Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Ostravě uložili pokutu 600 tisíc korun společnosti UPIA International s.r.o., která provozuje termické čisticí zařízení ve Studénce na Novojičínsku. Pro firmu je to už třetí pokuta od roku 2015 za porušení zákona na ochranu ovzduší.

Poslední pokutu 600 tisíc korun firma dostala za to, že neplnila hned tři podmínky provozu stanovené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje. „Společnost nedodržela stanovenou minimální teplotu 850 stupňů Celsia v dopalovací komoře. Naměřené hodnoty prokazují, že tato minimální hodnota nebyla v období 1. 6. až 31. 7. 2017 dodržena přibližně ve dvou třetinách celkové doby provozu. Dodržování předepsané teploty je bezpodmínečně nutné pro minimalizaci vypouštěných škodlivin do ovzduší,“ popsal jedno z porušení Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Ostrava.

Dalším pochybením firmy bylo, že od ledna do srpna 2017 neprováděla kontinuální měření obsahu kyslíku v dopalovací komoře. „V podstatě tak provozovatel zamezil možnosti sledovat, zda zařízení plní parametry dokonalého spalování a je tak minimalizována produkce znečišťujících látek,“ vysvětlil Kozubek.

Třetím pochybením bylo, že firma v průběhu června a července 2017 kamerami nesnímala, jakou vstupní surovinu dává do pracovní spalovací komory. V povolení k provozu přitom bylo stanoveno, že toto musí nepřetržitě monitorovat. „Kamerový systém je jediným zpětně prokazatelným prostředkem  kontrol, zda do pece nejsou vkládány nežádoucí materiály. Ve 33 případech v červnu a červenci nebyla vstupní surovina snímána,“ doplnil Kozubek.

Společnost se proti uložení sankce opakovaně odvolávala, Ministerstvo životního prostředí však nyní pokutu ČIŽP v plné výši potvrdilo a v květnu nabyla právní moci.

Už v letech 2015 a 2017 byly firmě UPIA International uloženy pokuty ve výši 95 a 145 tisíc korun za provoz bez povolení a neplnění emisního limitu pro tuhé znečišťující látky vypouštěné do ovzduší. O těchto pokutách více zde https://www.cizp.cz/Spolecnost-UPIA-International-dostala-pokutu-140-tisic-korun-za-opakovane-neplneni-emisniho-limitu-latek-vypoustenych-do-ovzdusi.html

Rada přijala 4 zbývající návrhy týkající se trhu s elektřinou a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů. Cílem revize rámce energetické politiky je stanovit podmínky pro přechod na čistou energii a splnit závazky EU směrem k Pařížské dohodě. Konkrétně se jedná o nařízení a směrnici o elektřině, nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny a revize úlohy a fungování Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER). Příslušné právní předpisy vstoupí v platnost po zveřejnění v Úředním věstníku.

Rada dnes přijala nová pravidla, pro zjednodušují povinnosti v oblasti podávání zpráv v souvislosti s právními předpisy v oblasti životního prostředí. Nové předpisy by měly přispět k zjednodušení povinností, snížení administrativních nákladů, zlepšení kvality dostupných údajů pro budoucí hodnocení a zvýšení transparentnosti. Nařízení vstoupí v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku.

Radnice Prahy 7 přestane používat jednorázové plasty, úřad změní způsob hospodaření s odpadem, vysadí v ulicích nové stromy nebo nakoupí ekologická auta. Zároveň bude u developerských projektů vyžadovat využití tzv. zelených střech a změní hospodaření s vodou. Rozhodli o tom radní městské části, kteří zároveň na území městské části vyhlásili stav klimatické nouze. Novinářům to řekli představitelé radnice.

Radní Jiří Knitl (Praha 7 Sobě) řekl, že radnice tak zakáže používání jednorázových plastů při akcích pořádaných městskou částí či jejími organizacemi. Vyžadovat to bude i po ostatních organizátorech. "Budeme minimalizovat odpad radnice a dávat si pozor, jak se chová v rámci odpadového hospodaření. V ulicích bude pokračovat výsadba zeleně, kterou ještě zintenzivníme, změníme hospodaření s vodou a budeme klást důraz na její vsakování," řekl. Radnice tak například při rekonstrukcích chodníků vymění nepropustné povrchy jako asfalt za dlažbu. Jakmile doslouží vozový park, bude kupovat vozidla s ekologičtějším pohonem.

U novostaveb bude vedení městské části po investorech vyžadovat využití takzvaných zelených střech. To se týká například chystané výstavby na území bývalého nádraží Bubny-Zátory. Tady bude radnice požadovat také vznik stromořadí či míst pro vsakování vody, aby všechna nestékala do kanalizace.

Při výběru nájemců nebytových prostor již radnice klade důraz na to, jak bude nájemce hospodařit s odpady a energiemi. Provozovatel letenského zámečku tak přestane používat jednorázové plasty a k tomu samému se zavázala městská firma Obecní dům při provozu Šlechtovy restaurace ve Stromovce.

Na plný úvazek bude pro Prahu 7 pracovat manažer, který bude mít na starosti energetické hospodaření. Radnice monitoruje spotřebu energií u svých budov i organizací, které zřizuje. Do budoucna by měla spotřeba klesnout o jedno procento ročně.

