Výnosy z emisních povolenek by mohly zaplatit takzvanou zelenou transformaci České republiky. Peníze by se měly především investovat do energetických úspor, budování obnovitelných zdrojů energie a dalších klimatických opatření. V příštím roce se dá očekávat výnos z povolenek až ve výši 30 miliard korun, uvedla Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů.

Cena emisních povolenek v Evropské unii uzavřela v pátek 4. února obchodování na rekordních více než 96 eurech (zhruba 2300 Kč) za tunu. Analytici předpokládají, že cena povolenek v brzké době překročí symbolickou hranici 100 eur, uvedla agentura Reuters. V posledním roce se více než zdvojnásobila.

Společně s rostoucí cenou za povolenky se stále zvyšují i příjmy státního rozpočtu z jejich dražeb, v roce 2020 šlo podle AMO bezmála o 19 miliard korun. Výnos z aukcí povolenek může příští rok činit pro Česko podle AMO až 30 miliard korun. "Jde o peníze, které by se měly především investovat do energetických úspor, budování obnovitelných zdrojů energie a dalších klimatických opatření. V současnosti se ale velká část výnosů rozpouští v rozpočtu. Účelově jsou na tyto projekty určeny jen čtyři miliardy korun, další čtyři na podporu stávajících fotovoltaických elektráren a podíl peněz z povolenek směřující na transformaci české energetiky se tak paradoxně snižuje," uvedl vedoucí Klimatýmu AMO Tomáš Jungwirth.

V současnosti je z výnosů emisních povolenek financován program Nová zelená úsporám, z něhož čerpají domácnosti dotace například na zateplování, instalaci fotovoltaiky na střechách, zachytávání dešťové vody nebo výměnu kotlů. Potřeba je podle asociace investovat peníze i do modernizace teplárenství, zlepšení energetické účinnosti nebo snižování emisí velkých i malých podniků, K tomu slouží Modernizační fond, který je plněný také výnosy z povolenek na unijní a národní úrovni, uvedla.

I když se cena emisní povolenky podílí podle AMO na zvyšování cen energie pro domácnosti a firmy jen z deseti až 20 procent, mohly by to být právě výnosy z nich, které by pomohly domácnostem ohrožených energetickou chudobou formou přímých kompenzací. Jednou z variant je i klimatická dividenda, kterou zavedli například v Rakousku, kde v závislosti na místě bydliště a dostupnosti veřejné dopravy dostane ročně každý dospělý člověk 100 až 200 eur (2400 až 4800 Kč).

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Projekt "Komplexní hodnocení potenciálů rozvoje bioenergetiky ve vazbě na funkce krajiny" byl zaměřen na vytvoření dynamického modelu pro komplexní hodnocení rozvoje bioenergetiky v kontextu změn probíhajících v agrárním sektoru, vzhledem ke zvyšování efektivnosti pěstování vybraných energetických plodin v důsledku rozvoje agrotechnologií a k dopadům probíhajících změn klimatu. Výstupy projektu jsou: i) mapa typologie krajiny dle relevantních faktorů prostředí ovlivňujících možnosti pěstování energetických plodin; ii) mapa potenciálu pěstované biomasy s ohledem na ekologické funkce krajiny a biodiverzitu; iii) mapa potenciálu biomasy z EP s respektováním konkurenceschopnosti biomasy vůči konvenčním palivům; iv) metodika alokace porostů energetických plodin na zemědělské půdě zohledňující mimoprodukční funkce v krajině. Výstupy a detailnější informace o projektu jsou stánkách Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví - více ZDE.

Nizozemsko již po řadu let patří ke světovým lídrům v prosazování a praktické aplikaci principů cirkulární ekonomiky. Jeho oficiální vládní strategie stanovila cíl stát se plně cirkulární ekonomikou do roku 2050 a do naplnění tohoto cíle jsou kromě veřejného sektoru aktivně zapojovány také akademická sféra a nizozemské firmy.

Na těsném propojení těchto tří základních společenských činitelů funguje také národní platforma Holland Circular Hotspot, která pomáhá zavádět principy cirkulární ekonomiky do každodenní praxe a aktivně se také účastní mezinárodní spolupráce a mezinárodních projektů, zaměřených na globální rozvoj a propagaci cirkulárního hospodářství. Tato dynamicky se rozvíjející oblast tak nabízí mnoho příležitostí k uplatnění českých inovativních firem.

