Evropská komise zastoupená komisařem pro vnitřní trh Thierry Bretonem dnes podepsala společné prohlášení s 20 evropskými výrobci elektrolyzérů, ve kterém se zavazují zvýšit do roku 2025 desetinásobně výrobu elektrolyzérů v EU. Ty jsou nezbytnou součástí výroby zeleného vodíku, přičemž tento závazek by měl pomoci s navýšením roční výroby vodíku z obnovitelných zdrojů na 10 milionů tun do roku 2030. Společné prohlášení je k dispozici ZDE.

Evropské firmy už mohou nahlédnout do návrhu standardů pro reporting o udržitelnosti, podle kterých budou v příštích letech reportovat. Návrh vypracovala projektová pracovní skupina za účasti dvou zástupců Frank Bold - vedoucího sekce odpovědných firem Filipa Gregora a Joanne Houston z bruselské kanceláře Frank Bold. Oba experti se budou na vývoji standardů pro reporting o udržitelnosti dále podílet v rámci nově vzniklé struktury EFRAG.

Projektová pracovní skupina dokončila svou práci na přípravě standardů na konci dubna 2022 a publikovala předběžné návrhy standardů, které může do 8. srpna 2022 připomínkovat veřejnost. Ve finalizaci standardů bude nyní pokračovat nově vzniklá struktura EFRAG.

Očekává se, že  závazné standardy budou finálně přijaty v první polovině příštího roku, firmy budou o udržitelnosti podle těchto standardů reportovat od roku 2024.

To platí pro společnosti na evropském vnitřním trhu. Jelikož ale ESG data vyžadují investoři po celém světě, chystají se standardy pro reporting o udržitelnosti také na globální úrovni.

Spolu s tvorbou standardů pokračují v Evropské unii vyjednávání o směrnici o reportingu o udržitelnosti (CSRD) mezi Radou EU, Evropským parlamentem a Komisí. Definitivní podoba směrnice bude známá pravděpodobně na konci května 2022. Podle původního návrhu Komise by měla rozšířit reportovací povinnost na všechny velké firmy nad 250 zaměstnanců a malé a střední podniky kótované na burze.

A co dělat s nízkými průtoky českých řek, které způsobil nedostatek sněhu v zimě i málo srážek na jaře? Poslechněte si středeční polední publicistiku Českého rozlasu s Věrou Štechrovou (od 12min 21s), hostem k tématu byl ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo, záznam ZDE

INCIEN spolu se svými partnery v rámci evropského projektu Erasmus+ INCEPPP vydává metodiku cirkulárních nákupů, určenou nejen pro veřejné zadavatele, ale i pro soukromý sektor. Cirkularita v nakupování je klíčový krok pro nastartování cirkulární ekonomiky v praxi. Cílem metodiky je inspirovat její uživatele k udržitelnějšímu smýšlení a zacházení s ubývajícími přírodními zdroji. Podrobnosti a metodika ke stažení ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlašuje výzvu na podporu cirkulární ekonomiky – úspory vody v průmyslu z Národního plánu obnovy. Pro průmyslové podniky je připravena 1 miliarda korun z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.

Dokument ke stažení:

• Výzva I_NPO Úspory vody [pdf, 372 kB]

• Příloha 1 Příručka ke způsobilým výdajům [pdf, 297 kB]

• Příloha 2 Podpořitelné projekty [pdf, 155 kB]

• Příloha 3 Podnikatelský záměr [pdf, 181 kB]

• Příloha 4 Kritéria formálních náležitostí, přijatelnosti a věcného hodnocení [pdf, 233 kB]

• Příloha 5 Pravidla pro žadatele a příjemce [pdf, 3427 kB]

• Příloha 6 Vodní audit [pdf, 1254 kB]

• Příloha 7 Prohlášení k žádosti o podporu [xlsx, 52 kB]

• Příloha 8 Formulář pro posouzení podniku v obtížích [xlsx, 54 kB]

• Příloha 9 Plná moc [docx, 30 kB]

• Příloha 10 Substituční plná moc [docx, 30 kB]

Ve Sbírce předpisů vychází vyhláška č. 110/2022 Sb. o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů a kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy. Vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie a upravuje druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny, způsoby využití podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla a biometanu, rozsah uchovávaných dokumentů a záznamů o použitém palivu při výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a biometanu a o způsobu výroby tohoto paliva,    podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na energetickém obsahu komunálního odpadu, kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy a suroviny vymezující pokročilý biometan.

