Evropská komise dnes v rámci Evropského týdne surovin spustila online portál s názvem Due Diligence Ready!, který firmám poskytuje pokyny k tomu, jak zjistit, odkud pocházejí kovy a minerály, které využívají v rámci svého dodavatelského řetězce. Portál by měl firmám pomoci se systémem náležité péče a zajistit, že suroviny, které pro výrobu svých produktů používají, nepochází z oblastí, kde jsou porušování základní lidská práva. Zároveň nástroj přispěje ke zvýšení transparentnosti v rámci hodnotových řetězců firem.

Česká republika, konkrétně zástupci Ministerstva životního prostředí, včera odmítli další návrh Evropské komise na regulaci použití olověného střeliva na území členských států EU. Evropská komise, s cílem regulovat vnos olova do životního prostředí, přišla s novým návrhem na jeho regulaci. Ten byl ovšem natolik prakticky neaplikovatelný, že ho MŽP a řada dalších států musely v plném rozsahu odmítnout. Evropská komise tak na základě včerejší diskuze se státy EU do února roku 2020 připraví nové znění.

Evropská komise tentokrát navrhla, aby vznikla čtyřistametrová pásma v okolí mokřadů, kde by nikdo nemohl nejenom střílet olověnými broky, ale ani je mít v držení. Současně navrhla, aby se zákaz střelby olovem týkal veškerých vodních ploch, tedy i řek, potoků či strouh všude v krajině. V případě, že by státy s vymezením nárazníkových zón měly problém, například kdyby taková území přesáhla více jak 20 % území státu, mohly by na celostátní úrovni olovo zcela zakázat. Celý návrh Komise by de facto znamenal plošný zákaz použití olova v krajině, byť Evropská komise na včerejším jednání zdůraznila, že by se návrh nedotkl sportovních střelců (pokud by nestříleli v mokřadech), ani bezpečnostních složek. Po rozsáhlé diskuzi, kde vystoupil proti návrhu i český zástupce Ministerstva životního prostředí, především kvůli jeho praktické neaplikovatelnosti, Evropská komise slíbila, že do února 2020 předloží upravený návrh.

"Dlouhodobě jsme proti plošnému zákazu použití olova v krajině, byť jsme si vědomi, že vnos olova do životního prostředí a problémy a rizika s tím spojené je nutné co nejdříve vyřešit na celoevropské úrovni. Evropská komise ale musí přijít s takovými návrhy, které budou nejenom efektivní pro životní prostředí a konkrétně pro řešení problému, tedy pro ochranu vodních ptáků a dalších živočichů, kteří s broky v mokřadech přijdou do styku, ale také s návrhy v praxi aplikovatelnými a případně kontrolovatelnými. Nelogické a prakticky neaplikovatelné návrhy, které oklikou povedou k plošnému zákazu, budeme odmítat,"upozornil ministr životního prostředí Richard Brabec.

Ministerstvo životního prostředí se opět sejde v nejbližších týdnech se zástupci myslivců a střelců a včerejší diskuzi s Komisí s nimi podrobně rozebere.

Švédsko se stane první zemí, v níž bude nápojářská skupina Coca-Cola prodávat své produkty výhradně v již použitých a zrecyklovaných PET lahvích. Skupina tímto krokem podle svých propočtů sníží potřebné množství nových plastů o 3,5 tisíce tun ročně, píše agentura Bloomberg.

Coca-Cola začne stoprocentně zrecyklované plastové lahve používat v příštím roce, a to navzdory tomu, že většina světových výrobců pro výrobu lahví využívá těch recyklovatelných jen z deseti až padesáti procent.

Nápojářská skupina musí čelit čím dál většímu tlaku spotřebitelů, kteří se snaží být co nejvíce šetrní k životnímu prostředí. Loni byl výrobce organizací Greenpeace dokonce nařčen z toho, že je jedním z největších producentů plastových odpadků na světě.

Americký gigant podle svých vyjádření ale vlastní environmentální strategii plní. Například na trzích západní Evropy má Coca-Cola za cíl, aby více než polovina prodávaných PET lahví byla do roku 2025 z již recyklovaných lahví. „Děláme v tomto velké kroky,“ ubezpečila Sofie Eliasson Morsink, hlavní manažerka skupiny pro Švédsko.

