Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Ostravě uložili dvě pokuty v celkové výši 517 800 korun společnosti SKI Bílá – Služby s.r.o. Provozovatel lyžařského areálu při umělém zasněžování sjezdovek bez povolení odebíral povrchové vody z potoka Bílá Ostravice v Beskydech a řádně neměřil množství odebrané vody. Porušil tím vodní zákon.

Inspektoři při kontrole zjistili, že od listopadu 2015 do prosince 2016 odčerpal provozovatel sjezdovek ze dvou míst na Bílé Ostravici celkem 23 390 metrů krychlových povrchových vod, za což dostal pokutu 467 800 korun. „K odběru neměl provozovatel platná vodoprávní povolení. Ta byla propadlá. Pokuta se stanovuje výpočtem podle vodního zákona. V tomto případě činí sazba pokuty dvacet korun za každý metr krychlový nedovoleně odebraných povrchových vod,“ upřesnil Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě s tím, že provozovatel ski areálu už si potřebná vodoprávní povolení obstaral.

Přesto dostal od inspektorů další pokutu ve výši 50 tisíc korun. Od konce listopadu 2017 do konce března 2018 neměřil množství odebrané vody z potoku Bílá Ostravice tak, jak mu stanovuje zákon.

Proti pokutám se provozovatel SKI areálu odvolal, Ministerstvo životního prostředí ale obě sankce potvrdilo a jsou pravomocné.

Zpráva o průběžné evidenci průkazů energetické náročnosti budov obsahuje statistiku vycházející z evidence o provedených činnostech energetických specialistů tzv. ENEX databáze. V rámci databáze ENEX jsou evidovány informace z dokumentů zpracovaných energetickými specialisty, resp. z energetických auditů, energetických posudků, průkazů energetické náročnosti budov, zpráv o kontrolách kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie a zpráv o kontrolách klimatizačních systémů. Při sestavování této zprávy byl primární důraz kladen právě na oblast průkazů energetické náročnosti budov, pro niž existuje největší množství dostupných dat a představuje podrobná data například o výstavbě či renovaci budov.

Dokument ke stažení:

Zdroj: MPO

Rádi bychom vás pozvali na odbornou konferenci uspořádanou pod záštitou pana Pavla Hrocha, náměstka hejtmanky Jihočeského kraje, a Ing. Jaromíra Manharta, ředitele odboru odpadů na Ministerstvu životního prostředí.

Od začátku roku 2024 bude zakázáno, v souladu se zákonem o odpadech, ukládat na skládky směsný komunální odpad, stejně jako recyklovatelné a využitelné odpady.

Cílem konference otevřít diskusi nad tímto tématem a ukázat možnosti a cesty, které by poskytly obcím řešení problematiky nakládání s odpady po roce 2024.

1. BLOK: Odpady v Jihočeském kraji

2. BLOK: Závody pro energetické využití odpadu jako východisko pro nakládání s odpady po roce 2024

3. BLOK: PANELOVÁ DISKUSE na téma „Jak nejlépe energeticky využít odpady v Jihočeském kraji“

TERMÍN: 29. 10. 2019

MÍSTO: VELKÝ SÁL ZASTUPITELSTVA JIHOČESKÉHO KRAJE, ČESKÉ BUDĚJOVICE

Detaily k průběhu konference i jednotlivým řečníkům naleznete v přiloženém programu:

PROGRAM_konference_29-10-2019.pdf (269746)

Svou účast nám prosím potvrďte nejpozději do 28. 10. 2019 na:

Julie Hrabánková, 775 730 548, julie.hrabankova@benesgroup.cz

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem uložili pokutu 100 tisíc korun provozovateli skládky v Lítvínově-Růžodolu - společnosti CELIO a.s. Firma na skládce nepřekryla nebezpečné azbestové odpady. Dalším pochybením byla zhruba 2,5 násobně překročená kapacita vedlejšího objektu skládky – překladiště odpadů. Společnost se tak dopustila porušení zákona o integrované prevenci.

Při kontrole v únoru 2019 inspektoři ČIŽP našli v severní části skládky nezakryté nebezpečné odpady s obsahem azbestu. Jednalo se asi o 200 kilogramů eternitové krytiny. „Dle integrovaného povolení měl ovšem provozovatel azbestové odpady ihned překrýt zeminou. Nezabránil tak šíření nebezpečných azbestových vláken do ovzduší. Azbest přitom patří do skupiny karcinogenních látek způsobujících fibrózu plic, onemocnění pohrudnice či zhoubné nádory. Nezabezpečený azbest ležel na skládce zhruba 5 dní,“ uvedl Pavel Grund, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem.