Evropský parlament přijal plenárním zasedání svou pozici k návrhu na zavedení jednotného nabíjecího portu USB-C pro elektronické přístroje, konkrétně pak chytré telefony, tablety, digitální fotoaparáty, sluchátka, přenosné reproduktory a herní konzole. Cílem je, aby si spotřebitelé nemuseli při nákupu nového přístroje zároveň kupovat novou nabíječku a také aby nemuseli mít několik nabíječek pro různé přístroje. Kromě toho je cílem návrhu také snížit elektronický odpad, jelikož nabíječky již nebudou muset být součástí nově koupeného přístroje.

Výjimka by se vztahovala na produkty, které jsou příliš malé na to, aby měly USB-C port, jako jsou např. chytré hodinky či některé sportovní vybavení. Europoslanci požadují, aby výrobci na obalech uváděli možnosti nabíjení výrobku a také aby se do konce roku 2026 vytvořila pravidla zajišťující kompatibilitu bezdrátového nabíjení. Finální podobu návrhu nyní začne Parlament projednávat s Radou.

Zdroj: CEBRE

Město Jičín realizuje odpovědné zadávání svých zakázek s ohledem na strategickou vizi města již delší dobu.  Nyní se zavázalo vytvořit strategii, kterou by se měly řídit jídelny ve školách. Město Jičín chce v oblasti stravování  maximálně podporovat zejména snahy o zdravou a udržitelně vyprodukovanou stravu z důvodů zdravotních, ekologických, vzdělávacích, ekonomických, sociálních nebo kulturních, a to i s cílem dalšího snížení plýtvání. Více se dozvíte ZDE

Čtěte také:

INCIEN vydává metodiku cirkulárního veřejného i soukromého nakupování

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/692 ze dne 16. února 2022, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, vstoupí v platnost koncem května 2022.

Nové nařízení mění přílohu VI nařízení CLP, tj. seznam harmonizovaných klasifikací, do kterého se vkládá 39 nových položek (např. bromid amonný, propylbenzen, benzofenon a bisfenol S). Dále bylo aktualizováno 17 položek (např. trichlorsilan, oxid vanadičný a bisfenol A) a zrušena byla harmonizovaná klasifikace a označení jedné látky.

Dodržování nových harmonizovaných klasifikací bude pro látky a směsi požadováno od 23. listopadu 2023, lze jej však použít i před tímto termínem.

Text nařízení v české i anglické verzi naleznete v příloze této aktuality.

Dokument ke stažení:

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/692

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/692 [EN]

Zdroj: MPO

"Jediný zdroj, který dnes může bez závislosti na plynu dodávat teplo, je SAKO spalovna u Brna, která je schopna temperovat na 15 stupňů. A to ještě jenom centrum Brna. To znamená, že ty havarijní scénáře jsou docela složité. Přímotopy, které teplárna pořizuje, není schopna utáhnout. Ani distribuční síť. To prostě možné úplně není," uvedl bývalý premiér Topolánek ve Dvaceti munut Radiožurnálu, celý rozhovor ZDE

Fenomén ESG (environment/social/governance) rozhodně neskončí v důsledku současné geopolitické situace ani případné ekonomické krize. Kritéria udržitelného byznysu a nefinanční reporting se postupně stanou běžnou součástí výročních zpráv téměř všech firem, shodli se na odborné konferenci Jak přežije ESG v krizové době zástupci firem i státu. Více ZDE

Předkládaná statistická zpráva obsahuje finální data o hrubé výrobě elektřiny a dodávkách tepla podle jednotlivých paliv a bilanci dodávek elektřiny a tepla do jednotlivých sektorů národního hospodářství v letech 2010–2020. Statistické údaje publikované v této zprávě jsou připraveny v metodice Eurostatu tak, aby byla zajištěna plná kompatibilita dat s materiály Evropské komise. Tato data jsou následně podkladem pro Souhrnnou energetickou bilanci ČR (SEB). Zdrojem dat jsou statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu a Českého statistického úřadu.

