Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a agentura CzechInvest rozhodly o zrušení 4. ročníku soutěže „Přeměna odpadů na zdroje“. A to kvůli pandemii koronaviru. Vyhlášení soutěže v budoucnosti se odvíjí od epidemiologické situace, o novinkách bude MPO informovat na webu www.druhotnasurovina.cz, na těchto stránkách i prostřednictvím dalších komunikačních kanálů. Děkujeme za pochopení.

Francouzské město Talence poblíž Bordeaux se rozhodlo snížit ekologický dopad jednorázových roušek, které se používají během epidemie covidu-19. Společně s firmou Plaxtil je budou ve městě sbírat, recyklovat a vyrábět z nich školní pomůcky pro děti, napsala agentura AFP.

"Ve Francii se každý den použije 50 milionů roušek. Je to nový druh znečištění, proti kterému je potřeba bojovat," uvedl Emmanuel Sallaberry, starosta Talence. Ve městě se 42.000 obyvateli slavnostně zahájil provoz prvního sběrného boxu na použité roušky.

Specialista na recyklaci textilií Plaxtil bude jednorázové roušky svážet ze sběrných míst, dekontaminovat je a poté z nich vyrábět pravítka nebo úhloměry. Roušky se zpracují celé, vyjma kovových sponek. Na jedno plastové pravítko nebo trojúhelník stačí zhruba 20 roušek.

Projekt je zatím naplánovaný na deset týdnů. Vedení města Talence doufá, že za tu dobu vybere 100.000 roušek, ze kterých se vyrobí 1600 sad školních potřeb pro děti.

Projekt město vyjde zhruba na 10.000 eur (262.000 korun), což starosta považuje za "snesitelnou částku". Ve městě díky tomu navíc vzniknou nová pracovní místa. Město také ušetří na nákupu školních pomůcek, které ve Francii školákům dodává stát, aby tak zajistil rovný přístup ke vzdělání.

Společnost Plaxtil vznikla v červnu 2020 a spolupracuje již s dvacítkou francouzských obcí na obdobných projektech. Týdně zpracovává téměř milion jednorázových roušek.

Dosud musely fondy, banky a pojišťovny investory povinně informovat o míře rizika, které s sebou investice do konkrétního fondu nese. Teď přibude povinná informace o tom, nakolik je daná investice „zelená“. Nezelená, světle zelená, tmavě zelená. Čím víc zelené barvy, tím udržitelněji jsou vaše peníze investovány. Více ZDE

Evropská unie by podle europoslanců měla zatížit zvláštním poplatkem část dovozu ze zemí, které si nekladou dostatečně náročné klimatické cíle. Evropský parlament doporučil, aby se takzvané uhlíkové clo, které má být novým příjmem rozpočtu Evropské unie, týkalo především produktů z energeticky náročných odvětví. Někteří poslanci také kritizovali fakt, že EP v rámci návrhu odmítl zrušit bezplatné přidělování emisních povolenek aerolinkám a dalším znečišťovatelům ovzduší.

EU chce zavedením dovozního poplatku na neekologicky vyráběné produkty zajistit, aby mimounijní firmy neměly konkurenční výhodu kvůli přísnějším unijním klimatickým pravidlům, jejichž postupné zavádění bude mít dopad na evropský průmysl.

"Toto je naše největší šance, jak zůstat pod limitem oteplení o 1,5 stupně Celsia a zároveň tlačit na naše partnery, aby byli stejně ambiciózní, pokud chtějí přístup na evropský trh," prohlásil zpravodaj návrhu Yannick Jadot z frakce zelených. Narážel tím na závazek z pařížské klimatické dohody, který chce EU plnit zavedením přísnějších limitů pro vypouštění škodlivých látek do ovzduší. Z nich plynoucí vyšší náklady pro výrobce se zřejmě projeví v ceně produktů vyráběných v unii.

Podle doporučení schválených 444 ze 695 hlasujících europoslanců by se uhlíkový poplatek měl od roku 2023 týkat zejména produktů jako je ocel, hliník, sklo, chemikálie či fosilní paliva.

"Aby byl nový mechanismus účinný, musíme nyní prověřit, že je také v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO)," připomněla česká liberální místopředsedkyně EP Dita Charanzová, podle níž by měl uhlíkový poplatek zejména narovnat pravidla hry pro unijní a ostatní firmy.

Europoslanci naproti tomu vyřadili z doporučení část prosazovanou zejména zelenými, podle níž by od roku 2023 skončilo bezplatné přidělování emisních povolenek. Ty dostávají některá průmyslová odvětví a například také aerolinky, o jejichž konkurenceschopnost má obavy Evropská komise.

