Vodní rezerva v půdě je letos výrazně nižší než před rokem ve stejnou dobu. Špatná je situace především na severozápad od Prahy, na Hané, na jižní Moravě a také na Opavsku a podél Odry. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky, který se spolupodílí na projektu InterSucho, je hlavní rozdíl v tom, že se v zimě nedosytila vrstva půdy od hloubky 40 centimetrů do jednoho metru. Řekl to ČTK. Hodně sněhu bylo v zimě na horách, v nižších polohách ne.

Pokud bude panovat normální počasí, nebo bude dokonce méně srážek, než je dlouhodobý průměr, voda v půdě dojde již během května či června, uvedl bioklimatolog. Zemědělci v nejpostiženějších oblastech jsou podle něj poměrně nervozní a letos víc než kdy dřív musejí zvažovat, jak intenzivně budou hospodařit, jaké plodiny a odrůdy zvolí.

Zatímco loni byla zásoba vláhy po zimě na celém území republiky dobrá a sucho způsobily až suché a teplotně nadprůměrné jarní měsíce, letos je v některých oblastech z šesti stupňů sucha třetí nejhorší i druhý nejhorší. Situaci vědci porovnávají s průměrnou úrovní vláhy v půdě za roky 1961 až 2010.

"Aktuálně ještě situace neznamená nic, na většině území je nasycení nad úrovní 50 procent a vegetace stres nepociťuje. Výjimkou jsou severozápadní Čechy, kde jsou zemědělci nervozní kvůli kombinaci současné situace s loňským suchým podzimem. Pokud přijdou srážky, tak se situace v horní vrstvě upraví, ale ve spodní už sucho přetrvá. Vegetace už do ní vodu nepustí," řekl Trnka.

Předpověď na nejbližších devět dní naději nepřináší a proti průměrnému počasí v této době je letos sucho. Bezsrážkové období trvá už přes dva týdny a má pokračovat. "Poprvé za pět let existence projektu se setkáváme se špatným výhledem, který tvoříme na základě pravděpodobnosti, až do července. Deficit vláhy je hluboký. Je zřejmé, že pokud bude pokračovat současný ráz počasí, dopady sucha uvidíme velmi rychle. V kontextu suchých let 2015, 2017 a 2018 je to velmi varující," řekl Trnka.

Nedostatek půdní vláhy koresponduje i se situací mělkých podzemních zdrojů, které se nedokázaly v zimě příliš doplnit a nyní už se nedoplní. "Pro obce, které jsou na mělkých vrtech závislé, je to špatná zpráva. Zima stačila pouze na doplnění povrchových zdrojů. Bohužel zima nebyla nijak srážkově bohatá, byla teplá a rychle skončila," řekl Trnka.

InterSucho je projekt Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe, Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu a pomáhá zemědělcům při eliminaci dopadů sucha.

V Česku začala fungovat bezplatná burza druhotných surovin. Cyril Klepek, který za projektem stojí, má v plánu pomoci obcím a firmám k využití toho, o čem si myslí, že je odpad. Úspěch burzy podle Klepka závisí hlavně na rozšíření problematiky nakládání s odpady do obecného povědomí. Více ZDE

V Česku byla spuštěna první online burza druhotných surovin cyrkl.cz

 

Koncem minulého týdne, na konferenci Odpad zdrojem, byla oficiálně představena první česká online burza druhotných surovin CYRKL, zdrojová platforma. Tento unikátní startupový projekt je postaven na principu sdružování nabídky a poptávky druhotných surovin na jednom virtuálním místě. Cílem celého konceptu je hledat využití pro suroviny, které svou primární funkci splnily, ale jsou i nadále použitelné a vhodné pro další zpracování. Za novou zdrojovou platformou stojí její zakladatel Cyril Klepek, inovátor v oblasti cirkulární ekonomiky a Laura Mitroliosová z Institutu Cirkulární ekonomiky, jež se stal zároveň partnerem projektu.

Burza Cyrkl.cz je prostředníkem pro všechny zástupce firem a obcí, které buď nabízejí nebo poptávají sekundární zdroje. Plasty a plastové granuláty, recykláty ze stavebních a demoličních odpadů, sklo, papír, či textil, prostě materiály, které už jednou posloužily, ale pořád mají díky své hodnotě co nabídnout.

