Hlavní město Praha prostřednictvím své společnosti Pražské služby získalo bioplynovou stanici a navazující rozvojové pozemky v Chrástu u Poříčan. Praha tak bude mít jako první velké město v Česku vlastní řešení pro zpracování bioodpadu z domácností a gastroodpadu z jídelen a restaurací. Bioplynová stanice promění bioodpad na bioplyn, který bude předáván po úpravě na biometan přímo do plynové sítě a využíván například pro pohon nákladních aut městských společností. Vedle toho vznikne digestát, který je využíván jako hnojivo. Hlavní město tak přispěje také ke snižování závislosti na plynu z Ruska.

Hlavní město Praha získáním bioplynové stanice významně přispívá k plnění svého Klimatického plánu do roku 2030 a Strategie přechodu na cirkulární ekonomiku. Zároveň se jedná o nezbytný krok ke splnění požadavků nového zákona o odpadech pro třídění a recyklaci komunálního odpadu, tedy i gastroodpadu. Do roku 2030 Praha musí více než zdvojnásobit množství vytříděného a využitého komunálního odpadu. Dnes je vytříděno přibližně 31 %, již v roce 2025 to má být podle zákona 60 %, v roce 2030 pak 65 %.  Bioodpad včetně tzv. kuchyňských odpadů a odpadů z jídelen (gastroodpadu) je přitom nejvýznamnější složkou komunálního odpadu.

„Praha v současnosti nemá zařízení na efektivní využití biologicky rozložitelných odpadů, které tvoří významnou část, až 40 procent, z produkovaného směsného odpadu na území Prahy. Kompostovat lze pouze rostlinnou část těchto odpadů. Právě bioplynová stanice je zařízení, které využije zajímavý energetický a materiálový potenciál komplikovaně kompostovatelného bioodpadu,“ říká náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Jana Plamínková a dodává: „Od začátku roku 2022 si mohou pražské domácnosti bezplatně objednat hnědé popelnice na biodpad. Podle našich dat mohou domácnosti do těchto popelnic vytřídit až jednu třetinu komunálního odpadu. Tím si také mohou snížit objem nebo frekvenci vývozu svých černých popelnic, a tedy uspořit peníze.“

S ohledem na nutné stavební úpravy bioplynové stanice, která v současné době funguje jako převážně zemědělská, hlavní město plánuje do 1,5 až 3 let zahájení zpracovávání gastroodpadů a odpadů z hnědých popelnic. Nyní bioplynka využívá tzv. technologii mokré anaerobní fermentace, která po rekonstrukci technologie a navýšení kapacity umožní zpracování 25 až 30 tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu ročně.

„Nákupem vlastní bioplynové stanice pak chceme vyřešit, co s tímto vytříděným odpadem. Gastroodpad obsahuje živočišné zbytky a další příměsi, které bude možné v bioplynové stanici přeměnit na tzv. bioplyn. Tento bioplyn je pak možné po úpravě vtláčet do plynové distribuční sítě a využívat například pro pohon automobilů ve formě BioCNG,“ vysvětluje investici do bioplynové stanice Jana Plamínková.

Rozvojové pozemky navazující na areál bioplynové stanice umožňují postavit i další potřebné provozy spojené s odpadovým hospodářstvím hlavního města. Vzhledem ke kapacitě, kterou Praha pro zpracování gastroodpadů bude v budoucnu potřebovat, se nabízí prostor pro další bioplynovou stanici s využitím technologie polosuché fermentace a pro kompostárnu.

„Při zpracování gastroodpadů z hlavního města jsme nyní kapacitně i cenově závislí na externích koncových zařízeních ve Středočeském a Ústeckém kraji. Od akvizice bioplynové stanice v Chrástu si slibujeme garantovanou zpracovatelskou kapacitu, a tudíž i vyšší míru soběstačnosti. Díky tomu a díky kratší dojezdové vzdálenosti svozových vozů než v současnosti budeme schopni pro Prahu dlouhodobě zajistit efektivnější využití gastroodpadů,“ popisuje tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana a doplňuje: „Hlavní město bude mít svoji komunální bioplynovou stanici, zařadíme se tak mezi významná evropská města jako Vídeň, Oslo či Milano, kde jsou tato zařízení nedílnou součástí městského ekosystému nakládání s odpady.“

Nákup bioplynové stanice a rozvojových pozemků v Chrástu se ukázal jako nejvhodnější varianta z hlediska času, nákladů i efektivity investice. Praha jej uskutečnila prostřednictvím své společnosti Pražské služby zvýšením základního kapitálu Pražských služeb o částku 159 milionů korun. Toto zvýšení schválilo Zastupitelstvo hlavního města na svém červnovém jednání.

