Ve Sbírce předpisů ČR vyšlo Nařízení vlády č. 326/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, ve znění nařízení vlády č. 450/2011 Sb. Datum účinnosti je od 1. srpna 2020.

Předkládací zpráva (6.3.2020):

Ministerstvo životního prostředí předkládá do meziresortního připomínkového řízení návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, ve znění nařízení vlády č. 450/2011 Sb. Dané nařízení vlády je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Navržená právní úprava má několik základních cílů. Prvním z nich je rozšířit na základě aktuálních požadavků Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech seznam znečišťujících látek sledovaných a v případě překročení příslušných prahových hodnot ohlašovaných do integrovaného registru znečišťování (IRZ) v únicích do ovzduší, vody a půdy a přenosech v odpadních vodách mimo provozovnu (příloha č. 1) a v přenosech látek v odpadech mimo provozovnu (příloha č. 2). Proto se navrhuje do IRZ nově zařadit čtyři znečišťující látky - bromované difenylethery (PBDE), a to hexa-BDE a hepta-BDE, soli a estery pentachlorfenolu, polychlorované naftaleny (PCN) a benzo(a)pyren (všechny do přílohy č. 1, poslední dvě jmenované též do přílohy č. 2). V této souvislosti je nutno uvést, že se nejedná o zařazení zcela nových látek a stanovení odpovídajících prahových hodnot, ale o zařazení látek příbuzných k těm, které se již v rámci IRZ dlouhodobě sledují.

Sledování těchto látek prostřednictvím IRZ se jeví jako nejsnazší a nejvhodnější cesta, jelikož návaznost na doposud sledované látky je zcela evidentní (mnoho zástupců persistentních organických polutantů – POPs, které jsou rovněž předmětem Stockholmské úmluvy, je již standardně sledováno prostřednictvím IRZ). V případě, že by dotčené látky nebyly zahrnuty do seznamu sledovaných a ohlašovaných látek, bude obtížnější vyhovět všem požadavkům uvedeným ve Stockholmské úmluvě.

Dalším cílem je optimalizace ohlašování přenosů látek v odpadech v návaznosti na materiál "Návrhy opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v ČR z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí" (tzv. ekoaudit). Za tímto účelem se navrhuje vypuštění několika znečišťujících látek (chrom, nikl, styren a formaldehyd) z přílohy č. 2.

V neposlední řadě je nezbytné novelizovat přílohu č. 3 k nařízení vlády č. 145/2008 Sb., která stanoví údaje požadované pro ohlašování do IRZ. Cílem navržených změn v této příloze je primárně zajištění implementace prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/1741 ze dne 23. září 2019, kterým se stanoví formát a četnost údajů, které mají členské státy poskytovat pro účely ohlašování podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES.

Navržené změny v seznamech znečišťujících látek (přílohy č. 1 a 2) vycházejí ze závěrů jednání pracovní skupiny, která byla zřízena Ministerstvem životního prostředí k problematice tzv. ekoauditu. V této pracovní skupině má zastoupení státní správa (Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Státní zdravotní ústav, Česká inspekce životního prostředí), územní samosprávné celky (Krajský úřad Karlovarského kraje), ohlašovatelé (DIAMO, státní podnik), průmyslové svazy (Svaz chemického průmyslu, Hospodářská komora ČR) či neziskový sektor (sdružení Arnika).

 

Pro usnadnění přezkumů a ukládání závazných podmínek provozu na základě závěrů o BAT pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat Ministerstvo životního prostředí vydalo v roce 2017 metodický dokument „Intenzivní chov drůbeže a prasat – Podklad pro přezkum souladu závazných podmínek provozu zařízení s nejlepšími dostupnými technikami“. Dokument se věnuje problematice technologických jímek, zjišťování forsforu a alternativním způsobům zjišťování amoniaku.

Dokument ke stažení:

2020_07_20 IRPP metodika (dodatek 2) FIN.pdf

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1068 přidává do nařízení PIC 22 nebezpečných chemických látek. Byl rovněž zakázán vývoz některých výrobků obsahujících rtuť, např. zářivek.

