Evropský parlament (EP) dnes schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Opatření se netýká ojetých vozů a bude ještě předmětem dalšího unijního vyjednávání. Více ZDE

Válka na Ukrajině odhalila zranitelnost dosavadního energetického systému. Stoprocentní závislost na ruském plynu je hrozbou, kterou Česko podcenilo, a proto je nutné hledat zdroje jinde. Příležitostí by mohly být větrné elektrárny. Podle analytiků projektu datové žurnalistiky Evropa v datech pokrývají větrné elektrárny v současnosti v ČR pouze 1 % spotřeby elektřiny. Do roku 2040 by se přitom tento podíl mohl až zdesetinásobit. Více ZDE

Obce se dostávají do nečekaných problémů. Svým občanům v posledních letech pořídily kompostéry. Nyní ale ve statistikách svozu za obec tuto složku vytříděného odpadu postrádají. I malým vesničkám proto v příštích letech hrozí nemalé pokuty. Více ZDE

Evropský parlament dnes nedokázal nalézt shodu na zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy, které je jednou z klíčových součástí klimatického balíčku navrženého loni Evropskou komisí. Nebývale rozdělení europoslanci kvůli tomu odložili hlasování o dalších souvisejících normách, mezi něž patří například zavedení takzvaného uhlíkového cla nebo vytvoření sociálně klimatického fondu.

Návrhy, které mají EU nasměrovat ke splnění emisních cílů pro rok 2030, budou znovu projednávat parlamentní výbory. EP by o jejich konečné podobě měl jednat se členskými státy za českého předsednictví ve druhé polovině roku.

Europoslanci dnes hlasovali o upraveném návrhu prosazovaném nejsilnější středopravou frakcí evropských lidovců, kteří chtěli mírnější pravidla pro emise z vytápění a dopravy, než navrhla komise. Zastánci zvolnění tempa přechodu k čistému hospodářství argumentovali především tím, že loni předložený plán Bruselu ještě nepočítal s dopady ruské invaze na Ukrajinu či dlouho nevídané inflace.

Socialisté, zelení a menší parlamentní frakce ovšem trvaly na přísnějších závazcích a úspěšně hlasovaly proti lidoveckému návrhu. Ten podpořilo pouze 265 z 639 hlasujících poslanců. Reformu emisního trhu tak budou zákonodárci znovu projednávat ve výboru pro životní prostředí. S ní jsou propojeny i návrhy na vytvoření fondu, který má zvláště ohroženým domácnostem kompenzovat očekávané zdražení tepla, či na zavedení poplatku za dovoz neekologicky vyráběných produktů do EU. Hlasování o obou těchto normách proto poslanci rovnou odložili. Schválili naproti tomu změny systému obchodování s emisními povolenkami v letecké dopravě.

Ve druhém podvečerním bloku je čeká mimo jiné hlasování o tom, zda od roku 2035 zcela zakázat výrobu aut se spalovacími motory.

Umyvadlo Rebelo z recyklovaného betonu s kousky barevného skla. Multifunkční hrací prvek Sida z odpadního plastu a bezpečnostních pásů do auta. Variabilní úložný systém Collapsar z pryže. Ve čtvrtek 2.6.2022 proběhlo vyhlášení vítězů prvního ročníku studentské výzvy Reborn Design. Ve třech kategoriím soutěžilo 25 lokálních i zahraničních studentů z vysokých škol zaměřených na design a architekturu. Více ZDE

Webinář, který proběhne dne 15. června od 9hodin, povede vedoucí konzultačního týmu CYRKL Vojtěch Pilnáček společně se specialistou na odpadovou legislativou Denisem Bedem. Speciálním hostem bude Jana Samková, vedoucí oddělení přeshraničního pohybu odpadů a mezinárodní spolupráce na Ministerstvu životního prostředí ČR. Webinář se zejména zaměří na pravidla pro přeshraniční transport odpadů, povolení k transportu odpadů, jaké odpady lze přepravovat a na co si dát pozor. Podrobnosti najdete ZDE.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatý Komisí k průmyslovým emisím. Iniciativa podporuje cíl nulového znečištění v rámci evropské zelené dohody, jakož i politiky EU v oblasti energetiky, klimatu a oběhového hospodářství (snížení spotřeby zdrojů a produkce odpadů a podpora využívání recyklovaných materiálů). Průmysl má používat metody, jejichž pomocí dostává ekonomika EU udržitelnější charakter a zlepšuje se stav životního prostředí, potažmo zdravotní stav obyvatelstva.

