Europoslanci dne 12. května podpořili návrh Komise na revizi výkonnostních norem emisí CO₂ pro nové osobní a dodávkové automobily. Cílem tohoto návrhu je dosažení nulových emisí v silniční dopravě do roku  2035, úspor energie a nižší náklady na vlastnictví vozidla a také podpořit inovace v oblasti bezemisních technologií.

Mezi přijatá opatření v rámci tohoto návrhu patří mimo jiné: odstranění pobídkového mechanismu pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi („ZLEV“); vývoj dopadu těchto změn na spotřebitele a zaměstnanost, úroveň využívání obnovitelných zdrojů energie, jakož i informace o trhu s ojetými vozidly; snižování limitu pro ekologické inovace v souladu s navrhovanými přísnějšími cíli; potřeba cíleného financování k zajištění spravedlivého přechodu v automobilovém průmyslu s cílem zmírnění negativních dopadů na zaměstnanost a další ekonomické dopady; společná metodika EU pro posouzení celého životního cyklu emisí CO₂ osobních a dodávkových automobilů uváděných na trh EU, jakož i paliv a energie spotřebovávaných těmito vozidly.

Materiál aktualizuje finanční strategii implementace nitrátové směrnice v ČR. Jedná se o vyčíslení finančních investičních a neinvestičních nákladů spojených s naplňováním směrnice v oblasti zamezení znečištění vodních zdrojů dusičnany ze zemědělské produkce.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

Cílem návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, je reagovat na současnou energetickou situaci vyvolanou válečným konfliktem na Ukrajině. Je třeba bezodkladně přijmout opatření v oblasti zásobníků plynu s cílem posílit energetickou bezpečnost a soběstačnost ČR. V oblasti elektroenergetiky návrh upravuje zejména ustanovení týkající se institutu dodavatele poslední instance (DPI) a vedení Energetického regulačního úřadu (zkrácení režimu DPI na 3 měsíce). Navrhují se také opatření na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie, zejména opatření pro zjednodušení povolovacích procesů podporovaných zdrojů energie.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Platné znění

• Rozdílová tabulka

• Srovnávací tabulka

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil peněžní prostředky vynaložené na projekty návštěvnické infrastruktury z operačního programu Životní prostředí (OPŽP) v letech 2012–2020. Návštěvnická střediska měla sloužit ke snížení vlivu návštěvníků na životní prostředí ve zvláště chráněných územích. K tomu ale podle zjištění kontrolorů nedošlo. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) navíc nastavilo limit orientačních investičních nákladů příliš vysoko, což umožnilo výstavbu nadstandardně nákladných projektů.

NKÚ kontroloval systém přidělování dotací z OPŽP na vzorku 28 projektů. Návštěvnická střediska předpokládanou vzdělávací a osvětovou funkci plní. Jejich přínos k ochraně přírody je ale neprokazatelný. MŽP totiž nesleduje a nedostatečně vyhodnocuje plnění očekávaných přínosů staveb. Nepotvrdily se ani předpoklady MŽP, že dojde k pozitivním změnám v chování návštěvníků. V některých lokalitách dokonce počet přestupků v chráněných územích stoupá.

Problémy zjistil NKÚ už ve fázi výběru projektů k podpoře. Ačkoliv MŽP zavedlo systém bodového hodnocení, nenastavilo v něm jednoznačná kritéria tak, aby byla skutečně vypovídající. Kritéria byla nastavená pouze v obecné rovině, bez konkrétní specifikace. MŽP v hodnocení nezohlednilo atraktivnost, velikost ani návštěvnost zvláště chráněných území. Do hodnocení se nepromítla ani vzdálenost budoucích středisek od obdobných zařízení.

Například projekt „Environmentální návštěvnické, informační a vzdělávací centrum (Natura Park)“ v Pardubicích nesplňoval podmínku ekologického kritéria, Státní fond životního prostředí (SFŽP) ho přesto doporučil k podpoře a MŽP ho nevyřadilo z dalšího procesu rozhodování. MŽP tak nerespektovalo vlastní pravidla, čímž vytvořilo nerovné podmínky pro žadatele o dotaci.

MŽP navíc výrazně nadhodnotilo finanční limit, který se používal pro hodnocení hospodárnosti projektů. Dále oproti předchozímu programovému období navýšilo hranici investičních nákladů na uvedené projekty tak, že převyšovala inflaci i oficiální údaje o nárůstu cen ve stavebnictví.

NKÚ posuzoval také udržitelnost a financování provozu návštěvnických středisek. Zajištění provozu středisek podporuje MŽP prostřednictvím národního programu. Příspěvek kryje jen průměrně 20 % celkových nákladů na provoz. Zbytek provozovatelé získávají z jiných zdrojů (příspěvky, granty, příjmy ze vstupného atd.). Podle NKÚ existuje riziko pro udržitelnost projektů, protože jsou závislé na poskytování státních dotací.

