Je nový zákon pro komunální politiku opravdu tak zlomový? Rozhodně by se tak dalo předpokládat z četných reakcí, ať už samotných obcí, nebo jejich sdružení v průběhu jednotlivých stupňů projednávání.
Navrhovaný zákon o odpadech se věnuje nakládání s komunálními odpady hned v několika paragrafech. Často se jedná pouze o upřesnění stávajících povinností, jinde zákon přináší nová zásadní ustanovení. Obcím tak rozhodně přibydou k těm stávajícím i nové povinnosti. Pokusme se jimi projít a připravit se na ně.
Místní samospráva musí zajistit, aby měl občan možnost uložit veškerý komunální odpad, který vyprodukoval na katastrálních území dané obce. Veškerým komunálním odpadem je tak myšlen nejenom výčet odpadů zařazených do skupiny 20 dle Katalogu odpadů, ale i veškeré množství těchto odpadů. Co to v praxi znamená? Převzetí odpadů na sběrných dvorech nelze limitovat jejich množstvím. V případě, že z kapacitních důvodů sběrného dvora nelze převzít neomezené množství určitého odpadu, např. objemného odpadu, musí tak obec zajistit jiný způsob převzetí, např. formou sběru do velkoobjemových kontejnerů rozmístěných na území obce. Nejedná se o novou povinnost, ale je třeba na ni upozornit, protože obce často určitý druh odpadu ještě stále omezují při příjmu množstevním limitem, zejména u objemného a biologicky rozložitelného odpadu.
Jakým způsobem bude na území obce zajišťováno soustřeďování komunálních odpadů, může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou (OZV), čímž vlastně nastaví obecní systém. Nová legislativa tak dává obci možnost vydat obecně závaznou vyhlášku, nikoliv povinnost. V praxi to, že o zavedeném systému nakládání s odpady může obec informovat způsobem v obci obvyklým, např. na svých webových stránkách, úřední desce, ve zpravodaji apod. V případě, že obec zvolí pro informaci o zavedeném nakládání s komunálními odpady na svém území OZV, pak mohou být součástí tohoto dokumentu určena i místa, kde budou přebírány stavební a demoliční odpady vznikající při činnosti nepodnikajících fyzických osob, nově i místa pro předávání movitých věcí v rámci předcházení vzniku odpadu a místa zpětných odběrů výrobků s ukončenou životností, ale i informace o komunálních odpadech vznikajících při činnosti podnikatelů zapojených do obecního systému na základě smlouvy, nebo informace o biologicky rozložitelných odpadech přijímaných v rámci komunitního kompostování.
Oproti stávající legislativě tak obec může v jednom dokumentu informovat občana o všech místech, které mohou být využity pro odložení věcí, jež se chce zbavit, ale nemusí vždy naplnit definici „odpadu“ tak, jak je tomu doposud.
V případě, že osoba, která je součástí obecního systému, odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určeném, tedy stanoveném v obecním systému, stává se původcem odpadu obec a zároveň se stává vlastníkem tohoto odpadu. Stejně tak se stává obec vlastníkem i movitých věcí odevzdaných v rámci předcházení vzniku odpadu na místech stanovených v obecním systému.
Zákon ukládá obcím stanovit místa pro oddělené soustřeďování určitých složek komunálního odpadu. Povinnosti dané v současné době vyhláškou přebírá tak zákon. Jedná se o nebezpečný odpad, papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad, jedlé oleje a tuky a od 1. ledna 2025 doplňuje tento výčet o textil.
Zcela novou povinností vztahující se na obce je naplnění cílů vztahujících se k vytříděným složkám komunálního odpadu. Obec musí zajistit dosažení procenta vytříděnosti vázaných k jednotlivým rokům. Prvním referenčním rokem je rok 2025 a k němu se váže hodnota 60 %. Znamená to, že v tomto roce bude muset v obci dosáhnout množství vytříděných odpadů 60 % z celkového množství komunálních odpadů, jejichž původcem je obec.
Jaké nástroje k dosažení stanovených cílů dává nový zákon?
Místní samosprávy tak budou muset řešit možnosti navýšení množství vytříděného odpadu, resp. snížení produkce všech komunálních odpadů.
Mnohé obce jedou již dnes na hraně svých možností v rozšiřování sběrné sítě, ať už navyšováním počtu nádob nebo optimalizováním četností svozu apod.
Jedním z řešení, jak zvýšit procento vytřídění využitelných odpadů, je zapojení podnikatelů do obecních systémů. Stávající zákon tento institut již umožňuje, avšak chystaný zákon zapojeným původcům odpadů umožňuje jisté úlevy, a to v podobě absence vedení průběžné evidence a podávání hlášení za všechny tyto komunální odpady, se kterými se zapojil do obecního systému.
Obec může také pro předcházení vzniku odpadu v rámci svých obecních systémů zřídit tzv. „centra opětovného použití“. Tímto místem může být např. část sběrného dvora, kam občan bude moci odložit movité věci, které mohou sloužit k původnímu účelu. V takovém případě se nebude jednat o odpad a bude jen na obci, zda rozhodne o předání věci k opětovnému použití či usoudí, že se jedná již o odpad.
Co znamená „třídící sleva“?
Množství a poměr vyprodukovaných odpadů nebudou obce řešit pouze ve vztahu k povinným cílům, i přesto, že toto nesplnění může vést k udělení sankcí. Obce budou řešit množství zbytkového odpadu zejména z důvodu výše poplatku za ukládání odpadu na skládky.