„Jsem přesvědčena, že ve světle aktuálních geopolitických událostech a války na Ukrajině význam bioplynových stanic v budoucnu poroste, a to s ohledem na očekávané omezení dodávek zemního plynu z Ruska. Bioplynové stanice se tak stanou jedním z nástrojů, které v budoucnu mohou částečně pokrýt výpadek těchto dodávek,“ uzavírá Jana Plamínková.

Pražská Knihovna věcí půjčuje lidem za malý poplatek nejrůznější vybavení. Za 50 až 300 korun si v ní mohou půjčit předměty jako stany, fotoaparáty nebo šicí stroje. Šetří tak nejen peněženky, ale i životní prostředí. „Věcí je na světě nekonečně mnoho. Chceme pomoci tomu, aby měli lidé alternativu a nemuseli jít do obchodu a koupit si tu danou věc, když jí potřebují třeba jenom jednou,“ říká Petr Žabka, jeden ze zakladatelů knihovny. Více ZDE

Při horkém počasí ve městech pomáhají listnaté stromy, které dokážou ochlazovat ulice. Také poskytují stín, zadržují vodu a čistí ovzduší. Například jen v ulicích Prahy jich roste zhruba 100 tisíc. Řada stromů ale kvůli špatným podmínkám zmíněné funkce neplní. Zlepšit to má nový manuál Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, na kterém pracovali odborníci. Více ZDE

Cena emisních povolenek v Evropské unii se vyšplhala na rekordních 99,22 eura (zhruba 2450 Kč) za tunu. Informovala o tom agentura Bloomberg. Upozornila přitom, že elektrárny a továrny v EU nyní v důsledku omezených dodávek zemního plynu více využívají uhlí a ropu.

Krátce před 17:00 SELČ se cena povolenek pohybovala v těsné blízkosti 98 eur za tunu. Proti čtvrtku tak vykazovala nárůst zhruba o dvě procenta.

Produkce elektřiny z uhlí vytváří dvojnásobné množství emisí oxidu uhličitého než produkce z plynu, takže vyžaduje více emisních povolenek. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve čtvrtek uzavřela na rekordních 241 eurech za megawatthodinu. Situace na trhu s plynem se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu, na což Evropská unie reagovala sérií protiruských sankcí.

Na další maxima se tento týden v Evropě vyšplhaly také ceny elektřiny. Na trhu kvůli omezeným dodávkám plynu panují obavy, zda Evropa dokáže v zimě vyrobit dostatek elektrické energie. Růst cen energií tlačí v evropských zemích vzhůru inflaci a zvyšuje náklady domácností i podniků.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Zajímá Vás práce v cirkulárním odpadovém hospodářství, hledání nových cest a způsobů jak nakládat s odpady v rostoucí mezinárodní firmě? Podívejte se na pracovní nabídky: Waste Management & Circular Economy Expert / Circular Waste Management Consulting - Junior  / Circular Waste Management Consulting - Senior

Technologický startup Reep Technologies původem z Tel Avivu vynalezl způsob, jak z potištěného papíru odstranit inkoust a zároveň ho nepoškodit. Zeleným laserem odtištěné archy mohou po zpracování rovnou zamířit do dalšího kola tisku. Vyčištěný papír se do oběhu může vrátit i desetkrát. Více ZDE

Platnost certifikátu biopotravin nebo bioproduktů se prodlouží až na 26 měsíců. Zároveň se zvýší horní hranice peněžité pokuty za klamání spotřebitele v souvislosti s prodejem výrobků označených tak, že pocházejí z ekologického zemědělství. Poskytovatelé připojení k internetu budou mít novou povinnost blokovat přístup k webovým stránkám nabízejícím nebezpečné potraviny. Počítá s tím novela zákona o ekologickém zemědělství, více ZDE

Ceny energií v Evropě lámou rekordy. Kontinent do toho spalují horka a požáry způsobené klimatickou změnou. V Německu, zdá se, nalezli část řešení těchto problémů. Krizím čelí skrze komunitní energetiku. Čisté zdroje v rukou lidí šetří peníze, ale i klima. Redakce iDNES.cz přináší druhou část reportáže z Bavorska. Více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo I. výzvu v aktivitě Úspory energie z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Pro malé a střední podniky (MSP), ale i velké podniky, je připraveno celkem 10 miliard korun. Žádosti o podporu lze podávat od 1. září 2022 a na projekt je možné získat dotaci až ve výši 200 milionů korun. Vyhlášena zároveň byla i výzva z OP TAK, která podpoří větrné elektrárny.