Dokumenk ke stažení:

Vývoj hrubé výroby elektřiny a tepla k prodeji v letech 2010–2020 [pdf, 1122 kB]

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, se zaměřuje na změnu právní úpravy řešení havárií mimořádného rozsahu a zpřísnění sankcí na úseku havárií, nedovoleného vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek a nakládáním se (zejména nebezpečnými) závadnými látkami.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Platné znění

• RIA

Green Deal je mrtvý, zaznívalo v prvních dnech po ruském útoku na Ukrajinu. Teď je ale jasné, že opak je pravdou. Politici napříč Evropou se shodují, že právě Zelená dohoda je cesta, jak se zbavit závislosti na ruských fosilních palivech a je třeba ho urychlit. V první díle podcastu Pod Proudem, který připravuje Svaz moderní energetiky s Aliancí pro energetickou soběstačnost a za podpory obnovitelne.cz, o tom debatovali Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a Luděk Niedermayer, europoslanec za TOP 09.

Evropa potřebuje výrazně a rychle posílit podíl energie z obnovitelných zdrojů a snížit výrazně spotřebu fosilních paliv, aby se co nejrychleji zbavila nutnosti nakupovat ropu a zemní plyn v Rusku. Zejména u zemního plynu je Evropa na východních dodávkách z velké části závislá a jejich zastavení by pocítily země především ve střední a východní Evropě, mezi nimi i Česká republika.

Česká vláda proto musí chystat scénáře, jak závislost na ruských dodávkách co nejdříve snížit, a jak pokrýt případné výpadky dodávek. Klíčovou garancí by měla být podle europoslance Luďka Niedermayera evropská energetická unie, která by měla zajistit, že žádná evropská země nezůstane zcela bez potřebných surovin. Česko také musí zrychlit budování fotovoltaických elektráren a dalších zdrojů energie, soustředit se na úspory energie a motivovat byznys i domácnosti, aby se co nejvíce zapojily.

Zelená dohoda bude klíčovou agendou i pro české předsednictví Evropské unii, které startuje 1. července. Na programu bude především projednávání a schvalování závazků z dohody Fit for 55 a jednání o jeho případných změnách. Jak může svoji energetickou soběstačnost posílit Česko? Jak transformovat energetiku bez dramatických sociálních dopadů? A jak by mělo Green Deal pojmout Česko během předsednictví EU? Poslechněte si nový podcast Pod Proudem, který pro vás připravuje Svaz moderní energetiky s Aliancí pro energetickou soběstačnost. V dalším díle, který bude online v polovině května, se můžete těšit na rozhovor s Kamilem Čermák, předsedou představenstva a generálním ředitelem ČEZ ESCO a Martinem Hausenblasem, spolumajitelem společnosti Adler.

Pod proudem najdete v podcastových aplikacích: SPOTIFY / APPLE / GOOGLE

Téma energetické svobody Svaz moderní energetiky ve spolupráci s dalšími asociacemi zpracoval do podoby společné výzvy EnergetickaSvoboda.CZ. Iniciativa navrhuje 12 impulsů, kterými lze urychlit renovaci budov, výrobu domácího zeleného plynu, osazení střech solárními panely či usnadnit rozvoj větších projektů obnovitelných zdrojů energie, mezi nimi i agrivoltaiky. Druhá část výzvy pak míří přímo k domácnostem, firmám a obcím. Již se současnými možnostmi se může každý zamyslet, co lze udělat pro zlepšení jeho energetické bezpečnosti.

