Nový typ podzemních kontejnerů na tříděný odpad bude v blízké době testovat město Litoměřice. Uživatelům by měly přinést vyšší komfort než stávající. Jsou totiž nášlapné, k otevření víka stačí nohou stlačit pedál. Není tedy nutné se kontejneru dotýkat rukou, jako je tomu nyní. Otvor pro vkládání odpadu navíc bude větší než u současných.

První vlaštovku radnice umístí na Dlouhou ulici, poté dojde k postupné obměně v celém městě. „Na rozdíl od stávajících nebudou ty nové barevně rozlišené, všechny mají černou barvu. Zda půjde o nádobu na plast, sklo či papír, určí barevný nápis,“ vysvětlil Pavel Gryndler, vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu. Pokud se kontejnery osvědčí, město je po období testování zakoupí natrvalo.

Díky širšímu otvoru pro vhazování se do nádob vejdou i o trochu větší předměty než dosud. „Rozměrnější odpad není vhodné pokládat vedle kontejnerů, ale odvézt do sběrného dvora, který pro obyvatele funguje zcela zdarma,“ připomněl ještě vedoucí Gryndler.

Rada dnes přijala postoj k návrhu revize směrnice o pitné vodě. Navržená pravidla aktualizují normy pro kvalitu pitné vody a zavádějí nákladově efektivní přístup založený na rizicích ke sledování kvality vody. Obsahují rovněž nová ustanovení o materiálech, které přichází do kontaktu s vodou a zlepšení přístupu k vodě. Členské státy budou také muset zajistit, aby spotřebitelé měli přístup k informacím o vlastnostech pitné vody a další užitečné informace. Revize je přímým výsledkem první úspěšné evropské občanské iniciativy „Right2Water“.

Ministerstvo životního prostředí upozorňuje všechny ohlašovatele, kterým vyplývá ze zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů povinnost ohlašovat do IRZ, že pro řádné ohlášení zbývá necelý měsíc.

V této souvislosti doporučujeme, aby nebylo plnění ohlašovací povinnosti ponecháno na úplný konec března 2019 a bylo možné případné nedostatky v řádném hlášení ve stanoveném termínu napravit.

Jestliže si ohlašovatel nebude jist v některých věcech týkajících se problematiky IRZ nebo ohlašování prostřednictvím ISPOP, lze využít Příručku pro ohlašování do IRZ za rok 2017, kterou je možné využit i pro rok 2018, jelikož nedošlo od té doby k žádné změně a dále návod pro vyplnění formuláře IRZ pro ohlašovací rok 2018 na webu ISPOP. Pokud i přesto bude stále tápat, je možné se obrátit i na službu EnviHELP. Zejména zde je nutné počítat s určitým časem na zodpovězení dotazu, proto ani toto nedoporučujeme nechat na poslední chvíli.

Další podrobnosti k samotnému procesu ohlašování přes ISPOP lze dohledat na webových stránkách ISPOP.

Zdroj: IRZ

Rafinérská a petrochemická skupina Unipetrol pokračuje v modernizaci svých energetických zařízení a minimalizaci jejich vlivu na životní prostředí. Aktuální investice Unipetrolu v celkové výši více jak 250 milionů Kč se týkají zejména snížení objemu emitovaných oxidů dusíku a síry na teplárně T700, která je základním producentem elektrické energie a páry pro celý chemický areál v Litvínově. Ten je největším chemickým areálem v České republice. Unipetrol plánuje dokončit modernizaci teplárny v polovině letošního roku. Se sníženým objemem emitovaných oxidů dusíku a oxidů síry o více než polovinu Unipetrol splní nové přísné limity platné od druhé poloviny roku 2020.