INCIEN od nového roku spustí po nizozemském vzoru Český cirkulární hotspot - platformu pro sdílení cirkulárního know-how. Její součástí se může stát každý, kdo chce sdílet své zkušenosti. Více informací ZDE

V souvislosti postupným cílem vládní strategie, kterým je 50 % snížení množství použitých primárních surovin v Nizozemsku do roku 2030, byl za jeden z hlavních sektorů pro implementaci principů cirkulární ekonomiky vytipován sektor stavebnictví a infrastruktury. Ten patří k významným spotřebitelům nejen základních stavebních surovin, ale také dalších důležitých a strategických komodit jako je voda, energie, produkty chemického průmyslu nebo elektronická zařízení. V Nizozemsku se ve stavebnictví spotřebuje až 50 % základních surovin, 40 % celkové spotřeby energie a 30 % celkové spotřeby vody. Stavební a demoliční aktivity jsou pak v Nizozemsku zodpovědné odhadem za 35 % všech emisí CO2. Toto odvětví proto nabízí obrovské příležitosti k řešení problémů, spojených se změnou klimatu prostřednictvím opětovného použití vstupů, důsledné recyklace, cirkulárního designu a používání obnovitelných materiálů.

Po celém Nizozemsku tak rychle přibývají případy úspěšné implementace cirkulárních principů, jako například Circl Pavilion v Amsterdamu, budova centrály jedné z největších nizozemských bank ABN AMRO, nebo komplex BlueCity v Rotterdamu, což je start-upový inkubátor vybudovaný v bývalých prostorách veřejného koupaliště. Extrémním případem je pak budova kancelářského, výzkumného a vzdělávacího komplexu Kennispark Twente ve městě Enschede u německých hranic, která původně po dobu pěti let sloužila jako dočasná budova městského soudu v Amsterdamu, než byla kompletně rozebrána a přemístěna na vzdálenost 160 km do nové, definitivní lokality. Tato budova již byla navržena a postavena se záměrem budoucího přemístění, kdy byla zakázka vypsána formou “design, build, maintain & remove”, přičemž realizátorské konsorcium uvádí, že tímto způsobem bylo zamezeno emisím více než 2.000 tun CO₂.

Nizozemsko je kvůli své geografii zemí s velmi náročným terénem pro výstavbu. Většina jeho pevniny leží na úrovni hladiny moře nebo pod ní a její část byla dokonce získána postupným vysušením mořského dna. Není tedy divu, že zde existují obrovské zkušenosti v práci s náročnými podmínkami a díky léty prověřené spolupráci mezi veřejným sektorem, soukromým sektorem a akademickou obcí se země drží na špici inovací v oblasti výstavby, a to včetně cirkulární infrastruktury. Stávající infrastruktura v zemi, stejně jako tomu je u většiny zemí západního světa, však postupně zastarává a její údržba dlouhodobě zaostává za tempem výstavby infrastruktury nové. V nadcházejících letech tak bude muset být nahrazeno nebo rekonstruováno více než 130 mostů, tunelů, plavebních komor a viaduktů. Týká se to 40 projektů s předpokládaným rozpočtem přibližně 1,5 miliardy EUR. Navíc, díky tomu, že velké infrastrukturní projekty často zadává veřejný sektor, skýtá tato oblast ideální podmínky pro důslednější uplatňování cirkulárních principů již při zadávání zakázek.

V roce 2019 nizozemské ministerstvo infrastruktury a vodního hospodářství a jeho dvě příspěvkové organizace, Rijkswaterstaat a ProRail, společně představily strategii „Ke klimaticky neutrálním a cirkulárním infrastrukturním projektům“ do roku 2030. Tato strategie se nyní rozšiřuje i na místní a regionální orgány, aby tak zahrnula celý sektor infrastruktury země. Součástí nizozemské ambice je, aby všechny veřejné zakázky byly do roku 2030 vypisovány na cirkulárním principu. Výkonným nástrojem, používaným pro cirkulární zadávání zakázek v Nizozemsku, je přitom ukazatel environmentálních nákladů Environmental Cost Indicator (ECI), založený na evropské normě EN15804.

Cirkulární principy, uplatňované v oblasti stavebnictví a infrastruktury v Nizozemsku, tak skýtají i pro české inovativní firmy příležitosti v uplatnění, například v oblasti digitálních technologií (materiálové pasy, digitální deníky, zabezpečení dat), cirkulárního designu, nových materiálů lépe přizpůsobených opakovanému použití, recyklačních a odpadových technologií nebo technologií na zateplení staveb, zelených stěn a střech.

Autor: Stanislav Beneš, obchodně-ekonomický rada, Velvyslanectví ČR v Haagu

 

Dobrovolníci z neziskové organizace Trash Hero dokázali za rok 2021 z veřejných prostranství odstranit více než 83 tun nepořádku. Přes polovinu odpadků odhozených ve veřejném prostoru přitom tvořil materiál vhodný k recyklaci. Zálohované obaly ale dobrovolníci nenašli téměř žádné.