Při kontrole inspektoři také zjistili, že na překladišti odpadů bylo v době kontroly skladováno asi 11 400 metrů krychlových odpadních pneumatik. „V provozním řádu je však projektována maximální kapacita překladiště na 4400 metrů krychlových. Obviněný ji tak překročil 2,5 násobně. Skladováním odpadních pneumatik ve větším množství, než je povoleno, se navíc zvyšuje riziko požáru, které nejsou v provozech tohoto typu ojedinělé,“ řekl Grund.

Proti uložené pokutě se společnost CELIO a.s. neodvolala, sankce v září nabyla právní moci.

Jen necelé dva měsíce stačily minulý rok k tomu, aby se vyčerpalo 100 milionů korun z Národního programu Životní prostředí, které vyhradilo Ministerstvo životního prostředí na rozvoj obcí ležících na území národních parků. Nyní ministerstvo přichází s obdobnou nabídkou a z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR uvolnilo dalších 100 milionů.

Obce či správy národních parků tak mají šanci investovat do oprav svých komunikací a veřejných prostranství, snížit světelné znečištění, spolufinancovat nákladnější projekty podpořené z Operačního programu Životní prostředí nebo zlepšit povědomí o ochraně životního prostředí. Žádosti o dotace přijímá Státní fond životního prostředí ČR od pondělí 18. listopadu.

„Obce v národních parcích jsou důležitým článkem a partnerem v ochraně našich nejcennějších přírodních památek a ekosystémů. Do jejich rozvoje investujeme dlouhodobě a oblasti podpory nastavujeme podle aktuálních potřeb. Cílem těchto investic je zlepšit kvalitu života místních lidí, napomoci udržitelnému rozvoji obcí, zlepšovat zázemí pro návštěvníky a rovněž podpořit informovanost o ochraně přírody v národních parcích,“ uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec.

O tom, že jsou investice rezortu opravdu potřebné a vítané, svědčí stále vzrůstající zájem ze strany obcí. „Od roku 2010 jsme ze zdrojů Státního fondu životního prostředí ČR podpořili celkem 277 projektů částkou 242 milionů korun a jen z poslední dotační výzvy jsme přispěli 98,4 miliony korun na realizaci 74 nových projektů. Nyní budou mít šanci na úspěch desítky dalších projektů, aktuálně jsme pro ně připravili opět 100 milionů korun,“ říká Richard Brabec k nově vyhlašované výzvě.

Dotace půjdou na nové cesty, výměnu veřejného osvětlení i servis pro turisty
Starostové, správy parků a další zájemci budou moci dotační prostředky využít na opravy komunikací, turistických cest, cyklostezek a chodníků, revitalizaci veřejných prostranství, ale i na sanaci padajících skalních masivů. Mezi podporovanými aktivitami nebude chybět ani výměna zastaralého veřejného osvětlení za pouliční osvětlení úsporné a šetrné k lidem i přírodě. Toho se letos díky dotaci už dočkali například občané Svobody nad Úpou, Černého Dolu či Krásné Lípy, zatímco opravené cesty nově používají obyvatelé a návštěvníci Mladých Buků, Železné Rudy, Volar či Stach na Šumavě.

Příspěvek mohou obce čerpat i na zpracování rozvojových dokumentů a studií s důrazem na životní prostředí nebo na modernizaci turistických informačních center. Z programu budou již tradičně podpořeny vzdělávací a informační projekty správ národních parků a neziskových organizací, jejichž hlavní náplní je ekologická výchova a osvěta. Podobně jako například nedávno v Krkonošském národním parku pomůže dotace uhradit projekty, které interaktivní formou vzdělávají a rozšiřují povědomí o ochraně přírody.

Stejně jako v minulé výzvě může být dotační titul doplňkovým zdrojem pro financování projektů, které podporu čerpají i z evropských fondů v rámci Operačního programu Životní prostředí. „Podpoříme projekty spolufinancované v jakékoliv z pěti oblastí podpory Operačního programu Životní prostředí, ať se jedná o čištění odpadních vod, dodávku pitné vody, odpadové hospodářství, energetické úspory u veřejných budov či opatření posilující ekologickou stabilitu krajiny a biodiverzitu,“ uvádí Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Podpora infrastruktury a vybavenosti u jednoho projektu vzrostla nově až na 5 milionů
Výhodou dotačního programu pro obce v národních parcích je pouze minimální spoluúčasti ze strany žadatelů. „Příspěvky se mohou pohybovat od 50 tisíc do 5 milionů korun, a to v závislosti na typu aktivity, přičemž dotace může pokrýt většinu, tedy až 85 procent uznatelných výdajů na projekt. Nově jsme letos navýšili horní hranici podpory u dvou aktivit: na rozvoj vybavenosti a infrastruktury obce přispějeme na jeden projekt až 5 milionů korun, u rozvojových studií a územních plánů až 1 milion korun,“ upřesňuje Petr Valdman.

Žadatel si přitom může podat libovolný počet žádostí, v tom případě může souhrnná výše dotační podpory dosáhnout opět 5 milionů korun. Jinak je tomu pouze u projektů spolufinancovaných z OPŽP, kde se může celková výše dotací vyšplhat na 5 % z celkových způsobilých výdajů.

Ani letos není předem určeno, kolik prostředků z celkové stomilionové alokace půjde na jednotlivé aktivity. Dána je pouze spodní hranice u dvou oblastí, kde projektová příprava trvá déle. Takže skoro třetina prostředků, t.j.30 milionů korun, bude investována do modernizace infrastruktury a dále minimálně 15 milionů půjde na výměny veřejného osvětlení.

Příjem žádostí začíná v pondělí 18. listopadu, s podáním neotálejte

Výzva je nesoutěžní, dotační projekty se tedy budou schvalovat průběžně a uspět mohou všichni, kteří podají žádost včas a vyhoví podmínkám dotační výzvy. S podáním žádostí by proto žadatelé váhat neměli. V případě minulé dotační výzvy musel být pro velký zájem příjem žádostí ukončen předčasně, a to již necelé dva měsíce od spuštění.

Žádosti o dotace do výzvy č. 8/2019 mohou podávat obce, správy národních parků, příspěvkové organizace, spolky i jiné právnické osoby od 18. listopadu 2019 do 31. března 2020 nebo do vyčerpání celkové částky přes elektronický systém AIS SFŽP ČR.

Zásadní podmínkou programu je, že projekty musí být zrealizovány na území obcí, jejichž katastrální území zasahuje do území národního parku ČR (bez ochranných pásem). Pouze vzdělávací a osvětové projekty mohou být uspořádány i na území, které zasahuje do ochranného pásma národního parku či do navazující chráněné krajinné oblasti.

Dokumenty k výzvě č. 8/2019: Podpora obcí v národních parcích

Svoz komunálního odpadu v Praze podraží o 30 procent. Změnu znění vyhlášky o svozu odpadu dnes schválili pražští radní. Důvodem je snaha snížit částku, kterou musí město za svoz každoročně doplácet. Zvýšení poplatku přinese do městské pokladny ročně asi 220 milionů korun navíc. Nyní domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru. Radní dnes zároveň schválili zavedení služby svozu bioodpadu, jehož cena bude oproti současnosti o polovinu nižší.

Podle dokumentu, který radní schválili, jsou náklady města na svoz komunálního odpadu ročně přes 977 milionů Kč. Na poplatcích vybere 723 milionů. Rozdíl pokrývá z rozpočtu. "Při zvýšení poplatku za komunální odpad o 30 procent budou výrazně sníženy náklady města na zajištění systému nakládání se směsným komunálním odpadem v Praze s tím, že finanční účast města se při plném výběru nově stanoveného poplatku sníží na asi tři procenta," píše se v předloženém dokumentu.

V novele vyhlášky radní schválili také zavedení svozu bioodpadu. Teď si ho mohou zájemci objednávat u městské firmy Pražské služby (PSAS). PSAS službu nabízejí od 1346 korun ročně při odvozu 120litrového kontejneru jednou za 14 dní do 8611 korun při svozu nádoby o objemu 240 litrů dvakrát týdně. Po převzetí služby městem by měly být ceny podle dokumentu poloviční. Vedení města proto čeká rozšíření svozu bioodpadu.

Zvyšování poplatků kritizuje opozice. "Je dalším důkazem neschopnosti vedení města. Rada by měla řešit, jak život Pražanům usnadnit, místo toho však přichází s dalším plánem, jak bydlení v Praze ještě zdražit," uvedla předsedkyně zastupitelů ODS Alexandra Udženija. Také předseda zastupitelů ANO Patrik Nacher kritizuje zvyšování finanční zátěže obyvatel. "Přejmenoval bych koalici změny, jak si říká, na koalici zdražování, jedná se už o několikátou položku," uvedl. Vyšší poplatky za svoz komunálního odpadu a zlevnění poplatku za bioodpad podle něj lidi nedonutí víc třídit. "Negativní motivace podle mě nefungují," řekl. V Praze vládnou Piráti, Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a STAN).

Loni lidé v metropoli vyprodukovali 321.183 tun odpadu, o rok dříve to bylo 304.325 tun. Vytříděného odpadu bylo loni 56.949 tun, tedy 18 procent. Nejvíce se třídí papír. Další odpad končí ve sběrných dvorech, kterých jsou v Praze dvě desítky. Svoz odpadu pro zhruba dvě třetiny metropole provádí na základě smlouvy s magistrátem Pražské služby, zbytek zajišťuje AVE CZ podnikatele Daniela Křetínského a její subdodavatelé.

Nejlepším ekologickým projektem České republiky a absolutním vítězem 11. ročníku soutěže E.ON Energy Globe se stal projekt Nesnězeno.cz zachraňující jídlo z českých restaurací. Pomocí chytré aplikace si mohou lidé koupit neprodané jídlo, které by jinak skončilo v odpadkovém koši. Český formát světové ekologické soutěže každoročně oceňuje nejlepší projekty usilující o ochranu přírody a úsporu energií.

Do letošního ročníku největší tuzemské soutěže oceňující ekologické projekty se zapojilo celkem 273 projektů, z nichž deset vybrala odborná porota do finálního hlasování veřejnosti. V pěti soutěžních kategoriích – Obec, Firma, Produkt, Vzdělávání a Stavba – proti sobě stály vždy dva nominované projekty. „O vítězích jednotlivých kategorií rozhodovala široká veřejnost prostřednictvím online hlasování. Celkem lidé projektům poslali 37 tisíc hlasů. Absolutním vítězem soutěže se letos stal projekt Nesnězeno.cz, který zvítězil také v nově zavedené kategorii Produkt, kde získal od veřejnosti téměř 6 tisíc hlasů,“ vysvětluje Vladimíra Glaserová ze společnosti E.ON, která soutěž v Česku organizuje.

Autoři projektu Nesnězeno.cz si dali za cíl co nejvíce omezit plýtvání jídlem v restauracích, bistrech a kavárnách. Pomocí mobilní aplikace si mohou lidé velmi jednoduše vybrat a objednat za zvýhodněnou cenu jídlo, které se daný den nepodařilo prodat. Více než 50 tisíc uživatelů aplikace si může vybírat z nabídky 270 provozoven z celé České republiky. Od startu projektu se podařilo zachránit více než 17 tisíc porcí jídla. „Máme obrovskou radost z toho, kolik lidí nás podporuje a zachraňuje jídlo před vyhozením do koše. Získaných ocenění si nesmírně vážíme a jsou pro nás velkou motivací do další práce,“ uvádí Michaela Gregorová, spoluzakladatelka projektu Nesnězeno.cz

Během slavnostního vyhlášení byly oceněny rovněž nejlepší projekty ostatních soutěžních kategorií. V kategorii Obec zvítězil vsetínský projekt zaměřený na omezení spotřeby jednorázových plastů. V rámci projektu s podtitulem „Je to čistě na nás“ obec zavedla systém vratných nápojových kelímků při pořádání různých sportovních, společenských a kulturních akcí. Ke snížení množství plastového odpadu mohou Vsetíňané přispět také používáním znovupoužitelných textilních sáčků, které jsou vyráběny ve spolupráci s neziskovým sektorem.

Prvenství v kategorii Stavba získala energeticky úsporná školka v Sedlejově. Novostavba s minimální energetickou náročností dokonale zapadá do původní vesnické architektury malé obce na Vysočině. Prosklená stěna z francouzských oken zajišťuje dětem dostatek denního světla a pohodlný přístup na zahradu školky.

V kategorii Vzdělávání získal nejvíce hlasů veřejnosti projekt Včelí stráž, který se věnuje vzdělávání dětí i vedoucích kroužků zaměřených na včelařství. Projekt sdružuje 220 kroužků po celé České republice, do jejichž aktivit se každoročně zapojí přes dva tisíce dětí. Děti si zkoušejí nelehkou manuální práci, točí a sdílejí videonávody a samy přicházejí s řešeními problematické situace se včelstvem v budoucnu.

Prvenství v kategorii Firma získal Institut Cirkulární Ekonomiky. Ten představil unikátní technologii úpravy bioplynu z čistírenských kalů na biometan, který následně slouží jako palivo pro vozidla městské hromadné dopravy. Více k proketu čtěte ZDE.

Za celkové vítězství v soutěži E.ON Energy Globe převzala dvojice ve složení Michaela Gregorová a Jakub Henni za projekt Nesnězeno.cz hlavní výhru v podobě plně elektrického vozu ŠKODA Citigo iV a také solární střídač s 4kWh baterií v hodnotě 180 tisíc korun od ABB. Vítězové jednotlivých kategorií obdrželi vouchery od společnosti Buderus, Hornbach a energetické společnosti E.ON.

Popisy vítězných projektů 11. ročníku soutěže

Celkový vítěz 2019 a vítěz kategorie Produkt

Aplikace Nesnězeno pro záchranu jídla z restaurací

Aplikace Nesnezeno.cz pomáhá v boji proti plýtvání s jídlem v gastroprovozech. Spolupracující podniky mohou přes aplikaci prodat zbylé porce jídla se slevou, aby neskončily v odpadkovém koši. Lidé, kteří si aplikaci stáhnou do svého mobilu, nejenže pomáhají šetřit suroviny, ale také se za výhodnou cenu dobře najedí. Autoři projektu se zaměřují i na příčiny plýtvání a plánují různé workshopy, přednášky a akce pro sdílení zkušeností. Kromě restaurací, bister a kaváren mohou aplikaci využívat i hotely, pekárny, cukrárny a další provozy, kde vznikají nevyužité přebytky jídla.

Vítěz kategorie Obec

Nakládání s odpady ve Vsetíně: „Je to čistě na nás“

Město Vsetín se rozhodlo zásadně změnit nakládání s komunálním odpadem a také omezit využívání jednorázových plastů. Vybudovalo proto systém pro používání vratných nápojových kelímků, které budou k dispozici i pro organizátory veřejných akcí a pro okolní obce. Ve spolupráci s neziskovým sektorem pak vyrábí znovupoužitelné textilní sáčky.

Vítěz kategorie Stavba

Energeticky úsporná mateřská škola v Sedlejově

Spojením smělé architektury a moderních stavebních postupů vznikla v malé obci na Vysočině jedinečná mateřská škola. Pasivní budova s minimální energetickou náročností je navržena tak, aby zvenku působila jako původní zástavba, hospodářské stavení. Budova skrývá novodobé technologie, jako je tepelné čerpadlo nebo větrání pomocí rekuperace, a přitom navenek stále působí jako vesnická stodola. Ke stavbě také patří retenční nádrže pro zachytávání dešťové vody, která pak slouží pro závlahu zahrady.

Vítěz kategorie Vzdělávání

Včelí stráž – ochránci hmyzích opylovačů

Projekt se zaměřuje na několik oblastí, které spojuje společné motto. Tím je ochrana hmyzích opylovačů. Soustředí se na vzdělávání dětí, ale také vedoucích kroužků zaměřených na včelařství. Včelí stráž organizuje školení, vzdělávací semináře a celostátní i mezinárodní setkávání kroužků včelařské mládeže. Každoročně vyhlašuje též soutěž „Hmyzí hotely“ a „Včelí louka“, které řeší problémy životního prostředí a pestrosti potravy pro hmyz.

Vítěz kategorie Firma

Cirkulární doprava v Brně

Projekt využití biometanu názorně ukazuje možnosti zpracování bioodpadu na cennou surovinu – bioplyn. Ten slouží jako pohon pro autobus městské hromadné dopravy. Projekt realizoval Institut cirkulární ekonomiky spolu s Brněnskými vodárnami a kanalizacemi, Dopravním podnikem města Brna a jedné výzkumné společnosti.

Firma Ekoselect a.s., se sídlem v Chomutově, provozovatel zařízení na úpravu odpadu tříděním – třídírna druhotných surovin Na Moráni, nenakládal s odpady přijatými do zařízení v souladu s provozním řádem. Inspektoři České inspekce životního prostředí z Oblastního inspektorátu v Ústí nad Labem za to společnosti uložili pokutu 220 tisíc korun.

Podle inspektorů nebyl dodržen technologický postup zařízení. Dle něho musí být provedena vykládka, vytřídění a nakládka každého vozidla s odpadem přijatým do zařízení. Přijatá auta byla jen zaevidována a zvážena při jejich příjezdu a odjezdu, tedy bez vykládky, nakládky a vytřídění využitelných a nevyužitelných složek odpadu. V měsíčních přehledech dovozu a zpracování odpadu ze zahraničí v roce 2018, které byly společností Ekoselect a.s. zpracovány a zaslány krajskému úřadu, pak nebyly uváděny bilance vytříděných nevyužitelných složek a jejich další nakládání s nimi, jak je v povolení požadováno.

„Konkrétně jsme například zjistili, že 30. července 2018 bylo do zařízení přijato ze zahraničí (SRN) přes 407 tun odpadu (17 kamiónů). Podle provozního deníku bylo téhož dne odvezeno přes 444 tun odpadu původem ze zahraničí českým odběratelům, z toho ve 14 případech (kamionech) dopravcem ze SRN. Podle vážních lístků se hmotnost přivezených odpadů v jednotlivých zásilkách konkrétními kamiony vždy přesně rovnala hmotnosti odpadů jednotlivých zásilek stejnými kamiony odvezených. Z jednotlivých vážních lístků a provozního deníku bylo zjištěno, že v drtivé většině byla doba zdržení kamionů v zařízení od jedné do tří minut. Za tuto dobu nemohla být provedena vykládka, vytřídění a nakládka kamionů,“ řekl Pavel Grund, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem.

Odpady přepravené ze zahraničí přitom byly ze zařízení společnosti Ekoselect a.s. předávány českým odběratelům jako odpad, který vznikl v tomto zařízení, aniž s ním bylo jakýmkoliv způsobem nakládáno (třídění). Příjemce těchto odpadů pak nebyl seznámen s tím, že se jednalo o odpad přepravený ze zahraničí. Nelze tedy zaručit, že po případném vytřídění využitelných a nevyužitelných složek odpadu u příjemců nedošlo k odstranění části tohoto odpadu na území ČR.