„V době energetické války ze strany Ruska, která vede k navyšování cen energií, jsou úspory energií naprostou nezbytností. A cílem této výzvy je dosáhnout právě toho, proto jsme na první výzvu k rozvoji úspor alokovali 10 miliard korun. Z evropských prostředků tak můžeme podpořit podnikatele v přechodu na energeticky úspornější způsoby výroby, při instalaci obnovitelných zdrojů energie, využívání odpadní energie, zateplení podnikatelských budov či výměně oken,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Žadatelem ve výzvě Úspory energie může být malý a střední podnik nebo velký podnik. V oblasti železniční dopravy může být žadatel i subjekt až ze 100 % vlastněný veřejným sektorem anebo státní organizace. Míra podpory podle typu podniku a regionu NUTS se pohybuje od 35 % do 65 %. Dotace na projekt je poskytována minimálně ve výši 0,5 milionu korun a maximálně do výše 200 milionů korun. Podpora na náklady na energetický posudek, projektovou dokumentaci pro stavební povolení a výběrové řízení bude poskytována v režimu de minimis. Maximální výše způsobilých výdajů na organizaci výběrových řízení může činit 80 tisíc korun.

„Věříme, že ze strany podnikatelů bude poptávka po projektech na úspory energie vysoká a že realizace výzvy přispěje ke zvýšení odolnosti podnikatelských subjektů vůči růstu cen energií, ale i k naplnění klimaticko-energetických cílů ČR, jako je například naplnění cíle úspor podle evropské směrnice o energetické účinnosti,“ říká náměstek pro EU fondy Marian Piecha.

Jedná se o průběžnou (nesoutěžní) výzvu s příjmem žádostí o podporu od 1. září 2022 do 30. listopadu 2023. Zájemci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace (API), která pomáhá žadatelům s přípravou žádostí o dotaci a s administrací projektu.

Spolu s výzvou Úspory energie byla 15. srpna 2022 vyhlášena výzva Obnovitelné zdroje energie, specificky zaměřená na větrné elektrárny. Alokace v této výzvě je 500 milionů korun. Žadatelem může být malý a střední podnik nebo velký podnik a na projekt může získat dotaci až ve výši 15 milionů EUR. Míra podpory je podle typu podniku a regionu NUTS v intervalu 50 % až 80 %. Jedná se rovněž o průběžnou výzvu, u které bude probíhat příjem žádostí od 8. září 2022 do 1. února 2024.

Podrobné parametry výzvy na Úspory energie jsou zde, podrobnosti k výzvě Obnovitelné zdroje energie – větrné elektrárny najdete na tomto odkazu.

Česko do dvou měsíců zakáže výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Počítá s tím zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, který podepsal prezident Miloš Zeman, informoval dnes Hrad. Zákaz začne platit s účinností zákona, tedy prvním dnem druhého kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Plastové lahve budou muset být ze 30 procent z recyklátu.

Změny se měly do českého právního řádu dostat už loni v červenci. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá Sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat.

Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky, mezi něž patří také nápojová míchátka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky a krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu. Podle ministerstva životního prostředí by se tak měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 miliardy kusů. K vybraným jednorázovým výrobkům, které se zakážou, už existuje řada opakovaně použitelných alternativ.

Zákon také zavádí požadavky na část výrobků z plastu. V případech určitých produktů, například hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových výrobků s filtry, musí výrobci uživatele informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit. Výrobci některých produktů také musí uživatele upozornit na dostupnost opakovaně použitelných alternativ. Výrobci budou muset také označovat výrobky z plastů jednotným značením. Týkat se to bude cigaret s filtry, samostatných filtrů, vlhčených ubrousků, hygienických pomůcek a kelímků.