Dokument ke stažení:

• EU 80_22 EK Návrh nařízení - COM(2022)156

• EU 80_22 EK Příloha - COM(2022)156

• EU 80_22 EK Souhrn posouzení dopadů

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatý Komisí k Ochrana ozonové vrstvy. EU v rámci své politiky implementuje Montrealský protokol OSN o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a přispívá k plnění cíle klimatické neutrality stanovené na rok 2050. Dovoz, vývoz a používání látek poškozujících ozonovou vrstvu zakazuje. Ačkoli bylo uplatňování těchto pravidel vyhodnoceno jako obecně účinné, tato iniciativa zkoumá možnosti dalšího zlepšení, například: jednodušší a jasnější kontrolní opatření, větší soulad s celními předpisy (jednotný portál pro oblast celnictví) či jiná data ukončení používání v letecké dopravě.

Dokument ke stažení:

• EU 79_22 EK Návrh nařízení - COM(2022)151

• EU 79_22 EK Příloha - COM(2022)151

• EU 79_22 EK Souhrn posouzení dopadů
   

V České republice vzniká ve spolupráci zástupců vysokých škol a ústavů Akademie věd nový spolek Česká asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu, z. s., (CZARMA). Spolek má za cíl sdružovat a propojovat manažery a administrátory ve vědě a výzkumu; být platformou pro sdílení zkušeností, know-how a dobré praxe; pořádat vzdělávací akce pro profesní rozvoj pracovníků v oblasti řízení a administrace výzkumu; přispět k budování dobrého jména profese manažer a administrátor ve výzkumu; spolupracovat s vědeckými a výzkumnými organizacemi, univerzitami, veřejnou správou a obdobnými profesními spolky v ČR i zahraničí; přispět k rozvoji a kultivaci českého i evropského výzkumného prostoru; být partnerem relevantních orgánů veřejné správy a poskytovatelům dotace a v neposlední řadě podílet se na připomínkování nových legislativních a ekonomických dokumentů. Více informací se můžete dočíst v rozhovoru v ECHO (str. 18-22).

 

Co je pro někoho bezcenný odpad, může být pro jiného po recyklaci cenný materiál. Z tohoto přístupu firem těží největší digitální tržiště kontinentu, na němž úspěšná česká firma propojuje 14 tisíc firem včetně takových, jako jsou Škoda Auto, Ikea, Siemens nebo Lidl. Zjednodušeně řečeno podávají inzeráty. Více ZDE

V České republice nyní podle statistik ČSÚ za rok 2020 materiálově využíváme přibližně 35 % komunálních odpadů a na skládkách končí asi 49 % komunálních odpadů. Abychom mohli v roce 2035 zcela odstoupit od skládkování komunálních odpadů, je potřeba už nyní začít významně měnit odpadové hospodářství. Technologie na dotřiďování směsného komunálního odpadu nám ve splnění tohoto cíle nepomůže. Česká republika potřebuje realizovat projekty na předcházení vzniku odpadu, budovat recyklační kapacity, kapacity na energetické využívání odpadu a také zavádět zálohové systémy, které zajistí oddělený sběr jednotlivých složek komunálních odpadů přímo u jeho původce.

„Jedno z opatření, o jehož podpoře se uvažuje v připravovaném Operačním programu Životního prostředí pro roky 2021-2027, je výstavba linek na dotřiďování směsného komunálního odpadu. Na tyto záměry je nutné se ale podívat optikou plnění cílů odpadového hospodářství, přínosů pro cirkulární ekonomiku a také optikou ekonomických nákladů. Ve většině případů se jedná o drahé investice s malým přínosem pro cirkulární ekonomiku, které se nehodí do systému odpadového hospodářství blízké budoucnosti,“ říká Petr Novotný, vedoucí oddělení konzultací v Institutu Cirkulární Ekonomiky.

Jak bude vypadat odpadové hospodářství za 15 let?

Za hlavní trendy, které ovlivní podobu nakládání s komunálním odpadem, můžeme považovat silný tlak na recyklaci, abychom splnili cíl v roce 2035 recyklovat 65 % komunálních odpadů. Druhým silným trendem je odklon od skládkování, které bude pro mnohé odpady zakázané a také velmi drahé. Výhřevný odpad, který již není možné efektivně zrecyklovat, má být využíván energeticky. Tato koncovka byla stanovena pro 25 % komunálních odpadů.

