Dlouho zvažovaný projekt na stavbu zařízení na energetické využití odpadů v Opatovicích nad Labem po 15leté pauze znovu ožívá. Úředníci ministerstva životního prostředí začali posuzovat tento záměr a jeho dopady na okolí. Investorem jsou Elektrárny Opatovice ze skupiny EPH. Více ZDE

Institut Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) a Holland Circular Hotspot Foundation (HCH) a navázali partnerství a nyní spolu spouští Český cirkulární hotspot, s cílem urychlit přechod na cirkulární ekonomiku v České republice. Podle dohody bude HCH poskytovat své zkušenosti a odborné znalosti INCIEN za účelem urychlení bilaterální spolupráce v oblasti cirkulární ekonomiky. Český cirkulární hotspot bude podporovat dialog a spolupráci mezi českými univerzitami, podniky a vládními institucemi s cílem posunout Českou republiku směrem k cirkulárnímu fungování. Více ZDE

Český cirkulární hotspot: záznam úvodní části

Novelou zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie byl schválen interval hodnot výše IRR, který je v rozmezí 8,4 až 10,6 %, s tím, že vláda v nařízení vlády stanoví konkrétní hodnoty IRR pro jednotlivé druhy OZE, které budou v tomto intervalu. Toto nařízení stanovuje hodnoty výše IRR za dobu trvání práva na podporu podle jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů související s prověřením přiměřenosti podpory elektřiny. Hodnota IRR je v nařízení vlády stanovena pro výrobny elektřiny využívající energii vody, větru, slunečního záření, biomasy, bioplynu a geotermální energii.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

Předkládací zpráva

RIA

Agentura ECHA a členské státy posoudily skupinu 148 bisfenolů s doporučením, že více než 30 bisfenolů je potřeba omezit kvůli jejich možným hormonálním nebo reprotoxickým účinkům.

Mnohé bisfenoly jsou známé jako endokrinní disruptory s účinky na životní prostředí a lidské zdraví. Mají také reprotoxické vlastnosti. Pro široké využití 34 bisfenolů bylo jako nejlepší způsob.k řízení rizik určeno skupinové omezení. Tento počet není konečný, protože také o dalších bisfenolech jsou získávány nové chybějící informace.

Tři bisfenoly [bisphenol A, bisphenol B and 2,2-bis(4'-hydroxyphenyl)-4-methylpentane] již byly identifikovány jako látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC). Identifikace jako SVHC nebo harmonizovaná klasifikace a označení jsou navrženy pro další bisfenoly, pokud jsou u nich k dispozici dostatečné informace o nebezpečnosti. Než bude možné potvrdit vlastnosti narušující endokrinní systém a toxicitu pro reprodukci u dalších členů skupiny, bude potřeba získat více údajů.

Německo již připravuje návrh na omezení používání bisfenolu A a dalších strukturně příbuzných bisfenolů, které z hlediska životního prostředí vzbuzují podobné obavy. Jakmile bude zřejmé, kterých bisfenolů se německý návrh bude týkat, zváží ECHA a Evropská komise další potřeby regulačních opatření.

Plánované omezení per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS) bude nutné vzít v úvahu při jakémkoli dalším opatření, protože bisfenol AF a jeho osm solí je rovněž definováno jako PFAS.

Bisfenoly se používají většinou jako meziprodukty při výrobě polymerů nebo polymerních pryskyřic, jako polykarbonátové plasty a epoxidové pryskyřice a tvrdidla. Používají se také do termopapíru, inkoustů a nátěrů, lepidel, textilií, papíru nebo lepenky. Očekává se, že průmyslové použití povede k relativně nízké expozici oproti profesionálnímu a spotřebitelskému použití.

ECHA při hodnocení látek přešla z přístupu založeného na jednotlivých látkách na přístup, ve kterém jsou strukturálně podobné chemické látky zařazovány do skupin s cílem urychlit identifikaci a řízení rizik nebezpečných chemických látek. Tento přístup podporuje informovanou substituci ze strany průmyslu a včas identifikuje látky, které ještě nejsou zaregistrovány, ale mohly by být potenciální náhradou známých látek vzbuzujících obavy.

Další informace:

• Posouzení regulačních potřeb u bisfenolů  [PDF] [EN]
• Návrh Německa na omezení bisfenolu A a strukturně příbuzných bisfenolů
• Bisfenol S nahradil bisfenol A v termografickém papíru, zpráva z 18. 6. 2020
• Posuzování seznamu potřeb v oblasti regulace
• Práce se skupinami
• Nejžhavější vědecká témata - bisfenol A

Domácnosti a firmy v loňském roce předaly k recyklaci 551 tun světelných zdrojů. „To představuje zhruba čtyři miliony kompaktních a lineárních zářivek, výbojek, žárovek a LED světelných zdrojů,“ bilancuje loňské výsledky sběru Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a recyklaci vysloužilých světelných zdrojů a dalších elektrozařízení. Díky recyklaci se opětovně využilo přes 95 % materiálů získaných ze světelných zdrojů.

V průměru každý Čech odevzdal k recyklaci jeden světelný zdroj. V přepočtu na obyvatele se sesbíralo nejvíce světelných zdrojů v krajích Královéhradeckém a Praze, kde každý obyvatel odevzdal zhruba dvě žárovky.  Naopak nejméně recyklovali lidé v krajích Libereckém a Karlovarském (viz graf), tam to byl sotva jeden světelný zdroj na osobu.

Sesbíraných 551 tun obsahuje odhadem 19 kg toxické rtuti. „Takové množství by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu jedné lipenské přehrady či 60 rybníků velikosti Rožmberka,“ dodává Zuzana Adamcová. Rtuť se během recyklace chemicky stabilizuje a uloží ve speciálním úložišti nebezpečného odpadu.

Prostřednictvím kolektivního systému EKOLAMP bylo dále sebráno 3631 tun velkých a malých elektrozařízení. Tento elektroodpad lze efektivně recyklovat: opětovně je možné využít přes 90 % materiálů, ze kterých jsou elektrozařízení vyrobena.

Češi do sběrného místa urazí 1069 metrů, o 300 metrů více než před dvěma lety

Ochota Čechů recyklovat světelné zdroje se zvyšuje. Do sběrného místa by s vysloužilou zářivkou, LED či přímo žhavenou žárovkou ušli 1069 metrů: To je o 140 metrů více než v předchozím roce a o 300 metrů více než v roce 2019. Ze stávajících sběrných míst lidé preferují prodejny elektro, supermarkety a sběrné dvory. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti EKOLAMP, který proběhl mezi 1204 respondenty.

Vysloužilé světelné zdroje, zejména zářivky, je třeba ekologicky recyklovat, proto patří výhradně do speciálních sběrných nádob na světelné zdroje. V žádném případě se nesmějí vyhazovat mezi jiné vyřazené elektrospotřebiče. „Důvodem je jejich křehkost, mezi ostatním elektroodpadem by se mohly rozbít a tím uvolnit do okolí toxickou rtuť, kterou zářivky v malém množství obsahují,“ vysvětluje Zuzana Adamcová.

Vysloužilé žárovky bez rozdílu typu lze odevzdat ve sběrných dvorech obcí, v obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. „Malé sběrné nádoby jsou také často rozmístěny v supermarketech i nákupních centrech nebo na obecních a městských úřadech,“ doplňuje Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz.

Od loňského roku se v České republice k recyklaci odevzdávají i wolframové a halogenové žárovky. Protože jsou stále často využívány, je to rozhodně krok správným směrem. „Čím víc odpadu se zrecykluje a neskončí na skládce, tím lépe. Navíc už spotřebitel nemusí řešit, které světelné zdroje patří k recyklaci a které ne,“ dodává Zuzana Adamcová ze společnosti Ekolamp.

Společnost EKOLAMP je neziskový kolektivní systém pro zpětný odběr elektrozařízení. Zdarma poskytuje služby sběru a recyklace jak firmám a institucím, tak i běžným občanům. Kolektivní systém EKOLAMP sdružuje výrobce a dovozce elektrozařízení, za které plní jejich zákonné povinnosti týkající se sběru elektroodpadu. Za tímto účelem buduje po celé České republice širokou síť sběrných míst a zajišťuje sběr a svoz použitých elektrozařízení a jejich zpracování včetně následného využití materiálu a odstranění zbytkových odpadů. Více informací na www.ekolamp.cz.

Cílem návrhu zákona, kterým se mění zákon č.283/2021 Sb., stavební zákon, a některé další související zákony, je změna v oblasti institucionálního zajištění stavební správy, kdy základem nové soustavy stavební správy budou obecní úřady obcí s rozšířenou působností a další obecní úřady obcí uvedené v příloze k návrhu zákona. Zůstane zachován Specializovaný a odvolací stavební úřad pro strategické a rozsáhlejší liniové stavby. Cílem je stavební řízení udělat předvídatelným, přizpůsobit jej různým typům staveb, zavést, aby stavebník jednal pouze s jedním úřadem, který si sám zajistí další podklady, zavést institut jednotného závazného stanoviska.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

Předkládací zpráva

Platné znění

RIA

Rozdílová tabulka

Srovnávací tabulka

Česká společnost Nafigate Corporation získala na veletrhu InCosmetics Global v Paříži první místo v kategorii Green Award za biopolymer Hydal PHA, který je součástí jejích kosmetických produktů Naturetics. Hydal PHA je látkou vyrobenou z použitých přírodních olejů a pivních kvasinek. ČTK to dnes řekla projektová manažerka Nafigate Erika Duchanová.

"Hydal PHA hraje zásadní roli v oblasti udržitelnosti - jeho výroba probíhá v souladu s přírodou a nevytváří žádný odpad. Vzniká z použitých materiálů a nahrazuje tak primární zdroje, které jsou podstatně náročnější na výrobu," uvedla Duchanová. Jde o netoxickou a zcela rozložitelnou látku. "Má v přípravcích Naturetics dva nezbytné úkoly: posiluje UV ochranu v opalovacích přípravcích a absorbuje pachy v deodorantech," uvedla Duchanová.

InCosmetics Global je jedním z předních mezinárodních kosmetických veletrhů. Pravidelně se koná na různých místech v Evropě a obměňuje mimo jiné suroviny, které hrají zásadní roli v udržitelnosti. Ocenění představuje podle Duchanové důkaz o správném směřování. "Firma mění pohled na výrobu kosmetiky: účinné přípravky mohou vznikat z použitých surovin, které neškodí planetě. A první místo v kategorii Green Award to jen dokazuje," uvedla Duchanová.

Nafigate Corporation je česká vývojová společnost, která se na cirkulární ekonomiku zaměřuje dlouhodobě. Působí mimo jiné v Ostravě a Praze. Loni s projektem Hydal PHA uspěla v konkurenci 1300 světových startupů a získala celosvětovou podporu takzvaného akcelerátoru 100+, jehož účelem je hledat výrobky pro ochranu klimatu a minimalizaci odpadů.

Francouzská nadnárodní skupina Veolia splnila všechny podmínky a dokončuje akvizici společnosti Suez. Sloučení firem se týká i vybraných aktivit v České republice, konkrétně divize odpadového hospodářství Suezu a jejích více než 1400 zaměstnanců. Akvizice se naopak netýká pěti českých vodárenských společností, v nichž Suez působí jako akcionář.

Veolia o tom informovala na webu, upozornil server Tydenikhrot.cz . Společnost Suez CZ a její dvě dceřiné společnosti Suez Facility a Suez Technický servis se staly součástí české Veolie letos 21. března. Veolia díky akvizici významně posílila pozici na trhu zpracování a využívání odpadů. “Posouváme se mezi čtyři největší české společnosti v oboru,” uvádí firma na webu.

Správní rady francouzských společností Veolia a Suez schválily dohodu o fúzi loni na jaře. Podle dohody koupí Veolia většinu v Suezu za téměř 13 miliard eur (zhruba 319 miliard Kč). Veolia o menší Suez usilovala s argumentem, že společně si povedou lépe v boji s novými podniky na trhu, zejména s těmi čínskými.

Spojení společností loni v prosinci s podmínkami schválila Evropská komise. Akvizici podmínila prodejem aktiv obou společností, aby se tak rozptýlily obavy z narušení hospodářské soutěže.

Iniciativa pro zálohování kritizuje míru recyklace plastových obalů v Česku. Změna metodologie podle ní ukázala, že množství skutečně materiálově využitých obalů je nízké. Za iniciativu to v tiskové zprávě uvedla Kristýna Havligerová s odkazem na data Ministerstva životního prostředí (MŽP) za rok 2020, pro který byl nový postup poprvé použit. Předloni tak dosáhla míra recyklace 42 procent, meziročně o 19 procent méně. Iniciativa žádá zavedení plošného zálohování nápojových PET lahví a plechovek.

Havligerová uvedla, že nová metodologie, vycházející pravidel Evropské unie, zahrnuje jen skutečnou recyklaci, kdy jsou obaly opětovně materiálově využity, nikoliv veškerý odpad, který lidé z Česka vytřídí do žlutého kontejneru.

"Nová metoda tak poukazuje na neutěšenou situaci recyklace obalového odpadu v České republice," míní Havligerová. "Pouze dvě pětiny plastových obalů jsou opětovně využity, přičemž u hliníku je situace ještě mnohem horší, je to pouze jedna třetina," dodala Havligerová. Recyklace hliníkových obalů předloni dosáhla 32 procent a podle iniciativy se již téměř 20 let drží na velmi nízkých hodnotách.

V Česku podle Havligerové velká část vytříděných nápojových obalů končí na skládce nebo ve spalovně. "PET i hliník jsou cenné materiály s potenciálem k opakovanému využití. Až 80 procent hmotnosti PET lahve lze využít pro výrobu lahve nové, v případě plechovky dokonce až 97 procent, plýtváme tak potenciálem těchto materiálů," uvedla Havligerová s tím, že řešením by mělo být právě zavedení plošného zálohového systému.

Havligerová tvrdí, že bez něj se Česku nepodaří dosáhnout evropských závazků, podle kterých by mělo být do roku 2029 v každém členském státě dosaženo 90procentní míry zpětného sběru PET lahví k recyklaci a do roku 2030 pak 60procentní míry recyklace plechovek.

Spor o možné zálohování PET lahví se v Česku vede několik let. Nyní Sněmovnu čeká zřejmě znovu diskuze o zavedení povinného zálohování, které předloni v předvolebním složení odmítla. Proti povinnému zálohování se postavil například bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle něhož by zálohované PET lahve musely být před dalším použitím přetaveny na nové stejně jako lahve z kontejnerů.

Podle poslance Jana Bureše (ODS) by případné povinné zálohování PET lahví mělo připravit ministerstvo životního prostředí s propočty ekonomických a ekologických dopadů. MŽP pak v březnu sdělilo, že zahájilo odbornou debatu s výrobci nápojů, odpadovými firmami, obchodníky a obcemi o možnostech zavedení povinného systému zálohování PET lahví a plechovek.

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů v Česku, společnosti Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj.

Nová textilní pravidla mohou Česku prospět. „Obnovit by se mohla nejenom textilní výroba, ale je tu i příležitost pro vědu a výzkum,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz Stepan Vashkevich z Institutu pro cirkulární ekonomiku. Více ZDE

Postavit zeď tak, aby byly cihly usazené do vazby, správně podmazané, a přitom se neušpinit, a ještě nespotřebovat žádný materiál? Jde to. Ve virtuální realitě. Ta se totiž stává stále více dostupnější i pro školy. Pomáhá už i učitelům na Střední odborní škole Jarov v Praze Hrdlořezích při výuce oboru zedník a svářeč. Více ZDE
 

Vláda chce v nejbližších týdnech představit komplexní pětiletý projekt na zajištění energetické bezpečnosti České republiky, řekl ve své kandidátské řeči na kongresu ODS její předseda a premiér Petr Fiala. Napravit má podle něj léta neřešenou závislost na fosilních palivech z Ruska a v horizontu pěti let republiku úplně vyvléci z ruské energetické smyčky. Více ZDE

Ve Sbírce předpisů ČR vychání vyhláška č. 78/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Novela stanovuje dodatečné přechodné období pro "Odpady skupiny 18 a odpady vzniklé jejich úpravou" kdy bude možné tyto odpady do konce roku 2026 ukládat na skládku.

Komise 5. dubna zahájila veřejnou konzultaci, která je nedílnou součástí obnovené strategie udržitelného financování přijaté v červenci 2021, a která se týká environmentálních, sociálních a správních ratingů (ESG) a také udržitelnosti v úvěrových ratinzích. Cílem této konzultace je získat ucelený přehled o fungování trhu s ratingy ESG, především pak jak ratingové agentury začleňují rizika ESG do svých hodnocení bonity. Očekává se, že daná opatření vycházející z odpovědí od zúčastněných subjektů také přispějí ke zlepšení kvality informací, na jejímž základě investoři a další zúčastněné strany investují do udržitelného hospodářství k dosažení cílů Evropské zelené dohody. Konzultace potrvá do 6. června.

Nové „právo na opravu“ musí zahrnovat navrhování výrobků s dlouhou životností, které lze opravit, stejně jako informativnější označování a rozšířená práva na záruku.

Parlament přijal ve čtvrtek své požadavky na připravovaný návrh o právu na opravu, který by Komise měla představit do konce roku 2022, a to 509 hlasy (3 byly proti a 13 se zdrželo hlasování).

Poslanci se shodli na tom, že účinné právo na opravu by se mělo zabývat aspekty životního cyklu výrobků a mělo by zohledňovat návrh výrobku, etické zásady výroby, normalizaci a informování spotřebitelů včetně označení s informacemi o opravitelnosti a o zadávání veřejných zakázek. Mělo by podporovat účinnější využívání zdrojů, snižovat množství odpadu a podporovat rozšířené a opětovné používání výrobků.

