Co nevidět bude Vláda ČR schvalovat zákony o odpadovém hospodářství připravené Ministerstvem životního prostředí, které zásadně ovlivňují podobu nakládání s odpady a ochrany životního prostředí v Česku. Hlavním problémem je prodloužení doby, kdy bude možné skládkovat recyklovatelné materiály, a tak nevyužívat jejich ekonomický potenciál a zároveň prodlužovat už dnes katastrofickou skládkovou situaci. V této souvislosti Institut Cirkulární Ekonomiky zaslal tento týden otevřený dopis všem ministrům naši vlády, kde předkládá základní fakta o problematice skládkování a nutnosti neposunovat tento termín, v jehož důsledku Česku hrozí, že promarní příležitost pro modernizaci ekonomiky, větší prosperitu a ekonomický růst. Dále uvádíme text dopisu:

Vážená paní ministryně, vážený pane ministře,

příští týden budete schvalovat velmi diskutované zákony o odpadovém hospodářství připravené Ministerstvem životního prostředí. Ačkoliv je podle MŽP primárním cílem zákona o odpadech (MZP/2019/410/313) „zajištění co nejvyšší míry ochrany životního prostředí a zdraví lidí (...)”, jeho aktuální předkládaná podoba tomu neodpovídá. Hlavním nedostatkem, který bude mít dopad i na občany, je navržení odsunu data konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů ze současného roku 2024 až na rok 2030.

Tento fakt bohužel nahrává zejména silným skládkařským firmám, jejichž „byznys s odpadem“ poroste ještě několik let. Tím se zároveň prodlouží negativní dopad skládkování na životní prostředí a zdraví lidí. Primárními veřejnými důvody pro odsun jsou argumenty, resp. obavy, že nejsme v ČR schopni vybudovat dostatečná alternativní zařízení pro zpracování odpadů do roku 2024.

My jsme fakta, která napovídají a o nutnosti skládkování neodsouvat, shrnuli do několika bodů. Než dáte tomuto zákonu zelenou a postoupíte ho dál procesu schvalování v Parlamentu České republiky, prosíme Vás, zamyslete se nad dopady, které může posun na rok 2030 přinést občanům.

Fakta o odpadech a skládkování

1. Recyklační potenciál mizí na skládkách

Na skládkách v ČR skončí 46 % (2,6 miliónů tun) komunálního odpadu, který má až z 80 % recyklační potenciál. Zbytek je možné využívat energeticky a nahrazovat jím spalování fosilních paliv. Posunutím termínu na 2030 budeme dalších 6 let skládkovat zdroje, které by jinak mohly produkovat další ekonomickou hodnotu.

2. Každý den hoří v Česku 1,5 skládky, náklady na hašení jdou do milionů

V roce 2018 bylo evidováno cca 530 požárů skládek. Náklady na hašení jsou odhadem mezi 500 tisíc - 1 milion Kč denně a platí je stát. Kromě nákladů na hašení byly použity miliardy litrů vody (během hašení skládky na Mostecku v roce 2017 bylo použito téměř 13 miliónů litrů vody, přitom se ČR dlouhodobě potýká se suchem).

3. Skládky vyprodukují více CO2 než těžký průmysl

Skládky v ČR v roce 2017 vyprodukovaly 3720 tisíc tun ekvivalentu CO2, což je o polovinu více než samotný chemický průmysl nebo cementárny a vápenky dohromady. Tento fakt velmi ovlivňuje také zdraví občanů, žijících v okolí skládek.

4. Negativní skleníkový efekt

Skládky emitují metan (především v důsledku skládkování bioodpadu), plyn s 28x silnějším skleníkovým efektem než CO2.

5. Skládky znečišťují zdroje pitné vody

Únik toxických látek velmi negativně ovlivňuje lidské zdraví a životní prostředí občanů bydlících v okolí skládek (v roce 2018 evidováno 178 legálních skládek – viz mapa), hasící voda se stává toxickou pro zdroje pitné vody z podzemních zdrojů.

6. Podpora využívání recyklátů ve veřejných zakázkách

Na skládkách končí bohužel také polovina vytříděných plastů. Přitom podle veřejného průzkumu z ledna 2019 si přes 80 % Čechů přeje situaci řešit. Stačilo by přistoupit na plošnou podporu využívání recyklátu v nových výrobcích ve veřejných zakázkách, což je samo o sobě obrovským impulsem pro uplatnění recyklátu a vytvoření nového trhu s vysokou přidanou hodnotou finálních výrobků.

