Způsob, jakým lidstvo vyrábí a konzumuje potravu, se musí radikálně změnit. Jinak nezabráníme milionům úmrtí a katastrofálnímu poškození planety, varují vědci v rozsáhlé studii. Klíčem k tomu, aby se podařilo nasytit lidstvo a zabránilo poškození planety, je podle vědců změna lidského jídelníčku. Musí být ale dramatická: lidé by měli v budoucnu jíst přibližně polovinu červeného masa a cukrů než dnes, naopak mají zdvojnásobit příjem ovoce, zeleniny a ořechů. Více ZDE

Zdroj: ČT24

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) v rámci boje proti znečištění životního prostředí navrhla zakázat záměrné přidávání mikroplastů do produktů, jako je kosmetika, detergenty a zemědělská hnojiva. Drobné části plastů, které znečišťují vodní cesty a oceány, stále více vyvolávají obavy vědců z jejich vlivu na mořské ekosystémy, domnívá se agentura Reuters.

O stanovisko agenturu požádala Evropská komise (EK), návrhy ECHA se mají stát součástí její strategie v oblasti plastů. Podle odhadů EK se do životního prostředí každým rokem dostane 70.000 až 200.000 tun mikroplastů. “Cílem návrhu ECHA je snížit tento objem o 30.000 tun ročně,” uvedl mluvčí agentury Matti Vainio na konferenci v Helsinkách.

Místopředseda EK odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen na konferenci uvedl, že zákaz EU by mohl stanovit standard pro průmyslová odvětví po celém světě. “Evropská unie je na světě první, kdo v oblasti plastů zahájil komplexní strategii, která se zaměřuje také na snížení mikroplastů,” chválil se Katainen.

ECHA předloží oficiální návrh během jednoho roku a podle Katainena by ho EK mohla schválit do konce roku 2020.
Vainio varoval, že bez zákazu se bude používání mikroplastů prudce zvyšovat. Agenturu překvapilo, že největším uživatelem mikroplastů je zemědělství. Široce totiž využívá technologii zapouzdření zemědělských hnojiv do malých plastových obalů, z nichž se do půdy pomalu uvolňují a mikroplasty v zemi zůstávají.

Navrhovaný zákaz se nemá týkat některých výrobků, jako jsou léky a barvy.

Zprávy o životním prostředí v krajích České republiky slouží jako doplnění Zprávy o životním prostředí ČR a Statistické ročenky životního prostředí ČR a zabývají se detailněji charakteristikou stavu životního prostředí v jednotlivých krajích ČR. Každá Krajská zpráva za rok 2017 obsahuje celkem 8 tematických celků, a to Ovzduší; Voda; Příroda a krajina; Lesy; Zemědělství; Průmysl a energetika; Doprava a Odpady, které jsou členěny do dílčích indikátorů hodnotících jednotlivé složky životního prostředí. Tyto indikátory jsou doplněny o informace o dalších aktivitách a problémech řešených v rámci jednotlivých krajů a o úvodní informaci o každém kraji. Souhrn a vzájemné srovnání 14 Krajských zpráv představuje Souhrnná zpráva o životním prostředí v krajích ČR 2017.

Dokument ke stažení:

• Souhrnná zpráva (PDF, 15 MB)

• Hlavní město Praha (PDF, 7 MB)

• Jihočeský kraj (PDF, 13 MB)

• Jihomoravský kraj (PDF, 13 MB)

• Karlovarský kraj (PDF, 10 MB)

• Kraj Vysočina (PDF, 13 MB)

• Královehradecký kraj (PDF, 16 MB)

• Liberecký kraj (PDF, 10 MB)

• Moravskoslezský kraj (PDF, 11 MB)

• Olomoucký kraj (PDF, 11 MB)

• Pardubický kraj (PDF, 11 MB)

• Plzeňský kraj (PDF, 13 MB)

• Středočeský kraj (PDF, 15 MB)

• Ústecký kraj (PDF, 12 MB)

• Zlínský kraj (PDF, 10 MB)

V důsledku revize evropské legislativy, která zásadně posílila rezervu tržní stability, vyletěly loni ceny povolenek na emise skleníkových plynů dramaticky vzhůru. Jak se s tím vyrovnat a jaká opatření musí udělat stát, aby teplárenství pomohl v transformaci? To budou témata Dnů teplárenství a energetiky v Hradci Králové 24. a 25. dubna 2019.

Teplárny se potýkají s dramatickým nárůstem ceny povolenky, která se během roku 2018 zvýšila více než trojnásobně. Paradoxně jsou tak na trhu nejvíce zdaněné teplárny, které chce stát podle svých strategických dokumentů podporovat.

„Zejména menší a střední teplárny na uhlí se kvůli vysoké ceně povolenky dostávají do existenčních potíží. Chceme společně hledat cesty, jak jim stát pomůže s transformací. Na konci loňského roku se podařily některé dílčí kroky, ale k vyřešení stále rostoucí ceny povolenky to nestačí. Peníze z povolenek se musí do teplárenství vrátit,“ uvedl Tomáš Drápela, který se stal v prosinci loňského roku předsedou výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.

Stát by měl podle Drápely vytvořit zvláštní fond pro transformaci teplárenství, kam by šla část výnosu z povolenek a teplárny by z něj mohly získat prostředky pro transformační projekty řešící zvyšování energetické účinnosti a postupný odchod od uhlí. Je potřeba řešit také srovnání podmínek a srovnatelné zatížení spotřeby paliv mimo zařízení zahrnutá do systému emisního obchodování.

Ministerstvo životního prostředí předložilo na konci listopadu návrh novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, který je přípravou na čtvrté obchodovací období od roku 2021.

„Uvidíme, jak se Ministerstvo životního prostředí postaví k našim připomínkám k zákonu. Legislativní proces bude každopádně ještě dlouhý a bude potřeba začít řešit i řadu navazujících kroků, aby Česká republika efektivně využila nástroje, které jí legislativa EU dává,“ řekl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Letošní Dny teplárenství a energetiky budou podle Hájka zaměřené hlavně na menší a střední teplárny, které musí aktuálně řešit svou budoucnost v kontextu rychle rostoucí ceny povolenky, ale také očekávaného snižování těžby uhlí.

„Chceme poskytnout inspiraci a ukázat škálu možností, které připadají v úvahu jako náhrada uhlí v menších teplárnách. Samozřejmě podmínky jsou v každé teplárně jiné a každý si nakonec musí najít to svoje optimální řešení na míru,“ uzavírá Martin Hájek.

25. ročník Dnů teplárenství a energetiky se tradičně uskuteční v Kongresovém, výstavním a společenském centru ALDIS v Hradci Králové ve dnech 24.–25. dubna 2019. Účastníci konference se opět mohou seznámit s novinkami, inovacemi a řadou atraktivních témat, o která nebude s přihlédnutím k turbulentnímu vývoji nejen v české, ale též evropské energetice nouze.

To vše se uskuteční za účasti zástupců tepláren, technologických firem, samospráv, bytových družstev i společenství vlastníků. Pořadatelem je Teplárenské sdružení ČR, konferenci organizuje společnost Exponex.

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY

Kdy: út 24.4. – st 25.4. 2019

Pořadatel: Teplárenské sdružení ČR

Kde: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS, Hradec Králové

https://www.dny-teplarenstvi-a-energetiky.cz/

Předkládaná statistická zpráva obsahuje finální data o hrubé výrobě elektřiny a dodávkách tepla podle jednotlivých paliv a bilanci dodávek elektřiny a tepla do jednotlivých sektorů národního hospodářství v letech 2010–2017. Zdrojem dat jsou statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu a Českého statistického úřadu.

Dokument ke stažení:

Vývoj hrubé výroby elektřiny a tepla k prodeji v letech 2010-2017 [pdf, 1215 kB]

Ministerstvo životního prostředí aktualizuje Národní program snižování emisí ČR (NPSE). Jde o strategický dokument, který určuje postup státu při snižování množství vybraných znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší. Mezi tyto látky patří oxid siřičitý, oxidy dusíku, amoniak, těkavé organické látky a prachové částice. Ministerstvo životního prostředí nabízí nyní široké veřejnosti možnost zapojit se se svými podněty do přípravy aktualizace tohoto dokumentu.

Současná aktualizace Národního programu snižování emisí ČR souvisí zejména s nutností zajistit splnění národních závazků ke snížení emisí stanovených k roku 2025 a 2030. Prognóza vývoje množství emisí znečišťujících látek neukazuje, že by ke splnění závazků ČR mohla dojít bez zavedení dalších opatření po roce 2020. Navržení takových dodatečných opatření je hlavním cílem současné aktualizace Národního programu snižování emisí ČR. Omezením množství vypouštěných znečišťujících látek do ovzduší dojde ke zlepšení kvality ovzduší v České republice.

Jak zaslat podnět

Na podkladu aktualizované analytické části může odborná i laická veřejnost v termínu do 31. ledna 2019 na e-mailovou adresu npse@mzp.cz podávat podněty a návrhy do nové návrhové části dokumentu, na dodatečná opatření vedoucí ke snížení emisí k roku 2030. Pro zaslání těchto podnětů použijte formulář na odkazu (viz níže). Upozorňujeme, že nebudeme odesílat odpovědi na jednotlivé e-mailové zprávy a náměty nebudou jednotlivě vypořádány. Souhrn všech obdržených příspěvků a okomentovaný výsledek veřejné konzultace bude zveřejněn současně s výsledným návrhem dokumentu na webových stránkách MŽP. Aktualizovaný Národní program snižování emisí ČR bude dle požadavků národní legislativy následně posouzen v řádném procesu SEA. Během tohoto procesu bude mít veřejnost rovněž možnost se k dokumentu vyjádřit.

Dokument ke stažení:

• Formulář pro podání námětů (PDF, 51 kB)

• Národní program snižování emisí (PDF, 3 MB)

• Aktualizovaná analytická část NPSE ČR (PDF, 4 MB)

ECHA zařadila na Kandidátský seznam 5 nových látek a 1 látku, která byla identifikována jako SVHC v roce 2016, přidala na seznam Evropská komise. Kandidátský seznam nyní obsahuje 197 látek (zveřejněno ECHA 15. 1. 2019).

Kandidátský seznam (dále KS) obsahuje látky, které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí. Látky nově zařazené na KS, jejich vlastnosti a příklady použití:

• 2,2-bis(4'-hydroxyphenyl)-4-methylpentane (EC 401-720-1; CAS 6807-17-6). látka je toxická pro reprodukci; není registrována podle nařízení REACH;

• Benzo[k]fluoranthene (EC 205-916-6; CAS 207-08-9): látka je karcinogenní, PBT a vPvB; není registrována podle nařízení REACH;

• Fluoranthene (EC 205-912-4; CAS 206-44-0): látka je PBT a vPvB; není registrována podle nařízení REACH;

• Phenanthrene (EC 201-581-5; CAS 85-01-8): látka je vPvB. Látka není registrována podle nařízení REACH. Obvykle není vyráběna záměrně, ale vyskytuje se jako složka nebo nečistota v jiných látkách;

• Pyrene (EC 204-927-3; CAS 129-00-0): látka je PBT a vPvB; používá se jako meziprodukt pro výrobu čistých chemických látek;

• 1,7,7-trimethyl-3-(phenylmethylene)bicyclo[2.2.1]heptan-2-one (EC 239-139-9; CAS 15087-24-8): látka je endokrinní disruptor pro životní prostředí; není registrována podle nařízení REACH.

Během jednání MSC se předkladatel dokumentace (německý příslušný orgán) rozhodl stáhnout svůj návrh na identifikaci látky undecafluorohexanoic acid (PFHxA) a její amonné soli (APFHx) jako SVHC.

V současné době obsahuje Kandidátský seznam 197 SVHC látek, z nichž 43 látek již bylo zařazeno do přílohy XIV nařízení REACH tj. na seznam látek podléhajících povolení.

Po zařazení látky do KS vyplývají společnostem zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech. Každý dodavatel předmětů obsahujících látku z KS v koncentraci vyšší než 0,1% hm. musí poskytnout dostatek informací příjemcům předmětu a spotřebitelům. Kromě toho, dodavatelé a výrobci předmětů obsahujících látku z KS musí do 6 měsíců po jejím zařazení podat oznámení agentuře ECHA.

Další informace:

Kandidátský seznam

Souhrn povinností vyplývajících ze zařazení do KS

Návrhy na identifikaci SVHC odsouhlasené MSC

Jak oznámit látky v předmětech

Zdroj: MPO

Plzeňský Prazdroj s pekaři vyrobil zkušební sérii sušenek z mláta, tedy ze zbytku ze sladu používaného při výrobě piva. Jsou ve sladké a slané variantě a cílem bylo zkusit z odpadních surovin vyrobit plnohodnotnou a zdravější variantu obvyklých sušenek, řekla Jitka Němečková, mluvčí pivovaru, v němž se nápad zrodil. Firma zatím nepočítá s výrobou ve velkém.

Sušenky vyrobila začátkem roku Biopekárna Zemanka. Využila příznivých vlastností mláta, které vzniká jako odpad z ječmenného sladu. "Mláto má oproti obvyklým moukám vyšší obsah bílkovin a vlákniny a méně sacharidů. Těchto vlastností využívá několik start-upů v USA a vyrábí z něj speciální mouku a zdravé tyčinky," řekla Tereza Kamal z Prazdroje. Z experimentu vzešly sladká sušenka s medem, ovesnými vločkami a rozinkami a slaná varianta, která se hodí i k pivu.

"Sušenky z mláta jsou zatím jen jednorázový experiment. Výsledek nás velmi mile překvapil. V tuto chvíli je ale předčasné hovořit o dalších plánech," uvedla Kamal. Pokud by se pivovar po důkladné analýze s Biopekárnou Zemanka dohodl na standardní výrobě a učinili veškeré kroky, které jsou k tomu potřeba, jsou možnosti distribuce různé, a to jak přímé dodávky do restaurací a kaváren, tak i prodej prostřednictvím maloobchodu. To ukáže až budoucnost, dodala.

Prazdroj dosud mláto dodával zemědělcům, kteří jej používají jako krmivo pro hospodářská zvířata. Zemědělci podle Kamal o mláto ani v budoucnu nepřijdou. "Naší ambicí, aspoň prozatím, není výroba pečiva ve velkém. A i kdybychom se v budoucnu vydali cestou pravidelné výroby sušenek, budeme používat jen malý zlomek mláta," uvedla. Podle Jana Zemana z Biopekárny to byla pro firmu zajímavá výzva. "I my jsme se vydali cestou udržitelné výroby a rádi jsme se podíleli na tomto projektu. Ukázali jsme, že výrobu pořád můžeme posouvat ekologičtějším směrem," řekl.

Prazdroj podle Kamal trvale snižuje ekologické dopady podnikání a patří mezi nejzodpovědnější pivovary. "Recyklujeme nebo znovu využijeme 98,5 procenta odpadu z výroby," uvedla. Mláto, kvasnice a sladovnický odpad dodává zemědělcům jako krmivo, čistírenské kaly se používají jako hnojivo. Odpadní filtrační křemelina se zaorává, což přispívá ke zlehčování půdy pro rekultivovaná území. Zbytek třídíme, dodala.

Pivovarský mlátem se označují tuhé zbytky vzniklé při výrobě piva po filtraci sladiny - sladkého meziproduktu obsahujícího cukry, bílkoviny a další látky, ale bez chmele.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 120 tisíc korun společnosti Cihelna Časy s.r.o. Firma na pozemku v obci Časy na Pardubicku nakládala s odpadní výkopovou zeminou, i když neměla platné povolení Krajského úřadu Pardubického kraje k provozu zařízení k využívání odpadů. Sankce je pravomocná.

„Při kontrole v červenci 2018 jsme zjistili, že na pozemku bylo navezeno 1064 tun odpadní výkopové zeminy bez povolení. To jsme vyhodnotili jako velké množství. Firma nedisponovala žádnými doklady o kvalitě naváženého materiálu. Nerespektovala územní rozhodnutí a nakládala s odpady bez platného povolení krajského úřadu,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Nešlo o první porušení zákona, kterého se společnost Cihelna Časy dopustila. Už v roce 2017 jí inspektoři ČIŽP uložili pravomocnou pokutu 80 tisíc korun za stejné pochybení – tedy nakládání s odpady bez platného povolení Krajského úřadu Pardubického kraje. „Přesto subjekt v činnosti bez patřičného povolení pokračoval. Výsledkem je druhá pokuta,“ doplnil Trávníček.