Stávající systém třídění PET lahví a plechovek neodpovídá současným ani budoucím potřebám, a navíc není v souladu s evropskými pravidly. Nemotivuje dostatečně výrobce, aby používali lépe recyklovatelné obaly, ani nepomáhá tomu, aby se hledaly způsoby pro další využití širší škály materiálů. Zálohový́ systém na PET lahve a plechovky může pomoci tento stav narovnat. Navíc přispěje k omezení odpadu pohozeného na volných prostranstvích a umožní obalový materiál zachovat v uzavřeném koloběhu pro opakovanou recyklaci. Rozpočty měst a obcí přitom téměř nezatíží. Zavedení zálohového systému na nápojové obaly již podporují čtyři z pěti Čechů.

„Systém sběru a třídění nápojových obalů se přežil. Neumí vysbírat dostatečné množství obalů, abychom splnili evropské cíle. Hlavně však neumí zajistit jejich recyklaci a opakované využití v nových obalech. Výsledkem je žalostná situace, kdy v Česku recyklujeme pouze 42 % plastů a zbytek končí na skládce či ve spalovně,“ uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, a dodává: „Sběr a recyklaci nápojových obalů je potřeba zásadně zlepšit. Vyžaduje to od nás i evropská legislativa.“

Již 12 evropských zemí našlo řešení v podobě zálohového systému, kdy obalové materiály cirkulují v uzavřeném koloběhu. Úspěšné systémy zálohování jsou postaveny na široké dostupnosti sběrných míst a vedou k zásadnímu snížení množství pohozeného odpadu na volných prostranstvích obcí a měst. Právě města a obce jsou klíčovou součástí zálohového systému.

„Současný systém je potřeba narovnat. PET lahve nyní každý rok více než čtvrt miliardou korun dotují sběr a třídění jiných typů plastů. Systém tak nemotivuje výrobce, kteří uvádí na trh jiné typy obalů, aby hledali lépe recyklovatelné alternativy. Nemotivuje ani provozovatele třídících linek, aby třídili a hledali další využití i pro jiné typy plastů než PET lahve. Pokud něco neuděláme, i nadále bude většina obalů končit na skládce nebo ve spalovně. Zálohový systém s tím může významně pomoci,“ uvádí Havligerová.

Důležitou roli PET lahví vůči ostatním typům plastových obalů v systému financování sběru a třídění odpadu potvrdila dopadová studie, kterou s podporou Iniciativy pro zálohování zpracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA). Primárním cílem studie bylo získat objektivní data o dopadech plošného zálohového systému PET lahví a plechovek na rozpočty municipalit. Důležitou zprávou je, že podle dat ze studie zálohování nebude mít takřka žádný dopad na rozpočty měst a obcí.

„V delším horizontu lze očekávat navýšení celkových nákladů obcí a měst v souvislosti se zavedením zálohového systému na PET lahve a plechovky pouze o 0,053 %, což znamená nárůst nákladů v průměru o 17 korun na občana a rok z rozpočtů obcí a měst. Tento potenciální scénář předpokládá přenesení nákladů spojených s absencí PET lahví a plechovek v současném systému sběru a třídění na města a obce,“ vysvětluje Aleš Rod, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz. „Ekonomické dopady zavedení zálohového systému na rozpočty měst a obcí skutečně nejsou kritickou bariérou zavedení systému záloh,“ dodává Rod. Zálohový systém přitom na rozdíl od toho stávajícího zajistí, že z PET lahve vznikne opět nová lahev a z plechovky nová plechovka.

Analýzu zpracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz na základě veřejně dostupných dat, dat poskytnutých autorizovanou obalovou společností EKO-KOM a s poskytnutím součinnosti Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR. Analýza srovnávala stav v roce 2020, kdy nejsou dosaženy cíle EU pro sběr a třídění PET lahví a nápojových plechovek, se situací, kdy je zaveden zálohový systém, který vysbírá a recykluje veškeré PET lahve a plechovky uvedené na trh.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo souhlasné závazné stanovisko ohledně posouzení vlivů na životní prostředí ke stavbě zařízení pro energetické využití odpadu (Zevo) v Českých Budějovicích. ČTK to zjistila v databázi EIA. Zevo plánuje Teplárna České Budějovice ve svém areálu ve Vrátě na Českobudějovicku. Začít stavět chce v říjnu 2025, hotovo by mělo být koncem roku 2028. Roční kapacita by měla být 160 000 tun odpadů.