Ústav životního prostředí Přírodovědecké fakulty UK spouští další kurz o nové legislativě odpadů. Cílem kurzu je přehledně a uceleně představit běžné povinnosti původců odpadu a základní povinnosti oprávněných osob. Vzhledem k nové odpadové legislativě, kterou přináší zákon č. 541/2020 Sb., a jeho prováděcí vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, bude problematika odpadového hospodářství řešena uceleně a srozumitelně. Hlavním cílem je zaměřit se na běžnou praxi s důrazem na změny oproti původní legislativě.

Lektoři, kteří celým seminářem provádí, měli možnost být u vzniku nové legislativy, či se sami setkávají s problematickými případy v praxi, což zajišťuje, že informace získané na našem školení o odpadech jsou přesné a aktuální.

Program je sestaven komplexně od působnosti zákona, definice odpadu a jeho zařazování, vysvětlení základních pojmů a výjimek pro soustřeďování, shromažďování, skladování, odpadovou evidenci až po povinnosti původců, provozovatelů zařízení, obchodníků a zprostředkovatelů a v neposlední řadě je kladen důraz také na nakládání specifickými odpadovými toky, jako jsou kovy, stavební a demoliční odpady, biologicky rozložitelné odpady, komunální odpady nebo nebezpečné odpady včetně jejich přepravy.

Kurz bude probíhat ON-LINE dne 3. června 2022, a to přes aplikaci google Meet. Účastníci kurzu obdrží certifikát od Univerzity Karlovy v Praze. Více informací lze nalézt na našich webových stránkách https://sites.google.com/view/novlegislativa/

 

Evropská komise zastoupená komisařem pro vnitřní trh Thierry Bretonem dnes podepsala společné prohlášení s 20 evropskými výrobci elektrolyzérů, ve kterém se zavazují zvýšit do roku 2025 desetinásobně výrobu elektrolyzérů v EU. Ty jsou nezbytnou součástí výroby zeleného vodíku, přičemž tento závazek by měl pomoci s navýšením roční výroby vodíku z obnovitelných zdrojů na 10 milionů tun do roku 2030. Společné prohlášení je k dispozici ZDE.

Evropské firmy už mohou nahlédnout do návrhu standardů pro reporting o udržitelnosti, podle kterých budou v příštích letech reportovat. Návrh vypracovala projektová pracovní skupina za účasti dvou zástupců Frank Bold - vedoucího sekce odpovědných firem Filipa Gregora a Joanne Houston z bruselské kanceláře Frank Bold. Oba experti se budou na vývoji standardů pro reporting o udržitelnosti dále podílet v rámci nově vzniklé struktury EFRAG.

Projektová pracovní skupina dokončila svou práci na přípravě standardů na konci dubna 2022 a publikovala předběžné návrhy standardů, které může do 8. srpna 2022 připomínkovat veřejnost. Ve finalizaci standardů bude nyní pokračovat nově vzniklá struktura EFRAG.

Očekává se, že  závazné standardy budou finálně přijaty v první polovině příštího roku, firmy budou o udržitelnosti podle těchto standardů reportovat od roku 2024.

To platí pro společnosti na evropském vnitřním trhu. Jelikož ale ESG data vyžadují investoři po celém světě, chystají se standardy pro reporting o udržitelnosti také na globální úrovni.

Spolu s tvorbou standardů pokračují v Evropské unii vyjednávání o směrnici o reportingu o udržitelnosti (CSRD) mezi Radou EU, Evropským parlamentem a Komisí. Definitivní podoba směrnice bude známá pravděpodobně na konci května 2022. Podle původního návrhu Komise by měla rozšířit reportovací povinnost na všechny velké firmy nad 250 zaměstnanců a malé a střední podniky kótované na burze.

A co dělat s nízkými průtoky českých řek, které způsobil nedostatek sněhu v zimě i málo srážek na jaře? Poslechněte si středeční polední publicistiku Českého rozlasu s Věrou Štechrovou (od 12min 21s), hostem k tématu byl ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo, záznam ZDE

INCIEN spolu se svými partnery v rámci evropského projektu Erasmus+ INCEPPP vydává metodiku cirkulárních nákupů, určenou nejen pro veřejné zadavatele, ale i pro soukromý sektor. Cirkularita v nakupování je klíčový krok pro nastartování cirkulární ekonomiky v praxi. Cílem metodiky je inspirovat její uživatele k udržitelnějšímu smýšlení a zacházení s ubývajícími přírodními zdroji. Podrobnosti a metodika ke stažení ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlašuje výzvu na podporu cirkulární ekonomiky – úspory vody v průmyslu z Národního plánu obnovy. Pro průmyslové podniky je připravena 1 miliarda korun z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.