"To je podle mě přílišný protekcionismus evropských firem, který navíc nepovede k faktickému snížení emisí," kritizoval odmítnutí návrhu český pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, který narozdíl od většiny dalších českých zástupců v EP zrušení bezplatných povolenek podpořil.

O konkrétní podobě uhlíkového poplatku bude nyní europarlament vyjednávat se členskými státy. Podle Bruselu by měly příjmy z něj sloužit jako jeden ze zdrojů, který pomůže EU splácet dluh za mimořádný fond obnovy, jehož 750 miliard eur (téměř 20 bilionů korun) má pomoci ekonomikám z koronavirové krize.

Vývoj středoevropské rozmanitosti rostlin zkoumali vědci z Česka. Díky analýze fosilního pylu dokázali rekonstruovat změny diverzity za 12.000 let - od konce poslední doby ledové do současnosti. Vědci zkoumali oblasti s různými přírodními podmínkami i odlišnou historií lidského osídlení. Jako první také zmíněné proměny přesněji kvantifikovali. Za Botanický ústav Akademie věd ČR (BÚ AV) to uvedla Miroslava Dvořáková v dnešní tiskové zprávě. Výsledky výzkumu publikoval časopis Journal of Biogeography.

Jan Roleček z Oddělení paleoekologie BÚ uvedl, že je sice známo, že k nejvýznamnějším příčinám změn biodiverzity patří klimatická změna, nové způsoby využívání krajiny či znečištění, aby však vědci lépe porozuměli dopadu těchto změn, musí také vědět, jak se biodiverzita vyvíjela v minulosti. To podle vědce vyžaduje hodně dat o historii vegetace a jejich precizní analýzu.

Vědci pro výzkum zvolili metodu analýzy fosilního pylu uloženého ve starých sedimentech. Poskytla jim informace o změnách složení pylu ze sedimentů 18 horských rašelinišť a nížinných slatin z území od Šumavy k Tatrám a od Adršpachu k Podunajské nížině. Následnou analýzou dat získali údaje o změnách druhové rozmanitosti rostlin ve středoevropské krajině od konce poslední doby ledové.

Podle vědců výsledky ukázaly, že se ve střední Evropě opakují dva hlavní typy biodiverzity. První se vyznačuje trvalým růstem rozmanitosti od konce doby ledové a narazili na něj v druhově bohatších krajinách nížin a v Karpatech. Druhý typ vývoje je stagnace nebo mírný pokles rozmanitosti vystřídaný pozdějším prudkým růstem. Tento vývoj vědci pozorovali hlavně v českých pohořích. Důvody odlišností byly rozdíly v přírodních podmínkách i historii osídlení.

"Zatímco v nížinách a karpatských kotlinách začali lidé vytvářet pestrou kulturní krajinu s trvalými sídlišti, poli a pastvinami už v době kamenné, ve vyšších polohách, méně příznivých pro zemědělství, pozorujeme tento vývoj později, často až ve vrcholném středověku," vysvětlil Roleček. "Ačkoli jsou tyto rozdíly v přírodním vývoji a osídlení člověkem dlouho známy, nová studie poprvé přesněji kvantifikuje jejich důsledky pro druhovou rozmanitost rostlin. Například ve zmiňovaných vyšších polohách vzrostl počet pylových typů po osídlení člověkem v průměru o více než 50 procent," zdůraznil vědec.

Před výzkumem také vědci museli posoudit, nakolik je metoda analýzy fosilního pylu vhodná pro tento projekt. Samotnému výzkumu tak předcházela fáze, kdy vědci prozkoumali nynější vztah rozmanitosti pylu a rostlin na dvou modelových územích - ve Žďárských vrších, které se vyznačují poměrně malou diverzitou rostlin, a v Bílých Karpatech, kde je naopak rozmanitost velká. Údaje z desítek lokalit jim potvrdily, že vztah mezi rozmanitostí pylu a rostlin je dost úzký na to, aby z nich mohli při rekonstrukcích vycházet.

Jak si Česko poradí s uhelným útlumem, jak hodlá splnit závazky na snižování emisí skleníkových plynů a kdo bude mít hlavní šanci na stamiliardy z transformačních fondů? Nebýt covidu, šlo by o klíčová témata české ekonomické strategie. Odpovědi na klíčové otázky budoucnosti hledali experti během dvoudenní konference nazvané Budoucnost české energetiky. Záznam ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování počáteční posouzení dopadů (Inception Impact Assessments) k přezkumu právních předpisů EU týkajících se rtuti. Použití rtuti je ve většině výrobků v EU omezeno, nicméně v některých produktech se rtuť stále objevuje. Tato iniciativa se zaměřuje na další omezení používání rtuti v EU. Jedná se zejména o použití v zubním amalgámu a v některých dalších výrobcích s přidanou rtutí, jako jsou výbojky, světelné zdroje či měřicí zařízení. Cílem je omezit rovněž mezinárodní obchod s těmito výrobky.