Unipetrol dlouhodobě snižuje provozní náročnost a vliv na životní prostředí své největší hnědouhelné teplárny T700 o elektrickém výkonu 106 MW v chemickém závodě v Litvínově. Ta je v provozu od roku 1962 a v devadesátých letech prošla nákladnou rekonstrukcí. Teplárna T700 je nástupcem původní teplárny označované jako T200, která byla zprovozněna již v roce 1942, kdy areál sloužil pro výrobu leteckých paliv. K postupnému utlumování provozu teplárny T200 docházelo od devadesátých let, kdy roli hlavního zdroje energie a páry pro chemický areál naplno převzala současná teplárna T700. Následná demolice teplárny T200 v roce 2016 byla největší demolicí ve střední Evropě za posledních třicet let.

Pro většinu odborné veřejnosti, pro kterou je odpadová legislativa "denním chlebem", nebývá jednoduché vyznat se v konkrétních ustanoveních právních předpisů a používat je uceleně. Mnohdy právě umění se zorientovat v legislativě a vnímat ji v souvislostech, vede k dosažení výsledku. Proto je v našem kurzu kladen důraz na předání podrobných informací, které pomohou účastníkům řešit i méně standardní situace, na jejichž řešení by bylo jinak nutné oslovit další odborníky.

Kurz si klade za cíl jít od základů problematiky legislativy odpadového hospodářství až po způsoby řešení složitějších situací a výkladů. V letošním roce bude kurz organizován více interaktivně. Účastníci si tak budou moci vyzkoušet způsob, jak dojít k řešení problémů, se kterými se setkávají ve své praxi. „Účast lektorů, kteří mají možnost být u procesu vzniku legislativy, zajišťuje, že informace získané na našem školení o odpadech jsou přesné a aktuální“. Shrnuje jednu z výhod kurzu člen organizačního týmu Ing. Kristýna Husáková. Zaměření kurzu je nadále komplexní od obecných principů odpadové legislativy, jako jsou povinnosti původců, odpadová evidence, až po nakládání se specifickými odpadovými toky, jako jsou vedlejší produkty živočišné výroby, kaly z čistíren odpadních vod, stavební a demoliční odpady nebo biologicky rozložitelné odpady ze stravoven. Podstatnýma často opomíjeným tématem jsou základy správního řádu a přestupky včetně sankcí, které jsou součástí legislativy odpadového hospodářství. Proto je s nimi v programu podrobně počítáno.

Kurz bude probíhat ve dvou dnech na půdě Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. „Myslíme si, že účastnící kurzu si odnesou skutečně ucelené a komplexní informace o legislativě odpadového hospodářství.“ Dodává na konec Kristýna Husáková.

Termíny konání 22. a 23. května 2019 nebo 19. a 20. října 2019 - více ZDE

Míra recyklace a využití recyklovaných materiálů v Evropské unii (EU) neustále roste, uvedl dnes Eurostat. Podle něj bylo v roce 2016 celkově EU recyklováno přibližně 55 % veškerého odpadu (ve srovnání s 53 % v roce 2010). Míra recyklace stavebního a demoličního odpadu dosáhla 89 % (2016), míra recyklace odpadu z obalů přesáhla 67 % (2016 oproti 64 % v roce 2010), zatímco míra plastových obalů přesáhla 42 % (2016, oproti 24 % v roce 2005). Míra recyklace komunálního odpadu činila 46 % (2017, v porovnání s 35 % v roce 2007) a odpad z elektrických a elektronických zařízení, jako jsou počítače, televizory, chladničky a mobilní telefony, které zahrnují cenné materiály v EU, dosáhla 41 % (2016, oproti 28% v roce 2010). Navzdory těmto vysokým mírám recyklace pocházelo v průměru z recyklovaných produktů a recyklovaných materiálů v průměru pouze 12 % materiálových zdrojů používaných v EU v roce 2016, což šetřilo těžbu primárních surovin.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) zveřejnil aktualizovaný harmonogram výzev pro rok 2019 a Střednědobý harmonogram výzev do roku 2019. Oba dokumenty jsou dostupné níže.

Dokument ke stažení:

• Harmonogram výzev na rok 2019 (stáhnout)

• Střednědobý harmonogram výzev do roku 2019 (stáhnout)

Evropská komise dnes zveřejnila zprávu shrnující postup v implementaci akčního plánu pro oběhové hospodářství, který byl zveřejněný v prosinci 2015. Komise uvádí, že všech 54 iniciativ uvedených v akčním plánu je přijatých nebo jejich implementace právě probíhá. Jedním z nejvýraznějších úspěchů akčního plánu je vydání strategie EU pro plasty, což je první celoevropská strategie zaměřená na konkrétní materiál z hlediska cirkulární ekonomiky. K rozvoji strategie by mělo přispět i téměř 10 mld. euro, které Komise vyčlenila na přechod na oběhové hospodářství.

Ministerstvo životního prostředí předkládá do připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se provádí zákon č. 45/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady o rtuti. Zákon již vstoupil v platnost a nabývá účinnosti dnem 1. března 2019. Dále je v předloženém návrhu vyhlášky adaptováno Nařízení Rady (EU) 2017/997 ze dne 8. června 2017, kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES, pokud jde o nebezpečnou vlastnost HP 14 „ekotoxický“ (dále jen „Nařízení o ekotoxicitě).

Pokud jde o změny ve vyhlášce č. 383/2001 Sb., tak stěžejní změnou této vyhlášky je vložení několika nových formulářů vycházejících z kritérií stanovených v Nařízení o rtuti.

Ve vyhlášce č. 294/2005 Sb. dochází jen k drobným terminologickým úpravám a k zavedení požadavků na trvalé uložení odpadní rtuti.

Vyhláška č. 94/2016 Sb. upravuje postup pro přiřazení nebezpečné vlastnosti odpadu HP 14 tak, aby korespondoval s Nařízením o ekotoxicitě.

Dokument ke stažení:

zd_KORNB9XGPNFV.docx

ma_KORNB9XGPNFV.docx

pz_KORNB9XGPNFV.docx

Generální ředitelství pro životní prostředí Evropské komise pořádá ve dnech 5-12. června 2019 podnikatelskou misi do Singapuru a Malajsie. Mise se zaměří především na oblast zpracování odpadu (plasty, mořské odpadky, odpad ve stavebnictví, e-odpad a odpady domácností), udržitelné finance, řešení problémů měst a vodohospodářství. Cílem mise je podpořit evropské podniky, zejména malé a střední, ve snaze najít partnery v těchto zemích a pomoci dostat se na místní trh. Mise začne 5. června v Singapuru a 7. června se přesune do Kuala Lumpur. Zájemci o účast se mohou hlásit do 30. dubna 2019 zde. Zvací dopis s podrobnějším popisem mise naleznete ZDE

Pracovní skupina Zálohujme.cz zveřejnila v lednu 2019 tři rozsáhlé studie, ze kterých vyplývá výhodnost zavedení zálohového systému v České republice. Okamžitě se rozhořela debata o tom, co by zavedení záloh znamenalo, a ve veřejné debatě zaznívají i mnohé mýty a nepravdy. Ty v našem seriálu uvedeme na pravou míru.

Mýtus č. 1: Zálohy na PET lahve prý nejsou potřeba, už teď Češi petky nosí do žlutých kontejnerů.

Realita: Podle odhadů ze zahraničí (např. Skotska či Norska) skončí ročně 5 % PET lahví uvedených na trh volně pohozených v přírodě. V případě ČR se tedy jedná o více než 100 milionů PET lahví každý rok. Zavedení vratné zálohy (zpracované studie počítají s třemi korunami) by množství pohozených lahví i plechovek dramaticky omezilo a přineslo tak nejen úlevu životnímu prostředí, ale i nákladům obcí na úklid.

Závěr: 300 milionů korun jen tak někdo do lesa nezahodí

Mýtus č. 2: Cíle Evropské unie na třídění a recyklace plastových obalů pro rok 2025 prý plníme už nyní.

