Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k směrnici o odpovědnosti za životní prostředí. Směrnice stanovuje rámec založený na zásadě „znečišťovatel platí“. Cílem je předcházet škodám na životním prostředí a napravovat je. V rámci tohoto hodnocení se posoudí, zda je směrnice vhodná pro daný účel a zda má případné nedostatky.

Dokument ke stažení:

EU 93_22 EK Směrnice o odpovědnosti za životní prostředí

Komise, z důvodu hrozícího rizika dalšího omezení dodávek plynu z Ruska a posílení energetické bezpečnosti, 20. července navrhla nový legislativní nástroj a evropský plán snížení poptávky po plynu. Tento nový plán má za cíl do jara příštího roku snížit spotřebu plynu v Evropě o 15 %. Komise rovněž urychlí aktivity spojené s diverzifikaci dodávek plynu, včetně společného nákupu, aby posílila možnost EU získávat alternativní dodávky této suroviny. Plán snížení poptávky po plynu, který navrhuje Komise, vychází z konzultací s členskými státy a průmyslem.

Mohlo by vás zajímat:

Změna dočasného krizového rámce státní podpory v oblasti energetiky: Ve středu 20. července Evropská komise přijala změnu dočasného krizového rámce státní podpory. Jedná se o opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Komise chce návrhem pomoci urychlit zavádění obnovitelné energie a také dekarbonizaci průmyslových odvětví v souladu s cíli REPowerEU. Členské státy mohou zavést schémata pro investice do obnovitelné energie včetně obnovitelného vodíku, bioplynu a biometanu, skladování a tepla z obnovitelných zdrojů, včetně tepelných čerpadel v rámci zjednodušených výběrových řízení při zajištění rovných podmínek. Členské země mohou také podobně investovat v zájmu dalšího urychlení diverzifikace dodávek energie v oblasti odklonu od fosilních paliv, zejména prostřednictvím elektrifikace, energetické účinnosti a přechodu na využívání vodíku z obnovitelných zdrojů a elektřiny. U malých a středních podniků je předpoklad získání zvláštních doplňkových bonusů. Podporu lze poskytovat do 30. června 2023.

Jsou teploty přesahující třicítku v červenci v Česku normální, nebo se i v tomto ohledu projevují klimatické změny? Jaké ponaučení si můžeme vzít z historie? A můžeme škodám způsobeným vedry nějak předcházet? „Nárůst je výrazný a je zjevné, že když takových dnů je v létě víc, mají tendenci se řetězit. Jeden horký den ještě nic moc neznamená, problém je, když jsou takové dny tři a více za sebou,“ říká Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Více ZDE

Jednorázové příbory, kelímky na jedno použití nebo brčka vyrobená z plastu v České republice končí. Nová legislativa, kterou ve třetím čtení schválila Sněmovna, zahrnuje hned několik typů opatření – od úplného zákazu výrobků, přes omezení jejich spotřeby až po povinné příspěvky výrobců na úklid obcí a měst. O návrhu bude ještě rozhodovat Senát, začít fungovat by mohl na konci letošního roku.

„Vláda dnes plní další úkol, který zůstal po předchozím kabinetu. Díky zákonu o jednorázových plastech se nám podaří snížit množství odpadů, které dnes nesmyslně končí na skládkách. Výrobky, které zcela zakazujeme, mají už dnes řadu alternativ a díky tomu můžeme ročně uspořit milióny kusů plastových výrobků. Kromě toho zákon pomáhá i obcím, které budou mít díky němu nárok na příspěvek na úklid veřejných prostor,“ vypočítává ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Přímo zákaz uvádění na trh se týká jen části vybraných jednorázových výrobků z plastu. Jde o plastové vatové tyčinky, plastové příbory, talíře, brčka, míchátka, tyčky k balonkům, nádoby na potraviny, kelímky a nádoby na nápoje z expandovaného polystyrénu a výrobky z oxo-rozložitelných plastů.