Nařízení o předchozím souhlasu (PIC, nařízení (EU) 649/2012) provádí v EU Rotterdamskou úmluvu o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, upravuje jejich dovoz a vývoz a ukládá povinnosti společnostem, které chtějí vyvážet tyto chemické látky do zemí mimo EU.

Nařízení PIC se vztahuje na zakázané nebo přísně omezené chemické látky uvedené v příloze I, která zahrnuje průmyslové chemické látky, pesticidy, biocidní přípravky, dezinfekční prostředky, insekticidy a antiparazitika.

Nejméně jednou ročně Evropská komise přezkoumává seznam chemických látek, na které se nařízení PIC vztahuje. Přezkum zohledňuje vývoj právních předpisů EU a Rotterdamskou úmluvu.

Podle nařízení PIC se na 19 nových záznamů obsahujících 22 látek vztahuje oznámení o vývozu, přičemž 3 z těchto položek (dikvat, glufosinát a propineb) pokrývají 2 látky.

Většina z 22 látek byla do nařízení PIC přidána, protože jsou v EU zakázány jako účinné látky v přípravcích na ochranu rostlin. Některé jsou také přísně omezeny nařízením o biocidních přípravcích a jsou schváleny pouze pro omezený počet biocidních přípravků. Látka imidakloprid se používá také ve veterinárních léčivých přípravcích.

Pesticid forát byl přidán po zařazení na seznam podle Rotterdamské úmluvy v roce 2019. Vývoz forátu nyní vyžaduje oznámení o vývozu.

Do přílohy I části 3 PIC byla rovněž doplněna průmyslová chemická látka hexabromcyklododekan (HBCDD) po zařazení na seznam podle Rotterdamské úmluvy v roce 2019. Vzhledem k tomu, že HBCDD je již uveden v příloze V k PIC, je jeho vývoz z EU zakázán.

Další informace:

• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1068

• Porozumění nařízení o předchozím souhlasu (PIC)

• Webinář: Povinnosti při vývozu nebezpečných chemických látek z EU

• Pokyny k nařízení PIC

• ePIC-informační systém pro postupy předchozího souhlasu

Hlavní projekt fóra o prosazování plánovaný na rok 2022 (REF-10) se zaměří především na integrované kontroly spotřebních výrobků. Bude kontrolováno dodržování povinností podle různých právních předpisů týkajících se především předmětů, ale také směsí.

Inspektoři zkontrolují, zda výrobky splňují omezení pro vybrané nebezpečné látky podle nařízení REACH a rovněž omezení týkající se přítomnosti perzistentních organických znečišťujících látek definovaná nařízením o POPs. O konkrétních látkách, na které se budou tyto kontroly vztahovat, se rozhodne v roce 2021. Potenciálně by mohlo jít například o ftaláty nebo PFOS.

Inspektoři budou kontrolovat také dodržování povinností podle nařízení REACH, které se týkají sdělování informací o látkách SVHC v předmětech v dodavatelském řetězci.

Povinnosti podle nařízení REACH a POPs budou kontrolovány u konkrétních druhů materiálů, jako je kaučuk, plasty nebo textilie. To, že každý výrobek bude kontrolován pro několik požadavků REACH nebo POPs rozšíří rozsah kontrol a posílí ochranu občanů EU a životního prostředí. Projekt prosazování REF-10 bude připraven v roce 2021, inspekce budou provedeny v roce 2022 a zpráva se očekává na konci roku 2023.

Fórum o prosazování stanovilo také harmonogramy pro pilotní projekt ke klasifikaci směsí, který se zaměří na klasifikaci detergentů a čisticích prostředků. Příprava tohoto projektu bude zahájena koncem 2020, inspekce se uskuteční v letech 2021 a 2022 a zpráva se očekává v roce 2023.