Příští čtvrtek, 17.10.2019, se uskuteční konference Co se děje s naší zemí?, kterou pořádá Ministerstvo životního prostředí. Konference představí českému publiku zprávu Mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) o stavu světových ekosystémů a nabídne hlubší vhled do mezinárodní spolupráce v ochraně biodiverzity z perspektivy odborníků, kteří se na ní podílejí, a v neposlední řadě se bude věnovat i stavu v České republice.

Na konferenci vystoupí i Miroslav Havránek, ředitel CENIA, který představí vývoj faktorů, které ovlivňují biodiverzitu na národní a mezinárodní úrovni. Chemizace prostředí, vysoká produktivita agroekosystémů, GMO, ale i projevy změny klimatu jsou faktory, které vytváří tlak na biodiverzitu v ČR i ve světě. Podobným způsobem, jakým je vystavena tlaku biodiverzita, jsou pod tlakem i ekosystémové služby jako celek. Nadměrná využívání zásobovacích ekosystémových služeb, narušení podpůrných a regulačních ekosystémových služeb změnami geobiochemických cyklů a nadměrná exploatace kulturních služeb neudržitelným turismem jsou problémy, které v konečném důsledku vedou k poklesu rozsahu a kvality dostupných ekosystémových služeb. Přednáška se v krátkosti dotkne vývojových trendů, které jsou problém v současnosti a nebo mohou pro oblast vybraných ekosystémových služeb představovat rostoucí tlak v budoucnosti.

Více informací o akci se dozvíte ZDE.

Přestože již několikátý rok sužují Česko velká sucha, obce nejsou na následky připraveny a koncepčnímu hospodaření s vodou nevěnují patřičnou pozornost. Vyplynulo to z unikátního šetření, které mapovalo zájem obcí řešit problémy způsobené dlouhotrvajícím suchem a na dílčí opatření čerpat dostupné dotace.

Klimatické změny posledních let přispěly k nedostatku vody ve vodních tocích, v atmosféře i v zásobách podzemních vod. V loňském roce bylo suchem postiženo 92 % území České republiky a začátkem letošního roku byl stav podzemních vod dokonce na nižší úrovni než v roce 2018. O to více zarážející jsou výsledky průzkumu, ze kterého vyplynulo, že koncepční plán, který by řešil rozvoj vodního hospodářství v souvislosti s nedostatkem vody, má pouze 27 % obcí. Krizový scénář pro situaci, kdy voda dojde nebo jí bude skutečný nedostatek, pak má pouhá pětina respondentů. Překvapením bylo také zjištění, že více než 50 % dotazovaných obcí nevyužilo a ani neplánuje využít dotace určené pro řešení extrémního sucha. Jen Ministerstvo zemědělství přitom koncem loňského roku vyhlásilo, že na boj proti suchu rozdělí 800 milionů korun. Obce, které dotace čerpaly, využily nejčastěji programy Odbahnění a výstavba rybníků a vodních nádrží nad 2 hektary, Podpora opatření na drobných tocích a malých vodních nádržích, Podpora výstavby a zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací či Dešťovka pro obce.

I přesto, že dotace nejsou využívány naplno, zastupitelé většiny obcí si hrozbu nedostatku vody a s ní spojené problémy začínají uvědomovat a dílčí projekty realizují. Jedná se zejména o retenci vody v krajině, regulaci využívání užitkové vody, úpravy kanalizační a vodovodní sítě, prohlubování vrtů a odbahňování rybníků. V loňském létě, které bylo z pohledu sucha v mnoha oblastech doslova kritické, musely některé obce přistoupit i ke krizovému řešení a vybudovat tzv. suchovody zajišťující dodávku vody tam, kde byli občané odkázáni na provizorní čerpání pitné vody z cisteren. Pozitivní zprávou je, že dvě třetiny oslovených obcí má v plánu do obdobných řešení nadále investovat a v rámci svých rozpočtů si připravují potřebné finanční prostředky.

Průzkum, který iniciovala společnost Wavin, zrealizovala agentura Strateggo na přelomu srpna a září 2019. Do průzkumu se zapojilo 35 českých obcí ze 13 okresů České republiky a s počtem obyvatel v rozmezí od 3 000 do 14 000.

Zdroj: SOVAK ČR

V Úředním věstníku EU vyšlo jednak: Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1701 ze dne 23. července 2019, kterým se mění přílohy I a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (ke stažení ZDE) a dále Nařízení Komise (EU) 2019/1691 ze dne 9. října 2019, kterým se mění příloha V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (ke stažení ZDE).

