Firma Ekoselect a.s., se sídlem v Chomutově, provozovatel zařízení na úpravu odpadu tříděním – třídírna druhotných surovin Na Moráni, nenakládal s odpady přijatými do zařízení v souladu s provozním řádem. Inspektoři České inspekce životního prostředí z Oblastního inspektorátu v Ústí nad Labem za to společnosti uložili pokutu 220 tisíc korun.

Podle inspektorů nebyl dodržen technologický postup zařízení. Dle něho musí být provedena vykládka, vytřídění a nakládka každého vozidla s odpadem přijatým do zařízení. Přijatá auta byla jen zaevidována a zvážena při jejich příjezdu a odjezdu, tedy bez vykládky, nakládky a vytřídění využitelných a nevyužitelných složek odpadu. V měsíčních přehledech dovozu a zpracování odpadu ze zahraničí v roce 2018, které byly společností Ekoselect a.s. zpracovány a zaslány krajskému úřadu, pak nebyly uváděny bilance vytříděných nevyužitelných složek a jejich další nakládání s nimi, jak je v povolení požadováno.

„Konkrétně jsme například zjistili, že 30. července 2018 bylo do zařízení přijato ze zahraničí (SRN) přes 407 tun odpadu (17 kamiónů). Podle provozního deníku bylo téhož dne odvezeno přes 444 tun odpadu původem ze zahraničí českým odběratelům, z toho ve 14 případech (kamionech) dopravcem ze SRN. Podle vážních lístků se hmotnost přivezených odpadů v jednotlivých zásilkách konkrétními kamiony vždy přesně rovnala hmotnosti odpadů jednotlivých zásilek stejnými kamiony odvezených. Z jednotlivých vážních lístků a provozního deníku bylo zjištěno, že v drtivé většině byla doba zdržení kamionů v zařízení od jedné do tří minut. Za tuto dobu nemohla být provedena vykládka, vytřídění a nakládka kamionů,“ řekl Pavel Grund, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem.

Odpady přepravené ze zahraničí přitom byly ze zařízení společnosti Ekoselect a.s. předávány českým odběratelům jako odpad, který vznikl v tomto zařízení, aniž s ním bylo jakýmkoliv způsobem nakládáno (třídění). Příjemce těchto odpadů pak nebyl seznámen s tím, že se jednalo o odpad přepravený ze zahraničí. Nelze tedy zaručit, že po případném vytřídění využitelných a nevyužitelných složek odpadu u příjemců nedošlo k odstranění části tohoto odpadu na území ČR.

Příští čtvrtek, 17.10.2019, se uskuteční konference Co se děje s naší zemí?, kterou pořádá Ministerstvo životního prostředí. Konference představí českému publiku zprávu Mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) o stavu světových ekosystémů a nabídne hlubší vhled do mezinárodní spolupráce v ochraně biodiverzity z perspektivy odborníků, kteří se na ní podílejí, a v neposlední řadě se bude věnovat i stavu v České republice.

Na konferenci vystoupí i Miroslav Havránek, ředitel CENIA, který představí vývoj faktorů, které ovlivňují biodiverzitu na národní a mezinárodní úrovni. Chemizace prostředí, vysoká produktivita agroekosystémů, GMO, ale i projevy změny klimatu jsou faktory, které vytváří tlak na biodiverzitu v ČR i ve světě. Podobným způsobem, jakým je vystavena tlaku biodiverzita, jsou pod tlakem i ekosystémové služby jako celek. Nadměrná využívání zásobovacích ekosystémových služeb, narušení podpůrných a regulačních ekosystémových služeb změnami geobiochemických cyklů a nadměrná exploatace kulturních služeb neudržitelným turismem jsou problémy, které v konečném důsledku vedou k poklesu rozsahu a kvality dostupných ekosystémových služeb. Přednáška se v krátkosti dotkne vývojových trendů, které jsou problém v současnosti a nebo mohou pro oblast vybraných ekosystémových služeb představovat rostoucí tlak v budoucnosti.

Více informací o akci se dozvíte ZDE.