Realita: Podle oficiálních údajů společnosti EKO-KOM vytřídí Češi ročně 69 % plastových obalů do žlutých kontejnerů. Reálně recyklovat se z nich však podaří zhruba polovina, zbytek končí na skládce nebo je energeticky využit. Recyklujeme tedy cca 34,5 % plastových obalů. Tato hodnota je značně vzdálena evropskému cíli recyklace 50 % do roku 2025.

Závěr: třídění NENÍ recyklace

Mýtus č. 3: Zavedení zálohového systému by údajně vyšlo stát na čtyři miliardy korun.

Realita: Navržený zálohový systém nepočítá s žádnou investicí z veřejných rozpočtů. Dle propočtů nezávislé agentury Eunomia vycházejí počáteční náklady systému na necelé 2,5 miliardy korun. Největší položku tvoří stroje na zpětný odběr lahví a plechovek, které by si pořídily větší prodejny. Prodejny by ovšem mohly v některých případech pouze upravit stávající stroje sloužící k výběru skleněných lahví. Obchodníci by si mohli stroje pořídit na nízkoúročený úvěr, který je splácený příjmem z manipulačních poplatků, anebo využít dohody o pronájmu uzavřené s dodavatelem strojů. Ta by výrazně snížila nutný vstupní kapitál. Další alternativou je cesta pronájmu přístrojů obchodníkům od provozovatele systému. Vše závisí na konečném nastavení systému.

Závěr: z našich daní na zálohový systém nepůjde ani koruna.

O zálohovém systému:

Tři rozsáhlé studie vypracované nezávislými experty analyzují možnosti zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovky v ČR. Studie počítá s výší zálohy 3 Kč. Po počáteční investici by byl systém plně finančně soběstačný. Vedl by též k zásadnímu omezení množství odhozených lahví v přírodě či okolo dopravních cest. Systém umožní České republice splnit cíle Evropské unie v oblasti třídění a recyklace. Všechny studie jsou k dispozici na: www.zalohujme.cz. Skupinu Zálohujme.cz založila společnost Karlovarské minerální vody, a.s. ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky a VŠCHT.

Zdroj: Karlovarské minerální vody, a.s.

Koncem února 2019 zveřejnila evropská komise pravidelné hodnocení pokroku členských států při plnění hospodářských a sociálních priorit. Kromě hodnocení členské země obsahuje zpráva i první návrhy pro čerpání ze strukturálních fondů v programovém období 2021-2027. Tyto návrhy korespondují s prioritami financování v České republice, které v rámci jednání 6. Kulatého stolu k budoucnosti politiky soudržnosti zveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj.

Mezi návrhy Evropské komise pro podporu v oblasti životního prostředí v programovém období 2021 – 2027 se objevují například:

• Podpora nízkouhlíkových technologií

• Snižování energetické náročnosti budov a provozů

• Zvyšování využití OZE

• Podpora náhrady kotlů na fosilní paliva za nízko emisní

• Zlepšování systémů zadržování vody a nakládání s vodou v krajině i ve městech

• Podpora přechodu na cirkulární ekonomiku

• Podpora prevence vzniku odpadů, opětovného použití a recyklace odpadů

• Sanace ekologických zátěží

• Podpora nízko emisní dopravy

I na základě návrhů Evropské komise bude nyní pokračovat příprava Dohody o partnerství a rovněž i příprava jednotlivých Operačních programů. Zda se návrhy Komise promítnout do těchto dokumentů a jakým způsobem bude podpora nastavena, ukáže čas. Probíhající práce jsou v souladu s harmonogramem příprav. V tuto chvíli se počítá s dokončením všech prací do konce roku 2020 a tedy spuštěním výzev pro nové programové období již v roce 2021.

Priority financování - ZDE

Autor: Martin Veverka, Ernst & Young, s.r.o.

Ministerstvo životního prostředí a Český statistický úřad v roce 2019 významně omezí administrativní zátěž obcí při vykazování údajů o odpadech. Obce v současnosti zasílají údaje jak ministerstvu, podle zákona o odpadech, tak i ČSÚ podle vyhlášky o programu statistických zjišťování. Uleví se tak 60 % z nich.