Česká republika v současné době podle statistiky ČSÚ materiálově využívá přibližně 35 % komunálních odpadů a na skládkách odpadů končí přibližně 49 % komunálních odpadů. Abychom v roce 2035 mohli skoncovat se skládkováním, je potřeba do té doby změnit odpadové hospodářství tak, abychom odklonili nejméně 2 mil. tun komunálních odpadů ze skládek do recyklace a energetického využití.

Zásadním předpokladem pro vysokou míru recyklace komunálních odpadů je oddělený sběr jednotlivých složek komunálních odpadů přímo u jeho původce. „Jakmile se totiž komunální odpad smíchá v jedné nádobě, navzájem se kontaminuje nečistotami a významným způsobem se snižuje jeho materiálová využitelnost. To dokazují i četné příklady ze zahraničí. Čistota surovin, které vstupují do recyklačního procesu je totiž zásadní pro čistotu výstupního recyklátu a jeho uplatnitelnosti na trhu. To platí především o papíru, plastech a biologicky rozložitelných odpadech,“ vysvětluje Petr Novotný, vedoucí oddělení konzultací v Institutu Cirkulární Ekonomiky.

Zcela klíčová je čistota suroviny u materiálů používaných pro styk s potravinami. Pokud se jedná o plasty, pro ty je nutné hledat přímé cesty od spotřebitele zpět k producentovi – například s pomocí zálohových systémů, které umožní úplné odklonění těchto surovin z odpadu a snižují volné pohazování použitých obalů třeba v přírodě (littering). Evropské systémy zálohování v praxi vykazují vysokou účinnost při získávání druhotných surovin a jejich transparentní návrat k výrobcům.

„Dotační podpora by tak měla směřovat především do oblasti předcházení vzniku odpadu, zavádění efektivních systémů sběru odpadu v obcích a městech a budování kapacit na materiálové a energetické využívání odpadů,“ říká Petr Novotný.

Linky na dotřiďování směsného komunálního odpadu

Jedná se o investičně i provozně nákladná zařízení, která ze směsného komunálního odpadu dokáží vytřídit například kovy, plasty či papír. Kvalita papíru a plastů vytříděných ze směsného odpadu je velice nízká, a proto se takto získané suroviny hodí spíše jen jako palivo pro specifické energetické využití, neboť pro materiálovou recyklaci jsou nebo mohou být kontaminované různými nečistotami. Problémem je tedy i nízká efektivita třídícího procesu, kdy ze směsného komunálního odpadu se s pomocí drahé třídicí linky povede vytřídit maximálně suroviny, které tvoří necelých 10 % původní hmotnosti tříděného komunálního odpadu. Zatím co z SKO vytříděné suroviny jako plasty či papír mohou sloužit jako vysoce výhřevné palivo nevhodné však pro masivní využití v existujících zařízeních ZEVO, zbylý odpad naopak o část své kalorické hodnoty přijde a jeho potenciál k energetickému využití se sníží. Dojde i ke znehodnocení biologicky rozložitelných částí SKO, které technologický proces sušením, resp. hygienizací na mnoha třídicích linkách zcela záměrně ničí.

Existence linky na třídění SKO také může snížit motivaci lidí třídit odpad u zdrojů, tedy přímo v domácnostech a firmách. To by byl rozhodně krok zpátky, jelikož Česká republika dlouhodobě patří mezi evropskou špičku ve třídění.

Zkušenosti z dotřiďování SKO ze zahraničí – nízká účinnost dotřídění SKO

Linku na dotřiďování SKO provozují v polském městě Kurów. Tato linka z SKO průměrně vytřídí jen 8,6 % hmotnosti SKO, který do třídění vstupuje. Linka totiž nedokáže ze směsného odpadu vyseparovat všechny papíry, PET lahve či kovy, ale jen jejich část. Konkrétně z SKO vytřídí jen – asi 65 % PET lahví, které se v něm nachází, z celkového plastového odpadu však vyseparuje jen necelých 30 %, přibližně jen asi 50 % papíru. Celková bilance úspěšnosti je taková, že z celkového množství materiálově využitelných složek SKO jich zvládne tato linka vytřídit něco přes 30 %. Zbylých cca 70 % materiálově využitelných složek v SKO nadále zůstává v nevytříděné směsi. Velkou část vytříděných komodit tvoří kovy, které je však možné získat a následně recyklovat i v případě energetického využití odpadu, jejich separací ze škváry.

