Více času na podstatné

 


ODPADOVÉ FÓRUM

Aktuální číslo: DATA A ČÍSLA V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

 

ALPLA slaví 70 let: Od průkopníků plastů k lídrům udržitelnosti
Redakce OF

Politici, zbystřete! Češi jasně říkají, že životní prostředí je základ spokojeného života
Redakce OF

Záchrana knih jako cirkulární byznys. A proč ne?
Redakce OF

Také nevíte, která CO2 kalkulačka je ta správná? EFRAG přináší odpověď
Redakce OF

Reporting firemního dopadu: Když fakta dávají smysl
Laura Mitroliosová

Legislativní hrátky se složením kapalných náplní do elektronických cigaret
Aneta Nezmeškalová a Sabina Fraňková

Cihly z plastu a betonu: Kanadská odpověď na přebytek odpadu i nedostatek bydlení
Redakce OF

Zatímco Rumunsko zahajuje boj proti odpadu z jednorázových tiskových kazet, v Česku se dál hromadí
Pavel Hrdlička

Data a čísla o odpadech – kolik jich skutečně potřebujeme?
Eva Horáková

Cirkulární ekonomika v ČR: Překážkový běh pro vytrvalé
Radek Hořeňovský

Zachrání nás recyklace před vlastním elektroodpadem?
Redakce OF

Životní prostředí Evropy: Trendy, hrozby a inspirace z Česka
Redakce OF

Česko v environmentálním zrcadle: Méně emisí, více obalů a rekordní déšť
Redakce OF

Souvislosti plastového znečištění: Kdo produkuje, kdo znečišťuje, kdo trpí a co uniká do oceánů?
Redakce OF

Jak se Čechům dýchalo v roce 2024?
Redakce OF

Od skládek k elektřině: Jak odpad začal vyrábět energii
Redakce OF

Jak Česko krotilo vodu v roce 2024?
Redakce OF

Ekologický potenciál přírodní gumy
Miloš Beran

Budoucnost ochrany přírody: Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny
Ondřej Vild, Ondřej Veselý, Dalibor Dostál, Daniel Vejchar a Jakub Lev

Výzkum environmentálně relevantních mikroplastů pomocí technik laserové spektroskopie
Pavlína Modlitbová

 


REKLAMA

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Prosinec    
9.12. Dopady novely legislativy ochrany ovzduší na provozovatele zdrojů znečišťování ovzduší
9.12. iKURZ: Obecní systémy a sběr dat a podkladů pro hlášení o obecním systému - metodika správného vedení evidence pro ohlašování za rok 2025
Leden    
6.1.  ESG report: praktický pohled v kontextu podnikové ekologie a ISO 14001
Následné termíny: 15.11.
8.1. Obecní systémy a sběr dat a podkladů pro hlášení o obecním systému - metodika správného vedení evidence pro ohlašování za rok 2025
13.1. iKURZ: Teorie, praxe a příklady vedení průběžné evidence odpadů pro snadné ohlašování za rok 2025 - zaměřeno na provozovatele zařízení pro nakládání s odpady
13.1. ISPOP a aktuální ohlašovací povinnosti v oblasti vodního a odpadového hospodářství a ochrany ovzduší
15.1. ISPOP - hlášení za rok 2025
19.1. ISPOP 2026: Změny v ohlašování - aplikace ISPOP, IRZ, SPE, odpady, obaly, voda...
Následné termíny: 21. 1., 9. 2.
20.1. Jak zvládnout ohlašování odpadů za rok 2025 z IS ENVITA do ISPOP
Opakování: 21.01., 03.02., 04.02., 05.02., 10.02., 11.02., 12.02.2026
21.1. Konference Chemická legislativa 2026
22.1. NOVINKY V LEGISLATIVĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ISPOP 2026
Následné termíny: 27.1.
22.1. iKURZ: Hlášení o odpadech za rok 2025 do ISPOP z webových formulářů - zaměřeno na původce odpadů
Následné termíny: 19.02., 26.02.2026
26.1. Evidence a ohlašování odpadů a zařízení, ISPOP, aktuální změny legislativy odpadů
Následné termíny: 4.2., 2.12.
29.1. Vodárenská biologie 2026
Únor    
10.2. Podnikový ekolog (2denní kurz)
Následné termíny: 18. - 19. 3., 23. - 24. 4., 13. - 14. 5., 17. - 18. 5., 27. - 28. 7., 14. - 15. 9., 8. - 9. 10., 14. - 15. 10., 3. - 4. 12.
12.2. OVZDUŠÍ: povinnosti, změny legislativy, ISPOP, hlášení SPE a poplatky, IRZ
Následné termíny: 11.3.
Březen    
3.3. iKURZ: Integrovaný registr znečišťování – IRZ - vznik ohlašovací povinnosti za r. 2025
12.3. Legislativa životního prostředí v kostce
Následné termíny: 16. 4., 10. 6., 7. 10., 25. 11.
13.3. Ekologická újma: hodnocení rizik po změnách legislativy + Prevence závažných havárií: posouzení objektu + hlášení do IRZ
Následné termíny: 12.11.
17.3. Práce s IS ENVITA na PC - základy používání programu
Následné termíny: 18.03., 26.5., 27.05.
24.3. iKURZ: Kovové odpady v roce 2026 - legislativa, praxe a nejčastější chyby z ročních hlášení
26.3. Chemické látky na pracovištích a ve skladech: nakládání, bezpečnost, ochrana zdraví
Duben    
1.4. iKURZ: Nakládání s asfalty – vyhláška č. 283/2023 Sb.
13.4. ADR PRO "NE"DOPRAVCE: Běžný podnik a jeho povinnosti k ADR, školení zúčastněných osob
14.4. iKURZ: Ekolog a BOZP a jejich součinnost při plnění požadavků legislativy ochrany životního prostředí v roce 2026
15.4. Environmentální management podle ISO 14001 + Audit systému managementu podle ISO 19011 
Následné termíny: 9.11
20.4.  SDO: Stavební a demoliční odpady v praxi po novelách odpadové legislativy
Následné termíny: 23.11.
21.4. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum pro rok 2026 - seminář pro všechny, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají
22.4. iKURZ: Změny v povinnostech při nakládání s odpady ze zdravotnických a jim podobných zařízení v roce 2026
22.4. Odpadová legislativa pro běžnou praxi
Následné termíny: 14.11. 
24.4. iKURZ: Stavební a demoliční odpady a nakládání s nimi pro původce i provozovatele zařízení
29.4. iKURZ: O obalech bez obalu - evidence, praktické postupy, výkazy a příprava na audit AOS EKO - KOM
Květen    
12.5. Vzdělávání pracovníků měřících skupin - novela zákona č. 42/2025 Sb.
13.5. iKURZ: Povinnosti při nakládání s chemickými látkami a směsmi (CHLaS)
14.5. iKURZ: Nakládání s autovraky v roce 2026 - povinnosti pro provozovatele zařízení pro sběr a zpracování vozidel s ukončenou životností
19.5. iKURZ: Práce s modulem PIO/ ZPO v IS ENVITA ve vazbě na požadavky legislativy
19.5. Optimalizace odpadových toků: moderní přístup k nakládání s odpady
20.5. Podrobný podnikový ekolog (5-denní kurz)
Následné termíny: 9. 9. - 24. 9.
23.5. Změny v legislativě životního prostředí: novinky v podnikové ekologii 2026
Následné termíny: 11. 6., 2. 11.
25.5 Nové nařízení EU 2025/40 o obalech a povinnosti ze zákona 477/2001 Sb. o obalech
27.5. Nařízení EUDR krok za krokem: jak připravit firmu na nové požadavky EU
Červen    
2.6. iKURZ: Modul ILNO v IS ENVITA v legislativních souvislostech
10.6. iKURZ: Práce s modulem OLPNO v IS ENVITA i z pohledu legislativních povinností
15.6. Konference pro praxi: Průmyslová ekologie 2026
Září    
22.9. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Následné termíny: 23.09., 24.11., 25.11., 26.11.
Listopad    
11.11. ADR: Povinné školení osob podílejících se na přepravě