Návrh ale především pomáhá dalšímu snižování odpadů. Řada výrobků může být používána opakovaně jako jsou třeba zálohované kelímky na nápoje, jiné se zase budou více využívat recyklované materiály.
Zákon o jednorázových plastech by měl výrobcům přinést i nové povinnosti. Z pohledu zákazníků jsou hlavní dvě. První z nich je povinnost informovat kupující o správném zacházení s odpady. To se týká odpadů z hygienických pomůcek a tabákových výrobků. Novinkou plynoucí z návrhu zákona je také povinnost pro výrobce značit výrobky z plastů. Značení se bude týkat cigaret s filtry, samostatných filtrů, vlhčených ubrousků, hygienických pomůcek a kelímků.

Návrh zákona posiluje rovněž tzv. rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci například cigaret s filtrem se budou podílet na úklidu odpadů z jejich výrobků v obcích. Radnice tak získají finanční příspěvky na úklid.

Ministerstvo životního prostředí považuje za důležité rovněž finančně podporovat přechod na alternativy jednorázových plastových výrobků. Z nového programového období Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 tak poputuje celkově na podporu přechodu na oběhové hospodářství 7,1 miliardy korun.

Dokument ke stažení:

Detailní přehled všech opatření, které zákon zavádí. (PDF, 168 kB)

Zdroj: MŽP

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlašuje výzvu na podporu cirkulární ekonomiky – Cirkulární řešení v podnicích z Národního plánu obnovy. Pro průmyslové podniky je připravena 1 miliarda korun z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.

Dokumenty:

• Cirkulární řešení v podnicích z komponenty 2.7 Cirkulární ekonomika - výzva I. NPO [pdf, 310 kB]
• P1 - Příručka způsobilých výdajů [pdf, 332 kB]
• P2 - Kritéria formálních náležitostí a přijatelnosti [pdf, 191 kB]
• P3 - Podnikatelský záměr [pdf, 206 kB]
• P4 - Pravidla pro žadatele [pdf, 3521 kB]
• P5 - Prohlášení k žádosti o podporu [xlsx, 90 kB]
• P6 - Plná moc [docx, 30 kB]
• P7 - Substituční plná moc [docx, 30 kB]
• P8 - Formulář pro posouzení podniku v obtížích [xlsx, 57 kB]
• P9 - Prohlaseni_o_dodrzovani_zasady_vyznamne_neposkozovat_DNSH [docx, 226 kB]

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje, aby stát v příštím roce vyplatil na dotacích podporovaným zdrojům energie 37 miliard korun. Je to o zhruba deset miliard korun více než v posledních letech, protože vláda chce od letošního října a po celý příští rok odpustit placení příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE) domácnostem a firmám v reakci na rostoucí ceny energií. Vyplývá to z vládních materiálů. Vláda má návrh projednat ve středu. Materiál je předkládán s rozporem s ministerstvem financí (MF)...více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh směrnice přijatý Komisí k projektům v oblasti energie z obnovitelných zdrojů – povolovací řízení a smlouvy o nákupu elektřiny. Cílem této iniciativy je usnadnit projekty výroby energie z obnovitelných zdrojů. Zaměří se na hlavní překážky realizace projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, a to na: délku povolovacích řízení, složitost pravidel a postupů pro výběr lokalit a vydání správních povolení, problémy s připojením k distribuční soustavě a v neposlendí řádě  personální obsazení orgánů vydávajících povolení.

