Tým ministryně Anny Hubáčkové doplnil od 1. června Jan Dusík, bývalý ministr životního prostředí a mezinárodně uznávaný odborník na ochranu životního prostředí. V minulosti působil v Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) nebo v Arktickém programu Světového fondu pro ochranu přírody (WWF). Jeho hlavním úkolem bude agenda spojená s ochranou klimatu.

Méně škodlivých emisí, méně hluku z dopravy i úspora peněz. To jsou hlavní přínosy aut s alternativním pohonem. Ministerstvo životního prostředí podpoří ekologickou dopravu rekordními 600 miliony korun z Národního plánu obnovy do konce roku 2023. Díky příspěvku až 300 tisíc na jeden osobní elektromobil nebo až 500 tisíc korun na nákladní elektromobil do 3,5t či na osobní vodíkové vozidlo mohou obce, úřady, školy, veřejnoprávní instituce nebo neziskové organizace snadněji obnovit svůj vozový park.

Žádosti je možné podávat od 6. června 2022 do 15. prosince 2023 nebo do vyčerpání alokace. O dotaci mohou požádat obce, kraje, státní organizace, školy, neziskovky a další subjekty. Žádosti přijímá Státní fond životního prostředí ČR v jednokolové nesoutěžní výzvě. Vozidla pak musí být pořízena nejpozději do poloviny roku 2025. Po roce 2023, případně po vyčerpání alokace, by měla dotační podpora pokračovat i v dalších letech, a to finanční podporou z Modernizačního fondu.

Další informace:

Detail výzvy – NPŽP (narodniprogramzp.cz)

V souvislosti s energetickou krizí a snižováním závislosti na ruském plynu je třeba přehodnotit energetickou koncepci, nikoli cíle, které se Česká republika zavázala plnit. Navzdory nepředvídatelné situaci se kabinet Petra Fialy nechystá odložit ani dlouhodobý plán skoncovat do roku 2033 s těžbou uhlí. Jakým způsobem chce ovlivnit zemědělskou politiku a jakými změnami projde hospodaření v krajině? Co čekat od Green Dealu a je na místě obava ze zdražování a propouštění? Bude vláda dotovat nákup elektromobilů? Více ZDE

Čtěte také:

Stane se jedním z nejdůležitějších Čechů při předsednictví EU. Exministr Dusík bude řešit klima

Použitý potravinářský olej nebo pivovarské mláto zamíří většinou do spalovny, kde se využijí jako zdroj energie. Není to však jediná možnost, jak tyto zbytky zužitkovat – mohou dostat další šanci, která byla ještě před pár lety nepředstavitelná. Postarala se o to česká společnost Nafigate Corporation, která patří k české nanotechnologické špičce. Více ZDE

Předkládaný návrh vyhlášky o kontrole provozovaného systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání nahrazuje stávající vyhlášku č. 193/2013 Sb. Důvodem předložení novely vyhlášky je upřesnění transpozice nové evropské směrnice EP a Rady (EU) 2018/844, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, která vznikla v rámci tzv. Zimního balíčku. Tato směrnice mj. upravuje požadavky na inspekce klimatizačních systémů, systémů vytápění a instalaci tzv. automatizačních a řídicích systémů budovy. Některé další úpravy jsou navrženy na základě praktických zkušeností aplikace současného znění platné vyhlášky.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Rozdílová tabulka

• Srovnávací tabulka 1

• Srovnávací tabulka 2

Stav životního prostředí v ČR je pátý nejhorší v Evropské unii. Vyplývá to ze čtvrtého pilíře Indexu prosperity Česka. Ačkoliv se u nás do jeho ochrany investuje 2,7 % HDP, přičemž unijní průměr činí 1,8 %, stále se potýkáme se suchem a vysokými emisemi skleníkových plynů. O trochu více se Čechům daří v omezování produkce komunálního odpadu, kde se ve srovnání s ostatním členy EU nacházíme na 15. místě. Více ZDE