7. Obce jsou na plánovanou změnu roku 2024 připravené

Konec skládkování směsného komunálního odpadu byl schválen v roce 2014 a odpovědným subjektům bylo dáno 10 let na přípravu změn, což je dostatečný čas. Mnohé obce své systémy nakládání s komunálním odpadem již změnily, investovaly značné prostředky a začaly s vytříděnými komoditami obchodovat. Odsun doby skládkování bohužel odrazuje i investory, kteří označují legislativní prostředí v České republice za velmi proměnlivé a nejisté a obávají se investovat do recyklačního byznysu, který není v ČR zatím řádně podporován.

8. Hrozí riziko rozšiřování počtu skládek, už dnes je jejich kapacita zbytečně plná

Již dnes mnoho provozovatelů skládek zvažuje díky této verzi zákona namísto investic do vyšších pater hierarchie nakládání s odpady (předcházení odpadů, znovupoužití, recyklace, výroba energie, skládkování) rozšíření skládek, protože současná kapacita při dnešní míře skládkování vydrží pouhých 10 let.

9. Třídící sleva není dostatečně motivační

Třídící sleva tak, jak je navržena v přechodném ustanovení, váže podporu třídění odpadu na skládkování zbytkového odpadu. Tím upřednostňuje skládkování zbytkového dopadu před jeho energetickým využíváním. To je zcela v rozporu s POH ČR (Plán odpadového hospodářství) a hierarchií nakládání s odpadem. Kvalitní třídění odpadu u zdroje v obcích by mělo být podporováno bez ohledu na způsob nakládání se zbytkovým odpadem.

10. Zákon navyšuje množství odpadů ukládaného jako „technické zabezpečení skládek“ z 20 na 25 %.

V novele zákona dochází k dílčím úpravám odpadů, které je možné takto skládkovat za velmi nízkou cenu, ale v tomto materiálovém toku končí miliony tun materiálů (zejména stavebních), které v České republice již dnes umíme recyklovat. Navíc do 10 let budeme čelit jejich kritickému nedostatku stavebních surovin a dojde tak k ohrožení zdrojové soběstačnosti.

Proč rok 2024 zachovat?

Zachování roku 2024 pro konec skládkování znovu využitelných odpadů s případnou specifikací přechodného období je příležitostí pro modernizaci ekonomiky, větší prosperitu a ekonomický růst. Stávající diskuze vedoucí k odsunu skládkováni pouze paralyzují současný rozvoj cirkulární ekonomiky, která má České republice velký potenciál a české cirkulární projekty získávají úspěchy i za našimi hranicemi. V sousedních vyspělých zemích se přitom skládkuje minimálně – Německo skládkuje pouze 1 % směsného komunálního odpadu (SKO), Rakousko jen 3 % SKO, v některých státech je skládkování zakázáno a skládkují se skutečně jen zcela nevyužitelné odpady.

Česká republika je připravena! Svědčí o tom i malé obce, které jsou na rok 2024 už nyní připravené – například obec Straškov-Vodochody, Hlásná Třebáň, Trojanovice, Lány, Štítná nad Vláří – Popov, Fulnek.

Náš cíl?

Naším cílem je zintenzivnit konstruktivní diskuzi mezi všemi aktéry a poukázat na dopady odsunu doby skládkování o dalších 6 let. Často jsou veřejnosti prezentovány neúplné pravdy, či polopravdy a laický člověk velmi těžko rozklíčuje, co je pro něho dobré a co ne. A od toho jste tady právě vy, „mozek občanů“, který jim může pomoci rozhodnout se, co je pro ně dobré a co jim přinese větší pozitivum. Zda další zbytečné zatěžování životního prostředí, či hledání nových cest, které pomohou zlepšit prostředí, ve kterém žijí, ale také kde najdou příležitosti pro rozvoj nového recyklačního byznysu, který je v současné době již nezbytný.

Na základě výše vyjmenovaných faktů na Vás apelujeme, abyste nehlasoval/a pro posunutí zákazu termínu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů a prosadil/a ambiciózní přístup k nakládání s odpady, které se týkají každého z nás. Cesty už teď existují a Česká republika má silné ambice rozvoje cirkulární ekonomiky a využití odpadu jako zdroje pro další byznys.