Jednou z největších překážek ve využívání recyklovaných plastů je nedostatek materiálu. Ve Švédsku však tento problém řešit nemusí, míra recyklace plastových lahví tam totiž díky zálohovému systému převyšuje 80 procent. Zákazník ve Švédsku za navrácenou plastovou lahev dostává peníze stejně jako u nás za většinu těch skleněných.

Globálně má Coca-Cola za cíl používat výhradně jen recyklované plastové lahve do roku 2030. Jedna z nejambicióznějších společností je v tomto směru potravinářská skupina Danone, která chce mít polovinu veškerých svých obalů recyklovaných do roku 2025. Její dceřiná společnost, výrobce minerálek Evian, hodlá mít své lahve do téhož roku recyklované stoprocentně.

V Evropě začíná fungovat zálohování plastových lahví, přidat se chce i Slovensko

Plastový odpad zamořuje lesy, půdu, vzduch, vodní toky i oceány. Jedním ze způsobů, jak lépe chránit životní prostředí, je zálohování. Plastové lahve by díky němu měly zůstat v oběhu, recyklovat se, ale hlavně zmizet z přírody. Systém už funguje v deseti evropských státech. Například v Německu se tak daří vytřídit na 98 procent plastových lahví. Více ZDE

 

Zdroj:: ČT24

Zdroj: E15
 

Předložená novela vyhlášky č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, v platném znění si klade za cíl posílení právní jistoty adresátů právních norem na základě zpětné vazby Evropské komise v infringementovém řízení. Nově vložená ustanovení tak upravují mimo jiné definice pojmů „celostátní cíl snížení expozice částicemi PM2,5“,„maximální expoziční koncentrace PM2,5“ a „ukazatel průměrné expozice PM2,5“.

Dokument ke stažení:

Odůvodnění

Materiál

Příloha

Platné znění

Přestože se nyní ostře sledovaná nová odpadová legislativa řeší na vládě, její autor se klidí. Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí, končí v listopadu.

„Jaromír Manhart odchází z ministerstva po vzájemné dohodě,” potvrzuje Petra Roubíčková, mluvčí resortu. A proč to načasování? „Dokončil úkol, který mu byl svěřen, tedy přípravu nové odpadové legislativy, která čeká na schválení vládou,” pokračuje mluvčí.

Jaromír Manhart pracuje na ministerstvu životního prostředí od roku 2002, jen v letech 2013 a 2014 si odskočil do soukromé sféry do firmy SGS Czech Republic. Nyní podle informací týdeníku Euro míří do Státního fondu životního prostředí ČR.

Jak dále zjistil týdeník Euro u několika zdrojů z resortu a úřadu vlády, nečekaný a rychlý Manhartův konec je velmi pravděpodobně důsledkem nejasností a kontroverzí kolem nových odpadových zákonů.

Nejenže je několikrát shodila ze stolu legislativní rada vlády a v meziresortním připomínkovém řízení se k nim sešlo rekordních tři tisíce připomínek, ale navíc s nimi má problém i Andrej Babiš. Projednávání nové legislativy se i proto na vládě v úterý zaseklo.

Zdroj: EURO

Zástupci Evropské komise, Parlamentu a Rady se včera dohodli na nových pravidlech pro označování pneumatik energetickými štítky. Nové nařízení zajistí, že budou štítky na pneumatikách lépe vidět a budou také přesnější, což spotřebitelům umožní lépe si vybrat požadované vlastnosti a přispěje to ke snižování spotřeby. Dohodu musí ještě formálně potvrdit Parlament a Rada. Nové nařízení se bude uplatňovat od 1. května 2021.

Jak se ČR přesouvá od odpadové hierarchie a lineární ekonomiky směrem k oběhovému hospodářství? Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Právě tak zní jednoduchá poučka, kterou ale není snadné uvést do praxe. Společnost se totiž musí posunout od skládkování a energetického využívání odpadu směrem k jeho recyklaci, opětovnému využívání a prevenci vzniku. Další podrobnosti čtěte ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

Ministerstvo životního prostředí uvolní další 1,5 miliardy korun z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) na výměnu zastaralých kotlů. Zájem o dotaci z třetí vlny takzvaných kotlíkových dotací převýšil původně vyčleněné tři miliardy. Na krajské úřady dorazilo přes 40.000 žádostí s požadavkem na 4,2 miliardy korun. Dalších 380 milionů resort uvolní na půjčky na kotle.

