Principem nově navrhovaného Doplnění státní surovinové politiky je naplnit Programové prohlášení vlády, tedy v oblasti státní surovinové politiky především zajistit, aby byly důsledně hájeny vlastnické, ekonomické a environmentální zájmy státu při využívání ložisek nerostných surovin, především strategických surovin. Na základě usnesení vlády č. 713 z roku 2017 provedla Česká geologická služba posouzení významu strategických komodit pro hospodářství České republiky. Na základě posouzení byl seznam kritických surovin ČR zredukován na tyto komodity: antimon, beryllium, fluorit, germanium, chróm, indium, kobalt, kovy platinové skupiny, magnesit, niob, prvky lehkých vzácných zemin, prvky těžkých vzácných zemin, přírodní grafit a wolfram, tantal, zirkonium, titan. Jako superkritické suroviny, které v podmínkách ČR vyžadují mimořádnou pozornost, byly určeny komodity: lithium (+rubidium, + cesium), zlato, uran.

Dokument ke stažení:

Předkládací zpráva

Materiál

Česká republika se v hodnocení udržitelného rozvoje umístila na osmém místě mezi zeměmi Evropské unie. Stejně jako loni je premiantem pokud jde o míru ohrožení chudobou, zhoršení naopak zaznamenala v boji s klimatickými změnami. Vyplývá to z aktuální Evropské zprávy o udržitelném rozvoji (Europe Sustainable Development Report), která poměřuje úspěch jednotlivých států při dosahování 17 cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů.

Česko podle zprávy skončilo první mezi zeměmi střední a východní Evropy a zanechalo za sebou také některé původní země EU, například Velkou Británii, Belgii nebo Nizozemsko.

"Zpráva ukazuje, že Česká republika se v přístupu k udržitelnému rozvoji neztratí ani mezi nejvyspělejšími státy světa. Cíle udržitelného rozvoje zcela plníme v oblasti chudoby, velmi dobře si vedeme i v oblasti vodního hospodářství, slušně jsme na tom v udržitelnosti našich měst nebo ochraně přírody. A rezervy máme v ochraně klimatu, zejména kvůli vysokým emisím skleníkových plynů při výrobě energie," shrnuje výstupy zprávy náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

Zpráva se vedle ochrany životního prostředí nebo snižování emisí zaměřuje i na další dva pilíře udržitelného rozvoje, tedy na sociální a ekonomický rozvoj. Česko má stejně jako v loňském roce nejnižší míru ohrožení chudobou ze zemí EU. V čele žebříčku stojí také v podkategorii dlouhodobé nezaměstnanosti, jejíž míra je nejnižší ze všech evropských zemí. Dobře si podle zprávy vede také v rozsahu chráněných území důležitých pro ochranu biodiverzity, zlepšuje se i kvalita podzemních vod.

V boji proti klimatické změně zpráva naopak konstatuje zhoršení, které je dáno především nadměrným vypouštěním emisí CO2 při výrobě energie. Nedostatky ale hodnotitelé odhalili i v kategorii zdraví obyvatelstva, které je ohrožováno nadměrnou spotřebou alkoholu a tabáku. Češi se rovněž od loňska zhoršili v souvislosti s obezitou. Česko se propadlo i v žebříčku dvou podkategorií týkajících se školství - ve výsledcích srovnávacích testů PISA a podílu vědců na celkové populaci. 

Zpráva vychází z dat Eurostatu a takzvaného SDG Indexu, který každoročně sestavuje tým autorů pod vedením ekonoma Jeffreyho Sachse z Kolumbijské univerzity.

Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj byla přijata na summitu OSN v září 2015. Obsahuje 17 závazků, které by do roku 2030 měly vést například k vymýcení extrémní chudoby a hladu, zdravému životu, spravedlivému vzdělávání, genderové rovnosti, dostupnosti vody nebo přijmutí bezodkladných opatření na boj se změnou klimatu. Do podmínek ČR převádí relevantní cíle Strategický rámec ČR 2030, jehož implementační plán loni schválila vláda.

Ve Sbírce předpisů vyšla Vyhláška č. 305/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady). Předmětem novely je posunutí přechodných ustanovení pro požadavky § 11 a § 12 vyhlášky z 31. 12. 2019 na 31. 12. 2022.

Ministerstvo životního prostředí vydalo listopadové číslo Věstníku MŽP, který obsahuje: Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP ke stanovení omezujících podmínek mimo aktivní zónu v záplavovém území podle § 67 odst. 3 vodního zákona, Nařízení Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky o vyhlášení přírodní památky a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek – Slunná stráň, Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, kterým se oznamuje kódové označení vybraných údajů souhrnné provozní evidence stacionárních zdrojů, Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.

Dokument ke stažení:

Věstník (PDF, 1 MB)

O dotace na výstavbu a modernizaci zařízení, která materiálově využívají odpady, je možné žádat až do 1. června 2020. Změna se spolu se zpřesněním podmínek pro získání dotace promítla do textu dotační výzvy i do harmonogramu výzev z Operačního programu Životní prostředí na rok 2019 a je platná od 21. listopadu.

V dotační výzvě číslo 114 Operačního programu Životní prostředí je stále k dispozici přes 200 miliónů korun na podporu materiálového využití vyseparovaných odpadů. O dotaci se mohou ucházet obce, kraje a další veřejné i soukromé subjekty, nyní až do 1. června 2020.

Z dotace uhradí příjemci až 85 procent způsobilých výdajů na projekt. Díky tomu mohou například dovybavit zařízení na zpracování plastových odpadů a podobná zařízení či vystavět nová zařízení pro zpracování čistírenských kalů.

Pro zájemce o dotace dále upřesňujeme, že vstupem do dotovaného zařízení musí být vždy odpad a výstupem materiál, který přestal být odpadem a splňuje podmínky dle § 3 odst. 6, 7 zákona č. 185/2001 Sb.

Další informace:

• Text výzvy - 114. výzva (stáhnout)

• Harmonogram výzev na rok 2019 (stáhnout)

TATRA TRUCKS a.s. se sídlem v Kopřivnici nesplnila ohlašovací povinnost podle zákona o integrovaném registru znečišťování (IRZ) životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Za roky 2017 a 2018 firma neohlásila do IRZ přenosy znečišťujících látek v odpadech, konkrétně se jednalo o zinek, olovo, nikl, měď, chrom, arsen a jejich sloučeniny. Ve stejných letech neohlásila přenosy sumy odpadů (kategorie ostatní i nebezpečný) mimo provozovnu podle skutečného stavu. Nevedla také evidenci údajů pro ohlašování v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) pro přenosy znečišťujících látek v odpadech. Inspektoři z České inspekce životního prostředí v Ostravě jí za to uložili pokutu 120 tisíc korun.

Ve „Výrobním závodě TATRA“ je v provozu zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, související zařízení a technologie. Od dubna do září 2019 kontrolovali inspektoři ČIŽP plnění povinností firmy TATRA TRUCKS a.s. stanovených integrovaným povolením, zákonem o integrované prevenci, zákonem o ochraně ovzduší, zákonem o odpadech, zákonem o vodách, zákonem o IRZ a zákonem o ekologické újmě. Konstatovali porušení povinností z hlediska zákona o IRZ. Ten ukládá provozovateli povinnost ohlásit ministerstvu úniky a přenosy znečišťujících látek a přenosy odpadů při překročení jejich prahových hodnot, a přenosy znečišťujících látek při překročení jejich prahových hodnot v odpadech mimo provozovnu, které vznikají přímo nebo v přímé souvislosti s činností provozovaných zařízení.

„Firma v letech 2017 a 2018 sice v odpadu sledovala znečišťující látky, ale produkovány byly i další odpady, jako třeba odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny, prací vody, které jsou potenciálními nositeli znečišťujících látek, zejména olova a zinku. V rámci hlášení do IRZ za roky 2017 a 2018 ale obviněný neohlásil žádné přenosy znečišťujících látek v odpadech. Pouze přenosy nebezpečných a ostatních odpadů mimo provozovnu. Jejich množství se ale výrazně lišilo od množství odpadů ohlašovaných v rámci Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2017 a za rok 2018,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

ČIŽP výše uvedené jednání hodnotí jako nenaplnění účelu nařízení a zákona o IRZ, kterým je poskytování spolehlivých informací veřejnosti. Podle těchto zákonných předpisů je žádoucí, aby údaje do IRZ byly ohlašovány včas a v odpovídající kvalitě. Pokuta nabyla právní moci 12. listopadu 2019.

Evropská komise dnes v rámci Evropského týdne surovin spustila online portál s názvem Due Diligence Ready!, který firmám poskytuje pokyny k tomu, jak zjistit, odkud pocházejí kovy a minerály, které využívají v rámci svého dodavatelského řetězce. Portál by měl firmám pomoci se systémem náležité péče a zajistit, že suroviny, které pro výrobu svých produktů používají, nepochází z oblastí, kde jsou porušování základní lidská práva. Zároveň nástroj přispěje ke zvýšení transparentnosti v rámci hodnotových řetězců firem.

Česká republika, konkrétně zástupci Ministerstva životního prostředí, včera odmítli další návrh Evropské komise na regulaci použití olověného střeliva na území členských států EU. Evropská komise, s cílem regulovat vnos olova do životního prostředí, přišla s novým návrhem na jeho regulaci. Ten byl ovšem natolik prakticky neaplikovatelný, že ho MŽP a řada dalších států musely v plném rozsahu odmítnout. Evropská komise tak na základě včerejší diskuze se státy EU do února roku 2020 připraví nové znění.

Evropská komise tentokrát navrhla, aby vznikla čtyřistametrová pásma v okolí mokřadů, kde by nikdo nemohl nejenom střílet olověnými broky, ale ani je mít v držení. Současně navrhla, aby se zákaz střelby olovem týkal veškerých vodních ploch, tedy i řek, potoků či strouh všude v krajině. V případě, že by státy s vymezením nárazníkových zón měly problém, například kdyby taková území přesáhla více jak 20 % území státu, mohly by na celostátní úrovni olovo zcela zakázat. Celý návrh Komise by de facto znamenal plošný zákaz použití olova v krajině, byť Evropská komise na včerejším jednání zdůraznila, že by se návrh nedotkl sportovních střelců (pokud by nestříleli v mokřadech), ani bezpečnostních složek. Po rozsáhlé diskuzi, kde vystoupil proti návrhu i český zástupce Ministerstva životního prostředí, především kvůli jeho praktické neaplikovatelnosti, Evropská komise slíbila, že do února 2020 předloží upravený návrh.

"Dlouhodobě jsme proti plošnému zákazu použití olova v krajině, byť jsme si vědomi, že vnos olova do životního prostředí a problémy a rizika s tím spojené je nutné co nejdříve vyřešit na celoevropské úrovni. Evropská komise ale musí přijít s takovými návrhy, které budou nejenom efektivní pro životní prostředí a konkrétně pro řešení problému, tedy pro ochranu vodních ptáků a dalších živočichů, kteří s broky v mokřadech přijdou do styku, ale také s návrhy v praxi aplikovatelnými a případně kontrolovatelnými. Nelogické a prakticky neaplikovatelné návrhy, které oklikou povedou k plošnému zákazu, budeme odmítat,"upozornil ministr životního prostředí Richard Brabec.

Ministerstvo životního prostředí se opět sejde v nejbližších týdnech se zástupci myslivců a střelců a včerejší diskuzi s Komisí s nimi podrobně rozebere.

Švédsko se stane první zemí, v níž bude nápojářská skupina Coca-Cola prodávat své produkty výhradně v již použitých a zrecyklovaných PET lahvích. Skupina tímto krokem podle svých propočtů sníží potřebné množství nových plastů o 3,5 tisíce tun ročně, píše agentura Bloomberg.

Coca-Cola začne stoprocentně zrecyklované plastové lahve používat v příštím roce, a to navzdory tomu, že většina světových výrobců pro výrobu lahví využívá těch recyklovatelných jen z deseti až padesáti procent.

Nápojářská skupina musí čelit čím dál většímu tlaku spotřebitelů, kteří se snaží být co nejvíce šetrní k životnímu prostředí. Loni byl výrobce organizací Greenpeace dokonce nařčen z toho, že je jedním z největších producentů plastových odpadků na světě.

Americký gigant podle svých vyjádření ale vlastní environmentální strategii plní. Například na trzích západní Evropy má Coca-Cola za cíl, aby více než polovina prodávaných PET lahví byla do roku 2025 z již recyklovaných lahví. „Děláme v tomto velké kroky,“ ubezpečila Sofie Eliasson Morsink, hlavní manažerka skupiny pro Švédsko.

Jednou z největších překážek ve využívání recyklovaných plastů je nedostatek materiálu. Ve Švédsku však tento problém řešit nemusí, míra recyklace plastových lahví tam totiž díky zálohovému systému převyšuje 80 procent. Zákazník ve Švédsku za navrácenou plastovou lahev dostává peníze stejně jako u nás za většinu těch skleněných.

Globálně má Coca-Cola za cíl používat výhradně jen recyklované plastové lahve do roku 2030. Jedna z nejambicióznějších společností je v tomto směru potravinářská skupina Danone, která chce mít polovinu veškerých svých obalů recyklovaných do roku 2025. Její dceřiná společnost, výrobce minerálek Evian, hodlá mít své lahve do téhož roku recyklované stoprocentně.

V Evropě začíná fungovat zálohování plastových lahví, přidat se chce i Slovensko

Plastový odpad zamořuje lesy, půdu, vzduch, vodní toky i oceány. Jedním ze způsobů, jak lépe chránit životní prostředí, je zálohování. Plastové lahve by díky němu měly zůstat v oběhu, recyklovat se, ale hlavně zmizet z přírody. Systém už funguje v deseti evropských státech. Například v Německu se tak daří vytřídit na 98 procent plastových lahví. Více ZDE

 

Zdroj:: ČT24

Zdroj: E15
 

Předložená novela vyhlášky č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, v platném znění si klade za cíl posílení právní jistoty adresátů právních norem na základě zpětné vazby Evropské komise v infringementovém řízení. Nově vložená ustanovení tak upravují mimo jiné definice pojmů „celostátní cíl snížení expozice částicemi PM2,5“,„maximální expoziční koncentrace PM2,5“ a „ukazatel průměrné expozice PM2,5“.

Dokument ke stažení:

Odůvodnění

Materiál

Příloha

Platné znění

Přestože se nyní ostře sledovaná nová odpadová legislativa řeší na vládě, její autor se klidí. Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí, končí v listopadu.

„Jaromír Manhart odchází z ministerstva po vzájemné dohodě,” potvrzuje Petra Roubíčková, mluvčí resortu. A proč to načasování? „Dokončil úkol, který mu byl svěřen, tedy přípravu nové odpadové legislativy, která čeká na schválení vládou,” pokračuje mluvčí.

Jaromír Manhart pracuje na ministerstvu životního prostředí od roku 2002, jen v letech 2013 a 2014 si odskočil do soukromé sféry do firmy SGS Czech Republic. Nyní podle informací týdeníku Euro míří do Státního fondu životního prostředí ČR.

Jak dále zjistil týdeník Euro u několika zdrojů z resortu a úřadu vlády, nečekaný a rychlý Manhartův konec je velmi pravděpodobně důsledkem nejasností a kontroverzí kolem nových odpadových zákonů.

Nejenže je několikrát shodila ze stolu legislativní rada vlády a v meziresortním připomínkovém řízení se k nim sešlo rekordních tři tisíce připomínek, ale navíc s nimi má problém i Andrej Babiš. Projednávání nové legislativy se i proto na vládě v úterý zaseklo.

Zdroj: EURO

Zástupci Evropské komise, Parlamentu a Rady se včera dohodli na nových pravidlech pro označování pneumatik energetickými štítky. Nové nařízení zajistí, že budou štítky na pneumatikách lépe vidět a budou také přesnější, což spotřebitelům umožní lépe si vybrat požadované vlastnosti a přispěje to ke snižování spotřeby. Dohodu musí ještě formálně potvrdit Parlament a Rada. Nové nařízení se bude uplatňovat od 1. května 2021.

Jak se ČR přesouvá od odpadové hierarchie a lineární ekonomiky směrem k oběhovému hospodářství? Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Právě tak zní jednoduchá poučka, kterou ale není snadné uvést do praxe. Společnost se totiž musí posunout od skládkování a energetického využívání odpadu směrem k jeho recyklaci, opětovnému využívání a prevenci vzniku. Další podrobnosti čtěte ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

Ministerstvo životního prostředí uvolní další 1,5 miliardy korun z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) na výměnu zastaralých kotlů. Zájem o dotaci z třetí vlny takzvaných kotlíkových dotací převýšil původně vyčleněné tři miliardy. Na krajské úřady dorazilo přes 40.000 žádostí s požadavkem na 4,2 miliardy korun. Dalších 380 milionů resort uvolní na půjčky na kotle.

Aktuálně nejsou vyčerpány prostředky pouze v Praze a na Vysočině, druhé kolo se chystá ještě v Královéhradeckém kraji. Ve většině ostatních krajů byly tisíce žádostí přijaty do takzvaného zásobníku projektů. Právě pro ně je nová dotace určena.

Peníze na kotlíkové dotace poskytne krajům Státní fond životního prostředí (SFŽP) z podprogramu NZÚ Adaptační a mitigační opatření, který je běžně financován z výnosů z emisních povolenek. "Pokud ani tato dílčí alokace v některých krajích nestačí pokrýt převis poptávky a kraj prokáže dostatečnou absorpční kapacitu, není vyloučen ani další přesun nevyužitých prostředků z jiných krajů," uvedl ministr Richard Brabec (ANO). O peníze mohou zájemci SFŽP žádat od 18. listopadu.

Ministerstvo také dříve spustilo ve třech krajích - Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém - pilotní program bezúročných půjček na kotle. Obyvatelům těchto regionů umožní předfinancovat výměnu kotle. Půjčky se administrují přes obce. Vrácené peníze z půjček si následně obce budou moci ponechat a použít na projekty, které povedou k dalšímu zlepšení životního prostředí. Celkem na půjčky na kotle včetně nového příspěvku 380 milionů ministerstvo posílá z rozpočtu SFŽP 1,2 miliardy korun.

Do programu půjček se dosud zapojilo 273 obcí, v Moravskoslezském kraji to podle Brabce je v podstatě každá druhá obec. Celkově obce zatím zažádaly o 1,1 miliardy korun. "V Moravskoslezském kraji byl zájem o půjčky tak obrovský, že ani už jednou navýšená celkem 600milionová dotace na všechny obce nestačila. Z těchto peněz už na půjčky dosáhnou minimálně všechny obce v aktuálním zásobníku, například i Opava, Krnov nebo Bohumín, který zatím financuje půjčky ze svého," poznamenal ministr.

Ve třetí výzvě kotlíkových dotací lidé poprvé nemohou žádat o peníze na kotle umožňující spalování uhlí. Od 1. září 2022 se musí v ČR přestat topit v kotlích na tuhá paliva první a druhé emisní třídy.

Odkazy:

Dotace pro kraje z programu Nová zelená úsporám – Adaptační a mitigační opatření

Kotlíkové půjčky

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlašuje 1. veřejnou soutěž v programu The Country for the Future (CFF) v podprogramu 3 „Inovace do praxe“. S cílem podpořit zavádění inovací do praxe. V programu navrženém na období 2020 až 2027 je k dispozici celkem 6,1 mld. Kč, z toho 1 mld. Kč v této 1. veřejné soutěži. Projektové záměry mohou firmy posílat do 8. ledna 2020. Podrobnosti včetně celého znění programu CFF jsou k dispozici na webu MPO a Country for the Future.   

Národní program The Country for the Future mohou využít tuzemské malé a střední firmy, včetně tzv. start-up a spin-off. Lze z něj podpořit vznik inovativních firem či zavádění poznatků z výzkumu a vývoje, tedy inovací, do praxe. Podpořit lze rovněž budování inovační infrastruktury s důrazem na digitální služby a umělou inteligenci, tedy usnadnění robotizace a automatizace.

„Nový program má pomoct malým a středním firmám v okamžiku, kdy potřebují zavést inovace do výroby. Tedy v době, kdy je dokončen vývoj nového produktu a musí se připravit nový výrobní proces. Právě jeho zavedení lze z programu The Country for the Future podpořit, přitom je třeba zohlednit a v praxi konkrétně využít aktuální trendy v oblasti digitalizace a automatizace. Z CFF se rovněž může podpořit poskytování nových chytrých služeb,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko dodává: „Podpora z CFF směřuje do životní fáze podniku, kdy už je dokončen nebo firma finalizuje vlastní výzkum a vývoj, případně si hotové řešení koupila. Podnik si už zjistil, jaké existují konkurenční výrobky a má jasnou představu o tom, kde, jak a za kolik chce produkt nabízet. Protože je v této fázi riziko nepředvídaných technických či jiných překážek nižší než ve výzkumu a vývoji, bude se při hodnocení došlých záměrů mimo jiné klást větší důraz na podložený odhad ekonomických přínosů technického řešení.“

Konkrétním příkladem záměru, s kterým se lze ucházet o podporu v programu The Country For The Future, je situace, kdy malý nebo střední podnik chce - kvůli novému produktu a s tím související úpravou výrobního procesu - osadit linku roboty nebo specializovanými senzory. Klíčový přitom je inovovaný výrobní proces a výsledný produkt, nesmí jít pouze o jednorázovou dodávku na klíč či nákup technologie. Do způsobilých nákladů je možné v rámci veřejné soutěže navrhnout i výdaje na laboratorní testování, certifikaci nového výrobku, nebo poradenské služby, které souvisejí s využíváním nehmotného majetku či s potřebnými normami a právními předpisy. Podnik může uplatnit také náklady na mzdy zaměstnanců, kteří se  na zavedení inovace podílejí, odpisy na nástroje a vybavení nutné k zavedení nového výrobního postupu, materiál na testování ověřovací série, výzkumné služby na doladění výsledných parametrů procesu či odstranění problémů ve výrobě (testovací sérii), případně nákup souvisejícího know-how. Za ukončený projekt se považuje ten, kdy začne sériová výroba a nabíhají ekonomické přínosy, závazně deklarované v návrhu přihlášeném do veřejné soutěže.

Více informací získají zájemci o program na úvodním semináři. Uskuteční se v hlavní budově Ministerstva průmyslu a obchodu v Praze v ulici Na Františku 32, a to ve čtvrtek 5. prosince 2019 od 10 hodin. MPO plánuje i další semináře, informace budou dostupné na webu.

Program The Country for the Future letos v květnu schválila vláda. Jedná se o finanční nástroj Inovační strategie ČR na období 2019 až 2030, který přispěje k naplňování pilířů Chytré investice, Národní start-up a spin-off prostředí a Digitální stát, výroba a služby. Podrobnosti jsou k dispozici na webu MPO v části Podpora výzkumu, vývoje a inovací.  Aktuální informace o aktivitách, projektech a implementaci Inovační strategie najdete také na https://www.countryforfuture.com/

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Ústí nad Labem uložili pokutu 100 tisíc korun výrobci automobilových dílů, společnosti TRCZ s.r.o. Firma při rozšiřování skladu ve svém areálu v Lovosicích provedla nepovolené terénní úpravy odpadními zeminami. Nakládala tak s odpady na místě k tomu neurčeném a porušila tím zákon o odpadech.

Na ploše 7950 metrů čtverečních nechala firma rozhrnout celkem 407O metrů krychlových odpadní výkopové zeminy. Úpravy navíc dělala na pozemku, který je ornou půdou. „Obviněný neměl k terénním úpravám v době jejich provádění vydané stavební povolení či územní rozhodnutí. Neměl ani souhlas krajského úřadu k provozování zařízení k nakládání s odpady,“ řekl Pavel Grund, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Ústí nad Labem.

Nepovolené terénní úpravy byly provedeny v období let 2017 až 2018. Míru závažnosti ohrožení životního prostředí inspektoři hodnotí jako střední.

Firma se proti pokutě odvolala, Ministerstvo životního prostředí ale odvolání zamítlo a sankce je od 1. listopadu pravomocná.