Podskupina fóra pro nařízení o biocidních přípravcích (BPRS) posoudila probíhající činnosti členských států v oblasti nevyhovujících dezinfekčních prostředků na ruce, které se objevily na trhu během pandemie COVID-19, se závěrem, že současná opatření na vnitrostátní úrovni jsou pro řešení těchto případů dostatečná. Bylo dohodnuto, že BPRS bude spolupracovat s Komisí na řešení veškerých otázek, které souvisejí s koordinací mezi nařízeními o biocidech a kosmetických přípravcích.

Další informace:

• Fórum o prosazování

• Projekty fóra v oblasti prosazování

• Členské státy EU oznamují nezákonné a neúčinné dezinfekční prostředky - zpráva ECHA 5. 6. 2020

• Nařízení o perzistentních organických znečisťujících látkách (POPs)

Evropská komise navrhla financování pěti nových platforem pro vytvoření center odborné excelence (Centres of Vocational Excellence), které budou podpořeny z programu Erasmus+. Každá platforma získá grant ve výši maximálně 4 milionů euro. Tematicky se platformy zaměří na podporu hlavních priorit EU, především na digitalizaci a přechod na zelenou ekonomiku. Konkrétně se platformy zaměří na zelené inovace, mikroelektroniku, nábytkářství a dřevařské odvětví, inkluzivní správu a ekologizaci měst. Do platforem se zapojí i dva české subjekty, konkrétně do platformy pro ekologizaci měst.

Sedm průmyslových firem působících v Moravskoslezském kraji se spojilo, aby společnou iniciativou podpořilo přechod kraje k nízkouhlíkové ekonomice. Společnou deklaraci v pátek 31. července podepsaly společnosti Al Invest Břidličná (skupina MTX Group), Bonatrans Group, Brose CZ, Liberty Ostrava, Ostroj, Třinecké železárny – Moravia Steel a Vítkovice Steel.

Firmy dohromady zaměstnávají více než 25 tisíc lidí a vytvářejí roční obrat v součtu více než 116 miliard korun. Společnými návrhy a projekty na snížení emisí, nízkouhlíkové inovace a v oblasti cirkulární ekonomiky chtějí přispět k odolnějšímu, technologicky vyspělejšímu kraji a podpořit zaměstnanost. Iniciativu podpořil hejtman kraje Ivo Vondrák.

Průmyslníci iniciativou navazují na závěry Pařížské dohody a cíle tzv. Zelené dohody pro Evropu, schválené Evropskou komisí. Současně chtějí řešit dopady na ekonomiku zapříčiněné pandemií COVID-19, ekonomiku rychle nastartovat a obnovit. 

„Nebezpečí klimatických změn pro planetu si uvědomujeme. V našich průmyslových firmách jsme připraveni na postupné snižování produkce skleníkových plynů. Přestože transformace našich podniků bude náročná a nákladná, vnímáme ji jako správnou cestu k zajištění udržitelné nízkouhlíkové ekonomiky,“ uvedl iniciativu Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren, které ostatní průmyslové firmy oslovily.

Moravskoslezský kraj je jedním ze 41 evropských regionů, jejichž ekonomika je na uhlí a fosilních palivech nejvíce závislá. Kraj je součástí tzv. Platformy pro uhelné regiony v transformaci, schválené Evropskou komisí v roce 2017. Nově začne Evropská unie podporovat přechod k nízkouhlíkové ekonomice v uhelných a uhlíkově intenzivních regionech prostřednictvím tzv. Fondu pro spravedlivou transformaci, který disponuje pro EU částkou 17,5 mld. EUR.

„Vnímám to jako Zelenou dohodu pro Moravskoslezský kraj. Ochota tradičních průmyslových firem se modernizovat a snižovat svou uhlíkovou stopu je pro kraj výborná zpráva, protože právě průmysl formoval náš kraj. Věřím, že průmyslovým krajem budeme i nadále, a to i bez závislosti na uhlí a fosilních palivech,“ podpořil iniciativu průmyslníků Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje.