Přestože již několikátý rok sužují Česko velká sucha, obce nejsou na následky připraveny a koncepčnímu hospodaření s vodou nevěnují patřičnou pozornost. Vyplynulo to z unikátního šetření, které mapovalo zájem obcí řešit problémy způsobené dlouhotrvajícím suchem a na dílčí opatření čerpat dostupné dotace.

Klimatické změny posledních let přispěly k nedostatku vody ve vodních tocích, v atmosféře i v zásobách podzemních vod. V loňském roce bylo suchem postiženo 92 % území České republiky a začátkem letošního roku byl stav podzemních vod dokonce na nižší úrovni než v roce 2018. O to více zarážející jsou výsledky průzkumu, ze kterého vyplynulo, že koncepční plán, který by řešil rozvoj vodního hospodářství v souvislosti s nedostatkem vody, má pouze 27 % obcí. Krizový scénář pro situaci, kdy voda dojde nebo jí bude skutečný nedostatek, pak má pouhá pětina respondentů. Překvapením bylo také zjištění, že více než 50 % dotazovaných obcí nevyužilo a ani neplánuje využít dotace určené pro řešení extrémního sucha. Jen Ministerstvo zemědělství přitom koncem loňského roku vyhlásilo, že na boj proti suchu rozdělí 800 milionů korun. Obce, které dotace čerpaly, využily nejčastěji programy Odbahnění a výstavba rybníků a vodních nádrží nad 2 hektary, Podpora opatření na drobných tocích a malých vodních nádržích, Podpora výstavby a zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací či Dešťovka pro obce.

I přesto, že dotace nejsou využívány naplno, zastupitelé většiny obcí si hrozbu nedostatku vody a s ní spojené problémy začínají uvědomovat a dílčí projekty realizují. Jedná se zejména o retenci vody v krajině, regulaci využívání užitkové vody, úpravy kanalizační a vodovodní sítě, prohlubování vrtů a odbahňování rybníků. V loňském létě, které bylo z pohledu sucha v mnoha oblastech doslova kritické, musely některé obce přistoupit i ke krizovému řešení a vybudovat tzv. suchovody zajišťující dodávku vody tam, kde byli občané odkázáni na provizorní čerpání pitné vody z cisteren. Pozitivní zprávou je, že dvě třetiny oslovených obcí má v plánu do obdobných řešení nadále investovat a v rámci svých rozpočtů si připravují potřebné finanční prostředky.

Průzkum, který iniciovala společnost Wavin, zrealizovala agentura Strateggo na přelomu srpna a září 2019. Do průzkumu se zapojilo 35 českých obcí ze 13 okresů České republiky a s počtem obyvatel v rozmezí od 3 000 do 14 000.

Zdroj: SOVAK ČR

V Úředním věstníku EU vyšlo jednak: Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1701 ze dne 23. července 2019, kterým se mění přílohy I a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (ke stažení ZDE) a dále Nařízení Komise (EU) 2019/1691 ze dne 9. října 2019, kterým se mění příloha V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (ke stažení ZDE).

Dnes Ministerstvo životního prostředí zahájilo projekt spolupráce s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) na přípravě národního Strategického rámce oběhového hospodářství České republiky 2040 (Cirkulární Česko 2040). Projekt je financován EU a vzniká ve spolupráci s Evropskou komisí.
Česká republika zatím nemá specifickou strategií pro oblast oběhového hospodářství. Strategický rámec oběhového hospodářství České republiky 2040 reflektuje nezbytnost prosazení principů oběhového hospodářství v České republice a zdůrazňuje oběhové hospodářství jako prioritu České republiky. Příprava strategického rámce probíhá již od konce roku 2018.

Tento dokument formuluje nezbytné kroky k tomu, aby byla Česká republika prostřednictvím cirkulární ekonomiky dlouhodobě odolná vůči budoucím environmentálním hrozbám včetně změny klimatu a úbytku biodiverzity a rozvíjela celkově udržitelný společenský systém.

Ministerstvo životního prostředí získalo v konkurenci projektů z jiných členských zemí na přípravu Cirkulárního Česka 2040 významnou finanční podporu z Programu EU na podporu strukturálních reforem (Structural Reform Support Programme). Proto se také dnešního zahájení zúčastnili zástupci Evropské komise.

Díky finanční podpoře Evropské komise může MŽP do přípravy Cirkulárního Česka 2040 zapojit experty OECD. Ti by měli poskytnout analytickou podporu ve vybraných oblastech včetně ekonomických analýz, kterými OECD disponuje. OECD v roce 2018 prováděla hodnocení odpadového hospodářství České republiky, takže spolupráce v oběhovém hospodářství na toto hodnocení může navázat. MŽP zároveň očekává, že budou připraveny dokumenty, které budou „ušity na míru“ České republice.

Spolupráce je naplánována na období do konce roku 2020.

Nakládání s odpadem se musí v Česku a nejen v něm změnit od základů. Všechny dosavadní systémy, které lidstvo vymyslelo, aby řešilo problém s odpady, selhaly, řekl na konferenci o oběhovém hospodářství na strojírenském veletrhu v Brně generální ředitel společnosti SUEZ Využití zdrojů Zdeněk Horsák. Aby bylo možné odpadové hospodářství efektivně řešit, je podle něj potřeba spolupráce průmyslu, odpadových firem a obyvatel.

Průmyslové firmy podle něj nesmí hledět pouze na to, co vyrábějí a co chce spotřebitel, ale musí ho ovlivňovat a myslet na to, co bude s výrobkem v celém jeho životním cyklu a jaký má dopad na životní prostředí. "Problém, který s odpady planeta má, nelze přehlížet. Dávno je na stole a nemluví o něm jen zelení. Generace, které postupně přicházejí a budou přicházet, ho budou řešit velice intenzivně a budou chtít výrobky, u nichž výrobci budou řešit dopad na životní prostředí," řekl Horsák.

Ve zpracování odpadu je podle Horsáka potřeba jít novou cestou. "Třídění je staré 40 let a dnes už barevné kontejnery nevyhovují potřebám. Nesmyslné je i ruční dotříďování odpadu. Je potřeba zavést maximum robotizace a automatizace. Nainstalovali jsme moderní linku v německém Ölbronnu. Roboti se od sebe pořád učí a ze směsného stavebního odpadu dokážou vytřídit všechno tak, že máme materiál k dalšímu zpracování," řekl Horsák. Některé linky umí samy vytřídit různé druhy plastů a podobně fungují i chytré popelnice, které rozpoznají vhozený odpad a umístí jej na příslušné místo. "Jde o obrovské množství znovu využitelného materiálu," řekl Horsák. A pokud nejde odpad využít materiálově, jde často využít alespoň energeticky.

Podle něj nemá smysl v Česku hovořit o novém zákonu o odpadech. Zákonodárci letos mimo jiné prodloužili lhůtu pro skládkování do roku 2030, původně mělo být citelně omezené od roku 2025. "Místo toho by měl vzniknout zákon o oběhovém hospodářství," řekl Horsák. Stát podle něj musí ekonomicky zvýhodnit účelné zpracování odpadu a výrobky z recyklovaného materiálu, aby bylo výhodnější koupit je, a ne výrobky z primární suroviny.

Zatím míří v Česku na skládky zhruba polovina veškerého odpadu, což bylo v roce 2016 zhruba 17 milionů tun. "Bohužel, současná situace vyhovuje všem. Odpadové firmy věří, že se podaří prodloužit skládkování, které je zatím levné. Obyvatelům i firmám to také vyhovuje, protože je to levné. Jenže planeta nemá penzijní připojištění. Věřím ale, že nové generace k tomu budou přistupovat jinak, a na veletrhu jsem viděl, že mnohé průmyslové podniky už cestu k oběhovému hospodářství nastoupily. Důležité je, aby odpadové firmy uměly s jejich produkty pracovat, a pokud se to podaří, nastartujeme úplně nové průmyslové odvětí, které je obrovskou příležitostí," řekl Horsák.

Pro fungování oběhového hospodářství je také důležité, aby část odpadu vůbec nevznikala. Například aby se výrobky používaly déle, k čemuž slouží second handy, v některých městech již existující takzvaná re-use centra, je potřeba více výrobky opravovat, než nahrazovat novými, dobrým principem je sdílení některých věcí, které člověk používá jen občas, uvedl Horsák.

EU v čele v boji proti změně klimatu, tentokrát na klimatickém summitu v New Yorku. EU chce zavést jednotný klasifikační systém pro environmentálně udržitelná ekonomická odvětví.

EU s vervou pokračuje v boji proti změně klimatu

• EU je lídrem v boji proti změně klimatu a chce jím zůstat i nadále.

• Kromě toho, že EU podniká konkrétní kroky k naplnění závazků plynoucích z Pařížské dohody, bude k tomu napomáhat i ostatním státům.
   

Komise 11. 9. 2019 přijala sdělení o klimatickém summitu OSN v New Yorku, který se konal ve dnech 23 –29. 9. 2019. Komise zdůraznila, že i nadále hodlá být příkladem v boji proti změně klimatu a vyjednávat mezinárodní rámec, jehož součástí bude co největší množství států. Připomněla, že EU podnikla konkrétní kroky vzhledem k naplňování cílů Pařížské dohody, zejména v energetice. EU je také vůbec první velkou ekonomikou, která zavedla závazný právní rámec pro naplňování závazků zmíněné dohody s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Tento cíl podporuje dle posledního průzkumu Eurostatu i společnost, 93 % Evropanů věří, že změna klimatu je vážným problémem.

EU chce stanovit, co je environmentálně udržitelné

• Rada přijala opatření k provádění své strategie financování udržitelného růstu a přechodu na nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje.

• Měly by být stanoveny požadavky na environmentálně udržitelné hospodářské činnosti.

Coreper 25. 9. 2019 schválil postoj Rady k návrhu nařízení na vytvoření celounijního klasifikačního systému či „taxonomie“, který má podnikům a investorům poskytnout společná pravidla pro určení toho, které hospodářské činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné. EU usiluje o přijetí opatření k provádění své strategie financování udržitelného růstu a přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. K přechodu na udržitelné hospodářství je třeba investovat stovky mld. € a je zřejmé, že potřebný kapitál není možné poskytnout ze strany EU. Navrhované nařízení se má snížit roztříštěnost vyplývající z tržních iniciativ a vnitrostátní praxe a omezit environmentální dezinformace (tzv. „greenwashing“), tj. praxi, kdy jsou na trh uváděny finanční produkty označované jako „ekologické“ nebo „udržitelné“, které ve skutečnosti nesplňují základní environmentální standardy.

Postoj Rady uvádí 6 environmentálních cílů EU:

• zmírňování změny klimatu

• přizpůsobení se změně klimatu

• udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

• přechod na oběhové hospodářství, včetně předcházení vzniku odpadů a jejich recyklace

• prevence a omezování znečištění

• ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Aby bylo možné hospodářské činnosti označit za environmentálně udržitelné, mají splňovat tyto požadavky: přispívat ve značné míře alespoň k jednomu z 6 výše uvedených environmentálních cílů; žádný z environmentálních cílů vážně nepoškozovat; být prováděny v souladu s minimálními zárukami v oblasti sociálních věcí a správy; a splňovat konkrétní technická screeningová kritéria. Na základě toho by pak Komise měla za úkol zavést vlastní klasifikaci, a to vymezením „technických screeningových kritérií“ pro každý příslušný environmentální cíl.

Pokud jde o odvětvovou klasifikaci hospodářských činností, měla by tato kritéria právní podobu aktů v přenesené pravomoci. Ty by byly doplňovány prováděcími akty vymezujícími, jaké kvantitativní a kvalitativní prahové hodnoty musí hospodářská činnost splňovat, aby mohla být považována za environmentálně udržitelnou. Komisi by měla pomáhat skupina odborníků pro technické poradenství – „platforma pro udržitelné finance“, která by měla za úkol při vypracovávání technických screeningových kritérií poskytovat poradenství a analyzovat jejich dopad, pokud jde o potenciální náklady a přínosy plynoucí z jejich uplatňování.

Komise má také využívat poradenství odborné skupiny tvořené odborníky z členských států, kteří se mají vyjadřovat k přiměřenosti těchto technických screeningových kritérií. Podle postoje Rady by měla být uvedená taxonomie zavedena do konce roku 2021, aby bylo do konce roku 2022 zajištěno její uplatňování v plném rozsahu. EP hlasoval o postoji k tomuto návrhu v březnu 2019.


 

Společnost LB MINERALS, s.r.o., se sídlem v Horní Bříze, nakládala s podzemními vodami v rozporu s povolením. Za odběry vod nad rámec povolení jí inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Plzně uložili pokutu 144 800 korun. Další pokutu 5 000 korun dostala navíc za to, že pravidelně nesledovala jakost vypouštěných odpadních vod.

„V červnu a červenci 2017 odebrala společnost LB MINERALS celkem 2 896 m3 podzemní vody z vrtu KaH-1 v rozporu s rozhodnutím, které vydal Městský úřad Kralovice. Tím porušila zákon o vodách. Firma také nedodržela jednu z povinností stanovených povolením pro provoz biologické čistírny odpadních vod, a to sledovat jakost vypouštěných odpadních vod na odtoku v pravidelném intervalu. Podle vodního zákona je ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, povinen měřit míru jejich znečištění v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Plzni.

LB MINERALS, s.r.o. se zabývá výrobou kaolinu a s tím spojenými činnostmi. Pro zásobování areálu provozu v Kaznějově vodou společnost využívá mimo jiné tři zdroje podzemních vod. Konkrétně o vrtané trubní studny V-1, HK-2 a KaH-1. Splaškové odpadní vody z areálu společnosti a z přilehlé administrativní budovy další firmy jsou sváděny na biologickou ČOV. Ta je umístěna v dolní části areálu a je provozována samotnou společností.

Zdroj: ČIŽP

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Plzni uložili pokutu 120 tisíc korun společnosti Bytes HT, spol. s r.o. Ta v Horšovském Týnu-Semošicích na Domažlicku provozovala větší kompostárnu, než jakou měla povolenou. Porušila tím zákon o odpadech.

Firmou provozovaná kompostárna měla být dle povolení Městského úřadu v Horšovském Týnu pouze malým zařízením ke zpracovávání biologicky rozložitelného odpadu. Jako takové mělo zpracovávat materiál o maximálně 10 tunách v jedné zakládce a roční množství zpracovávaného biologického odpadu nemělo překročit 150 tun.

„Během naší kontroly v červenci 2019 inspektoři zjistili, že v kompostárně bylo v tu dobu minimálně 302 tun odpadů, tedy dvojnásobné množství, než byla kapacita zařízení. Zakládek překračujících 10 tun tam bylo několik. Společnost tedy nedodržela podmínky stanovené pro malé zařízení,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň. A doplnila, že pro takto velké zařízení už nestačí pouze kladné vyjádření obce s rozšířenou působností, ale podle zákona o odpadech musí mít provozovatel souhlas krajského úřadu. Tento souhlas si společnost Bytes HT neopatřila.

„Absenci tohoto souhlasu nelze zlehčovat či opomíjet, neboť může dojít k nekontrolovatelnému nakládání s bioodpady a ohrožení životního prostředí a zdraví lidí,“ uvedla Horčicová.

Společnost Bytes HT proti pokutě nepodala odpor, sankce koncem září nabyla právní moci.

Zdroj: ČIŽP

Agentura ECHA vyzývá zúčastněné strany, aby do 16. prosince 2019 předložily důkazy a informace týkající se použití olova ve střelivu (kulkách i brocích) v jakémkoliv terénu i mimo mokřady a v rybářském olůvku.

Na základě žádosti Evropské komise začala Agentura ECHA zkoumat potřebu omezení použití olova ve střelivu a rybářském náčiní. Záměr připravit návrh na omezení byl vložen do Registru záměrů. Cílem této výzvy je záměr podpořit.
Výzva je určena společnostem, obchodním sdružením, loveckým, rybářským nebo sportovním střeleckým organizacím, vědeckým orgánům a všem dalším zúčastněným stranám nebo členským státům, které mají příslušné informace, včetně lovců a rybářů a všech ostatních, kteří mají o tuto záležitost zájem.

Průzkum agentury ECHA je zaměřen na rizika pro životní prostředí a volně žijící živočichy, a také na rizika pro člověka spojena s konzumací zvěřiny. Agentura konkrétně hledá informace týkající se:
množství olova použitého nebo uvolněného do životního prostředí a výsledných dopadech na lidské zdraví nebo životní prostředí;

• současné osvědčené praxe pro minimalizaci expozice člověka nebo životního prostředí olovu během používání;
• alternativ ke střelám, kulkám a olovu v rybářském náčiní; a
• dalších sociálně-ekonomických dopadech na společnost s ohledem na možné omezení, např. nákladech
• a/nebo přínosech pro všechny dotčené zúčastněné strany.

Na základě zjištěných informací připraví ECHA návrh na omezení používání olova v munici a rybářských olůvcích, a to nejen v mokřadech, ale i mimo ně. Dne 10. října 2019 se od 11:00 do 12:30 hodin koná v Helsinkách online informační setkání potenciálních účastníků. Účastnit  se mohou všichni, kteří se předem zaregistrují.

Další informace:

• Call for evidence - deadline 16 December 2019
• Register for information session on 10 October 2019
• Hot topics - lead in shot, bullets and fishing weights
• Registry of Intentions
• Commission request to ECHA [PDF] [EN]
• ECHA identifies risks to terrestrial environment from lead ammunition
  (Press release, 12 September 2018)

Na seznam látek podléhajících povolení bylo navrženo dalších 18 látek SVHC, které byly upřednostněny z Kandidátského seznamu. Je to již 9. doporučení látek s nebezpečnými vlastnostmi pro lidské zdraví nebo životní prostředí (zveřejněno ECHA 1. 10. 2019).

ECHA doporučila Evropské komisi zařadit na seznam látek podléhajících povolení (příloha XIV nařízení REACH) dalších osmnáct látek z Kandidátského seznamu. Navržené látky jsou používány ve velkých objemech a mají široké použití, což může znamenat nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Některé z těchto látek nejsou v současnosti v EU používány, ale mohly by nahradit další látky doporučené do seznamu látek podléhajících povolení, což by vedlo k nežádoucí substituci.

Veřejná konzultace k návrhu na doporučení látek probíhala od září do prosince 2018. Výbor členských států projednal obdržené připomínky a 26. června 2019 přijal své stanovisko.

ECHA při rozhodování o látkách, které nyní doporučuje do přílohy XIV, vzala do úvahy připomínky, aktualizace registračních dokumentací a stanovisko MSC. Do konečného doporučení jsou zahrnuty všechny látky, které prošly veřejnou konzultací.

9. doporučení zahrnuje následující látky (nebezpečná vlastnost a příklady použití):

• 4,4'-isopropylidenediphenol (bisphenol A; BPA): toxický pro reprodukci, endokrinní disruptor pro zdraví a životní prostředí; tvrdidlo do epoxidových pryskyřic;
• 1,6,7,8,9,14,15,16,17,17,18,18-Dodecachloropentacyclo[12.2.1.16,9.02,13.05,10]octadeca-7,15-diene (“Dechlorane Plus”™): vPvB; zpomalovač hoření do lepidel a polymerů;
• Reaction products of 1,3,4-thiadiazolidine-2,5-dithione, formaldehyde and 4-heptylphenol, branched and linear (RP-HP) with ≥0.1% w/w 4-heptylphenol, branched and linear (4-HPbl): endokrinní disruptor pro životní prostředí; maziva a tuky;
• 2-ethylhexyl10-ethyl-4,4-dioctyl-7-oxo-8-oxa-3,5-dithia-4-stannatetradecanoate (DOTE): toxický pro reprodukci; stabilizátor do polymerů;
• Reaction mass of 2-ethylhexyl 10-ethyl-4,4-dioctyl-7-oxo-8-oxa-3,5-dithia-4-stannatetradecanoate and 2-ethylhexyl10-ethyl-4-[[2-[(2-ethylhexyl)oxy]-2-oxoethyl]thio]-4-octyl-7-oxo-8-oxa-3,5-dithia-4-stannatetradecanoate (reaction mass of DOTE and MOTE): toxický pro reprodukci;; stabilizátor do polymerů;
• 4,4'-bis(dimethylamino)-4''-(methylamino)trityl alcohol with ≥ 0.1% of Michler's ketone (EC  202-027-5) or Michler's base (EC 202-959-2): karcinogenní; tiskové barvy;
• Dioxobis(stearato)trilead: toxický pro reprodukci; stabilizátor do PVC;
• Fatty acids, C16-18, lead salts: toxický pro reprodukci; stabilizátor do PVC;
• Trilead dioxide phosphonate: toxický pro reprodukci; stabilizátor do PVC, výroba pryže, zadní strana zrcadel;
• Sulfurous acid, lead salt, dibasic: toxický pro reprodukci; stabilizátor do PVC, zadní strana zrcadel;
• [Phthalato(2-)]dioxotrilead: toxický pro reprodukci; stabilizátor do PVC;
• Trilead bis(carbonate) dihydroxide: toxický pro reprodukci; barvy pro umělce;
• Lead oxide sulfate: toxický pro reprodukci; zadní strana zrcadel;
• Cyclohexane-1,2-dicarboxylic anhydride [1], cis-cyclohexane-1,2-dicarboxylic anhydride [2], trans-cyclohexane-1,2-dicarboxylic anhydride [3] (HHPA): senzibilizující dýchací cesty; tvrdidlo do epoxidových pryskyřic;
• Hexahydromethylphthalic anhydride [1], Hexahydro-4-methylphthalic anhydride [2], Hexahydro-1-methylphthalic anhydride [3], Hexahydro-3-methylphthalic anhydride [4] (MHHPA): senzibilizující dýchací cesty; tvrdidlo do epoxidových pryskyřic;
• Tetraethyllead: toxický pro reprodukci; aditivum do leteckého paliva;
• 2-methoxyethanol: toxický pro reprodukci; rozpouštědlo;
• 2-ethoxyethanol: toxický pro reprodukci; rozpouštědlo.

