Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh prováděcích nařízení týkající se aktualizace nařízení o změnách úrovní činnosti v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (ETS).

V souvislosti s balíčkem právních předpisů EU „Fit for 55“ došlo k revizi směrnice o ETS, jelikož bylo nutné zohlednit cíl EU stanovený v evropském právním rámci pro klima. Podle tohoto cíle by měly být do roku 2030 sníženy čisté emise skleníkových plynů o 55 % oproti úrovním v roce 1990. V návaznosti na tuto revizi musí Evropská komise aktualizovat několik regulačních aktů pro provádění systému ETS. Tato iniciativa aktualizuje pravidla pro úpravy přidělování bezplatných povolenek na emise v důsledku změn úrovní činnosti.

Dokument ke stažení:

• EU 2_25 EK Příloha – Ares(2024)

• EU 2_25 EK Návrh prováděcího nařízení – Ares(2024)

Aktualizace nařízení o registru po skončení revize ETS/Fit for 55

• EU 3_25 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2024)

• EU 3_25 EK Příloha – Ares(2024)

Používání nepolymerních aromatických bromovaných zpomalovačů hoření znečišťuje životní prostředí kvůli perzistenci, bioakumulaci a toxicitě. Tyto látky se do životního prostředí dostávají během celého životního cyklu výrobků.

Aromatické bromované zpomalovače hoření (ABFR) se přidávají do různých polymerních materiálů, aby zabránily nebo zpomalily šíření požáru. Na žádost Evropské komise zkoumala ECHA použití a uvolňování těchto zpomalovačů hoření (ABFR) a jejich (potenciální) nebezpečné vlastnosti. Zvažovala také možné alternativy a aspekty související s recyklací a nakládáním s odpady.

Šetření bylo zaměřeno na 60 ABFR, které se vyskytují na trhu EU. Hlavní zjištění jsou následující:

• Dopad na životní prostředí

Ze všech ABFR představují nepolymerní aditiva největší riziko pro životní prostředí, protože mají tendenci se z materiálu vyluhovat. ECHA identifikovala pět látek vzbuzujících mimořádné obavy, u nichž bylo potvrzeno, že jsou perzistentní, bioakumulativní a toxické (PBT) nebo vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB). Kromě toho je pravděpodobné, že 37 látek ABFR je PBT a 17 z nich jsou nepolymerní aditiva;

• Použití a uvolňování

ABFR se používají v mnoha aplikacích. K celkovému uvolňování nejvíce přispívají odvětví elektroniky, stavebnictví a textilu. Nejvíce jsou uvolňovány ve fázi odpadů, zejména pokud jsou materiály drceny nebo končí na skládkách;

• Alternativy

Pro mnoho použití jsou k dispozici alternativy k ABFR. Patří mezi ně organofosfátové zpomalovače hoření a nehořlavé materiály. Některé organofosfátové zpomalovače hoření však mohou mít podobné nebezpečné vlastnosti jako ABFR a jsou náchylné k vyluhování. Polymerní přísady ABFR jsou v mnoha případech použití vhodnou alternativou k nepolymerním přísadám ABFR;

• Nakládání s odpady

Neefektivní recyklace a nakládání s odpady mohou zvýšit uvolňování ABFR do životního prostředí. K řešení těchto problémů ECHA zdůrazňuje potřebu eliminovat problematická aditiva.

• Skupinový přístup

Některá nepolymerní aditiva ABFR nejsou registrována podle nařízení REACH, a přesto byly tyto látky zjištěny v životním prostředí ve vysokých koncentracích. To naznačuje možné problémy s dodržováním registrace podle nařízení REACH nebo nejistotu ohledně složení plastů v dovážených předmětech. Jakékoli regulační opatření týkající se ABFR by proto mělo zvážit skupinový přístup.

Uvedené šetření pomůže Evropské komisi při rozhodování, zda požádat agenturu ECHA o vypracování návrhu na omezení, a pokud ano, jaký by měl být jeho rozsah. Možné omezení zpomalovačů hoření je již zahrnuto v dokumentu Komise - Plán omezení.

Další informace:

• Zpráva o šetření aromatických zpomalovačů hoření a přílohy
• Mandát Evropské komise [PDF][EN]
• Regulační strategie pro zpomalovače hoření - zpráva ECHA

Rok 2024 posunul Českou republiku blíže k zavedení zálohování PET lahví a plechovek. Vláda schválila zavedení systému záloh a předložila návrh zákona do Poslanecké sněmovny. Tento zákon je však potřeba přijmout co nejdříve. Každý další rok zdržení znamená, že 900 milionů lahví a plechovek skončí na skládce, ve spalovně nebo volně pohozené v přírodě. K zemím, které již zálohují, se v příštím roce přidají i Rakousko a Polsko, takže Česko bude ze všech stran obklopeno zálohujícími zeměmi.

Pro Česko navíc začnou platit nové povinnosti vyplývající z evropské legislativy. V souladu s čerstvě schváleným nařízením o obalech a obalovém odpadu (tzv. PPWR) musí členské země v roce 2026 dosáhnout míru sběru 80 % u PET lahví i plechovek, v opačném případě je musí začít zálohovat.

„Systém záloh je jediné řešení, které umožňuje udržet obalový materiál v uzavřeném koloběhu pro jeho opakované využití. Na rozdíl od současného třídicího systému dokáže nejen vytřídit minimálně 90 % obalů, ale zároveň zajistí, že všechny vytříděné obaly budou opětovně použity. Spotřebitelé tak budou mít jistotu, že z PET lahve vznikne nová lahev a z plechovky opět plechovka,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování a dodává: „Zákon je potřeba přijmout co nejdříve. Čím déle budeme otálet, tím větší riziko hrozí, že nesplníme závazky EU. Evropské státy postupně uzavírají materiálové smyčky. Recyklát bude na trhu stále méně dostupný a jeho cena bude růst. Včasné přijetí zákona těmto komplikacím předejde.“

V roce 2025 se počet zemí, které v Evropě zálohují, rozšíří na 18. V lednu 2025 se přidá Rakousko a na podzim také Polsko. Zálohování připravují například i Řecko, Portugalsko, Velká Británie a nově také Španělsko. „Evropské země si uvědomují pozitivní dopady zálohového systému a brzy se přidají k těm, které díky němu výrazně snižují míru znečištění životního prostředí a zároveň umožňují opakované využívání materiálů pro stejný účel,“ uvádí Kristýna Havligerová. Po celém světě aktuálně funguje 58 zálohových systémů, ve kterých obaly zálohuje více než 350 milionů lidí.

V Česku se v uplynulém roce debata o zálohování posunula od otázky, zda zálohovat, k otázce, jak správně nastavit systém záloh, aby byl efektivní a ekonomicky vyrovnaný. Česká republika tak konečně směřuje k řešení, které pomůže odstranit současný problém, kdy téměř polovina nápojových obalů končí ve spalovnách, na skládkách nebo znečišťuje naše okolí.

V listopadu vláda předložila novelu zákona, která má zavést zálohový systém, do Poslanecké sněmovny, kde nyní čeká na projednání v prvním čtení. „Díky zálohování zabráníme plýtvání přírodními zdroji, snížíme spotřebu energie až o 95 % a uhlíkovou stopu těchto obalů o 80 %. Posílíme naši materiálovou bezpečnost, a jak ukazuje evropská zkušenost, zbavíme se volně pohozených nápojových obalů v přírodě i na veřejných prostranstvích obcí a měst,“ doplňuje Kristýna Havligerová.

Podle průzkumu společnosti Ipsos zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky podporují tři čtvrtiny Čechů. Pokud mají jistotu, že obaly budou opakovaně recyklovány, podpora systému záloh stoupá na 9 z 10 dotázaných. Jednalo se o nejrozsáhlejší průzkum v této oblasti, který proběhl na vzorku 4 247 respondentů. Češi dlouhodobě oceňují především zajištění opakovaného využívání zálohovaných obalů při výrobě nových PET lahví a plechovek a systém vnímají jako motivaci k ekologičtějšímu chování.

Milníky roku 2024

• Leden 2024: Maďarsko zavedlo zálohový systém
V lednu spustilo zálohový systém Maďarsko. Pokrývá PET lahve, plechovky a skleněné lahve. Nyní zaznamenává až 6 milionů vrácených obalů každý den.

• Leden 2024: Irsko a Rumunsko zavedly zálohování
V únoru se mezi zálohující země přidalo Irsko a po pouhých šesti měsících dosáhlo míry sběru 73 % (údaj k srpnu 2024).

