Česká republika má před sebou ambiciózní úkol – transformovat ekonomiku závislou na fosilních palivech na ekonomiku klimaticky neutrální. Plnění tohoto úkolu nabízí příležitosti k rozvoji nových technologií a odvětví. Pro orientaci v možnostech financování nejrůznějších aktivit MŽP připravilo přehled hlavních dotačních titulů, které lze na financování zelené transformace využít. Postupně vám představíme Modernizační fond, Národní plán obnovy a další tituly ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Státním fondem životního prostředí.

Program webináře 15.3. 2022:

9:00 – 9:10 – Zahájení webináře – Ing. Pavel Zámyslický, Ph.D (Ministerstvo životního prostředí)
Ředitel Odboru energetiky a ochrany klimatu MŽP, dočasně pověřen řízením sekce Ochrany klimatu

9:10 – 10:00 – Modernizační fond + další programy SFŽP – Ing. Oldřich Mužík, Ph.D. (Státní fond životního prostředí ČR)
Vedoucí Oddělení pro Modernizační a Inovační fond

10:00 – 10:40 – Národní plán obnovy, OP TAK – Ing. Ondřej Tomšej (Ministerstvo průmyslu a obchodu)
Vedoucí oddělení implementace OP 3

10:45 – 11:15 - OPST – Ing. Jan Hlaváček (Ministerstvo životního prostředí)
Vedoucí oddělení spravedlivé transformace

11:15 – 11:45 – Inovační Fond – M.Sc. Martin Šauer (Ministerstvo životního prostředí)
Ministerský rada v odboru energetiky a ochrany klimatu

V případě zájmu se zaregistrujte na tomto odkazu https://forms.gle/s7MoxLjiHKbm1bTKA .Na email vám přijde link ke sledování přes platformu Cisco Webex. Dotazy bude možné klást prostřednictvím platformy Slido a bude na ně prostor na konci každé části.

Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) společně s VGHMÚř Dobruška oznamuje změnu licenčních podmínek pro datovou sadu Historická ortofotomapa (50. léta). Historická ortofotomapa (50. léta) zahrnuje vrstvy leteckých snímků převážně z let 1952-1954, doplněných o snímky z let 1937-1970 a 1996 tam, kde v daném období neexistují příslušné snímkové podklady. Více ZDE.

Naše společnost je svědkem procesů způsobených klimatickou změnou, na které je nutné reagovat adaptačními a mitigačními strategiemi. Evropská unie proto v roce 2019 představila Zelenou dohodu pro Evropu, která má být jejím hlavním nástrojem v boji proti klimatické změně. Kromě nutné a potřebné diskuse o jejím obsahu je i nezbytné správně nastavit způsob, jak o tomto ambiciózním plánu mluvit s evropskou veřejností. Napříč Evropou existuje široká shoda, že klimatická změna a další ekologické výzvy jsou zásadní problémy, které je třeba řešit, a povědomí o celé problematice stoupá, ale mezi jednotlivými členskými zeměmi existují názorové rozdíly. Zatímco se tedy shodneme, že máme problém a ten problém je třeba řešit, už se neshodneme na tom, kdo a jak by to se toho měl ujmout. Víéce ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Taxonomie & cirkularita: Novinky z Bruselu, nové nástroje a příklady dobré praxe

Evropský parlament přijal zprávu týkající se využívání obnovitelné energie z moří, ve které uvádí, že je zapotřebí urychlit rozvoj této technologie k tomu, aby se podařilo naplnit klimatické cíle EU do roku 2030 a 2050. Jedním z hlavních předpokladů pro tento rozvoj je urychlení povolovacích procesů pro stavbu infrastruktury, přičemž europoslanci také navrhují zavedení maximálního časového limitu, do kdy by se muselo povolení udělit. Kromě toho je klíčové, aby větrné farmy na moři nebránily dalším aktivitám, např. rybolovu a dopravě. Důraz musí být kladem také na udržitelnost výstavby větrných turbín na moři, přičemž poslanci vyzvali Komisi k zavedení celoevropského zákazu skládkování lopatek větrných turbín do roku 2025.