Ing. Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky

Principem nově navrhovaného Doplnění státní surovinové politiky je naplnit Programové prohlášení vlády, tedy v oblasti státní surovinové politiky především zajistit, aby byly důsledně hájeny vlastnické, ekonomické a environmentální zájmy státu při využívání ložisek nerostných surovin, především strategických surovin. Na základě usnesení vlády č. 713 z roku 2017 provedla Česká geologická služba posouzení významu strategických komodit pro hospodářství České republiky. Na základě posouzení byl seznam kritických surovin ČR zredukován na tyto komodity: antimon, beryllium, fluorit, germanium, chróm, indium, kobalt, kovy platinové skupiny, magnesit, niob, prvky lehkých vzácných zemin, prvky těžkých vzácných zemin, přírodní grafit a wolfram, tantal, zirkonium, titan. Jako superkritické suroviny, které v podmínkách ČR vyžadují mimořádnou pozornost, byly určeny komodity: lithium (+rubidium, + cesium), zlato, uran.

Dokument ke stažení:

Předkládací zpráva

Materiál

Česká republika se v hodnocení udržitelného rozvoje umístila na osmém místě mezi zeměmi Evropské unie. Stejně jako loni je premiantem pokud jde o míru ohrožení chudobou, zhoršení naopak zaznamenala v boji s klimatickými změnami. Vyplývá to z aktuální Evropské zprávy o udržitelném rozvoji (Europe Sustainable Development Report), která poměřuje úspěch jednotlivých států při dosahování 17 cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů.

Česko podle zprávy skončilo první mezi zeměmi střední a východní Evropy a zanechalo za sebou také některé původní země EU, například Velkou Británii, Belgii nebo Nizozemsko.

"Zpráva ukazuje, že Česká republika se v přístupu k udržitelnému rozvoji neztratí ani mezi nejvyspělejšími státy světa. Cíle udržitelného rozvoje zcela plníme v oblasti chudoby, velmi dobře si vedeme i v oblasti vodního hospodářství, slušně jsme na tom v udržitelnosti našich měst nebo ochraně přírody. A rezervy máme v ochraně klimatu, zejména kvůli vysokým emisím skleníkových plynů při výrobě energie," shrnuje výstupy zprávy náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

Zpráva se vedle ochrany životního prostředí nebo snižování emisí zaměřuje i na další dva pilíře udržitelného rozvoje, tedy na sociální a ekonomický rozvoj. Česko má stejně jako v loňském roce nejnižší míru ohrožení chudobou ze zemí EU. V čele žebříčku stojí také v podkategorii dlouhodobé nezaměstnanosti, jejíž míra je nejnižší ze všech evropských zemí. Dobře si podle zprávy vede také v rozsahu chráněných území důležitých pro ochranu biodiverzity, zlepšuje se i kvalita podzemních vod.

V boji proti klimatické změně zpráva naopak konstatuje zhoršení, které je dáno především nadměrným vypouštěním emisí CO2 při výrobě energie. Nedostatky ale hodnotitelé odhalili i v kategorii zdraví obyvatelstva, které je ohrožováno nadměrnou spotřebou alkoholu a tabáku. Češi se rovněž od loňska zhoršili v souvislosti s obezitou. Česko se propadlo i v žebříčku dvou podkategorií týkajících se školství - ve výsledcích srovnávacích testů PISA a podílu vědců na celkové populaci. 

Zpráva vychází z dat Eurostatu a takzvaného SDG Indexu, který každoročně sestavuje tým autorů pod vedením ekonoma Jeffreyho Sachse z Kolumbijské univerzity.

Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj byla přijata na summitu OSN v září 2015. Obsahuje 17 závazků, které by do roku 2030 měly vést například k vymýcení extrémní chudoby a hladu, zdravému životu, spravedlivému vzdělávání, genderové rovnosti, dostupnosti vody nebo přijmutí bezodkladných opatření na boj se změnou klimatu. Do podmínek ČR převádí relevantní cíle Strategický rámec ČR 2030, jehož implementační plán loni schválila vláda.