• Říjen 2024: Společnost EKO-KOM potvrdila  nutnost zavedení systému záloh a jeho pozitivní dopad do rozpočtů obcí
Společnost EKO-KOM ve svém prohlášení jasně uvedla, že zavedení systému záloh je v Česku nevyhnutelné. Potvrdila také, že případné ztráty obcí spojené se zavedením záloh budou plně kompenzovány. EKO-KOM upraví své platby obcím a třídičkám, aby pokryl zvýšené náklady či jiné ekonomické dopady. Výsledkem bude podle společnosti pozitivní dopad na obecní rozpočty.

• Říjen 2024: Vláda posunula návrh zavedení zálohování nápojových obalů do poslanecké sněmovny
Vláda České republiky v říjnu schválila návrh zákona o zálohování PET lahví a plechovek a předložila jej k projednání do Poslanecké sněmovny.

• Listopad 2024: Španělsko a Velká Británie rozhodli, že budou zálohovat
Španělsko má v plánu spustit systém záloh na konci roku 2026. Anglie, Skotsko a Severní Irsko počítají s jeho zavedením na podzim roku 2027.

• Prosinec 2024: Schválení návrhu nařízení o obalech a obalovém odpadu
Evropská rada 16. prosince schválila nařízení  o obalech a obalovém odpadu (tzv. PPWR). Nařízení stanovuje, že členské státy, které do roku 2026 nedosáhnou 80% míry sběru PET lahví a plechovek, budou povinny nejpozději do roku 2029 zavést zálohový systém. Česká republika s aktuální mírou sběru pod 30 % u plechovek a 75 % u PET lahví ve stávajícím systému tyto požadavky nesplní.

Autor: Kristýna Havligerová, Iniciativa pro zálohování

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

V úředním věstníku Evropské unie vyšla 12. prosince 2024 nová směrnice 2024/3019 o čištění městských odpadních vod. Aktualizuje a zpřísňuje předchozí předpisy s cílem zlepšit kvalitu vod a ochranu životního prostředí v členských státech.

Mezi klíčové změny patří:

• Zmenšení velikosti aglomerace. Nově je povinnost zajistit odvádění a čištění městských odpadních vod stanovena pro aglomerace s populačním ekvivalentem (PE) 1000 a vyšším, oproti předchozí hodnotě 2000 a vyšší.

• Zavedení čtvrtého stupně čištění. Směrnice ustanovuje povinnost pro vybrané aglomerace o velikosti 10 000 PE a všechny ČOV o velikosti 150 000 PE a vyšší zajištění odstranění vybraných mikropolutantů, jako jsou farmaceutické látky a kosmetické přípravky. Náklady na tuto modernizaci budou částečně hrazeny příslušnými průmyslovými odvětvími.

• Energetická účinnost a využití obnovitelných zdrojů. Čistírny odpadních vod o velikosti 10 000 PE a vyšší budou povinny provádět pravidelné energetické audity a podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, jako je bioplyn nebo solární energie, s cílem dosáhnout energetické neutrality do roku 2045.

Implementace těchto opatření povede ke zvýšení nákladů na provoz čistíren odpadních vod, což se pravděpodobně promítne do cen vodného a stočného pro koncové uživatele. Plné znění směrnice 2024/3019 je dostupné na oficiálních stránkách EUR-Lex: EUR-Lex

Zdroj: SOVAK ČR

Vláda schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje tzv. zelené politiky a snižování emisí v ČR. Plán počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných 18 procent na 30 procent nebo s odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Nezahrnuje zatím naopak kontroverzní rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu, které chystá EU. Investice do roku 2030 by měly činit až 2,8 bilionu Kč. Dokument vyžaduje EU. Česko mělo, stejně jako dalších 12 zemí EU, se schvalováním plánu zpoždění, Evropská komise kvůli tomu s ČR v listopadu zahájila řízení pro porušení unijního práva, takzvaný infringement.

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí v Odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice Ministerstva průmyslu a obchodu připravilo Souhrnnou energetickou bilanci státu v metodice Eurostatu za léta 2010–2023. Tato bilance byla připravena na základě dat zasílaných do Eurostatu prostřednictvím ročních mezinárodních energetických dotazníků sestavených z dat Ministerstva průmyslu a obchodu a Českého statistického úřadu a upravena především pro potřeby tvorby Národního energeticko-klimatického plánu a pro potřeby dalších státní institucí tak, aby byla zajištěna co největší vypovídací schopnost prezentovaných dat a jejich časová konzistentnost.

Publikace obsahuje zjednodušené souhrnné energetické bilance za jednotlivé roky 2010–2023, časové řady za roky 2013–2023 podle paliv, časové řady za roky 2013–2023 – primární zdroje/konečná spotřeba a porovnání Indikátorů Evropa 2020–2030 a hodnot souhrnné energetické bilance.