Podle Čižinského je dnešní rozhodnutí rady zároveň apelem na ostatní městské části a města po celém Česku. Rovněž vyzývá obyvatele, aby se chovali šetrněji k životnímu prostředí. "Každý z nás může něco udělat pro lepší životní prostředí, třeba nekupovat zbytečné obaly, třídit odpad, kompostovat nebo důsledně preferovat MHD. Nikdo neudělá chybu, když se bude chovat zodpovědně k životnímu prostředí," řekl.

Radní Prahy 7 svým dnešním rozhodnutím reagovali na nedávné výzvy vědců či studentů, kteří v řadě zemí apelovali na demonstracích na vlády daných zemí, aby začaly řešit problémy klimatických změn. Klimatickou nouzi již vyhlásily třeba Velká Británie a Irsko. V Praze proti zhoršujícím se klimatickým podmínkám protestovali studenti poprvé letos v březnu.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Ostravě uložili pokutu 600 tisíc korun společnosti UPIA International s.r.o., která provozuje termické čisticí zařízení ve Studénce na Novojičínsku. Pro firmu je to už třetí pokuta od roku 2015 za porušení zákona na ochranu ovzduší.

Poslední pokutu 600 tisíc korun firma dostala za to, že neplnila hned tři podmínky provozu stanovené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje. „Společnost nedodržela stanovenou minimální teplotu 850 stupňů Celsia v dopalovací komoře. Naměřené hodnoty prokazují, že tato minimální hodnota nebyla v období 1. 6. až 31. 7. 2017 dodržena přibližně ve dvou třetinách celkové doby provozu. Dodržování předepsané teploty je bezpodmínečně nutné pro minimalizaci vypouštěných škodlivin do ovzduší,“ popsal jedno z porušení Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Ostrava.

Dalším pochybením firmy bylo, že od ledna do srpna 2017 neprováděla kontinuální měření obsahu kyslíku v dopalovací komoře. „V podstatě tak provozovatel zamezil možnosti sledovat, zda zařízení plní parametry dokonalého spalování a je tak minimalizována produkce znečišťujících látek,“ vysvětlil Kozubek.

Třetím pochybením bylo, že firma v průběhu června a července 2017 kamerami nesnímala, jakou vstupní surovinu dává do pracovní spalovací komory. V povolení k provozu přitom bylo stanoveno, že toto musí nepřetržitě monitorovat. „Kamerový systém je jediným zpětně prokazatelným prostředkem  kontrol, zda do pece nejsou vkládány nežádoucí materiály. Ve 33 případech v červnu a červenci nebyla vstupní surovina snímána,“ doplnil Kozubek.

Společnost se proti uložení sankce opakovaně odvolávala, Ministerstvo životního prostředí však nyní pokutu ČIŽP v plné výši potvrdilo a v květnu nabyla právní moci.

Už v letech 2015 a 2017 byly firmě UPIA International uloženy pokuty ve výši 95 a 145 tisíc korun za provoz bez povolení a neplnění emisního limitu pro tuhé znečišťující látky vypouštěné do ovzduší. O těchto pokutách více zde https://www.cizp.cz/Spolecnost-UPIA-International-dostala-pokutu-140-tisic-korun-za-opakovane-neplneni-emisniho-limitu-latek-vypoustenych-do-ovzdusi.html

Rada Evropské unie dnes schválila ambiciózní návrh Komise, jak se vypořádat s odpadky tvořenými deseti nejčastějšími plastovými výrobky nacházenými v mořích a na evropských plážích, opuštěnými lovnými zařízeními a oxo-plasty.

Předpisy o plastových výrobcích na jedno použití a lovných zařízeních počítají s různými opatřeními podle druhu výrobku a staví EU celosvětově do čela boje proti odpadkům v moři. Bude tak zakázán prodej plastových výrobků na jedno použití, jako jsou příbory, tácky a brčka, pro něž existují dostupné a cenově přijatelné alternativy. U ostatních produktů se bude klást důraz na omezení jejich používání, a sice snižováním spotřeby na úrovni členských států, formou požadavků na design a označování a zavedením povinností výrobců ohledně nakládání s odpady a odklízení odpadků.

„Společnost v Evropě si čím dál naléhavěji uvědomuje, že musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom zastavili znečišťování moří a oceánů plasty. Evropská unie tuto jasnou výzvu svých občanů slyší a rozhodla se postavit se k ní čelem. Výsledkem jsou konkrétní opatření k omezení spotřeby jednorázových plastů. Nové předpisy, které dnes Rada schválila, pomohou chránit životní prostředí i zdraví lidí a současně prosazovat udržitelnější způsoby produkce a spotřeby. Evropa nastavuje novou laťku vysoko, pro sebe i pro zbytek světa, a my bychom na ni měli být pyšní,“ prohlásil Frans Timmermans, první místopředseda Komise odpovědný za udržitelný rozvoj.