Předsedou iniciativy je Jan Czudek z Třineckých železáren, místopředsedou David Bečvář, ředitel a místopředseda představenstva Al Invest Břidličná. Iniciativa je podle jejích představitelů otevřená zájmu dalších průmyslových holdingů a firem, které smýšlejí obdobně. Více informací je zveřejněno na webové stránce www.prumyslnicimsk.cz.

 

Reaktoplasty jsou velmi pevné, odolné a téměř nerecyklovatelné. Vyrábí se z nich např. pneumatiky nebo karosérie autobusů. Pokud se upraví jejich složení, stále si zachovají si své vlastnosti, a přitom je lze znovu použít. Více ZDE

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP)  z oddělení odpadového hospodářství v Ostravě  uložili pokutu milion korun společnosti AMAZE AGENCY s.r.o. za porušení zákona o odpadech. Firma provozovala mobilní zařízení ke sběru a výkupu odpadů a zařízení ke sběru a výkupu ostatních a nebezpečných odpadů v Sedlnici na Novojičínsku v rozporu se schválenými provozními řády.

Kontrola ČIŽP provedená v říjnu a listopadu 2019 prokázala několik pochybení. Provozovatel v letech 2017 – 2019 vůbec nevedl provozní deníky, jak mu ukládají schválené provozní řády. V roce 2019 také vůbec nevedl průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, i když s nimi prokazatelně nakládal v obou zařízeních. Zařízení ke sběru a výkupu ostatních a nebezpečných odpadů nebylo označeno informační tabulí čitelnou z veřejného prostranství, místo nakládání - sklad přijatých odpadů, rozpouštědel, kde byly umístěny kontejnery, dvousetlitrové sudy a soudky s odpady, nebylo vybaveno identifikačními listy nebezpečného odpadu.

„Došlo k ohrožení životního prostředí, protože vybavení místa nakládání s nebezpečným odpadem identifikačním listem tohoto odpadu je velmi důležité při běžné každodenní manipulaci s ním. Listy poskytují nezbytné údaje o vlastnostech nebezpečných odpadů, bezpečnostních opatřeních při manipulaci, skladování, ale i při nehodách, haváriích a požárech. Jejich absence představuje potenciální ohrožení životního prostředí i ohrožení zdraví lidí,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu Ostrava.

Pokuta milion korun byla společnosti AMAZE AGENCY s.r.o. uložena příkazem, proti kterému nebyl podán odpor a sankce tak 26. března 2020 nabyla právní moci.

Společnost PILSEN STEEL s.r.o. (nyní v insolvenci), která provozovala stejnojmenné zařízení se sídlem v Plzni, nesplnila v roce 2019 termíny ohlašovacích povinností, které vyplývají z integrovaného povolení vydaného Krajským úřadem Plzeňského kraje. Porušila tím zákon o integrované prevenci, za což jí inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Plzni uložili pokutu 120 tisíc korun. Hlášení neposkytla ani do dne prohlášení svého konkurzu v červnu 2019.

Firma v termínu do konce března 2019 neohlásila za stacionární zdroje znečišťování ovzduší povinné údaje za předcházející kalendářní rok do systému ISPOP (integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností). Do konce dubna 2019 také nepředložila Krajskému úřadu Plzeňského kraje dílčí roční zprávu plnění podmínek integrovaného povolení.

„Souhrnná provozní evidence týkající se údajů o stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší je oproti jiným provozovnám, než jsou např. kotelny nebo lakovny, mnohem rozsáhlejší, protože obsahuje větší počet instalovaných zařízení rozličného určení. V provozovně PILSEN STEEL s.r.o. bylo instalováno více než 70 kusů technologických zařízení, jejichž provoz má významný vliv na kvalitu ovzduší v lokalitě města Plzně. Šlo zejména o různé druhy pecí, mísičů, pálících zařízení, zařízení na zpracování dřeva, zařízení na aplikaci nátěrů. O těchto zdrojích znečišťování jsou vedeny roční údaje, které pak využívají ke své činnosti anebo kontrolám krajské úřady, ČIŽP anebo ČHMÚ,“  řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Plzni.