Konečné rozhodnutí o zařazení látek do přílohy XIV nařízení REACH bude přijato Komisí ve spolupráci s členskými státy a Evropským parlamentem.

Další informace:

• 9. doporučení [PDF][EN]
• Předchozí doporučení
• Obecný přístup pro prioritizaci látek SVHC [PDF][EN]
• Stanovisko Výboru členských států  [PDF][EN]
• Kandidátský seznam
• Seznam látek podléhajících povolení
• Povolování podle nařízení REACH

Včera 8.10. v odpoledních hodinách byla oficiálně zahájena činnost Českého cirkulárního hotspotu, jehož cílem je zajistit Česku účast na globálním dění v oboru a zároveň umožnit českým nápadům růst od prvotní myšlenky až po expanzi na zahraniční trhy. Tímto aktem se Česká republika dostává na úroveň zemí proaktivně podporujících změnu při přechodu z lineárního ekonomického modelu na cirkulární. Celý koncept a i jeho činnost byla představena na mezinárodní konferenci Česko jako cirkulární hotspot v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu (MSV) v Brně, který tento týden probíhá.

„Cirkulární ekonomika má velký potenciál pro zlepšení nejen životního prostředí, ale i ekonomické výkonnosti firem. Proto je toto téma pro aktivity CzechInvestu klíčové. CzechInvest dlouhodobě podporuje malé a střední podniky v různých fázích rozvoje podnikání – od start-upů po zavedené společnosti a velké investory. Principy cirkulární ekonomiky ve firmách přinášejí inovativní řešení, což jsou přesně ty činnosti, na které cílíme,“ říká Patrik Reichl, pověřený řízením agentury CzechInvest.

Iniciativa založit Český cirkulární hotspot vznikla ve spolupráci Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest s Institutem cirkulární ekonomiky (INCIEN) a Nizozemským velvyslanectvím v České republice. Koncept hotspotu také proto oficiálně na MSV představil Holanďan Hans Van Ek, poradce pro veřejně-soukromou iniciativu Holland Circular Hotspot koordinující její aktivity ve střední a východní Evropě. Kromě nizozemského velvyslanectví, INCIENu a CzechInvestu jako oficiálních aktérů se zahájení činnosti hotspotu zúčastnila i široká veřejnost, která o tuto akci projevila enormní zájem.