Speciální čidla budou v následujícím čtvrtroce hlídat naplněnost kontejnerů na separovaný odpad v Karlových Varech. V šestnácti lokalitách vybraných kvůli tomu, že se zde v minulosti právě kolem kontejnerů objevovaly černé skládky, magistrát čidly osadí celkem 50 nádob, nad kterými tak bude mít přímý dohled. Více ZDE

Swappie, přední on-line platforma pro nákup i prodej repasovaných iPhonů, oznamuje získání Series C investice v hodnotě 124 milionů dolarů (více než 2,64 miliardy Kč). Investiční kolo vedla akciová společnost Verdane, která se specializuje na růstové investice do technologických a udržitelných firem, společně se stávajícími investory Lifeline Ventures, Inventure, Reaktor Ventures a TESI. Více ZDE

Znečištění světových řek léky farmaceutickými výrobky představuje hrozbu pro životní prostředí a celosvětové zdraví. Tvrdí to vědci na základě studie britské Univerzity v Yorku, o které dnes informoval server BBC News. Výzkumníci v řekách ve velkém množství identifikovali paracetamol, nikotin, kofein a léky proti epilepsii či cukrovce.

Mezi nejvíce znečištěné patřily řeky v Pákistánu, Bolívii a Etiopii. Kvůli vypouštění odpadních vod, špatnému nakládání s odpadními vodami a výrobě léčiv dopadly nejhůře země s nízkými a středními příjmy. “To je nejvíce znepokojující, protože jsou tomu vystaveny nejzranitelnější skupiny obyvatel s nejmenším přístupem ke zdravotní péči,” prohlásil výzkumník Mohamed Abdallah z Birminghamské univerzity. Nejlépe dopadly řeky na Islandu, v Norsku a v amazonském deštném pralese.

Vliv mnoha běžných farmaceutických sloučenin v řekách je zatím z velké části neznámý. Některé studie však již prokázaly, že rozpuštěná antikoncepce může ovlivnit vývoj a reprodukci ryb. Vědci se obávají, že například zvýšený výskyt antibiotik v řekách by mohl omezit jejich účinnost.

Autoři v rámci studie, která patří k nejrozsáhlejším výzkumům v celosvětovém měřítku, odebrali vzorky vody z více než 1000 testovacích míst v nejméně stovce zemí.

Více než třetina vzorků z 258 řek obsahovala takzvané aktivní farmaceutické látky v množství, které vědci považují za nebezpečné pro vodní organismy.

“Obvykle se stává, že když tyto chemické látky užijeme, mají na nás určité žádoucí účinky a pak naše tělo opustí,” popsal vedoucí studie John Wilkinson. “Nyní víme, že ani nejmodernější účinné čistírny odpadních vod nejsou schopné tyto sloučeniny zcela odbourat dříve, než skončí v řekách nebo jezerech,” dodal vědec.

Dvěma nejčastěji detekovanými léčivy byly karbamazepin, který se používá k léčbě epilepsie a nervových bolestí, a metformin používaný k léčbě cukrovky. Vědci v řekách zjistili také vysoké koncentrace kofeinu a nikotinu či léku proti bolesti paracetamolu. V Africe objevili velké množství látky artemisinin, která se používá v lécích proti malárii.

“Můžeme říci, že (vliv přítomnosti těchto léčiv v řekách) je pravděpodobně negativní, ale je třeba provést individuální testy u každého z nich a studií je poměrně málo,” řekla Veronica Edmondsová-Brownová, vodní ekoložka z Univerzity v Hertfordshiru. “To se bude jen zhoršovat, protože stále častěji používáme farmaka k řešení jakýchkoli nemocí, ať už fyzických nebo duševních,” dodala vědkyně.

Zpráva uvádí, že zvýšená přítomnost antibiotik v řekách by mohla vést k rozvoji rezistentních bakterií, což by mohlo poškodit účinnost léků a v konečném důsledku představovat “globální hrozbu pro životní prostředí a celosvětové zdraví”.

Podle Wilkinsona je jedním z možných řešení správné užívání léků, tedy ztížení dostupnosti některých farmak, jako jsou antibiotika, a zpřísnění dávek.

Odnaučit děti plýtvat potravinami a zlepšit jejich vědomosti o spotřebě jídla má za cíl nový vzdělávací projekt Smart Food. Základním školám nabídne interaktivní výuková média a vzdělávací videa na platformě Futurebooks. Učební materiály by měly vzniknout do konce letošního roku. Projekt připravují Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy (PedF UK) a Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) spolu s Pražským inovačním institutem a hlavním městem Prahou. Jejich zástupci to dnes řekli na tiskové konferenci. Chtěli by zároveň otevřít veřejnou debatu, která by vedla k nižší spotřebě potravin v české společnosti.

Na plýtvání s jídlem se ve vyspělých zemích podílejí až z poloviny finální spotřebitelé, tedy domácnosti, restaurace či jídelny. Například průměrný Brňan podle zjištění MENDELU vyhodí ročně až 33,3 kilogramu potravin a jedna brněnská domácnost 77,9 kilogramu. Lidé se přitom domnívají, že plýtvají výrazně méně. V průzkumu odhadovali, že v jejich popelnicích končí maximálně 12,4 kilogramu potravin na osobu za rok.