Rozhodnutí nabylo právní moci 30. května 2020.

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) sleduje energeticky využívané odpady a alternativní paliva pravidelným statistickým šetřením od roku 2003. Toto šetření je doplňováno daty ERÚ, ČHMÚ a ČSÚ. Zjištěné statistiky slouží primárně pro potřeby Energetické bilance ČR, mezinárodního výkaznictví a stanovení podílu obnovitelných zdrojů energie v ČR. Publikace je aktualizována 1x ročně.

Energetickým využitím odpadů se pro potřeby této statistiky rozumí spalování tuhých komunálních, nemocničních a průmyslových odpadů, jakožto i využívání tzv. alternativních paliv, která mají v odpadech svůj původ avšak pouze v těch případech, kdy je vyrobená energie využívána a spalovaný odpad má pro její výrobu energetický přínos. Toto statistické zjišťování slouží pro účely bilancování energetiky v ČR a nemůže odrážet všechny aspekty problematiky spalování odpadů (certifikace paliv, podíl biologicky rozložitelných složek atd.). Základním zdrojem aktuálních informací o zařízeních využívajících odpady je databáze ČHMÚ „Seznam spaloven odpadů v ČR“ v členění: zařízení pro tepelné zpracování odpadu; zařízení pro tepelné zpracování průmyslového a nemocničního odpadu; zdroje znečištění ovzduší povolené pro spoluspalování odpadu. Provozovatelé těchto zařízení a další subjekty jsou obesíláni výkazy energetické statistiky MPO. Vzhledem k tomu, že tyto výkazy neumožňují plně zjišťovat energetické informace za jednotlivé dílčí kategorie spalovaných odpadů, či jednotlivé druhy alternativních paliv, bylo nutno přijmout určitá zjednodušení.

Publikovaná data v národní metodice se mohou, vzhledem k odlišné metodice výpočtu tepelné energie a rozdělení paliv, lišit od dat dosud publikovaných v databázích Eurostatu, nicméně výchozí databáze pro zpracování obou statistik jsou stejné.

V této statistice je sledováno pouze spalování odpadu, které slouží k výrobě energie, a proto se liší výsledné hodnoty o hmotnosti takto využitého odpadu se souhrnnými hmotnostmi veškerého spáleného odpadu v ČR. Data nejsou srovnatelná s daty odpadového hospodářství ČSÚ a MŽP.

Dokument ke stažení:

Další obětí koronaviru je životní prostředí, zaznívá čím dál častěji. Zatímco loni byla řada zemí odhodlána s plasty bojovat, během pandemie lidé opět častěji sahali po plastových obalech nebo ochranných pomůckách. Mezinárodní vědecký tým vedený odborníky z VUT v Brně na základě výzkumu upozorňuje, že plasty nemusí být automaticky špatné, záleží hlavně na tom, jak se s nimi nakládá. Pro zmapování ekologické zátěže navrhli nový koncept Plastic Waste Footprint (PWF), který by měl pomoci lépe určit jejich ekologickou stopu. Koncept představili v odborném článku pro uznávaný časopis Renewable & Sustainable Energy Reviews.

Obrovský nárůst používání plastových ochranných prostředků a obalů související s pandemií koronaviru bezprecedentně zatížil systémy odpadového hospodářství po celém světě. Podle statistik z Číny, která má zatím k problematice nejvíce dat, klesla v provincii Chu-pej po vypuknutí pandemie produkce komunálního odpadu o 30 procent, zatímco množství zdravotnického odpadu vzrostlo o 370 procent, přičemž velkou část z něj tvořily plasty.

Na environmentální výzvy, které pandemie přináší, se jako jeden z prvních odborných článků zaměřila studie mezinárodního vědeckého týmu vedeného odborníky z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Během pouhých dvaceti dnů zvládli připravit odborný článek pro uznávaný časopis Renewable & Sustainable Energy Reviews, který má tzv. impakt faktor 12.11, což je vyšší, než například známý časopis NATURE Suistainability. Vědecký článek následně prošel oponenturou 11 recenzentů a vyšel v červnovém mimořádném čísle časopisu.

Podle autorů mnoho z negativních dopadů na životní prostředí není vina materiálu, ale jde o důsledek chování spotřebitelů. „Problémem nejsou plasty. Problémem je odpad. Pokud mám papírovou tašku a použiji ji pouze jednorázově, znamená to mnohem větší ekologickou zátěž, než plastová taška, kterou použiji opakovaně. Plasty mají mnohé vlastnosti, které jsou výhodné, což vidíme například teď během pandemie. Raději než abychom je obecně zavrhovali, měli bychom se s nimi naučit nakládat a umět vybrat environmentálně nejpřijatelnější alternativu,“ vysvětluje Jiří Klemeš z Laboratoře integrace procesů pro trvalou udržitelnost (SPIL) Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

S vyhodnocením má pomáhat nový koncept, který vědci nazvali Plastic Waste Footprint (PWF), česky bychom mohli říci „stopa plastového odpadu“. Ta započítává nejen negativní důsledky vyprodukovaného plastu, ale také od nich odečítá hodnotu recyklovaných a znovu využitých materiálů, případně materiálů, které díky plastovému výrobku ani nemusely vzniknout.

Vědci propagují také „program 10 R“, tedy seznam rad, který by se dal s nadsázkou nazvat jako (bez)odpadové desatero. „Největší prioritou by měla být snaha odpad vůbec nevytvářet. Když si vezmu kelímek a vyhodím jej po jednom použití, pak je to špatně. Když ho použiji opakovaně, významně tím snižuji dopady na životní prostředí, ať je kelímek z plastu nebo z papíru. A když už věc nemůžeme znovu využít, měli bychom ji alespoň přeměnit na energii,“ apeluje Klemeš.

Snížení ekologických dopadů plastů je podle vědců velká technologická výzva, která bude vyžadovat spolupráci spotřebitelů, dodavatelů, veřejné správy a zpracovatelů odpadu. Výzkumníci přesto věří, že koronavirová pandemie může být katalyzátorem dlouhodobých změn v odpadovém hospodářství. Jedním z ukazatelů, které mají pomoci se při této změně zodpovědně rozhodovat, je právě Plastic Waste Footprint.

„Dopady pandemie bychom měli využít jako lekci, na jejímž základě vytvoříme novou a lepší společnost. Neměli bychom se zaměřovat na plasty jako a priory špatné, ale spíše na chování spotřebitelů a systém nakládání s odpady. Věříme, že náš koncept PWF může pomoci lidem i veřejné správě dělat zodpovědnější rozhodnutí pro udržitelný rozvoj,“ dodává Klemeš.

Na studii spolupracovali Prof. Jiří Klemeš a Dr. Yee Van Fanová z laboratoře SPIL Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně spolu s Prof. Raymondem R. Tanem z filipínské De La Salle University a Dr. Peng Jiangem ze singapurského výzkumného ústavu A*STAR, Agency for Science, Technology and Research. Na webu Altmetric patří studie mezi 5 % nejlépe hodnocených článků na světě. Celý článek „Klemeš, J.J., Fan, X.Y., Tan R.R., Jiang P., 2020, Minimising the present and future plastic waste, energy and environmental footprints related to COVID-19, Renewable and Sustainable Energy Reviews, 127 109883“ (v angličtině) byl publikován v režimu „Open Access“ a můžete si jej přečíst zde.

Co znamená 10 R?

• REDUCE – omezit množství odpadu, respektive materiálu, který využíváme

• REUSE – co jde, to znovu použít, stejně tak preferovat znovu využitelné alternativy (např. vícenásobně použitelná textilní taška oproti papírové či plastové)

• REFUSE – odmítnout věci, které nepotřebujeme (nebrat si nic zbytečně, i kdyby to bylo zdarma, ale také např. omezit zbytečný tisk)

• REFILL – znovu naplnit (například plastové obaly, lahve, dózy,…)

• REPAIR – co jde, to raději opravit, než vyhodit

• REPURPOSE – najít věci nový smysl, než ji vyhodíme

• REGIFT – nepotřebné věci zkusit nejprve darovat, než je vyhodíme

• RETHINK – znovu si promyslet svůj osobní přístup k odpadu a životnímu prostředí

• RECOVER – nepotřebné materiály se mohou stát zdrojem energie (např. když spalovna produkuje teplo)

• RESTORE – dát druhý život materiálům, které už není možné dále recyklovat, a snažit se je využít

Evropská komise spustila veřejné konzultace týkající se dvou iniciativ, které souvisí se Zelenou dohodou pro Evropu. Konkrétně se jedná o konzultaci k revizi směrnice o zdanění energie a k vytvoření mechanismu pro úpravu uhlíkové daně na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism). Revize směrnice o zdanění energie by měla upravit systém danění energetických výrobků tak, aby reflektoval cíle EU v oblasti ochrany klimatu. Mechanismus pro úpravu uhlíkové daně na hranicích by měl zamezit tzv. úniku uhlíku, kdy by firmy mohly přesouvat své továrny mimo EU, tak aby se vyhnuly plnění ekologických požadavků. Konzultace k revizi směrnice o zdanění energie bude probíhat do 14. října, konzultace k vytvoření mechanismu pro úpravu uhlíkové daně na hranicích do 28. října.

Konzultace ke strategii pro obnovitelnou energii z moří

Evropská komise spustila veřejnou konzultaci zaměřenou na budoucí strategii EU pro obnovitelnou energii z moří, kterou chce Komise přijmout ještě letos. Cílem strategie bude podpořit rozvoj a integraci tohoto zdroje obnovitelné energie do energetického mixu EU a tím pomoci splnit klimatické cíle EU do roku 2030 a 2050. Podle Komise je navýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů v EU klíčové pro zajištění energetické bezpečnosti do budoucna. Konzultace bude otevřená do 24. září.

 

Od začátku srpna nebudou sběrné dvory měst a obcí odebírat vysloužilé televizory a monitory značky Samsung. Společnost Asekol, která zajišťuje ekologickou likvidaci odpadu ze sběrných dvorů, totiž oznámila Svazu měst a obcí, že elektroniku Samsungu nebude odebírat a odvážet, protože od konce minulého roku nemá s korejským výrobcem smlouvu a sběr od té doby prováděla na své náklady. Exkluzivní smlouvu se Samsungem má od letoška konkurenční společnost REMA Systém, která se ale s většinou sběrných dvorů dosud nedohodla. Vyplývá to z informací Svazu měst a obcí a firem. REMA označila krok Asekolu za součást konkurenčního boje.

"Spotřebiče Samsung jsme půl roku sbírali na vlastní náklady, převážně kvůli možnému ekologickému dopadu na města a obce. Dostali jsme se ale na tak vysoké množství odpadu, které už nejsme schopni financovat z našich zdrojů. V současnosti Samsung využívá služby jiného kolektivního systému, kterému hradí veškeré náklady na recyklaci," uvedl předseda představenstva Asekolu Jan Vrba.

V ceně všech elektro spotřebičů je zahrnutý recyklační poplatek, který platí konečný spotřebitel. Výrobce elektra pak následně tento poplatek zašle kolektivnímu systému jako kompenzaci za náklady se sběrem jeho elektroodpadu. Televize a monitory patří k druhům odpadů s nejvyššími náklady na recyklaci.

Svaz měst a obcí o ukončení sběru zařízení Samsungu Asekolem informoval na svých stránkách. "Aby firma umožnila svoz již zpětně odebraných spotřebičů, bude možné po tomto termínu realizovat ještě poslední objednávku odvozu bez rozdílu značek. Následně již nebudou výrobky Samsungu z míst zpětného odběru přebírány k přepravě ke zpracovateli," uvedl svaz.