Po celé ČR loni proběhlo skoro 300 úklidů organizace Trash Hero, kterých se zúčastnilo 1268 hrdinů ve žlutých tričkách. Ti sbírali odpadky po celém Česku a ze země mimo jiné zvedli 6 tisíc PET lahví, 5 tisíc plechovek a 2,5 tisíce nezálohovaných skleněných lahví. Naopak vratných pivních lahví se zálohou 3 Kč našli dobrovolníci jen 158. Zálohované lahve tak tvořily pouze 1 procento všech odhozených nápojových obalů.

„V každém městě, skoro v každém křoví, jsou PETky nebo plechovky. Nacházíme jich tisíce. Pivních lahví ne. Těch je naprosté minimum. Zálohový systém prostě funguje. Ty tři koruny jsou argument, proč pivní láhev vrátit do obchodu a ne hodit do křoví. Přál bych si, aby byly zálohované i PETky a plechovky. Pak by parky v našich městech vypadaly o dost jinak. A příroda taky. Nikdy jsem v lese nenašel pohozenou pivní láhev. O plechovkách to ale říct nemůžu. Doufám, že bude Česká republika následovat trend mnoha evropských zemí, kde už zálohování funguje řadu let,“ komentuje David Vojta z Trash Hero.

Tisíce tun materiálu vhodného k recyklaci končí svůj život v přírodě, na skládkách i ve spalovnách

Přes poměrně propracovanou síť sběrných míst v Česku, stále vznikají černé skládky a místa s pravidelným výskytem nepořádku. Zarážející je, že přes 60 procent veškerého uklizeného odpadu za loňský rok tvořily snadno recyklovatelné materiály. „Například PET a hliník je možné recyklovat téměř donekonečna. Podle oficiálních odhadů se v Česku vytřídí jen tři nápojové plechovky z deseti. To znamená, že tu ročně přicházíme o 8 tisíc tun hliníku, z kterého by se mohlo vyrobit nějakých 312 milionů nových plechovek. U PETu, i přes vyšší procento třídění, takto přicházíme o desetitisíce tisíce tun materiálu ročně. Řešením by byl plošný, cirkulární zálohový systém,“ doplňuje Andrea Brožová, mluvčí iniciativy Zálohujme.  

Organizace Trash Hero Czech Republic existuje od roku 2016 a patří k celosvětovému hnutí Trash Hero. Pravidelné úklidy probíhají ve 13 městech, celosvětově ve 171 základnách ve 20 zemích. „Budeme pořádat úklidy, dokud to bude třeba,“ říká spoluzakladatel Jan Bareš z Trash Hero Czech Republic, „Snažíme se o obrat společenského myšlení. Šíříme myšlenku, že třídit je dobré, ale vytvářet méně odpadu je ještě lepší. A hlavně ten odpad neházet kolem sebe...“

Rádi bychom vás pozvali na únorový semináři Cyrklu na téma evidence a ohlašování nakládání s odpady ISPOP2. Webinář je pořádán ve spolupráci s CENIA a bude vás jím provázet Vojtěch Pilnáček, Head of Consulting v Cyrklu. Hlavním řečníkem bude Jiří Valta, vedoucí oddělení odpadového a oběhového hospodářství CENIA. Budeme hovořit o novinkách, na které si je potřeba dát pozor při vyplňování letošního hlášení, o produkci a nakládání s odpady a o novinkách, které přináší nový reportingový systém ISPOP2. Webinář se uskuteční 17. února od 9:00. Stačí se registrovat a my vám všechny podstatné informace pošleme s předstihem. Webinář je zcela zdarma. Předpokládaná délka webináře je 1 hodina. Registrace ZDE

 

Na stránkách České agentury pro standardizaci (Agentura ČAS) byly v rámci tzv. sponzorovaného přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům (ČSN) zveřejněny i položky týkající se problematiky v gesci MŽP.

Pro popis této služby si dovolujeme převzít text přímo zveřejněný Agenturou ČAS: "Sponzorovaným přístupem k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům (ČSN) se ve smyslu ustanovení § 6c odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, rozumí sponzorovaný přístup k ČSN, které jsou pro účely uvedené ve zvláštním právním předpisu závazné, jejich koncovým uživatelům na základě registrace způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Sponzorovaný přístup umožňuje Agentura prostřednictvím portálu "Sponzorovaný přístup k ČSN".
Poplatníkem poplatku za sponzorovaný přístup k ČSN, které jsou zveřejňovány na tomto portále, je příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, do jehož působnosti spadá právní předpis, pro jehož účely je stanovena závaznost sponzorované ČSN tak, jak vyplývá z ustanovení § 6d zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů."