Zákon posiluje rovněž takzvanou rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci cigaret se mají podílet na nákladech za úklid cigaretových nedopalků a jiného plastového odpadu v obcích. Spolupráce výrobců s obcemi by měla fungovat prostřednictvím kolektivních systémů, obce tak získají peníze na úklid. Do roku by výrobci měli takto pomoci podle poslaneckých úprav minimálně 30 procentům obcí, do dvou let 60 procentům a do tří let alespoň 90 procentům obcí.

Plnění nového zákona mají kontrolovat Česká obchodní inspekce, Státní potravinářská a zemědělská inspekce a krajské hygienické stanice.

Návrh také obsahuje cíle pro zpětný odběr plastových nápojových obalů. V roce 2025 to má být 77 procent hmotnosti obalů uvedených v daném roce na trh nebo do oběhu, v roce 2029 až 90 procent. Česko už nyní podle poslankyně ANO a bývalé náměstkyně ministra životního prostředí Bereniky Peštové třídí zhruba 80 procent nápojových PET lahví, což je jeden z nejlepších výsledků v Evropské unii.

Ministerstvo uvedlo, že na podporu přechodu na alternativy jednorázových plastových výrobků v poslední dotační výzvě dalo 60 milionů korun. Z nového programového období Operačního programu Životní prostředí pro období let 2021 až 2027 půjde na podporu přechodu na oběhové hospodářství 7,1 miliardy korun.

Poslanci v novele snížili na polovinu pokuty, které by hrozily výrobcům za porušení zákona. Maximální pokuta deset milionů korun se tak snížila na pět milionů korun. Senátoři tuto úpravu ponechali beze změn.
Plastové lahve budou muset být ze 30 procent z recyklátu

Plastové nápojové lahve bude nutné do roku 2025 vyrábět z jedné čtvrtiny z recyklovaného plastu, v roce 2030 až z 30 procent. Nádoby do objemu tří litrů s víčky z plastu budou muset mít tyto uzávěry připevněné k výrobku. Podepsal to prezident Miloš Zeman v rámci novel, které souvisejí se zákazem některých jednorázových plastových výrobků. O podpisu informoval Hrad na webu.

Předloha nezavádí povinné zálohování PET lahví, které prosazuje iniciativa výrobců nápojů, podle nichž bez tohoto opatření nebude možné naplnit cíl EU zvýšit zpětný odběr do roku 2029 až na 90 procent hmotnosti tohoto typu obalů uvedených ročně do oběhu. Podle společnosti Eko-kom, která v Česku organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů, se tříděním do speciálních nádob daří z trhu v ČR sebrat více než 80 procent použitých PET lahví.

Novela však zálohování plastových lahví ponechává dobrovolné. "Dobrovolný systém ale nezajistí pozitivní dopady plošného zálohového systému, jako jsou vysoká míra sběru k recyklaci nebo snížení množství pohozených nápojových obalů," sdělila už dříve ČTK mluvčí Iniciativy pro zálohování Kristýna Havligerová. Iniciativa se podle ní bude snažit prosadit samostatný zákon, který by zavedl povinné zálohování PET lahví a také plechovek.

Kritici povinného zálohování upozorňují na to, že by zálohované plastové lahve musely být před dalším použitím přetavené na nové stejně jako nyní lahve ze sběrných kontejnerů.

Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o rozsáhlých investicích do ochrany klimatu a zdravotnictví. Klimatický balíček pošle 369 miliard dolarů (8,9 bilionu korun) do obnovitelných zdrojů energie a na snížení emisí, podle listu The Guardian představuje dosud nejvýznamnější úsilí USA v boji proti klimatické krizi. Odborníci odhadují, že zákon by mohl do roku 2030 vést ke snížení emisí v USA přibližně o 40 procent ve srovnání s úrovní z roku 2005, píše list. Norma také omezuje ceny některých léků a zavádí minimální daňovou sazbu pro velké společnosti. Více ZDE

Vzniknou nová re-use centra, sběrné dvory, systémy pro třídění nebo třídicí linky. Aktuální balíček vyhlášených výzev z Operačního programu Životní prostředí 2021-2027 se soustředí jak na projekty v sektoru oběhového hospodářství, tak i na podporu aktivit v oblasti zvyšování kvality ovzduší. Pro uchazeče je ve čtyřech nových výzvách nachystána částka okolo 3,5 mld. korun, z toho rovná miliarda poputuje na efektivní nakládání s odpady.

