Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 140 tisíc korun společnosti BASF Stavební hmoty Česká republika s.r.o. Firma z Chrudimi vyrábí a dodává stavební hmoty na český trh. Nezajistila však správnou klasifikaci nebezpečných chemických směsí, které míchala. Správná klasifikace nebezpečných vlastností je přitom předpokladem, že se ke spotřebiteli dostane výrobek zabalený do bezpečných obalů a označený tak, aby se předešlo ohrožení lidí při zacházení s ním.

Firma se dopustila porušení chemické legislativy. „Například klasifikace lepicí a armovací stěrkové hmoty pro zateplovací systémy (PCI Multicret SUPER, balení o hmotnosti 25 kilo) neodpovídala skutečné nebezpečnosti směsi. Od června 2015 do května 2018 uvedla firma na český trh přes 260 tisíc kusů tohoto výrobku. Období trvání přestupku považujeme za velmi dlouhé a množství směsi za velmi vysoké. Správná klasifikace produktu byla základní povinností firmy.“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové. Široká veřejnost tak podle něj nebyla náležitě obeznámena se skutečnou nebezpečností výrobku. V případě průmyslového a profesionálního použití má pak podhodnocená klasifikace vliv na celou řadu povinností v oblasti bezpečnosti práce.

Inspektoři také zjistili, že označení dalších nebezpečných chemických směsí neodpovídalo chemické legislativě. Například u epoxidového lepidla (MasterBrace ADH 400, balení o hmotnosti 6,5 kila) chyběla informace pro bezpečné zacházení při jeho odstraňování.

Některé z kontrolovaných nebezpečných chemických směsí nebyly firmou při jejich prvním uvedení na trh ohlášeny do registru chemických látek a přípravků Ministerstva zdravotnictví. „Ten slouží jako databáze základních informací o vlastnostech nebezpečných chemických směsí, například při ošetřování úrazů, které jsou jimi způsobeny. Třeba u jednoho výrobku neexistovala v této databází žádná informace více než čtyři roky,“ řekl Trávníček.

Společnost BASF Stavební hmoty Česká republika dlouhodobě působí v oblasti výroby chemických přípravků určených pro stavební průmysl, proto by podle ČIŽP měla znát a dodržovat právní předpisy v daném oboru. „Výrobky, u nichž byly zjištěné nedostatky, byly zdraví škodlivé, žíravé a toxické pro některé orgány,“ doplnil Trávníček.

Inspektoři při stanovování výše pokuty zohlednili, že firma bezodkladně po kontrole doplnila klasifikaci směsi o chybějící nebezpečnost, oznámila změny Ministerstvu zdravotnictví a provedla revizi označování směsí i organizační systémové změny.

Pražský magistrát uvažuje o přípravě vyhlášky, která by omezovala topení tuhými palivy. Jak vyplývá z dokumentu, který dnes obdrželi pražští radní, spalování tuhých paliv v domácnostech vede k překračování limitů škodlivých látek. Lidé podle úředníků magistrátu nejeví velký zájem o výměnu kotlů, ačkoli na to mohou získat dotaci. Vyhláška by mohla omezit kotle s nejhoršími parametry. Mohla by se vztahovat i na krby či kamna buď celoročně, nebo v době vyhlášení smogové situace.

Podle materiálu, který zpracovalo magistrátní oddělení ochrany ovzduší, se při vytápění domácností nedaří snižovat emise. "Důvodem je malý zájem veřejnosti o výměnu nevyhovující kotelní techniky v domácnostech," píše se v dokumentu. Lidé mohou na výměnu kotlů čerpat tzv. kotlíkové dotace, které z evropských peněz rozdělují všechny kraje.

Právě domácnosti jsou podle magistrátu zdrojem drtivé většiny karcinogenní látky zvané benzo(a)pyren, jejíž koncentrace v ovzduší metropole dlouhodobě překračuje limity. Škodlivá látka vzniká spalováním pevných paliv, zejména uhlí, v kotlích staršího typu. Dále pak také spalováním dřeva v krbech a krbových kamnech, které jsou mezi lidmi čím dál populárnější.

V úvahu proto podle magistrátních úředníků připadá i regulace, která by mohla výrazně zlepšit ovzduší v metropoli. Od září 2022 bude zákonem o ochraně ovzduší zakázáno topit kotli spadajícími do nejnižších dvou z pěti emisních tříd. Město nicméně může k podobnému zákazu přistoupit i před tímto termínem, stejně jako může omezit další zdroje tepla v domácnostech s vysokou zátěží pro životní prostředí. Parametry vyhlášky by záležely na dalším projednání. Omezení by mohlo platit celoročně či pouze v případě, že Český hydrometeorologický ústav vyhlásí na území města smogovou situaci.

Praha je po Ostravě druhým nejvíce znečištěným městem. Zatímco v Ostravě je smog dán především výrobou, v metropoli drtivou většinu zplodin produkuje doprava.

Coreper potvrdil předběžnou dohodu o nových opatřeních pro řešení problematiky plastů, Plán Komise na vytvoření udržitelné Evropy do roku 2030 zveřejněn. Rada schválila dohodu s EP o pravidlech trhu s elektřinou, ČR žalována kvůli energetickým štítkům budov.

Coreper potvrdil předběžnou dohodu o nových opatřeních pro řešení problematiky plastů.  Členské státy potvrdily zavedení přísnějších pravidel pro užívání určitých plastových výrobků na jedno použití.    Směrnice bude moci být předložena EP ke schválení.

Coreper 18. 1. 2019 potvrdil předběžnou dohodu z prosince 2019 týkající se zákazu plastů na jedno použití. Dohoda vychází z návrhu předloženého Komisí v květnu 2018. Komise se zaměřila na 10 plastových produktů, které se nejčastěji nacházejí na plážích, a na opuštěná lovná zařízení. Nová pravidla by měla přispět k úsilí o přeměnu EU na „udržitelnější, oběhové hospodářství, kde jsou zdroje využívány udržitelnějším způsobem“, jak bylo vyjádřeno v akčním plánu pro oběhové hospodářství přijatém v prosinci 2015. Rada i EP schválily svá stanoviska v říjnu 2018. Nyní bude směrnice předložena EP k formálnímu schválení a poté opět Radě ke konečnému přijetí.

Plán Komise na vytvoření udržitelné Evropy do roku 2030 zveřejněn

EU se snaží být průkopníkem v otázce udržitelnosti.  Dokument předkládá 3 scénáře, které mají podnítit diskusi o tom, jak cíle udržitelného rozvoje v rámci EU plnit. Pozornost je věnována přechodu k oběhovému hospodářství, odstranění nerovnováhy v potravinovém systému a zajištění energetických zdrojů, bydlení a mobility do budoucna.

Komise 30. 1. 2019 zveřejnila diskuzní dokument, který by měl nastiňovat možná řešení, jak dosáhnout udržitelné Evropy do roku 2030.  Zveřejněný dokument navazuje na Junckerův projev o stavu Unie v roce 2017 a zdůrazňuje závazek EU splnit cíle udržitelného rozvoje OSN a závazky Pařížské dohody o změně klimatu. Komise v dokumentu zdůrazňuje nutnost přechodu od lineárního k oběhovému hospodářství, odstranění nerovnováhy v potravinovém systému a zajištění energetických zdrojů, bydlení a mobility i do budoucnosti. Rovněž je podle ní v rámci udržitelného rozvoje nutné podporovat vzdělávání, vědu, technologie, výzkum, inovace, digitalizaci, finance, cenovou politiku, daně, hospodářskou soutěž, odpovědné obchodní chování, sociální odpovědnost podniků, nové obchodní modely, otevřený obchod založený na pravidlech a na řízení a soudržnost politik na všech úrovních. Neméně důležité je dle Komise podporovat udržitelný rozvoj po celém světě, aby se předešlo přijímání protichůdných opatření. Dokument konkrétně nabízí k diskuzi 3 možné scénáře, jak cíle udržitelného rozvoje v rámci EU plnit: (1) počítá s vytvořením zastřešující celoevropské strategie, která by sloužila EU a členským státům jako návod, jak svojí činností přispívat k naplnění cílů udržitelného rozvoje; (2) předpokládá začlenění těchto cílů do všech příslušných unijních politických opatření, aniž by byla prosazována na úrovni členských států; (3) podporuje provádění vnější činnosti, kdy celounijní ambice v oblasti udržitelnosti mají mít širší dopad navenek.

Rada schválila dohodu s EP o pravidlech trhu s elektřinou

Reforma trhu s elektřinou se blíží k finálnímu přijetí. Členské státy potvrdily kompromis o kapacitních mechanismech omezujících uhelné elektrárny.

Coreper 18. 1. 2019 potvrdil dohodu uzavřenou v prosinci 2018 se zástupci EP o nové podobě pravidel trhu s elektřinou (více v příspěvku „Jednání o zimním energetickém balíku byla dokončena“, Energie v prosinci 2018). Výsledkem dohody nad podobou nařízení a směrnice jsou větší práva spotřebitelů jakožto aktivních účastníků trhu, ustanovení o stanovování cen a vlastnictví zařízení pro skladování energie. K nejspornějším bodům patřilo nastavení kapacitních mechanismů pro vyrovnání volatility způsobené obnovitelnými zdroji energie, protože se diskutovalo o výši limitů emisí elektráren, které ovlivňují logicky zejména uhelné elektrárny. Ty nakonec mají vyjednánu výjimku, pokud uzavřou (včetně těch českých) během krátké doby (do konce roku 2019) požadované kontrakty na kapacitní mechanismy. Plénum EP se bude formálním schválením aktů zabývat v březnu 2019.

Zdroj: Euroskop     

Úspora primárních zdrojů, důsledná recyklace odpadu a jeho opětovné využití, důraz na kvalitu servisu a prodloužení životnosti opravami. Oběhové hospodářství je do budoucna ekonomickou i ekologickou nezbytností a už dnes patří k prioritám udržitelného rozvoje Evropské unie. Českému průmyslu tento princip a s ním spojené obchodní příležitosti představí veletrh ENVITECH 2019.

Od 7. do 11. října se v Brně koná již 61. mezinárodní strojírenský veletrh a spolu s ním také třetí ročník mezinárodního veletrh technologií pro ochranu životního prostředí ENVITECH. Jeho novinkou a hlavním tématem bude cirkulární ekonomika neboli oběhové hospodářství – trend, který je základním principem udržitelného průmyslu a otevírá firmám nové příležitosti. Evropská komise odhaduje, že do roku 2030 vzniknou v EU díky oběhovému hospodářství dva miliony nových pracovních míst. Přijetí principů cirkulární ekonomiky má do roku 2030  vygenerovat v Evropě roční úspory v hodnotě 1,8 bilionu eur a výnosy ve výši 600 miliard eur. Firmy, které tímto způsobem začnou uvažovat ještě dříve, než to nařídí legislativa, získají před ostatními náskok.

Místo lineárního růstu hospodárnost

Přechod od lineární ekonomiky na cirkulární je podle odborníků  nezbytný, protože jde o jediný způsob řešení enormního nárůstu spotřeby. Už v roce 2009 světová poptávka po komoditách dosáhla 1,5 násobku množství, které je planeta schopna zajistit a obnovit udržitelným tempem. Konkrétně Evropa dnes dováží osmkrát více primárních surovin, než kolik jich vyváží, což při zvyšování globální nestability ohrožuje její soběstačnost a bezpečnost. Je jisté, že přírodních zdrojů bude dále ubývat, jejich cena poroste a navíc zřejmě bude jejich použití zatíženo vyšší daní. Proto je pro firmy výhodné připravit se na tuto situaci už v předstihu, vnímat odpady jako zdroje a zavádět úsporné technologie včetně využití druhotných surovin.

Nové technologie i odborné poradenství

Jak začít odpovědně nakládat se zdroji, chce ukázat právě veletrh ENVITECH. Obor oběhové hospodářství představí nové technologie pro třídění, recyklaci a nové využití odpadových materiálů. K aktuálním tématům zde patří také recirkulace a recyklace vod, energeticky soběstačné systémy pro domácnosti nebo systémy pro repasování a opravy. V cirkulární ekonomice totiž nejde jen o odpadové hospodářství, nýbrž o komplexní ekonomický a obchodní model, který se vrací k tradiční šetrnosti a hospodárnosti. Masovou výrobu levného zboží s krátkou životností má nahradit důraz na kvalitní a trvanlivé výrobky a konec umělého zkracování jejich životnost. Ekodesign výrobků počítá s jejich opravami, trendem je také pronájem nebo sdílení zboží místo jeho nákupu.

Pro úspěšný přechod na ekologičtější ekonomiku musí firmy optimalizovat výrobní procesy a investovat do nich. Mohou přitom využít veřejnou podporu, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR má programy zaměřené na podporu inovativních technologií pro získávání, zpracování a využívání druhotných surovin. Také o tom bude podrobně informovat veletrh ENVITECH a jeho doprovodný program, na jehož přípravě se podílí mj. Institut cirkulární ekonomiky a  Česká asociace oběhového hospodářství.

Obsahem lednového čísla, první částky je například Metodický výklad odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP vybraných bodů přílohy č. 1 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivu na životní prostředí), Metodické doporučení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP pro posuzování vlivů obecných koncepcí na životní prostředí či Seznam platných právních předpisů v gesci MŽP ve znění všech novel.

Dokument ke stažení:

• Věstník

• Příloha č. 1: Metodický výklad vybraných bodů přílohy č. 1 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí a souvisejících ustanovení

• Příloha č. 2: Metodické doporučení pro posuzování vlivů obecných koncepcí na životní prostředí

Sociální demokraté by chtěli zahájit diskusi o ústavní ochraně vody. Návrh hodlá vypracovat ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) a inspirovat se chce třeba na Slovensku. Tam úprava například znamená, že se nebalená voda nesmí vyvážet. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by byl pro, experti z Legislativní rady vlády však prý tvrdí, že vodu stačí „chránit“ obyčejným zákonem. Více ZDE

Zdroj: www.novinky.cz

Opatovická elektrárna oprašuje projekt výstavby spalovny komunálního odpadu. Teplem by měla v budoucnu zásobovat jak hradeckou, tak pardubickou aglomeraci. Podle primátorů obou krajských měst má vize elektrárny své opodstatnění. A to nejen z ekologického, ale i z logistického pohledu. Více ZDE

V roce 2017 se v EU zase o kousek vzdálila od svého cíle pro rok 2020, když primární spotřeba energie dosáhla 1561 milionů tun ropného ekvivalentu a konečná spotřeba 1222 milionů tun ropného ekvivalentu. To je zhruba o 1 % více, než v předchozím roce, navíc je to nárůst spotřeby energie ve třetím roce za sebou. Podle cílů směrnice o energetické účinnosti by přitom měla primární spotřeba energie dosáhnout v roce 2020 maximálně 1483 milionů tun ropného ekvivalentu a konečná spotřeba 1086 milionů tun ropného ekvivalentu.

