Zvyšování počtu kontejnerů na plasty k větší míře třídění nevede, uvádí iniciativa Zálohujme v otevřeném dopise ministerstvu životního prostředí (MŽP). Odvolává se na údaje Eko-komu, podle kterých v roce 2018 o dva procentní body snížila na 67 procent snížila míra třídění plastů. Naopak produkce plastů se podle ní za poslední desetiletí zvýšila o 40.000 tun. Ministerstvo podle svých dřívějších vyjádření naopak argumentuje tím, že předloni se zpětně vybralo 81 procent PET lahví, razantnější zvýšení zálohový systém podle něj nezaručí. Iniciativa lobbuje za zavedení systému vratných PET lahví.

Iniciativa se ptá státu na osm otázek, například jaká je reálná míra sběru a recyklace PET lahví v republice nebo jaké jsou skutečné náklady na zvyšování počtu odpadních kontejnerů na plasty. "Intenzifikace, tedy zvyšování počtu žlutých kontejnerů, nefungovala doposud - navyšovalo se o desítky tisíc nádob, míra třídění plastů klesá. Jak můžeme tvrdit, že víc nádob nám třídění i recyklaci navýší, když opak je pravdou?" dodává v dopise. Zavedení zálohového systému na plastové lahve by ale podle státu nemotivovalo spotřebitele, aby nepohozovali odpad v přírodě, navíc by podle něj ohrozilo třídění ostatních druhů odpadů.

Pod dopisem je podepsaný generální ředitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky Soňa Jonášová, Filip Bernard ze stejnojmenného pivovaru, Jan Freidinger za Greenpeace nebo Daniel Vondrouš z Asociace ekologických organizací Zelený kruh.

"Nápojový průmysl dává stále jasněji najevo, že intenzivně usiluje o dosažení dlouhodobé udržitelnosti na základě principů cirkulární ekonomiky. Jaké kroky hodlá ministerstvo učinit, aby tento záměr umožnilo?" ptá se organizace na závěr.

Podle Evropská směrnice by v roce 2025 mělo být recyklováno 50 procent plastů, 25 procent dřeva, 70 procent skla, 75 procent papíru a lepenky, 70 procent železných kovů a 50 procent hliníku. O pět let později jsou cíle vyšší o pět až deset procent.

Podle nové odpadové legislativy, kterou loni schválila vláda, se s plošným zálohovým systémem v ČR nepočítá.

Jonášová: Zálohovat PET lahve je dobrý nápad, teď jde k recyklaci jen polovina plastů

Zpátky do oběhu se vrací jen 70 % plastových lahví, třetina lidí odpad netřídí a nejsou motivováni dobrým pocitem, že je to správné, říká ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová. S prodejem zálohovaných PET lahví začala společnost Mattoni ve spolupráci s prodejcem Košík.cz. V roce 2025 budou muset firmy přimíchávat do plastových lahví 25 % recyklátu, proto už hledají cesty, dodává. Rozhovor pro DVTV najdete ZDE.

Otevřený dopis iniciativy Zálohujme.cz ministru životního prostředí ČR

Vážený pane ministře,

na jaře 2019 jsme přivítali záměr Ministerstva životního prostředí ČR zabývat se studiemi vypracovanými skupinou Zálohujme.cz a zjistit, jak omezit pohazování odpadků do české přírody, splnit evropské cíle v třídění a recyklaci nápojových PET lahví a plechovek, potažmo jak splnit cíle evropských směrnic CEP (balíček cirkulární ekonomiky, Circular Economy Package) a SUP (směrnice o jednorázových plastech, Single-Use Plastic Directive) díky zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovky. Tento záměr jistě ocenila i podstatná část české veřejnosti, která v řadě zpřesňovaných průzkumů opakovaně zavedení takových záloh podpořila.

Ministerstvo životního prostředí však na základě povrchní studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) celou diskusi o zálohovém systému ukončilo, deklarovalo, že se hodlá spolehnout na dosud nedostatečně analyzovanou cestu intenzifikace sběrné sítě, a tvrdí, že takto ČR veškeré náročné cíle splní.

O návrhu zálohového systému jsou šířeny nepravdy a mýty, některé dokonce i ze samotného ministerstva. Tisková zpráva ministerstva životního prostředí ze dne 4. 6. 2019 uvádí: „Studie CETA upozorňuje, že navržený systém iniciativy Zálohujme.cz a jeho náklady počítají s povinností zpětného odběru PET lahví pouze v prodejnách nad 300 m².“ Toto nepravdivé tvrzení se naneštěstí značně rozšířilo do veřejného prostoru. Ve skutečnosti návrh zálohového systému iniciativy Zálohujme.cz od začátku počítá s výkupem PET lahví a plechovek v široké síti prodejen, v jakémkoli obchodě s nápoji (ať už formou výkupních automatů nebo ručně do pytlů), nikoli jen v prodejnách nad 300 m².

My ale chceme spolupracovat a vést konstruktivní diskusi. Cíle plnění směrnic EU se blíží a současným systémem nebude ČR schopna je splnit.