Ve Sbírce předpisů vyšla Vyhláška č. 305/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady). Předmětem novely je posunutí přechodných ustanovení pro požadavky § 11 a § 12 vyhlášky z 31. 12. 2019 na 31. 12. 2022.

Ministerstvo životního prostředí vydalo listopadové číslo Věstníku MŽP, který obsahuje: Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP ke stanovení omezujících podmínek mimo aktivní zónu v záplavovém území podle § 67 odst. 3 vodního zákona, Nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky o vyhlášení přírodní památky a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek – Slunná stráň, Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, kterým se oznamuje kódové označení vybraných údajů souhrnné provozní evidence stacionárních zdrojů, Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.

Dokument ke stažení:

Věstník (PDF, 1 MB)

O dotace na výstavbu a modernizaci zařízení, která materiálově využívají odpady, je možné žádat až do 1. června 2020. Změna se spolu se zpřesněním podmínek pro získání dotace promítla do textu dotační výzvy i do harmonogramu výzev z Operačního programu Životní prostředí na rok 2019 a je platná od 21. listopadu.

V dotační výzvě číslo 114 Operačního programu Životní prostředí je stále k dispozici přes 200 miliónů korun na podporu materiálového využití vyseparovaných odpadů. O dotaci se mohou ucházet obce, kraje a další veřejné i soukromé subjekty, nyní až do 1. června 2020.

Z dotace uhradí příjemci až 85 procent způsobilých výdajů na projekt. Díky tomu mohou například dovybavit zařízení na zpracování plastových odpadů a podobná zařízení či vystavět nová zařízení pro zpracování čistírenských kalů.

Pro zájemce o dotace dále upřesňujeme, že vstupem do dotovaného zařízení musí být vždy odpad a výstupem materiál, který přestal být odpadem a splňuje podmínky dle § 3 odst. 6, 7 zákona č. 185/2001 Sb.

Další informace:

• Text výzvy - 114. výzva (stáhnout)

• Harmonogram výzev na rok 2019 (stáhnout)

TATRA TRUCKS a.s. se sídlem v Kopřivnici nesplnila ohlašovací povinnost podle zákona o integrovaném registru znečišťování (IRZ) životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Za roky 2017 a 2018 firma neohlásila do IRZ přenosy znečišťujících látek v odpadech, konkrétně se jednalo o zinek, olovo, nikl, měď, chrom, arsen a jejich sloučeniny. Ve stejných letech neohlásila přenosy sumy odpadů (kategorie ostatní i nebezpečný) mimo provozovnu podle skutečného stavu. Nevedla také evidenci údajů pro ohlašování v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) pro přenosy znečišťujících látek v odpadech. Inspektoři z České inspekce životního prostředí v Ostravě jí za to uložili pokutu 120 tisíc korun.

Ve „Výrobním závodě TATRA“ je v provozu zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, související zařízení a technologie. Od dubna do září 2019 kontrolovali inspektoři ČIŽP plnění povinností firmy TATRA TRUCKS a.s. stanovených integrovaným povolením, zákonem o integrované prevenci, zákonem o ochraně ovzduší, zákonem o odpadech, zákonem o vodách, zákonem o IRZ a zákonem o ekologické újmě. Konstatovali porušení povinností z hlediska zákona o IRZ. Ten ukládá provozovateli povinnost ohlásit ministerstvu úniky a přenosy znečišťujících látek a přenosy odpadů při překročení jejich prahových hodnot, a přenosy znečišťujících látek při překročení jejich prahových hodnot v odpadech mimo provozovnu, které vznikají přímo nebo v přímé souvislosti s činností provozovaných zařízení.

„Firma v letech 2017 a 2018 sice v odpadu sledovala znečišťující látky, ale produkovány byly i další odpady, jako třeba odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny, prací vody, které jsou potenciálními nositeli znečišťujících látek, zejména olova a zinku. V rámci hlášení do IRZ za roky 2017 a 2018 ale obviněný neohlásil žádné přenosy znečišťujících látek v odpadech. Pouze přenosy nebezpečných a ostatních odpadů mimo provozovnu. Jejich množství se ale výrazně lišilo od množství odpadů ohlašovaných v rámci Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2017 a za rok 2018,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

ČIŽP výše uvedené jednání hodnotí jako nenaplnění účelu nařízení a zákona o IRZ, kterým je poskytování spolehlivých informací veřejnosti. Podle těchto zákonných předpisů je žádoucí, aby údaje do IRZ byly ohlašovány včas a v odpovídající kvalitě. Pokuta nabyla právní moci 12. listopadu 2019.