Aktuálně nejsou vyčerpány prostředky pouze v Praze a na Vysočině, druhé kolo se chystá ještě v Královéhradeckém kraji. Ve většině ostatních krajů byly tisíce žádostí přijaty do takzvaného zásobníku projektů. Právě pro ně je nová dotace určena.

Peníze na kotlíkové dotace poskytne krajům Státní fond životního prostředí (SFŽP) z podprogramu NZÚ Adaptační a mitigační opatření, který je běžně financován z výnosů z emisních povolenek. "Pokud ani tato dílčí alokace v některých krajích nestačí pokrýt převis poptávky a kraj prokáže dostatečnou absorpční kapacitu, není vyloučen ani další přesun nevyužitých prostředků z jiných krajů," uvedl ministr Richard Brabec (ANO). O peníze mohou zájemci SFŽP žádat od 18. listopadu.

Ministerstvo také dříve spustilo ve třech krajích - Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém - pilotní program bezúročných půjček na kotle. Obyvatelům těchto regionů umožní předfinancovat výměnu kotle. Půjčky se administrují přes obce. Vrácené peníze z půjček si následně obce budou moci ponechat a použít na projekty, které povedou k dalšímu zlepšení životního prostředí. Celkem na půjčky na kotle včetně nového příspěvku 380 milionů ministerstvo posílá z rozpočtu SFŽP 1,2 miliardy korun.

Do programu půjček se dosud zapojilo 273 obcí, v Moravskoslezském kraji to podle Brabce je v podstatě každá druhá obec. Celkově obce zatím zažádaly o 1,1 miliardy korun. "V Moravskoslezském kraji byl zájem o půjčky tak obrovský, že ani už jednou navýšená celkem 600milionová dotace na všechny obce nestačila. Z těchto peněz už na půjčky dosáhnou minimálně všechny obce v aktuálním zásobníku, například i Opava, Krnov nebo Bohumín, který zatím financuje půjčky ze svého," poznamenal ministr.

Ve třetí výzvě kotlíkových dotací lidé poprvé nemohou žádat o peníze na kotle umožňující spalování uhlí. Od 1. září 2022 se musí v ČR přestat topit v kotlích na tuhá paliva první a druhé emisní třídy.

Odkazy:

Dotace pro kraje z programu Nová zelená úsporám – Adaptační a mitigační opatření

Kotlíkové půjčky

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlašuje 1. veřejnou soutěž v programu The Country for the Future (CFF) v podprogramu 3 „Inovace do praxe“. S cílem podpořit zavádění inovací do praxe. V programu navrženém na období 2020 až 2027 je k dispozici celkem 6,1 mld. Kč, z toho 1 mld. Kč v této 1. veřejné soutěži. Projektové záměry mohou firmy posílat do 8. ledna 2020. Podrobnosti včetně celého znění programu CFF jsou k dispozici na webu MPO a Country for the Future.   

Národní program The Country for the Future mohou využít tuzemské malé a střední firmy, včetně tzv. start-up a spin-off. Lze z něj podpořit vznik inovativních firem či zavádění poznatků z výzkumu a vývoje, tedy inovací, do praxe. Podpořit lze rovněž budování inovační infrastruktury s důrazem na digitální služby a umělou inteligenci, tedy usnadnění robotizace a automatizace.

„Nový program má pomoct malým a středním firmám v okamžiku, kdy potřebují zavést inovace do výroby. Tedy v době, kdy je dokončen vývoj nového produktu a musí se připravit nový výrobní proces. Právě jeho zavedení lze z programu The Country for the Future podpořit, přitom je třeba zohlednit a v praxi konkrétně využít aktuální trendy v oblasti digitalizace a automatizace. Z CFF se rovněž může podpořit poskytování nových chytrých služeb,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko dodává: „Podpora z CFF směřuje do životní fáze podniku, kdy už je dokončen nebo firma finalizuje vlastní výzkum a vývoj, případně si hotové řešení koupila. Podnik si už zjistil, jaké existují konkurenční výrobky a má jasnou představu o tom, kde, jak a za kolik chce produkt nabízet. Protože je v této fázi riziko nepředvídaných technických či jiných překážek nižší než ve výzkumu a vývoji, bude se při hodnocení došlých záměrů mimo jiné klást větší důraz na podložený odhad ekonomických přínosů technického řešení.“