 

  

 

Novinky

03.05.2019 20:15

OSN přijalo šestý Světový přehled životního prostředí (GEO-6)

Report GEO prezentuje a hodnotí stav a vývoj životního prostředí ve světě. Report GEO upozorňuje na skutečnost, že životní prostředí a přírodní zdroje jsou základem pro důstojný lidský život a to jak s ohledem na materiální zajištění tak lidské zdraví, a jejich dlouhodobé poškozování ohrožuje naši budoucnost. To platí zejména pro realitu pokračujících klimatických změn, které mají dopad na dostupnost vody, produkci potravin i rozšiřování nových zdravotních rizik.

GEO například uvádí, že celosvětové náklady na udržení růstu globální teploty pod 2 stupně Celsia jsou zhruba 22 bilionů dolarů. Tato investice ale zároveň státním rozpočtům ušetří přibližně 54 bilionů dolarů v očekávaných nákladech, které by jinak byly vynaloženy právě na léčení onemocnění spojených se znečištěním vzduchu.

Právě důsledné poukazování na nezbytnost ochrany a dobré správy životního prostředí v kontextu dopadů na další oblasti lidské existence, jako je zdraví, dlouhodobé ekonomické příležitosti, bezpečnost, či rovnoprávnost, způsobem, který je zřetelný pro politické činitele i veřejnost, ukazuje GEO-6 jako klíčové pro úspěšné prosazení dlouhodobé (nejen) environmentální udržitelnosti.

Report zároveň varuje, že vzhledem k současným ekonomickým a populačním trendům bude lidstvo do roku 2050 využívat až o 50 – 70 % energie a potřebovat o 50 % větší produkci jídla, což pro svět představuje velkou výzvu. GEO v tomto ohledu upozorňuje zejména na potřebu komplexně řešit otázku přístupu k půdě, kde se v krátkodobém horizontu budou střetávat zájmy zvyšování produkce jídla v podobě většího využívání chemických látek a rozšiřování zemědělské plochy, dlouhodobého zachování biologické rozmanitosti (např. opylujícího hmyzu), a rostlinné produkce pro obnovitelné zdroje energie (tzv. biopaliva). Jako jeden z předpokladů pro řešení tohoto problému vidí GEO, i na základě stanovisek Světové zdravotnické organizace (WHO), dlouhodobé snižování živočišné produkce, která momentálně zabírá 77 % světové zemědělské půdy, avšak to bude muset být doplněno o inovace v zemědělských postupech například s ohledem na zadržování vody v půdě.

Aby byly země vybavené na řešení takto komplexních problémů, GEO doporučuje začít včas využívat možností spojených s novými formami získávání a zpracování environmentálních dat. K nim patří například modelování environmentálně ekonomických scénářů na základě rozsáhlých virtuálních databází (tzv. „Big data“), dálkové pozorování země (např. pomocí satelitů), nebo zapojování veřejnosti skrze důsledně navržené programy občanské participace v zajišťování a prvotní analýze dat (tzv. „citizen science“), ke kterým již existují příklady dobré praxe.

GEO-6 také obsahuje rozbor dosavadních environmentálních politik a jejich úspěšnosti a zaměřuje se na potřebu důsledně zahrnovat environmentální aspekty nejen přímo v politikách životního prostředí, ale napříč sektory. Zároveň také poskytuje analýzu úspěšných i méně úspěšných pokusů zemí, regionálních uskupení i mezinárodního společenství o integraci sociálních, environmentálních a ekonomických aspektů v rámci naplňování Cílů udržitelného rozvoje, což má za úkol posloužit jako inspirace současným a budoucím politickým činitelům.

 

Dokument ke stažení:

Globální přehled životního prostředí a jeho kratší exekutivní verze jsou ke stažení na stránce UNEP.

03.05.2019 15:16

Pravda o skládkách, kterou je nutné znát!

Obrovské dopady na životní prostředí, kilometry daleko viditelný černý kouř, toxické zplodiny, enormní ekonomické náklady, znečištění podzemních vod, zemědělské půdy, staré ekologické zátěže a s nimi související miliardové náklady placené ze státní pokladny. A v neposlední řadě nasazení vlastního života. To jsou tvrdá fakta každodenních požárů skládek odpadů v Česku. Jejich omezení a reálné další řešení, jak na nich minimalizovat odpad, se však plánuje až v roce 2030 místo plánovaného roku 2024.