Podle výkonné ředitelky Svazu měst a obcí Radky Vladykové je naprosto šokující, že společnost, která má již půl roku zajišťovat zpětný odběr dosloužilé elektroniky pro Samsung, ještě nezačala uzavírat smlouvy se sběrnými dvory. "My jsme tu informaci dostali od Asekolu ve čtvrtek a musíme jí rychle řešit. Bohužel ti, kteří jsou stávající situací nejvíc dotčeni, jsou občané a vedení obcí," řekla ČTK.

REMA Systém má podle vyjádření Samsungu dostatečnou infrastrukturu k plnění svých smluvních závazků. "Toto také společnost již několikrát deklarovala jak Svazu měst a obcí, tak ministerstvu životního prostředí a dalším organizacím. Dosloužilé spotřebiče značky Samsung tak bude možno bez potíží odevzdat v široké síti sběrných míst. REMA Systém nás také ujistila v tom, že je připravena okamžitě uzavřít smlouvu o sběrném místě s jakýmkoliv subjektem, u kterého společnost Asekol přestane svážet produkty Samsung," řekl ČTK mluvčí Samsungu David Sahula.

Uzavření nové smlouvy se sběrným dvorem si vyžádá řádově měsíce. Dohodu s novým kolektivním systémem totiž většinou musí schválit rada města a zastupitelstvo.

REMA Systém uvedla, že svaz obcí i ministerstvo životního prostředí již v prosinci informovala o připravenosti zpětný odběr převzít. Nabídku dnes zopakovala. "Pokud se občané dostanou do komplikací v oblasti zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení, jsme plně připraveni zajistit zpětný odběr, a to v každé ze šesti definovaných skupin elektrozařízení, a bez zbytečného odkladu," uvedla mluvčí Pavlína Svobodová. V červenci spustila informační linku Chytrá recyklace na čísle 800 976 679.

REMA dříve uváděla na svých stránkách i v informačním systému ministerstva životního prostředí jako veřejná sběrná místa instituce a organizace, které mnohdy o tom, že mají sloužit lidem pro ukládání elektroodpadu, nic neví. Ministerstvo za to firmu kritizovalo.

Česko by mohlo odvádět na nových poplatcích za nerecyklované plasty do unijního rozpočtu ročně kolem dvou miliard korun. Nyní se vedou jednání, jak bude poplatek distribuován, dopadnout by ve finále neměl na daňové poplatníky, řekl ČTK při návštěvě Starkoče na Kutnohorsku ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Se zavedením nového přímého zdroje evropského rozpočtu v podobě poplatku z nerecyklovaných plastů podle něj Česko souhlasí.

Brabec upozornil na to, že by pravděpodobně nemělo by jít o nové dvě miliardy, které by se posílaly do EU. Kompenzováno by to totiž mohlo být krácením jiných plateb. Podle ministra jde o složitější mechanismus, který je záležitostí spíše ministerstva financí. "My řešíme spíš to, jakým způsobem ještě víc motivovat k recyklaci plastů," uvedl Brabec.

Podle ministra je zatím celá věc na začátku a diskutuje se o tom, jakým způsobem bude poplatek distribuován. Detailní informace k tomu zatím nejsou ani od Evropské komise. Brabec poukázal na to, že Česko patří mezi státy, které budou mít poplatek jeden z nejnižších, protože má poměrně vysokou recyklaci plastů.

O poplatcích za nerecyklované plasty se jednalo na posledním summitu EU, který řešil finanční pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že mu zavedení nového přímého zdroje rozpočtu EU nevadí. "Já myslím, že je to dobře, protože plasty je věc, kterou chceme řešit, chceme je regulovat, chceme snižovat jejich výskyt. Je to pro naše životní prostředí důležité," uvedl premiér.