Odolné výrobky, které lze opravit

Poslanci požadují, aby výrobky byly navrženy tak, aby déle vydržely, mohly být bezpečně opraveny a aby jejich části byly snadno vyjímatelné. Domnívají se, že řádné „právo na opravu“ by mělo opravářům a spotřebitelům umožnit bezplatný přístup k informacím o opravách a údržbě.

Pokud jde o digitální zařízení, Parlament upozorňuje, že aktualizace softwaru by měly být vratné a neměly by vést ke snížení výkonu například chytrých telefonů. Měly by být k dispozici po minimální období a spotřebitelé by měli být při nákupu o dostupnosti aktualizací plně informováni.

Praktiky, které příliš omezují právo na opravu nebo vedou k zastarávání, by mohly být považovány za „nekalé obchodní praktiky“ a zakázány v rámci práva EU.

Co by měla obsahovat budoucí právní úprava práva na opravu?

Poslanci dále požadují:

• pobídky, jako je prodloužená záruka nebo poskytnutí náhradního zařízení po dobu opravy, aby spotřebitelé upřednostnili opravu před výměnou;

• harmonizovaná pravidla pro spotřebitelské informace v době nákupu, včetně „bilance oprav“, informací o očekávané životnosti výrobku, náhradních dílech, opravárenských službách a období, během kterého jsou k dispozici aktualizace softwaru;

• možné prostředky inteligentního označování, jako jsou kódy QR a digitální pasy výrobků

• možný mechanismus společné odpovědnosti výrobce a prodejce v případě nevyhovujícího výrobku

• požadavky na trvanlivost a opravu začleněné do budoucí směrnice o ekodesignu

Souvislosti

Parlament se již více než deset let zasazuje o zlepšení práva spotřebitelů na opravu a přijal dvě usnesení, která obsahují řadu konkrétních návrhů, které by zajistily, že opravy budou systematické, nákladově efektivní a atraktivní. Právo na opravu považuje EP za klíčový krok k dosažení plánů oběhového hospodářství v rámci Zelené dohody pro Evropu. Komise oznámila, že ve třetím čtvrtletí roku 2022 předloží návrh na změnu směrnice o prodeji zboží a že zvažuje samostatný legislativní návrh týkající se práva na opravu.

Podle průzkumu Eurobarometru se 79 % občanů EU domnívá, že by výrobci měli mít povinnost usnadnit opravu digitálních zařízení nebo výměnu jejich jednotlivých částí, a 77 % by raději opravilo svá zařízení, než aby si koupilo nová. Elektronický odpad je nejrychleji rostoucím typem odpadu na světě - v roce 2019 ho bylo vyřazeno více než 53 milionů tun.

Návrh nařízení, které mimo jiné zpřísňuje kritéria udržitelnosti biopaliv a upřesňuje definici pokročilých biopaliv, schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněném na webu kabinetu. Dominika Pospíšilová za ministerstvo životního prostředí (MŽP) sdělila, že návrh je čistě transpoziční a zavádí do českého práva některé části unijní směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (tzv. RED II). Ta gesčně přísluší ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), MŽP je ale spolugestorem některých částí.

Návrh zpřísňuje kritéria udržitelnosti biopaliv, například sledováním dopadů využívání zemědělského odpadu pro výrobu biopaliv na kvalitu zemědělské půdy a zavedením požadavků na lesní biomasu. Podle MŽP se kritéria dosud vztahovala jen na biomasu zemědělskou. Nařízení také stanovuje, co se považuje za pokročilá biopaliva, respektive jaké jsou vstupní suroviny pro jejich výrobu. "Jedná se například o bioodpad, odpad a zbytky ze zemědělství a lesnictví, chlévskou mrvu a kal z čistíren odpadních vod, řasy pěstované na pevnině a další," napsalo v komentáři MŽP.

"V návaznosti na zákonem danou možnost dodavatelů zohlednit do snížení emisí skleníkových plynů i tzv. recyklovaná paliva a kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, specifikuje nařízení podle směrnice tato paliva, je jím například vodík z obnovitelné elektřiny," uvedl dále resort. Mezi náležitosti zprávy o emisích, kterou dodavatelé každoročně předkládají, návrh přidává také vyhodnocení splnění cíle minimálního podílu obnovitelných zdrojů energie. V souladu se směrnicí je totiž zákonnou povinností (dle § 19g zákona o ochraně ovzduší) zajistit minimální podíl OZE od roku 2030 u dodávaných pohonných hmot," napsalo MŽP.

Zástupci resortu také zdůraznili, že "případné zrušení" zákonné povinnosti přimíchávat biopaliva nemá žádný dopad na předložený návrh.