Počty požárů v oblasti nakládání s odpady tvoří značnou část celkového počtu požárů na území České republiky, kterých bylo v roce 2018 evidováno přes 20 tisíc. Z toho na samotných skládkách bylo ohlášeno 1 238 požárů. V loňském roce hasiči evidují celkem 528 požárů řízených (legálních) skládek, na nelegální připadá 711 událostí. Z vývoje mezi lety 2014 až 2018 vyplývá, že v roce 2018 hořelo nejvíce skládek, v průměru o 30 % více než v předchozích letech (v roce 2017 hořelo 342 skládek, v roce 2018 to bylo 530 legálních). Na vině je i horko a extrémní sucho, za takových podmínek je vznícení skládek mnohem větším rizikem. Navíc při hoření dochází ke snižování objemu uloženého odpadu, což skládkařům nahrává – kapacita skládek se tak totiž opět uvolňuje.

Jaké jsou dopady?
Požáry skládek jsou obrovsky ekonomicky náročné, přičemž reálné škody jsou často nulové. Po zahrnutí všech nákladů na nasazení sil a prostředků požární ochrany k uhašení jednoho požáru se mohou denní náklady pohybovat mezi 500 tisíci až 1 milionem korun. A tyto peníze jdou z „účtu“ daňových poplatníků.

Požární jednotky musí zároveň řešit otázku dodávek hasební vody, která je dnes nedostatkovým zdrojem. Při současném extrémně suchém období, kdy mnoho obcí v ČR je odříznuto od dodávek vody, se tak stává dnešní situace zcela alarmující. (Příklad – na likvidaci požáru skládky na Mostecku koncem srpna 2017 bylo během čtyř dnů nasazeno celkem 58 hasičských jednotek, 117 vozidel, které jsou během zásahu téměř permanentně nastartovány, a navíc bylo spotřebováno téměř 13 milionů litrů vody.) Dalším negativním faktem je dopad na životní prostředí. K velkým problémům těchto typů požárů patří také přítomnost enormního množství toxických plynů a biologických, resp. chemických látek. Velkou komplikaci při požáru skládek představuje zároveň stékající hasební voda po povrchu skladovaných materiálů s následným možným odtokem do kanalizačních vpustí nebo přilehlých vodních zdrojů.

Jaké je řešení? Prevence vzniku odpadu, ale hlavně skutečná recyklace
Největší tlak je nutno vyvíjet na prevenci vzniku odpadů a na její podporu. Ministerstvo plánuje představit slevy na poplatky pro řádně třídící obce. „Ty obce, které například kompostují odpady v domácích kompostérech, by měly mít možnost toto jednání zohlednit při procesu získání slevy. V každém případě dnes není jasné, jak bude přesně vypadat metodika evidence prevence, ale jisté je, že výše budoucího poplatku a co nejrychlejší ukončení skládkování využitelného odpadu by mělo podpořit zejména reálnou recyklaci. Zde totiž dochází k radikální změně. Za recyklaci již nebude možné vykazovat prosté třídění, které dnes konkrétně v oblasti plastů naráží na měrný bod. Ten bude teprve před vstupem do zařízení na skutečné materiálové využití,“ vysvětluje Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN). U komunálních odpadů bude potřeba, dle legislativního balíčku, docílit v roce 2035 minimálně 65% míry recyklace odpadu. Dnes se recykluje asi třetina. „S koncem skládkování se rozjede recyklační průmysl a suroviny budou mít konečně reálnou hodnotu. Obce na tom velmi dobře vydělají, protože už nebude levnější vytříděné suroviny v mnoha případech vozit na skládky, ale naopak je budou moci prodávat. Ekonomická bilance odpadového hospodářství se zcela otočí. Odpady se přemění na zdroje. Skládky přestanou být tikající bombou v naší krajině a přírodě,“ doplňuje Soňa Jonášová.

Vzhledem k tomu, že cíle recyklace jsou jasně stanovené a striktní, je třeba mít zároveň na paměti, že ne vše je možné recyklovat, a proto je zapotřebí posílit i primární třídění v domácnostech a míra třídění tak musí převyšovat nastavené míry recyklace. Dotřiďování směsných komunálních odpadů není správná cesta, neboť jeho výsledek není považován za recyklaci. Jedná se o proces, na jehož konci je frakce nadsítná určená k energetickému využití a frakce podsítná, jež je sice možná kompostována, nicméně ve finále končí jako materiál k rekultivacím skládek. Proto není možné považovat tyto technologie za správný směr, jak dosáhnout potřebných cílů.

Buďme ambicióznější!
„Evropská unie požaduje, abychom do roku 2035 skládkovali maximálně 10 % odpadů. To je dnes také nejčastější argumentace proti nové legislativě, která ale jen obhajuje plány schválené již roky. V Česku už od roku 2014 legislativně počítáme s koncem využitelných a recyklovatelných odpadů v roce 2024.  Argument pro prodloužení na rok 2030 je jen snaha skládkovacích firem udržet si svůj byznys po co nejdelší dobu. Pokud bychom totiž skládkovali stejně dnešním tempem do roku 2035, tak dojde k naplnění všech skládkovacích kapacit a Česká republika bude muset na vlastní náklady budovat skládky nové. Dnešní kapacita skládek stačí jen na dalších 16 let, proto je nutné skládkování okamžitě omezit a zachovat tak dnešní kapacity již na vždy. Proč plnit skládky tak rychle, když by měly vydržet jako místa pro úložiště odpadů na co nejdelší dobu? O tom se skládkařské firmy často nezmiňují a fakt o skutečných kapacitách záměrně v diskuzi nepadá,“ dodává Soňa Jonášová z INCIENu. Proti odsunu se také plánují vyjádřit jednotlivé kraje, které posunutí změny termínu v tomto bodě považují za nedodržení slíbených pravidel, což vyvolává nejistotu, zda k podobné diskuzi nedojde i před rokem 2035. Naznačuje to i skutečnost, že v nejnovějších prohlášeních skládkařské firmy komunikují dokonce možnost odložit cíle až na tento rok. Stejně tak toto prostředí vytváří legislativní nejistotu a znemožňuje investice do zařízení, která jsou na hierarchii nakládání s odpadem mnohem výše než prosté skládkování.

Když tedy víme, jaká tvrdá negativa nám skládkování přináší, není čas si položit otázku, proč bychom měli posouvat konec skládkování z roku 2024 na rok 2030, které navrhuje Ministerstvo životního prostředí v novém zákoně o odpadech? A současně, neměli bychom se zamyslet nad tím, zda není vhodnější být v této situaci mnohem ambicióznější a jít hluboko pod 10 % skládkovacího evropského cíle a zařadit se mezi naše sousední země, které již dnes ukládají oproti našim 45 % pouhé jedno procento?
 

02.05.2019 16:02

SFŽP Aktualizoval Pravidla pro žadatele a příjemce podpory

Na webu Státního fondu životního prostředí (SFŽP)naleznete aktuální verzi Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014-2020 účinnou od 30. dubna 2019.