„Již nějaký čas se zabývám inovacemi v cirkulární ekonomice a jedna z věcí, která mi na trhu chyběla, byla právě burza nebo platforma, kde se druhotné zdroje mohou dobře obchodovat a snižovat tak transakční náklady vzájemného byznysu. Cyrkl.cz je jednoduchý nástroj pro firmy, obce či jiné producenty odpadu a recyklátu. Dokáže přímo spojit zpracovatele s výrobci a efektivně uzavřít pomyslný cirkulární kruh,“ vysvětluje zakladatel a ředitel společnosti Cyril Klepek.  

Největší potenciál vidí zakladatel burzy u odpadu z plastů, stavebních a demoličních materiálů. V České republice se vyprodukuje tohoto typu odpadu nejvíce, ale z důvodu nemožnosti nalezení vhodného odběratele nebo díky vysokým transakčním nákladům končí často na skládkách. Zdrojová platforma cyrkl.cz funguje velmi jednoduše, stačí se pouze zaregistrovat a vložit nabídku či poptat hledaný/potřebný materiál a následně kontaktovat nabízející firmu buďto napřímo, nebo přes přednastavený online kontaktní formulář. Celé řešení je v současné době pro nově registrující zcela zdarma. „Každá platforma přináší svoji hodnotu, až když ji využívá mnoho účastníků. Vezměte si příklad z Uberu nebo Airbnb, u nich hodnota vzrostla až časem zapojením tisíce zákazníků. My máme v plánu pokrýt veškerý trh ve střední Evropě a pak teprve začne být platforma opravdu zajímavá. Mám radost, že trh zatím reaguje velmi dobře a v současné době již máme desítky nabídek denně s velkým zájmem veřejnosti,“ doplňuje Cyril Klepek.

Institut Cirkulární ekonomiky podporuje nadějné cirkulární star-upy, které se snaží vyřešit současnou situaci v České republice a poukazují na fakt, že není správné odpady pouze skládkovat jen proto, že je to dnes nejlevnější varianta, ale je zapotřebí hledat cesty, jak odpady snížit, a naopak přeměnit je ve zdroje. „Cyrkl.cz bezesporu takovýto projekt je, má obrovský potenciál. Je to nástroj, který pomůže správně zacirkulovat materiálové toky. A proto jsem se rozhodla do něho vstoupit a zúročit v něm své zkušenosti a projektovou činnost z institutu. Aktuálně testujeme odezvu v rámci druhé pilotní fáze, a to nám umožňuje dále poznat trh. Tato fáze poběží nějaký čas a následně máme připravené další inovativní kroky pro firmy a obce,“ uzavírá Laura Mitroliosová z Institutu Cirkulární ekonomiky a provozní ředitelka Cyrkl.

Více informací naleznete také na www.cyrkl.cz.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Havlíčkově Brodě uložili společnosti Sativa Keřkov, a.s. pokutu 100 tisíc korun za porušení zákona o odpadech na provozovně v Keřkově u Přibyslavi. Kromě běžných přestupků jako je nevedení průběžné evidence produkovaných odpadů, netřídění odpadů nebo nesprávné značení bylo zjištěno a prokázáno i nakládání s odpady na pozemcích k tomu neurčených.

Pokutu 290 tisíc korun uložili inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Českých Budějovicích společnosti SLR - CZECHIA s.r.o. za porušení zákona o ochraně ovzduší. Firma, coby provozovatel stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, překročila za rok 2017 roční povolenou spotřebu organických rozpouštědel, nezabránila únikům tuhých znečišťujících látek a neprovedla včas na zdroji broušení autorizované měření emisí. Sankce je od 20. března 2019 pravomocná.

V květnu 2018 provedla ČIŽP kontrolu vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, tj. zdrojů „broušení“ a „lakovna“ u výše uvedené společnosti. Provoz obou je povolen Krajským úřadem Jihočeského kraje. Oba zdroje však provozovala společnost SLR - CZECHIA s.r.o. v rozporu s tímto povolením.

„Společnost ponechala otevřená sekční vrata v zadní části skladovací haly směrem k rodinným domkům, ze kterých se železitý prach z broušení roznášel po venkovní skladovací ploše. Nezabránila také periodicky se opakujícímu tmavému oblaku tuhých znečišťujících látek z výduchu, což se projevilo zvýšenou prašností na manipulačních plochách a při průjezdu kamionů i mimo areál na automobilech, sklenících a parapetech okolních domů,“ řekl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích.

SLR - CZECHIA s.r.o. také překročila roční povolenou spotřebu organických rozpouštědel stanovenou na 43 tun za rok, když v roce 2017 spotřebovala přes 63 tun.