Složení SKO v České republice pravidelně sleduje společnost EKO-KOM. Poslední údaje z roku 2020 ukazují, že podíl kovů, skla a nápojového kartonu dosahuje v průměru 6,9 % hmotnosti SKO. Plastů je sice v průměru 10,1 %, ale jiná data společnosti EKO-KOM ukazují, že například dobře recyklovatelného PET je v SKO už pouze cca 1 %. Papíru je ve směsném odpadu v průměru 7,8 %.

• Rozbory skladby směsného komunálního odpadu z obcí v roce 2020 – EKO-KOM (ekokom.cz)

• Odpadová strategie 21+ – EKO-KOM (ekokom.cz)

• Poloautomatické odtřiďování SKO – EKO-KOM (ekokom.cz)

Ekonomika dotřiďování SKO je i se započtením investiční dotace problematická

Náklady na pořízení moderní automatické linky na sofistikované dotřiďování SKO s kapacitou 70 tisíc tun/rok lze na základě zahraničních zkušeností odhadovat na více než 500 milionů Kč a případná dotace uhradí jen část z této investice. Tržní hodnota získaných surovin následně nepokrývá ani provozní náklady těchto linek. Výsledkem pořízení linek na dotřiďování SKO bude tedy nárůst nákladů obcí na celý systém nakládání s odpady, příspěvek takového přístupu k dosažení cílů oběhového hospodářství však bude pouze nepatrný. V případě zmíněné dotřiďovací linky s kapacitou 70 tisíc tun SKO a investičními náklady 525 milionů Kč vychází jen při rozpočítání investice s uvažovanou dotací 40 % na 15 let náklady na dotřídění SKO 300,- Kč/tunu. Při započtení úspory za skládkování/energetické využití 8,6 % SKO se pak náklady na zpracování odpadu pro původce odpadu (zejména města a obce) zvýší o cca 200,- Kč/tunu SKO. Vzhledem k malému přínosu této technologie k plnění recyklačních cílů jsou tedy takto vysoké měrné náklady jen těžko obhajitelné, a to zvlášť v situaci, kdy existuje osvědčená alternativa v podobě kombinace zálohových systémů, zkvalitnění tříděného sběru a efektivního energetického využití odpadů.

Dotřiďování SKO nemůže přispět k plnění cílů směrnice na omezení jednorázových plastů (SUP)

Z prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2021/1752, kterým se stanovují pravidla ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 o snížení jednorázových plastů vč. odpadu z plastových nápojových lahví na jedno použití, jednoznačně vyplývá, že do cíle podílu vytříděného odpadu z plastových výrobků na jedno použití lze započítat pouze množství získané v rámci tříděného sběru. Množství plastových lahví získaných z dotřiďování směsného komunálního odpadu tedy nemůže být do plnění tohoto cíle započteno. Dotřiďování směsného komunálního odpadu proto nepomůže s plněním cíle směrnice závazně stanoveného jako podíl vytříděných jednorázových nápojových plastových lahví, což dále oslabuje smysluplnost takové investice pro rozvoj moderního odpadového hospodářství.

ČR by měla nasměrovat dotační prostředky do zvýšení recyklace tříděného sběru, zejména plastů

Z celkového množství plastů, které občané odevzdají do žlutých nádob je skutečně materiálově využita jen jejich malá část. Celková účinnost dotřiďování plastů dosáhla podle údajů EKO-KOM v roce 2020 pouhých 28 % a dlouhodobě klesá. Valná většina v ČR sesbíraných plastů byla využita energeticky nebo skládkována, přičemž podíl skládkování roste a v roce 2018 byl přibližně třetinový. Za této situace dává podstatně větší smysl investovat do lepšího vytřídění a následné recyklace již sbíraného množství plastů než se snažit vytřídit další znečištěný plast z SKO.

• Ekokom_vyrocni_shrnuti_2020_elektronicke.pdf

• Účinnost dotřídění plastových odpadů na třídicích linkách k době COVIDU klesla, EKO-KOM pracuje na otočení trendu – EKO-KOM (ekokom.cz)

Podpora a zavádění linek na dotřiďování SKO paradoxně zhoršuje ochotu původců odpady třídit. Je totiž daleko pohodlnější veškeré odpady vyhodit do SKO a raději se spolehnout na technologie, které komunální odpad vytřídí za lidi.