Přehled provedených změn je uveden v úvodu dokumentu. Mezi nejpodstatnější změny patří upřesnění informace týkající se podporovaných aktivit a způsobilosti výdajů u specifického cíle 5.1 a 5.3, doplnění postupu monitorování projektů u specifického cíle 1.1 a 1.2 v době udržitelnosti, informace k aktualizaci legislativy veřejné podpory dle změnového nařízení Komise (EU) 2019/316 a zpřehlednění dokumentů k Pravidlům pro žadatele a příjemce podpory OPŽP.

 

Dokument ke stažení:

02.05.2019 15:53

Zpráva o pokroku v oblasti plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti v ČR

Zpráva o pokroku za rok 2017 se zaměřuje na hodnocení dopadů praktické implementace směrnice v podmínkách ČR a její reálný dopad na spotřebu energie ČR (tzn. příspěvek ČR k plnění cíle EU v oblasti energetické účinnosti do roku 2020), informace o aktualizaci vybraných nástrojů směřujících ke zvyšování energetické účinnosti, vyhodnocení politických opatření podle čl. 7 směrnice na základě aktualizace metodiky vyhodnocování těchto opatření, stav plnění konkrétní závazných cílů vyplývajících ze směrnice a predikce dalšího vývoje v jejich naplňování.

 

Dokument ke stažení:

 

02.05.2019 15:49

Spotřeba vody loni stoupla, průměrný Čech denně spotřeboval 89 l

Spotřeba vody loni v Česku dál stoupla. Její celková spotřeba meziročně vzrostla o 1,8 litru na 133,5 litru na osobu a den, v domácnostech pak průměrný Čech spotřeboval denně 89,2 litru vody. To je o 0,6 litru více než v předchozím roce. Stouplo i vodné a stočné. Data dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Spotřeba domácností stoupá již několik let. Na minimu byla jejich spotřeba v roce 2013, kdy se v domácnostech spotřebovalo 87,1 litru na osobu a den. I nyní jde však stále zhruba o poloviční hodnoty proti spotřebě na konci 80. let, kdy se pohybovala kolem 170 litrů denně na osobu.

"Nejvyšší spotřeba vody v domácnostech je v Praze. Převyšuje 107 litrů na osobu za den. Nejnižší je naopak ve Zlínském kraji, kde je přibližně o 32 litrů menší," uvedla Soňa Horáčková z oddělení statistiky životního prostředí ČSÚ.

Vodné a stočné nadále udržují vzestupný trend. Pitná voda stála loni průměrně 38,10 koruny za metr krychlový bez DPH, oproti roku 2017 o 90 haléřů více. Stočné stouplo v průměru o 60 haléřů na 33,40 Kč.

Vodou z vodovodů bylo loni zásobováno 94,7 procenta obyvatel ČR, tedy stejně jako v roce 2017, kdy bylo z vodovodů poprvé zásobeno více než deset milionů obyvatel. Podíl obyvatel napojených na kanalizaci dosáhl loni 85,5 procenta, což představuje 9,09 milionu lidí. "Na čistírny odpadních vod je napojeno 96,4 procenta z nich. Celkově se vyčistilo 97,6 procenta odpadních vod napojených na veřejnou kanalizaci," uvedli statistici.

Za celý loňský rok odebrali různí uživatelé 370 milionů metrů krychlových podzemních vod a 1,221 bilionu metrů krychlových povrchové vody. Zpět do toků bylo vypuštěno 1,541 bilionu metrů krychlových odpadních vod.

Kompletní datové soubory jsou zveřejněny v publikaci „Vodovody, kanalizace a vodní toky – 2018“ na webu ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/vodovody-kanalizace-a-vodni-toky-2018

02.05.2019 15:46

Slévárny: Chybí 3,3 miliardy Kč na dotace pro ekologizaci průmyslu

Česká republika dlouhodobě neplní evropské normy na kvalitu ovzduší v oblasti polétavého prachu, oxidu dusičitého či benzo(a)pyrenu. Čas na nápravu má od Evropské komise jen do roku 2020, potom může být ČR udělena pokuta v řádu miliard Kč. Srovnatelná částka, 3,345 miliardy Kč, přitom ministerstvu životního prostředí chybí, aby bylo možné dofinancovat všechny navržené projekty na ekologizaci českého průmyslu, který je jedním z hlavních zdrojů znečištění. Pokud by se projekty na snížení emisí v českém průmyslu realizovaly, Česko by do značné míry vyřešilo problém znečištěného ovzduší pro své občany a zároveň získalo vůči EK pádný argument proti hrozícím sankcím.

 

Zafinancováno je 10 projektů, zbývá jich ale 153

Česká vláda i Ministerstvo životního prostředí jako kompetentní orgán si jsou kritické situace v oblasti kvality ovzduší vědomy. Průmyslové znečišťovatele mají k instalaci ekologických technologií motivovat dotace, o které bylo možné na MŽP žádat i v rámci 89. výzvy Operačního programu životní prostředí se specifickým cílem "Snížení emisí stacionárních zdrojů podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek". MŽP však situaci podcenilo, operační program byl nedostatečně financován a v současné době hrozí, že 153 ze 163 projektů, i když byly vyhodnoceny jako způsobilé, dotaci nedostane. Na dotaci dosáhlo pouhých 10 šťastlivců.

Josef Hlavinka, výkonný ředitel Svazu sléváren, jehož členové patří mezi dotační žadatele, uvádí: "Chybí finance na 153 projektů s celkovými náklady 5,966 miliardy Kč, z nichž dotace mají pokrýt 3,345 miliardy Kč. Přitom všechny tyto žádosti podmínky splnily, navržené projekty jsou kvalitní, ale kvůli chybějícímu financování skončily v tzv. zásobníku. Firmy do jejich přípravy přitom investovaly čas i svoje peníze. Je to pro český průmysl nepříjemná situace, o které jsme informovali dopisem premiéra Andreje Babiše i ministra životního prostředí Richarda Brabce.“

 

Ekologické projekty průmyslu jsou podporovány nerovnoměrně

Nejlepší přístup k dotacím mají velké podniky z tradičních průmyslových regionů: Moravskoslezského či Ústeckého kraje. Naopak menší podniky z ostatních částí ČR mají pravděpodobnost získání dotace nižší. Na to upozorňuje senátor a hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek: "Průmysloví znečišťovatelé nesídlí jen na Severní Moravě či v Severních Čechách. I v klíčových městech kraje, ve Vsetíně a ve Zlíně, máme fungující slévárny, které jsou na místní úrovni významnými podniky, ale pro svůj další rozvoj potřebují ekologizovat provoz. Bohužel jsou ve skupině 153 žadatelů o dotaci MŽP, jejichž projekt byl schválen, ale zatím se na něj nenašly peníze."