Interaktivní datová příloha obsahuje podrobná data a umožňuje volit různé parametry (např. jednotky, druhy paliv, konkrétní odvětví, atd.) a podle nich provádět výběry a přepočty.

Dokument ke stažení:

• Souhrnná energetická bilance státu v metodice Eurostatu za léta 2010–2023 [pdf, 4452 kB]

• Souhrnná energetická bilance státu v metodice Eurostatu za léta 2010–2023 [xlsx, 1243 kB]

Výnosy z prodeje emisních povolenek bude možné do budoucna použít výhradně na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Nyní musí být takto využita jen polovina výnosů. Změnu přinese v návaznosti na unijní směrnice novela, kterou ve středu schválil Senát. Předlohu, která by mohla nabýt účinnosti začátkem příštího roku, ještě dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Více ZDE

Rada EU schválila závěry podporující rozvoj geotermální energie, obnovitelného zdroje využívajícího přírodní teplo ze zemského nitra. Geotermální energie může zajistit stabilní a dostupné vytápění, chlazení i nepřetržitou dodávku elektřiny, čímž přispívá k dekarbonizaci budov a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu.

Rada vyzývá členské státy a Komisi k vytvoření akčního plánu pro urychlení rozvoje tohoto zdroje, včetně snazšího přístupu k financování, rychlejšího povolovacího procesu, rekvalifikace pracovníků a podpory využití bývalých fosilních zařízení pro geotermální projekty.

Cílem je posílit odolnost energetické sítě, zajistit energetickou suverenitu EU a přispět k přechodu na bezemisní ekonomiku. V roce 2021 geotermální energie tvořila pouze 2,8 % obnovitelných zdrojů v EU. Potenciál tohoto zdroje zůstává nevyužitý, ale díky novým opatřením se očekává jeho rozmach.

 

V listopadu se konalo 10. pokračování mezinárodní konference Počítáme s vodou. Podtitulek konference tentokrát zněl Modro-zelená infrastruktura a kvalita vody. Za 10 let je vidět velký posun ve vnímání problematiky dešťové vody, která se z odborných témat stala běžnou součástí projektů a je vnímána i veřejností. Více ZDE

Nápojových plechovek Češi vytřídí do popelnic na kovy zhruba jen čtvrtinu. PET láhví naopak v kontejnerech končí většina. Ani takto vytříděné láhve se ale nakonec často stejně nezrecyklují. Nového využití se podle dat společností EKO-KOM a rPET InWaste dočká asi jen 37 procent plastu z PET láhví, podle jiných údajů je to až polovina. Mnoho evropských zemí proto přistupuje k zálohování nápojových obalů. Ve Švédsku takový systém funguje už 40 let. Více ZDE

Evropský parlament (EP) dnes definitivně schválil odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování, které má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy. Dohodu o odkladu musí ještě formálně potvrdit členské státy a do konce roku 2024 musí být zveřejněna ve věstníku EU. Více ZDE

Vláda se po půl roce vrací k Národnímu klimaticko-energetickému plánu. Je dobře, že nová verze plánu zmírňuje závazky v rozvoji obnovitelných zdrojů a odchodu od fosilních paliv? Neodsouvá vláda změny, které se české energetice stejně nevyhnou? „Působením vlády jsem zklamán, promrhali jsme čtyři roky. Mluvilo se o tom, že se udělá nová Státní energetická koncepce a výsledek je, že jsme se dozvěděli, že nebude schválena,“ hodnotí investor a energetický expert Michal Šnobr. Více ZDE

Nejen plast, papír a sklo. Od příštího roku musí Česko povinně třídit i textil. „Po obcích se chce vyčlenit jedno místo a zajistit svoz. To se dalo soutěžit roky dopředu,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí ministerstva David Surý. „Na tolik vytříděného textilu ale není zpracovatelská kapacita,“ namítá Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí a starosta Velkého Oseka. Více ZDE

Vláda se na středečním jednání po půl roce vrátí k národnímu klimaticko-energetickému plánu. Aktualizovaný dokument počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě z 18 procent na 30 procent do roku 2030 či s ukončením spalování uhlí nejpozději do roku 2033. Z materiálu naopak oproti dřívější verzi vypadla část o systému emisních povolenek na paliva, což by zdražilo benzin. Více ZDE