Místopředseda Jyrki Katainen, odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, jej doplnil: „Moderní ekonomika musí omezit množství plastového odpadu, který produkuje, a převážnou část z něj recyklovat. Inovativnější a udržitelnější způsoby výroby přinesou podnikům nové příležitosti na poli konkurenceschopnosti, růstu a tvorby pracovních míst. Jakmile budou nové předpisy platit, nejenže pomohou řešit zamoření plasty, ale Evropská unie se se svou politikou udržitelnějšího nakládání s plasty ocitne celosvětově na špici a naše oběhové hospodářství pokročí vpřed.“

Komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov Karmenu Vella na závěr prohlásil: „Umělohmotná brčka a vidličky jsou sice malé, mohou však napáchat obrovské a dlouhodobé škody. Legislativa o jednorázových plastech se bude týkat 70 % plastových výrobků tvořících odpad v moři a předejde ekologickým škodám, které by nás jinak do roku 2030 stály 22 miliard eur. Návrh, který Komise předložila před pouhým rokem, přeměnila EU rychle a efektivně ve skutečnost. Celkově je to skvělá ukázka evropské legislativy – reaguje na poptávku lidí, přináší prospěch Zemi i jejím obyvatelům a jde zbytku světa příkladem.“

Nové předpisy jsou přiměřené a zacílené tak, aby dosáhly co nejlepších výsledků. Na různé výrobky se tak budou uplatňovat rozdílná opatření. Nové předpisy zavedou:

• zákaz určitých plastových výrobků na jedno použití, k nimž na trhu existují alternativy: plastových vatových tyčinek, příborů, tácků, brček, míchátek, tyček k balónkům, kelímků a nádob na potraviny z expandovaného polystyrenu a všech výrobků z oxo-rozložitelných plastů,

• opatření ke snížení spotřeby nádob na potraviny a nápojových kelímků z plastu a zvláštní značení a označování určitých výrobků,

• rozšířenou odpovědnost výrobce, jež bude pokrývat náklady na odklízení odpadků a jež se bude vztahovat na výrobky, jako jsou tabákové filtry a lovná zařízení,

• tříděný sběr až 90 % plastových lahví do roku 2029 (77 % do roku 2025) a požadavek, aby víčka byla navrhována tak, aby byla spojena s lahví, a dále, aby od roku 2025 PET lahve obsahovaly 25 % recyklovaných plastů a od roku 2030 všechny plastové lahve obsahovaly 30 % recyklovaných plastů.

Další kroky

Po dnešním rozhodnutí Rady Evropské unie bude následovat zveřejnění textů v Úředním věstníku Evropské unie. Směrnice vstoupí v platnost 20 dní po vyhlášení. Poté budou mít členské státy dva roky na to, aby legislativu provedly do svého vnitrostátního práva.

Pro provedení určitých opatření stanoví směrnice různé lhůty:

• Zákazy a povinné značení musí být provedeny do dvou let od vstupu v platnost.
• Víčka a uzávěry musí být ke všem nádobám na nápoje do tří litrů trvale připevněny do pěti let od vstupu směrnice v platnost.
• Další povinnosti v rámci rozšířené odpovědnosti výrobců musí být v závislosti na druhu výrobku provedeny do ledna 2023 až 31. prosince 2024.

Souvislosti

Směrnice o plastech na jedno použití je základním prvkem akčního plánu Junckerovy Komise pro oběhové hospodářství a součástí evropské strategie pro plasty – nejkomplexnější strategie tohoto druhu na světě, která přistupuje k omezování nehospodárného a škodlivého plastového odpadu a naplňování vize inteligentní, inovativní a udržitelné výroby a zpracování plastů z hlediska životního cyklu různých materiálů.

Přístup této směrnice je podobný jako v případě úspěšné směrnice o plastových taškách z roku 2015, která vedla k rychlé změně chování spotřebitelů. Jakmile budou zavedena, budou nová opatření přínosem jak pro životního prostředí, tak pro ekonomiku. Pro ilustraci:

• zamezí 3,4 milionu tun emisí ekvivalentu CO₂,
• zabrání škodám na životním prostředí, jejichž objem by do roku 2030 dosáhl ekvivalentu 22 miliard eur,
• spotřebitelům ušetří podle odhadů 6,5 miliardy eur.

Další informace

Příloha: Směrnice o plastech na jedno použití (shrnutí a hlavní důsledky)

Tisková zpráva z 19. prosince 2018: Komise vítá ambiciózní dohodu o nových pravidlech k omezení množství odpadků v mořích

Informativní přehled o plastech na jedno použití

Plasty na jedno použití

Otázky a odpovědi: nová pravidla EU pro plasty na jedno použití

Informační přehledy o plastech

Evropská strategie pro plasty

Balíček týkající se oběhového hospodářství

Komise zřizuje alianci pro plasty v oběhovém hospodářství

Kampaň „Be Ready to Change“

Recyklační jednotka OMV ReOil vyrábí syntetickou ropu z použitých plastů. Z přibližně sta kilogramů použitých plastů je zařízení schopno během hodiny vyrobit asi sto litrů syntetické ropy. Do celého projektu investovala společnost OMV zhruba 10 milionů eur, asi deset procent nákladů pokryla Rakouská společnost pro financování výzkumu (FFG).

„Tato technologie nám umožňuje využít jeden barel ropy vícekrát. To znamená, že se spálí méně plastů ve spalovnách a tím snížíme emise skleníkových plynů. Metoda ReOil tedy pomáhá naplnit cíle OMV v oblasti trvalé udržitelnosti, které se týkají emisní efektivity z hlediska cyklu CO2,“ uvedl Manfred Leitner, člen představenstva OMV pro oblast Downstream.

Možnosti využití použitých plastů zkoumá skupina OMV již od roku 2011. V roce 2013 spustila ve své rafinerii Schwechat na okraji Vídně první testovací provoz, který zpracoval za hodinu přibližně pět kilogramů použitých plastů. V roce 2018 bylo do provozu uvedeno vylepšené testovací zařízení s kapacitou 100 kilogramů plastů za hodinu. Během této doby vyrobí 100 litrů syntetické ropy. Rafinerie Schwechat pak tuto ropu dále zpracovává a vyrábí z ní palivo nebo suroviny pro opětovnou výrobu plastů. Tím uvádí do praxe princip takzvané cirkulární ekonomiky, jejímž principem je šetrnost k přírodním zdrojům.