Ladislav Minčič, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR, uvádí: "Je jistě možné teoretizovat o pokřivujícím účinku dotací, lze diskutovat i o přiměřenosti a vůbec realizovatelnosti některých mezinárodních závazků České republiky, určitě ale dává větší smysl vyplatit rozpočtové prostředky firmám v rámci aktivního operačního programu a jednotlivých již připravených projektů, než je jako pokutu transferovat do Bruselu. Zní to možná rouhavě, ale předpokládám, že speciálně v tomto případě budou místní firmy s penězi daňových poplatníků hospodařit efektivněji a s větším užitkem pro samotné poplatníky než vzdálený Brusel. Navíc má ČR nyní, na vrcholu ekonomického cyklu, jedinečnou příležitost alespoň zčásti se zbavit nálepky znečišťovatele, zejména jsou-li projekty na jednotlivé ekologizační kroky již připraveny. Jako zástupce podnikatelů musím zdůraznit, že sám průmysl dělá pro snížení emisí prokazatelně velmi mnoho, a to na rozdíl od domácností, které navzdory - neříkám, že díky - všem jen málo provázaným opatřením a sporně nastaveným podporám začínají emisím klíčových polutantů dominovat."

 

Kde leží prostředky na snížení emisí českého průmyslu

Klíčovou otázkou samozřejmě je, kde potřebné 3,345 miliardy Kč vzít. Možnou odpověď naznačuje senátor Zbyněk Linhart, který v horní komoře parlamentu předsedá výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. "Ministr životního prostředí má jedinečnou výhodu, že nemusí spoléhat jen na evropské peníze. V jeho působnosti je Státní fond životního prostředí. Pokud je v něm dostatek prostředků, těžko si lze představit efektivnější cestu, jak je využít, než jsou dotace na kvalitní ekologizační projekty v českém průmyslu. Ochota použít vlastní národní peníze na snížení emisí je ideální prostředek, jak Evropskou komisi přesvědčit, že Česká republika to myslí s ochranou životního prostředí vážně."

Aby bylo investice do snížení emisí možné realizovat do roku 2020, je třeba přijmout rozhodnutí o jejich dotačním financování v nejbližších měsících.

02.05.2019 14:58

Euro: Německo přestalo vyvážet plasty do Asie, chce to nařídit i ostatním

Plastový odpad ze západních zemí se hromadí v asijských zemích. Například Malajsii, Vietnamu nebo Thajsku. Německá vláda se připojila k norské a požaduje mezinárodní zákaz exportu plastů do jiných zemí. Evropské země by si měly svůj plastový odpad zpracovat samy, požaduje německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová. Více ZDE

02.05.2019 14:47

Přihlášky do dalšího ročníku kurzu celoživotního vzdělávání Oběhového hospodářství otevřeny!

Přihlášky do kurzu oběhového hospodářství, který pořádá VŠCHT Praha společně s Institutem cirkulární ekonomiky jsou otevřeny a místa se pomalu plní! První dva ročníky mají za sebou téměř 50 absolventů z řad ředitelů firem, manažerů, designerů, poradců a dalších nadšenců, kteří se naučili nahlížet na fungování firem i světa okolo sebe cirkulárně, a nyní přinášejí oběhové hospodářství do praxe. Důkazem toho je mimo jiné projekt Zálohujme?, který vzešel ze spolupráce Institutu cirkulární ekonomiky a firmy Karlovarské minerální vody a který se věnuje možnosti zavést v ČR zálohy na PET lahve.

Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Adaptace průmyslu a obchodu na globální výzvy, které přináší např. změna klimatu je výzvou pro malé a střední podnikatele stejně tak jako pro nadnárodní společnosti. Mnohé firmy již principy oběhového hospodářství uvádí jako prioritní pilíře rozvoje. Ale co skutečně oběhové hospodářství znamená a jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními? Jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a zároveň inovativní?

Kurz přináší účastníkům nejnovější informace z oblasti, která vytváří nové příležitosti pro rozvoj firem i společnosti jako takové, ale pomáhá jim i rozvíjet vlastní byznys v souladu se snižováním dopadů na životní prostředí. Třetí ročník začíná v září 2019 a končí v květnu následujícího roku. Celkem kurz nabídne 11 pátečních celodenních výukových bloků a je zakončený certifikátem o absolvování. Součástí kurzu je také dvoudenní exkurze na jižní Moravu, kde se mohou účastníci těšit například na návštěvu recyklační linky na odpadní plasty, třídící linku či bioplynovou stanici. Spolu s více než 60 přednáškami proběhnou v průběhu roku také exkurze do ústřední čistírny odpadních vod v Praze, do zařízení na energetické využití odpadů a do energeticky šetrné a inovativní budovy Corso Court. V rámci výuky se vystřídá více než 35 lektorů, renomovaných akademiků či profesionálů z praxe. Kurz klade velký důraz na propojení teoretických a praktických znalostí, a proto v průběhu kurzu budou mít účastníci příležitost ověřit si své nově nabyté znalosti v rámci práce na vlastních projektech. Nové informace a zkušenosti mohou aplikovat v rámci svého byznysu nebo využít jako inspiraci při realizování svých nápadů. Přečtěte si, co o kurzu říkají absolventi minulých ročníků:

„Kurz Oběhové hospodářství mi přinesl široké portfolio informací z různých oborů, které mi pomáhají nejen s posilováním vlastní občanské odpovědnosti ve vztahu k životnímu prostředí, ale především s rozvojem vlastních podnikatelských dovedností v oblasti cirkulární ekonomiky. Také jsem díky kurzu poznal celou řadu odborníků, kteří mě svým přístupem mnohdy velmi pozitivně inspirovali“. Richard Bystřický, OSVČ v oblasti dotačního poradenství.