Rozsudkem Tribunálu Soudního dvora EU ze dne 8. 11. 2018 bylo zrušeno nařízení Komise v přenesené pravomoci č. 665/2013 ze dne 3. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích vysavačů.

Soudní dvůr EU rozsudek vynesl v řízení mezi firmou Dyson a Evropskou komisí. Možnost odvolání proti rozsudku vypršela dne 18. 1. 2019. Evropská komise se v této lhůtě neodvolala, tudíž rozsudek začal platit.

Důvod zrušení nařízení

Důvodem zrušení nařízení je podle Soudního dvora EU skutečnost, že metody měření energetické účinnosti vysavačů, na základě kterých jsou vysavače zařazovány do energetických tříd, neodpovídají skutečným podmínkám používání vysavačů. Měření energetické účinnosti je dle nařízení 665/2013 prováděno s prázdnou schránkou na prach. Podle Soudního dvora EU však musí být při měření schránka na prach u vysavače do určité míry naplněna, což bude více odpovídat skutečným podmínkám používání vysavače.

Důsledky zrušení nařízení

Nařízení 665/2013 ke štítkování vysavačů bylo k 18. 1. 2019 zrušeno, tudíž neexistuje. Neexistuje tedy ani povinnost dodávat k vysavači štítek a informační list a štítek u vysavače v místě prodeje vystavovat. Zároveň je však třeba upozornit na ustanovení rámcového nařízení 2017/1369, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky. Podle nařízení 2017/1369, čl. 6, písm. d, „dodavatelé a obchodníci u výrobků, na něž se akty v přenesené pravomoci nevztahují, neposkytují ani nevystavují štítky, které napodobují štítky stanovené tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci“. Toto ustanovení znamená, že na vysavače se nyní akty v přenesené pravomoci nevztahují (vzhledem k tomu, že nařízení 665/2013 bylo zrušeno) a tudíž se nesmí k vysavačům poskytovat nebo vystavovat štítek. Toto ustanovení platí okamžitě, žádné přechodné období nebylo rozsudkem Soudního dvora EU zavedeno.

Doporučení pro dodavatele a obchodníky

Dodavatelé by měli přestat k vysavačům dodávat energetický štítek, tj. nadále nepřikládat tištěný štítek k vysavači ani netisknout štítek na krabici vysavače. Obchodníci by měli přestat opatřovat vysavače v místě prodeje energetickým štítkem. Dodavatelé ani obchodníci by neměli energetický štítek uvádět ve vizuálních reklamách či propagačních technických materiálech vztahujících se k vysavačům. Údaje týkající se vysavačů by neměly být zadávány do databáze výrobků (databáze nebude umožňovat zadat údaje k vysavačům). Pokud už jsou nějaká data v databázi uložena, budou tato data z databáze odstraněna.

Kontrola dodržování povinností

Kontrolu dodržování povinností, které se týkají štítkování výrobků, má na starosti Státní energetická inspekce (SEI). SEI připravuje k situaci po zrušení nařízení 665/2013 stanovisko.

Doporučení ze strany Evropské komise

Komise neplánuje zveřejnit žádné pokyny či doporučení, jak by měli dodavatelé a obchodníci v současné situaci postupovat. Komise počítá pouze se zveřejněním oznámení (notice) v Úředním věstníku EU, které bude čistě informativního charakteru.

Příprava nového nařízení

Evropská komise připravuje nové nařízení, na základě kterého by měla být povinnost energetického štítkování vysavačů obnovena. Jak dlouho bude příprava nového nařízení trvat, bude záležet především na tom, jak rychle se podaří nalézt vhodnou metodu měření energetické účinnosti. Vhodná metoda měření musí být založena na spolehlivých, přesných a opakovatelných postupech měření a musí zohledňovat skutečné podmínky používání vysavačů. Zásadní bude nalezení metody měření energetické účinnosti při zpola zaplněné schránce na prach, přičemž tato metoda musí být plně opakovatelná.

Právě vyhlašuje 8 nových dotačních výzev z Operačního programu Životní prostředí s celkovou alokací přes 3 miliardy korun, které pomohou zejména městům, obcím, různým veřejným subjektům, ale i výrobním podnikům. Miliardy z evropských fondů míří na efektivnější hospodaření se srážkovou vodou, na snížení emisí z průmyslové výroby v uhelných regionech, rekultivaci starých skládek i posílení péče o přírodu.

Dotace na hospodaření s dešťovkou i proti povodním (výzva č. 119)

Tak zvanou „Velkou Dešťovku“, tedy finanční podporu na efektivní hospodaření s dešťovou vodou v obcích a městech, zařazuje rezort mezi podporovaná opatření již poněkolikáté. „V loňském roce se u nás vlivem vysokých teplot a velmi podprůměrného množství srážek projevily důsledky klimatické změny naplno. Řešit problematiku sucha je proto třeba komplexně a bezodkladně, a jsem rád, že si to řada obcí již uvědomila. Od roku 2015 se nám sešlo v oblasti povodňové ochrany a hospodaření se srážkovou vodou přes dvě stě projektů, z nichž jsme téměř polovinu podpořili bezmála miliardou korun. A další miliardu máme připravenou pro letošek. Konec tohoto programového období operačních programů se pomalu blíží, a proto není důvod s podáním žádostí váhat,“ apeluje ministr životního prostředí Richard Brabec na starosty obcí, měst či zřizovatele škol, nemocnic, úřadů a dalších subjektů veřejného sektoru, pro něž je tato dotační výzva určena především.   

Přihlašovat lze projekty zaměřené na budování akumulačních nádrží na dešťovou vodu, podzemních či povrchových vsakovacích zařízení nebo retenčních nádrží. Podpora se dále vztahuje na budování zelených střech u veřejných objektů, výměnu nepropustných povrchů za vodou propustné plochy, revitalizaci koryt vodních toků a výstavbu či rekonstrukci vodních děl povodňové ochrany (bezpečnostních přelivů hrází, suchých a polosuchých poldrů).

Výše finanční podpory přitom není vůbec zanedbatelná. „Dotační příspěvek pomůže v závislosti na podpořené aktivitě uhradit až 85 procent z celkových způsobilých výdajů na jeden projekt,“ doplňuje ministra Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, a dodává: „Po zkušenostech poskytneme zájemcům opět delší čas na přípravu projektů, od vyhlášení výzvy mají na podání žádosti téměř rok.“

Mezi stovkou úspěšných žadatelů byla i obec Moravský Písek. Při rekonstrukci náměstí mysleli na dešťovou vodu, která nyní nekončí v kanalizaci, ale přes zasakovací systém se dostává do půdy, čímž zvyšuje nízkou hladinu spodní vody. „Máme oddílné kanalizace, dešťová voda teče mimo obec. Musíme hledat možnosti k zadržení vody,“ líčí Hana Habartová, starostka Moravského Písku, který z Operačního programu Životní prostředí obdržel dotaci přes 1 milion korun.

Žádosti o dotaci z výzvy číslo 119 OPŽP mohou zájemci podávat u Státního fondu životního prostředí ČR od 4. února 2019 až do 13. ledna 2020.

Miliarda míří do uhelných regionů – proti emisím z výroby (výzva č. 136)

Další výzva směřuje na zlepšení stavu ovzduší. Tentokrát cílí na velké producenty škodlivin do ovzduší v nejvíce postižených tzv. uhelných regionech. Finanční pomoc nabízí na náhradu či rekonstrukci stacionárních zdrojů znečištění a pořízení nových ekologičtějších technologií za účelem snížení emisí nebezpečných látek, zejména pevných částic, oxidů síry či oxidů dusíku. „Tato dotační výzva je jedním z kroků k naplnění vládního programu RESTART na pomoc Ústeckému, Karlovarskému a Moravskoslezskému kraji. Situace v těchto krajích je znepokojující, a to především v pohraničních oblastech. Evropská komise nám proto umožnila převést nevyužité prostředky z Operačního programu Podnikání a inovace na protismogová opatření mířící na ekologizaci výrobních technologií, takže můžeme do nápravy ovzduší v těchto regionech investovat celou miliardu korun,“ informuje ministr Richard Brabec.

O evropské peníze se mohou kromě výrobních průmyslových či zemědělských podniků hlásit také obce, například na rekonstrukce soustav zásobování teplem. Dotace pomůže vlastníkům a provozovatelům zdrojů znečištění v uhelných regionech uhradit podle typu opatření až 85 % z celkových způsobilých výdajů na jeden projekt.

Výzva je primárně určena pro projekty ze zásobníku z již proběhlé 89. výzvy OPŽP, jejichž realizace se předpokládala právě v uhelných regionech. O podporu ale mohou zároveň požádat i noví relevantní zájemci z dotčených krajů. „Jedná se o kolovou, soutěžní výzvu, to znamená, že o přidělení dotace bude rozhodovat počet bodů dosažený v hodnocení podle daných technicko-ekologických kritérií. A protože očekáváme, že zájem o dotace bude mimořádný, otevřeme také zároveň tzv. projektový zásobník, do něhož se dostanou kvalitní projekty, na které nezbyde dostatek prostředků. Pokud se po schválení žádostí uvolní finanční prostředky, například vlivem podsoutěžení plánovaných částek, použijeme právě tyto finance na podporu dalších projektů ze zásobníku," upřesňuje ředitel Valdman.

Žádosti ve výzvě číslo 136 je možné podávat do 29. března 2019.

Zaměřeno na ochranu a péči o přírodu

Zbylou část z více než třímiliardového balíku peněz vyčlenilo ministerstvo na podporu péče o přírodu a chráněné oblasti.  Všem obcím, městům či krajům, kde chtějí očistit chráněná území ve svých katastrech od starých skládek odpadů, nabízí až 85procentní dotaci v rámci výzvy č. 118. Starou skládkou se v tomto případě rozumí místo, kam byl odpad ukládán před rokem 1991. Žádosti bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 1. března do 1. července 2019.

Balíček dalších 5 dotačních výzev nabídne finance na rozmanitou škálu projektů. Podpora se týká například péče o vzácné druhy a stanoviště, posílení přirozených funkcí krajiny a zlepšení kvality prostředí v sídlech. Zaměřuje se na výsadbu lesních i nelesních dřevin, tvorbu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, revitalizaci vodních toků a jejich niv, řešení eroze nebo obnovu či zakládání sídelní zeleně.

Novinky v právě vyhlašovaných výzvách v oblasti ochrany přírody vypočítává ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) František Pelc: „Zásadní změnou v této prioritní ose je rozšíření podpory v oblasti zeleň v sídlech – i na obce pod 500 obyvatel.  V oblasti podpory krajinných prvků byla zrušena povinnost zpracovávat komplexní studii pro protierozní opatření a nahrazena stručnějšími údaji v dokumentaci.“

Výzvy jsou otevřené všem subjektům bez omezení, a to do 31. října 2019. Výjimku tvoří pouze výzva č. 120, která je vyhrazena pro resortní organizace MŽP na péči o národně významná chráněná území a příjem žádostí bude probíhat až do 13. ledna 2020.

Žádosti o dotaci mohou zájemci podávat u Státního fondu životního prostředí ČR (výzvy č. 118, 119, 120 a 136) a Agentury ochrany přírody a krajiny (výzvy č. 129, 130, 131, 132) Odkazy na dokumenty k výzvám najdete na www.opzp.cz/vyzvy

Přestože je Česko aktuálně zasypáno bohatou sněhovou pokrývkou, která postupně doplňuje nejenom naše přehrady, ale i stavy podzemních vod, 21% území ČR je stále postiženo půdním suchem a 50% mělkých vrtů stále vykazuje stav silného až mimořádného sucha. Jedná se zejména o vrty na Moravě, s výjimkou horských oblastí, a v Polabí. Zatím není jasné, zda nás i v roce 2019 nečeká další ze suchých roků, které zažíváme v posledních letech. Prvním vodítkem a startovací pozicí pro odhad možného vzniku sucha bude konec zimy a tání sněhu. To se v půdě a podzemních vodách doplňují zásoby vody. Vedle toho je pro boj se suchem klíčová i adaptace na sucho a připravenost státu na krizové situace. Ministr životního prostředí Richard Brabec proto svolal na druhé jednání odborníky z Národní koalice pro boj se suchem, aby společně zhodnotili kroky státu, které nás na sucho, jako jeden z projevů klimatické změny, postupně přizpůsobují.

„O tom, zda sucho vznikne a jak velké případně bude, v našich podmínkách rozhoduje průběh srážek a teploty vzduchu během vegetační sezóny. Na konci března budeme mít zhruba představu, kolik vody máme pro vstup do sezóny k dispozici. Stav vody ovlivní i střídání vyšších a nižších teplot, protože sníh pak odtává postupně a voda má možnost se více vsakovat,“ popisuje na úvod ministr životního prostředí Richard Brabec. 

S odborníky a zástupci veřejné správy dnes na Úřadu vlády o připravenosti státu na sucho jednal předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem a ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem. Za vědeckou sféru se jednání účastnili profesoři Trnka (Czechglobe) a Sklenička (Česká zemědělská univerzita). Dále zástupci Asociace krajů ČR, Svazu měst a obcí ČR, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, Agrární komory, podniků povodí, Svazu průmyslu, Státního fondu životního prostředí ČR, České geologické služby, Výzkumného ústavu vodohospodářského či Českého hydrometeorologického ústavu. Společně hodnotili realizované kroky v oblasti boje se suchem za posledního půl roku. Diskuze se dnes týkala především zásobování obyvatelstva pitnou vodou, zadržování vody v krajině, nakládání s vodou ve městech i obcích a související legislativy.

„Boj se suchem je pro naši vládu jednou z klíčových priorit. Byť počasí neovlivníme a neporučíme mu, musíme zajistit nejenom dostatek pitné vody pro naše občany, ale i dost vody pro zemědělství, přírody i průmysl. Pro to je klíčová spolupráce Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, která běží velmi dobře. Naše vláda se suchem zabývá pravidelně a opakovaně, pan ministr Brabec založil Národní koalici pro boj se suchem, kde koordinujeme kroky státní správy a samosprávy spolu s odborníky. Musím také zdůraznit, že pro připravenost státu na sucho, jsou v této fázi, ve které se nacházíme, tedy opakované suché roky, klíčové rychlé projekty, které přináší okamžitý efekt. Současně je potřeba změnit legislativu, ať už vodní zákon, nebo části stavebního zákona, na kterém spolupracují všechny rezorty,“ komentuje dnešní jednání předseda vlády Andrej Babiš.           

Právě rychlost realizace opatření je pro boj se suchem naprosto klíčová. Té jdou naproti dotační programy Ministerstva životního prostředí. Díky nim má za posledních pár let už stovky tisíc lidí nově přístup k pitné vodě, v Česku vznikají tisíce tůní, mokřadů a drobných vodních nádrží, které pomáhají zadržet vodu v krajině a několik tisíc lidí také nově hospodaří se srážkovou vodou a šetří tak zdroje pitné vody. „Rychlost realizace a tím pádem i okamžité efekty jsou největší devizou programů Ministerstva životního prostředí v boji se suchem. Nové zdroje pitné vody můžete mít do půl roku od schválení dotace. Potřebujeme určitě i realizovat technická opatření v podobě vodárenských nádrží i měnit legislativu. Ministerstvo životního prostředí od roku 2014 investovalo do boje se suchem téměř 10 miliard korun a to jak z národních, tak z evropských zdrojů na skoro 12 tisíc projektů,“ upozorňuje ministr životního prostředí Brabec.         

Ministr zemědělství Miroslav Toman k boji svého rezortu se suchem pak dnes uvedl: „Prioritou mojí a Ministerstva zemědělství je dlouhodobé řešení sucha a nedostatku vody obecně, a to v nastavení systému optimálního hospodaření v naší krajině prostřednictvím motivačních i povinných opatření v zemědělství, lesním a vodním hospodářství tak, aby celková bilance vody zůstala ve prospěch naší společnosti s eliminací rizik jejího extrémního nadbytku, či nedostatku. Od roku 2015 jsme proto na opatření s tím spojená vynaložili 29 miliard korun. Z národního rozpočtu to bylo 7,4 miliardy korun a z peněz Evropské unie 21,6 miliardy korun. Financujeme tak například program pro obce na obnovu a výstavbu rybníků, významně podporujeme rozšíření infrastruktury vodovodů a kanalizací. Také obnovujeme a modernizujeme zemědělské závlahy, které do roku 2022 plánujeme podpořit více než jednou miliardou korun. Zpřísňujeme také pravidla pro hospodaření tak, aby půda zadržovala co nejvíce vody.“

Konkrétní projekty, do kterých investuje MŽP, dále vyjmenovává ministr Brabec. "Obce a města se mohou díky našim dotacím dopředu připravit na ohrožení suchem a to vybudováním nových zdrojů pitné vody nebo posílením těch současných. Mezi více než 345 obcí jsme již rozdělili téměř 350 milionů korun a 143 tisíc lidí je dnes již napojeno na nové nebo posílené zdroje pitné vody. Program nadále pokračuje a je v něm k dispozici ještě více než 550 milionů korun, ze kterých můžeme posílit vodní zdroje pro dalších až 250 tisíc lidí. V případech, kdy v místě není dostatek podzemních vod, jsme pro obce zavedli i novinku v podobě až 3 milionového příspěvku na výstavbu či rekonstrukci přivaděčů pitné vody," přibližuje dotační možnosti ministr životního prostředí Richard Brabec. 

Na boj se suchem cílí také program Dešťovka pro domácnosti. Z něj MŽP podporuje zakoupení a instalaci nádrží na shromažďování dešťové vody, určené k zalévání nebo splachování, systémy na přečištění vody z domácnosti a její další využívání, aby se nepoužívala voda pitná. „Zatím jsme schválili přes 3700 projektů za téměř 170 milionů korun,“ uvedl dnes ministr Brabec. 

O Dešťovku si mohou ale žádat i obce, školy, nemocnice nebo úřady, které mohou získat dotaci na využití srážkové vody, konkrétně např. na nádrže na zachytávání dešťové vody a její opětovné využití, výstavbu zelených střech a výstavbu či opravu nádrží na zachytávání srážkové vody, na výměnu nepropustných povrchů za propustné nebo odvodňování parkovišť do zasakovacích pásů. Obce si zatím požádali na své projekty o více než 60 milionů korun, od pondělí 4. února je ale k dispozici na tyto projekty další miliarda korun poskytovaná z evropských fondů.

„Na přírodě blízké projekty zaměřené na zadržování vody v krajině a zlepšování bilance podzemních vod máme v našich programech do roku 2020 ještě 4 miliardy korun z evropských fondů. Přes 7 miliard jsme již investovali do vybudování tůní, mokřadů, nové zeleně, rozlivů řek, úpravy toků a dalších více než 6 tisíc projektů,“ vypočítává Brabec.

Nezbytnou součástí boje se suchem je i jeho monitoring a predikce. Díky novému systému HAMR (hydrologie, agronomie, meteorologie a retence), který rezort MŽP spustil v prosinci loňského roku, bude možné už v letošním roce pružněji reagovat na sucho. HAMR je online předpovědní systém pro zvládání sucha, který v pilotní fázi zajišťuje informování široké veřejnosti o stavu sucha.  Díky němu se veřejnost dozví, kde je na území České republiky sucho a jak je závažné. Každý si tak může udělat představu o tom, jaká je právě situace, jestli se v nejbližších dnech změní a připravit se na to s předstihem – šetřit s pitnou vodou, zadržet srážkovou vodu apod. Druhou část spustí MŽP v průběhu léta 2019, tato fáze bude odpovídat požadavkům úprav vodního zákona, který je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení. Systém tak bude sloužit i jako podklad pro rozhodování tzv. komise pro sucho. Ta bude fungovat během vyhlášeného stavu nedostatku vody na území kraje (příp. i obce s rozšířenou působností) a v její kompetenci bude i regulace odběrů pitné vody. Díky systému HAMR na jednom místě jednoduše zjistíme údaje o aktuálním stavu řek, půd i hladin podzemních vod či informace o možném vznikajícím nedostatku vody v dané oblasti. HAMR tak komisi umožní porovnání, zda je množství zdrojů v lokalitě dostatečné pro požadovanou potřebu nebo zda je potřeba odběry regulovat. Více informací zde: https://www.mzp.cz/cz/news_181213_hamr

Koalice dnes projednala také realizaci dalších kroků jak v gesci MŽP, tak Ministerstva zemědělství.

V gesci MŽP mezi ně patří:

Novela vodního zákona zaměřená na řešení problematiky sucha

• Návrh novely zákona je doplněn o novou hlavu X Zvládání sucha a nedostatku vody. Navrhuje se vytvoření komisí v jednotlivých krajích, případně i obcích s rozšířenou působností, které na základě nově pořízených plánů pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody budou moci vyhlašovat „stav nedostatku vody“ a ukládat další operativní opatření ke zmírnění možných dopadů. Do vlády by měl být návrh předložen do konce června letošního roku.

• MŽP navrhuje do zákona další vhodná opatření (posílení kompetencí vodoprávních úřadů, zlepšení evidence odběrů vod, prioritizace jednotlivých způsobů likvidace odpadních vod z budov, větší podpora zasakování v rámci územního plánování apod.).

Projekty umělé infiltrace podzemních vod

• MŽP ve spolupráci s VÚV TGM doposud realizovalo projekt zaměřený na ověření různých technologií umělé infiltrace v podmínkách ČR. V rámci projektu bylo vytipováno 7 pilotních lokalit. Realizace prvních dvou projektů je plánována na rok 2019. Jedná se o výstavbu podzemní těsnící bariéry na lokalitě Meziboří a ověření břehové infiltrace výstavbou meandru Jordán u Týniště nad Orlicí.

• Aktuálně je připravováno pokračování projektu v letech 2019-2021 zaměřené na využívání řízené dotace pro cílené zvyšování zásob podzemních vod. V rámci projektu budou pro celé území ČR vybrána vhodná území pro různé technologie řízené infiltrace do podzemních vod.

Nový výzkumný program MŽP – Prostředí pro život

• Sedmiletý program účelové (projektové) podpory výzkumu, vývoje a inovací bude administrován Technologickou agenturou ČR a MŽP bude gestorem obsahu. Program má celkem šest tematických priorit, z nichž na výzkum spojený se suchem a problematikou klimatické změny bude vyhrazeno 50 % ze všech prostředků, tedy nejméně 1,9 mld. Kč ze státního rozpočtu.

• První veřejné soutěže by měly být vyhlášeny do poloviny roku 2019.

• Pokračování projektu ČGS rebilance zásob podzemních vod - bilance zásob podzemních vod v krystaliniku

• Připravovaný projekt ČGS má za cíl zjistit bilanci zásob podzemních vod ve třech hydrogeologických rajonech krystaliniku, které jsou velmi zranitelné v období meteorologického sucha, o celkové rozloze cca 10.000 km2, a vytipovat lokality vhodné pro vybudování zdrojů podzemních vod.
• Zahájení projektu je připraveno na letošní rok se zajištěním financování první fáze ze SFŽP.

Kroky realizované v gesci Ministerstva zemědělství:

• MZe vynaložilo od r. 2015 na opatření proti suchu a nedostatku vody z národního rozpočtu 7,4 mld. Kč a z peněz EU 21,6 mld. Zaměřilo se na zadržování vody v krajině i na zabezpečení vodních zdrojů.

• Z národních peněz financuje MZe například program pro obce na obnovu, odbahnění a výstavbu rybníků a vodních nádrží i na opravy hrází. Od r. 2016 na tato opatření šlo 480 mil. Kč. MZe tak pomohlo obcím vybudovat nebo rekonstruovat 400 rybníků. Podpora je přichystána do r. 2020 a celkem díky ní obce získají 1 mld. Kč. Po r. 2020 chce MZe připravit navazující program.

• Zároveň MZe chce, aby si lidé na vlastním pozemku mohli malý rybník postavit snadněji než dosud. Proto iniciovalo novelu vodního zákona, podle které by lidem pro stavbu rybníka do 2 ha s výškou hráze do 1,5 m nově stačilo pouze tzv. ohlášení.

• MZe také navrhlo změnu manipulačního řádu Novomlýnských nádrží a změnu nakládání s vodami (navýšení hladiny o 35 cm vytvoří novou akumulaci 9 mil. m3 vody, předáno hejtmanovi Jihomoravského kraje k realizaci).

• Významná je podpora rozšíření infrastruktury vodovodů a kanalizací, včetně zkvalitňování technologií pro čištění odpadních vod i vodárenskou úpravu k zajištění kvalitní pitné vody. Od r. 2016 bylo investováno 1,2 mld. Kč, připraveny jsou další projekty za 1,3 mld. Nejvíce MZe přispívá na zásobování malých obcí do 1000 obyvatel pitnou vodou.

• Pokud jde o vodní díla, v plánu MZe je Skalička v povodí Bečvy. Na Rakovnicku, opakovaně postihovaném suchem, se připravují nádrže Senomaty, Šanov a Kryry v povodí Ohře. Chystají se podklady k výstavbě Vlachovic na Zlínsku.

• Oproti předchozím obdobím, kdy byla prioritou retence vody (přirozené či umělé dočasné zadržení vody v krajině), bude pro následující období prioritou akumulace vody (dlouhodobé zadržení) a její další efektivní využití v krajině. Součástí řešení pozemkových úprav má být i návrh a realizace závlah s ohledem na potřeby zemědělců.

• V rámci zvýšení ochrany půdy před účinky eroze MZe zpřísnilo pravidla pro hospodaření. Na erozně ohrožených pozemcích nebude možné s účinností od r. 2020 pěstovat monokulturu plodiny na ploše větší než 30 ha.

• Návrh MZe zpřísňuje povinné požadavky na hospodaření (tzv. DZES 7), které musí zemědělci dodržovat, aby měli nárok na některé hlavní dotace - omezení se týká 25 % orné půdy. Zároveň posiluje budování krajinných prvků (remízky, větrolamy apod.).

Příloha 1: Mapa projektů s novými nebo posílenými zdroji pitné vody financovanými v letech 2016 až 2018 z dotačního programu MŽP

Příloha 2: Seznam projektů nových a posílených zdrojů pitné vody v obcích

Příloha 3: Mapa všech projektů, které rezort MŽP v rámci boje se suchem realizuje

Právní rámec balíčku týkající se oběhového hospodářství na úrovni EU bude v budoucnu představovat řadu výzev pro nakládání s odpady. Do roku 2030 má být dosaženo recyklace 55 % pro obalové plasty a 60 % pro zbytkový odpad. Kromě toho jsou stanoveny přísné předpisy pro skládky, jako je snížení skládkování na 10 % pro směsný komunální odpad a zákaz skládkování recyklovatelného odpadu nebo odděleně sebraných frakcí.

To však přináší nové výzvy jednotlivým společnostem a veřejnému sektoru v celé Evropě. Chcete-li vyřešit tyto problémy, potřebujete na jedné straně technické a odpadové know-how, na druhé straně pak spolupráci mezi podniky a veřejným sektorem. Plánovaná akce s B2B rozhovory má umožnit výměnu informací mezi rakouskými a českými firmami a institucemi a informovat o aktuální a budoucí situaci nakládání s odpady v obou zemích. Další informace a přihlášku najdete na adrese: www.advantageaustria.org/cz.

Nový stavební zákon by měl zkrátit povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku na jeden rok. Územní řízení, stavební řízení a EIA se sloučí do jednotného povolovacího řízení. Měl by vzniknout Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy. Počítá s tím návrh nového stavebního zákona, který by měl platit od roku 2021. Návrh dál počítá s tím, že pokud se příslušný úřad nevyjádří do 30 dní, bude platit takzvaná fikce souhlasu. Stavbu nepůjde povolit dodatečně.

V návrhu zákona ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) uvádí, že po jeho přijetí jsou kvůli zkrácenému povolování očekávány přínosy 6,88 miliardy korun ročně. "Očekáváme zkrácení povolovacího řízení na jeden rok, včetně případného přezkumu i soudních řízení. Oproti současnému průměru to znamená úsporu 4,4 roku odpovídající 30,3 miliardy korun," uvádí ministerstvo. Odhad vychází z roční hodnoty stavebních záměrů za 88 miliard korun, podle MMR je "velmi konzervativní".

Současné trojstupňové řízení, které zahrnuje EIA (posouzení vlivu stavby na životní prostředí), územní rozhodnutí a stavební povolení, se má sloučit do jednoho. Podle MMR ovšem musí jít skutečně o jedno řízení, kdy se veškeré kroky dějí zároveň. "Nesmí jít o kumulaci všech dosud samostatných řízení do formálně jednotného procesu, ve kterém by i nadále vznikala jednotlivá samostatná stanoviska a fakticky by v něm jedno řízení navazovalo na druhé," upozornilo MMR.

Nový stavební zákon také sjednocuje kompetence pod nově vytvořený Nejvyšší stavební úřad, který bude podřízeným orgánem MMR. Nyní stavební řízení spadá pod devět ministerstev. Nejvyšší stavební úřad bude nadřízeným orgánem krajských stavebních úřadů, jejichž územní pracoviště budou v dnešních obcích s rozšířenou působností.

Důležité bude podle MMR i zavedení takzvané fikce souhlasu. To znamená, že pokud se příslušný úřad nevyjádří do 30 dní, bude se jeho stanovisko považovat za kladně vyřízené. U nepovolených staveb, v jejichž případě nebylo vůbec vydáno rozhodnutí o povolení stavby, nebude možné dodatečně stavbu povolit. Rovnou bude vydáno rozhodnutí o odstranění stavby.

Zákon má rovněž za cíl postupnou elektronizaci stavební agendy a ukládání projektové dokumentace do centrálního úložiště. Do něj budou mít přístup stavební úřady i dotčené orgány, které tak budou mít k dispozici vždy její aktuální verzi.

Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) odeslalo MMR na konci ledna věcný záměr zákona do připomínkového řízení. Jednotlivá ministerstva a úřady mají na připomínky čas do konce února. "Věcný záměr by měl být poté odeslán v březnu na vládu. Následné paragafové znění v prosinci dostane Sněmovna. S platností nového zákona počítáme již od ledna 2021," sdělila Dostálová ČTK.

Poslední stavební zákon nabyl účinnost roku 2007. Od té doby byl více než dvacetkrát novelizován. "České stavební právo dospělo do stavu, ve kterém už nestačí pouhá další novelizace. V posledních letech jsme mohli sledovat hned několik takzvaně velkých a současně ambiciózních novel stavebního zákona a souvisejících předpisů. Ty však nedosáhly v dostatečné míře zamýšlených cílů," píše MMR.

Podle posledních údajů Světové banky je Česko v délce povolování staveb na 156. místě ze 190 porovnávaných zemí.

Vláda by měla stavební zákon projednat do konce března

Vláda by měla do konce března projednat obrysy nového stavebního zákona, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj. Norma, která má zkrátit povolování staveb, by měla podle plánů kabinetu začít platit od ledna 2021. Novinářům to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že by vláda mohla přehodnotit i rozpočtová pravidla, aby investoři mohli s projekty a studiemi začít předtím, než mají úplné finanční krytí.

Stavební praxe v ČR je dlouhodobě terčem kritiky. Na stavební povolení se čeká i roky. Podle podkladů by norma měla zkrátit povolovací řízení a odstranit překážky, které brání vydání povolení a neúměrně proces protahují.

Podle legislativního plánu vlády mělo MMR obrysy stavebního zákona předložit letos v říjnu. Takzvaný věcný záměr dokončilo teď. K vládnímu materiálu je nyní možné podávat připomínky. Své návrhy, které mají přípravu staveb urychlit, připravily už i některé opoziční strany. ODS začátkem ledna představila novelu správního řádu, před dvěma týdny se stavební novelou přišla TOP 09.

"Předpokládám, že vláda stavební zákon projedná do konce března... Musí se to stihnout, máme to tak naplánováno, aby to začalo fungovat od ledna 2021," uvedl Babiš. Novelu označil za jeden z nejdůležitějších zákonů, který chce jeho vláda prosadit.

Věcný záměr představuje zásady příštího zákona. Poté je nutné připravit paragrafové znění, tedy celou normu. Až ji pak kabinet projedná a schválí, dostane ji k projednání Sněmovna, po ní případně Senát a k podpisu prezident.

Podle Babiše má stavební zákon vliv i na plán investic. Kabinet by mohl přehodnotit ale i rozpočtová pravidla. "Je důležité, abychom se podívali na rozpočtová pravidla, abychom se snažili umožnit investorům, aby například projekty nebo studie mohli začít realizovat předtím, než mají úplné finanční krytí," řekl předseda vlády.

Na obrysech stavebního zákona MMR spolupracovalo s Hospodářskou komorou. Vzniknout by měla soustava krajských státních stavebních úřadů s územními pracovišti v obcích s rozšířenou působností. Nad nimi by měl být Nejvyšší stavební úřad, který má spadat pod MMR. Žádost by mělo být možné podat elektronicky. Projektová dokumentace by se měla ukládat v centrálním úložišti, do něhož by měly přístup příslušné instituce. Měly by být stanoveny také pevné lhůty pro jejich vyjádření. Pokud by v nich stanovisko nevydaly, dalo by se to považovat za souhlas. Požadavky na výstavbu má sjednotit jeden předpis.

Takzvanou fikci souhlasu ve svých novelách navrhují i ODS a TOP 09. Pokud by úřady a instituce v dané lhůtě nerozhodly, považovalo by se to za souhlasné stanovisko.

Babišova vláda v programovém prohlášení uvedla, že podpoří a zrychlí výstavbu v Česku a prosadí úpravy stavebního práva tak, aby se přípravy zjednodušily a zkrátily. Slíbila, že připraví také plán investic v zemi.

Stavební zákon slibovala i vláda ČSSD, ANO a lidovců v minulém volebním období. Tehdejší koalice ho ale nestihla prosadit. Strany měly o některých ustanoveních rozdílné představy. Podle minulé normy se do jednoho procesu mělo sjednotit územní a stavební řízení s hodnocením dopadů na životní prostředí (EIA). Výsledkem mělo být jediné povolení. Zkrátit se měly i lhůty pro soudní přezkoumání žalob proti navrženému stavebnímu řešení.

Pořízení nového ekologického zdroje vytápění bude pro majitele rodinných domů v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji nově jednodušší. Domácnosti, které nemají našetřeny prostředky na výměnu starého kotle, si budou moci dopředu požádat u své obce o tzv. kotlíkovou půjčku, z níž výměnu zaplatí. Půjčka bude bezúročná, takže nezaplatí ani korunu navíc. Moderní ekologicky šetrné zdroje se tak stanou dostupné i pro domácnosti, pro které byly dosud vstupní náklady na nákup nového zdroje překážkou. Na nový pilotní program ministerstvo vyčlenilo celkem 740 milionů korun, které umožní přejít na ekologické topení minimálně sedmi tisícům domácností.

Na začátku ledna spustilo Ministerstvo životního prostředí třetí a zároveň finální vlnu kotlíkových dotací hrazených z evropských fondů. Na tu nyní navazuje doplňkovým programem, který spouští v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Jeho cílem je motivovat k výměně starého kotle i nízkopříjmové domácnosti z ekonomicky slabších krajů. Ve dvou z nich je zároveň kvalita ovzduší dlouhodobě nevyhovující.

„Klasický model kotlíkových dotací počítá se vstupní spoluúčastí žadatele, který nejprve kotel zaplatí, vymění a následně obdrží dotaci. Pro některé domácnosti je ale prakticky nemožné našetřit peníze na nový kotel dopředu, a tím pádem se pro ně kotlíkové dotace stávají nedostupné. Právě s tím by měl pomoci náš nový program kotlíkových půjček, který jim umožní výměnu předem zafinancovat. Cílíme právě na tyto tři kraje, jednak kvůli nevyhovující kvalitě ovzduší, současně tím přispíváme k naplňování vládního programu RESTART, který se zaměřuje na pomoc strukturálně znevýhodněným regionům,“ vysvětluje ministr Richard Brabec.

Z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR na tento projekt ministerstvo vyčlenilo 740 milionů korun. Nejvyšší částku, rovnou půl miliardu, pošle do Moravskoslezského kraje. Jakým způsobem budou moci lidé peníze na nový kotel získat, přibližuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR: "Majitelé domů nebudou o zálohu na nový kotel žádat na kraji, ale přímo u své obce, pokud se jejich obec do tohoto projektu zapojí. Finanční prostředky na půjčky a související administrativu obcím poskytneme z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR".

Část této půjčky následně obci majitelé domů splatí pomocí kotlíkové dotace, o kterou si zažádají klasicky na kraji. Zbytek půjčky, tedy rozdíl mezi pořizovací cenou nového kotle a dotací, budou obci splácet postupně. Peníze lidem obce půjčí bezúročně a bez jakýchkoli dalších poplatků. Na obecních úřadech navíc zafinancujeme specialisty, kteří lidem se vším poradí a pomohou jim získat jak zálohu na pořízení kotle, tak dotaci. Pořízení nového zdroje se tak domácnostem maximálně zjednoduší.“

Podle ministra Richarda Brabce je program výzvou zejména pro všechny domácnosti z dotčených krajů, které v současné době stále topí v kotlích 1. a 2. emisní třídy a dosud se z důvodu nedostatku peněz o kotlíkové dotace nezajímaly. Zákaz provozu těchto kotlů v září roku 2022 se totiž rychle blíží a výhodnější podmínky pro jejich výměnu už nebudou.

„Pro pilotní projekt finanční pomoci jsme se rozhodli proto, abychom pomohli vyměnit nevyhovující kotle i těm domácnostem, které dosud z finančních důvodů váhaly. Chceme zamezit tomu, aby se za tři roky nedostaly do neřešitelné situace," shrnuje důvody pilotu ministr Richard Brabec a dodává, že efekt pro životní prostředí bude navíc dvojnásobný. Vrácené peníze z půjček si obce totiž budou moci ponechat a použít je na realizaci projektů, které povedou k dalšímu zlepšení životního prostředí v jejich obci.

Jaké konkrétní projekty budou moci z peněz navrácených splátek obce realizovat, přibližuje Petr Valdman: „Peníze mohou použít na financování projektů zaměřených zejména na energetické úspory, tedy na výstavbu či zateplení veřejných budov a pořízení obnovitelných zdrojů energie, dále na hospodaření se srážkovou vodou nebo výsadbu městské zeleně. Pokud na takové projekty už nyní čerpají dotaci z Operačního programu Životní prostředí, nebo teprve připravují žádost, mohou finance použít na jejich dofinancování, a to až do 100 % celkových způsobilých výdajů.“

„Pro zlepšení stavu životního prostředí uděláme maximum, proto se k pilotnímu programu jednoznačně hlásíme a iniciativu ministerstva vítáme. Děkuji ministerstvu, že jsme dostali možnost pomoci našim obyvatelům, pro které pořízení nového ekologického kotle nebylo finančně dostupné a že se tak společně podaří dostat ekologické topení do všech domácností a zlepšit kvalitu ovzduší. Finance, které městu po splácení úvěru zůstanou, využijeme na progresivní obnovu zeleně tak, aby naše město pokračovalo v trendu jednoho z nejzelenějších měst republiky,“ přiblížil záměry Petr Nedvědický, primátor města Ústí nad Labem. Tam se dnes nový program kotlíkových půjček vyhlašoval.

O finanční prostředky na poskytování zvýhodněných půjček pro své občany a na kotlíkové specialisty mohou u Státního fondu životního prostředí ČR žádat od 6. února 2019 obce i městské části v Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Příjem žádostí bude probíhat do 29. listopadu 2019 nebo do vyčerpání financí.

Kotlíkové dotace běží od roku 2015. Od té doby investovalo Ministerstvo životního prostředí do výměn zastaralých kotlů na tuhá paliva už 6,7 miliardy korun ze zdrojů EU. V dosavadních dvou výzvách kraje schválily na 60 tisíc výměn v objemu 6,5 miliardy korun, do konce roku 2020 by číslo mělo vzrůst na minimálně 90 tisíc výměn. Největší zájem žadatelé dosud projevili o tepelná čerpadla (30 %), značný zájem byl i o kombinované kotle (26 %) a plynové kondenzační kotle (21 %). Ve třetí vlně kotlíkových dotací není nově možné nakupovat kotle, které spalují uhlí, tedy ani kombinované kotle. Kotlíkovou dotaci je možné použít na výměnu starého kotle 1. nebo 2. emisní třídy či starší za nový ekologický kotel na biomasu (na kusové dřevo nebo pelety), tepelné čerpadlo nebo plynový kondenzační kotel.

Finanční prostředky vyčleněné na kotlíkové půjčky:

• Moravskoslezský kraj – 500 mil. Kč

• Ústecký kraj – 170 mil. Kč

• Karlovarský kraj – 70 mil. Kč

Výhody kotlíkové půjčky:

• pokryje 100 % způsobilých výdajů

• bezúročná po celou dobu splácení (RPSN 0 %)

• lze ji kdykoli a bez sankce předčasně splatit

• max. měsíční splátka nebude požadována více jak 2 000 Kč (s výjimkou první zvýšené splátky, která bude ve výši poskytnuté kotlíkové dotace)

• doba splácení až 10 let

• Odkaz na dokumenty k výzvě

• Informace o třetí vlně kotlíkových dotací