Stejné porušení překročení spotřeby organických rozpouštědel zjistili kontroloři ČIŽP také při kontrole v roce 2017. Za překročení stanovené kapacity těkavých organických látek zahájili řízení o přestupku a provozovateli uložili pokutu 100 tisíc korun (listopad 2017). Společnost ale žádná opatření neučinila, nadřadila své ekonomické zájmy nad zájmem ochrany životního prostředí a požadavek orgánu ochrany ovzduší ignorovala. Tuto skutečnost vzala ČIŽP v úvahu v neprospěch provozovatele při stanovení výše další pokuty (290 tisíc).

Od nového roku se firma SLR – CZECHIA s.r.o. přejmenovala na Gienanth Czechia s.r.o.

Na provozovně Keřkov nevedla společnost Sativa Keřkov, a.s. od začátku roku 2016 průběžnou evidenci odpadů, čímž porušila zákonem stanovenou povinnost – shromažďovat odpady utříděně podle jednotlivých druhů a kategorií. „Nevedení řádné evidence odpadů znamená mimo jiné i nemožnost doložit, zda je odpad předáván oprávněným osobám a zda nebyl překročen limit pro podání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady. S tím souvisí i zjištěné ukládání odpadu na místa k tomu neurčená,“ řekl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Podle jeho dalších slov byly například v jídelně v odpadkovém koši neutříděně shromažďovány směsný komunální odpad spolu s papírovými a plastovými obaly, v bramborárně byly v popelnici papírové dutinky a plastové obaly, v nové části haly bramborárny byly plastové popelnici PET lahve, foĺie, obaly obsahující zbytky nebezpečných látek i směsný komunální odpad. „U zámečnické dílny byly v bedně s odpadem pro železo a ocel, současně také obaly od sprejů a tlakové pryžové hadice, v kovárně byly papírové a lepenkové, popel, škvára, struska a plasty, v dílně údržby byly v kamnech domácí výroby papírové a plastové obaly, dřevo, izolační materiál,“ uvedl Panský.

Význam a rozsah následků hodnotí ČIŽP jako větší, ke spáchání deliktu došlo neznalostí zákona o odpadech a souvisejících právních předpisů. „Společnost neplnila základní povinnosti v oblasti odpadového hospodářství. Netřídění odpadů není žádné administrativní pochybení, stejně tak ani nakládání s odpady na místech k tomu neurčených,“ řekl Panský.

Proti uložené pokutě podala společnost Sativa Keřkov, a.s. odvolání, to však Ministerstvem životního prostředí zamítlo a sankce nabyla 22. 2. 2019 právní moci.

Evropský parlament ve středu schválil celounijní zákaz prodeje plastových výrobků na jedno použití, včetně talířů, příborů, brček či vatových tyčinek.

Poslanci poměrem hlasů 560 (pro): 35 (proti): 28 (zdrželo se hlasování) schválili směrnici v znění, na kterém se předem neformálně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a Rady (ministrů) EU.

Nová právní úprava zakazuje od roku 2021 prodej následujících produktů:

• jednorázové plastové příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky),

• jednorázové plastové talíře,

• plastová brčka,

• plastové vatové tyčinky,

• plastové tyčky k balónkům,

• produkty z oxo-rozložitelných plastů, jednorázové plastové nádoby na potraviny (např. obaly rychlého občerstvení) a nádoby na potraviny a nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu.

Nový recyklační cíl a větší odpovědnost výrobců

Nová legislativa stanovuje členským státům do roku 2029 cíl sběru plastových lahví na 90 %. Do roku 2025 by měl podíl recyklovaného obsahu v plastových lahvích dosáhnout 25 %, do roku 2030 by se měl zvýšit na 30 %.

Schválený text také upravuje zásadu „znečišťovatel platí" zavedením systému rozšířené odpovědnosti výrobce, která by se měla týkat například tabákových společností či producentů rybolovných nástrojů a zařízení obsahujících plasty.

Směrnice také zavádí povinné informování o negativních vlivech pouličního odhazování cigaretových nedopalků s plastovými filtry, plastových kelímků či vlhčených ubrousků na životní prostředí. Upozornění by se mělo nacházet na obalech těchto výrobků.

Souvislosti

Plasty tvoří podle údajů Evropské komise více než 80 % mořského odpadu. Výrobky, na které se vztahuje návrh směrnice, se na mořském odpadu podílejí až sedmdesáti procenty. V důsledku pomalého rozkladu se plasty shromažďují v mořích, oceánech a na plážích na celém světě. Zbytky plastů se nacházejí v tělech želv, tuleňů, velryb a ptáků, ryb a měkkýšů, ale i dalších mořských živočichů, jejichž prostřednictvím se dostávají i do lidmi konzumované stravy.