Evropská komise dnes v rámci Evropského týdne surovin spustila online portál s názvem Due Diligence Ready!, který firmám poskytuje pokyny k tomu, jak zjistit, odkud pocházejí kovy a minerály, které využívají v rámci svého dodavatelského řetězce. Portál by měl firmám pomoci se systémem náležité péče a zajistit, že suroviny, které pro výrobu svých produktů používají, nepochází z oblastí, kde jsou porušování základní lidská práva. Zároveň nástroj přispěje ke zvýšení transparentnosti v rámci hodnotových řetězců firem.

Česká republika, konkrétně zástupci Ministerstva životního prostředí, včera odmítli další návrh Evropské komise na regulaci použití olověného střeliva na území členských států EU. Evropská komise, s cílem regulovat vnos olova do životního prostředí, přišla s novým návrhem na jeho regulaci. Ten byl ovšem natolik prakticky neaplikovatelný, že ho MŽP a řada dalších států musely v plném rozsahu odmítnout. Evropská komise tak na základě včerejší diskuze se státy EU do února roku 2020 připraví nové znění.

Evropská komise tentokrát navrhla, aby vznikla čtyřistametrová pásma v okolí mokřadů, kde by nikdo nemohl nejenom střílet olověnými broky, ale ani je mít v držení. Současně navrhla, aby se zákaz střelby olovem týkal veškerých vodních ploch, tedy i řek, potoků či strouh všude v krajině. V případě, že by státy s vymezením nárazníkových zón měly problém, například kdyby taková území přesáhla více jak 20 % území státu, mohly by na celostátní úrovni olovo zcela zakázat. Celý návrh Komise by de facto znamenal plošný zákaz použití olova v krajině, byť Evropská komise na včerejším jednání zdůraznila, že by se návrh nedotkl sportovních střelců (pokud by nestříleli v mokřadech), ani bezpečnostních složek. Po rozsáhlé diskuzi, kde vystoupil proti návrhu i český zástupce Ministerstva životního prostředí, především kvůli jeho praktické neaplikovatelnosti, Evropská komise slíbila, že do února 2020 předloží upravený návrh.

"Dlouhodobě jsme proti plošnému zákazu použití olova v krajině, byť jsme si vědomi, že vnos olova do životního prostředí a problémy a rizika s tím spojené je nutné co nejdříve vyřešit na celoevropské úrovni. Evropská komise ale musí přijít s takovými návrhy, které budou nejenom efektivní pro životní prostředí a konkrétně pro řešení problému, tedy pro ochranu vodních ptáků a dalších živočichů, kteří s broky v mokřadech přijdou do styku, ale také s návrhy v praxi aplikovatelnými a případně kontrolovatelnými. Nelogické a prakticky neaplikovatelné návrhy, které oklikou povedou k plošnému zákazu, budeme odmítat,"upozornil ministr životního prostředí Richard Brabec.

Ministerstvo životního prostředí se opět sejde v nejbližších týdnech se zástupci myslivců a střelců a včerejší diskuzi s Komisí s nimi podrobně rozebere.

Švédsko se stane první zemí, v níž bude nápojářská skupina Coca-Cola prodávat své produkty výhradně v již použitých a zrecyklovaných PET lahvích. Skupina tímto krokem podle svých propočtů sníží potřebné množství nových plastů o 3,5 tisíce tun ročně, píše agentura Bloomberg.

Coca-Cola začne stoprocentně zrecyklované plastové lahve používat v příštím roce, a to navzdory tomu, že většina světových výrobců pro výrobu lahví využívá těch recyklovatelných jen z deseti až padesáti procent.

Nápojářská skupina musí čelit čím dál většímu tlaku spotřebitelů, kteří se snaží být co nejvíce šetrní k životnímu prostředí. Loni byl výrobce organizací Greenpeace dokonce nařčen z toho, že je jedním z největších producentů plastových odpadků na světě.