„Dotacemi umožníme vznik nových re-use center, sběrných dvorů, třídicích linek a také například podpoříme výstavbu a modernizaci zařízení pro materiálové či energetické využití odpadů. Jediným smysluplným směrem v oblasti udržitelného nakládání s odpady jsou pro nás cirkulární řešení,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Urychlení přechodu na oběhové hospodářství, které dokáže účinně využívat zdroje, je jednou z hlavních oblastí v novém programovém období OPŽP. Svědčí o tom i šíře podporovaných aktivit. Aktuálně otevřené výzvy se soustředí na výstavby nových či modernizace stávajících sběrných dvorů v podobě navýšení jejich kapacity. Podpory se dočkají rovněž systémy pro separaci a oddělený sběr a svoz komunálního odpadu a odpadu podobného komunálnímu odpadu (biologicky rozložitelný komunální odpad, plasty, papír, sklo, kovy, textil, objemný odpad a nápojové kartony). O dotace na tato opatření mohou žádat obce, městské části hlavního města Prahy, dobrovolné svazky obcí nebo obchodní společnosti a družstva 100% vlastněné veřejnoprávními subjekty.

„Součástí těchto projektů může být navíc i infrastruktura na předcházení vzniku odpadů, tedy například pořízení domácích kompostérů pro občany. Musí se však jednat o minoritní část projektu (méně než 50 procent způsobilých nákladů projektu). Samostatnou výzvu na předcházení vzniku odpadů včetně dotací na zmiňované domácí kompostéry chystáme na prosinec tohoto roku,“ vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Nově vyhlášené výzvy ze specifického cíle 1.5 „Oběhové hospodářství“ se rovněž týkají třídicích a dotřiďovacích linek pro separaci ostatních odpadů, odpadových bioplynových stanic a zařízení k nakládání s nebezpečnými odpady včetně zdravotnických odpadů.

Další dvě výzvy se vztahují ke specifickému cíli 1.6 „Příroda a znečištění“ a primárně jsou určeny na podporu projektů, které řeší kvalitu ovzduší prostřednictvím snižování emisí ze stacionárních zdrojů. Podpora je určena i na snížení emisí amoniaku z chovu hospodářských zvířat a omezování prašnosti z plošných zdrojů. O dotaci je možné žádat i na aktivity spojené s pořízením či modernizací systémů pro posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění.

Dokumenty k novým výzvám:

• 4. výzva – Udržitelné nakládání s odpady
• 12. výzva – Stacionární zdroje znečišťování ovzduší
• 13. výzva – Systémy pro posuzování znečištění ovzduší
• 14. výzva – Třídění a dotřiďování odpadů

Příspěvek na nové čistírny odpadních vod, včetně domovních čistíren pro jednotlivé domy, nebo na jejich modernizaci, výstavbu vodovodů, kanalizace a úpraven pitné vody, nabízí právě otevřené výzvy z nového Operačního programu Životní prostředí. Více ZDE

„Kdysi krásná, kdysi módní, kdysi nová, na smetišti polobotka semišová,“ zpívá oblíbené duo Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř a každý, jehož život v dětství tito dva naplňovali, si vzpomenou na tklivou píseň smutné semišové boty na smetišti, která hledá druhou do páru. Děti budoucnosti možná budou muset poslouchat docela jiné písničky. Ve světě se totiž začínají otevírat obchody, které nabízejí použité zboží. Druhý teď otevřel i ve Vídni. Více ZDE

Odbor odpadů MŽP vydal nové metodické sdělení k nakládání s opětovně použitými dřevěnými výrobky ošetřenými kreosotovými oleji, zejména s použitými dřevěnými železničními pražci, mostnicemi nebo sloupy (ošetřenými před 31. 12. 2002) pro jiný než původní účel, ke kterému byly vyrobeny, ve smyslu platných právních předpisů. Více ZDE

Masarykova univerzita dosáhla na konci července nevídaného úspěchu, když Evropská komise rozhodla o realizaci projektu DiMiC, plným názvem Digitalised Value Management for Unlocking the potential of the Circular Manufacturing Systems with Integrated Digital Solutions, zaměřeného na rozvíjení procesů cirkulární ekonomiky s využitím nejmodernějších technologií jako jsou internet věcí, strojové učení nebo rozšířená realita. Řešitelkou čtyřletého projektu s rozpočtem téměř šest milionů Eur, v přepočtu skoro 150 milionů Korun, je docentka Alena Klapalová z Katedry podnikového hospodářství Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Více ZDE