 „Kurz oběhového hospodářství je vhodný nejen pro „kované“ odpadové hospodáře či ekology. Naopak si myslím, že kurzem nabité poznatky je možné využít v každém jednotlivém kroku vývoje, výroby, prodeje výrobku či následné recyklace a využití odpadu. Jako největší přednost kurzu vnímám účast přednášejících odborníků na slovo vzatých. Vzájemné propojení často protichůdných sfér, akademické půdy se zákonodárnou sférou a zároveň odborníků z praxe Vám poodkryje zásadní problémy, které jednotliví lidé na každé straně barikád řeší.“  Veronika Vojtová, Veolia Vedlejší produkty ČR.

„Pracuji v odpadech více jak 20 let a je dobře, když získávám přehled o aktuálních trendech v jednotlivých oblastech nakládání s odpady, cirkulární ekonomice a legislativě. Jsem také rád za kontakt s ostatními účastníky kurzu z různých oborů.“  Pavel Berka, Remat Glass.

Odborným garantem kurzu je docent Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha a přední český expert na metodu posuzování životního cyklu – LCA. Odbornými partnery jsou SUEZ Využití zdrojů, a.s., Asociace oběhového hospodářství, Veolia Česká republika, a.s. a skupina innogy. Třetí ročník kurzu proběhne pod záštitou Ministerstva životního prostředí. Praktické informace a registraci naleznete na stránkách kurzu.

30.04.2019 19:13

Česká inspekce životního prostředí provedla vloni přes 16,5 tisíce kontrol a uložila pokuty za více než 100 milionů korun

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) provedla vloni 16 572 kontrol, což je o 708 více než v roce 2017 (15 864) a uložila 2547 pravomocných pokut (o 108 méně než v roce 2017) v celkové výši 100 274 621 korun. Na jednoho inspektora připadlo v roce 2017 v průměru 41 kontrol, tedy stejně jako loni. Nejvíce pokut padlo za odpady (855), což je několikaletý trend.

Celková výše pokut klesla oproti roku 2017 o téměř 13 milionů korun. „Při mírně vyšší intenzitě kontrol než v roce 2017 nebylo zjištěno tolik porušení zákona. Tato data opět potvrzují už několikaletý trend rostoucí disciplíny u větších podniků, zejména tedy zhruba 1500 zařízení podléhajících zákonu o integrované prevenci a přísným evropským normám,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Z celorepublikového hlediska byla vloni nejvyšší uložená pokuta pět milionů korun. Dostala ji společnost Kalibo s.r.o. Firma převzala velké množství (7708 tun) odpadů, aniž byla k jejich převzetí oprávněna. Druhou nejvyšší pokutu tři a půl milionu korun uložili inspektoři ČIŽP státnímu podniku Lesy ČR, za to, že neprováděl včasná a dostatečná opatření proti šíření kůrovců. Třetí nejvyšší sankci dostala společnost JT Company za nezalesnění cca 1,85 hektaru vytěžených holin v katastru obce Krásná v Beskydech na Frýdecko-Místecku.

Pokuta pro společnost Kalibo byla zároveň nejvyšší v Praze a Středočeském kraji. Následovaly dvě milionové pokuty pro společnost AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. za porušování zákona na skládkách Hořovice na Berounsku a Mšeno na Mělnicku. Provozovatel skládek uváděl nepravdivé údaje o produkci a nakládání s desítkami tisíc tun odpadů a také za zhruba stejné množství odpadů neodvedl odpovídající finanční rezervu stanovenou zákonem o odpadech na budoucí rekultivaci skládek.

Inspektoři provedli také 593 kontrol podle zákona o obchodování s ohroženými druhy rostlin a živočichů (CITES), vedli 206 pokutových řízení a uložili pokuty ve výši 649 400 korun. Zabaveno bylo 163 živých exemplářů ohrožených živočichů a rostlin a 2045 neživých exemplářů (výrobky). „Nejznámějším loňským případem, kterého se účastnili naši inspektoři CITES, byl podíl na rozkrytí  organizované skupiny zabývající se zabíjením tygrů a výrobou tygřích produktů. Na závěrečné akci, která vyvrcholila 16. července 2018, se podílelo 175 příslušníků celní správy a šest inspektorů ČIŽP, kteří v případu figurovali jako odborní konzultanti. Bylo provedeno sedm domovních prohlídek, tři prohlídky nebytových prostor, včetně dvou stánků v areálu pražské tržnice SAPA. Medializovaný případ je nyní u soudu,“ doplnil Geuss.

 

Dokument ke stažení:

Výroční zpráva ČIŽP 2018

30.04.2019 19:10

Za cca deset tisíc navezených tun stavebních odpadů dostala společnost pokutu 200 tisíc korun

Společnost EFEKTASTAV group s.r.o. dostala od inspektorů z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně pokutu 200 tisíc korun. Za to, že v červenci a srpnu 2018 navezla na pozemky v k. ú. Tišnov cca 10 000 tun stavebních odpadů vzniklých při výstavbě sportovního areálu Ostrovec v Tišnově. Porušila tak zákon o odpadech.

„V říjnu 2018 jsme přijali anonymní telefonický podnět na nelegální nakládání se stavebními odpady v lokalitě mezi železniční stanicí Hradčany a čerpací stanicí „Eurobit“. Provedli jsme zde šetření a zjistili 15 malých hromad kusového betonu a cihel, na nezpevněném terénu byla zjištěna hromada výkopové zeminy s příměsí úlomků cihel, plynosilikátů, dlažby, obkladaček, skla a kusového betonu. Pozemky k tomu ale nebyly příslušnými úřady schváleny,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Vzhledem k tomu, že Městský úřad Tišnov zde provedl kontrolu zaměřenou na nakládání s odpady už před šetřením inspekce, požádali inspektoři ČIŽP o spolupráci a o poskytnutí informací. MěÚ Tišnov provedl na pozemcích kontrolu, při které zjistil, že cca 10 tisíc tun stavebních odpadů vzniklých při výstavbě sportovního areálu Ostrovec v Tišnově společnost EFEKTASTAV group s.r.o. navezla na předmětné pozemky. Od MěÚ Tišnov dostal vlastník pozemků pokutu pět tisíc korun.

Inspekce zahájila řízení o přestupku v lednu 2019, nikdo se však k němu nevyjádřil. Vyústilo v sankci 200 tisíc korun, proti které se společnost odvolala k Ministerstvu životního prostředí, které však odvolání zamítlo a sankci potvrdilo. Ta nabyla 4. dubna právní moci.