Budeme dál skládkovat nebo se podaří systém odpadového hospodářství zásadně změnit? Jaká bude role energetického využití odpadu v oběhovém hospodářství?  Je energetické využití odpadu pouze pro velké aglomerace nebo se do něj mohou úspěšně pustit i menší města? I to budou témata Dnů teplárenství a energetiky 2019 v Hradci Králové.

Směrnice Evropské unie nás mají posunout k takzvané cirkulární ekonomice. V Česku však zatím stále nakládáme s většinou komunálního odpadu tím nejhorším možným způsobem – končí na skládkách. Poslanci vložili v roce 2013 do zákona o odpadech zákaz skládkování využitelného odpadu od roku 2024, tedy 10 let poté, co novela zákona nabyla účinnosti.  Ministerstvo životního prostředí, které připravuje nový zákon o odpadech, však zřejmě navrhne odklad na rok 2030, s nímž počítá i revidovaná směrnice o skládkách odpadů. Nový zákon o odpadech by měl být v závěrečné fázi příprav a měl by být vypuštěn do meziresortního řízení v nejbližší době.

„Členské státy mají transponovat revidovanou směrnici o odpadech do národní legislativy do 5. července 2020. Pokud máme tento termín stihnout, tak je už teď pět minut po dvanácté. Pro nás je podstatné, aby nový zákon o odpadech přinesl skutečnou změnu a vytvořil stabilní prostředí pro investice. Další roky přešlapování na místě si Česká republika nemůže dovolit už proto, že kapacita stávajících skládek se rychle plní. Pokud z nich většinu odpadu rychle neodkloníme, bude nutné budovat nové, a to snad nechce kromě některých skládkařů nikdo,“ upozornil ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Energetické využití odpadů může být pro teplárny příležitostí, jak nahradit část uhlí případně dalších paliv. Donedávna byla výstavba zařízení na energetické využití odpadu doménou pouze velkých městských aglomerací. Teď se zdá, že by na něj mohly dosáhnout i menší města a obce. Nakolik bude tento model životaschopný, se v praxi teprve ukáže, ale určitě stojí za to o něm diskutovat.

„Nově jsme se rozhodli zařadit téma využití škváry ze ZEVO v kontextu cirkulární ekonomiky. Častým argumentem odpůrců energetického využití odpadů je, že třetina původní hmotnosti odpadu stejně skončí na skládce ve formě škváry. Tento příspěvek ukáže, že to tak do budoucna být vůbec nemusí,“ uvedl Hájek.

Tradičně se konference účastní ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart. I letos dostane slovo Petr Havelka z České asociace odpadového hospodářství a také Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, který nově rozjel inciativu „Konec doby skládkové“. „O diskuse tedy určitě nebude nouze. Bude nás samozřejmě zajímat také názor Svazu měst a obcí i odborníků z praxe,“ uzavírá Martin Hájek.

Partneři Dnů teplárenství a energetiky 2019

Jako každý rok i letos akci podpoří generální partneři: EP Energy a.s., ČEZ, a.s.  Letos k nim nově přibyla společnost KLINGER Fluid Control. 

Mezi partnery konference zmiňme také společnosti RUML s.r.o, Uchytil s.r.o., Elektrárny Opatovice a.s., Plzeňská teplárenská, a.s., Pražská teplárenská a.s. United Energy, Energotrans a.s., ČEZ Teplárenská, a.s.

25. ročník Dnů teplárenství a energetiky se tradičně uskuteční v Kongresovém, výstavním a společenském centru ALDIS v Hradci Králové ve dnech 24.–25. dubna 2019. Účastníci konference se opět mohou seznámit s novinkami, inovacemi a řadou atraktivních témat, o která nebude s přihlédnutím k turbulentnímu vývoji nejen v české, ale též evropské energetice nouze. To vše se uskuteční za účasti zástupců tepláren, technologických firem, samospráv, bytových družstev i společenství vlastníků. Pořadatelem je Teplárenské sdružení ČR, konferenci organizuje společnost Exponex.

V pondělí 1. dubna odstartuje v krajích třetí a poslední vlna kotlíkových dotací. Jako první vyhlašuje výzvu pro občany Karlovarský kraj, který začne přijímat žádosti 11. června. Ještě dříve stihne spustit příjem žádostí Moravskoslezský, Středočeský a Olomoucký kraj. Ostatní se přidají postupně, kotlíkové dotace musí vyhlásit do konce září. V poslední vlně kraje rozdělí 3,125 miliardy korun, které na výměny kotlů přímo v domácnostech vyjednal ministr životního prostředí Richard Brabec se svým týmem v roce 2014 v Evropské komisi. Žádosti bude opět možné podávat elektronicky, bez front před krajskými úřady. Na nový zdroj tepla může domácnost získat až 127 500 Kč.

„Apelujeme na občany, aby s výměnou starého kotle na pevná paliva neotáleli. Kotle 1. a 2. emisní třídy budou muset domácnosti vyřadit z provozu už za tři roky a toto jsou zatím poslední peníze, které můžeme občanům na výměnu starých kotlů poskytnout. Výhodnější podmínky už nebudou, výše dotace může dosáhnout až 127 500 Kč,“říká ministr životního prostředí Richard Brabec. Právě na zákaz starých kotlů a poslední možnost jejich výměny s kotlíkovou dotací bude občany upozorňovat i nová kampaň, kterou spouští ministerstvo ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR v pondělí 1. dubna.

Ve třetí vlně kotlíkových dotací, kterou ministerstvo vyhlásilo v lednu nejdříve pro kraje, rozdělí mezi majitele rodinných domů v Česku celkem 3,125 miliardy korun. Počítá s výměnou minimálně 30 tisíc starých kotlů na tuhá paliva za plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu. Poprvé budou z podpory zcela vyjmuty kotle spalující uhlí.

„Výsledkem bude čistší a zdravější ovzduší pro všechny. Opět se zaměříme na domácnosti v prioritních lokalitách, kde je ovzduší kvůli používání nevyhovujících kotlů nejvíce znečištěné a dopad na zdraví lidí nejhorší. Tam lidé získají na výměnu bonus 7 500 korun. V ekonomicky slabších krajích, konkrétně v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském, budou mít navíc domácnosti možnost využít tzv. kotlíkové půjčky. Výhodné, bezúročné půjčky si vyřídí na obci a v kombinaci s kotlíkovou dotací z ní výměnu kotle zaplatí,“vysvětluje ministr Richard Brabec. Další peněžní bonus až 20 000 korun lidé získají například díky kombinaci kotlíkových dotací s programem Nová zelená úsporám.

Ministerstvo určilo pro každý kraj částku, kterou může na třetí vlnu kotlíkových pro své občany získat, a zároveň stanovilo počty kotlů, jež za tyto prostředky musí v kraji vyměnit. Finální podobu kotlíkových dotací pro své občany si ale kraje tvoří samy, proto se podmínky mohou lišit. Dané jsou pouze některé povinné podmínky, jako je například výše dotace či ekodesign u všech nových kotlů.

V první a druhé vlně kotlíkových dotací lidé vyměnili již 48 000 kotlů a dalších 12 800 výměn je v realizaci. Celkem bylo domácnostem proplaceno 5,25 miliardy korun. Největší zájem byl o dotace na tepelná čerpadla.

Tab. Vyhlášení a příjem 3. vlny kotlíkových dotací v krajích

Další informace ke 3. vlně kotlíkových dotací ZDE.

Oběhové hospodářství neboli cirkulární ekonomika se ocitla na pořadu dne v unijních institucích. Lidé si totiž uvědomili, že není možné do nekonečna vyrábět způsobem, který zdroje pouze čerpá a na konci je vyhazuje jako nevyužitý odpad. A tak evropské státy připravily koncem loňského roku „balíček cirkulární ekonomiky“, který by měl napovědět, jak situaci změnit. Změna musí ale proběhnout především v našich hlavách. Zpravodaj má pro vás několik tipů, jak se zapojit a na co všechno je možné se zaměřit.

Chcete vrátit život a funkčnost starším spotřebičům nebo nábytku? V rozhovoru o projektech Opravárna a Opravme Česko vám poradí jejich zakladatel Jan Charvát. Web Opravarna.cz vám pomůže zjistit, jestli je váš rozbitý nebo nefunkční výrobek ještě opravitelný a opravu vám zprostředkuje. Pokud se to nepodaří, pak je čas dát věc k recyklaci, nikoli na skládku bez dalšího využití surovin nebo jejich dílů.

Jak prověřit své schopnosti a pod zkušeným vedením nadšenců z projektu Z pokoje do pokoje změnit starý nábytek v zajímavé retro kusy, které oživí interiér, vám řekne Zuzana Kuberová. Jejich re-use centrum na pražské Florenci zajistí svoz nábytku, jeho opravu a další prodej, také si můžete v jejich dílně provádět opravy sami, nebo pokud si na takovou práci netroufnete, vás to v kurzech renovace nábytku naučí odborníci. A věřte, že z takového nábytku budete mít pak mnohem větší radost, než když si koupíte nový v obchodě.

I oblečení a bytové doplňky mohou být šetrné, zajímavé a trvanlivé. Přichází k nám „pomalá móda“. Pomalá móda připravuje originální kvalitní kousky, pracuje nejraději s přírodními materiály, bez chemického ošetření, propaguje lokální tvůrce a nenošené věci nabízí dál prostřednictvím bazarů, charity, second handů. Kde všude ji najdete a co ještě to znamená, si přečtete také ve Zpravodaji.

Velkým tématem se stává plýtvání potravinami, které často končí v odpadu. Jak to změnit a přitom ještě pomáhat vám napoví článek o potravinových bankách. Víte, že jen loni se v ČR díky potravinovým bankám ušetřilo 30 milionů korun za případnou likvidaci neprodejných potravin, které by jinak šly na skládku nebo do spalovny?

A když už jsme vyčerpali všechny možnosti a nápady a máme zbytky, které do kontejneru přece jen musíme dát? Pak vám poradí kam s nimi text jak ne/naplnit kontejnery.

Zpravodaj je ke stažení ZDE.

Dříve publikovaná doporučení a praktické instrukce ECHA pro společnosti uvádějící chemické látky na trh EU a EHS zůstávají v platnosti.

Evropská rada prodloužila datum odchodu Spojeného království (rozhodnutí Evropské rady EU) 2019/476 na 12. 4. 2019 nebo 22. 5. 2019 podle vývoje projednávání dohody o vystoupení v Dolní sněmovně Spojeného království.

V této souvislosti doporučuje ECHA společnostem pokračovat v přípravě na odchod UK z EU bez přechodného období. Již dříve otevřené „okno pro Brexit " v systému REACH – IT proto zůstane otevřené i po 30. 3. 2019 (původně mělo být uzavřeno 29. 3. 2019).

ECHA bude i nadále sledovat vývoj v Brexitu a bude svá doporučení pro společnosti následně zpřesňovat. Nicméně již dříve ECHA publikovaná doporučení a instrukce pro společnosti zůstávají v platnosti.

Od začátku tohoto roku UK založené společnosti iniciovaly transfer cca 3 000 registrací do společností EU-27.

Další informace

• odchod UK z EU

• doporučení společnostem

• pokyny k transferu UK registrací "krok za krokem", EN

Zdroj: MPO (ECHA)

Zálohový systém na nápojové obaly dnes úspěšně funguje v deseti zemích Evropy, a to konkrétně v Chorvatsku, Německu, Dánsku, Norsku, Finsku, Švédsku, Nizozemsku, Estonsku, na Islandu a v Litvě. V České republice funguje takový systém na vratné skleněné lahve od piva, který zajišťuje zpětný odběr asi 94 % těchto lahví.

Nejmladší evropský zálohový systém z Litvy

Litevci svůj zálohový systém spustili v roce 2016. Už po dvou letech fungování vykázal systém více než povzbuzující čísla - jeho prostřednictvím se vybralo:

- 83 % skleněných lahví

- 92 % PET lahví

- 93 % hliníkových plechovek

Litva využívá centralizovaný systém, jehož zisky kryjí náklady na provoz. PET lahve i plechovky jsou po vrácení rozdrceny na recyklát, který patří provozovateli systému a používá se, mimo jiné, zpět ve výrobě nových nápojových obalů.

Systém je plně soběstačný a nepotřebuje žádné finance od státu.

Většina odběrných míst v Litvě se nachází v maloobchodní síti. Jednotlivé prodejny získávají přístroje na zpětný odběr zdarma od provozovatele systému, který si je pronajímá.

Na začátku roku 2018 bylo v Litvě, která má 2,8 milionu obyvatel, 2713 sběrných míst. Z toho 1006 byl vybaveno stroji na zpětný odběr, ostatní místa využívala manuálního sběru.

Které země zálohový systém plánují?

Díky své vysoké efektivitě je zálohový systém pro mnoho zemí cestou, jak splnit cíle pro sběr a recyklaci obalů, které stanovuje Evropská unie.

Zálohy se budou zavádět například u našeho nejbližšího souseda, na Slovensku. Slovenský ministr životního prostředí otevřel diskusi o možném zavedení zálohového systému již v červnu 2018. Následně byla vypracována studie o vhodnosti tohoto řešení, která pomohla k rozhodnutí, že se tam systém do roku 2022 zavede.

Mezi další země, které ohlásily zavedení zálohového systému, patří:

• Portugalsko - do roku 2022

• Turecko - do roku 2023

• Malta - do roku 2019

• Velká Británie

• Rumunsko.

O možném zálohovém systému v ČR:

Tři rozsáhlé studie vypracované nezávislými experty analyzují možnosti zavedení vratných záloh na PET lahve a hliníkové plechovky v ČR. Studie počítá s výší zálohy 3 Kč. Po počáteční investici by byl systém plně finančně soběstačný. Vedl by též k zásadnímu omezení množství odhozených lahví v přírodě či okolo dopravních cest. Systém umožní České republice splnit cíle Evropské unie v oblasti třídění a recyklace. Všechny studie jsou k dispozici na: www.zalohujme.cz. Skupinu Zálohujme.cz založila společnost Karlovarské minerální vody, a.s. ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky a VŠCHT.

Společnosti Veolia Energie ČR se podařilo během roku 2018 významně snížit emise z výroby tepla a elektřiny. Nejvýrazněji klesly emise oxidů dusíku (NOₓ) a to ve srovnání s předchozím rokem o více než tisíc tun, což byl největší meziroční pokles za posledních 10 let. Podstatné snížení nastalo také v emisích oxidů síry, tuhých znečišťujících látek (TZL) a CO₂. Hlavní vliv na tyto výsledky mělo dokončení nových technologií.

„Investujeme stamilionové částky a neustále se snažíme minimalizovat dopady výroby tepelné energie na životní prostředí. Pozitivní výsledky vidíme každoročně, ale loni jsme dosáhli velkých poklesů emisí a přispěli tak výrazněji ke zlepšení ovzduší zejména v Moravskoslezském kraji,“ uvedl Josef Novák, generální ředitel společnosti Veolia Energie ČR.

Dokončení investičních projektů zaměřených na odsíření a denitrifikaci kotlů v Elektrárně Třebovice v Ostravě a v Teplárně Karviná se pozitivně promítlo do snížení emisí oxidů dusíku o 25 % a oxidů síry o 19 % ve srovnání s předchozím rokem. Rovněž v Olomouci se pracovalo na sérii projektů spojených s ekologizací tamní teplárny. Klesly také hodně sledované emise tuhých znečišťujících látek (prach), konkrétně o 17 % a poprvé se dostaly pod hodnotu 100 tun za rok. Díky náhradě uhlí a částečně i zemního plynu biomasou se podařilo v roce 2018 snížit emise CO₂ o 116 tisíc tun, celkově firma snížila emise CO₂ o 10 % oproti předchozímu roku.

Emise klesly zejména díky investicím, částečně však přispělo i celkové snížení výroby tepla v důsledku mírnější zimy. Společnost v roce 2018 vyrobila 22.075 TJ tepelné energie, což bylo v porovnání s rokem 2017 o 8 % méně.

V letošním roce Veolia předpokládá další snížení emisí v návaznosti na další investice, které jsou opět zaměřené hlavně na modernizaci a ekologizaci zdrojů. V loňském roce skupina Veolia Energie ČR loni tímto směrem investovala více než 600 milionů korun. „Zároveň připravujeme významné nové projekty, které zapadají do strategie postupného odklonu od uhlí a orientaci na využívání biomasy a tuhých alternativních paliv (TAP), vyrobených z vytříděných odpadů. V plánu je vybudování multipalivových kotlů v teplárnách v Přerově a v Karviné, které budou umět v různých poměrech spalovat biomasu, TAP a uhlí. Tyto projekty rovněž přinesou další výrazné snížení emisí prachu, oxidů síry a dusíku a CO₂,“ doplnil Marcel Vrátný, technický ředitel společnosti Veolia Energie ČR.

Společnost Veolia Energie ČR patří mezi největší energetické firmy v ČR. Dodává tepelnou energii přímo nebo prostřednictvím distribučních společností do 256 tisíc domácností, škol, nemocnic, institucí a podniků. Působí zejména v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, v Praze a na dalších místech v Čechách. Na výrobě tepla a elektřiny se ve firmě Veolia Energie ČR a dceřiných společnostech podílí 1 943 kotlů, 17 parních turbín, 13 kogeneračních jednotek a 10 točivých redukcí. Hlavním palivem ve skupině je černé a hnědé uhlí, které je doplněno plynem a stále výrazněji také biomasou.

Polostátní energetická skupina ČEZ začíná naplňovat svůj záměr uzavírat uhelné zdroje. V polovině příštího roku odstaví dvě elektrárny o souhrnném instalovaném výkonu přes jeden gigawatt. Představuje to největší jednorázové odstavení uhelných bloků v historii společnosti, více ZDE

Celkově o 1,7 procenta na rekordních 33,1 miliardy tun. Důvodem byla zvýšená poptávka po energii a používání uhlí, hlavně v Asii. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Růst emisí pak byl nejvyšší od roku 2013.

V USA emise CO2 stouply o 3,1 procenta. O rok dříve přitom klesly. V Číně emise vzrostly o 2,5 procenta a v Indii o 4,5 procenta. Naopak v Evropě emise klesly o 1,3 procenta a nižší byly již pátým rokem za sebou také v Japonsku.

Emise CO2 jsou primární příčinou celosvětového růstu průměrné teploty, který se země snaží zmírnit, aby se vyhnuly nejvíce devastujícím účinkům změny klimatu, uvedla agentura Reuters.

Globální poptávka po energii vzrostla loni o 2,3 procenta. To je téměř dvojnásobek průměrného růstu od roku 2010. Přispěla k tomu hlavně silná globální ekonomika a vyšší poptávka po vytápění a chlazení v některých částech světa, upozornila IEA. Čína, USA a Indie se na celkovém růstu energetické poptávky podílely téměř 70 procenty.

"V roce 2018 jsme viděli mimořádný růst globální poptávky po energii, rostoucí nejrychlejším tempem v tomto desetiletí," uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. Loňský rok označil za další zlatý rok pro plyn, avšak upozornil, že navzdory růstu obnovitelných zdrojů se nadále zvyšují emise, což ukazuje, že je potřeba podniknout naléhavější akce na všech frontách.

Celosvětová poptávka po plynu se zvýšila o 4,6 procenta, nejrychleji od roku 2010. Podpořil ji hlavně vyšší přesun k plynu od uhlí. Poptávka po energii z obnovitelných zdrojů se zvýšila o čtyři procenta, ale využití obnovitelných zdrojů by mělo expandovat mnohem rychleji, aby byly splněny dlouhodobé klimatické cíle, uvádí zpráva.

Poptávka po ropě stoupla o 1,3 procenta. Spotřeba uhlí se pak zvýšila o 0,7 procenta, protože vyšší poptávka v Asii překonala pokles ve zbývajících částech světa. IEA upozornila že přesun od uhlí k plynu pomohl zabránit emisím 95 milionů tun CO2. Bez tohoto přesunu by růst emisí byl vyšší o více než 15 procent.

Mohlo by Vás zajímat:

Global Energy & CO2 Status Report

Pokutu sto tisíc korun uložili inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Praze společnosti PRO-SYSTEM, vodohospodářské služby s.r.o.

za porušení zákona o vodách. Ta při provozování ČOV Kyšice nedodržovala provozní řád, a to zejména tím, že neprováděla test sedimentace, nevedla provozní záznamy ani provozní deník a neměla zpracovaný místní havarijní plán. Tyto skutečnosti zjistili inspektoři ČIŽP při průběžném šetření havarijní situace Čistírny odpadních vod (ČOV) Kyšice hlášené ČIŽP v rámci podnětu a následnou kontrolou. Pokuta je od ledna pravomocná.

„V květnu loňského roku jsme přijali telefonické oznámení o úhynu ryb v Pivovarském rybníku v Unhošti a o vizuálně zhoršeném odtoku z ČOV Kyšice. Na základě tohoto oznámení jsme provedli za přítomnosti provozovatele ČOV místní šetření a zjistili, že se čistírna už delší dobu nalézá v havarijním stavu,“ řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Praze.

Inspektoři provedli kontrolu dodržování povinností stanovených v provozním řádu, a to při provozování ČOV Kyšice a v době havarijního stavu. Předložen byl provozní řád čistírny, který byl zpracován v r. 2003 a na základě požadavku ČIŽP v roce 2009 aktualizován. „Aktualizována byla ale pouze důležitá telefonní čísla a technologické schéma ČOV Kyšice. Jiná aktualizace neproběhla, přestože tento požadavek vyplynul z kontroly ČIŽP v květnu 2017,“ přiblížil Beroušek.