„V Institutu Cirkulární Ekonomiky jsme svědky diskuzí o různých cestách využití odpadů už od roku 2015. Bohužel jen v málo případech se od diskuzí došlo ke konkrétním krokům a rozvoji infrastruktury zejména pro prevenci a recyklaci. Ve chvíli, kdy můžeme masivní finanční prostředky zaměřit na udržení materiálů v co nejvyšší přidané hodnotě v oběhu, je investice do dotřiďování směsného odpadu pouze záplatou na nedokonale nastavený systém, ve kterém dochází k nedostatečnému třídění a nízké míře skutečné recyklace. Je-li naším společným cílem skutečný přechod na cirkulární ekonomiku, finanční prostředky by měly být nekompromisně investovány do vyšších pater hierarchie nakládání s odpady.“ Uzavírá Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky.

Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) vznikl v roce 2015 s cílem zvýšit povědomí o konceptu cirkulární ekonomiky a demonstrovat jej v praxi. Za uplynulou dobu se nám podařilo téma vnést do veřejné diskuse, ale nejen to: s přispěním INCIEN se o cirkulární ekonomice ví, mluví a také se pro ni mnoho dělá. To samozřejmě není zásluha jen INCIEN, ale také celé řady spolupracujících organizací, podporovatelů, odborníků a novinářů, kteří s námi v tomto úsilí spojili síly.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ověřoval u Ministerstva životního prostředí (MŽP) a Státního fondu životního prostředí ČR, jak pomohly dotace k předcházení vzniku odpadů, ke správnému nakládání s nimi a dalším stanoveným cílům. Kontroloři se zaměřili na dotace z evropského operačního programu „Životní prostředí 2014–2020“ (OPŽP), ze kterého rezort rozdělil do konce roku 2020 devět miliard korun, a také na 600 milionů korun státních dotací z „Národního programu Životní prostředí“. Při kontrole NKÚ odhalil zásadní problémy v nakládání s odpady v ČR. Přestože národní i evropské strategické dokumenty hovoří o tom, že ukládání odpadů na skládky je nejméně vhodný způsob nakládání s komunálními odpady, zůstává v ČR skládkování stále nejvyužívanější metodou. Neklesá ani produkce odpadů, ačkoliv je to společně s předcházením jejich vzniku prioritním cílem národní odpadové politiky. Evropské dotace pak nepomohly ke zvýšení kapacity pro recyklaci ani k modernizaci či vybudování zařízení na energetické využití ostatních odpadů. Podrobnosti ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení k metodě posuzování úspor emisí skleníkových plynů u některých paliv. Směrnice o obnovitelných zdrojích energie stanoví pravidla, která mají EU pomoci splnit její závazky při snižování emisí skleníkových plynů podle Pařížské dohody. Cílem této iniciativy (která bude mít podobu nařízení v přenesené pravomoci) je zavést metodiku pro posuzování úspor emisí skleníkových plynů díky: obnovitelným kapalným a plynným palivům nebiologického původu používaným v odvětví dopravy a recyklovaným palivům s obsahem uhlíku.

Dokument ke stažební:

• EU 74_22 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci

• EU 74_22 EK Příloha

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení k výrobě paliv z obnovitelných zdrojů – podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů. Směrnice (EU) 2018/2001 podporuje v EU využívání obnovitelných zdrojů energie. Pro odvětví dopravy stanoví samostatný cíl, kterým je 14procentní podíl energie z obnovitelných zdrojů. Dodavatelé paliv mohou při plnění tohoto cíle využívat paliva z obnovitelných zdrojů (jak tekutiny, tak plyny) nebiologického původu. Iniciativa stanoví požadavky na míru využití elektřiny z obnovitelných zdrojů k výrobě těchto paliv z obnovitelných zdrojů tak, aby mohly být započítány jako plně obnovitelné.