Americký gigant podle svých vyjádření ale vlastní environmentální strategii plní. Například na trzích západní Evropy má Coca-Cola za cíl, aby více než polovina prodávaných PET lahví byla do roku 2025 z již recyklovaných lahví. „Děláme v tomto velké kroky,“ ubezpečila Sofie Eliasson Morsink, hlavní manažerka skupiny pro Švédsko.

Jednou z největších překážek ve využívání recyklovaných plastů je nedostatek materiálu. Ve Švédsku však tento problém řešit nemusí, míra recyklace plastových lahví tam totiž díky zálohovému systému převyšuje 80 procent. Zákazník ve Švédsku za navrácenou plastovou lahev dostává peníze stejně jako u nás za většinu těch skleněných.

Globálně má Coca-Cola za cíl používat výhradně jen recyklované plastové lahve do roku 2030. Jedna z nejambicióznějších společností je v tomto směru potravinářská skupina Danone, která chce mít polovinu veškerých svých obalů recyklovaných do roku 2025. Její dceřiná společnost, výrobce minerálek Evian, hodlá mít své lahve do téhož roku recyklované stoprocentně.

V Evropě začíná fungovat zálohování plastových lahví, přidat se chce i Slovensko

Plastový odpad zamořuje lesy, půdu, vzduch, vodní toky i oceány. Jedním ze způsobů, jak lépe chránit životní prostředí, je zálohování. Plastové lahve by díky němu měly zůstat v oběhu, recyklovat se, ale hlavně zmizet z přírody. Systém už funguje v deseti evropských státech. Například v Německu se tak daří vytřídit na 98 procent plastových lahví. Více ZDE

 

Zdroj:: ČT24

Zdroj: E15
 

Předložená novela vyhlášky č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, v platném znění si klade za cíl posílení právní jistoty adresátů právních norem na základě zpětné vazby Evropské komise v infringementovém řízení. Nově vložená ustanovení tak upravují mimo jiné definice pojmů „celostátní cíl snížení expozice částicemi PM2,5“,„maximální expoziční koncentrace PM2,5“ a „ukazatel průměrné expozice PM2,5“.

Dokument ke stažení:

Odůvodnění

Materiál

Příloha

Platné znění

Přestože se nyní ostře sledovaná nová odpadová legislativa řeší na vládě, její autor se klidí. Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí, končí v listopadu.

„Jaromír Manhart odchází z ministerstva po vzájemné dohodě,” potvrzuje Petra Roubíčková, mluvčí resortu. A proč to načasování? „Dokončil úkol, který mu byl svěřen, tedy přípravu nové odpadové legislativy, která čeká na schválení vládou,” pokračuje mluvčí.

Jaromír Manhart pracuje na ministerstvu životního prostředí od roku 2002, jen v letech 2013 a 2014 si odskočil do soukromé sféry do firmy SGS Czech Republic. Nyní podle informací týdeníku Euro míří do Státního fondu životního prostředí ČR.

Jak dále zjistil týdeník Euro u několika zdrojů z resortu a úřadu vlády, nečekaný a rychlý Manhartův konec je velmi pravděpodobně důsledkem nejasností a kontroverzí kolem nových odpadových zákonů.

Nejenže je několikrát shodila ze stolu legislativní rada vlády a v meziresortním připomínkovém řízení se k nim sešlo rekordních tři tisíce připomínek, ale navíc s nimi má problém i Andrej Babiš. Projednávání nové legislativy se i proto na vládě v úterý zaseklo.

Zdroj: EURO

Zástupci Evropské komise, Parlamentu a Rady se včera dohodli na nových pravidlech pro označování pneumatik energetickými štítky. Nové nařízení zajistí, že budou štítky na pneumatikách lépe vidět a budou také přesnější, což spotřebitelům umožní lépe si vybrat požadované vlastnosti a přispěje to ke snižování spotřeby. Dohodu musí ještě formálně potvrdit Parlament a Rada. Nové nařízení se bude uplatňovat od 1. května 2021.

Jak se ČR přesouvá od odpadové hierarchie a lineární ekonomiky směrem k oběhovému hospodářství? Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Právě tak zní jednoduchá poučka, kterou ale není snadné uvést do praxe. Společnost se totiž musí posunout od skládkování a energetického využívání odpadu směrem k jeho recyklaci, opětovnému využívání a prevenci vzniku. Další podrobnosti čtěte ZDE

Zdroj: EurActiv.cz