Nejvyšší kontrolní úřad prověřil finanční a daňová opatření z let 2015 až 2018, která by měla ČR pomoci v ochraně klimatu, pokud jde o snížení emisí u dopravy i domácností. Nastavení těchto opatření spadá do pravomocí Ministerstva financí, Ministerstva dopravy a Ministerstva životního prostředí. Z výsledků kontroly vyplynulo, že resorty svou úlohu neplní, jak by měly. Nepřipravily totiž taková daňová opatření, která by v ochraně klimatu výrazně pomohla. ČR se proto nedaří motivovat obyvatele k používání ekologičtějších vozidel, snížení spotřeby energie a k přechodu na ekologičtější zdroje energie. Zaostává tak za většinou zemí EU.
ČR se stejně jako další země zavázala k ochraně klimatu. K tomu, aby dosáhla v environmentální politice svých cílů, může používat mimo jiné i opatření v oblasti daní a další finanční nástroje. Právě daňová opatření by měla pomoci motivovat obyvatele, aby přešli na ekologičtější vozidla nebo zdroje energie v domácnosti.
Současné nastavení daní a dalších finančních nástrojů ale tuto úlohu neplní. ČR tak zaostává za většinou zemí EU v ekologizaci automobilové dopravy. Plnění cílů EU závisí na biopalivech první generace, což s sebou nese řadu negativ, jako například zábor zemědělské půdy, na které se pěstují rostliny pro výrobu biopaliv na úkor rostlin pro výrobu potravin.
Zatímco ve většině států EU jsou finanční opatření k ochraně klimatu aktivně prosazovány, v ČR je kontrolovaná ministerstva – pokud jde o dopravu – teprve zkoumají. Navíc dosud ministerstva nenavrhla úpravy legislativy u daní a poplatků, které by v ekologizaci dopravy pomohly. Přitom opatření tohoto typu většina zemí EU využívá k tomu, aby se zvýšil podíl nových vozidel s ekologičtějším pohonem.
NKÚ zjistil, že sazby daní a poplatků, které souvisejí s používáním vozidel a měly pomoci k ekologizaci dopravy, od svého zavedení reálně klesly a již neplní svou funkci. U některých nástrojů pak nejde prokázat jejich efektivnost, ať už jde o změny sazby silniční daně, nebo slevy na spotřební dani pro alternativní paliva. Některé finanční nástroje jsou v podstatě nefunkční, například recyklační poplatek, který vznikl v roce 2009 a měl zabránit dovozu zastaralých vozidel do ČR. Jeho účinek byl v letech 2015 až 2018 kvůli jeho nastavení jen zanedbatelný.
ČR ani nevyužila možnost, kterou jí dává právní předpis EU, aby zdanila hluk a znečištění ovzduší z nákladní dopravy prostřednictvím mýtného. NKÚ vyčíslil, že jen v letech 2015 až 2018 tak ČR mohla na mýtném získat 3,8 miliardy korun navíc.
Výsledkem systému je, že vozový park v ČR zastarává, roste dovoz starých vozidel, emise neklesají, zatímco podíl vozidel s ekologicky šetrným pohonem stoupá jen pomalu a je nízký.
OSN vyhodnotila, jak ČR plní strategii Cíle udržitelného rozvoje a nejhůře v tomto hodnocení dopadla právě klimatická opatření. Podle OECD je v ČR uhlíková cenová mezera, která udává schopnost uhlíkové daně pokrýt náklady na odstranění následků znečištění CO2, ve výši 70 %. V důsledku toho, že ČR nezdaňuje uhlík, nezískává prostředky na financování podpory ekologicky šetrných vozidel a musí je získávat z jiných zdrojů, například z emisních povolenek.
Daňová opatření zaměřená na to, aby domácnosti přešly na ekologičtější zdroje vytápění, mají v ČR jen omezený dopad. Pro spotřebitele je stále nejvýhodnější využívat uhlí. Je ale třeba říci, že se ČR v daňové podpoře ekologičtějších zdrojů vytápění od dalších zemí EU zásadně neliší a Ministerstvo financí další možnosti zdanění emisí z domácích topenišť dále zkoumá.
Dokument ke stažení:
Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 18/22 (pdf, 1525 kB)
Reakce MŽP:
Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě dnes konstatuje, že ČR se nedaří motivovat obyvatele k používání ekologičtějších vozidel, snížení spotřeby energie a k přechodu na ekologičtější zdroje energie. Tento výrok uvedený v tiskové zprávě však staví pouze na vyhodnocení, jak moc a zda stát zatěžuje občany daněmi v oblasti dopravy, vytápění a spotřeby energií.