V návaznosti na analýzu dat o produkci a nakládání s odpady v obcích sbíraných Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a Českým statistickým úřadem (ČSÚ) bylo rozhodnuto, že ČSÚ bude přímo přebírat informace ohlášené obcemi na MŽP. „Shoda dat byla velmi vysoká, což umožňuje, aby ČSÚ v případě obcí započal s přebíráním dat ze systémů ministerstva a omezil tak primární sběr na úrovni obcí,“ říká ministerská náměstkyně pro řízení sekce technické ochrany životního prostředí Berenika Peštová.

Analýza prokázala, že data poskytovaná ministerstvem jsou využitelná jako opora pro statistiku komunálního odpadu. ČSÚ proto již v roce 2019 provede omezení svého statistického zjišťování u obcí tak, že sníží počet jednotek ve výběrovém souboru o více než 60 %. Předpokládaný počet obcí, které budou nadále zasílat data o odpadech ČSÚ, by měl klesnout ze zhruba 1400 pod 500. Tímto se uleví řadě subjektů veřejné správy. Možnosti dalšího snížení administrativní zátěže budou oba úřady nadále analyzovat. „Snahou Českého statistického úřadu je co možná nejvyšší využití již existujících administrativních dat, odstraňování duplicit a snižování zátěže našich respondentů. Musí se tak samozřejmě dít při současném zachování kvality a důvěryhodnosti našich výstupů,“ upozorňuje Jaroslav Sixta, místopředseda Českého statistického úřadu.

MŽP a ČSÚ v současné době intenzivně jednají také o dalších krocích, které by vedly k omezení administrativní zátěže u firem při zachování plnění všech povinností obou institucí vyplývajících z národní legislativy i mezinárodních závazků České republiky. Spolupracují např. na potřebných úpravách informačního systému ministerstva. Dílčí výsledky by měly být známé do konce roku 2019.

ECHA společně s průmyslem zmapovaly řadu chemických látek vyráběných ve vysokých objemech, které se používají jako aditiva do plastů. Získané informace použije ECHA k identifikaci látek prioritních pro další hodnocení (ECHA 21. 2. 2019).

Na internetových stránkách agentury ECHA najdete informace o více než 400 látkách používaných v EU jako aditiva do plastů. Látky jsou v seznamu rozděleny podle funkcí, pro které byly do plastů přidány a další údaje poskytli výrobci nebo dovozci látek v množství nad 100 tun ročně. Seznam zahrnuje látky používané jako antioxidanty, antistatika, zpomalovače hoření, nukleační činidla, změkčovadla, pigmenty, tepelné stabilizátory a stabilizátory UV záření. Jsou zde informace o typech polymerů, ve kterých jsou aditiva nejčastěji obsažena a předpokládaná koncentrační rozmezí v plastech.

Práce zahrnovala vývoj metodiky pro porovnávání možných aditiv uvolňovaných z plastových výrobků během jejich používání. Informace o možném nebezpečí, používání a uvolňování aditiv použije ECHA a Výbor členských států pro prioritizaci skupin látek k důkladnému posouzení podle nařízení REACH.

Projekt může pomoci průmyslu zjistit, které informace týkající se použití a expozice jsou důležité k určení bezpečného použití látek obsažených v předmětech. Tyto informace by měly být zahrnuty v registračních dokumentacích a sdělovány ve směru dodavatelského řetězce. Porovnávání uvolňování možných aditiv se stejnou funkcí může pomoci při nahrazování nebezpečných látek bezpečnějšími alternativami.

Projekt byl zahájen v roce 2016, uskutečnil se ve spolupráci s 21 průmyslovými odvětvími zahrnujícími výrobce aditiv i následné uživatele a přispěje k cílům Světového summitu o udržitelném rozvoji v roce 2020 a k EU strategii pro plasty v oběhovém hospodářství.

Další informace:

Iniciativa týkající se aditiv v plastech

Mapování a přehled používaných aditiv

Newsletter ECHA 1/2019

Zdroj: MPO