Dokument ke stažení:

EU 38_21 EK Počáteční posouzení dopadů - Ares(2021)1662762

Účelem dokumentu je sjednotit formát ukládání emisních limitů, které vycházejí z rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení (závěry o BAT) v rámci revizí integrovaných povolení podle § 18 odst. 3 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

Navíc vyjasňuje některé otázky vzájemných vztahů mezi národní legislativou v oblasti vod, ochrany ovzduší a dotčenými závěry o BAT. Uvedené hodnoty jsou minimálními požadavky na emisní limity podle závěrů o BAT a podle národních předpisů. V řádně odůvodněných případech je možné stanovovat i přísnější hodnoty či emisní limity pro další polutanty s odkazem na standardy kvality životního prostředí podle § 15 odst. 1 zákona o integrované prevenci, případně stanovit hodnoty méně přísné postupem podle § 14 odst. 5 uvedeného zákona.

Z praxe vyplynula nutnost původně vydaný dokument z roku 2019 upravit. Úpravy se týkají především hodnot podmínek pro splnění emisního limitu tak, aby měsíční koncentrace nebyly vyšší než denní koncentrace, kde byly opraveny hodnoty, které souvisely s přísnějšími požadavky v konkrétním časovém úseku vyhodnocování. Dále byly sjednoceny poznámky pod čarou u jednotlivých tabulek s minimálními požadavky na emisní limity, opraveny zaokrouhlovací chyby a drobné chyby v přepisu.

Dokument ke stažení:

• 2021_03_05 Metodika limity LCP (PUB).pdf (1.46 MB)

• 2021_03_05 Metodika limity LCP_PRILOHA (PUB).pdf (1.06 MB)

Rada přijala závěry týkající se strategie EU o udržitelnosti v oblasti chemických látek. jejímž cílem je zajistit životního prostředí bez toxických látek, ochránit zdraví občanů EU a podpořit konkurenceschopnost evropských firem. Členské státy vyzvaly Komisi k rychlé implementaci akcí stanovených ve strategii, včetně úpravy legislativy týkající se chemických látek, omezení používání látek vzbuzujících obavy a odstranění nejškodlivějších chemikálií. Strategie přímo zmiňuje zákaz využívání nejškodlivějších látek ve výrobcích, jako jsou hračky, kosmetika, detergenty, nábytek, textilie nebo materiály určené pro styk s potravinami. Kromě toho Rada zdůrazňuje důležitost omezení expozice endokrinním disruptorům a snížení škodlivých účinků chemických směsí.

Evropská komise přijala první strategický plán pro výzkumný program Horizont Evropa, jehož rozpočet je 95,5 mld. euro. Plán stanovuje strategické směry, na které se zaměří investice z programu v prvních čtyřech letech jeho fungování a jeho cílem je zajistit, aby výstupy programu vedly k plnění hlavních priorit EU, zejména digitální a zelené tranzici a ekonomiky, která pracuje ve prospěch lidí. Hlavní strategické směry plánu jsou následující: podpora otevřené strategické autonomie díky vedoucímu postavení ve vývoji klíčových digitálních, základních a vznikajících technologií, obnova ekosystémů a biodiverzity včetně nakládání se zdroji, vytvoření prvního digitálního oběhové, klimaticky neutrálního a udržitelného hospodářství a vytvoření odolnější, inkluzivnější a demokratičtější evropské společnosti. První výzvy z programu Horizont Evropa by měly být otevřeny na jaře.

Energetický a průmyslový holding podnikatele Daniela Křetínského kupuje německou společnost STEAG Power Minerals (SPM), která evropským lídrem ve zpracování vedlejších elektrárenských produktů, například popílku. Firma také nabízí služby v oblasti nakládání s odpady. Uvedl to mluvčí EPH Daniel Častvaj. Obě strany se dohodly, že nebudou zveřejňovat obchodní podrobnosti transakce včetně ceny. Více ZDE

CHA zveřejnila konsolidovaná stanoviska výborů RAC a SEAC k návrhům na omezení záměrného používání mikroplastů a dále formaldehydu ve výrobcích pro spotřebitele (zveřejněno ECHA 3. 3. 2021). Na stránkách agentury ECHA jsou nyní k dispozici konsolidovaná stanoviska Výboru pro posuzování rizik (RAC) a Výboru pro socioekonomickou analýzu (SEAC) k omezení použití:

• záměrně přidaných částic mikroplastů do výrobků jakéhokoli druhu pro spotřebitelské nebo profesionální použití;

• formaldehydu a látek uvolňujících formaldehyd ve směsích a předmětech pro spotřebitele.