V oblasti vytápění domácností a úspor energie zcela pomíjí programy MŽP jako kotlíkové dotace a Nová zelená úsporám, který je odborníky považován za nejúspěšnější program zaměření na úspory energií v domácnostech. Program má pozitivní ohlasy i ze zahraničí a plánují jej následovat i jiné členské státy. Jeho pozitivní efekt na snižování emisí je nezpochybnitelný, domácnostem šetří peněženky, pro všechny pak šetří emise a cíleně tak pomáhá k ochraně ovzduší a klimatu.
„Nejvyšší kontrolní úřad jako obvykle vezme jednu část problematiky a na základě této části se snaží bez komplexních znalostí celou oblast hodnotit. Vůbec není pravda, že stát musí uvalit na své občany daně, jak by si NKÚ zřejmě přál. Nemusí. Naopak, programy jako kotlíkové dotace nebo Nová zelená úsporám zcela plní svůj účel. Desítky tisíc domácností přechází z tuhých paliv na ekologičtější zdroje, největší zájem je v kotlíkových dotacích o plyn a nejekologičtější tepelná čerpadla. Navíc si lidé pořizují z kotlíkových dotací ty nejekologičtější kotle na trhu. To by se v případě pouhé represivní politiky vůbec nestalo, ale to NKÚ vůbec nereflektuje. V programu Nová zelená úsporám pak máme od roku 2014 na 51 tisíc žádostí za téměř 9 miliard korun, a v posledních letech zájem raketově roste. Navíc Česká republika klimatické cíle vyplývající z unijní legislativy i pařížské dohody plní,“ konstatuje ministr životního prostředí Richard Brabec.
Ministr životního prostředí Richard Brabec již dříve také odmítl i tzv. uhlíkovou daň. „Tato vláda se v programovém prohlášení zavázala, že nebude občany zatěžovat novými daněmi. Navíc uhlíková daň je sama o sobě velmi problematická, protože by zasáhla zejména nízkopříjmovou skupinu obyvatel, která je již nyní ohrožená, a vyšší náklady na vytápění jí za současné situace nelze kompenzovat,“ vysvětluje ministr Brabec.
Co se týká dopravy, tak Ministerstvo životního prostředí již několik let financuje podporu elektromobility v obcích, obcím dalo možnost zavést nízkoemisní zóny, zjednodušilo zákon o posuzování vlivů na životní prostřední tak, aby cesta k výstavbě obchvatů byla rychlejší, v roce 2016 také nabídlo automobilkám společný dotační program na podporu elektromobility i pro fyzické osoby. „Ze strany automobilek nebyl o společný program, na kterém by se také finančně podílely, tehdy zájem. U státního dotačního programu zaměřeného na občany pak také hrozí, že za současných cen a nabídky elektromobilů by ho využili pouze bohatší lidé, kteří by si elektromobil koupili jen jako druhé či třetí auto. To jsme nechtěli a proto MŽP spolu s MPO a MD spolupracuje především na rozvoji nabíjecí infrastruktury, prosazení výhod pro alternativní pohony v podobě vyhrazených pruhů, neplacení parkovného atp. Očekáváme, že s novou, již platnou unijní legislativou, která zásadně omezuje produkci CO2 v dopravě, a s inovacemi v oblasti vývoje baterií půjde cena elektromobilů zásadně dolů a stane se tak dostupnější pro širší okruh lidí,“ uvedla tisková mluvčí MŽP Petra Roubíčková.
„To, že se zvyšuje počet automobilů starších 10 let, je dáno především velmi nízkou cenou ojetých vozidel. Pokud by se zaváděl poplatek za vozidla EURO 3 i EURO 4, pak by musela jeho výše být i několik desítek tisíc korun. S ohledem na respektování kupní síly obyvatel je potřeba si uvědomit, že kdyby se zavedl plošně registrační poplatek za třídy EURO 3 a 4, budou lidé zůstávat u tříd EURO 0 až EURO 2 déle nebo je i ve větší míře kupovat, což by mohlo mít opačný efekt pro životní prostředí. Nebudeme trestat ty ekonomicky nejslabší, chceme, aby lidé měli auto v dobrém stavu, a nemusí být nutně nové. V dopravě nás trápí totiž především znečišťující prachové částice a oxidy dusíku. Už dříve se prokázalo, že až 75 % znečištění tvoří 5 až 10 % aut, která nejsou v dobrém technickém stavu, a ne auta starší výroby. Proto cílíme naše kroky především na oblast kontroly emisí přímo v provozu a ne na zdanění starších aut. Je potřeba respektovat ekonomické možnosti občanů,“ uzavírá Brabec.