Vyzýváme Vás proto, aby se ministerstvo životního prostředí ve společném dialogu, otevřené a transparentní diskusi spolu s námi i dalšími relevantními subjekty věnovalo těmto klíčovým otázkám, na které stále chybí oficiální odpovědi:

1. Jaká je reálná míra sběru a recyklace PET v ČR? Jak se tato recyklace bude evidovat co nejdříve, abychom věděli aktuální stav naplnění CEP (balíček cirkulární ekonomiky, Circular Economy Package)?
2. Jaké jsou skutečné, detailně podložené náklady na intenzifikaci sběrné sítě barevných kontejnerů a dotřídění PET ze směsného komunálního odpadu, které navrhuje EKO-KOM? Kdo je ponese?
3. Proč by data o produkci obalů/odpadů a všechna data, která EKO-KOM sbírá, neměla být automaticky k dispozici ministerstvu životního prostředí a dalším zainteresovaným stranám? Nebylo by dobré přejít na transparentní systém evidence bez nutnosti žádat EKO-KOM o jednotlivá data?
4. Za posledních 10 let se produkce plastových obalů zvýšila o 40 000 tun, stávající systém, pokud z něj budou odebrány nápojové PET lahve tak naopak bude mít prostor pro odložení nově produkovaného plastu. Proč se tedy odklonění nápojového PETu ze žlutých kontejnerů bránit?
5. Intenzifikace, tedy zvyšování počtu žlutých kontejnerů, nefungovala doposud – navyšovalo se o desítky tisíc nádob, míra třídění plastů klesá (viz poslední údaj z výroční zprávy EKO-KOM za rok 2018, kde míra třídění plastů klesla meziročně z 69 % na 67 %). Jak můžeme tvrdit, že víc nádob nám třídění i recyklaci navýší, když opak je pravdou?
6. Recyklace hliníkových obalů v ČR dosahuje míry 20 %. Z celkového množství hliníkových obalů tvoří většinu právě nápojové plechovky. Jak dojde bez vratných záloh k naplnění cílů specifických pro recyklaci hliníku, která je uvedena na rok 2025 na 50 % a v roce 2030 na 60 %? Jaké s tím budou spojeny náklady?
7. Současná legislativní úprava neumožňuje ekonomicky a environmentálně smysluplný systém zavedení záloh. Jak s tím naložit?

A především klíčové otázce:

8. Nápojový průmysl dává stále jasněji najevo, že intenzivně usiluje o dosažení dlouhodobé udržitelnosti na základě principů cirkulární ekonomiky.  Jaké kroky hodlá ministerstvo učinit, aby tento záměr umožnilo?

Ke stažení:

Otevřený dopis MŽP.DOCX

Papírové produkty jsou součástí našich každodenních činností a sběrový papír je snadno recyklovatelnou surovinou. Od krize před deseti lety byl přebytek sběru papíru a lepenky v Evropě vyrovnáván exportem do Asie, zejména do Číny. Od roku 2018 Čína postupně snižovala import a navýšení exportu do ostatních asijských zemí nestačilo pro vyrovnání nabídky a poptávky. Aktuálně je export z Evropy minimální, což způsobilo krizovou situaci nejen v Evropě. Česká republika není výjimkou. Nabídka sběrového papíru nyní silně převyšuje poptávku, sklady jak u sběrových společností, tak v papírnách jsou plné. Je problém sběrový papír vůbec prodat. Další podrobnosti čtěte v lednovém čísle časopisu Odpadové fórum.

Přehled obsahu

ROZHOVOR

• Tradiční politikaření aneb poplatky za odpady, ale realita úplně jinde

ENVIRONMENTÁLNÍ PORADENSTVÍ A DOTACE

• Odpadový rádce. Jak nedoplatit na bouřlivé změny v legislativě

• Dotace na cirkulární ekonomiku: Výroba, digitalizace, automatizace a propagace

• Na materiálové využití odpadů můžete získat dotaci

• Program H2020 pro cirkulární ekonomiku

• TA ČR podporuje odpovědný výzkum

• Jak přeměnit odpad na výrobní surovinu? Aneb nové trendy v cirkulární ekonomice pro výrobce i designéry

CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA

• Vize pro odpadové hospodářství obcí

• Jak je to ve skutečnosti s dobrovolnými zálohami?

• Veřejné zakázky jako praktický příspěvek k naplňování strategií a ochraně životního prostředí

• Staré oblečení: textilní odpad nebo pro jiného poklad?

• Miláno na cestě sběru a využívání gastroodpadu

• Jak na bioodpad? Pořiďte si nového domácího mazlíčka!