Projekt Smart Food chce využít dostupné poznatky k tvorbě nových výukových materiálů, které by měly vést žáky k lepšímu zacházení s jídlem. Pilotně by se nové učební pomůcky měly začít používat při výuce na pěti vybraných základních školách v Praze v roce 2023. Cílem je do budoucna rozšířit vzdělávací program do všech základních škol v ČR.

Podle spoluautora projektu Igora Červeného z PedF UK nabídnou výukové materiály kromě textů, úkolů a cvičení také videa, hry nebo interaktivní grafy. Projekt má být součástí multimediální platformy Futurebooks, kterou ve spolupráci s privátní sférou rozvíjí PedF UK a která má motivovat žáky k učení pomocí moderních technologií. Obsah se zaměří na to, jak potraviny nakupovat, uchovávat a umět rozpoznat, zda jsou zkažené či ne, řekla spoluautorka projektu Lucie Veselá z MENDELU.

MENDELU pracuje na výzkumu plýtvání jídlem od roku 2019. Dosavadní výsledky podle jejích zástupců ukázaly i to, že plýtvání potravinami se v letech 2020 a 2021 snížilo o 11 procent, tedy o 4,1 kilogramu na osobu za rok. Důvodem je podle akademiků vliv epidemie covidu-19 i informační kampaně. Nejvíc jídla vyhazují podle výzkumu lidé na sídlištích, kde oproti venkovu či vilové zástavbě nemají možnost kompostovat nebo krmit zvířata. Situace na sídlištích se zároveň po informační kampani v poslední době nejvíc zlepšila, dodali vědci.

Omezení plýtvání jídlem je rovněž tématem strategie cirkulární ekonomiky, kterou schválili pražští zastupitelé a která má posílit ekologické hospodářství. "I cirkulární strategie ukázala, že až 45 procent globálních emisí oxidu uhličitého se váže na produkci a spotřebu jídla, materiálů a výrobků, které každodenně užíváme. Předcházení plýtvání je jednou z našich priorit, vzdělávání mladé generace je tedy její nedílnou součástí," řekl náměstek pražského primátora Petr Hlubuček. Hlubuček převzal nad projektem Smart Food záštitu. Hlavní město projekt podpořilo šesti miliony korun z Operačního programu Praha Pól růstu.

Zatímco výrobci nápojů jsou schopni vyrobit novou láhev pouze z recyklovaných PET láhví, existují i firmy, jež dokážou využít i další odpad ze žlutých kontejnerů. Jednou z nich je i společnost Stabilplastik, která z vytříděného plastu vyrábí plastové palety. Potřebný materiál si však kvůli nižší ceně dováží ze sousedního Německa. Více ZDE
 

Verze 4.0 Pokynů pro registraci je nyní k dispozici ve 23 oficiálních jazycích EU. Pokyny jsou v souladu se dvěma prováděcími nařízeními Evropské komise – jedním o registraci a sdílení údajů po uplynutí konečné lhůty pro registraci zavedených látek a druhým o aktualizaci registračních údajů. Nová verze objasňuje, jak probíhá proces registrace v době, kdy předběžné registrace již nejsou platné a radí společnostem, jak vypočítat množstevní rozmezí, v němž registrovat. Také pomáhá společnostem určit, kdy je třeba aktualizovat jejich registrační dokumentaci. Více informací ZDE

V úterý 23. února se poprvé od říjnových voleb sejde v novém složení Rada Státního fondu životního prostředí ČR. V poradním sboru ministryně pro otázky rozdělování finančních prostředků Fondu do ochrany životního prostředků nově zasedne 10 členů, 8 stávajících zůstává. Předsedkyní Rady Fondu byla jmenována poslankyně Jana Krutáková (STAN).

V Radě Fondu nově zasednou poslanci Jan Bureš (ODS), Jiří Kobza (SPD), Miloš Nový (TOP 09), David Šimek (KDU-ČSL), bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a poslankyně Klára Kocmanová (Piráti). Čerstvými tvářemi poradního týmu ministryně budou také František Jochman za Hospodářskou komoru ČR, Martin Kuba jako zástupce Asociace krajů ČR, Karel Kříž za Český svaz ochránců přírody a Miroslava Ježková z Ministerstva financí.

Úkolem Rady Státního fondu životního prostředí ČR je projednávat zásadní otázky tvorby a využití finančních prostředků Fondu a současně doporučovat ministryni výši čerpání podpory pro jednotlivé projekty. Radu tvoří sedm poslanců, dva senátoři, dále zástupci státní správy a samosprávy a odborníci pro oblast ochrany životního prostředí. Schází se v průběhu celého roku, zpravidla šestkrát ročně.