Dokument ke stažení:

EU 73_22 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci

Návrh vyhlášky upravuje registrace výroben energie v systému operátora trhu pro vydání záruky původu, rozsah předávaných údajů operátorovi trhu pro vydání záruky původu, postupy, termíny a podmínky pro vydání, převody, uplatnění, uznání, vyřazení a zrušení záruky původu, náležitosti žádosti o vydání záruk původu a převod záruk původu, způsob předávání informací a ověřování údajů nutných k vydávání záruk původu, způsob převodu, uznání, uplatnění, vyřazení, zrušení záruky původu a vedení účtů v evidenci záruk původu, pravidla převodu záruk původu pokročilého biometanu a způsob stanovení podílu dodavatelů plynu na celkové dodávce zemního plynu a biometanu.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

Předkládací zprava

RIA

Rozdílová tabulka

Srovnávací tabulka

RAC podporuje omezení olova ve střelivu pro lov, venkovní sportovní střelbu a při rybolovu a doporučuje kratší přechodnou dobu k vyřazení olověných střel při lovu. SEAC schválí svůj návrh stanoviska v červnu a dokončí jej v prosinci.

Výbor pro posuzování rizik (RAC) přijal stanovisko k návrhům ECHA na omezení použití olověných střel pro lov a venkovní sportovní střelbu, ale také k používání olova v rybářském závaží a návnadách. Podle výboru RAC používání olova při těchto činnostech představuje riziko, které není dostatečně kontrolováno. Návrh je důležitý kvůli snížení rizika olova pro lidi, volně žijící živočichy (zejména ptáky) a pro životní prostředí.

Výbor RAC ve svém stanovisku zdůraznil následující:

• Navrhované omezení s drobnými úpravami je účinným, praktickým a sledovatelným opatřením k řešení rizik.
• Kratší přechodné období pro používání olověných střel při lovu: RAC se domnívá, že pětileté přechodné období pro zákaz olova ve střelách k lovu, jak navrhuje ECHA, není nutné. Ukazuje to i skutečnost, že používání olověných střel v mokřadech je již v EU regulováno. Čím kratší bude přechodné období, tím méně olova se uvolní do životního prostředí.
• Označování střeliva a rybářských olůvek obsahujících olovo a informace pro spotřebitele v místě prodeje: RAC doporučuje, aby potřeba označovat výrobky a informovat spotřebitele o jejich rizicích byla dána prahovou hodnotou koncentrace 1 % hmotnostní. Echa původně navrhovala prahovou hodnotu 0,3 % hmot.
• Výjimka pro olověné střelivo při sportovní střelbě: RAC se domnívá, že pokud by tato výjimka nebyla zavedena, vymáhání omezení by se zjednodušilo. Je to v souladu s možností omezení, které preferuje agentura ECHA. Pokud však bude rozhodnuto, že je tato odchylka potřebná, RAC navrhuje, aby byla omezena velikostí střel používaných při sportovní střelbě (mezi 1,9 a 2,6 mm).

Během tvorby stanovisek členové výboru RAC analyzovali dostupné vědecké studie o rizicích olova pro volně žijící zvířata (např. ptáky nebo dravá zvířata), hospodářská zvířata a životní prostředí (voda, půda). Posuzovali rovněž zdravotní rizika konzumace masa zvěře lovené olověným střelivem, například hodnocením spolehlivosti a reprezentativnosti údajů poskytnutých Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Olovo je škodlivé pro neurologický vývoj dětí – a to i v těch nejmenších množstvích.

ECHA aktualizovala svůj původní návrh a vzala do úvahy informace, které obdržela během šestiměsíční konzultace, která skončila 24. září 2021. Klíčové aktualizace jsou objasněny v dokumentu Otázky a odpovědi (Q&A). Aktualizovaný návrh, tzv. podkladový dokument, bude v nejbližší době zveřejněn.

Před přijetím stanoviska uspořádal RAC během 15 měsíců pět plenárních zasedání a pět zasedání přípravné pracovní skupiny, kterých se jako pozorovatelé zúčastnily organizace např. Evropská rada chemického průmyslu (Cefic), Evropská aliance rybářů (EEA), Evropský úřad pro životní prostředí (EEB), Evropská asociace neželezných kovů (Eurometaux), Evropská federace pro lov a ochranu (FACE) a Mezinárodní federace střeleckého sportu (ISSF).

Očekává se, že výbor SEAC schválí návrh svého stanoviska počátkem června a brzy poté začne k tomuto návrhu 60denní konzultace. Je předpoklad, že stanoviska obou výborů budou dokončena do konce roku 2022 a počátkem roku 2023 budou zaslána Evropské komisi. Rozhodnutí o omezeních podle nařízení REACH přijímají v Evropské komisi země EU a kontrolují je Rada a Evropský parlament.

Další informace:

Nejžhavější vědecká témata - olovo v brocích, kulkách a rybářském náčiní

Řízení o omezen

Otázky a odpovědi [pdf, 164 kB]