Dokument ke stažení:

• EU 92_22 EK Návrh směrnice - COM(2022)222

Ročenka o vodním hospodářství za rok 2021 obsahuje objektivní informace o skutečnostech týkajících se vodního hospodářství za rok 2021, porovnání v delších časových řadách, trendy vývoje a dosažené změny. Letošní ročenka je rozšířená o kapitolu „Plnění programů opatření přijatých plány povodí v roce 2015“, která se předkládá vládě každé tři roky. Tato kapitola podává přehled o plnění programů opatření, stavu povrchových a podzemních vod a hospodaření s vodami v oblastech povodí.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Předkládací zpráva

Prováděcí rozhodnutí Komise 2021/2326 ze dne 30. listopadu 2021 , kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro velká spalovací zařízení je ke stažení v rubrice "O integrované prevenci - Evropská legislativa (včetně závěrů o BAT)". Obsahově se jedná o totožné rozhodnutí (jeho přílohu), jako bylo soudně zrušené prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017.

Zdroj: MŽP

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce obnovit účast ekologických spolků ve všech řízeních o stavebních záměrech, které by mohly mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny. Proti jsou například ministerstva dopravy a průmyslu a obchodu. S obnovením účasti spolků počítá návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku, které by mělo pro všechny stavební záměry nahradit správní úkony podle devíti různých zákonů o životním prostředí. Více ZDE

Průměrná britská domácnost za týden vyhodí 66 kusů plastů, vyplývá z průzkumu londýnské pobočky ekologické organizace Greenpeace, o kterém informoval server BBC News. Organizátoři výzkumu na základě těchto údajů odhadují, že ve Spojeném království se ročně vyhodí 100 miliard kusů plastů, proto vyzývají vládu k přijetí okamžitých opatření. Výsledky podle nich ukazují, že samotná recyklace není řešením, jak snížit množství plastů, které končí jako odpad. Více ZDE

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze bude pořádat již 5. ročník kurz celoživotního vzdělávání s názvem Oběhové hospodářství, který je unikátním a jediným kurzem svého druhu v ČR. Kurz přináší účastníkům nejnovější informace z oblasti, která vytváří nové příležitosti pro rozvoj firem i společnosti jako takové. Jedná o efektivní platformu pro sdílení poznatků, názorů a zkušeností v nově se rozvíjející disciplíně, která propojuje účastníky z řad soukromé, akademické a neziskové sféry s lektory, jimiž jsou renomovaní akademici, odborníci z praxe či zástupci různých ministerstev. Přidejte se mezi skupinu odborníků, kteří vnímají oběhové hospodářství v souvislostech. Přihlašování již zahájeno. Začínáme 16.9.2022. Videopozvánka na kurz Oběhové hospodářství.

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze pořádá kurz celoživotního vzdělávání s názvem Sustainability management. Kurz je určený zejména pracovníkům zodpovědným za oblast strategie a rozvoje, CRS, udržitelnosti a životního prostředí nebo marketingu a PR ale i dalším zájemcům. Udržitelnost není jen morálním apelem,  je to i velká příležitost. Kurz přinese účastníkům nejnovější informace a poznatky z oblasti udržitelného rozvoje a rovněž poukáže na nové příležitosti a souvislosti udržitelného podnikání. Přihlašování již zahájeno. Začínáme 9.9.2022. Videopozvánka na kurz Sustainability ma nagement.

Zdroj: FTOP VŠCHT v Praze

Obvykle hodnotíme životní standard společnosti podle hrubého domácího produktu nebo indexu spotřebitelských cen. Co se ale můžeme dozvědět o Česku z tak zdánlivě okrajové věci, jako jsou odpadky končící na skládkách? Jaké zvyky prozrazuje náš domovní odpad? Hostem Hovorů je sociální antropolog Daniel Sosna z Etnologického ústavu Akademie věd. Více ZDE

Komunikace udržitelnosti skýtá pro firmy řadu nástrah. Špatně nastavená komunikace představuje nejen hrozbu pro reputaci značky, fakticky nesprávné tvrzení o udržitelnosti – neboli greenwashing, může mít i další důsledky, které začíná určovat evropská legislativa ochrany spotřebitele. Správně se zorientovat v tématu udržitelnosti je ale často pro marketingové oddělení složité a greenwashingu se tak firmy mohou dopouštět i nezáměrně. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) a CIRA Advisory proto představují praktický návod na to, jak postupovat při komunikaci udržitelných projektů, a výsledky výzkumu toho, co považují čeští spotřebitelé ve vztahu k udržitelnosti za důležité.

„Osobně se dlouhodobě věnuji udržitelnosti a obalům. Na konferencích se často bavím s profesionály, kteří si s greenwashingem neví rady. A já jim pokaždé radím to samé. Právě proto jsem moc ráda, že se nám podařilo vytvořit manuál, který jim může v nastavení správné komunikace pomáhat,“ říká vedoucí týmu Petra Koudelková, Ph.D.

Manuál správné zelené komunikace je právě teď nejvíc potřeba
„My jako studenti jsme se při studiu často setkávali s komunikací, která se sice tváří ekologicky, ale při bližším prozkoumání k tomu má opravdu daleko,“ říká Matyáš Rieger, spoluautor a student oboru Strategická komunikace na FSV UK. „Často to není úmyslné. Některé projekty jsou opravdu vytvářeny s dobrým úmyslem, ale po bližším prozkoumání se komunikace míjí s realitou. Náš manuál by měl srozumitelně a jasně upozornit na hlavní problémy, které se běžně dějí a poradit, jak se vyhnout těm hlavním prohřeškům,“ dodává Bára Márová, spoluautorka a studentka ze stejného oboru.

Technologická expertíza a zkušenosti z praxe
Fakulta sociálních věd se v projektu spojila s CIRA Advisory, která se dlouhodobě věnuje poradenství v oblasti cirkulární ekonomiky a komunikaci udržitelnosti v byznysu. „U různých firem často vidím, jak se může technicky dobrý projekt zaseknout na nedostatečné komunikaci, a naopak, jak se komunikuje něco, co sice vypadá marketingově přitažlivě, ale po technické stránce nedává smysl. Díky našemu manuálu by se situace mohla zlepšit a posunout se k tomu, aby projekty byly dobře komunikované i technicky smysluplné,“ říká technický expert na cirkulární ekonomiku Albert Schandl z CIRA Advisory, který do tvorby manuálu přispíval hlavně interpretací skutečných dat o dopadech firem.

Dalším spolupracovníkem z CIRA Advisory je Jana Bábiková, která v CIRA Advisory konzultuje komunikaci klientských projektů. „Mimo podloženou kritiku, jsme v poslední době v médiích zaregistrovali, že z greenwashingu byly obviňované i různé byznysové projekty, které si to ne vždy zasloužily. Chtěli jsme proto dát firmám takový návod a argumenty, aby projekty správně komunikovaly a nebály se do budoucna pracovat na udržitelných projektech kvůli obviněním z greenwashingu. Za hlavní doporučení manuálu vnímám to, aby firmy měly svá tvrzení ověřena, komunikovaly transparentně a nesnažily se jen přiživit na aktuálních zelených trendech.“

Greenwashing je téma, které aktuálně velmi silně rezonuje. Manuál vychází z kvantitativního i kvalitativního výzkumu, který vedli studenti FSV UK na vzorku běžných spotřebitelů napříč regiony v Česku, a z výstupů hloubkových rozhovorů, které vedli výzkumníci s českými podnikateli a zástupci firem. Manuál tak v první části popisuje potřeby a rozhodovací proces českých spotřebitelů ve vztahu k udržitelným produktům, v další části pak nabízí konkrétní rady, čemu se vyvarovat a co naopak v komunikaci použít.

Z průzkumu mimo jiné vychází to, že až 90 % českých spotřebitelů věří, že firmy mají za udržitelnost odpovědnost. Právě proto by se měly vyvarovat neetických praktik, ať už se jich dopouštějí záměrné či nikoliv

Manuálu komunikace udržitelnosti bez greenwashingu je ke stažení zdarma na: https://www.ciraa.eu/komunikace/.
 