Dokumentace k omezením podle přílohy XV na požádání Evropské komise připravila ECHA. Konsolidovaná stanoviska výborů RAC a SEAC najdete v příloze této aktuality.

Další informace:

Registr záměrů omezení

Nejžhavější vědecká témata - Mikroplasty

Mikroplasty – stanovisko RAC a SEAC [pdf, 1858 kB] [EN]

Formaldehyd a látky uvolňující formaldehyd – stanovisko RAC a SEAC [pdf, 1610 kB] [EN]

Zdroj: MPO

Začala veřejná konzultace k návrhům na identifikaci dalších 8 látek vzbuzujících mimořádné obavy (zveřejněno ECHA 10. 3. 2021). Látky navržené k identifikaci jako látky SVHC a příklady jejich použití:

• 4,4'-(1-methylpropylidene)bisphenol; (bisphenol B) (EC 201-025-1, CAS 77-40-7), endokrinní disruptor s účinky na životní prostředí a lidské zdraví (čl. 57f); látka nemá registraci podle nařízení REACH; návrh předložila Francie;

• medium-chain chlorinated paraffins (MCCP) [UVCB ] (EC -, CAS -), látka PBT a vPvB; používá se do polymerů/pryže,  lepidel a těsnicích hmot, nátěrových hmot, v pracovních tekutinách a ve výrobcích a barvivech k úpravě textilu; návrh předložila ECHA;

• phenol, alkylation products (mainly in para position) with C12-rich branched or linear alkyl chains from oligomerisation, covering any individual isomers and/ or combinations thereof (PDDP) (EC -, CAS -), látka je toxická pro reprodukci a endokrinní disruptor pro lidské zdraví a životní prostředí (čl. 57f); používá se při výrobě chemikálií, pryžových a plastových výrobků; návrh předložilo Německo;

• 2-(4-tert-butylbenzyl)propionaldehyde and its individual stereoisomers (EC 201-289-8, CAS -), látka je toxická pro reprodukci; používá se k výrobě vonných látek do čisticích prostředků a výrobků pro osobní hygienu; návrh předložilo Švédsko;

• 2,2-bis(bromomethyl)propane1,3-diol (BMP); 2,2-dimethylpropan-1-ol, tribromo derivative/3-bromo-2,2-bis(bromomethyl)-1-propanol (TBNPA); 2,3-dibromo-1-propanol (2,3-DBPA) (EC 221-967-7, 253-057-0, 202-480-9; CAS 3296-90-0, 36483-57-5, 1522-92-5, 96-13-9), látka je karcinogenní; používá se při výrobě plastových výrobků a chemikálií; návrh předložilo Norsko;

• 1,4-dioxane (EC 204-661-8, CAS 123-91-1); možné vážné účinky pro životní prostředí a lidské zdraví; látka se používá v laboratorních chemikáliích, regulátorech pH, výrobcích k úpravě vody a jako rozpouštědlo k výrobě dalších chemikálií; návrh předložilo Německo;

• glutaral (EC 203-856-5, CAS 111-30-8; senzibilizátor dýchacích cest (čl. 57(f) - lidské zdraví); používá se jako biocid, k činění kůže a při zpracování rentgenových snímků; návrh předložilo Švédsko. Výzva k předložení důkazů na podporu možného návrhu na omezení bude vydána samostatně.

• orthoboric acid, sodium salt (EC 237-560-2, CAS 13840-56-7); látka je toxická pro reprodukci; nemá registraci podle nařízení REACH; návrh předložilo Švédsko.

Veřejná konzultace potrvá do 23. dubna 2021. Komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce Identifikace látek SVHC na internetových stránkách ECHA, kde jsou k jednotlivým látkám uvedeny další informace.

Zdroj: MPO

Díky unikátnímu projektu Ministerstva zemědělství (MZe) a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) byly vlastnosti zemědělské půdy z celé ČR převedeny do digitální podoby. Podrobné údaje ze 4,6 milionů hektarů jsou volně zpřístupněny veřejnosti. Výsledky detailního průzkumu se dají využít například pro další průzkum či při uzavírání pachtovních smluv. Volně k prohlížení je nyní digitální mapa veškeré zemědělské půdy v ČR na adrese https://kpp.vumop.cz/. Mapa obsahuje výsledky detailního průzkumu půdy, vychází z celkem 400 tisíc sond odebraných po celé ČR na rozloze 4,6 milionů hektarů zemědělských pozemků. MZe a VÚMOP tak občanům poskytly snadný způsob, jak zjistit vlastnosti půdy ve své obci nebo na svých pozemcích.