Od roku 2021 mají poplatky za ukládání odpadů růst, v případě, že obce dodrží určitý poměr mezi odděleně soustřeďovanými recyklovatelnými odpady, dostanou se tak na nižší částku za tunu skládkovaného odpadu.
Jaké odpady budou zařazovány mezi recyklovatelné a co zůstane v odpadech zbytkových, bude řešit prováděcí vyhláška. Ta by měla odpovědět například na to, zda budou započítávány i odpady ze školních sběrů nebo tráva a další biologický materiál zpracovávaný v komunitních kompostárnách, tedy mimo režim odpadů apod.
Obec v roli provozovatele zařízení
Na místní samosprávy připadnou i další povinnosti, nejenom z pozice původce odpadu, ale také z pozice provozovatele zařízení schválených krajskými úřady k nakládání s odpady. Součástí obecních systémů jsou sběrné dvory, jejichž provozovateli jsou často obce a města, popř. jejich technické služby. Změny spočívají min. v povinnosti aktualizace provozních řádů formou revize, a to ve lhůtě 6 let ode dne nabytí právní moci povolení provozu zařízení.
Pozor na přechodná ustanovení, v případě sběrných dvorů je nutné požádat o vydání povolení dle nového zákona do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud provozovatel zařízení, bude žádat o vydání povolení dle nového zákona, musí tak učinit nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby platnosti stávajícího souhlasu, nejdéle však 6 měsíců před uplynutím dvouleté lhůty, v jiném případě nelze toto zařízení dále provozovat.
Ne všechny změny jsou zátěží, naopak v případě, že sběrné dvory přebírají odpad v rámci obecního systému a neposkytují za převzetí odpadu úplatu, nemusí u převzetí kovového odpadu vést podrobnou evidenci o přijatých odpadech a ani o předávající osobě a vyhnou se tak i povinnosti instalace kamerového systému.
Změnu přinese zákon i v provozování komunitních kompostáren. Vzhledem k dosavadním problémům při provozu těchto kompostáren a k potřebě zahrnovat sebrané materiály do stanovených cílů pro recyklaci komunálních odpadů, přistoupil zákonodárce k regulacím prostřednictvím prováděcího předpisu. Provozovatel komunitní kompostárny bude tak mj. muset vést provozní deník a vést průběžnou evidenci o množství přijatých rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností.
Zpoplatnění občanů
V neposlední řadě je potřeba zmínit se o zpoplatnění občanů při nakládání s komunálními odpady. Nová legislativa zcela vypouští ze zákona o odpadech ustanovení týkající se zpoplatnění komunálních odpadů a nově je celá problematika řešena v zákoně o místních poplatcích č. 565/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon o místních poplatcích umožňuje pouze dva způsoby zpoplatnění občanů, a to prostřednictvím poplatku za systém nakládání s komunálním odpadem nebo poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Zcela je tak vypuštěna možnost uzavření smlouvy.
Princip poplatků je v zásadě obdobný. Předmětem poplatku za systém nakládání s komunálním odpadem je skutečnost, že má poplatník v obci možnost využívat obecní systém nakládání s odpadem a maximální výše sazby poplatku bude 1200 Kč. Stávající poplatek za provoz systému se skládá ze dvou složek a max. výše je stanovena na 1000 Kč za osobu a rok.
Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je založen na principu „znečišťovatel platí“, tedy na skutečném množství vyprodukovaného odpadu. Tento poplatek je možné zavést na základě vyprodukovaného množství (hmotnost nebo objem) odpadu, nebo se sazba poplatku bude odvíjet z objednané kapacity sběrných prostředků. Výběr v jakém režimu si obec nastaví tento poplatek, bude závislý na možnostech zjištění objemu, popř. zvážení odpadu.
Odpadové hospodářství je zkrátka nikdy nekončící příběh závislý na mnoha aspektech, které se musí neustále sledovat, vyhodnocovat a nově nastavovat, a k tomu je potřeba znalostí referentů a osvícenosti představitelů místních samospráv.
A protože velmi často zodpovídáme řadu dotazů v oblasti odpadového hospodářství ze stran pracovníků obecních úřadů, vytvořili jsme Vám na míru akreditovaný vzdělávací program s názvem
Odpadové hospodářství obce – zákonné povinnosti nejen ve vztahu k průběžné evidenci odpadů
efektivní přístup k optimalizaci systému odpadového hospodářství – cíle a jejich naplnění
V rámci něj spolu budeme hovořit na téma, jak správně evidovat odpady vzniklé nejen občanům obce, ale také při činnostech obcí, při provozování sběrných dvorů v systémů obcí, provozem technických služeb, při údržbě zeleně, úklidu černých skládek, výkopových pracích apod. Umíme poradit, jak správně nastavit obecně závaznou vyhlášku obce o systému nakládání s odpady a provázat ji se službami nabízenými oprávněnými osobami. Vysvětlíme problematiku biologicky rozložitelných odpadů, předcházení vzniku odpadu, rozdíl mezi komunitním kompostováním a kompostárnou. Porovnáme pro Vás povinnosti vyplývající ze stávající legislativy s chystanými změnami v návaznosti na schválené směrnice Evropského parlamentu, tzv. balíček k oběhovému hospodářství, v souvislosti k nastaveným cílům odpadového hospodářství. Dotkneme se i problematiky příjmu odpadních olejů ve vztahu ke spotřební daně a dalších případů, které přináší nakládání s odpady v komunální sféře.
Ing. Jitka Lochovská
INISOFT Consulting s.r.o.