V průběhu recyklace je využíváno takzvané tepelné krakování (štěpení), ke kterému dochází při teplotách nad 300 °C. Jedná se o dobře známou metodu rafinace, při které se dlouhé a střední uhlovodíkové řetězce štěpí na jednodušší uhlovodíky. To znamená, že tento příklad aplikace cirkulární ekonomiky zároveň kompletně využívá stávající technologie. Surová ropa, která je směsí uhlovodíků s relativně krátkými uhlovodíkovými řetězci, je proměňována na plasty s delšími uhlovodíkovými řetězci. Ty jsou pak metodou ReOil přeměněny zpět na směs jednodušších uhlovodíků. Technologii má OMV patentovánu, a to v Evropě, USA, Rusku, Austrálii, Japonsku, Indii, Číně a mnoha dalších zemích.

Tento ojedinělý výzkumný projekt OMV přispívá k naplnění Cílů udržitelného rozvoje, které stanovilo generální shromáždění OSN v roce 2015. Metoda recyklace byla plně začleněna do provozu rafinerie a tým vývojářů již začal pracovat na plánech pro další generaci této výrobní jednotky.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany lesa v Hradci Králové uložili pokutu 100 tisíc korun městysu České Heřmanice na Pardubicku. Ten nechal dočasně uložit na svém lesním pozemku v katastrálním území Chotěšiny odpad a umožnil uložení odpadu také obyvatelům městyse. K využívání lesního pozemku k jiným účelům než pro plnění funkcí lesů však obec neměla povolení a dopustila se tak porušení zákona.

Inspektoři při kontrole zjistili, že městys nechal na pozemek na podzim roku 2018 navézt odpadní výkopovou zeminu po stavbě odstavných míst pro kontejnery v obci. Později byl na lesní pozemek s vědomím obce navezen další odpad po požáru statku – zbytky spáleného dřeva, cihly a střešní krytina. „Záměrem obce bylo využívat plochu jako mezideponii, zeminu i suť z požářiště bylo dle starosty v plánu v budoucnu odvézt. Ovšem ke zřízení deponie odpadu na lesním pozemku neměl městys souhlas orgánu státní správy lesa. Došlo tak k neoprávněnému využití lesní půdy. Pokuta byla uložena za navezení celkem 260 metrů krychlových odpadu,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Hradci Králové.

Přestože byl lesní pozemek uzavřen závorou, chyběl na ní jeden ze zámků a už bez vědomí městyse pak byl na lokalitu navezen ještě další stavební odpad – cihly, kameny, obklady betonové tvárnice a střešní krytina.

Protože lesní pozemek momentálně neplní funkce lesa, uložili dále inspektoři ČIŽP městysu České Heřmanice, aby provedl opatření k nápravě. „Do konce května 2020 musí obec navezený odpad odvézt  a pozemek zalesnit, nebo v souladu se zákonem získat od orgánu státní správy lesů souhlas o odnětí tohoto pozemku z pozemků k plnění funkcí lesa,“ doplnil Trávníček.

Rozhodnutí o pokutě i o uloženém opatření k nápravě jsou pravomocná.

Na výroční konferenci asociace EucoLight, která sdružuje organizace zabývající se recyklací světelných zdrojů a svítidel, se účastníci shodli na prioritách rozvoje evropského odpadového hospodářství. Hlavními body programu bylo stanovení minimálních požadavků na rozšířenou odpovědnost výrobců, vliv otevřené působnosti Směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních na členy EucoLight a požadavek na prosazování pravidel EU.

Delegáti se shodli na nutnosti harmonizovat pravidla EU tak, aby stejné podmínky platily pro všechny účastníky. Je třeba zamezit vstupu nevyhovujících výrobků na evropský trh a zabránit tak situaci, kdy jsou znevýhodňovány subjekty, které dodržují právní předpisy. Mělo by být také zavedeno legislativní řešení, které by potíralo internetový prodej nevyhovujících výrobků, a to zejména těch, které nejsou zaregistrovány do žádného systému zpětného odběru.

Shoda panovala i v nutnosti vymáhání pravidel při uvádění nových výrobků na trh. Zástupce Evropské komise na konferenci řekl, že nové právní předpisy týkající se dozoru nad trhem a souladu výrobků budou definovat užitečné nástroje, které posílí postavení a kompetence vnitrostátních dozorových orgánů.

Účastníci dále zpochybnili význam ekomodulace recyklačních poplatků pro světelné zdroje. V jejich případě nedává smysl stanovovat různou výši finančních příspěvků placených výrobci v závislosti na jejich schopnosti předcházet vzniku odpadů a napomáhat tak recyklaci. Členové EucoLight došli k závěru, že podmiňující kritéria, jakými jsou opravitelnost a opakovaná použitelnost, jsou v této kategorii elektroodpadů těžko aplikovatelná. Stávající předpisy o ekodesignu jsou účinnějším způsobem, jak chování výrobců motivovat.

Asociace bude i nadále pokračovat ve spolupráci na evropské legislativě dotýkající se světelných zdrojů a osvětlení. Delegáti se dohodli na zavedení celoevropského přístupu k definici světelného zdroje v rámci Směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních.

Vítězi letošní soutěže EucoLight se staly český kolektivní systém Ekolamp a rumunský Recolamp. Ekolamp si ocenění zasloužil za využívání sociálních médií při šíření povědomí o recyklaci světelných zdrojů mezi dětmi, mládeží a rodinami.

Na konferenci bylo také zvoleno nové představenstvo asociace EucoLight. Předsedou byl opětovně zvolen Hervé Grimaud z kolektivního systému ESR (Francie).

Zdroj: EucoLight

E-shop s potravinami Košík.cz pokračuje v rozšiřování svého bezobalového sortimentu. Necelý půlrok od startu projektu nabízí 80 položek, které si lidé mohou objednat odvážené do papírových sáčků. Nově představil prémiovou kávu od MamaCoffee, sušenky z pekařství Zemanka nebo granoly Country Life. Chystá se zároveň na vyhodnocení pilotního provozu celého projektu, ze kterého vzejdou podněty pro jeho další směřování.

Od startu projektu si zákazníci Košíku koupili již více než deset tun potravin na váhu. Díky plnění zásobníků z velkoobjemových balení ušetřili skoro 30 000 plastových obalů, ve kterých se jednotlivé suroviny běžně prodávají. Tímto tempem se za rok podaří ušetřit skoro 700 kg plastového odpadu, jehož spálením by se do ovzduší uvolnily více než čtyři tuny CO2.

Vzhledem k tomu, v jakém množství se suroviny na váhu prodávají, rozhodl se Košík podruhé rozšířit nabídku. Ve spolupráci s MamaCoffee nabízí ve třech variantách kávu na váhu, doplnil také několik druhů sušenek od biopekárny Zemanka nebo bio granolu od Country Life. Právě müsli a cornflakes totiž patří po rýži a luštěninách k nejčastěji nakupovaným položkám. Bezobalové portfolio se tak dostalo na osm desítek druhů potravin.

„Nadále testujeme, jaké suroviny jsou pro prodej na váhu vhodné. Ukazuje se, že prodej na váhu má předpoklady nabídnout nejvyšší možnou kvalitu a čerstvost. S ohledem na množství denně odsypaného množství totiž zákazník dostane vždy dávku z nově otevřeného balení, neboť zásobníky se doplňují několikrát denně. Proto se nebojíme prodávat ani kávu, u které je maximální čerstvost opravdu důležitá a kterou si nyní mohou zákazníci objednat přesně v takovém množství, aby ji nemuseli zbytečně skladovat,“ uvádí Tomáš Jeřábek, CEO Košík.cz.

Na konci června Košík plánuje vyhodnocení půlročního pilotního provozu s garanty ze společnosti MIWA, která se dlouhodobě věnuje vývoji systémů pro nakupování s opakovaně využitelnými obaly. 

„Pilotní projekt již nyní hodnotíme kladně a poznatky, které jsme nasbírali a předáme odborníkům z MIWA, mohou výrazným způsobem posunout budoucnost retailu v podobě nástupu opakovaně využitelných obalů. Naší sekci proto chceme věnovat výrazně více místa v rámci skladu Košíku, zařadit nové položky a začít testovat také další typy obalů nad rámec současných papírových sáčků,“ zmiňuje Jeřábek. „Řešení budeme hledat mimo jiné spolu se zákazníky. Jejich zájem o bezobalovou budoucnost a zpětná vazba jsou pro nás nedocenitelné.“

Košík.cz je e-shop s potravinami, drogerií a potřebami pro domácnost. Z více než 15 000 položek včetně těch z výběrových marketů Delmart a Wine Food či britského supermarketu Iceland si mohou vybírat čtyři miliony zákazníků v Praze a středních Čechách, na Plzeňsku, Liberecku, Ústecku, v Hradci Králové a na Pardubicku, ale také v okolí Teplic, Mostu a Chomutova.

Jak je možné vypočítat ušetřené CO₂?

• 8 gramů =  váha jednoho plastového obalu

• 1 obal průměrně na 350 gramů potraviny

• 10 tun sypaných potravin = 28 571 ušetřených plastových obalů

• 28 571 obalů = 229 kg plastů

• 229 kg plastů = 458 kg ropy na výrobu

• 229 kg plastů = 1374 kg CO₂ ze spálení

V rámci hlavní akce Týdne inovací 2019 se uskuteční 20. 5. 2019 od 13 hodin kulatý stůl na téma Česká republika jako Hotspot pro Cirkulární ekonomiku, jehož hlavním hostem bude pan Freek van Eijk, ředitel nizozemské organizace Holland Circular Hotspot a zároveň jeden z nejvýznamnějších holandských odborníků na problematiku odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Holandsko je mimo jiné považováno za největšího iniciátora rozvoje cirkulární ekonomiky na světě. Česká republika má díky této příležitosti možnost převzít pomyslnou „cirkulární“ štafetu a dostat se se svými záměry na globální úroveň.