Současné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (dále „nařízení“ nebo „CPR“) stanovuje harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na jednotný trh EU. Cílem nařízení bylo zajistit hladké fungování jednotného trhu a volný pohyb stavebních výrobků v EU prostřednictvím harmonizovaných technických specifikací, které stanoví společný technický jazyk pro zkoušení a deklarování vlastností stavebních výrobků. Revize CPR by měla přispět k dosažení nízkoemisního stavebnictví představeného ve dvou strategických dokumentech Evropské komise Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal, prosinec 2019) a Akční plán pro oběhové hospodářství (Circular Economy Action Plan, březen 2020). Více ZDE

Ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss do konce roku složí funkci a skončí. Oznámil to v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Geuss rezignaci odůvodnil nespokojeností s pokračováním vyšetřování ekologické havárie na řece Bečvě. Podle něj je zde záměr obětovat činitele jako nepohodlného. Pokoušel se o to prý loni i exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Více ZDE

Komise přijala dohodu o partnerství s Českem, v níž se stanoví investiční strategie Česka v rámci politiky soudržnosti v hodnotě 21,4 miliardy eur na období 2021–2027. Fondy politiky soudržnosti budou i nadále podporovat české regiony při prosazování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a plnění priorit EU, jako je ekologická a digitální transformace, včetně čisté dopravy. Tyto fondy rovněž přispějí ke konkurenceschopnému, inovativnímu a udržitelnému růstu a zaměstnanosti v této zemi, jakož i ke zlepšení dovedností a sociálního začleňování. Více ZDE

Tábor hodlá likvidovat komunální odpad v nedaleké Plané nad Lužnicí, kde firma C-Energy plánuje výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu,,takzvané Zevo. Tábor kvůli tomu chce podepsat se společností memorandum. Zevo v Plané nad Lužnicí by mělo fungovat od roku 2026. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k omezení používání nebezpečných látek v elektronice. Pravidla EU omezují používání určitých škodlivých látek v elektrických a elektronických zařízeních s cílem chránit lidské zdraví a životní prostředí a zajistit řádné fungování vnitřního trhu. Iniciativa má zjednodušit a zefektivnit stávající pravidla a zlepšit jejich vymáhání.

Dokument ke stažení:

EU 71_22 Omezení používání nebezpečných látek v elektronice

Ve sbírce předpisů ČR vyšlo Nařízení vlády č. 120/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Nařízen vlády je účinné od 21. května 2022.

Jihokorejský výrobce aut Hyundai Motor Group plánuje investovat ve Spojených státech 5,54 miliardy USD (129,3 miliardy Kč) do výstavby prvního specializovaného závodu na výrobu plně elektrických vozů a baterií. Zahájení výstavby závodu ve státě Georgia má začít na počátku roku 2023. Komerční výroba by se měla spustit v první polovině roku 2025. Roční kapacita závodu má být 300.000 vozů. Vytvořit má zhruba 8100 pracovních míst. Závod je důležitou součástí plánovaných investic Hyundai ve Spojených státech, které mají do roku 2025 činit 7,4 miliardy USD. Stát Georgia očekává, že automobilka přiláká i své dodavatele, kteří by mohli investovat další jednu miliardu USD. Začátkem února Hyundai oznámil, že plánuje do roku 2030 do elektromobilů investovat 19,4 bilionu wonů (zhruba 360 miliard Kč). Cílem automobilky je do roku 2030 dosáhnout podílu na globálním trhu s elektromobily kolem sedmi procent.,

Čtěte také:

Prodej elektromobilů se loni ve světě zdvojnásobil na rekordních 6,6 milionu

Agendy politiky financování udržitelnosti vznikají postupně od roku 2018 v návaznosti na politiky EU a byly dosud pokryty standardními procesy ve státní správě a v rámci stávajících kapacit. S ohledem na nárůst komplexnosti a zásadních dopadů těchto agend je však současný stav vyhodnocen jako akutně nedostatečný a jsou navrhována opatření a další postupy.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

• Příloha

Poslanci Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 17. května 2022 přijali pět klíčových zpráv balíčku „Fit for 55 in 2030“.  Tento přijatý balíček povede k dosažení nezávislosti na drahých a znečišťujících fosilních palivech z Ruska mnohem dříve než v roce 2030 a zahrnuje reformu systému obchodování s emisními povolenkami; širší oblast působnosti a rychlejší implementaci v novém nástroji proti úniku uhlí; přísnější trajektorii, větší transparentnost a menší flexibilitu pro emise skleníkových plynů členských států v jiných odvětvích a nový cíl EU v oblasti propadů uhlíku, který zvýší cíl EU pro snížení emisí do roku 2030 na 57 %. Poslanci EP vyzývají také k úpravě hranic uhlíku (CBAM), aby se zabránilo úniku uhlíku a zvýšily se globální klimatické ambice, mj. dřívější postupné zavádění CBAM a ukončení bezplatných povolenek v EU ETS do roku 2030.

Čtěte také:

REPowerEU: Plán na rychlé snížení závislosti na ruských fosilních palivech a rychlý pokrok v ekologické transformaci, více ZDE

Na úterní v pořadí druhé společné pracovní poradě Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí vedené ministry Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) a Annou Hubáčkovou (za KDU-ČSL) pokračovaly rezorty v debatě o společných ekologických tématech zejména v legislativě.

“Jednou z našich společných snah je podpora agrovoltaiky. Vidíme ji jako příležitost pro zvyšování příjmů českých zemědělců a zároveň posiluje naši ambici v cestě za energetickou soběstačností ČR. Agrovoltaiku považujeme za jeden z obnovitelných zdrojů energie, její místo z pohledu ochrany naší nejcennější půdy si v zemědělství umíme teď představit nad trvalými kulturami - na chmelnicích, ovocných sadech či vinicích. Pokud jsou FV systémy budovány na půdě patřící do zemědělského půdního fondu, je nutno splnit podmínky ochrany půdy definované zákonem, MŽP proto pracuje na přípravě novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, abychom sadařům i pěstitelům chmele a vína mohli otevřít tyto zcela nové možnosti,” zdůrazňuje ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly je dobrou zprávou, že MŽP hledá cestu, aby pro projekty na instalaci agrovoltaik ve vybraných případech nebyla nutná platba za odvody. „Tím se zemědělcům podstatně zlevní náklady na celkovou investici, a navíc využijí dotací na fotovoltaiku. Věřím, že celou věc se nám podaří oboustranně vyladit i v nadcházejícím připomínkovém řízení k návrhu novely,“ řekl ministr Nekula.

Oběma rezortům se daří také společné kroky v boji proti suchu, ať už to je navázání na činnost komise Voda-Sucho, příprava koncepčních materiálů jako je metodika k renaturacím vodních toků nebo práce na Národním plánu na zvládání sucha.

„Jsme úspěšní i v řešení konkrétních opatření proti suchu, můžu jmenovat například přípravu vodního díla Skalička, kam s ministryní Hubáčkovou zamíříme tento týden, nebo naši spolupráci při navýšení hladin Novomlýnských nádrží s realizací přírodě blízkých opatření. Ukazuje se, že takové projekty pomáhají i živé přírodě, v tomto případě zlepšení stavu populace chráněného rybáka obecného,“ uvedl Nekula. V propojení obou rezortů se rozbíhá i příprava závlahových soustav na Hustopečsku.

Ministerstvo životního prostředí dále informovalo o přípravách procesu zřízení dvou nových národních parků, a to Národního parku Křivoklátsko a Národního parku Soutok na Moravě a Dyji, kde v obou případech je nezbytná součinnost se Státním podnikem Lesy ČR. Na společné pracovní poradě se také debatovalo o Společné zemědělské politice, problematice vybraných druhů zvláště chráněných živočichů, přípravě novely vodního zákona nebo novely vyhlášky o náhradách újmy včetně ulehčení od byrokratických zátěží pro zemědělce i o dalších krocích v implementaci protierozní vyhlášky.