Podmínkou pro využívání této služby, která je zcela bezplatná, je registrace na portálu Agentury ČAS - konkrétně se jedná o část s názvem "Sponzorovaný přístup k ČSN" - https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/. K dispozici jsou plná znění příslušných norem, avšak pouze k nahlížení. Takto zveřejněné normy nelze tisknout či jiným způsobem šířit nebo rozmnožovat.

Návrh Plánu legislativních prací vlády na rok 2022 vychází především z podkladů předložených ministerstvy a zahrnuje i legislativní úkoly, jejichž zpracovatelem jsou jiné ústřední orgány státní správy a předkladatelem členové vlády, kteří vůči nim vykonávají koordinační a informační funkci.

Dokument ke stažení:

• Materiál 1

• Materiál 2

• Materiál 3

• Materiál 4

• Příloha 1

• Příloha 2

• Příloha 3

• Příloha 4

• Předkládací zpráva

Zelenou transformaci je třeba stavět na faktech, při hledání společenské shody pro jejich uplatnění ale musíme brát v potaz především lidské emoce a důvěru v instituce. Na tom se shodli experti napříč obory na Fóru udržitelného rozvoje, výroční konferenci Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Zástupci státní, akademické i podnikatelské sféry doporučili, aby státní správa pilotovala inovativní přístupy, jestliže chce využít ekonomickou transformaci jako příležitost k růstu.

Letošní Fórum udržitelného rozvoje bylo přenášeno z prostor Kampusu Hybernská. Online stream sledovalo přes 700 diváků. Organizace konference se již tradičně ujalo Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj. K nim se nově připojila také Univerzita Karlova prostřednictvím svého Centra pro přenos poznatků a technologií, které se věnuje praktickému uplatnění vědeckých výstupů.

„Pro mě je důležité, abychom jako Univerzita Karlova do budoucna přispěli k tomu, aby důvěryhodnost vědeckých sdělení od našich výzkumníků byla vysoká a podložena fakty, ale zároveň abychom propojovali naše vědecká sdělení s příběhy a emocemi. Protože pouze tehdy dosáhneme toho abychom výsledky vědy a výzkumu dostávali do praxe, a to i v oblasti udržitelného rozvoje, který patří mezi zásadní priority naší univerzity, “ uvedla Milena Králíčková nová rektorka Univerzity Karlovy, která konferenci navštívila jako jednu z prvních poté, co se ujala funkce 1. 2. 2022.

„Dobrá strategická práce musí být postavena na datech, provázána s nejnovějším vědeckým poznáním, a musí reagovat na dlouhodobé scénáře vývoje. Současně bychom měli lépe komunikovat, ať už s veřejností, nebo podnikateli. Možná, že příliš spoléháme na to, že všichni používají stejnou logiku a jednají stejně jako my. Víme ale, jak se lidé rozhodují?“dodal náměstek ministryně životního prostředí Pavel Zámyslický, který zastoupil ministryni Annu Hubáčkovou, jež se musela z Fóra omluvit.

Na problematiku toho, proč a čemu lidé věří, se proto zaměřil hlavní řečník, jímž byl francouzský kognitivní vědec a odborník na výzkum lidského rozumu, Dr. Hugo Mercier. Podle Merciera politici i vědci v komunikaci selhávají, protože je společnost nevnímá jako autority, které by rozuměly jejich potřebám a problémům. Masová komunikace, tak jak je pojímána nyní, podle něj nemůže motivovat veřejnost k přijetí vědeckých poznatků nebo strategií udržitelného rozvoje.

„Komunikace je nezbytným, ale ne vždy dostačujícím nástrojem, lidé obvykle potřebují materiální nebo společenskou pobídku, aby změnili vlastní přesvědčení v aktivní jednání,“ uvedl Mercier.

Tuto skutečnost dobře odrážela Vize 2050 představená Petrem Dovolilem z České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj. Divákům představil sérii doporučení z devíti oblastí, které by měly provést Česko zelenou transformací a vytvořit z ní příležitost spíše než hrozbu. Podle Dana Heuera z iniciativy Změna k lepšímu je nyní zejména nutné vizi proměnit do konkrétních kroků na straně vlády i firem a zaměřit se na dvě klíčová témata: subdodavatelský profil národního hospodářství a otázku dodržování lidských práv v dodavatelských řetězcích.

Debatující zástupci z akademické a veřejné sféry se zamýšleli nad přístupem ke komunikaci klimatických politik a jejich dopadů. Podle nich je třeba zapojit vedle faktů také emoce a kroky státu ilustrovat na konkrétních lidských příbězích. Varovali ale před dezinformacemi, u nichž je emoční apel definujícím prvkem. Diskutující doporučili zvládání emocí a jejich výzkum reflektovat ve veřejném vzdělávání i při tvorbě politik. To, že Češi preferují fakta spíše než emoce, na konci debaty ukázalo divácké hlasování. Tým prosazující v oxfordské debatě fakta zvítězil s drtivou převahou s 82 % diváckých hlasů.

Řečníci a řečnice v další debatě zaměřené na roli výzkumu upozornili, že státním strategiím chybí především reflexe reálných potřeb společnosti, ale i zpětné vyhodnocení jejich dopadů. Problém vidí také v nedostatečně multioborovém pojetí státních strategií, při jejich tvoření by podle nich měla jít stranou mezioborová rivalita, přáli by si také širší zapojení společenskovědních oborů. Státní správa podle diskutujících potřebuje takový výzkum, na který se může spolehnout a který jí pomůže strategie správně nastavit.

Záznam celého Fóra je k dispozici na YouTube kanálu Udržitelný rozvoj TV.

Od ledna 2021 téměř 7 000 společností úspěšně předložilo agentuře ECHA miliony oznámení o látkách vzbuzujících mimořádné obavy, které jsou obsaženy ve výrobcích.

Od 5. ledna 2021 musí společnosti uvádějící předměty na trh EU podávat agentuře ECHA oznámení do databáze SCIP, pokud předměty obsahují látky vzbuzující mimořádné obavy (látky SVHC) v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních. V současné době databáze SCIP zobrazuje s možností vyhledávání 7 milionů oznámení předmětů od téměř 7 000 společností z celé EU. Nejvíce oznámení pochází od společností v Německu, následuje Itálie a Francie.

Každý má do databáze přístup a možnost vyhledávat předmět podle názvu, značky, kategorie výrobku, typu materiálu, chemického názvu nebo čísla SCIP. Spotřebitelé se mohou informovat, zda výrobek obsahuje nebezpečné chemické látky a přečtou si pokyny pro bezpečné používání. Zpracovavatelé odpadů mohou údaje využít při opakovaném použití předmětů nebo při recyklačních procesech. Údaje také zvyšují znalosti o škodlivých chemických látkách v dodavatelských řetězcích a mohou přispět k jejich postupnému odstranění.

Pro usnadnění předkládání údajů společnosti využívaly nástroje ECHA. 77 % přijatých dat bylo odesláno pomocí služby system-to-system, která společnostem umožňuje připravit data ve vlastních IT nástrojích a automaticky je odesílat do databáze SCIP. 22 % dat bylo připraveno pomocí IUCLID offline a 1 % pomocí služby IUCLID Cloud.

Společnosti rovněž splnily svoji povinnost odkazem na údaje, které byly do databáze SCIP předloženy dříve. 54 % obdržených oznámení jsou zjednodušená oznámení SCIP a 7 % obdržených dokumentací používá odkazování.

V roce 2022 bude ECHA pokračovat ve zlepšování způsobu zobrazování informací v databázi a zúčastněným stranám mohou pomoci rovněž podpůrné materiály a Helpdesk ECHA.

Další informace:

Podpora databáze SCIP

• Jak připravit a podat oznámení do databáze SCIP (viz příloha)
• Připravované překlady „Šíření a důvěrnost v databázi SCIP“ a „Nástroje odkazující na údaje SCIP, které již byly předloženy agentuře ECHA“.
• Videa a infografika pro začátečníky
• Webináře a prezentace

Databáze SCIP

Zdroj: MPO

Ministerstvo životního prostředí na webu zveřejnilo text dohody mezi Českou republikou a Polskem o řešení vlivů těžební činnosti v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Na jejím základě už Polsko v pátek poslalo smluvenou částku 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun). Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie. Ve sbírce mezinárodních smluv by měla být dohoda přístupná nejpozději do středy, řekla dnes ČTK Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení úřadu.

Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou splněny požadavky na monitoring a zřízeny monitorovací vrty.

Polská strana se podle dohody zavázala zřídit čtyři nové vrty pro měření hladiny podzemních vod a zařadit všechny vrty do společné česko-polské monitorovací sítě. Pokud po dokončení stavby podzemní bariéry nezačne nejpozději do 30. června 2023 stoupat či nepřestane klesat hladina podzemních vod ve vybraných vrtech, nebude možné, aby těžba postoupila za hranici plánovanou Polskem pro rok 2023, uvedlo ministerstvo.

Pokud důl bude nadále způsobovat pokles hladiny podzemních vod, polská strana má přijmout další opatření typu prodloužení, dalšího zatěsnění nebo prohloubení bariéry. Pokud by hladina podzemních vod v určitých vrtech poklesla o více než osm metrů během šesti měsíců, bude muset Polsko okamžitě zastavit stávající rozsah současných těžebních prací směrem k českým hranicím.

Podmínkou pro přibližování těžby je dále vybudování zemního valu, který omezí hluk, prašnost a světelné znečištění. "Jeho součástí bude živá stále zelená stěna. Polská strana se zavazuje pečovat o vysazené stromy," uvedlo ministerstvo. Val má být vybudován do jednoho roku po dokončení formálních postupů.

Co se týče světelných emisí, má se mimo jiné modernizovat osvětlení základních strojů a má se přidat možnost vypínat reflektory na stožárech při nepoužívání strojů, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do tří let od provedení sjednaného auditu.

Podle dohody může česká strana v dole provádět čtyřikrát ročně kontroly. Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti. Obě země společně založí Fond malých projektů a budou do něj přispívat shodně 250.000 eur ročně (zhruba šest milionů korun) na regionální projekty pro zlepšení životního prostředí.

Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, k odstoupení dojde půl roku po daném oznámení. Řada jejích ustanovení bude ale použitelná až do ukončení těžby, pokud se strany nedohodnou jinak. Týká se to například monitoringu hlukové zátěže, kvality ovzduší, pohybů terénu nebo hladin podzemních vod.

Země by měly tento týden určit zmocněnce pro výměnu informací a plnění dalších úkolů. Úřad vlády ani ministerstvo životního prostředí zatím na dotaz ČTK neodpověděly, kdo by se měl stát zmocněncem za českou stranu. Zároveň strany zřídí společnou komisi, v níž by měl být liberecký hejtman, dolnoslezský maršálek, oba zmocněnci a zástupci měst a obcí v oblasti na polské i české straně. Úkolem komise bude připravit strategii spravedlivé transformace regionu. Jejím zasedáním budou spolupředsedat zmocněnci.

Případné spory by se měly řešit primárně prostřednictvím zmocněnce, respektive diplomatickou cestou. Pokud se to nepodaří, může být věc předložena Soudnímu dvoru EU. ČR také podle smlouvy nezahájí žádné další řízení o porušení právních předpisů týkající se dolu v oblasti působnosti dohody na základě článku 259 Smlouvy o fungování EU.

Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu. Ta je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody, a stěžují si i na hluk a znečištění prachem. Mezivládní dohodu ve čtvrtek podepsali premiéři ČR Petr Fiala (ODS) a Polska Mateusz Morawiecki.

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhu 11. doporučení na zařazení dalších 8 látek na seznam látek podléhajících povolení. Konzultace potrvá do 2. května 2022. ECHA pravidelně doporučuje látky z Kandidátského seznamu pro zařazení na seznam látek podléhajících povolení (příloha XIV nařízení REACH). Další doporučené látky s příklady použití:

1. Ethylenediamine (EC 203-468-6, CAS 107-15-3): senzibilizátor dýchacích cest (čl. 57(f) - lidské zdraví); používá se jako čisticí činidlo v rafinérských tocích, inhibitor koroze, procesní přísada, při kontrole emisí zápachu;
2. 2-(4-tert-butylbenzyl) propionaldehyde and its individual stereoisomers (EC -, CAS -): látka toxická pro reprodukci; používá se k výrobě vonných látek do čisticích prostředků a výrobků pro osobní hygienu;
3. Lead (EC 231-100-4, CAS 7439-92-1): látka toxická pro reprodukci; používá se při výrobě baterií, různých částí vozidel, strojů, nábytku, opláštění kabelů, pájení;
4. Glutaral (EC 203-856-5, CAS 111-30-8): senzibilizátor dýchacích cest (čl. 57(f) - lidské zdraví); použití jako biocid, k činění kůže a při zpracování rentgenových snímků;
5. 2-methyl-1-(4-methyl thiophenyl)-2-morpho linopropan-1-one (EC 400-600-6, CAS 71868-10-5): látka toxická pro reprodukci; použití jako fotoiniciátor do UV-vytvrzovaných nátěrů, inkoustů a lepidel;
6. 2-benzyl-2-dimethyl amino-4'-morpholino butyrophenone (EC 404-360-3, CAS 119313-12-1): látka toxická pro reprodukci; použití jako fotoiniciátor do UV-vytvrzovaných nátěrů, inkoustů a lepidel;
7. Diisohexyl phthalate (EC 276-090-2, CAS 71850-09-4): látka toxická pro reprodukci; nemá registraci podle nařízení REACH
8. Orthoboric acid, sodium salt (EC 237-560-2, CAS 13840-56-7): látka toxická pro reprodukci; nemá registraci podle nařízení REACH, může být použita jako rozpouštědlo a inhibitor koroze.

ECHA očekává komentáře a další informace k použití 8 výše uvedených látek, k případným výjimkám z požadavku autorizace a k návrhu přechodných opatření.
Evropská komise navíc požaduje informace o možných socioekonomických důsledcích zařazení látek do přílohy XIV nařízení REACH. Tyto informace budou předány přímo Komisi a nebudou vzaty do úvahy ECHA v jejím konečném 11. doporučení, které ECHA předloží Evropské komisi na jaře 2023.

Pokud je látka zahrnuta do seznamu látek podléhajících povolení, může být uvedena na trh nebo používána po stanoveném datu pouze, je-li pro konkrétní použití uděleno povolení.

Další informace:

Konzultace k 11. doporučení pro zařazení na seznam látek podléhajících povolení

Povolování

Zdroj: MPO

Dne 1.2.2022 byly zveřejněny formuláře pro roční hlášení v agendě odpady (F_ODP_PROD, F_ODP_PROD_AV a F_ODP_PROD_EL), hlášení lze zasílat i ze systémů 3. stran a datovou schránkou. Nadále trvá nedostupnost formulářů ročních zpráv (F_ODPRZ_EL, F_ODPRZ_BAT, F_ODPRZ_PNEU) za ohlašovací rok 2021, jejich zveřejnění je plánováno v polovině února. Od 20.1.2022 není dostupný ani formulář F_OBL_RV, více viz aktualita. Tento formulář nebude zveřejněn do ohlašovacího termínu 15.2.2022.

Česko dostalo peníze, které se Polsko zavázalo zaplatit v rámci řešení vlivu těžby v hnědouhelném dole Turów. Země se dohodly na náhradě 45 milionů eur. Smlouva, která má být v příštích dnech zveřejněna v registru mezinárodních smluv, Polsko zavazuje, aby dostavělo podzemní stěnu, která by bránila odtoku podzemních vod z českého území. Ta je ale předmětem sporů. „Stěna nemá požadovaný efekt,“ říká právnička Petra Urbanová z organizace Frank Bold. Více ZDE

Geolog: Nelze odhadnout, kdy se projeví účinek stěny proti vlivu dolu Turów

Podzemní stěna proti odtoku vody může zmírnit dopady provozu polského hnědouhelného dolu Turów na české území. Zda bude dostatečná, se ukáže až příští rok. ČTK to dnes na dotaz napsal ředitel České geologické služby Zdeněk Venera. Uvedl, že nyní nelze spolehlivě odhadnout ani rychlost možných pozitivních dopadů stěny. Kompenzace, kterou už Česká republika od Polska dostala, by podle něj měly být rychle využity k zajištění přívodu vody do míst zasažených vlivem dolu. Více ZDE

Cena emisních povolenek v Evropské unii uzavřela v pátek obchodování na rekordních více než 96 eurech (zhruba 2300 Kč) za tunu. Analytici předpokládají, že cena povolenek v brzké době překročí symbolickou hranici 100 eur, uvedla agentura Reuters.

Cena povolenek se od začátku loňského roku zvýšila už o více než 200 procent. K jejímu růstu přispělo zdražování plynu, kvůli kterému je pro elektrárenské společnosti ekonomičtější využívat uhlí. Produkce elektřiny z uhlí vytváří dvojnásobné množství emisí oxidu uhličitého než produkce z plynu, takže vyžaduje více emisních povolenek.

Dnešní obchodování cena zakončila na 96,43 eura. To představuje nejvyšší závěrečnou cenu od spuštění systému obchodování s povolenkami v roce 2005. V průběhu dne se cena vyšplhala až na 97,50 eura. "Magické trojciferné číslo, 100 eur za tunu, bude příštím cílem," uvedli analytici ze společnosti Refinitiv.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Pilotní projekt sběru biologicky rozložitelného odpadu v pardubické sídlištní zástavbě má za sebou první rok. Zatímco část obyvatel bytových domů městského obvodu Pardubice III možnost třídit zelený odpad uvítala, stále je dost těch, kteří jejich snahu o ekologické chování, maří.

Proto budou od března kontejnery na bioodpad opatřeny zámkem, od něhož budou mít klíč pouze ti, kteří mají o třídění opravdu zájem.

„Během pilotního projektu se potvrdilo, že řada lidí ze sídlišť má o třídění bioodpadu zájem. Za prvních 12 měsíců se z pěti lokalit na sídlišti Dubina svezlo více než 27 tun bioodpadu. Bohužel ani rok nestačil na to, aby někteří spoluobčané vzali vážně naši výzvu a do hnědých kontejnerů nevhazovali komunální, ani jiný odpad, aby neznehodnocovali snahu všech ostatních. Obsah takto kontaminovaného kontejneru už nemůže být v kompostárně zpracován a je uložen jako komunální odpad na skládku,“ vysvětlil náměstek primátora zodpovědný za péči o životní prostředí Jan Nadrchal.

Město se ale nechce vzdát myšlenky umožnit i lidem z bytových domů třídění zeleného odpadu. Řešením by mohl být systém, kdy hnědé kontejnery na biologický odpad budou uzamčeny a klíče dostanou pouze ti, kteří chtějí přispět k ochraně životního prostředí. Uzamčené popelnice se objeví již v březnu na všech pěti stanovištích v městském obvodě III (v ulicích Dašická u č.p. 1767, Erno Košťála u č.p. 973, Bartoňova u č.p. 849, za č.p. 851 – 852 v ulici Luďka Matury a na Dubovém návrší u č.p. 748). Klíče k nim si budou moci obyvatelé této části Pardubic vyzvednout již v únoru na úřadu MO III na Dubině, nebo na Odboru životního prostředí pardubického magistrátu ve Štrossově ulici.

„Projekt třídění biologicky rozložitelného odpadu má velký význam pro naše životní prostředí. Ve formě kompostu vracíme do přírody důležité složky půdy a v neposlední řadě omezíme množství komunálního odpadu, který pak plní skládky. Doufáme, že uzamykáním nádob na sběr této významné komodity se nám podaří uchránit iniciativu těch, kterým není budoucnost planety lhostejná, před nezodpovědným přístupem jiných,“ dodal náměstek.

V Pardubicích mohou již 15 let ukládat odděleně biologicky rozložitelný odpad obyvatelé rodinných domů. V současné době je do projektu zapojeno zhruba 4 160 nemovitostí, včetně základních i mateřských škol. Po této možnosti ale stále častěji volají i obyvatelé bytových domů. Bioodpad tvoří až třetinu směsného komunálního odpadu, kterého Pardubice ročně vyprodukují zhruba 13 500 tun.

Ke kompostování, tedy oddělenému sběru bioodpadu, se hodí například listí, plevel či tráva ze zahrádek, z domácností pak odřezky a slupky od ovoce a zeleniny, skořápky ořechů a vajec, sedliny kávy či čaje, řezané květiny (bez drátků a stuh) i pokojové květiny či hlína z květináčů. Mezi zelený odpad rozhodně nepatří plasty, sklo, papír a podobně, ale ani zbytky jídel či odpad živočišného původu. Domácnosti, kterých se separace této složky odpadu může v tuto chvíli týkat, dostanou v nejbližších dnech, formou letáků či prostřednictvím zpravodaje své malé radnice, informace o tom, kdy a kde si mohou klíče ke kontejnerům bezplatně vyzvednout i jaký odpad mohou třídit. Podrobnosti najdou také na webových stránkách Služeb města Pardubic, které svoz a likvidaci odpadů ve městě zajišťují.

Ministerstvo životního prostředí stanovilo termín veřejného projednávání o obnovení provozu spalovny průmyslových odpadů v Rybitví u Pardubic. Datum je 8. února, podle resortu má být schůzka online. Pardubický magistrát s tím ale nesouhlasí. Radnice předpokládá, že veřejnost bude mít o toto téma opět velký zájem. Navrhovala tedy, aby bylo setkání v hokejové aréně, aby se ho mohlo zúčastnit co nejvíc lidí. Jenže ministerstvo tento nápad nevyslyšelo a zvolilo online formu. Tam se sice také může přihlásit kdokoliv, ale podle magistrátu to zkrátka není dobré řešení.

Veřejné online projednání je naplánováno prostřednictvím služby Webex na úterý 8. února od 15 hodin, s možností připojit se již ve 14 hodin kvůli zkušebnímu připojení či vyřešení případných technických problémů. Zájemci se k přenosu mohou připojit přímo ve webovém prohlížeči prostřednictvím odkazu https://bit.ly/webex_projednání_spalovna, v některých případech se po otevření odkazu stáhne Webex aplikace, kterou si uživatel naistaluje a poté se připojí, nebo pokračuje ve sledování online přenosu prostřednictvím prohlížeče. Podmínkou pro sledování vysílání je vyplnění jména, příjmení a e-mailové adresy. Pozvánku k projednání veřejnost nalezne v Informačním systému EIA (www.mzp.cz/eia) pod kódem záměru MZP493, odkud je možné uvedený odkaz také zkopírovat.