Státní fond životního prostředí ČR je resortní organizací Ministerstva životního prostředí ČR a zajišťuje kompletní správu finančních podpor (dotací, půjček atd.) v oblasti ochrany životního prostředí. Aktuálně administruje několik pro životní prostředí klíčových programů, které čerpají prostředky z Evropské unie, jedná se především o Modernizační fond, Operační program Životní prostředí či program Nová zelená úsporám. Vlastní prostředky získané od znečišťovatelů životního prostředí investuje zpět do jeho nápravy prostřednictvím Národního programu Životní prostředí.

Členové Rady Státního fondu životního prostředí ČR k 10. 2. 2022:

• Ing. Jana Krutáková, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí

• Mgr. Richard Brabec, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí

• Ing. Jan Bureš, DBA, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí

• Mgr. Jiří Kobza, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí

• Klára Kocmanová, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí

• Ing. et Ing. Miloš Nový, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí

• Mgr. Bc. David Šimek, MBA, Poslanecká sněmovna – Výbor pro životní prostředí

• Ing. František Jochman, LL. M., Hospodářská komora ČR

• Ing. Petr Vícha, Senát – Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí

• Ing. Zbyněk Linhart, Senát – Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí

• Ing. Jan Kříž, Ministerstvo životního prostředí

• Ing. Miroslava Ježková, Ministerstvo financí

• Ing. Pavlína Kulhánková, Ministerstvo průmyslu a obchodu

• Ing. David Koppitz, Ministerstvo pro místní rozvoj

• Mgr. Pavel Drahovzal, Svaz měst a obcí ČR

• MUDr. Martin Kuba, Asociace krajů ČR

• Ing. Karel Kříž, Český svaz ochránců přírody

• Mgr. Jana Přecechtělová, Sdružení místních samospráv ČR

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení přijatý Komisí k novým pravidlům, která mají zabránit úniku metanu v odvětví energetiky. Metan je plyn se silným skleníkovým efektem, druhým nejzávažnějším po CO2. Řešení tohoto problému má zásadní význam pro zpomalení globálního oteplování. V souvislosti s důsledky emisí metanu pro klima připravuje Komise evropskou strategii, která má zabránit únikům metanu v odvětví energetiky. Strategie bude: obsahovat závazná pravidla monitorování, podávání zpráv, ověřování, zjišťování úniků metanu a nápravy situace v odvětví energetiky (2021). A dále    podporovat ambicióznější cíle EU v oblasti klimatu stanovené na období do roku 2030 a cíl klimatické neutrality do roku 2050.

Dokument ke stažení:

• EU 36_22 EK Návrh nařízení COM (2021)805

• EU 36_22 EK Příloha COM (2021)805

• EU 36_22 EK Souhrn posouzení dopadů

Předkládaná statistika obsahuje údaje o rozdělení konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a výpočet jejího podílu za jednotlivé členské státy EU a další evropské země. Vychází z výkazu Eurostatu „SHARES“, který jednotlivé země do Eurostatu zaslali. Souhrnná tabulka byla rozšířena o interní výpočty z výkazu tak, aby poskytovala maximálně informací o skladbě konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a umožňovala jednoduché porovnání mezi státy. Prezentovaná data jdou nad rámec běžného záznamu v databázích Eurostatu. Tabulku překládáme s původním anglickým textem, v původní struktuře a s daty, která reportovali jednotlivé vykazující státy. Hodnoty jsou uvedeny v TJ a vztahují se k roku 2020.

Dokument ke stažení:

Energie z obnovitelných zdrojů - SHARES [xlsx, 46 kB]

V pondělí 14. února předali zástupci iniciativy Zálohujme.cz předsedovi Petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Tomio Okamurovi, petici za zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v ČR s 35 596 podpisy. Předání podpisů předcházela schůzka s ministryní životního prostředí, Annou Hubáčkovou.

Zálohování PET lahví a plechovek v Česku dlouhodobě v průzkumech podporuje více než 80 % lidí. V kampaních Zálohujme.cz a Greenpeace ČR dále vyjádřilo podporu zálohám 250 tisíc obyvatel ČR.

