Bioplynových stanic je v Česku v současné chvíli relativně dost, a to i v porovnání s Evropou, zaostáváme ale ve výrobě biometanu. Právě ten by přitom v Česku mohl nahradit až 10 % roční spotřeby zemního plynu. K tomu je ale potřeba nedávno schválená legislativa a dotační podpora, která by mohla motivovat existující bioplynové stanice, aby z bioplynu místo elektrické energie začaly vyrábět právě biometan. Co tomu v Česku stojí v cestě? Jaký je potenciál využití biologického odpadu na výrobu zelených plynů? A jak to může pomoci podpořit cirkulární ekonomiku? Více ZDE

Tým ministryně Anny Hubáčkové doplnil od 1. června Jan Dusík, bývalý ministr životního prostředí a mezinárodně uznávaný odborník na ochranu životního prostředí. V minulosti působil v Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) nebo v Arktickém programu Světového fondu pro ochranu přírody (WWF). Jeho hlavním úkolem bude agenda spojená s ochranou klimatu.

Méně škodlivých emisí, méně hluku z dopravy i úspora peněz. To jsou hlavní přínosy aut s alternativním pohonem. Ministerstvo životního prostředí podpoří ekologickou dopravu rekordními 600 miliony korun z Národního plánu obnovy do konce roku 2023. Díky příspěvku až 300 tisíc na jeden osobní elektromobil nebo až 500 tisíc korun na nákladní elektromobil do 3,5t či na osobní vodíkové vozidlo mohou obce, úřady, školy, veřejnoprávní instituce nebo neziskové organizace snadněji obnovit svůj vozový park.

Žádosti je možné podávat od 6. června 2022 do 15. prosince 2023 nebo do vyčerpání alokace. O dotaci mohou požádat obce, kraje, státní organizace, školy, neziskovky a další subjekty. Žádosti přijímá Státní fond životního prostředí ČR v jednokolové nesoutěžní výzvě. Vozidla pak musí být pořízena nejpozději do poloviny roku 2025. Po roce 2023, případně po vyčerpání alokace, by měla dotační podpora pokračovat i v dalších letech, a to finanční podporou z Modernizačního fondu.

Další informace:

Detail výzvy – NPŽP (narodniprogramzp.cz)

V souvislosti s energetickou krizí a snižováním závislosti na ruském plynu je třeba přehodnotit energetickou koncepci, nikoli cíle, které se Česká republika zavázala plnit. Navzdory nepředvídatelné situaci se kabinet Petra Fialy nechystá odložit ani dlouhodobý plán skoncovat do roku 2033 s těžbou uhlí. Jakým způsobem chce ovlivnit zemědělskou politiku a jakými změnami projde hospodaření v krajině? Co čekat od Green Dealu a je na místě obava ze zdražování a propouštění? Bude vláda dotovat nákup elektromobilů? Více ZDE

Čtěte také:

Stane se jedním z nejdůležitějších Čechů při předsednictví EU. Exministr Dusík bude řešit klima

Použitý potravinářský olej nebo pivovarské mláto zamíří většinou do spalovny, kde se využijí jako zdroj energie. Není to však jediná možnost, jak tyto zbytky zužitkovat – mohou dostat další šanci, která byla ještě před pár lety nepředstavitelná. Postarala se o to česká společnost Nafigate Corporation, která patří k české nanotechnologické špičce. Více ZDE

Předkládaný návrh vyhlášky o kontrole provozovaného systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání nahrazuje stávající vyhlášku č. 193/2013 Sb. Důvodem předložení novely vyhlášky je upřesnění transpozice nové evropské směrnice EP a Rady (EU) 2018/844, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, která vznikla v rámci tzv. Zimního balíčku. Tato směrnice mj. upravuje požadavky na inspekce klimatizačních systémů, systémů vytápění a instalaci tzv. automatizačních a řídicích systémů budovy. Některé další úpravy jsou navrženy na základě praktických zkušeností aplikace současného znění platné vyhlášky.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Rozdílová tabulka

• Srovnávací tabulka 1

• Srovnávací tabulka 2

Stav životního prostředí v ČR je pátý nejhorší v Evropské unii. Vyplývá to ze čtvrtého pilíře Indexu prosperity Česka. Ačkoliv se u nás do jeho ochrany investuje 2,7 % HDP, přičemž unijní průměr činí 1,8 %, stále se potýkáme se suchem a vysokými emisemi skleníkových plynů. O trochu více se Čechům daří v omezování produkce komunálního odpadu, kde se ve srovnání s ostatním členy EU nacházíme na 15. místě. Více ZDE

Současné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (dále „nařízení“ nebo „CPR“) stanovuje harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na jednotný trh EU. Cílem nařízení bylo zajistit hladké fungování jednotného trhu a volný pohyb stavebních výrobků v EU prostřednictvím harmonizovaných technických specifikací, které stanoví společný technický jazyk pro zkoušení a deklarování vlastností stavebních výrobků. Revize CPR by měla přispět k dosažení nízkoemisního stavebnictví představeného ve dvou strategických dokumentech Evropské komise Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal, prosinec 2019) a Akční plán pro oběhové hospodářství (Circular Economy Action Plan, březen 2020). Více ZDE

Ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss do konce roku složí funkci a skončí. Oznámil to v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Geuss rezignaci odůvodnil nespokojeností s pokračováním vyšetřování ekologické havárie na řece Bečvě. Podle něj je zde záměr obětovat činitele jako nepohodlného. Pokoušel se o to prý loni i exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Více ZDE

Komise přijala dohodu o partnerství s Českem, v níž se stanoví investiční strategie Česka v rámci politiky soudržnosti v hodnotě 21,4 miliardy eur na období 2021–2027. Fondy politiky soudržnosti budou i nadále podporovat české regiony při prosazování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a plnění priorit EU, jako je ekologická a digitální transformace, včetně čisté dopravy. Tyto fondy rovněž přispějí ke konkurenceschopnému, inovativnímu a udržitelnému růstu a zaměstnanosti v této zemi, jakož i ke zlepšení dovedností a sociálního začleňování. Více ZDE

Tábor hodlá likvidovat komunální odpad v nedaleké Plané nad Lužnicí, kde firma C-Energy plánuje výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu,,takzvané Zevo. Tábor kvůli tomu chce podepsat se společností memorandum. Zevo v Plané nad Lužnicí by mělo fungovat od roku 2026. Více ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k omezení používání nebezpečných látek v elektronice. Pravidla EU omezují používání určitých škodlivých látek v elektrických a elektronických zařízeních s cílem chránit lidské zdraví a životní prostředí a zajistit řádné fungování vnitřního trhu. Iniciativa má zjednodušit a zefektivnit stávající pravidla a zlepšit jejich vymáhání.

Dokument ke stažení:

EU 71_22 Omezení používání nebezpečných látek v elektronice

Ve sbírce předpisů ČR vyšlo Nařízení vlády č. 120/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Nařízen vlády je účinné od 21. května 2022.

Jihokorejský výrobce aut Hyundai Motor Group plánuje investovat ve Spojených státech 5,54 miliardy USD (129,3 miliardy Kč) do výstavby prvního specializovaného závodu na výrobu plně elektrických vozů a baterií. Zahájení výstavby závodu ve státě Georgia má začít na počátku roku 2023. Komerční výroba by se měla spustit v první polovině roku 2025. Roční kapacita závodu má být 300.000 vozů. Vytvořit má zhruba 8100 pracovních míst. Závod je důležitou součástí plánovaných investic Hyundai ve Spojených státech, které mají do roku 2025 činit 7,4 miliardy USD. Stát Georgia očekává, že automobilka přiláká i své dodavatele, kteří by mohli investovat další jednu miliardu USD. Začátkem února Hyundai oznámil, že plánuje do roku 2030 do elektromobilů investovat 19,4 bilionu wonů (zhruba 360 miliard Kč). Cílem automobilky je do roku 2030 dosáhnout podílu na globálním trhu s elektromobily kolem sedmi procent.,

Čtěte také:

Prodej elektromobilů se loni ve světě zdvojnásobil na rekordních 6,6 milionu

Agendy politiky financování udržitelnosti vznikají postupně od roku 2018 v návaznosti na politiky EU a byly dosud pokryty standardními procesy ve státní správě a v rámci stávajících kapacit. S ohledem na nárůst komplexnosti a zásadních dopadů těchto agend je však současný stav vyhodnocen jako akutně nedostatečný a jsou navrhována opatření a další postupy.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

• Příloha

Poslanci Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 17. května 2022 přijali pět klíčových zpráv balíčku „Fit for 55 in 2030“.  Tento přijatý balíček povede k dosažení nezávislosti na drahých a znečišťujících fosilních palivech z Ruska mnohem dříve než v roce 2030 a zahrnuje reformu systému obchodování s emisními povolenkami; širší oblast působnosti a rychlejší implementaci v novém nástroji proti úniku uhlí; přísnější trajektorii, větší transparentnost a menší flexibilitu pro emise skleníkových plynů členských států v jiných odvětvích a nový cíl EU v oblasti propadů uhlíku, který zvýší cíl EU pro snížení emisí do roku 2030 na 57 %. Poslanci EP vyzývají také k úpravě hranic uhlíku (CBAM), aby se zabránilo úniku uhlíku a zvýšily se globální klimatické ambice, mj. dřívější postupné zavádění CBAM a ukončení bezplatných povolenek v EU ETS do roku 2030.

Čtěte také:

REPowerEU: Plán na rychlé snížení závislosti na ruských fosilních palivech a rychlý pokrok v ekologické transformaci, více ZDE