Posláním platformy je také inspirovat české firmy k implementaci principů cirkulární ekonomiky do jejich podnikání. I z tohoto důvodu došlo k spojení těchto hlavních aktérů. „Česká republika je atraktivní díky kreativním lidem, rozvinuté R&D infrastruktuře a čím dál větší otevřenosti akademického výzkumu pro spolupráci s firmami za účelem progresivních inovací. Další vývoj je potřeba založit také na hospodářských trendech spojených s Průmyslem 4.0, cirkulární ekonomikou a energetickou efektivitou. K tomu se hlásíme v naší nové Strategii 2019+, dodává Patrik Reichl z CzechInvestu.

„Česko je plné firem, které se cirkulární ekonomice věnují, aniž by o tom samy věděly. Pro nás je ale důležité, abychom vytvořili systém, kde jsou ekoinovativní a cirkulární nápady podporovány od samého počátku. Pro tento ekosystém je důležitá spolupráce všech stran, a proto jsme se rozhodli spojit síly s CzechInvestem, který má již vybudovanou silnou regionální infrastrukturu, do které stačí dostat nová témata s velkým potenciálem, a tím cirkulární ekonomika bezesporu je,“ vysvětluje důvody vzájemné spolupráce Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky.

Know-how a kontakty získané v rámci svých aktivit využije CzechInvest i v rámci Českého cirkulárního hotspotu. Agentura plánuje rozšířit mapování podnikatelského prostředí o aspekty spojené s cirkulární ekonomikou a identifikovat tak mj. potřeby firem v této oblasti. V neposlední řadě plánuje CzechInvest další podporu inovačních nápadů zaměřených na cirkulární ekonomiku a ekoinovace, a to prostřednictvím svých stávajících programů, tak i prostřednictvím těch připravovaných.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Brně uložili pokutu 100 tisíc korun Městysu Drnholec na Břeclavsku. Ten vypouštěl nečištěné odpadní vody ze staré jednotné kanalizace, jíž je majitelem a provozovatelem, do melioračního kanálu pod zámkem. Porušil tím vodní zákon.

Kontrolu provedli inspektoři v červnu 2018 na základě podnětu. „V melioračním kanálu pod zámkem v místě vyústění staré kanalizace byla zjištěna voda šedohnědého zabarvení, zapáchající po splaškových vodách. Toto vypouštění nečištěných odpadních vod nebylo vodoprávním úřadem povoleno,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Brno.
Při stanovení výše pokuty inspektoři přihlédli k tomu, že se nejednalo o nahodilou  či havarijní situaci, které by nešlo zabránit. „Už v letech 2010 a 2013 jsme městysu za obdobná zjištění uložili dvě pokuty, obě po 80 tisících korunách. Šlo tedy o trvalý či opakující se stav,“ uvedl Augustin.

Sankce je od 19. září pravomocná.

MPO ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a odbornými asociacemi a svazy vydává již po dvacáté druhé publikaci "Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2018".

Publikace popisuje jednotlivá odvětví zpracovatelského průmyslu ČR, jejich vývoj, dosažené výsledky, a zároveň tak prezentuje výsledky průmyslových firem působících na území České republiky. Je solidní základnou pro sledování konkurenceschopnosti odvětví s možností predikovat další vývoj. Jedinečná je tím, že data za zpracovatelská odvětví uvádí až do oborové struktury a je tak velkým přínosem a významným zdrojem informací. Jiný takto podrobně strukturovaný materiál u nás neexistuje.  Panorama ukazuje, že Ministerstvo průmyslu a obchodu je institucí, která profesionálně analyzuje a zachytává současné trendy a staví na nich své další strategické kroky. Panorama zpracovatelského průmyslu ČR slouží široké odborné veřejnosti u nás i v zahraničí a zároveň umožňuje prezentovat úspěchy jednotlivých odvětví v mezinárodním měřítku.

Publikace je zpracována podle členění klasifikace činností CZ-NACE a klasifikace zahraničního obchodu s komoditami CZ-CPA. Má za cíl poskytnout čtenáři celkový pohled na aktuální situaci a úroveň odvětví i jejich oborů. Zachycuje vývoj v letech 2008 – 2018. Další statistické údaje o jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu, které nejsou uvedené v publikaci, lze nalézt v interaktivním prohlížeči ekonomických ukazatelů na webu ministerstva.

Dokument ke stažení: