Cirkulární ekonomika je hnací motor pro inovace a jednou z cest k udržitelnosti. V Česku dlouhodobě nejsou dostatečné recyklační kapacity, chybí celkově vyšší podpora těchto aktivit ze strany státu i větší osvěta. Svaz průmyslu upozorňuje například na nedořešenou definici toho, co je odpad a co už výrobek, která komplikuje využití recyklátů do nových výrobků. Stát by měl také více podporovat rozvoj oběhového hospodářství například při stanovování prostředků v programech podpory či zelenými zakázkami pro veřejné instituce. Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) na to upozornil na semináři pro firmy, který hostila společnost DAIKIN.
Evropská unie si stanovila ambiciózní cíl recyklovat do roku 2035 celkem 65 % veškerého komunálního odpadu. Dle údajů MŽP Česká republika v roce 2020 materiálově využila 39 % komunálního odpadu. Má tedy například oproti Německu, které už jich nyní recykluje přes 65 %, co dohánět.
„Cirkulární ekonomika a využívání odpadů se již dostaly do slovníků politických stran i konkrétních politiků. Rozvoj regulace nebo podpora státu tomu ne vždy plně odpovídá. Opětovně použité materiály šetří energii i primární zdroje, už z toho je jasné, že by to měla být jedna z priorit nás všech. Firmy si uvědomují, že se to může u řady komodit do budoucna vyplatit i ekonomicky, především při dnešním nedostatku plastů, kovů a dalších materiálů. Aby byl tento systém funkční, potřebujeme přemýšlet nad celým byznysem inovátorsky: řešit design produktů, financování i dodavatelský řetězec,” říká Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Stát hodlá podpořit tuto oblast například v rámci programů OP ŽP nebo OP TAK. V rámci cirkularity MPO vyhlásilo první výzvu také z Národního plánu obnovy na úspory vody a plánuje v dohledné době vyhlásit výzvu na cirkulární řešení v podnicích. Ocenit lze i programy podpory aplikovaného výzkumu pod TA ČR, které přináší konkrétní výsledky výzkumu a vývoje do praxe a ve kterých je třeba pokračovat.
NOVÝ ZÁKON O ODPADECH NEZJEDNODUŠIL ROZVOJ RECYKLAČNÍHO PODNIKÁNÍ
V Česku platí od 1. ledna 2021 nový zákon o odpadech. Zlepšení podmínek pro rozvoj recyklačního podnikání ale v řadě ohledů nepřinesl. Zkomplikoval například pohled na to, co je odpad a co už ne. Kvůli nejasné definici podniky často neví, v jakém režimu s danou surovinou nakládat. Pro odpad totiž platí jiná pravidla než pro výrobky například v logistice, v některých případech si navíc firmy nově musí zabezpečit i povolení od MPO k provozu zařízení k využití odpadů. V minulosti stačilo pouze vyjádření krajského úřadu.
Na významnost bariéry upozorňují firmy napříč komoditami od recyklace chladiv pro větrání a elektroniku, přes automobilový sektor, zpracovatele pneumatik až po směsné plasty. „Pokud firma například vyrábí produkty z pryžového granulátu, který vznikl rozemletím pneumatik, je jasné, že se pro podnik jedná o surovinu k výrobě. Podle nového zákona je to stále odpadní produkt. Odpad vyžaduje zvláštní nakládání při převozu a firma navíc musí nyní žádat MPO o rozšíření provozního řádu, i když z granulátu výrobek vytváří řadu let. Za Svaz průmyslu jako jeden krok k řešení navrhujeme připravit komoditně definované vyhlášky na odpad a surovina pro další výrobu,” říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Obdobně je to i u chladiv. Budovy a jejich energetické systémy dnes hrají hlavní roli ve snižování globálních emisí skleníkových plynů. Při výměně stávajících systémů pro chlazení a vytápění budov za energeticky efektivnější je znovuzískáváno chladivo, které lze po regeneraci opětovně využít při výrobě nových systémů. „Pro cirkulární ekonomiku chladiv existuje v ČR mezinárodní platforma Retradeables podporovaná z evropského dotačního programu Life 3R. Použitá chladiva zde mohou jejich majitelé prostřednictvím elektronické burzy prodat zpracovatelům, kteří je technologicky regenerují na úroveň kvality nového chladiva a vrátí je zpět na trh k opětovnému použití. Tím lze ušetřit značné množství nových chladiv. Pojďme tedy odstranit veškeré překážky, včetně legislativních bariér, abychom mohli zvýšit využití recyklovaných a regenerovaných chladiv namísto jejich současné likvidace jako odpadu,“ říká Tomáš Habel, Environment Readiness Officer společnosti Daikin ČR.
STÁT BY MĚL V PODPOŘE CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY PŘIDAT
Svazu průmyslu se podařilo jako první krok k cestě za oběhovým hospodářstvím do nového zákona o odpadech prosadit např. zvýšení poplatků za skládkování z 500 korun na 1850 korun za tunu odpadu. Pouze taková motivace ale nestačí. V Česku je potřeba zejména vybudovat dostatečné recyklační kapacity a rozšířit trh s recyklovanými výrobky. To může podpořit i stát.
Firmy vědí, že v recyklačním podnikání může být v ČR vyšší potenciál, ale stát k tomu musí vytvářet vhodné podmínky, a to stabilní a vstřícnou legislativou, podporou výzkumu a vývoje, pozitivními ekonomickými nástroji, osvětou či větším využíváním tzv. zelených veřejných zakázek, které preferují recyklované materiály. „Firmy často naráží na to, že s dobrým produktem z recyklovaných surovin neuspějí ve veřejných zakázkách kvůli vyšší ceně. Recyklované plastové výrobky přitom budou podporovány v rámci operačního programu Životní prostředí 2021 – 2027. Přednost produktům splňujících podmínky využití recyklovaných surovin by měl stát dávat nejen v tomto programu, ale plošně,” popisuje Petr Jonák, člen představenstva SP ČR.
Stát může také efektivně pomoci správným a jednoduchým nastavením výzev programů podpory, jako je např. Národní plán obnovy, OP ŽP či OP TAK. V NPO je vyčleněna na recyklaci 1 miliarda korun, v OP TAK 2,5 miliardy korun. „Programy se sice správně zaměřují i na oblasti cirkulární ekonomiky, nicméně na výstavbu recyklačních zařízení a zajištění dalších opatření k vyšší cirkularitě je potřeba mnohem více prostředků, než jsou schválené alokace,” říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE OSVĚTA
Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal na téma recyklace seminář, který hostila společnost DAIKIN ve svém plzeňském výrobním závodě. Odborníci z firmy DAIKIN, MŽP, Státního fondu životního prostředí ČR, MPO, Technologické agentury ČR, Svazu chemického průmyslu ČR, platformy CYRKL, Asociace recyklátorů elektroodpadu a společnosti Deloitte představili možnosti recyklace jako šance na trvale udržitelný rozvoj. SP ČR chtěl touto cestou zdůraznit důležitost využívání druhotných surovin, zvýšit osvětu i propojovat subjekty. „Je potřeba dostat do širšího povědomí, že odpad není věc, kterou se zbavíme tím, že ji vyhodíme na skládku, ale je to cenná surovina, která se dá opět využít a finančně zhodnotit,” uzavírá Petr Jonák.