 
POD LUPOU

• Co je nebezpečné

 
ODPAD A DŘEVO

• Trh se sběrovým papírem: po deseti letech opět krize

• Recyklace dřevního odpadu

• Materiálové využití recyklovaného dřeva v České republice

• Environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů

• Jaké jsou limity peletizace dřevních zbytků

• Lesnická bioekonomika: dotazníkové šetření

Už za pár týdnů začnou v Doksech velké manévry. Firma AVE, která se tam stará o svoz odpadu, si totiž na začátku února odveze všechny popelnice, které dosud mají obyvatelé města k dispozici. AVE končí v Doksech smlouva a radnice ji nebude prodlužovat. „Už se nechceme nechat šikanovat od velkých svozových firem. Neměli jsme žádnou možnost kontroly, kolik odpadu je skutečně z Doks. Účtovali nám každou popelnici, kterou vyklopili bez ohledu na to, jestli v ní něco bylo nebo ne. Apelovali jsme proto na lidi, ať popelnice nenechávají venku na chodníku, když není plná,“ zdůvodňuje starostka Doks Eva Burešová. Od února si tak svoz odpadu budou Doksy zajišťovat samy. Respektive to bude mít na starosti společnost EKOD Servis, kterou dohromady založilo dvanáct měst a obcí z okolí Doks. Více ZDE

 

Výkupny surovin za papír už téměř neplatí. Na místě ho sice ponechat zpravidla můžete, ale bez nároku na odměnu. Důvodem, proč sběrny dávají od papíru ruce pryč, je výrazné snížení ceny odpadového papíru. Stejně jako u ostatních komodit, jsou i v případě papíru cena a odbyt papíru určovány poměrem nabídky a poptávky. V tuto chvíli sice poptávka po sběrovém papíru roste, stále ji však převyšuje nabídka, díky dlouhodobě vytvářeným skladovým zásobám tříděného papíru. Poptávka po sběrném papíru narůstá pomaleji mimo jiné proto, že přebytečnou nabídku už neodčerpává v takové míře jako v minulosti Čína. V Evropě jsou přitom recyklační kapacity nedostatečné. V Česku se ročně sebere zhruba milion tun papíru, recykluje se ovšem zhruba jen pětina. Nedostatek recyklačních kapacit v ČR způsobuje zejména skutečnost, že tu v uplynulých letech investoři nevybudovali dostatek příslušných závodů. Zvolili raději okolní země typu Maďarska, Polska či Německa. Situace by se však měla stabilizovat a v roce 2021, resp. 2022 by mělo dojít k výraznému zlepšení, které bude souviset s uplatňováním oběhového balíčku cirkulární ekonomiky CEP, kdy se očekává dokončení nových zpracovatelských kapacit na papír. Více ZDE

Evropská komise dnes zveřejnila návrh nového finančního nástroje (Just Transition Mechanism – Mechanismus pro spravedlivou transformaci), který bude v rámci Zelené dohody pro Evropu fungovat jako dotační program pro investiční potřeby evropských regionů během přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku. Finance mají podpořit energetickou transformaci a motivovat k zásadnímu snižování emisí v horizontu nejbližších let. 

Navrhovaný mechanismus spravedlivé transformace je součástí Investičního plánu pro udržitelnou Evropu, s jehož pomocí Zelená dohoda pro Evropu finančně podpoří ty regiony EU, jejichž ekonomiky jsou na fosilních palivech nejvíce závislé. Na tyto dotace, bude celkově vyhrazeno 100 miliard eur a bude možné jimi financovat např. projekty na rekvalifikaci pracovníků uhelného průmyslu, zvyšování energetické účinnosti, nebo jiné nízkouhlíkové investice.

Posílením finanční podpory na sociálně citlivý přechod regionů k čisté energii podmiňovaly některé členské státy svou ochotu souhlasit s navýšením klimatických cílů EU pro rok 2030. Evropská komise i Evropský parlament uvažují o navýšení schváleného závazku ke snížení emisí skleníkových plynů o 10 až 15 % (tedy ze 40 na 50 až 55 % oproti r. 1990). Rychlejší tempo snižování emisí je v souladu s požadavkem Pařížské dohody a v průběhu tohoto roku by se k němu měly zavázat všechny státy. Klíčový bude summit čelních představitelů EU a Číny letos v září, na němž by oba významní hráči měli oznámit své ambice a motivovat k přísnější klimatické politice ostatní. Ambicióznější plány v ochraně klimatu mají na základě Pařížské dohody předložit všechny státy nejpozději během klimatického summitu OSN, který bude v listopadu v Glasgow.

Členské státy by měly připravit regionální plány pro spravedlivou transformaci s výhledem do roku 2030, které by měly být v souladu s Národními energeticko-klimatickými plány.  Závazky a plány na využívání evropských dotací budou muset příjemci finanční pomoci odevzdat tento rok. Důraz by přitom měl být kladen především na investice do aktivit, které jsou skutečnými dlouhodobými alternativami, jako jsou obnovitelné zdroje nebo energetická účinnost.

Zároveň však existují obavy, že kritéria udělování finanční podpory nejsou konzistentní s cílem dosáhnout klimatické neutrality, neboť neobsahují požadavek na vyloučení investic do fosilních paliv, zejména plynu, a nevedou k odpovědnosti hlavní znečišťovatele, kterým bude možné udělovat kompenzace za předčasné uzavírání uhelných zdrojů. 

Návrh Evropské komise je předložen v době blížícího se závěru jednání o novém dlouhodobém rozpočtu EU. Vedle navrhované podpory na spravedlivou transformaci může i rozpočet EU zajistit rychlé snižování emisí, pokud by z financování vyloučil fosilní byznys a věnoval 40 % na boj se změnou klimatu. Zejména Politika soudržnosti pak má v rámci rozpočtu EU určeného pro regionální rozvoj velký potenciál vybavit nejvíce znečištěné regiony čistou infrastrukturou.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Plzni uložili pokutu 100 tisíc korun Městu Dobřany za velmi závažné porušování zákona o odpadech v kompostárně, kterou provozovalo v areálu sběrného dvora.

Inspektoři při kontrole v září 2019 zjistili, že provozovatel výrazně překročil povolenou kapacitu zařízení. „Ta byla 250 tun biologicky rozložitelných odpadů, ale v době naší kontroly bylo v kompostárně o 151 tun více, tedy přes 60 procent nad limit,“ uvedla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Plzni.

Město v období od ledna 2018 do doby kontroly v září 2019 zásadním způsobem nedodržovalo proces kompostování schválený v provozním řádu. Nebyla měřena teplota, nebylo prováděno překopávání ani vlhčení. Provozovatel nedělal kontroly hotového kompostu, ani nevedl evidenci vydaného. „Předepsaná teplota a vlhkost je přitom základní podmínkou průběhu správného kompostovacího procesu. Dobu, po kterou probíhalo technologicky neřízené zpracovávání odpadu, považujeme za velmi dlouhou a vyhodnotili jsme ji jako přitěžující okolnost při stanovování výše pokuty,“ řekla Horčicová.

Inspektoři také zjistili, že kompostárna není označena informační tabulí, jak stanovuje vyhláška a provozní řád. Nebylo také dodržováno množství odpadů v jedné zakládce. „Místo 15 tun v jedné zakládce byl veškerý biologicky rozložitelný odpad v zařízení, tedy 401 tun, na dvou hromadách,“ popsala Horčicová.

V neposlední řadě provozovatel nepodal úplné a pravdivé hlášení o produkci a nakládání s odpady v zařízení za rok 2018. V hlášení například uvedl, že odpady byly přijímány pouze od města z údržby zeleně, ve skutečnosti byly do zařízení dováženy i odpady od občanů.

Město Dobřany proti pokutě nepodalo odpor, sankce je od 24. prosince pravomocná.

Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu byl připraven na základě požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu.

Povinnost přípravy Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu vyplývá z článku 3 nařízení EU o správě energetické a opatření v oblasti klimatu, které vstoupilo v platnost 24. prosince 2018. Dokument byl připraven za úzké spolupráce s ostatními resorty a ostatními relevantními subjekty. Dne 13. ledna 2020 schválila dokument vláda ČR a pověřila Ministerstvo průmyslu a obchodu oficiálním předáním dokumentu zástupcům Evropské komise. Dokument byl neprodleně po tomto rozhodnutí předán Evropské komisi.

Dokument obsahuje cíle a hlavní politiky ve všech pěti dimenzích tzv. energetické unie. Skrze tento dokument mají členské státy mimo jiné povinnost informovat Evropskou komisi o vnitrostátním příspěvku ke schváleným evropským cílům v oblasti emisní skleníkových plynů, obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a interkonektivity elektrizační respektive přenosové soustavy.

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, ve znění, které schválila vláda ČR a který byl předán zástupcům Evropské komise, je dostupný níže. Dokument je dostupný pouze v českém jazyce.

Dokument ke stažení:

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu [docx, 8508 kB]

Nedaří se ve vaší obci postavit kanalizaci a čistírnu odpadních vod? Řešením může být soustava domovních čistíren. S financováním pomůže dotační titul Ministerstva životního prostředí. Z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR nabízí obcím na zlepšení kvality vod 200 milionů korun. Soustava domovních čistíren (DČOV) je cestou v případech, kdy není možné kvůli terénu, vysokým nákladům nebo technickým důvodům vybudovat klasickou čistírnu odpadních vod. O dotace požádají od 2. března obce, čistírny pak instalují přímo v domácnostech.

„Předchozí výzvy na DČOV trhaly rekordy, obce si peníze rozebraly čtyři měsíce před stanoveným termínem. Obce mají o čištění odpadních vod obrovský zájem, je to velice efektivní a ekonomické řešení, které pomůže tam, kde náklady nebo technické podmínky výstavbu velké ČOV neumožní. Ke kanalizaci u nás není připojeno stále více než 1,5 milionu lidí a tomu mj. odpovídá i nedostatečná kvalita povrchových vod v ČR, což chceme změnit. Podpora DČOV v obcích je dalším z řady kroků, kterými se snažíme zlepšit životní prostředí v malých a nízkorozpočtových obcích a zároveň aktivně reagovat na hrozbu sucha,“ uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec. A dodává, že do předchozích dvou výzev poslalo své projekty na šest desítek obcí. Za 240 milionů tak vznikne více než dva tisíc domovních čistíren pro téměř deset tisíc obyvatel.

Na decentralizované čistění odpadních vod vsadili například v obci Starkoč na Kutnohorsku. Obec loni v létě zkolaudovala jednačtyřicet DČOV propojených do sítě, připravuje se dalších dvacet čistíren. Starkoči soustava přináší potřebné odkanalizování a nižší náklady oproti vybudování klasické čistírny a kanalizace, která by v členité obci nedávala ekonomický smysl. Kromě čisté vody a nižších nákladů pro občany přináší soustava další velký benefit v tom, že vyčištěná voda zůstává na místě a neodtéká pryč. „V době sucha je to velký bonus. Člověk toho může využít. Já osobně používám přečištěnou šedou vodu na zalévání stromů, květin a trávníku,“ popisuje starosta obce Jan Jiskra.

Soustavy moderních domovních čistíren se ukázaly jako cenově efektivní a ekologicky přijatelná alternativa ke starým netěsným jímkám či septikům, které bývají velkým zdrojem znečištění podzemních i povrchových vod. Výhodou domovních čistíren je navíc i vysoká účinnost bez nutnosti následného dočištění. To, že soustava domovních čistíren může při správném provozování bezproblémově fungovat a zároveň plnit parametry na vyčištěnou odpadní vodu, prokázala i odborná studie Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka provedená v loňském roce. V ní byl vyhodnocen provoz DČOV ve třech lokalitách, ve kterých byly podpořené čistírny již v provozu. 

Nová dotační výzva má velmi podobné podmínky jako ty předchozí. Rezort přispěje na vybudování soustavy domovních čistíren odpadních vod u rodinných či bytových domů do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel. Soustava musí přitom odkanalizovat minimálně 30 procent z celkového počtu obyvatel v dané části obce či města. Výše příspěvku je odstupňována podle kapacity jedné čistírny od 100 do 240 tisíc korun.

„V předchozích výzvách se investiční náklady projektů pohybovaly od 400 tisíc do 20 milionů korun, dotace z nich může obcím pokrýt až 80 procent,“ upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman a dodává: „Do způsobilých výdajů, ze kterých se vypočítává výsledná výše příspěvku, mohou žadatelé zahrnout náklady na přípravu projektu, nákup čistíren, jejich instalaci a související stavební práce, stejně jako technologie pro nepřetržitý monitoring systému či proškolení obsluhy.“

Žádosti o podporu přijímá SFŽP ČR od 2. března 2020 do 30. června 2021, případně do vyčerpání alokace. Podpořené projekty musí být zrealizovány nejpozději do konce roku 2024.

Další informace:

• více informací o programu najdete ZDE

• Výzva č. 12/2019

V únoru 2020 bude dle předběžného harmonogramu vyhlášena společná mezinárodní výzva AquaticPollutants Call 2020. Cílem ERA-NET cofundu AquaticPollutants je prostřednictvím společné výzvy podpořit mezinárodní projekty zaměřené na výzkum rizik zapříčiněných znečištěním a patogeny ve vodních zdrojích, kterým je vystaveno lidské zdraví, stejně tak jako životní prostředí. Účelem bude analyzovat rozšíření těchto nečistot a patogenů a popsat jejich vliv při průniku do ekosystémů a hromadění v potravinovém řetězci. V konečném důsledku tak výzva umožní vytvořit strategie a technologie, které by mohly pomoci zabránit tomuto šíření. Výzva je určena pro výzkumné a inovační projekty, které zavádí integrované a mezioborové přístupy ke zvládnutí daných rizik. Lhůta pro příjem návrhů projektů potrvá do 16. dubna 2020. Více ZDE

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Českých Budějovicích uložili dvě pokuty v celkové výši 285 750 korun společnosti “GNOSIS“ spol. s.r.o. se sídlem v Praze. Firma při provozování Hotelu Alpská vyhlídka v Bučině u Kvildy a Penzionu Hájenka na Knížecích Pláních několikrát porušila vodní zákon, a to na území druhé zóny Národního parku Šumava.

První pokutu ve výši 85 750 korun inspektoři uložili společnosti “GNOSIS“ za to, že pro provoz Penzionu Hájenka odebírala bez povolení vodoprávního úřadu  podzemní vodu z vrtané studny. Vodu používala v restauraci i v ubytovací části. „Od ledna 2018 do září 2019, kdy jsme tam byli na neohlášené kontrole, odebrala dle našeho výpočtu neoprávněně celkem 1225 metrů krychlových podzemní vody,“ uvedl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích. Pokuta byla stanovena v zákonné sazbě 70 korun za každý metr krychlový nezákonně odebrané podzemní vody.

Další pokutu 200 tisíc korun dostala firma za vypouštění odpadních vod do vod povrchových bez platného povolení, a to jak z Penzionu Hájenka, tak z Hotelu Alpská vyhlídka. „Z čistírny odpadních vod Hotelu Alpská vyhlídka byly odpadní vody nelegálně vypouštěny od konce března do srpna 2018 do levostranného přítoku Čertova potoka. Z čistírny odpadních vod Penzionu Hájenka bylo nelegálně vypouštěno od ledna 2018 do září 2019, a to do bezejmenného přítoku Vltavského potoka. Navíc jsme zjistili, že čistírna Penzionu Hájenka byla provozována v rozporu se schváleným řádem. Nebyl například čištěn česlicový koš, který byl v době kontroly zaplněn toaletními potřebami. Každé vybočení z optimálních technologických parametrů přitom znamená snížení čistícího účinku čistírny,“ řekl Jiráček.

Při kontrole Hotelu Alpská vyhlídka navíc inspektoři zjistili nakládání se závadnými látkami bez schváleného havarijního plánu. Šlo o lehký topný olej skladovaný v pěti nádržích, každá o kapacitě tisíc litrů. Provozovatel ho používá k vytápění. „V době kontroly nebyl zpracován havarijní plán pro nakládání s touto závadnou látkou schválený vodoprávním úřadem. Pokud tento plán chybí, zvyšuje se riziko, že případná havárie nebude řešena dostatečně rychle a efektivně. Celý areál hotelu se přitom nachází na svažitém terénu, kde dochází k rychlému úniku kapalných látek. Navíc je objekt v Národním parku Šumava, takže snaha eliminovat havárii jakéhokoli  rozsahu by měla být nejvyšší prioritou provozovatele hotelu,“ komentoval Jiráček.

Ani proti jedné z pokut se firma “GNOSIS“ neodvolala, obě sankce jsou pravomocné.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Českých Budějovicích uložili pokutu 200 tisíc korun společnosti AGPI, a.s. Ze střediska firmy ACHS Milevsko – Staňkov v Sepekově unikaly látky s vysokým obsahem amoniakálního dusíku do Milevského potoka. Příčinou byla nedostatečná opatření při zacházení se závadnými látkami, čímž firma poškodila životní prostředí a porušila vodní zákon.

V červenci 2019 provedli inspektoři ČIŽP kontrolu střediska ACHS Milevsko – Staňkov, která se zabývá skladováním a manipulací s hnojivy. Důvodem byla laboratorní zjištěníorganického a amoniakálního znečištění v Milevském potoce. Na několika místech zjistili v areálové kanalizaci vodu zapáchající po amoniaku, která byla nejen v kanalizaci uvnitř areálu, ale i mimo něj v jímce lapolu (tj. v dosazovací – dočišťovací nádrži) a na odtoku z jímky lapolu.

„U všech odebraných vzorků vody byly prokázány vysoké koncentrace amoniakálního dusíku, který unikal do zatrubněné kanalizace. Tím společnost negativně ovlivnila kvalitu povrchových vod v Milevském potoce, což mělo za následek i úhyn ryb v rybníku Tovaryš u Sepekova,“ řekl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích.

Zacházením se závadnými látkami dochází k ohrožení životního prostředí, které může následně vést až k jeho poškození, v tomto případě ke kontaminaci povrchových vod. Při určení výše pokuty, která může být podle zákona až jeden milion korun, přihlédli inspektoři k aktivnímu přístupu společnosti AGPI. Ta projevila okamžitou snahu o zajištění neškodné likvidace závadných látek v nejbližším možném období. Odstranila je z dešťové kanalizace i dosazovací nádrže a nechala vyčistit a opravit čistírnu odpadních vod.

Společnost se proti rozhodnutí o pokutě neodvolala, sankce 18. prosince 2019 nabyla právní moci.

Během čtyř měsíců postavila firma Eveco Brno v teplárenské společnosti C-Energy v Plané nad Lužnicí na 1200 metrech čtverečních jednotku na energetické využití odpadu. Zařízení za 52 milionů je vůbec první svého druhu v republice. Výhradním dodavatelem materiálu pro spalování bude společnost Rumpold. Jak sdělil ředitel pro jihočeskou oblast Petr Adensam, půjde především o plastový odpad, o který není na trhu zájem a nelze jej recyklovat. Více ZDE
 

Obce na Pelhřimovsku připravují od roku 2021 změnu ve třídění a svážení odpadu. Nádoby na tříděný odpad bude mít k dispozici každá z asi 10.000 domácností. Vybavit je nádobami vyjde Dobrovolný svazek obcí Sompo přibližně na 30 milionů korun. Svazek si slibuje snížení objemu komunálního odpadu, jehož ukládání na skládky podraží. Řekl to Jan Brožek, předseda svazku a starosta Černovic na Pelhřimovsku.

Systém podle něho už vyzkoušela města na Zlínsku nebo Hodonínsku. "Nejsme žádní inovátoři, jen doháníme vlak. Na Vysočině ale stejný systém funguje asi jen v Chotěboři," řekl Brožek. Svazek z Operačního programu životní prostředí dostane asi 28 milionů korun, celkové náklady jsou okolo 33 milionů. Většina peněz padne na nákup 30.000 nádob o objemu 240 litrů. Jejich dodavatele určí výběrové řízení. Svazek by je měl mít v létě, kdy je začne bezplatně zapůjčovat lidem. "Pak budeme ladit nové nastavení svozových linek tak, abychom mohli od 1. ledna 2021 začít svážet v novém režimu," řekl Brožek.

Lidem má usnadnit třídění, už nebudou muset ke vzdálenějším kontejnerovým stáním. Kontejnery z ulic obcí ale nezmizí, budou sloužit například rekreantům, kteří na popelnice u domu nárok mít nebudou.

Každý rodinný dům ve více než stovce obcí sdružených ve svazku bude mít k dispozici nádobu na plasty, papír a bioodpad. Směsný odpad se bude vyvážet jednou za 14 dní. "Pokud se systém osvědčí, myslím si, že jsme schopni přejít na ještě nižší frekvenci svozu," řekl Brožek.

Svazek měsíčně vyprodukuje okolo 1000 tun směsného odpadu. Vytříděného papíru, skla a plastu je asi 250 tun. Tuna uložená na skládku stojí 500 korun. Tato cena podle Brožka postupně poroste až k 1800 korunám. Náklady s likvidací odpadu spojené vyčíslil svazek na 685 korun na obyvatele.

Jednotlivé obce ale mají schválenou různou výši, kterou svým občanům účtují. V Horní Cerekvi je to 700 korun na osobu. "My jsme to v Černovicích vyřešili radikálně, cenu jsme zvedli na 800 na občana a osvobodili jsme děti," řekl Brožek.

Hlavní úsporu by podle něho mohl představovat tříděný bioodpad, který je těžký, takže při uložení na skládku drahý. Přitom ho lze snadno kompostovat. Kompostárnu mají některé obce. Svazek jedná i se soukromými zemědělci, kteří by mohli bioodpad likvidovat.

Svoz odpadu zajišťuje akciová společnost Sompo vlastněná obcemi. K dispozici má skládku v Hrádku u Pacova. Akciová společnost neměla nárok na dotace, tak loni založily obce ještě svazek obcí, ten na dotaci dosáhl.

V Mělníku vznikne tento rok v areálu technických služeb centrum pro opětovné užití výrobků a materiálů. Bude v hale, kterou nechá postavit město. Lidé v něm budou moci odevzdat i sehnat například nábytek nebo knihy a staré časopisy. Na stavbu je vypsaný tendr. Město musí centrum provozovat kvůli dotačním podmínkách minimálně pět let, evropská dotace pokryje většinu z předpokládaných nákladů, které mají dosáhnout zhruba sedm milionů korun. Re-use centrum vede k nižší produkci odpadu, protože věci, které by jinak skončily v kontejneru nebo na sběrném dvoře, ještě mohou někomu posloužit.

Nově navrhovaná odpadová legislativa jde podle Ministerstva životního prostředí vstříc cirkulární ekonomice. Zatím však končí téměř polovina komunálního odpadu na skládkách a vše nasvědčuje tomu, že se tento stav v dohledné době nezmění.

V platné legislativě je stanoven termín razantního omezení skládkování na rok 2024. Nová legislativa jej však posouvá na rok 2030 s tím, že ze strany skládkových a svozových společností je cítit tlak na další posun do roku 2035.

„Skládkování komunálního odpadu do 21. století nepatří. Současné kapacity pro energetické využití komunálního odpadu je potřeba zdvojnásobit. Z odpadu odkloněného ze skládek by se dalo vyrobit teplo pro 135 tisíc domácností, což je celé Brno, a nahradit 500 tisíc tun uhlí v teplárnách. Významně bychom snížili emise skleníkových plynů z tepláren i ze skládek,“ vypočítává přínosy předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

Stále platí, že energetické využití odpadů může být pro teplárny příležitostí, jak částečně nahradit environmentálně nešetrné uhlí, případně další paliva. Ze strany tepláren je o odpad zájem. Projekty na vybudování ZEVO existují i přes nemalé množství zásadních překážek.

„V odpadovém hospodářství nám ujíždí vlak. Nový zákon o odpadech musí vytvořit rozumné ekonomické prostředí pro investice do využití komunálního odpadu, který dnes končí na skládkách, jinak se dopředu nepohneme,“ říká Tomáš Drápela a doplňuje: „Energetické využití odpadu není nepřítelem recyklace, ale jejím doplňkem, který nahradí skládkování. To je přístup vyspělých západních zemí, ke kterému se plně hlásíme. Už žádné rozšiřování skládek komunálního odpadu!“

V posledních letech se na konferencích Dny teplárenství a energetiky těší bloky věnované odpadům velmi silnému zájmu. Ani letošní ročník zřejmě nebude výjimkou. I letos zazní v přednáškách a následných diskuzích hlasy zástupců MŽP, MPO, Svazu měst a obcí ČR a samozřejmě těch, kterých se odpadová legislativa týká bezprostředně. Tedy zástupcům skládkových společností a teplárenství.

„Diskutovat se bude především o novém zákonu a jeho dopadu na praxi. Určitě proběhnou polemiky nad navrhovaným postupným navýšením skládkovacího poplatku, termínu ukončení skládkovní, a v neposlední řadě o velmi diskutabilním institutu třídící slevy. Ta je českým unikátem a zdá se, že bude v následujících letech velmi ovlivňovat chování obcí a jejich odpadového hospodářství,“ uzavírá ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Již 26. ročník konference s doprovodnou výstavou Dny teplárenství a energetiky se tradičně uskuteční v Kongresovém, výstavním a společenském centru ALDIS v Hradci Králové ve dnech 28. – 29. dubna 2020. Pořadatelem je Teplárenské sdružení ČR, konferenci organizuje společnost Exponex.

Dny teplárenství a energetiky 2020

Termín: 28.-29. duben 2020

Místo: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS v Hradci Králové

 

Pořadatel:

Teplárenské sdružení České republiky

Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7

 

Organizátor:

Exponex s.r.o.

Janouškova 2015/1a, 613 00 Brno

      

Zastoupení pro jednání s médii:

Denisa Ranochová, tel.: 608 445 255, e-mail: denisa@ranochova.cz

 

Manažer konference:

Mirka Kunčáková, tel.: 602 728 448, e-mail: mkuncakova@exponex.cz

V loňském roce investovali provozovatelé tepláren do ekologizace provozů snižující emise další více než 2 miliardy korun. Od roku 2013 si modernizační investice v teplárenství vyžádaly již přes 23 miliard korun a budou pokračovat. Emise oxidu siřičitého a prachu z tepláren díky tomu klesly mezi lety 2013 a 2018 o více než polovinu, emise oxidů dusíku pak o 37 %.

„Celkové investice teplárenských společností do snížení emisí od roku 2013 již přesáhly 23 miliard korun a výrazně se projevily na snížení emisí,“ komentuje aktuální statistická data z tepláren, které jsou členy Teplárenského sdružení ČR, předseda výkonné rady Tomáš Drápela a pokračuje: „Naplnil se náš odhad před 5 lety, že teplárny budou potřebovat přes 20 miliard na splnění přísných ekologických limitů podle směrnice o průmyslových emisích.“  Ty začnou platit od poloviny letošního roku. V roce 2021 dojde k dalšímu zpřísnění emisních limitů a provozovatelé tepláren budou muset používat nejlepší dostupné technologie. Pro střední a menší teplárenské zdroje s tepelným příkonem do 200 MW platí přechodné období do konce roku 2022.

Výsledkem miliardových investic tepláren je zásadní snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší. V případě oxidů dusíku klesly emise v roce 2018 oproti roku 2013 o 37 %, v případě prachu a oxidu siřičitého dokonce o 51 %.

„Modernizace tepláren bude pokračovat až do roku 2022, kdy končí přechodné období pro některé střední a menší teplárny. Paradoxně budou muset dodatečné investice provést i některé již ekologizované velké teplárny, které provedly investice jako první. V průběhu období pro jejich modernizaci se totiž dále zpřísnily emisní požadavky na nejlepší dostupné technologie tedy BAT z anglického Best Available Techniques,“ vysvětluje Tomáš Drápela.

Podíl tepláren na celkových emisích prachu je dnes již minimální, větší podíl než celá energetika má i zemědělství s lesnictvím. Emisím prachu jasně dominují lokální topeniště, jejichž emise navíc rostou. Podle ČHMÚ v roce 2014 lokální topeniště vypustily 29 480 tun prachu a v roce 2017 dokonce 29 680 tun prachu, tedy 55 krát více než teplárny, které jsou členy Teplárenského sdružení ČR. Ty přitom zásobují teplem 1,3 milionu bytů. To je dvakrát více než domácností, které využívají lokální topeniště na pevná paliva, těch je cca 630 000. Emise prachu na jednu vytápěnou domácnost jsou u lokálních topenišť na pevná paliva až 100 krát větší než v případě domácností připojených na uhelné teplárny.

Paradoxně mnohem čistší teplárenské zdroje musí platit emisní poplatky, zatímco lokálních topenišť se tato povinnost netýká. Stát tak ekonomicky podporuje ekologicky méně vhodné způsoby vytápění.

„Naprosto dominantním původcem jemných prachových částic PM2,5 jsou u nás stále lokální topeniště, tedy domovní kotle, kamna a jiné zdroje spalující pevná paliva (uhlí nebo dřevo). V roce 2017  vypustily domácnosti z lokálních topenišť přes 74 % emisí jemného prachu, to je dvacetkrát více než celý sektor veřejné energetiky a výroby tepla, který se na nich podílel 3,5 %. Podíl domácích topenišť na emisích rakovinotvorného benzo(a)pyrénu činil dokonce 98 %,“ upozorňuje Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.

Byt v bytovém domě připojeném na uhelnou teplárnu s BAT technologií „vypustí“ za rok do ovzduší 0,1 kg prachu. Při vytápění ekologicky nejméně vhodným prohořívacím kotlem na pevná paliva vypustí rodinný domek (a je jedno, zda se v něm topí uhlím nebo dřevem) za rok do ovzduší i při provozování v optimálním topném režimu minimálně 65 kg prachu. Při nedokonalém spalování a použití „nevhodných“ paliv to však podle Energetického výzkumného centra v Ostravě může být i přes 300 kg ročně. To je ekvivalent množství prachu z 3000 domácností napojených na uhelnou ekologizovanou teplárnu, tedy více než osmitisícové město, například Třeboň, Příbor nebo Semily.