ECHA vyzývá všechny zainteresované strany k zaslání připomínek k předloženému návrhu. Dne 7. 1. 2019 zahájila ECHA veřejnou konzultaci k návrhu harmonizované klasifikace a označování následující chemické látky:

• dimethomorph (ISO); (E,Z)-4-(3-(4-chlorophenyl)-3-(3,4-dimethoxyphenyl)acryloyl) morpholine (EC 404-200-2; CAS 110488-70-5). Tato chemická látka (dále látka) se hlavně používá jako účinná látka v přípravcích na ochranu rostlin, používaných jako fungicid. Látka má již v současné době harmonizovanou klasifikaci sledovaných nebezpečných vlastností (příloha VI nařízení CLP). Připomínky se očekávají k toxicitě pro reprodukci a nebezpečnosti pro vodní prostředí.

K  návrhu se lze vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného  na webových stránkách ECHA v sekci veřejné konzultace (formulář - Předchozí konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování v termínu: do 8. března 2019 (do 23:59 helsinkého času).

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Zároveň žádáme české subjekty, které budou přispívat do veřejné konzultace, aby svá stanoviska zaslaly pro informaci MPO na adresu kozmikova@mpo.cz.

Dne 7. ledna 2019 schválila vláda svým usnesením č. 9 další etapu Ekoauditu, která zahrnuje 13 nových podnětů k úpravě celkem 5 environmentálních zákonů (dokument je uveden v příloze). Součástí materiálu je i vyhodnocení plnění opatření stanovených v předchozích etapách Ekoauditu.

Na základě usnesení vlády ČR ze dne 9. ledna 2017 č. 10 zpracovalo MPO ve spolupráci s MŽP materiál „Návrhy opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí“ (Ekoaudit). Tento materiál je aktualizován a předkládán na jednání vlády každé dva roky již od roku 2005 (usnesení vlády 1401/2005).

Cílem materiálu je snížení administrativní a finanční zátěže průmyslových podniků a provozovatelů služeb. Jedná se zejména o opatření administrativního charakteru, kterými jsou např. urychlení schvalovacích procesů, zjednodušení a sloučení ohlašovacích povinností, zjednodušení nebo zcela zrušení některých povinností, které zatěžují podnikatele bez pozitivního přínosu pro životní prostředí. Realizace navrhovaných opatření přispěje ke snížení administrativní a finanční zátěže zjednodušením a zefektivněním environmentální legislativy a tím ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů, aniž by došlo ke snížení kvality ochrany životního prostředí.

Materiál identifikuje problematické oblasti ve vybraných právních předpisech k ochraně životního prostředí ve vztahu k výrobní a podnikatelské sféře. Jedná se zejména o následující environmentální zákony včetně příslušných prováděcích předpisů:

• Zákon č 185/2001 Sb., o odpadech,

• Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší,

• Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech,

• Zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,

• Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách,

• Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu,

• Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech,

• Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění,

• Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí,

• Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,

• Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,

• Zákon o prevenci závažných havárií,

• Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě,

• Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami nebo směsmi.

ECHA vyzývá všechny zainteresované strany k zaslání připomínek k navrženému omezení do přílohy XVII nařízení REACH.

Veřejnou konzultaci k návrhu omezení 8 polycyklických uhlovodíků (PAU) zahájila ECHA již dne 19. 9. 2018. První termín pro předložení připomínek byl stanoven na 16. 11. 2018 a konečný termín do 19. března 2019 (do 23:59 helsinkého času).

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Navrhované omezení se týká uvádění na trh granulí a mulčovacích materiálů, které se používají jako výplňové materiály syntetických povrchů/trávníků hřišť nebo jako sypké pryžové mulčovací materiály u hracích povrchů a sportovních aplikací, jestliže tyto materiály obsahují v součtu více než 17 mg/kg uvedených osmi PAU. Navrhovaná restrikce bude zahrnuta do položky 50 přílohy XVII nařízení REACH.

K návrhu se lze vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v sekci Posuzovaná předložená omezení, ve které bude následně možné zjistit stav projednávání návrhu restrikce v příslušných ECHA výborech (SEAC a RAC), včetně konečného návrhu Evropské komise a přijetí legislativního opatření.

Zároveň žádáme české subjekty, které budou přispívat do veřejné konzultace, aby svá stanoviska zaslaly pro informaci MPO na adresu kozmikova@mpo.cz.

Zdroj: MPO

Během příštích patnácti let se má zásadně změnit  osud odpadů z domácností. Do jaké míry, to se bude odvíjet od toho, jak důsledně bude Česko plnit evropské předpisy. Odpad z domácností nebude končit tak často na skládkách a změní se firmy, které z něj budou profitovat.

Prvním krokem je nastavení nových pravidel v české legislativě. To se právě děje, neboť ministerstvo životního prostředí připravuje nový zákon o odpadech.

Dle poslední studie Institutu pro udržitelný rozvoj měst a obcí (IURMO) utratí obce za odstranění odpadu zhruba devět miliard korun ročně. Částka jde přitom z poloviny z poplatků za popelnice a z poloviny z rozpočtu obcí.

Tyto peníze nyní inkasují zejména skládkovací firmy. Skládkování je totiž nejlevnější způsob, jak se odpadu zbavit – „zahrabat“ nevytříděné odpadky na skládku, následně ji rekultivovat a odsávat metan je dnes levnější než je spálit ve spalovně, kterou prodražují technologie. Ať už jsou to kotle, nebo zařízení
na čištění spalin.

Stát dnes skládkování zpoplatňuje 500 korunami za tunu uloženého komunálního odpadu. Poplatek má však výrazně narůst, aby byly obce, které odstraňování odpadů objednávají a platí za ně, motivované s odpadem nakládat ekologičtěji.

Evropská unie žádá, aby Česko recyklovalo výrazně více než dnes. V roce 2025 by mělo recyklovat 55 procent odpadu, v roce 2035 dokonce 65 procent. Recyklace je přitom víc než dnešní třídění, protože ne všechno, co skončí v barevných popelnicích, se dá využít. Odpad může být příliš znečištěný, některé druhy plastů zase nejdou na trhu na odbyt. Tento odpad pak končí na skládkách nebo v jedné ze čtyř spaloven, které ho přemění na elektřinu či teplo spolu se směsným odpadem z černých popelnic.

Na skládky navíc bude podle EU moci jít maximálně desetina odpadu z domácností, což si vynutí přerozdělení byznysu s odpadem. Otevře se prostor pro stavbu nových spaloven, dotřiďovacích linek a rozvoj recyklačních firem, které z odpadu udělají nové výrobky.

I ostatní odpadové společnosti si ale chtějí svou část byznysu z odpadů udržet, takže navrhují zmírnit předpisy, aby mohly postavit svoje vlastní zařízení – takzvané úpravny odpadu. V nich by se mechanicky, prostřednictvím sít a magnetů, vytáhla z netříděného směsného odpadu část plastů, z nichž by se vyrobilo palivo pro cementárny a teplárny a malý podíl kovů. Ze zbytku by se odstranil nebezpečný metan a takto stabilizovaný odpad by šel opět na skládku.

Za odstranění odpadu každopádně občané budou nadále platit ze svého a zbytek budou doplácet obce ze svých rozpočtů. O kolik víc to bude než dnes, to by mělo záležet na podobě zákona a na úsilí obcí třídit co nejvíce.

Zdroj: MF DNES (16.1.,mf-dnes-vysocina-2019-01-16-strana-11.pdf)

ČHMÚ se v letošním roce více zaměřil na kvalitu ovzduší při pořádání ohňostrojů. Kolegové na brněnské pobočce ČHMÚ z oddělení kvality ovzduší toto téma rozšířili a dali si za cíl zjistit, jestli jeden velký ohňostroj znečistí ovzduší více, než jednotlivci hromadně odpalovaná zábavní pyrotechnika v průběhu silvestrovské noci. V létě publikovali článek s údaji a hodnotami u měření ohňostrojové přehlídky Ignis Brunensis. Nyní po Silvestru v přehledu uvádějí hodnoty a srovnání let 2017 a 2018 na místech Brno a Praha centrum.

Vedoucímu oddělení kvality ovzduší brněnské pobočky ČHMÚ pokládáme základní otázku. Projevuje se odpalování pyrotechnických výrobků na koncentracích znečišťujících látek v ovzduší, primárně ve městech? „Odpověď zní jednoznačně ano a v našem článku ukazujeme na konkrétních příkladech v jaké míře“, popisuje Jáchym Brzezina. A ještě lze dodat, že kvalitu ovzduší v průběhu silvestrovské noci více zhoršuje jednotlivci odpalovaná pyrotechnika než jeden velký ohňostroj.

„Pokud se zaměříme na období kolem půlnoci, vidíme, že mezi roky 2017 a 2018 není na stanicích, co se rychlosti větru týká, příliš velký rozdíl. Pravděpodobně tedy byl letošní výrazný nárůst koncentrací suspendovaných částic, jak v Brně, tak v Praze v období kolem půlnoci, dán vyšším množstvím odpalované pyrotechniky“, dodává Jáchym Brzezina.

Závěr z výsledků měření:

Odpalování zábavní pyrotechniky velmi výrazně, byť krátkodobě (několik hodin před a po půlnoci), zvyšuje koncentrace suspendovaných částic na městských stanicích.

• V Praze byla nejvyšší koncentrace na stanici náměstí Republiky mezi 0:00 až 1:00 (276 µg/m3), v Brně na stanici Dětská nemocnice, mezi 1:00 až 2:00 (182 µg/m3). Denní průměrná koncentrace PM10 na stanici náměstí Republiky 31. 12. 2018 byla na hranici 24h imisního limitu (50 µg/m3), na stanici Dětská nemocnice byla průměrná denní koncentrace 54 µg/m3 a došlo tak k překročení 24h imisního limitu pro PM10.
• Vliv ohňostrojů (resp. jednotlivci odpalovaných pyrotechnických výrobků) na Silvestra je v celkovém součtu výrazně vyšší, než například jeden velký ohňostroj.
• Odpalováním se do ovzduší dostávají především menší částice frakce PM2,5, které jsou zdravotně nebezpečnější. WHO doporučuje snížení průměrné roční koncentrace PM2,5 na 10 µg/m3. Například na stanici Dětská nemocnice byly koncentrace PM2,5 po půlnoci 1. 1. 2019 vyšší než 150 µg/m3. Jednalo se sice o krátkodobou hodnotu, ale tyto krátkodobé nárůsty, pro které nejsou přesně dány limity, můžou rovněž způsobovat zdravotní komplikace.
• Silvestr 2018/2019 byl z hlediska krátkodobých (kolem půlnoci) koncentrací a jejich nárůstu horší než o rok dříve. Vzhledem k podobným rychlostem větru na Silvestra 2017 a 2018 lze předpokládat, že nárůst byl dán vyšším množstvím odpalované pyrotechniky.

Jednotlivé grafy a podrobnější popis naleznete:

• https://chmibrno.org/blog/2019/01/02/vysoke-koncentrace-suspendovanych-castic-v-dusledku-silvestrovskych-oslav/

Celý článek (4 díly) z měření ohňostrojové přehlídky Ignis Brunensis:

• https://chmibrno.org/blog/2018/09/20/mereni-behem-brnenske-prehlidky-ohnostroju-ignis-brunensis-2018-1-dil/
• https://chmibrno.org/blog/2018/10/19/mereni-kvality-ovzdusi-behem-brnenske-prehlidky-ohnostroju-ignis-brunensis-2018-2-dil/
• https://chmibrno.org/blog/2018/11/06/mereni-kvality-ovzdusi-behem-brnenske-prehlidky-ohnostroju-ignis-brunensis-2018-3-dil/
• https://chmibrno.org/blog/2018/11/08/ignis-brunensis-2018-pod-mikroskopem/