Dokument ke stažení:

• Výzva I_NPO Úspory vody [pdf, 372 kB]

• Příloha 1 Příručka ke způsobilým výdajům [pdf, 297 kB]

• Příloha 2 Podpořitelné projekty [pdf, 155 kB]

• Příloha 3 Podnikatelský záměr [pdf, 181 kB]

• Příloha 4 Kritéria formálních náležitostí, přijatelnosti a věcného hodnocení [pdf, 233 kB]

• Příloha 5 Pravidla pro žadatele a příjemce [pdf, 3427 kB]

• Příloha 6 Vodní audit [pdf, 1254 kB]

• Příloha 7 Prohlášení k žádosti o podporu [xlsx, 52 kB]

• Příloha 8 Formulář pro posouzení podniku v obtížích [xlsx, 54 kB]

• Příloha 9 Plná moc [docx, 30 kB]

• Příloha 10 Substituční plná moc [docx, 30 kB]

Ve Sbírce předpisů vychází vyhláška č. 110/2022 Sb. o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů a kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy. Vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie a upravuje druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny, způsoby využití podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla a biometanu, rozsah uchovávaných dokumentů a záznamů o použitém palivu při výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a biometanu a o způsobu výroby tohoto paliva,    podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na energetickém obsahu komunálního odpadu, kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy a suroviny vymezující pokročilý biometan.

Evropský parlament přijal plenárním zasedání svou pozici k návrhu na zavedení jednotného nabíjecího portu USB-C pro elektronické přístroje, konkrétně pak chytré telefony, tablety, digitální fotoaparáty, sluchátka, přenosné reproduktory a herní konzole. Cílem je, aby si spotřebitelé nemuseli při nákupu nového přístroje zároveň kupovat novou nabíječku a také aby nemuseli mít několik nabíječek pro různé přístroje. Kromě toho je cílem návrhu také snížit elektronický odpad, jelikož nabíječky již nebudou muset být součástí nově koupeného přístroje.

Výjimka by se vztahovala na produkty, které jsou příliš malé na to, aby měly USB-C port, jako jsou např. chytré hodinky či některé sportovní vybavení. Europoslanci požadují, aby výrobci na obalech uváděli možnosti nabíjení výrobku a také aby se do konce roku 2026 vytvořila pravidla zajišťující kompatibilitu bezdrátového nabíjení. Finální podobu návrhu nyní začne Parlament projednávat s Radou.

Zdroj: CEBRE

Město Jičín realizuje odpovědné zadávání svých zakázek s ohledem na strategickou vizi města již delší dobu.  Nyní se zavázalo vytvořit strategii, kterou by se měly řídit jídelny ve školách. Město Jičín chce v oblasti stravování  maximálně podporovat zejména snahy o zdravou a udržitelně vyprodukovanou stravu z důvodů zdravotních, ekologických, vzdělávacích, ekonomických, sociálních nebo kulturních, a to i s cílem dalšího snížení plýtvání. Více se dozvíte ZDE

Čtěte také:

INCIEN vydává metodiku cirkulárního veřejného i soukromého nakupování

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/692 ze dne 16. února 2022, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, vstoupí v platnost koncem května 2022.

Nové nařízení mění přílohu VI nařízení CLP, tj. seznam harmonizovaných klasifikací, do kterého se vkládá 39 nových položek (např. bromid amonný, propylbenzen, benzofenon a bisfenol S). Dále bylo aktualizováno 17 položek (např. trichlorsilan, oxid vanadičný a bisfenol A) a zrušena byla harmonizovaná klasifikace a označení jedné látky.

Dodržování nových harmonizovaných klasifikací bude pro látky a směsi požadováno od 23. listopadu 2023, lze jej však použít i před tímto termínem.

Text nařízení v české i anglické verzi naleznete v příloze této aktuality.

Dokument ke stažení:

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/692

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/692 [EN]

Zdroj: MPO

"Jediný zdroj, který dnes může bez závislosti na plynu dodávat teplo, je SAKO spalovna u Brna, která je schopna temperovat na 15 stupňů. A to ještě jenom centrum Brna. To znamená, že ty havarijní scénáře jsou docela složité. Přímotopy, které teplárna pořizuje, není schopna utáhnout. Ani distribuční síť. To prostě možné úplně není," uvedl bývalý premiér Topolánek ve Dvaceti munut Radiožurnálu, celý rozhovor ZDE

Fenomén ESG (environment/social/governance) rozhodně neskončí v důsledku současné geopolitické situace ani případné ekonomické krize. Kritéria udržitelného byznysu a nefinanční reporting se postupně stanou běžnou součástí výročních zpráv téměř všech firem, shodli se na odborné konferenci Jak přežije ESG v krizové době zástupci firem i státu. Více ZDE