Andrea Brožová: Žijeme v lineární ekonomice. Budoucnost musí být cirkulární, tedy bez odpaduZdroj: https://www.visitchef.com/video/1029-andrea-brozova-zijeme-v-linearni-ekonomice-budoucnost-musi-byt-cirkularni-tedy-bez-odpadu

„Vidíme, že Češi chtějí zodpovědně se chovající nápojářské firmy, chtějí lesy a města bez poházených PETek a plechovek. Vážíme si přízně veřejnosti i toho, že úvahy o zálohovém systému má ve svém programovém prohlášení poprvé i vláda. Snad se tedy podaří cirkulární zálohový systém pro všechny zavést i v Česku,“ říká mluvčí iniciativy Zálohujme.cz Andrea Brožová.
„Jedná se o velký krok, který musíme důsledně probrat se všemi zainteresovanými, kterých by se zálohování PET lahví a plechovek dotklo. Beru to za svou roli a MŽP se tomuto tématu od mého nástupu již také věnuje. Z pohledu zálohování je nezbytné zajistit, aby plošné zálohy nezkomplikovaly financování svozu tříděného odpadu obcím a lidem způsob třídění vybraných odpadů. MŽP musí dohlížet nad tím, aby se předcházelo vzniku odpadů a omezovaly se veškeré překážky recyklace na straně výrobců, jedině tak se recyklace do budoucna usnadní a recyklační smyčka v ČR uzavře," popsala ministryně Anna Hubáčková zástupcům Zálohujme.cz postoj ministerstva.

„Bezesporu musíme přemýšlet, co s rostoucím plastovým odpadem, a vratné obaly jsou jednou z rovin, která se nabízí,” komentoval převzetí petice Tomio Okamura, předseda Petičního výboru.

Cirkulární přístup – tedy recyklace z lahve do lahve je dle odborných studií momentálně nejšetrnějším způsobem nakládání s nápojovými obaly. Studie posuzování životního cyklu plastových a hliníkových nápojových obalů docenta Kočího z VŠCHT hovoří o téměř 30% snížení dopadu nápojových obalů na životní prostředí po zavedení zálohového systému a recyklace z lahve do lahve (z plechovky do plechovky).

Zkušenosti ze zahraničí zase ukazují až o 95 % méně odhozených nápojových obalů v přírodě po zavedení záloh. Dle analytické společnosti EEIP je zálohový systém jediným reálným způsobem, jak včas dostát recyklačním závazkům EU.  Od ledna 2022 spustilo zálohový systém Slovensko, následovalo jej Lotyšsko. Funkční zálohový systém na PET lahve a plechovky tak má už celkem dvanáct evropských zemí.

„S předáním petice Parlamentu naše úsilí o zavedení záloh nekončí. I nadále umožníme lidem vyjadřovat podporu udržitelnosti v Česku a budeme aktivní součástí veřejné debaty na toto téma,“ dodává Brožová za Zálohujme.cz

O iniciativě Zálohujme.cz: 

Iniciativa usiluje o celospolečenskou debatu o možnostech zavedení systému vratných záloh na nápojové PET lahve a plechovky v Česku. Došlo by tak k posílení principů oběhového hospodářství. Hledá možnosti, jak zlepšit sběr nápojových PET lahví a plechovek, aby se po použití nestávaly bezcenným odpadem, ale plnohodnotnou surovinou umožňující recyklaci „z lahve do lahve“. Více na: www.zalohujme.cz  

Zakládající členové: Mattoni 1873, Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN), Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT);

Členové: Sdružení místních samospráv ČR, Rodinný pivovar BERNARD, a.s., Sodovkárna Kolín, Tradiční pivovar v Rakovníku, a. s., KRAKONOŠ, spol. s r.o., Žatecký pivovar, spol. s r.o., DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s., Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, DUP – družstvo – pivovar Poutník, WTS-J, a.s., Jarošovský pivovar, AGS Trade, s.r.o. (Secco+), Great Expectations, s.r.o., Trash Hero Czech Republic, z.s., Rádio Impuls, RunCzech, Nadace Partnerství, Chaloupky, z.s., Divadlo Aqualung, FO4EST, z.s.,  Klub Českých Turistů – Oblast Karlovarský Kraj, RespON

Latinská Amerika se stává novou skládkou plastového odpadu ze Spojených států, které jsou jeho největším exportérem na světě. Od roku 2018 vývoz plastu do latinskoamerických zemí výrazně vzrostl, největší část mířila i kvůli špatné legislativě do Mexika. Více ZDE

V pondělí zveřejněná studie organizací New Climate Institute a Carbon Market Watch zkoumala ekologické aktivity a klimatické závazky 25 předních světových korporací z řady různých odvětví. Odhalila přitom, že většina těchto firem své snahy o udržitelnost značně zveličuje a jimi představené plány nestačí na dosažení cílů, k nimž se zavázaly. Více ZDE

Dokument ke stažení:

Corporate Climate Responsibility Monitor 2022