Konkrétním příkladem záměru, s kterým se lze ucházet o podporu v programu The Country For The Future, je situace, kdy malý nebo střední podnik chce - kvůli novému produktu a s tím související úpravou výrobního procesu - osadit linku roboty nebo specializovanými senzory. Klíčový přitom je inovovaný výrobní proces a výsledný produkt, nesmí jít pouze o jednorázovou dodávku na klíč či nákup technologie. Do způsobilých nákladů je možné v rámci veřejné soutěže navrhnout i výdaje na laboratorní testování, certifikaci nového výrobku, nebo poradenské služby, které souvisejí s využíváním nehmotného majetku či s potřebnými normami a právními předpisy. Podnik může uplatnit také náklady na mzdy zaměstnanců, kteří se  na zavedení inovace podílejí, odpisy na nástroje a vybavení nutné k zavedení nového výrobního postupu, materiál na testování ověřovací série, výzkumné služby na doladění výsledných parametrů procesu či odstranění problémů ve výrobě (testovací sérii), případně nákup souvisejícího know-how. Za ukončený projekt se považuje ten, kdy začne sériová výroba a nabíhají ekonomické přínosy, závazně deklarované v návrhu přihlášeném do veřejné soutěže.

Více informací získají zájemci o program na úvodním semináři. Uskuteční se v hlavní budově Ministerstva průmyslu a obchodu v Praze v ulici Na Františku 32, a to ve čtvrtek 5. prosince 2019 od 10 hodin. MPO plánuje i další semináře, informace budou dostupné na webu.

Program The Country for the Future letos v květnu schválila vláda. Jedná se o finanční nástroj Inovační strategie ČR na období 2019 až 2030, který přispěje k naplňování pilířů Chytré investice, Národní start-up a spin-off prostředí a Digitální stát, výroba a služby. Podrobnosti jsou k dispozici na webu MPO v části Podpora výzkumu, vývoje a inovací.  Aktuální informace o aktivitách, projektech a implementaci Inovační strategie najdete také na https://www.countryforfuture.com/

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Ústí nad Labem uložili pokutu 100 tisíc korun výrobci automobilových dílů, společnosti TRCZ s.r.o. Firma při rozšiřování skladu ve svém areálu v Lovosicích provedla nepovolené terénní úpravy odpadními zeminami. Nakládala tak s odpady na místě k tomu neurčeném a porušila tím zákon o odpadech.

Na ploše 7950 metrů čtverečních nechala firma rozhrnout celkem 407O metrů krychlových odpadní výkopové zeminy. Úpravy navíc dělala na pozemku, který je ornou půdou. „Obviněný neměl k terénním úpravám v době jejich provádění vydané stavební povolení či územní rozhodnutí. Neměl ani souhlas krajského úřadu k provozování zařízení k nakládání s odpady,“ řekl Pavel Grund, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Ústí nad Labem.

Nepovolené terénní úpravy byly provedeny v období let 2017 až 2018. Míru závažnosti ohrožení životního prostředí inspektoři hodnotí jako střední.

Firma se proti pokutě odvolala, Ministerstvo životního prostředí ale odvolání zamítlo a sankce je od 1. listopadu pravomocná.

Fórum o prosazování rozhodlo o hlavním projektu zaměřeném na autorizaci podle REACH. Byl také iniciován pilotní projekt týkající se znovuzískaných látek a projekt ke klasifikaci směsí se zaměří na detergenty a čisticí prostředky.

Fórum o prosazování odsouhlasilo, že jeho další hlavní projekt REF-9 bude zaměřen na ustanovení týkající se povolení podle nařízení REACH, která mají chránit bezpečnost a zdraví zaměstnanců a životní prostředí.

Inspektoři budou kontrolovat, zda látky vzbuzující velmi velké obavy (látky SVHC), které podléhají povolení, nejsou uváděny na trh bez platného povolení a pokud jsou povoleny, zda jsou používány v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o povolení.

Projekt o prosazování bude připraven v roce 2020, kontroly budou provedeny v roce 2021 a zpráva o projektu bude zveřejněna pravděpodobně na konci roku 2022.

Fórum rovněž zahájilo přípravu pilotního projektu, který se zaměří na látky opětovně získané z odpadu, zejména v souvislosti s osvobozením od registrační povinnosti, ale může se zabývat také dalšími povinnostmi souvisejícími s chemickými látkami v odpadu. Rozsah a lhůty tohoto projektu budou upřesněny počátkem roku 2020.

Pilotní projekt ke klasifikaci směsí bude zaměřen na využití překlenovacích principů v klasifikaci detergentů a čisticích prostředků. Příprava tohoto projektu bude zahájena koncem roku 2020, přičemž bude stanoven časový harmonogram projektu.

Fórum přijalo také zprávu o pilotním projektu, který se týkal povinností vztahujících se na látky v předmětech. Výsledky budou sděleny společně se zveřejněním zprávy.

Fórum dále přezkoumalo výsledky projektu REF-6, který se týkal směsí ve smyslu nařízení CLP. Zpráva o tomto projektu bude zveřejněna ke konci roku 2019.

Fórum začalo rovněž pracovat na první aktualizaci svého přehledu analytických metod doporučených k prosazování omezení podle nařízení REACH. V tomto případě by byla uvítána spolupráce s třetími stranami.

Na zasedání, které se koná každoročně, Fórum rovněž uzavřelo společnou akci se zúčastněnými stranami ke zjištění kvality bezpečnostních listů (SDS). Inspektoři diskutovali se zúčastněnými stranami o častých nedostatcích SDS a o možném řešení tohoto problému. Fórum nabídlo poskytnutí standardních formulací k SDS, které používá průmysl při jejich generování. Akreditované zainteresované strany ECHA nabídly pomoc v podobě např. osvědčených postupů při sestavování SDS, školení společností o kvalitě SDS nebo rozvoj odvětví používajícího mapy a podpora jejich využívání.

Společně s 12 zúčastněnými stranami byla na zasedání Fóra prodiskutována i řada dalších otázek.

V Helsinkách se zasedání Fóra pro výměnu informací o prosazování konalo ve dnech 4. - 7. 11. 2019 a ve dnech 7. - 8. 11. 2019 se sešla podskupina pro nařízení o biocidních přípravcích (BPRS).

DALŠÍ INFORMACE:

Fórum o prosazování

Přehled analytických metod doporučených k prosazování omezení podle REACH

Již 14 let ze zákona platí, že vysloužilá svítidla a zejména úsporné zářivky se nesmí vyhazovat do směsného odpadu, ale musí se odevzdat do sběrného místa k recyklaci. Tuzemským lídrem v oblasti zpětného odběru a recyklace je kolektivní systém Ekolamp, za tu dobu zrecykloval 9903 tun světelných zdrojů a 7256 tun svítidel. Toto množství představuje 60 milionů kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED světelných zdrojů. Z nich se podařilo opět využít tisíce tun skla, plastů a kovů. Z vysloužilých zářivek se tak do přírody nedostalo 240 kilogramů toxické rtuti. Čistě teoreticky by takové množství rtuti mohlo znečistit vodu v objemu 15 nádrží Lipno nebo 760 Máchových jezer. Vysloužilé světelné zdroje lze odevzdat k recyklaci prostřednictvím více než 4400 sběrných míst.

V Česku se již čtrnáctým rokem sbírají a recyklují elektrozařízení včetně vysloužilých světelných zdrojů a dalších světel. Kolektivní systém Ekolamp za tu dobu zrecykloval 9903 tun světelných zdrojů a 7256 tun svítidel. „To představuje 60 milionů kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED světelných zdrojů. Z nich se podařilo opět využít tisíce tun skla, plastů a kovů,“ rekapituluje bilanci zpětného odběru Zuzana Adamcová, zástupkyně společnosti Ekolamp, která se zabývá zpětným odběrem a recyklací vysloužilých světelných zdrojů a dalších elektrozařízení. 

Takové množství zářivek v sobě teoreticky obsahuje 240 kilogramů toxické rtuti. „Té je sice ve světelném zdroji nepatrné množství, ale ve větších objemech, třeba na skládkách, by rtuť ze zářivek mohla ohrožovat životní prostředí,“ vysvětluje Zuzana Adamcová.

Čistě teoreticky by takové množství rtuti mohlo znečistit vodu v objemu 15 nádrží Lipno nebo 760 Máchových jezer.

Třetina domácností přiznává, že úsporky správně nelikviduje

Přestože se výsledky sběru světelného elektroodpadu dlouhodobě lepší, v průměru 33 procent domácností dlouhodobě přiznává, že vysloužilé kompaktní zářivky či LED žárovky vyhazuje do popelnice s ostatním odpadem. „Úsporné a trubicové zářivky do odpadu kvůli rtuti nepatří. Do sběrné nádoby pro zpětný odběr se však mají odevzdávat všechny světelné zdroje, protože běžný spotřebitel není schopný rozlišit, který světelný zdroj obsahuje rtuť a který ne,“ dodává Zuzana Adamcová.

Přítomnosti rtuti v luminoforu zářivek se ale není třeba obávat: „Rtuť je potřebná pro svícení a je bezpečně uzavřena uvnitř světelného zdroje. Ani v případě náhodného rozbití nepředstavuje tak malé množství rtuti pro okolí nebezpečí. Když ale úsporná zářivka doslouží, je třeba s ní zacházet jako s elektroodpadem a odnést ji na sběrné místo,“ vysvětluje Zuzana Adamcová.

Sběrná místa jsou přístupná všem, je jich přes 4400
Za čtrnáct let se podařilo v ČR vybudovat rozsáhlou sběrnou síť. Vysloužilé světelné zdroje lze odevzdat k recyklaci prostřednictvím více než 4400 sběrných míst. „Vysloužilé kompaktní zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, v obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech i nákupních centrech nebo na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová.

Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz nebo pomocí mobilní aplikace „Kam s ní?“, která je dostupná pro platformy Apple (iOS) a Android. S recyklací elektrozařízení pomáhá i nová mobilní hra Zrecykluj to! Jejím cílem je zábavnou formou širokému publiku vysvětlit, že elektroodpad nepatří do popelnice, ale na sběrné místo, odkud se dostane k recyklaci. Hra je nyní ke stažení zdarma pro platformy Apple (iOS) a Android.
 

Společnost McDonald’s dnes oznámila rozsáhlý program pro odstraňování a minimalizaci používání plastů a zlepšení recyklovatelnosti obalů v celé Evropě. Plán zahrnuje odstranění víček McFlurry ve všech evropských zemích, kde společnost McDonald’s působí, zavedení nového víčka z vláknitého materiálu u všech studených nápojů ve Francii, a také testy napříč trhy, které budou zkoušet alternativy k plastovým lžičkám McFlurry, nově navržená papírová brčka a programy zpětného odběru hraček z Happy Mealu.

Zkoušky obalů jsou součástí globální platformy „Better M“ společnosti McDonald’s, která si klade za cíl zavádět environmentálně pozitivní změny napříč udržitelným dodavatelským řetězcem pro obaly a recyklaci i v oblasti zákaznické zkušenosti.

Společnost McDonald’s zahájí zkoušky ve stávajících restauracích v Evropě a postupně rozšíří úspěšné testy z jednotlivých zemí na celý kontinent. Vybrané restaurace z různých zemí Evropy budou sloužit jako testovací místa a představí inovativní koncepty balení přímo spotřebitelům. Na základě získané zpětné vazby se rozhodne, které možnosti se rozšíří nebo upraví. Tento model umožňuje společnosti McDonald’s najít udržitelná řešení, která zákazníci požadují, a zároveň jim nabídnout skvělou zákaznickou zkušenost, kterou znají a milují.

V současné době je 78 % obalů používaných společností McDonald’s po celém světě vyrobeno z vláknitých materiálů. Toto číslo se zvyšuje na evropských trzích, kde vláknité materiály tvoří přibližně 88 % veškerých obalů, zatímco plasty pouze 12 %. Kroky, které společnost McDonald’s dnes podniká, budou mít další dopad na odstraňování plastů ze systému obalů:

• Více než 1200 tun plastů ročně se ušetří díky úpravě obalů McFlurry, která zároveň eliminuje potřebu samostatného plastového víčka. Tato změna bude plně implementována v celé Evropě do konce roku 2020

• Přibližně 1100 tun plastu ročně se ušetří zavedením víčka z vláknitého materiálu pro všechny studené nápoje ve Francii. Nová víčka z vláknitého materiálu se vyrábějí z 100% certifikovaných udržitelných zdrojů a recyklovatelných materiálů

• Probíhají zkoušky lžiček McFlurry bez použití plastů. Testují se dřevěné a papírové alternativy ve snaze najít materiál, který splňuje preference zákazníků, provozní funkčnost a udržitelnost

• Vyvinutá papírová brčka se rozšíří do celé Evropy. Na základě zpětné vazby od zákazníků a v souvislosti s vývojem obalového průmyslu jsou v současné době zaváděná silnější papírová brčka, která jsou nadále vyrobena z plně recyklovatelných materiálů. Několik trhů, včetně Itálie a Portugalska, nabízí brčka pouze na vyžádání, aby se omezilo množství použitého materiálu

Kromě omezování plastů a přechodu na udržitelnější materiály se společnost McDonald’s zaměřuje také na snazší recyklaci a opětovné využití obalů, které používá:

• V průměru již 60 % našich restaurací na osmi největších evropských trzích nabízí recyklaci obalů určených pro zákazníky. Velká Británie v současné době dosahuje 90 %, v Německu, které je v těsném závěsu, je to 89 % restaurací. Naším cílem je zajistit, aby do roku 2025 100 % restaurací společnosti McDonald’s recyklovalo obaly určené zákazníkům

• V Evropě dosáhla společnost McDonald's svého závazku v oblasti používání vláknitých materiálů. Do roku 2020 bude 100 % obalů z vláknitých materiálů určených zákazníkům primárně pocházet z recyklovaných nebo certifikovaných zdrojů z oblastí, kde nedochází k odlesňování

• Počínaje tímto týdnem mohou zákazníci ve Velké Británii vrátit použité hračky Happy Meal ve vybraných restauracích, které budou recyklovány v rámci nové zkoušky zpětného odběru hraček

• V Nizozemsku nabízejí restaurace masky z recyklovaného papíru namísto balónků, které dříve byly součástí Happy Meal. Toto řešení se na základě velmi pozitivní zpětné vazby z Nizozemska nyní rozšiřuje i v Belgii

• McDonald's Německo v současné době realizuje pilotní program s názvem ReCup, v jehož rámci zákazníci mohou požádat o opakovaně použitelný šálek na kávu a vrátit jej v partnerské restauraci McDonald’s nebo v jiné zúčastněné restauraci, kde ho umyjí a bude znovu použit

• Zákazníci na Ukrajině si mohou objednat zmrzlinový pohár v kelímku vyrobeném z vafle

Tyto novinky dokládají kroky, které společnost McDonald’s podniká směrem ke globálnímu závazku Scale for Good. Ten byl spuštěn v loňském roce a zahrnuje ambice využívat do roku 2025 veškeré obaly určené pro zákazníky z obnovitelných, recyklovaných nebo certifikovaných zdrojů. Dnes je společnost McDonald’s v celosvětovém měřítku přibližně na 60 % cesty k dosažení tohoto cíle.

Keith Kenny, viceprezident společnosti McDonald's pro globální udržitelnost, řekl: „Záleží nám na snižování dopadu na životní prostředí a víme, že našim zákazníkům také. Proto hledáme nové a inovativní způsoby, jak omezit používání obalů, přejít na udržitelnější materiály a pomoci našim zákazníkům s jejich opětovným používáním a recyklací. Testy, které provádíme v celé Evropě, jsou životně důležité, protože nám pomáhají získat bezprostřední zpětnou vazbu k řešením, která pomáhají konzumovat uvědoměle, nikoli však na úkor kvality a zákaznické zkušenosti v McDonald’s, kterou mají rádi. Better M je silná platforma, která nám umožňuje spolupracovat s našimi zákazníky a vybrat správná řešení pro celou Evropu.“

Upřesnění pojmů:

Víčko z kelímku pro McFlurry bylo vyřazeno z restaurací McDonald’s v následujících zemích: Rakousko, Bělorusko, Belgie, Bosna, Chorvatsko, Kypr, Česká Republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Holandsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie, Ukrajina.

Zkušební období pro navrácení hraček do restaurací McDonald’s ve Velké Británii k recyklaci: Zákazníci budou moci vrátit použité hračky Happy Meal a další plastové hračky do sedmi restaurací po celé Velké Británii, aby je bylo možné recyklovat.

Více informací o celosvětových závazcích McDonald’s:

Jsme si vědomi, že řetězec výroby, zpracování a přepravy surovin, který zásobuje našich 37 000 restaurací ve více než 100 zemích světa, má nezanedbatelný vliv na planetu. Proto neustále zlepšujeme způsob nakládání s přírodními zdroji, výrobu, přepravu i likvidaci obalů i veškeré podružné procesy tak, abychom zanechali co nejmenší ekologickou stopu.

Podle našich zákazníků je nejpalčivější otázkou, které bychom se měli věnovat, množství obalů a odpadu, které produkujeme. Protože svým zákazníkům nasloucháme, třídění obalů, recyklace a udržitelnost se staly naším klíčovým úkolem, který v McDonald’s chceme rozvíjet. Do roku 2025 jsme si proto vytyčili následující cíle:

• 100 % našich obalových materiálů bude vyrobených z obnovitelných, recyklovaných nebo certifikovaných zdrojů.