Stavba bytových domů je v Česku čím dál dražší, v letošním dubnu stála o 13 % více než ve stejném měsíci předchozího roku, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Ceny žene nahoru jak rostoucí poptávka, tak celosvětový nedostatek surovin. Například ceny materiálů a výrobků využívaných ve stavebnictví vzrostly za poslední rok o více než čtvrtinu. Ke slovu se tak dostávají i nové materiály, které lze například vyrobit z vedlejších energetických produktů elektráren. Takovým materiálem je mimo jiné i popílek. Více ZDE

V Bangkoku dnes začalo 44. zasedání Otevřené pracovní skupiny smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu.[1] Na tomto zasedání, kde ČR jakožto země předsedající Radě EU zajišťuje koordinaci Evropské unie, se diskuse zaměří na řadu technických, ale také finančních otázek s cílem připravit rozhodnutí a doporučení pro posílení naplňování této nejúspěšnější globální environmentální smlouvy ratifikované 197 státy světa a Evropskou unií.

Největší pozornost bude zaměřena na otázky doplnění zdrojů Mnohostranného fondu pro implementaci Montrealského protokolu (MLF) na období 2021 – 2023, o kterém se rozhodne 16. července 2022 na již 5. mimořádném zasedání smluvních stran. Z MLF se hradí projekty na ochranu ozonové vrstvy v rozvojových zemích, což ve výsledku přináší benefit všem zemím světa. Covidová pandemie znemožnila přijetí rozhodnutí o této otázce v uplynulých dvou letech. Nyní je proto nezbytné dosáhnout konsenzu o doplnění zdrojů MLF tak, aby nebylo ohroženo pokračování Fondem financovaných projektů. Navíc se bude diskutovat i o zadání pro studii, ze které vzejde doporučení pro doplnění zdrojů MLF na další tříleté období (2024 – 2026). Fond je tvořen příspěvky rozvinutých zemí, včetně České republiky, která ho financuje z rozpočtové kapitoly MŽP.

Na pořadu jednání je také řada návrhů s cílem dále posílit celosvětová opatření na vyloučení výroby a spotřeby tzv. „regulovaných látek“, [2] které ozonovou vrstvu poškozují a omezit používání některých fluorovaných skleníkových plynů, jež jsou od roku 2016 [3] kontrolovány Protokolem kvůli jejich rozšíření jako náhrad za vyloučené regulované látky a jejich výraznému negativnímu vlivu na klimatický systém Země. Diskutují se nejen návrhy opatření, jež je nutné učinit na národní úrovni v jednotlivých státech (zavádění environmentálně šetrných náhrad), ale také zlepšení monitoringu používání látek, kontrola jejich dovozu a vývozu s cílem předejít nelegálním přepravám a dovozu zastaralých zařízení obsahujících tyto látky (např. klimatizace, chladící zařízení) do rozvojových zemí. Montrealský protokol významně přispívá k ochraně klimatu. Otázky podpory energetické účinnosti a širšího použití technologií šetrných ke klimatu budou rovněž součástí diskuse.

Poznámky:

[1] Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (1987) (dále jen „Protokol“ nebo „Montrealský protokol“) byl sjednán k Vídeňské úmluvě na ochranu ozonové vrstvy (1985), jejímž smyslem je chránit lidské zdraví a životní prostředí proti nepříznivým účinkům lidské činnosti, které ovlivňují nebo by mohly ovlivňovat ozonovou vrstvu.

[2] Konkrétně se jedná o téměř 100 druhů látek. Mezi nejvíce nebezpečné patří halony, tetrachlormetan, metylbromid (v ČR se nepoužívá od roku 2002), chlorfluoruhlovodíky (CFC) a hydrochlorfluoruhlovodíky (HCFC). Regulované látky pronikají do vyšších vrstev atmosféry, kde způsobují zeslabování ozonové vrstvy, která život na Zemi chrání před negativními účinky UV záření.

[3] Přijato rozhodnutí o zařazení látek pod Montrealský protokol, v platnosti od 1.1. 2019.