Teplárna umístí Zevo do svého průmyslového areálu výtopny Vráto. Tam má teď technologii, místo níž vznikne Zevo. "Tato skutečnost je z hlediska posouzení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví zásadní, a to vzhledem k využití infrastruktury i s ohledem na odstranění stávajících negativních vlivů uhelné výtopny. Zprovoznění rovněž umožní další snížení emisní zátěže v Českých Budějovicích, a to v důsledku odstavení uhelného kotle K11 v Novohradské ulici. Lze konstatovat, že veškeré předpokládané negativní důsledky provozu (...) jsou stanoveny v přijatelných mezích jak z hlediska ochrany veřejného zdraví, tak ochrany životního prostředí," uvedlo ministerstvo v odůvodnění.

Zevo by mělo stát v místě, kde teplárna provozuje uhelnou výtopnu Vráto. Roční kapacita by měla být 160 000 tun odpadů, starší odhad stavebních nákladů je 2,8 miliardy Kč. Zařízení vyrobí 60 000 megawatthodin elektřiny za rok. Město České Budějovice, jediný akcionář teplárny, chce snižovat spotřebu fosilních paliv. Teplárna reaguje také na zákaz skládkování výhřevných odpadů k roku 2030. Cílem je ukončit spotřebu hnědého uhlí a do roku 2030 omezit fosilní paliva téměř na nulu.

V další fázi povolovacího řízení musí teplárna předložit monitoring emisí bromovaných dioxinů ve vyčištěných spalinách ze Zevo, vypouštěných do vzduchu. Musí také zdokumentovat, jak by se dala nejméně třetina spalovaných odpadů dopravovat po železnici, uvedlo MŽP. Stavební a demoliční práce se budou dělat jen přes den, od 7:00 do 21:00.

Někteří lidé a aktivisté stavbu kritizují, že je zbytečná a příliš znečistí ovzduší. MŽP dostalo 17 vyjádření z obcí, úřadů a od lidí. Vadila jim kapacita, vliv na emise či dopravní zátěž. Karel Wurm, jenž posuzoval vlivy na životní prostředí, reagoval tím, že odhadované emise Zevo jsou "obrovsky nízké". Sarah Ožanová ze sdružení Arnika řekla, že to bude nadbytečná spalovna. Podle ní mají už v ČR kladné stanovisko EIA jiná taková zařízení, která mají vyšší kapacitu, než bude možné spalovat. Zevo kritizují i sdružení Calla, Hnutí Duha či Strana Zelených.

Zevo by mělo fungovat od sezony 2029/2030, bude dodávat teplo i elektřinu a spalovat odpady zejména z jižních Čech, žádné ze zahraničí.

Teplárna chce svážet odpad po silnici a ve vlacích. Po železnici lze ročně dovézt až 58.000 tun odpadů. Zevo by mělo ročně fungovat 8000 hodin, zbytek roku budou odstávky. Z roční kapacity 160.000 tun odpadu bude 113.000 tun komunálního. Uhelnou výtopnu Vráto nebude teplárna po roce 2024 provozovat. Zůstane 160 metrů vysoký komín i všechna vzrostlá zeleň, uvedli zástupci teplárny. Zařízení by mělo fungovat 20 až 30 let. Pracovat tam bude 34 lidí.

Teplárna dodává teplo a teplou vodu do 29.000 domácností a 250 firem ve městě. Ročně podnik prodá kolem 1500 terajoulů tepla. Energeticky využitelných odpadů se v jižních Čechách ročně vyprodukuje přes 300.000 tun.