Dnes Ministerstvo životního prostředí zahájilo projekt spolupráce s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) na přípravě národního Strategického rámce oběhového hospodářství České republiky 2040 (Cirkulární Česko 2040). Projekt je financován EU a vzniká ve spolupráci s Evropskou komisí.
Česká republika zatím nemá specifickou strategií pro oblast oběhového hospodářství. Strategický rámec oběhového hospodářství České republiky 2040 reflektuje nezbytnost prosazení principů oběhového hospodářství v České republice a zdůrazňuje oběhové hospodářství jako prioritu České republiky. Příprava strategického rámce probíhá již od konce roku 2018.

Tento dokument formuluje nezbytné kroky k tomu, aby byla Česká republika prostřednictvím cirkulární ekonomiky dlouhodobě odolná vůči budoucím environmentálním hrozbám včetně změny klimatu a úbytku biodiverzity a rozvíjela celkově udržitelný společenský systém.

Ministerstvo životního prostředí získalo v konkurenci projektů z jiných členských zemí na přípravu Cirkulárního Česka 2040 významnou finanční podporu z Programu EU na podporu strukturálních reforem (Structural Reform Support Programme). Proto se také dnešního zahájení zúčastnili zástupci Evropské komise.

Díky finanční podpoře Evropské komise může MŽP do přípravy Cirkulárního Česka 2040 zapojit experty OECD. Ti by měli poskytnout analytickou podporu ve vybraných oblastech včetně ekonomických analýz, kterými OECD disponuje. OECD v roce 2018 prováděla hodnocení odpadového hospodářství České republiky, takže spolupráce v oběhovém hospodářství na toto hodnocení může navázat. MŽP zároveň očekává, že budou připraveny dokumenty, které budou „ušity na míru“ České republice.

Spolupráce je naplánována na období do konce roku 2020.

Nakládání s odpadem se musí v Česku a nejen v něm změnit od základů. Všechny dosavadní systémy, které lidstvo vymyslelo, aby řešilo problém s odpady, selhaly, řekl na konferenci o oběhovém hospodářství na strojírenském veletrhu v Brně generální ředitel společnosti SUEZ Využití zdrojů Zdeněk Horsák. Aby bylo možné odpadové hospodářství efektivně řešit, je podle něj potřeba spolupráce průmyslu, odpadových firem a obyvatel.

Průmyslové firmy podle něj nesmí hledět pouze na to, co vyrábějí a co chce spotřebitel, ale musí ho ovlivňovat a myslet na to, co bude s výrobkem v celém jeho životním cyklu a jaký má dopad na životní prostředí. "Problém, který s odpady planeta má, nelze přehlížet. Dávno je na stole a nemluví o něm jen zelení. Generace, které postupně přicházejí a budou přicházet, ho budou řešit velice intenzivně a budou chtít výrobky, u nichž výrobci budou řešit dopad na životní prostředí," řekl Horsák.

Ve zpracování odpadu je podle Horsáka potřeba jít novou cestou. "Třídění je staré 40 let a dnes už barevné kontejnery nevyhovují potřebám. Nesmyslné je i ruční dotříďování odpadu. Je potřeba zavést maximum robotizace a automatizace. Nainstalovali jsme moderní linku v německém Ölbronnu. Roboti se od sebe pořád učí a ze směsného stavebního odpadu dokážou vytřídit všechno tak, že máme materiál k dalšímu zpracování," řekl Horsák. Některé linky umí samy vytřídit různé druhy plastů a podobně fungují i chytré popelnice, které rozpoznají vhozený odpad a umístí jej na příslušné místo. "Jde o obrovské množství znovu využitelného materiálu," řekl Horsák. A pokud nejde odpad využít materiálově, jde často využít alespoň energeticky.

Podle něj nemá smysl v Česku hovořit o novém zákonu o odpadech. Zákonodárci letos mimo jiné prodloužili lhůtu pro skládkování do roku 2030, původně mělo být citelně omezené od roku 2025. "Místo toho by měl vzniknout zákon o oběhovém hospodářství," řekl Horsák. Stát podle něj musí ekonomicky zvýhodnit účelné zpracování odpadu a výrobky z recyklovaného materiálu, aby bylo výhodnější koupit je, a ne výrobky z primární suroviny.

Zatím míří v Česku na skládky zhruba polovina veškerého odpadu, což bylo v roce 2016 zhruba 17 milionů tun. "Bohužel, současná situace vyhovuje všem. Odpadové firmy věří, že se podaří prodloužit skládkování, které je zatím levné. Obyvatelům i firmám to také vyhovuje, protože je to levné. Jenže planeta nemá penzijní připojištění. Věřím ale, že nové generace k tomu budou přistupovat jinak, a na veletrhu jsem viděl, že mnohé průmyslové podniky už cestu k oběhovému hospodářství nastoupily. Důležité je, aby odpadové firmy uměly s jejich produkty pracovat, a pokud se to podaří, nastartujeme úplně nové průmyslové odvětí, které je obrovskou příležitostí," řekl Horsák.

Pro fungování oběhového hospodářství je také důležité, aby část odpadu vůbec nevznikala. Například aby se výrobky používaly déle, k čemuž slouží second handy, v některých městech již existující takzvaná re-use centra, je potřeba více výrobky opravovat, než nahrazovat novými, dobrým principem je sdílení některých věcí, které člověk používá jen občas, uvedl Horsák.

EU v čele v boji proti změně klimatu, tentokrát na klimatickém summitu v New Yorku. EU chce zavést jednotný klasifikační systém pro environmentálně udržitelná ekonomická odvětví.

EU s vervou pokračuje v boji proti změně klimatu

• EU je lídrem v boji proti změně klimatu a chce jím zůstat i nadále.

• Kromě toho, že EU podniká konkrétní kroky k naplnění závazků plynoucích z Pařížské dohody, bude k tomu napomáhat i ostatním státům.
   

Komise 11. 9. 2019 přijala sdělení o klimatickém summitu OSN v New Yorku, který se konal ve dnech 23 –29. 9. 2019. Komise zdůraznila, že i nadále hodlá být příkladem v boji proti změně klimatu a vyjednávat mezinárodní rámec, jehož součástí bude co největší množství států. Připomněla, že EU podnikla konkrétní kroky vzhledem k naplňování cílů Pařížské dohody, zejména v energetice. EU je také vůbec první velkou ekonomikou, která zavedla závazný právní rámec pro naplňování závazků zmíněné dohody s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Tento cíl podporuje dle posledního průzkumu Eurostatu i společnost, 93 % Evropanů věří, že změna klimatu je vážným problémem.

EU chce stanovit, co je environmentálně udržitelné

• Rada přijala opatření k provádění své strategie financování udržitelného růstu a přechodu na nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje.

• Měly by být stanoveny požadavky na environmentálně udržitelné hospodářské činnosti.

Coreper 25. 9. 2019 schválil postoj Rady k návrhu nařízení na vytvoření celounijního klasifikačního systému či „taxonomie“, který má podnikům a investorům poskytnout společná pravidla pro určení toho, které hospodářské činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné. EU usiluje o přijetí opatření k provádění své strategie financování udržitelného růstu a přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. K přechodu na udržitelné hospodářství je třeba investovat stovky mld. € a je zřejmé, že potřebný kapitál není možné poskytnout ze strany EU. Navrhované nařízení se má snížit roztříštěnost vyplývající z tržních iniciativ a vnitrostátní praxe a omezit environmentální dezinformace (tzv. „greenwashing“), tj. praxi, kdy jsou na trh uváděny finanční produkty označované jako „ekologické“ nebo „udržitelné“, které ve skutečnosti nesplňují základní environmentální standardy.

Postoj Rady uvádí 6 environmentálních cílů EU:

• zmírňování změny klimatu

• přizpůsobení se změně klimatu

• udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

• přechod na oběhové hospodářství, včetně předcházení vzniku odpadů a jejich recyklace

• prevence a omezování znečištění

• ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Aby bylo možné hospodářské činnosti označit za environmentálně udržitelné, mají splňovat tyto požadavky: přispívat ve značné míře alespoň k jednomu z 6 výše uvedených environmentálních cílů; žádný z environmentálních cílů vážně nepoškozovat; být prováděny v souladu s minimálními zárukami v oblasti sociálních věcí a správy; a splňovat konkrétní technická screeningová kritéria. Na základě toho by pak Komise měla za úkol zavést vlastní klasifikaci, a to vymezením „technických screeningových kritérií“ pro každý příslušný environmentální cíl.

Pokud jde o odvětvovou klasifikaci hospodářských činností, měla by tato kritéria právní podobu aktů v přenesené pravomoci. Ty by byly doplňovány prováděcími akty vymezujícími, jaké kvantitativní a kvalitativní prahové hodnoty musí hospodářská činnost splňovat, aby mohla být považována za environmentálně udržitelnou. Komisi by měla pomáhat skupina odborníků pro technické poradenství – „platforma pro udržitelné finance“, která by měla za úkol při vypracovávání technických screeningových kritérií poskytovat poradenství a analyzovat jejich dopad, pokud jde o potenciální náklady a přínosy plynoucí z jejich uplatňování.

Komise má také využívat poradenství odborné skupiny tvořené odborníky z členských států, kteří se mají vyjadřovat k přiměřenosti těchto technických screeningových kritérií. Podle postoje Rady by měla být uvedená taxonomie zavedena do konce roku 2021, aby bylo do konce roku 2022 zajištěno její uplatňování v plném rozsahu. EP hlasoval o postoji k tomuto návrhu v březnu 2019.