• 100 % našich restaurací bude třídit odpad po našich zákaznících a posílat ho na další využití. To se týká jak obalů, tak zbytků jídla.

Uvědomujeme si, že infrastruktura, předpisy i chování spotřebitelů v oblasti recyklace se v jednotlivých zemích, ale i městech liší. Proto plánujeme být nápomocni při hledání řešení a tvorbě zásadních změn, abychom tento cíl mohli naplnit.

Společně se zaměstnanci, licenčními partnery a dodavateli se zavazujeme využít naší velikosti k provádění změn, které budou mít pozitivní dopad na společnost, které poskytujeme naše služby.

Evropská komise oficiálně dne 12.11.2019 otevřela poslední výzvy pro předkládání projektů v oblasti SC5 programu Horizon 2020 (Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů, suroviny).  Veškerá témata naleznete v přehledné tabulce v příloze. Kompletní pracovní program je k dispozici zde.  Uzávěrka jednostupňových témat (CSA a ERA-NET) a 1. stupně pro RIA a IA projekty je 13. února 2020, uzávěrka 2. stupně je 3. září 2020.

Dokument ke stažení:

topics overview Envi 2020.pdf (264474)

Bioplasty: ekologické, kompostovatelné, rozložitelné v životním prostředí. Slibovali jsme si od nich příliš? Nové studie ukazují, že ano – bioplasty nejsou řešením plastové odpadové krize. Jejím jediným řešením je změna našeho chování, nikoli změna materiálů. Pojďme se blíže podívat na jeden z nyní velmi populárních biopolymerů PLA. Více ZDE

Společnost CAUDETE s.r.o. z Moravského Žižkova prováděla ve dnech 18. až 25. července 2019 v areálu zemědělského družstva v Mikulově drcení betonových sutí. Zahájení provozu zdroje znečišťování ovzduší v předstihu neoznámila Městu Mikulov a České inspekci životního prostředí (ČIŽP). Drcení materiálu bylo navíc prováděno bez dostatečného snižování emisí tuhých znečišťujících látek a provozem docházelo k výrazné prašnosti. Inspektoři z Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně jí za to uložili pokutu 200 tisíc korun. Ta je od 9. října pravomocná.

„Při kontrole v červenci 2019, kdy bylo počasí bez deště, a venkovní teploty se pohybovaly okolo 30 stupňů, docházelo provozem drtiče k enormní prašnosti, se kterou se v rámci své kontrolní činnosti u těchto zdrojů setkáváme pouze výjimečně. Zjištěná prašnost byla takové intenzity, že místy znemožňovala pořízení fotodokumentace. Materiál určený ke zpracování i podrcený materiál byly v době kontroly suché a nepokropené,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Výše uvedená zjištění jsou v rozporu se závaznými podmínkami pro provoz stacionárního zdroje stanovenými v povolení provozu. Inspektory ČIŽP jsou hodnocena jako porušení základních povinností provozovatele zdroje znečišťování ovzduší, jejichž plnění je striktně vyžadováno platnou legislativou. „Provozovatel byl navíc na povinnost provozovat drtič pouze v souladu s předpisy včetně zajištění provozu skrápěcího zařízení upozorněn při předchozí kontrole v dubnu 2018. Za opakované porušení základních povinností jsme mu už v minulosti uložili pokuty sto tisíc a 80 tisíc korun,“ doplnil Augustin.

V červnu 2015 uložila ČIŽP subjektu CAUDETE s.r.o. pokutu ve výši 100 tisíc korun za skladování materiálu určeného k recyklaci a hotového recyklátu, které převyšovaly instalované ohrazení skladu v provozovně v Břeclavi – Poštorné a za provozování stejné drtící jednotky v lokalitě Rakvice bez povolení provozu. V listopadu 2017 pak pokutu 80 tisíc za provozování stejné drtící jednotky v k. ú. Chudčice bez zajištění zdroje vody pro skrápění pro omezení emisí tuhých znečišťujících látek a neoznámení zahájení provozu v předmětné lokalitě ČIŽP.

Podle inspektorů je uložení pokuty v dané výši trestem odpovídajícím a zohledňujícím veškeré okolnosti, za nichž byl přestupek spáchán včetně toho, že se jedná o opakované porušení povinnosti provozovatele.