30.04.2019 16:21

Připomínky: Návrh vyhlášky o náležitostech rozhodnutí a dalších opatření vodoprávního úřadu a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu

Ministerstvo zemědělství poslalo do připomínkového řízení Návrh vyhlášky č. 183/2018 Sb., o náležitostech rozhodnutí a dalších opatření vodoprávního úřadu a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu. Za stávající právní úpravy jsou vodoprávní úřady povinny rozhodovat o žádostech o souhlas podle § 17 odst. 1 písm. i) vodního zákona i bez předložení nezbytných dokladů, resp. mohou být povinny si podklady nezbytné pro vydání rozhodnutí o souhlasu obstarat samy. Takový postup by však představoval pro vodoprávní úřady značnou finanční i administrativní zátěž. Z tohoto důvodu se navrhuje doplnění přílohy č. 11 vyhlášky č. 183/2018 Sb. o nezbytné doklady, které musí žadatel o souhlas vodoprávnímu úřadu předložit společně s žádostí o souhlas.

 

Dokument ke stažení:

zd_ALBSBBJF9KCI.docx

ma_ALBSBBJF9KCI.docx

pz_ALBSBBJF9KCI.docx

30.04.2019 09:42

TAČR: První veřejná soutěž v programu Prostředí pro život je plánována na červen

Technologická agentura ČR informuje o přípravě 1. veřejné soutěže Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život, jejíž vyhlášení se plánuje na 12. června 2019.

Program Prostředí pro život je zaměřen zejména na nová řešení v oblasti životního prostředí, stabilizování a rozšíření znalostní základny, která výrazně přispěje k zajištění zdravého a kvalitního životního prostředí v České republice a k udržitelnému využívání jejích zdrojů, minimalizací negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí včetně dopadů přesahujících hranice státu a přispěje tak ke zlepšování kvality života v Evropě i v globálním kontextu.

Návrhy projektů bude možné podat pouze do podprogramu 1 (Operativní výzkum ve veřejném zájmu) a do podprogramu 2 (Ekoinovace, technologie a postupy pro ochranu životního prostředí).

Po vyhlášení 1. veřejné soutěže Programu Prostředí pro život bude TA ČR pořádat informační seminář. Termín a místo konání budou včas zveřejněny na webových stránkách TA ČR.

Tabulka s předběžnými parametry 1. veřejné soutěže Prostředí pro život k nahlédnutí ZDE.

Více informací k 1. veřejné soutěži Programu Prostředí pro život se všemi podmínkami pro podání návrhů projektů bude uvedeno v Zadávací dokumentaci v den vyhlášení veřejné soutěže.

Dále TA ČR upozorňuje uchazeče o podporu v Programu Prostředí pro život, že nepřijme do veřejné soutěže takové návrhy projektů, jejichž uchazeči (tj. hlavní uchazeč i další účastník):

  1. nezveřejní účetní závěrku ve veřejném rejstříku a tím nedodrží povinnost dle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a zákona č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví, je-li mu tato povinnost uvedenými předpisy stanovena. TA ČR provede kontrolu dodržování této povinnosti za období, za které vyplňuje uchazeč finanční údaje v elektronickém návrhu projektu, tzn. za roky 2015, 2016 a 2017.
  2. splňují definici podniku v obtížích uvedenou v čl. 1 odst. 4 písm. a) a c) a v čl. 2, odst. 18) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.

Případné dotazy k 1. veřejné soutěži Programu Prostředí pro život směřujte, prosím, v souladu se směrnicí TA ČR SME-17 Helpdesk pro uchazeče a příjemce podpory na HELPDESK, který je dostupný na internetové adrese www.tacr.cz/hesk.

26.04.2019 17:44

Za cca deset tisíc navezených tun stavebních odpadů dostala společnost pokutu 200 tisíc korun

Společnost EFEKTASTAV group s.r.o. dostala od inspektorů z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně pokutu 200 tisíc korun. Za to, že v červenci a srpnu 2018 navezla na pozemky v k. ú. Tišnov cca 10 000 tun stavebních odpadů vzniklých při výstavbě sportovního areálu Ostrovec v Tišnově. Porušila tak zákon o odpadech.

„V říjnu 2018 jsme přijali anonymní telefonický podnět na nelegální nakládání se stavebními odpady v lokalitě mezi železniční stanicí Hradčany a čerpací stanicí „Eurobit“. Provedli jsme zde šetření a zjistili 15 malých hromad kusového betonu a cihel, na nezpevněném terénu byla zjištěna hromada výkopové zeminy s příměsí úlomků cihel, plynosilikátů, dlažby, obkladaček, skla a kusového betonu. Pozemky k tomu ale nebyly příslušnými úřady schváleny,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Vzhledem k tomu, že Městský úřad Tišnov zde provedl kontrolu zaměřenou na nakládání s odpady už před šetřením inspekce, požádali inspektoři ČIŽP o spolupráci a o poskytnutí informací. MěÚ Tišnov provedl na pozemcích kontrolu, při které zjistil, že cca 10 tisíc tun stavebních odpadů vzniklých při výstavbě sportovního areálu Ostrovec v Tišnově společnost EFEKTASTAV group s.r.o. navezla na předmětné pozemky. Od MěÚ Tišnov dostal vlastník pozemků pokutu pět tisíc korun.

Inspekce zahájila řízení o přestupku v lednu 2019, nikdo se však k němu nevyjádřil. Vyústilo v sankci 200 tisíc korun, proti které se společnost odvolala k Ministerstvu životního prostředí, které však odvolání zamítlo a sankci potvrdilo. Ta nabyla 4. dubna právní moci.

26.04.2019 17:00

Tři čtvrtiny Čechů by PET lahve vracely do obchodu i nesešlápnuté

Česká veřejnost jednoznačně podporuje zavedení zálohového systému. A to i po výslovném zdůraznění, že zálohované PET lahve a plechovky by se musely odevzdávat nezmačkané a že nejde o zálohování znovu naplnitelných lahví. Přesto tři čtvrtiny (75 %) Čechů zavedení zálohového systému na tyto nápojové obaly podporuje*.

„Jednoznačně jsou tak vyvrácena tvrzení odpůrců zálohového systému, podle nichž má prý až v řádech desítek procent klesat míra pozitivního postoje veřejnosti vůči zálohám po bližším seznámení s tím, že zálohované PET lahve a plechovky se musí odevzdávat nezmačkané a že jde o recyklaci z lahve do lahve,“ říká Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky INCIEN.

