bude zabývat plénum Ústavního soudu, tedy sbor všech 15 soudců a soudkyň, namísto tříčlenného senátu, který ji původně dostal podle rozvrhu práce. Výsledkem tak bude nález vyšší váhy. Spolek Klimatická žaloba požaduje aby stát přijal konkrétní kroky ke snížení emisí skleníkových plynů. Více ZDE
 

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo II. výzvu aktivity Poradenství z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Podpora je určena pro nákup poradenských služeb pro malé a střední podniky zaměřených na získání certifikátů nezbytných pro podnikání a průmysl a zejména pro zpracování Digitálního a Cirkulárního auditu. Na výzvu je alokováno 150 milionů korun. Jedná se o průběžný program s jednokolovým modelem hodnocení. Žádosti o podporu bude možné podávat od 2. dubna 2025 do 1. prosince 2025 prostřednictvím portálu ISKP2021+.

Uvedené metodiky budou důležitým podpůrným nástrojem pro budoucí požadavky na ekodesign výrobků, efektivnější využívání druhotných surovin a podávání zpráv o udržitelnosti. Zároveň přispějí k finančním úsporám při implementaci opatření pro cirkulární ekonomiku v podnicích. Míra podpory je maximálně 50 % z celkových způsobilých výdajů, které musí být minimálně 100 tisíc korun a mohou dosáhnou až 3 milionů korun. Minimální výše dotace je 50 tisíc a maximální 1,5 milionu korun.

Zájemci o dotaci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace, která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a pomáhá s přípravou žádostí o dotaci a administrací projektu. Agentura je zastoupena ve všech regionech republiky a zároveň provozuje bezplatnou Zelenou linku 800 800 777.

České nábytkářské firmy si uvědomují potřebu nabízet svým zákazníkům kompletní a udržitelná řešení. Právě proto skupina šesti z nich iniciovala spuštění pilotního projektu na podporu vzniku EPR systému pro nábytek “nábytek v oběhu”. Na dnešní tiskové konferenci za účasti ministra životního prostředí Petra Hladíka byl pilotní projekt představen - na deseti sběrných místech v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Jihlavě a v Jindřichově Hradci je možné do konce května odevzdávat použitý nábytek a umožnit tak jeho zaevidování do sběru dat. Důvodem realizování pilotního projektu je chybějící kategorizace a informace o materiálovém složení nábytku, který aktuálně končí v objemném odpadu. Projekt bude probíhat od 11. března do 31. května 2025.

Po řadě diskuzí a jednání byl na evropské úrovni definován koncept rozšířená odpovědnost výrobců (Extended Producer Responsibility - „EPR“). Ve zkratce jde o systém, v němž výrobce nese odpovědnost za svůj produkt od jeho výroby až po konečnou fázi, kdy se stává odpadem. Tento koncept se již propsal do strategického rámce “Cirkulární Česko 2040” a bude tak v budoucnu zohledňován při přípravě konkrétních zákonů. Cílem “EPR” systému také je, aby občané a obce neplatili tolik za odpady, ale naopak se odpovědnost přenesla na výrobce. Výrobcům nábytku není lhostejné, co se děje s nábytkem, když doslouží. Protože ale jeho cesty nejsou zmapovány, vzniká tento pilotní projekt.

Česká republika by do budoucna ráda systém rozšířené odpovědnosti výrobců (tzv. EPR), který dnes funguje již například u baterií nebo elektronických výrobků, rozšířila i na nábytek. Proto Ministerstvo životního prostředí vítá tento pilotní projekt, ve kterém bude možné získat cenná data a systém si vyzkoušet tzv. nanečisto. „Princip rozšířené odpovědnosti výrobce pokládám při rozvoji cirkulární ekonomiky v naší zemi za podstatný. Je potřeba, aby se výrobci postarali o své výrobky až do konce jejich životního cyklu – tedy včetně jejich znovuvyužití, recyklace či odstranění. Každý, kdo uvádí elektronický výrobek nebo obal na trh, již nyní platí za správné nakládání s ním. To samé chceme, aby platilo v případě nábytku. Zmenší se tak objem nábytku v komunálním odpadu a na skládkách a obce i občané díky tomu ušetří finance za nakládání s odpady. Velmi vítám tento pilotní projekt, díky kterému získáme potřebná data a zkušenosti pro případné nastavení legislativy,” poukazuje Petr Hladík, ministr životního prostředí (KDU-ČSL).

„Ministerstvo životního prostředí má pozitivní zkušenosti s tzv. dobrovolnými dohodami, kdy si výrobci uvědomují svou odpovědnost a svůj budoucí podíl na likvidaci s odpady. Jsme rádi, že u této dohody nábytkového segmentu může být ministerstvo od začátku,” doplnil vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí David Surý.

Na podzim 2024 skupina zástupců nábytkářského průmyslu podepsala Memorandum s cílem společnými kroky podpořit vznik efektivního EPR systému pro nábytek. Mezi členy pracovní skupiny, kteří se aktivně podílejí na nastavení pilotního projektu a jeho financování, patří následující společnosti: Hornbach, IKEA, Jysk, Kinnarps, Řešeto a XXXLutz. Nyní dochází k podpisu Dobrovolné dohody nábytkářů a Ministerstva životního prostředí. Dohoda strany zavazuje ke spolupráci na přípravě budoucího EPR systému. Z pohledu nábytkářského sektoru dobře zavedený systém přinese řadu benefitů, jako je snížení množství odpadu končícího na skládkách či v energetickém využití, zvýšení míry recyklace a opětovného využití nábytku, stimulaci eko-designu produktů a rozvoj inovativních cirkulárních byznys modelů zaměřených na prodloužení životnosti produktů nábytkářského průmyslu.

Právě odstartovaný pilotní projekt s názvem “Nábytek v oběhu” si klade za cíl vytvořit hodnotící model potenciálních procesů EPR systému pro nábytek a sbírat a analyzovat data tohoto modelu zejména o materiálech a kategoriích odevzdaného nábytku a nábytkového odpadu a jeho dalším využití po dobou tří měsíců. V další fázi projektu budou data analyzována, vyhodnocena a veřejně prezentována tak, aby podpořila další strategické kroky v nastavování EPR systému pro nábytek. „Iniciativa za projektem nábytek v oběhu je poměrně široká platforma různorodých firem. Všechny se však shodují, že je třeba spojit síly a vyvinout základy systému, který v budoucnu umožní znovu používat a recyklovat co nejširší paletu nábytku,” zmiňuje Gabriela Měsícová, public affairs manažerka byznysové platformy Změna k lepšímu, která se na organizaci projektu spolupodílí.

Na deseti sběrných místech v Praze (Sběrný dvůr Zakrytá, re-use centrum Sto.re a Libeňské reuse a komunitní centrum), Brně (Sběrný dvůr Jedovnická, Projekt RE-NAB v rámci sběrných dvorů a Prodejna IKEA), Českých Budějovicích (Cirkulární dům), Jihlavě (Útulek věcí a Sběrný dvůr Jihlava) a Jindřichově Hradci (Jysk) je možné do konce května odevzdávat použitý nábytek dle pokynů organizátorů projektu a umožnit tak jeho zaevidování v rámci procesů pilotního projektu. Během pilotního projektu jsou sbírána data pomocí dotazníků a jejich následné vyhodnocení poskytne informace o chování spotřebitelů nábytku, efektivitě sběru a následných možnostech zacházení se shromážděným nábytkem.

„Dle studie, kterou Cyrkl vypracoval pro společnost IKEA v roce 2023, vzniká v ČR ročně až 350 tisíc tun nábytkového odpadu. Věříme, že díky podpoře Ministerstva životního prostředí a díky našemu strategickému projektovému řízení, pomůže spouštěný pilotní projekt nastavit v budoucnu systém, který povede k tomu, že se část nábytku, který aktuálnímu majiteli dosloužil, bude v budoucnu dařit kolektivně sbírat, znovu používat, efektivně recyklovat, či dále energeticky využívat,” doplňuje Michaela Streichsbierová, koordinátorka projektu ze společnosti Cyrkl.

Rozsah pilotního projektu je omezen na kategorie nábytku uvedené na webových stránkách projektu www.nabytekvobehu.cz. Nábytek mohou odevzdat pouze fyzické osoby. „Pilotní projekt je v souladu s naší vizí vytvářet lepší každodenní život pro mnoho lidí. A cirkularita, předcházení vzniku odpadu a zajištění efektivního využívání zdrojů, je jednou z našich dlouhodobých priorit. Cílem tohoto projektu je, aby co nejvíce simuloval realitu. Budou tedy sbírány různorodé kategorie nábytku, včetně koberců a matrací. Nicméně bytové dekorace, domácí textil (mimo koberců a matrací), sklo, svítidla, sanita a spotřebiče nebo jiné materiály součástí projektu nebudou, jelikož nemají být součástí plánovaného EPR systému pro nábytek,” dodává k pilotnímu projektu Tomáš Zeman, manažer pro udržitelnost ze společnosti IKEA, která patří k iniciátorům celého projektu.

Výstupem projektu bude dostatek analytických podkladů pro kvalifikované posouzení budoucího financování systému a definování sběrné sítě tak, aby systém byl funkční a pro uživatele dostupný. Výstupy projektu spojené s analýzou nasbíraných dat budou k dispozici v červnu tohoto roku.
 

Středočeský Buštěhrad ve své okrajové čtvrti skrývá evropský unikát. Rodinná firma CLASSIC OIL zde v roce 2017 vybudovala recyklační linku, která zpracovává použité chladící a teplosměnné kapaliny a dál z nich vyrábí stejně kvalitní produkty s podílem recyklátu. Takto vyrobené kapaliny mají až o 40 % nižší uhlíkovou stopu a firma díky recyklaci šetří stovky tun cenných přírodních zdrojů ročně. Recyklované kapaliny se dál používají v systémech pro chlazení a vytápění budov, v dopravních prostředcích nebo i ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů. Ročně firma recyklací ušetří až 151 tun CO₂ eq.

„Něco přes rok a čtvrt máme spočítanou uhlíkovou stopu našich teplonosných kapalin díky LCA Studio. Při použití 50% recyklovaného glykolu v našem produktu může uživatel objektu ušetřit na médiu sloužícímu k chlazení nebo topení až 43 % eq. CO₂. Recyklace má navíc i ekonomické výhody - kapaliny, které recyklujeme jsou zařazeny do kategorie nebezpečných odpadů a za jejich likvidaci proto musí správce budovy či vozového parku platit nemalé poplatky. Pokud kapaliny odevzdá k recyklaci, ušetří i vyšší desítky procent v nákladech,” komentuje úspěchy recyklační linky Jan Skolil, technický ředitel CLASSIC OIL.

Recyklaci průmyslových kapalin a olejů se v Evropě věnuje více než 30 rafinerií. V Česku je aktuálně jedinou společností, která se recyklaci nemrznoucích směsí věnuje, právě společnost CLASSIC OIL. Jako jediná ve střední Evropě recykluje glykolové kapaliny a od roku 2023 počítá uhlíkovou stopu svých produktů a data poskytuje svým zákazníkům. Ročně zrecykluje až 460 tun materiálu a ušetří 151 tun CO2 eq. - tolik váží přibližně 110 osobních automobilů. „Loni jsme poprvé v historii zaznamenali přímé dotazy zákazníků, jakou stopu mají v jejich objektech nemrznoucí směsi. Jedním z takto přemýšlejících developerů je Penta Group, pro které jsme objekt Masaryčka naplnili 40 tisíci litry produktu CS Antifreeze G Termo a ušetřili tak cenné přírodní zdroje,” doplňuje Olga Pleyer, specialista vývoje a udržitelnosti.

V příštích letech bude role recyklace růst na důležitosti. Dle plánů Evropské unie je patrné, že priority pro další období je posílení surovinové bezpečnosti a využití surovin z odpadů přímo na území Unie. V plánu je také zjednodušení administrativy pro volný pohyb odpadů mezi státy EU. „Recyklace jednoznačně dává smysl. Není důvod, proč každoročně dovážet vyšší a vyšší objemy panenské suroviny z konfliktních území, když už hodně materiálu máme přímo u nás a pouze jej potřebujeme dál zpracovat. Věřím, že i náš příklad jako malé rodinné firmy, která se nebála inovací a postavila v Buštěhradu něco unikátního, dokáže inspirovat ostatní,” uzavírá Jan Skolil.

CLASSIC OIL je významným dodavatelem olejů a maziv, kde základ portfolia tvoří značky CLASSIC (automotive), OEST (industry) a CS Line (automotive + industry). V oblasti maziv firma spolupracuje pouze s prověřenými západoevropskými dodavateli a rafineriemi.

CLASSIC OIL je jeden z největších českých výrobců chladicích kapalin/antifreezů a teplosměnných kapalin. V této oblasti vlastní několik ochranných známek, např. CS Antifreeze G® nebo CS EKOTERM®. Disponuje vlastní vývojovou laboratoří a tím se výrazně liší od svých konkurentů, neboť velmi flexibilně reaguje na požadavky zákazníka, trhu, ale i na samotná specifika jednotlivých aplikací a provozů.

Ve svém sídle v Buštěhradě provozuje vlastní recyklační linku kapalin na bázi glykolu, která je jediná svého druhu ve střední Evropě.

Provozovatel teplárny v Náchodě společnost innogy ustoupila od záměru vybudovat spalovnu odpadů. Zaskočila tím město, které kvůli chystané spalovně připravovalo energopark v Bělovsi. Firma se rozhodla upřednostnit projekty obnovitelných zdrojů, jako je vítr, fotovoltaika a biometan, protože se rýsují ekonomičtěji než spalovna s patnáctiletou návratností. Radnice nyní zvažuje, jak bude s odpady dál nakládat. Záměr energoparku se objevil v roce 2023 kvůli novému zákonu o odpadech a také kvůli růstu cen pohonných hmot, Náchod se totiž chtěl vyhnout odvážení odpadu na vzdálenou skládku v Trutnově. Více ZDE

Zveřejnění k aplikaci § 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci s ohledem na lhůty v § 18 odst. 3 tohoto zákona. Účelem dokumentu je podrobněji rozpracovat možnosti postupu provozovatelů a povolujících orgánů při implementaci prováděcích rozhodnutí Komise (EU), kterými se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU.

Dokument ke stažení:

2025_03_07 Metodika ke lhůtám BAT

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci týkající se aktů v přenesené pravomoci o taxonomii – změny s cílem zjednodušit podávání zpráv a zvýšit jejich nákladovou efektivnost pro společnosti.

Tato iniciativa doprovází souhrnný balíček zjednodušujících opatření v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti a náležité péče. Jejím cílem je zjednodušit je a zvýšit jejich nákladovou efektivnost pro společnosti tím, že některé požadavky budou pružnější a sníží se množství údajů, které mají být poskytovány. Cílem této iniciativy je pomoci vyvážit cíle EU v oblasti životního prostředí s konkurenceschopností podniků. Obsahuje pozměňovací návrhy: aktu v přenesené pravomoci o taxonomii pro oblast zveřejňování informací, aktu v přenesené pravomoci o taxonomii EU pro oblast klimatu, aktu v přenesené pravomoci o taxonomii EU pro oblast životního prostředí.

Dokument ke stažení:

• EU 47_25 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2025)1546172

• EU 47_25 EK Příloha – Annex I amending Annex II DDA LW

• EU 47_25 EK Příloha – Annex II amending Annex IV DDA

• EU 47_25 EK Příloha – Annex III amending Annex VI DDA

• EU 47_25 EK Příloha – Annex IV amending Annex VIII DDA

• EU 47_25 EK Příloha – Annex IX amending Annex II EDA LW_2 options

• EU 47_25 EK Příloha – Annex V amending Annex X DDA LW

• EU 47_25 EK Příloha – Annex VI amending Annex I CDA LW_2 options

• EU 47_25 EK Příloha – Annex VII amending Annex II CDA LW_2 options

• EU 47_25 EK Příloha – Annex VIII amending Annex I EDA LW_2 options

• EU 47_25 EK Příloha – Annex X amending Annex IV EDA LW_2 options