Primárním cílem setkání je diskutovat a definovat roli, kterou by měl hrát Hotspot v České republice při naplňování plánů přechodu na cirkulární ekonomiku. Zároveň se zde Freek van Eijk podělí o zkušenosti se zakládáním obdobných projektů na celosvětové úrovni. Kromě tohoto významného řečníka, bude dalším zahraničním hostem Jorrit Vervoordeldonk, konzultant mezinárodní firmy Methabolic, věnující se přímé aplikaci principů udržitelného rozvoje v soukromém sektoru. Na akci představí mimo jiné dobré příklady z praxe v zahraničí. Kulatého stolu se zúčastní zejména klíčový stakeholdeři z ministerstev, firem, asociací a výrobců, kteří mají zájem o rozvoj cirkulární ekonomiky u nás a chtějí svoji představu o fungování Hotspotu v ČR řešit.

„Plánem Institutu Cirkulární Ekonomiky je založit další Hotspot v České republice a pod touto značkou ještě intenzivněji šířit osvětu cirkulární ekonomiky, realizovat konkrétní cirkulární projekty, poskytovat konzultace pro státní i soukromý sektor a hlavně udělat z České republiky významného globálního hráče,“ dodává Vojtěch Vosecký z Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN).

Kulatý stůl s tématem Česká republika jako Hotspot pro cirkulární ekonomiku se uskuteční 20. května od 13:00 v rámci hlavní události Týdne Inovací 2019, v prostorách Kotelny 55 na ulici Pernerova 652/55 v Karlíně.

Cirkulární ekonomika bude i jedním z klíčových témat dopoledního bloku mezinárodní konference Týdne inovací. V odpoledních hodinách mohou účastníci navštívit odborný workshop o cirkulárních byznys modelech, který pořádá INCIEN ve spolupráci s inovační agenturou Direct People. Na seminář i konferenci je třeba samostatná registrace. Bližší program i informace o hlavní zahajovací události najdete zde.

Informace o hlavních řečnících:

FREEK VAN EIJK - ředitel společnosti Holland Circular Hotspot

Freek je jedním z nejvýznamnějších holandských odborníků na problematiku odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Je ředitelem společnosti Holland Circular Hotspot, autorem, moderátorem a přednášejícím v oblasti cyklického a odpadového hospodářství a udržitelných měst. Vyučoval v Organizaci OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) ve Vídni a přednášel na téma cirkulární ekonomiky na univerzitě LUISS v Římě. Je také výkonným ředitelem společnosti Acceleratio a členem poradního sboru Světové asociace pro bioplyn. Nadace Holland Circular Hotspot je veřejno-soukromá iniciativa, jejímž cílem je rozvíjet oběhové hospodářství a prostřednictvím sdílení znalostí a inovací podporovat mezinárodní spolupráci propojováním vlád, institucí a podniků.

Jorrit Vervoordeldonk

Jorrit je konzultantem pro udržitelnost v týmu společnosti Metabolic, kde doufá, že využije svého analytického zázemí a podnikatelského myšlení k tomu, aby byl svět krok za krokem udržitelnější. Je pevně přesvědčen, že k přechodu na udržitelné hospodářství jsou zapotřebí znalosti založené na údajích, jakož i silná komunikace, vzdělávání a spolupráce mezi podniky a vládami. Jorrit má multidisciplinární zázemí v oblasti leteckého inženýrství, udržitelné energie a řízení technologií. Pracuje na tom, aby ukázal světu možnosti udržitelné energie již od doby, kdy studoval na Delft University of Technology, kde postavil auto poháněné solární energií. Během studií také založil start-up pro vývoj inženýrských koncepcí. Ve své diplomové práci použil analýzu dat a prostorové faktory k prozkoumání různých faktorů, které hrají roli v infrastruktuře nabíjení elektrických vozidel v městském prostředí.

Záznam ze včerejšího interaktivního pořadu ČT24. na téma „Boj proti plastovému odpadu“ nejen s Vladislavem Smržem, náměstkem pro řízení sekce politiky životního prostředí a mezinárodních vztahů, Ministerstvo životního prostředí. Záznam ZDE

Spotřeba elektřiny v roce 2018 dosáhla 73,9 TWh, výroba překročila 88 TWh. Tuzemská spotřeba zemního plynu klesla meziročně o 4 % na celkových 8 183 mil. m3.  V sektoru teplárenství bylo vyrobeno 162 409 TJ tepla, o 4,3 % méně oproti roku 2017.

Elektroenergetika

Spotřeba elektřiny v České republice roste nepřetržitě již pátým rokem a loni dosáhla 73,9 TWh (+ 0,2 %), nejvíce za dobu jejího sledování v ročních zprávách Energetického regulačního úřadu. Za nárůstem stojí především odběry na hladině velmi vysokého (+ 1 %) a vysokého napětí (+ 1,9 %), zatímco maloodběr na hladině nízkého napětí klesl jak u podnikatelů (- 0,6 %), tak u domácností (- 1,1 %). Rozdíly panují i mezi kraji, největší pokles spotřeby, téměř trojnásobný oproti celostátnímu průměru, byl zaznamenaný u pražských domácností (- 3,1 %).

Meziročně vzrostla také výroba elektřiny (+ 1,1 %), která překročila hodnotu 88 TWh. Největší podíl na nárůstu měly jaderné elektrárny (+ 5,6 %). Méně elektřiny v roce 2018 pocházelo naopak z obnovitelných zdrojů (- 2,2 %).

„Zatímco fotovoltaika při prakticky nezměněném instalovaném výkonu vyrobila skoro o sedm procent elektřiny více, vodní elektrárny doplácely na sucho. V průměru vyrobily o třináct procent méně, v případě malých vodních elektráren byl pokles dokonce osmnáctiprocentní. Náchylnost některých typů obnovitelných zdrojů na výkyvy v počasí je v meziročním srovnání dobře patrná," doplňuje statistiku Petr Kusý, ředitel Odboru statistického a bezpečnosti dodávek ERÚ.

V oblasti přeshraničních toků elektřiny zůstává Česká republika vývozcem. I když export meziročně klesl o necelou desetinu (- 9,4 %), import se snížil ještě výrazněji, téměř o čtvrtinu (- 23,2 %). Celkový rozdíl tvořil 13,9 TWh elektřiny ve prospěch exportu.

Plynárenství

Spotřeba zemního plynu v roce 2018 dosáhla 8 183 mil. m3, resp. 87 306 GWh, a meziročně se snížila o 4 %. Důvodem bylo zejména teplé počasí. Odchylka od dlouhodobého teplotního normálu představovala + 2° C, čímž se rok 2018 stal nejteplejším za posledních 30 let.

„Spotřeba zemního plynu v Česku dlouhodobě stagnuje. Najdeme sice výjimky, jakými byly roky 2015 až 2017, ale za těmi stojí podprůměrné teploty, kdy spotřeba vzrostla krátkodobě kvůli vytápění. V roce 2018 se zase projevily vyšší ceny elektřiny a tedy i vyšší využití plynu pro její výrobu," vysvětluje Petr Kusý.

Tok zemního plynu ze zahraničí do plynárenské soustavy České republiky dosáhl hodnoty 39 770 mil. m3, přičemž téměř veškerý plyn k nám byl dodán z předávacích stanic z Německa. Vývoz loni představoval 31 762 mil. m3. Bilanci doplňuje vlastní výroba 137 mil. m3 zemního plynu, která v Česku kryje pouze zlomek spotřeby, 1,7 %.

Teplárenství

První roční zprávu o teplárenství vydal ERÚ loni a letos je proto možné provádět první ucelená srovnání. Vzhledem k teplému roku a zejména nadprůměrně teplé zimě klesla celková brutto výroba tepla na 162 409 TJ (- 4,3 %). Objem dodávek do soustav zásobování teplem se meziročně snížil na 88 550 TJ (- 9,7 %).  Nejvíce tepla, více než dvě třetiny (netto), pocházelo z kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET).

V oblasti paliv hraje i nadále prim hnědé uhlí (42 %), následované zemním plynem (19 %) a biomasou (11 %). Struktura paliv se však liší podle dostupnosti v jednotlivých krajích. Například v Moravskoslezském kraji, kterému s téměř pětinovým podílem na výrobě náleží celorepublikové prvenství, používají teplárny nejčastěji černé uhlí (84 %).

Kompletní roční zprávy o provozu soustav naleznete pod následujícími odkazy:

• Roční zpráva o provozu elektrizační soustavy ČR 2018

• Roční zpráva o provozu plynárenské soustavy ČR 2018

• Roční zpráva o provozu teplárenské soustavy ČR 2018

Historická metropole Moravy hostí mezinárodní česko-polskou konferenci, kterou organizuje se svými partnery česká společnost Aquatest, člen skupiny Purum Kraft. Ve spolupráci s významými hráči v odpadovém hospodářství a pod záštitou předních veřejných institucí, budou v Olomouci čeští, polští a slovenští experti řešit budoucnost využití odpadu, otázky třídění a recyklace druhotných surovin, energetického využití spalitelných frakcí ze směsného komunálního odpadu, a nabídnou nová optimální řešení pro obecní systémy v nakládání s komunálními odpady. 2. Česko–polská konference „Úroveň recyklace a enegetické využití frakcí ze směsného komunálního odpadu“ se ukuteční ve dnech 29. – 30. května 2019 v NH Collection Olomouc Congress Hotelu.

Cílem konference je navázat na loňský ročník společné výměny zkušeností a dobrých praktik při řešení problematiky nakládání s komunálními odpady v České republice a Polsku, kdy se odborníci shodli na nedostatečné legislativě, motivaci i stabilním prostředí pro efektivní snižování skládkovaného komunálního odpadu v České republice, zatímco za sousedním Polskem zaostáváme v budování infrastruktury pro třídění i recyklaci o několik let. Konference nově přinese také aktuální informace o řešení této problematiky na Slovensku, a to s ohledem na naplňování rámcových cílů Evropské unie v oblasti oběhového hospodářství. Jako v prvním ročníku konání konference i letošní exkurze v Polsku a České republice představí moderní zařízení pro nakládání s komunálními odpady, jako jsou linky s optickým tříděním, zejména druhotných surovin, technologie na výrobu alternativního paliva TAP, překládací stanice pro logistiku s komunálními odpady a proběhnou prohlídky zařízení určených k termickému zpracování komunálních odpadů v Brně a v Krakově.

O významu již druhého ročníku mezinárodní konference a důležitosti tématu s ohledem na připravovanou legislativu se zákazem skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu, recyklovatelných, využitelných a spalitelných odpadů, svědčí i čestné záštity. Ty poskytlo Ministerstvo životního prostředí, pan ministr Richard Brabec, a Česko-polská obchodní komora, pan předseda představenstva Jiří Cienciala. Akce se koná také za podpory Česko-polské obchodní komory, Okresní hospodářské komory Olomouc, Polska Izba Gospodarki Odpadami, Krajowe Forum Dyrektorów Zakładów Oczyszczania Miast, a zúčastní se mimo jiné i společnosti jako je Sutco Polska Sp. z. o. o., Veolia Energie ČR, EKO-KOM a.s., OZO Ostrava s.r.o., FCC Česká republika, s.r.o., SGS Czech Republic s.r.o., SAKO Brno, a.s. či Miejskie Przedsiębiorstwo Oczyszczania Sp. z o.o. Informace o konferenci najdete na webových stránkách Ministerstva životního prostředí, sekce kalendář akcí, a na webových stránkách společnosti Aquatest – www.aquatest.cz.

Vláda dnes schválila včera novelu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, která reaguje na revizi evropské směrnice. Návrh zachovává podporu pro programy energetických úspor jako je Nová zelená úsporám a zcela nově zavádí i tzv. Modernizační fond.

Modernizační fond podpoří rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů. V rámci něj mohou české firmy, ale i domácnosti investovat do modernizace energetiky více než 100 miliard korun.

„V nadcházejících letech čekají českou energetiku a průmysl zásadní změny, které budou spočívat ve výrazném poklesu využívání fosilních paliv. Novela zákona nabízí v období po roce 2021 řadu finančních nástrojů, které umožní významně investovat do rozvoje nízkoemisních technologií,“ představil vládě zákon ministr životního prostředí Richard Brabec.

Na programy MŽP a MPO na snižování spotřeby energií bude v období 2021–2030 putovat až 80 miliard korun. Dalších více než 100 miliard rozdělí Státní fond životního prostředí ČR pomocí výzev v rámci Modernizačního fondu. Dotace budou moct čerpat veškeré podniky i domácnosti, část prostředků z tohoto fondu bude přednostně určena výrobcům elektřiny zapojeným do systému obchodování s povolenkami.

Revize směrnice také řeší přebytek povolenek na trhu a zefektivňuje systém tak, aby skrze cenu povolenky motivoval účastníky k investicím do nízkouhlíkových technologií, zároveň zajišťuje dostatek povolenek pro bezplatnou alokaci odvětvím, která jsou ohrožena ztrátou konkurenceschopnosti. Novela zákona dále navrhuje vyjmout z EU ETS malá zařízení s emisemi do 2 500 tun CO2/rok. Tato zařízení představují 18 % z celkového počtu zařízení v ČR a přitom jen 0,07 % všech emisí v rámci systému obchodování. Novela také zavádí možnost kompenzace nepřímých nákladů za zvýšené ceny elektřiny pro energeticky náročná odvětví zpracovatelského průmyslu, která jsou reálně ohrožená zahraniční konkurencí. O nich může rozhodnout vláda na základě ročních přehledů.

Obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem Evropské unie pro snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu a energetice. Cílem revize směrnice, a tedy i domácího zákona, je ekonomicky efektivní snižování emisí v období 2021–2030. Podle Evropského cíle by do roku 2030 měly emise poklesnout minimálně o 40 % v porovnání se základním rokem 1990.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Ústí nad Labem uložili dvě pokuty v celkové výši 550 tisíc korun společnosti KERAMOST, a.s. Firma při budování cesty do svého lomu na Želenickém vrchu na Mostecku v listopadu 2018 zlikvidovala 0,53 hektaru lesa v katastru obce Liběšice u Želenic a poškodila významný krajinný prvek les. Zásah provedla bez souhlasu příslušných orgánů státní správy. Dopustila se jak porušení lesního zákona, za což dostala pokutu 400 tisíc korun, tak zákona na ochranu přírody a krajiny, za což jí inspektoři vyměřili další sankci ve výši 150 tisíc korun.

Firma vybudovala cestu do lomu na pozemcích určených pro plnění funkcí lesa. Odstranila 0,53 hektaru lesního porostu, strhla vegetační kryt a provedla terénní úpravy. „Stavba cesty nebyla úřady povolena ani schválena. Dočasné ani trvalé vynětí lesních pozemků z pozemků určených k plnění funkcí lesa nebylo pro stavbu cesty realizováno. Je nezpochybnitelné, že plocha byla odlesněna nezákonně,“ řekl Jaroslav Hájek, zástupce ředitele Oblastního inspektorátu ČIŽP Ústí nad Labem. Dodal, že zásahem byl také závažně poškozen významný krajinný prvek les.

V souvislosti s terénními pracemi při okrajích cesty došlo také k vývratům a mechanickému poškození dalších dřevin. Půda byla odtěžena a rozhrnuta do stran, čímž došlo k zatížení kořenového systému dřevin rostoucích v pásu podél cesty. Terén byl obnažen až na matečnou horninu. „K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku, si musí každý, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody příslušné obce s rozšířenou působnosti (v tomto případě Magistrátu města Most). To se v daném případě nestalo,“  uvedl Hájek.

Při stanovení výše pokut inspektoři vzali v úvahu, že při zásahu nedošlo pouze k odstranění lesního porostu, ale i k značným úpravám reliéfu a vytvoření zářezu do svahu. Zásah byl vyhodnocen jako závažný. „Na druhou stranu jsme také vzali v potaz, že společnost KERAMOST při kontrole spolupracovala, svou vinu bezvýhradně uznala a zavázala se ke zjednání nápravy. S přihlédnutím ke všem těmto okolnostem byly pokuty uloženy na dolní hranici zákonem stanoveného rozpětí,“ doplnil Hájek.

Společnost KERAMOST proti sankcím nepodala odpor, pokuty jsou pravomocné.