Již ve výzkumu z prosince 2018 podporovalo 83 % lidí zavedení zálohového systému na PET lahve a 76 % na plechovky, 74 % se líbil systém zahrnující oba typy obalů. V aktuálním výzkumu* byli respondenti tázáni už jen na kombinovaný systém pro PET lahve i plechovky, takže podpora rozhodně neklesá. Pro zajímavost: současné diskuze o zavedení nového zálohového systému sleduje 69 % lidí.

Konečné rozhodnutí o případném zavedení záloh pochopitelně přísluší státu. Přesto, že veřejnost deklaruje jasnou podporu vytvoření zálohového systému, je s podivem, že aktuálně navrhovaná novela zákona o obalech toto přání veřejnosti nereflektuje a vytvoření efektivního systému vratných záloh spíše komplikuje.

“Kvalitní recyklaci PET z lahve do lahve nám nyní umožní pouze zavedení zálohového systému. Pro nápojový průmysl je zásadní uzavřít lokálně koloběh PETu a stát se tak plně udržitelným,“ komentuje Alessandro Pasquale, generální ředitel Karlovarských minerálních vod. „Jsem rád, že tento přístup podporuje i česká veřejnost.“

 

* Výzkum byl realizován ve dnech 20. - 22. března 2019, prostřednictvím Online sběru dat (KANTAR CZ mymap - Managed Access Panel). Cílová skupina: Obecná populace 18–75 let; Reprezentativní vzorek dle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště; Česká republika, 502 rozhovorů.

 

O možném zálohovém systému v ČR:

Tři rozsáhlé studie vypracované nezávislými experty analyzují možnosti zavedení vratných záloh na PET lahve a hliníkové plechovky v ČR. Studie počítá s výší zálohy 3 Kč. Po počáteční investici by byl systém plně finančně soběstačný. Vedl by též k zásadnímu omezení množství odhozených lahví v přírodě či okolo dopravních cest. Systém umožní České republice splnit cíle Evropské unie v oblasti třídění a recyklace. Všechny studie jsou k dispozici na: www.zalohujme.cz. Skupinu Zálohujme.cz založila společnost Karlovarské minerální vody, a.s. ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky a VŠCHT.

 

Zdroj: Tisková zpráva Karlovarské minirální vody

26.04.2019 16:45

Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem za rok 2018

Úsek kvality ovzduší ČHMÚ vydal v polovině dubna předběžnou zprávu o znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem za rok 2018. Autoři zprávy mimo jiné popisují, že znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem patří k hlavním problémům znečištění kvality ovzduší v ČR. Přitom 98 % celkového množství benzo[a]pyrenu se do ovzduší dostává z lokálního vytápění domácností. Celé znění zprávy najdete níže v příloze.

„Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), jakožto ústřední orgán České republiky pro obor ochrany čistoty ovzduší, vydává předběžnou zprávu týkající se zhodnocení úrovně znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy (arsen, kadmium, nikl a olovo) a benzenem, které byly sledovány na manuálních stanicích na území České republiky v roce 2018,“ sdělil Jan Macoun, ředitel Úseku kvality ovzduší ČHMÚ.

Tato zpráva doplňuje předchozí předběžnou zprávu vydanou v lednu 2019, která se týkala zhodnocení znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM10 a PM2,5, oxidu dusičitého, oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého a přízemního ozonu a rozptylových podmínek na území České republiky v roce 2018.

„Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem patří k hlavním problémům zajištění kvality ovzduší v ČR. Do ovzduší se dostává především z lokálního vytápění domácností, které se na emisích benzo[a]pyrenu, podle statistiky posledních let,  podílí téměř 100 procenty,“ uvedl Václav Novák, vedoucí oddělení Informačního systému kvality ovzduší ČHMÚ.

V roce 2018 překročilo roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu imisní limit téměř 58 % stanic (tj. na 22 z celkového počtu 38 stanic s dostatečným počtem měření pro hodnocení). Nejvyšší roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu jsou dlouhodobě zaznamenávány na území aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek.

Roční imisní limit arsenu (6 ng.m-3), niklu (20 ng.m-3), kadmia (5 ng.m-3) a olova (500 ng.m-3) nebyl v roce 2018 překročen na žádné ze 47 lokalit.

Hodnota ročního imisního limitu pro benzen (5 µg.m-3) byla v roce 2018 překročena pouze na průmyslové lokalitě Ostrava-Přívoz (5,1 µg.m-3). Na ostatních 35 lokalitách k překročení dlouhodobě nedochází.

 

Dokument ke stažení:

PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ - Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem na území České republiky v roce 2018

26.04.2019 10:56

AVE CZ se distancuje od otevřeného dopisu ministru životního prostředí

Společnost AVE CZ odpadové hospodářství považuje za důležité se jakožto jeden z největších členů České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) distancovat od otevřeného dopisu ministru životního prostředí a ohradit se proti některým argumentům, pod nimiž je ČAOH v tomto dopise podepsána.

AVE CZ jakožto jeden z největších členů asociace se stanovisky uvedenými v dopise, která kritizují návrh nového zákona o odpadech, při projednávaní na plénu ČAOH nesouhlasila a zaráží nás, že nás nikdo o záměru odeslání otevřeného dopisu dopředu neinformoval a dozvěděli jsme se o jeho odeslání až v momentě, kdy byl prezentován médiím. Načasování odeslání otevřeného dopisu rovněž vyvolává řadu otázek, jelikož nové zákony o odpadech jsou teprve v meziresortním připomínkovém řízení. Chceme se proto proti takovému postupu ĆAOH ohradit a od dopisu se distancovat.

Zatímco signatáři dopisu prosazují posunutí termínu ukončení skládkování na rok 2035, návrh nového zákona stanovuje tento termín na rok 2030. Zmírňuje tedy současný platný paragraf, podle něhož by skládkování mělo být ukončeno od 1. ledna 2024.

Společnost AVE CZ, která v současné době provozuje na území ČR 8 velkých skládek, na rozdíl od signatářů dopisu považuje návrh zákona o odpadech za dobrý kompromis, díky němuž se podaří naplnit požadavky legislativy EU, a který umožní do konce roku 2029 výrazně skládkování omezit, a který zároveň nepřenese tíhu navyšování poplatku za skládkování skokově na bedra měst a obcí.

Postupné zvyšování poplatku za skládkování je základním a nutným předpokladem pro to, aby se současný systém nakládání s odpady posunul směrem k modernímu oběhovému hospodářství, které je založeno na recyklaci a myšlence prevence vzniku odpadů. Společnost AVE CZ tyto principy plně podporuje.

 

Roman Mužík

jednatel AVE CZ

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE