Ministestvo životního prostředí poslalo do připomínkového řízení Návrh vyhlášky, kterou se stanoví kritéria, při jejichž splnění je znovuzískaná asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem, a kritéria, při jejichž splnění asfaltová směs vyrobená z odpadní znovuzískané asfaltové směsi přestává být odpadem. Účinnost vyhlášky je je navrhována na 1. května 2019. Termín připomínek je 20. listopadu 2018.

Dokument ke stažení:

zd_KORNB62ADDNG.docx

ma_KORNB62ADDNG.docx

ria_KORNB62ADDNG.docx

Evropský úřad pro IPPC (EIPPCB, z angl. European Integrated Pollution Prevention and Control Bureau) uveřejnil na svých webových stránkách konečnou verzi revidovaného referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro zpracování odpadu (WT, z angl. Waste Treatments Industries). Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro zpracování odpadu: BREF WT (2018) [pdf, 24199 kB]

Zdroj: MPO

Největší světoví výrobci obalů, jakož i zvučná jména ve výrobě spotřebního zboží zavázali odstranit ze své výroby plasty na jedno použití a zbytečné plasty a produkci inovovat tak, aby veškerý obalový materiál mohl být recyklován. Signatáři nového globálního závazku v oblasti hospodaření s plasty jsou podle serveru GreenBiz zodpovědní za 20 procent plastových obalů vyráběných ve světě. K výzvě se připojila také řada vlád a nevládních organizací.

"Víme, že vyčištění našich pláží a oceánů od plastů je životně důležité, ale to nezastaví příliv plastu, který se do oceánů každoročně dostává. Musíme jít ke zdroji," prohlásila Ellen MacArthurová, jejíž nadace Ellen MacArthur Foundation stojí spolu s Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) za touto iniciativou. Cíle signatářů nového závazku budou pravidelně revidovány a aktualizovány s cílem podchytit dynamiku procesu.

UNEP odhaduje, že pokud by znečišťování pokračovalo stávajícím tempem, v roce 2050 bude v mořích víc plastů než ryb. Každý rok se do oceánů dostane na osm milionů tun plastových lahví a dalšího odpadu, který zabíjí mořský život a vstupuje do potravinového řetězce.

Výkonný ředitel UNEP Erik Solheim nynější závazek označil za "nejambicióznější soubor cílů, které jsme dosud v boji proti znečištění plasty viděli".

Evropský parlament minulý týden hlasoval pro úplný zákaz plastových předmětů na jedno použití, včetně brček a příborů.

Tři z 250 signatářů nového závazku, firmy Coca-Cola, PepsiCo a Nestlé, byli před nedávnem označeni za největší znečišťovatele světa co se týče plastů. V Severní Americe činí podíl jejich odpadu v této kategorii 64 procent, napsal Reuters.

Další informace:

‘A line in the sand’ – Global Commitment to eliminate plastic pollution at the source

V Brně začal jezdit autobus, který využívá jako pohon bioplyn vznikající při čištění odpadních vod. V Česku jde zatím o první autobus v MHD, který takto získanou energii využívá. Jde o pilotní projekt BioCNG pro města. Autobus jezdí na linkách spojující Chrlice a Modřice s centrem města, protože čerpá plyn v modřické čistírně odpadních vod, uvedla v tiskové zprávě mluvčí podniku Hana Tomaštíková.

Testovací období potrvá do prosince. "Jedná se o velký krok kupředu a jsem rád, že dopravní podnik může být u toho a jako první v Česku tento plyn pro své autobusy využít. Jde o chytré řešení, které přispívá k soběstačnosti města. Odpad, který lidé vyprodukují, opět může sloužit lidem," uvedl generální ředitel podniku Miloš Havránek.

Projekt zapadá do stále více akcentované cirkulární ekonomiky, tedy takové, která produkuje minimum odpadů a maximálně je využívá. Bioodpad a odpadní voda v tomto případě bude sloužit jako využitelný zdroj energie. K projektu byl vybraný běžný autobus jezdící na stlačený zemní plyn, kterých má dopravní podnik k dispozici přes 150.

"V České republice zatím neumíme efektivně využívat bioodpady, které jsou cenným zdrojem energie a také organické hmoty, která zoufale chybí v zemědělské půdě. Na příkladu Brna chceme ukázat, že využitím biologicky rozložitelných odpadů vyprodukovaných na území města můžeme získat dostatek energie na celoroční pohon přibližně až 50 autobusů. Když z bioodpadu získáme energii v podobě plynu, pořád ještě zbude organická hmota a živiny, které můžeme použít jako hnojivo," vysvětlil iniciátor projektu Petr Novotný z Institutu Cirkulární ekonomiky.

Skládky mají postupně mizet z české krajiny. Jejich úplný zákaz ale není reálný. To říkají ekologové i starostové obcí. Nejsou spalovny, třídíme sice víc a víc, ale pořád jen o něco víc než třetinu odpadu, který v domácnostech vyprodukujeme. O budoucnosti odpadků v Česku a také tak trochu obchodování se věnoval Český Rohlas Plus 26. října 2018. Záznam pořadu najdete ZDE

Užitečnésemináře.cz si Vás dovolují pozvat na siminář "ODPADY - AKTUÁLNÍ LEGISLATIVA + HLÁŠENÍ ODPADŮ DO ISPOP V ROCE 2019 - PRAHA", který se uskuteční 9. ledna v Praze. Výklad aktuální legislativy a jejich dopadů do praxe a erudovaných praktických informací pro ohlášení odpadů do ISPOP získáte přímo od spoluautora právních předpisů z MŽP a specialistky na ohlašování odpadů do ISPOP z CENIA. Seminář je určen pro: původce odpadů, provozovatele zařízení k nakládání s odpady, podnikové ekology, poradce v oblasti životního prostředí, pracovníky orgánů veřejné správy a samosprávy.

Seminář bude věnovaný aktuální novelizaci zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a prováděcích právních předpisů v souvislosti s evropskými nařízeními o rtuti a o ekotoxicitě.

Dále novelizaci vyhlášky č. 321/2014 Sb., kterou se zavádí obcím povinnost zajišťovat po celý rok místa pro odkládání biologicky rozložitelných odpadů.

Účastníci se dále seznámí s připravovanou vyhláškou, která stanovuje kritéria, při jejichž splnění je znovuzískaná asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem. Jedná se o první vyhlášku, která bude v České republice nastavovat podrobná kritéria pro vedlejší produkt a přechod odpad neodpad.

Dále bude představena aktualizace norem regulujících výstavbu, provoz a uzavírání skládek odpadů.

Účastníci se rovněž seznámí s podobou aktuálně projednávaných návrhů zákonů v odpadovém hospodářství, které budou přijaty v návaznosti na změnu evropských směrnic v rámci balíčku k oběhovému hospodářství.

V rámci semináře bude objasněn princip přidělování a používání identifikačních čísel provozovny a zařízení, pozornost bude zaměřena na časté problémy v oblasti evidence (evidence stavebních firem a mobilních zařízení, zařízení pro nakládání s autovraky, zařízení pro nakládání s kaly z ČOV, správné používání kódů nakládání apod.) s uvedením příkladů nedostatků a chyb, které mohou zabránit úspěšnému podání hlášení.

Účastníci získají základní informace o kontrolách, které nad ohlašovanými daty provádí Ministerstvo životního prostředí.

Součástí semináře bude krátká ukázka nových modulů informačního systému nakládání s odpady (Registr zařízení, VISOH, Seznam výrobců elektrozařízení, Registr míst zpětného odběru elektrozařízení).

Témata přednášek:

Mgr. et Mgr. Štěpán Jakl

Ministerstvo životního prostředí, odbor odpadů

• NOVELIZACE ZÁKONA O ODPADECH A NÁVRH NOVELIZACE VYHLÁŠEK Č. 94/2016 SB., A Č. 383/2001 SB., V SOUVISLOSTI S PŘIJETÍM NAŘÍZENÍO RTUTI A NAŘÍZENÍ O EKOTOXICITĚ

• NOVELIZACE VYHLÁŠKY Č. 321/2014 SB. – ZAVEDENÍ CELOROČNÍHO SBĚRU BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ, ZAVEDENÍ SBĚRU JEDLÝCH OLEJŮ A TUKŮ

• NÁVRH VYHLÁŠKY, KTERÁ STANOVUJE KRITÉRIA, PŘI JEJICHŽ SPLNĚNÍ JE ZNOVUZÍSKANÁ ASFALTOVÁ SMĚS VEDLEJŠÍM PRODUKTEM NEBO PŘESTÁVÁ BÝT ODPADEM

• AKTUALIZACE SKLÁDKOVACÍCH NOREM

• NÁVRHY NOVÝCH ZÁKONŮ (ZÁKON O ODPADECH, ZÁKON O VÝROBCÍCH S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ, NOVELA ZÁKONA O OBALECH)

RNDr. Eva Horáková

CENIA, česká informační agentura životního prostředí, oddělení odpadového hospodářství

• POVINNOSTI PŮVODCŮ A OPRÁVNĚNÝCH OSOB Z POHLEDU VEDENÍ EVIDENCE A OHLAŠOVÁNÍ, PŘIDĚLOVÁÍ A POUŽÍVÁNÍ IČP A IČZ

• PŘÍKLADY CHYB BRÁNÍCÍCH ÚSPĚŠNÉMU PODÁNÍ HLÁŠENÍ A DALŠÍ NEDOSTATKY V HLÁŠENÍCH (NESPRÁVNÁ KATALOGOVÁ ČÍSLA ODPADŮ, ŠPATNÉ KÓDY NAKLÁDÁNÍ, NEVYROVNANÉ BILANCE…)

• TYPY KONTROL PROVÁDĚNÝCH MŽP NAD OHLAŠOVANÝMI DATY – KŘÍŽOVÉ KONTROLY, POROVNÁNÍ V ČASOVÝCH ŘADÁCH, SEZNAMY „HŘÍŠNÍKŮ“

• INFORMAČNÍ SYSTÉM ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSVÍ (ISOH) – WEBOVÉ APLIKACE PRO VEŘEJNOST

Další informace:

Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY - Pankrác

Termín: středa 9. ledna 2019, přednášky 9:00 - 15:30 hodin

Cena: 1818,- Kč bez DPH

Upozornění:

Seminář není zaměřen na plnění povinností při nakládání s obaly a odpady z obalů ani na problematiku zpětného odběru výrobků.

Další informace a přihláška účasti - ZDE

V pražské Čistírně odpadních vod byly v sobotu oceněny nejlepší ekologické projekty z České republiky. Absolutním vítězem jubilejního 10. ročníku soutěže E.ON Energy Globe se stal vlastnoručně postavený pasivní dům ze slámy v Dobřejovicích u Prahy. Stavba využívá dešťovou vodu, fotovoltaiku a vytápění dřevem. Obyvatelé slaměného domu tak ročně ušetří až 40 procent pitné vody. Ekologická soutěž každoročně oceňuje nejlepší projekty usilující o ochranu přírody a úsporu energií.

Letošního ročníku největší tuzemské soutěže oceňující ekologické projekty se zúčastnilo celkem 220 firem, obcí, škol, staveb i jednotlivců. V pěti soutěžních kategoriích – Kutil, Obec, Firma, Mládež a Stavba – proti sobě stály vždy dva nominované projekty. „O vítězích jednotlivých kategorií rozhodovala široká veřejnost prostřednictvím online hlasování. Celkem poslali lidé projektům 21 tisíc hlasů. Absolutním vítězem soutěže se letos stal pasivní dům ze slámy, který suverénně zvítězil také v kategorii Stavba, kde získal od veřejnosti téměř pět tisíc hlasů,“ vysvětluje Vladimíra Glaserová ze společnosti E.ON, která soutěž organizuje.

Autor ekologické stavby v Dobřejovicích u Prahy Jan Chvátal budoval svůj rodinný dům zcela sám tři roky. Dům je postavený ze slámy, hlíny a dřeva. Využívá dešťovou vodu, fotovoltaiku a vytápění dřevem. Energeticky pasivní stavba harmonicky splývá s okolní přírodou a už při samotné stavbě vzniklo minimum odpadu. Tepelnou izolaci zajišťují slaměné balíky, které jsou zvenku pokryté vápennou omítkou. Dešťovou vodu ze střechy využívá rodina pro splachování na toaletách, zalévání zahrady i pro jezírko. Ročně tak ušetří více než čtyřicet procent pitné vody. „Do soutěže jsme šli s manželkou bez jakýchkoli očekávání. Vítězství vnímám jako projevení zájmu o to, co jsem udělal, a jako jistý druh ocenění. Chci dál pokračovat v osvětě ohledně stavění z přírodních materiálů, pasivních domů a stavby svépomocí,“ popisuje Jan Chvátal.

Během slavnostního vyhlášení byly oceněny rovněž nejlepší projekty ostatních soutěžních kategorií. V kategorii Kutil zvítězila naklápěcí tříkolka s výkonným elektromotorem TiltingVehicle. Za kategorii Obec se na první místo dostaly středočeské Jesenice. Ty přišly s projektem inteligentního veřejného osvětlení. Ve městě byla nainstalována část veřejného osvětlení se speciálním filtrem modrého světla, regulací a koridorovým svícením. Snižuje se tak negativní dopad osvětlení na okolní přírodu a díky LED technologii jsou navíc světla energeticky úsporná.

Vítězem v kategorii Firma je systém přepravy a prodeje potravin bez obalů od společnosti MIWA (Minimum Waste). Ta se inspirovala konceptem bezobalového nakupování a přidala mu potřebný komfort. Její projekt začleňuje do procesu také samotné výrobce a distributory. Využívá opakovaně použitelné kapsle na přepravu zboží od výrobce na prodejnu a minimalizuje tak použití jednorázových obalů. Spotřebiteli nabízí nákup zboží do vratného, vlastního nebo ekologického obalu.

V kategorii Mládež pak zvítězilo Ekologické vzdělávání pro nejmenší. Mateřská škola Mateřídouška ve Frýdku-Místku již několik let aktivně vychovává své děti k ekologickému cítění. Učitelé organizují aktivity jako třídění odpadu, sbírání víček od PET lahví pro další zpracování nebo sběr kaštanů pro lesní zvěř. Děti se učí pěstovat rostliny, pečovat o zvířata v koutku živé přírody a zapojují do svých činností rovněž rodiče. Za své aktivity školka získala titul EKOŠKOLA.

Celkový vítěz soutěže E.ON Energy Globe Jan Chvátal získal za svůj vlastnoručně postavený pasivní dům hlavní výhru v podobě nového vozu ŠKODA Octavia Combi G-TEC a tepelné čerpadlo aroTHERM od Vaillant. Vítězové jednotlivých kategorií obdrželi pračku Miele a plynový kondenzační kotel ecoTEC plus od Vaillant.

Popisy vítězných projektů 10. ročníku soutěže

Celkový vítěz 2018 a vítěz kategorie Stavba

Vlastnoručně postavený pasivní dům ze slámy

V kategorii Stavba zvítězil a celkovým vítězem soutěže se stal slaměný dům v Dobřejovicích u Prahy. Jde o ekologický skvost postavený z hlíny, slámy a dřeva. Jan Chvátal svůj unikátní rodinný dům budoval sám tři roky. Dům využívá dešťovou vodu, fotovoltaiku a vytápění dřevem. Energeticky pasivní dům s dominantním jasanovým schodištěm ve tvaru stromu dýchá přírodní atmosférou. Už během svého vzniku téměř nezatěžoval své okolí a stejně činí i nyní při svém provozu.

Vítěz kategorie Firma

Systém přepravy a prodeje potravin bez obalů od společnosti MIWA (Minimum Waste)

V kategorii Firma zvítězil systém přepravy a prodeje potravin bez obalů. Bezobalové nakupování (přístup Zero Waste) je tradičním způsobem ekologicky odpovědného nakupování. Společnost MIWA tento koncept obohacuje o potřebný komfort a začleňuje do bezodpadového toku zboží kromě obchodů také samotné výrobce a distributory. S pomocí opakovaně použitelných kapslí zajišťuje přepravu zboží od výrobce na prodejnu s  použitím minimálního množství jednorázových obalů a spotřebiteli nabízí pohodlný a hygienický nákup zboží do vratného, vlastního nebo ekologického obalu. Díky tomuto systému předchází vzniku významného množství odpadu.

Vítěz kategorie Obec

Inteligentní veřejné osvětlení v Jesenici

Vítězem v kategorii Obec je obec Jesenice. Tam se rozhodli instalovat část veřejného osvětlení se speciálním filtrem modrého světla, regulací a koridorovým svícením. Díky technologii LED jsou zároveň světla energeticky úsporná. Příliš mnoho umělého světla v nočních hodinách totiž škodí lidem i přírodě. Odborníci v této souvislosti hovoří o světelném smogu a jeho negativním vlivu na lidský spánek a třeba i růst stromů. Tento projekt v Jesenici přináší nejen úsporu nákladů na energie, ale také snížení negativních dopadů osvětlení na okolní ekosystém.

Vítěz kategorie Mládež

Ekologické vzdělávání pro nejmenší

V kategorii Mládež zvítězil projekt Ekologické vzdělávání pro nejmenší. Mateřská škola Mateřídouška ve Frýdku-Místku už několik let aktivně vychovává své děti k ekologickému cítění. Učitelé organizují aktivity jako třídění odpadu, sbírání víček od PET lahví pro další zpracování nebo sběr kaštanů pro lesní zvěř. Děti se učí pěstovat rostliny, pečovat o zvířata v koutku živé přírody a zapojují se do nejrůznějších ekologických projektů a soutěží. Za své aktivity školka získala titul EKOŠKOLA.

Vítěz kategorie Kutil

TiltingVehicle – Naklápěcí tříkolka s výkonným elektromotorem

Kategorii Kutil vyhrál projekt TiltingVehicle. Jedná se o naklápěcí tříkolku s ekologickým pohonem v podobě malého, lehkého, ale velmi výkonného elektromotoru. Nevšední jízdní zážitek slibuje mimo jiné fakt, že se v zatáčkách dokáže naklánět podobně jako motorka, a přitom zůstává perfektně stabilní.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Praze uložili pokutu 180 tisíc korun společnosti Alza.cz a.s.  Firma na svých internetových stránkách neměla v době kontroly uvedeno, kde mohou zákazníci v rámci tzv. zpětného odběru bezplatně odkládat staré elektrospotřebiče a elektrozařízení, přestože jí tuto povinnost ukládá zákon o odpadech.

„Zákazníci nebyli informováni o tom, že mohou využít síť sběrných míst, kterou pro společnost Alza smluvně zajišťovaly firmy REMA Systém a REMA PV Systém. Na e-shopu alza.cz informace zcela chyběla. Bohužel se pak stává, že lidé vhazují nepotřebná elektrozařízení do směsného komunálního odpadu, a to i přesto, že v ceně nového elektrozařízení zákazníci platí takzvaný recyklační poplatek. Spotřebiče navíc mohou obsahovat některé nebezpečné látky a další využitelné součásti, které je potřeba odborně zpracovat či recyklovat,“ řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Praha.

Při kontrolním vyplňování objednávek zboží inspektoři také zjistili, že možnost bezplatného odvozu starého spotřebiče společnost Alza umožnila jen u některých elektrozařízení. Jednalo se hlavně o velké spotřebiče jako lednice a televize. U menších druhů elektrozařízení to e-shop zákazníkům při objednávání zboží neumožnil.

„Zákon o odpadech přitom stanoví, že poslední prodejce zajistí, aby konečný uživatel měl možnost při nákupu elektrozařízení bezplatně odevzdat ke zpětnému odběru použité zařízení v místě prodeje nebo dodávky, takzvaně „kus za kus“. Prodejce vám tedy musí zpětný odběr umožnit, ať už si zboží necháváte doručit domů, nebo si ho vyzvedáváte na prodejně,“ vysvětlil Lukáš Kůs, vedoucí oddělení odpadového hospodářství ČIŽP.

Informace o tom, kde mohou zákazníci v rámci tzv. zpětného odběru bezplatně odkládat staré elektrospotřebiče, už společnost na svůj e-shop doplnila. Na webu už také umožňuje objednat zpětný odběr všech elektrospotřebičů, ne jen některých.

V Senátu Parlamentu ČR se 25. října 2018 uskutečnila odborná debata na téma "Cirkulární ekonomika v evropské legislativě a české praxi." Zaznělo na ní, že od roku 2021 počítá Odbor odpadů Ministerstva životního prostředí se zařazením nové evropské legislativy i do českého právního rámce.

Debatu zahájil senátor Václav Hampl, který je členem Evropského výboru a předal slovo Marku Havrdovi, impact strategy expertovi z MIWA (české technologické firmě, která se zaměřuje na prevenci výroby plastových obalů: Minimum Waste). Ten si na začátku pochválil, že se konečně snažíme teoretický koncept pyramidy o nakládání s odpady přenést do reality. Poté zdůraznil, že členské státy by měly přijmout opatření, jež by měla zahrnovat využívání systému zálohových obalů, stanovení si kvantitativních a kvalitativních cílů a vytvoření ekonomických pobídek.

„Budeme se snažit promítnout novou evropskou legislativu, jež je platná od letošního července, do české legislativy. Počítáme s platností a účinností někdy na začátku roku 2021,“ sdělil Jaromír Manhart, ředitel Odboru odpadů Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo rovněž připravuje strategii pro oblast oběhového hospodářství a přibližně do měsíce by mělo představit návrhy zákonů (o odpadech, o výrobcích z ukončenou životností a o obalech). Jak sám ředitel připustil, diskuze bude široká. „Je potřeba mluvit o tom, že plasty jsou potřeba a že my jsme těmi, kdo znečišťují životní prostředí,“ uvedl Jaromír Manhart.

Diskuze se stočila i na téma podpory ekologických výrobků či snižování DPH. Ministerstvo vysvětlilo, že toto nebude součástí zákona o odpadech, neboť to není v kompetenci MŽP. „Klíčem odpoutání od skládkování jsou finanční nástroje, pomůže nám zákaz ukládání odpadů na skládky a zvýšení poplatků,“ vysvětlil ředitel odboru odpadů.

Pokud se rozhodneme, že začneme využívat zálohového systému u obalů, bude nutné tento systém nastavit správně. „Částka nesmí být příliš nízká, ani příliš vysoká,“ řekl Marek Havrda a dodal: „Dobře a rychle se to podařilo v Estonsku.“ Systém ovšem musí být dostatečně flexibilní a umožňovat, aby i nové typy obalů, které dnes třeba ani nemáme, mohly do systému vstupovat. „Systém by měl být otevřený,“ zdůraznil Marek Havrda.

Podle Marka Havrdy je zajímavé, že směrnice neobsahuje kvantitativní cíle na znovupoužitelné obaly, nicméně Evropská komise v současné době připravuje metodiku o tom, jak měřit jejich podíl, což lze několika způsoby: podle obratu skupin zboží nebo podle spotřeby na hlavu. Vytváření ekonomických pobídek může zahrnovat daně, poplatky či cenová zvýhodnění. „Z mého pohledu je velmi důležité motivovat byznysové prostředí v rámci celého řetězce a zamýšlet se nad tím, jak využívat technologie,“ podotkl Havrda. „Velmi důležité je provázat kvantitativní cíle s ekonomickými pobídkami,“ uzavřel Havrda.

Podle děkana Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT, Vladimíra Kočího, jsou aktuální snahy o řešení problému spíše nešťastné. „Buď neděláme s problémem vůbec nic, nebo jej odsouváme na později – například nebezpečné odpady se vozí na skládky a řešit tento problém budeme až za pár let, anebo problémy přesouváme regionálně – odpad odvezeme za hranice“, uvedl Kočí. Jako poslední jmenoval „řešení“, kdy z jednoho problému uděláme jiný. „Dívejme se na problematiku komplexně a hledejme řešení, která jsou celkově přínosná,“ dodal Vladimír Kočí.

Zahraničním hostem byla Ilektra Kouloumpi z holandské organizace Circle Economy, která přiblížila praktické implementace cirkulární ekonomiky. Uvedla pár příkladů strategií v různých zemích: zákaz jednorázových plastů v Indii, norský zálohový systém, vyřazování plastů ve Francii, irské poplatky za plasty, či rozložitelné obaly z hub v USA atd. S českým Institutem cirkulární ekonomiky v tuto chvíli pracuje na strategii pro Prahu.

Prezentace panelistů: 

• Vladimír Kočí - ZDE

• Ilektra Kouloumpi - ZDE

• Vojtěch Vosecký - ZDE

Evropská komise dnes schválila uvolnění 243 milionů eur (téměř 6,3 miliardy korun) z rozpočtu Evropské unie na investice podporující přírodu, životní prostředí a kvalitu života. Peníze v rámci programu LIFE půjdou například na účinné využívání přírodních zdrojů, ekologické hospodaření s plasty či podporu biologické rozmanitosti.

Evropské finanční zdroje se budou týkat celkem 142 projektů. Díky vyvolaným investicím do nich půjde přes 430 milionů eur.

„Program LIFE nadále investuje do projektů, které zlepšují kvalitu života, životní prostředí a přírodu. Pomáhá mnoha talentovaným Evropanům řešit některé z největších současných environmentálních problémů, jako je znečištění ovzduší, nedostatek vody, plastový odpad, úbytek biodiverzity a ubývání zdrojů,“ poznamenal komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov Karmenu Vella.

Největší skupina podpořených projektů - celkem 55 - se týká účinného hospodaření s vodou a dalšími přírodními zdroji, opětovného využívání odpadů či ochrany ovzduší. Čtyři desítky projektů jsou zaměřeny na přírodu a podporu biodiverzity. Další investice jsou spojeny se zmírňováním dopadu změny klimatu a šíření obecného povědomí o otázkách ekologie a změny klimatu.

EU zavedla program LIFE pro životní prostředí a klima v roce 1992 a jeho prostřednictvím od té doby spolufinancovala přes 4600 projektů. Celkově vyvolal investice ve výši téměř deseti miliard eur.

Popis projektů a další podrobnosti naleznete v ZDE

Vznik fondu na podporu české vědy, výzkumu a inovací, který by měl podpořit dlouhodobé zajištění zdrojů pitné vody v ČR, se rozhodla podpořit skupina Veolia. Potvrdil to její ředitel Philippe Guitard po schůzce s premiérem Andrejem Babišem.

S nápadem přišel Babiš s tím, že do fondu by měly přispívat velké fi rmy, a spolupracovat tak se státem na podpoře zdrojů pitné vody. Podle posledních
analýz totiž zajištění zdrojů vody a zásobování touto komoditou bude jedním z nejvýznamnějších úkolů, který bude muset Česká republika v příštích letech řešit.

Veolia je v ČR jedním z významných hráčů ve vodárenství, energetice a v odpadovém hospodářství. „Byli bychom rádi součástí debaty o ochraně zdrojů pitné vody, a to jak podzemní, tak povrchové. Můžeme nabídnout odborníky i technologie a využít naše bohaté zkušenosti i ze zemí a regionů, kde už jsou problémy s vodou vážné, jako je tomu například na Blízkém východě,“ řekl Guitard.

Zdroj: Právo (26.10.2018)

Ve světových oceánech se nachází více než 86 miliónů tun plastů. IKEA chce být proaktivní a zabránit dalšímu znečišťování oceánů plasty. Rozhodla se proto zapojit do iniciativy NextWave, jejíž cílem je využívat plastový odpad dříve, než skončí v oceánu. IKEA se tak stane součástí prvního dodavatelského řetězce na světě, který se zaměřuje na využívání odpadních plastů. Cílem je vyrobit první prototypy výrobků koncem roku 2019.

IKEA letos oznámila, že do roku 2020 vyřadí ze své nabídky všechny plastové výrobky na jedno použití. Je to jedna z iniciativ, díky které se IKEA chce stát do roku 2030 cirkulární společností. Na cestě k tomuto cíli se teď IKEA přidala k iniciativě NextWave, která angažuje soukromé společnosti, vědce a neziskové organizace, aby ve svých výrobcích začali v co největší míře využívat plasty, které znečišťují oceány.  

Mezi plasty, které označujeme jako „ocean-bound″, čili plasty znečišťující oceány, patří všechny plasty nacházející se ve vzdálenosti 50 km od nejbližší vody. A je jedno, jestli se jedná o řeky, jezera nebo moře. Když se tento druh plastů neodstraní, dostane se časem až do otevřeného oceánu, kde se přidá k už existujícím 86 miliónům tun plastového odpadu.

„Důsledky znečištění plasty jsou vážné a IKEA je odhodlaná aktivně přispět k řešení tohoto problému. Iniciativa NextWave nám dává příležitost spolupracovat s dalšími společnostmi a vytvořit celosvětovou síť využívající plasty znečisťující moře, učit se jeden od druhého a spolupracovat tak, aby z toho měli přínos komunity, životní prostředí i samotné společnosti,“ říká Lena Pripp Kovac, Sustainability Manager v Inter IKEA Group.

V souladu s cíli v oblasti udržitelnosti si IKEA dala závazek vyrábět do roku 2030 všechny produkty a obalové materiály z obnovitelných nebo recyklovaných materiálů, což zahrnuje i postupné vyřazení plastů vyráběných přímo z fosilních surovin. IKEA svým členstvím v NextWave udělala důležitý krok na cestě k tomuto cíli. Koncem roku 2019 chceme představit první prototypy výrobků vyrobených z plastů, které mohou znečistit oceán.

„Chceme, aby se z plastů, které znečišťují oceány, stala v budoucnosti komodita. Rovněž plánujeme podniknout kroky, které zabrání tomu, aby plasty skončily v oceánu. Doufáme, že toto členství nám přinese nové poznatky a inovace a že budeme inspirací pro další společnosti, aby se k nám přidali,“ dodává Lena Pripp Kovac.

Evropský parlament (EP) jednoznačně podpořil sadu opatření, která tvoří první evropskou strategii boje proti plastovému odpadu. Směrnice schválená v plénu EP se týká deseti skupin plastových výrobků na jedno použití a rybářského vybavení; tyto předměty podle Evropské komise tvoří většinu odpadků nalezených na evropských plážích.

Nejvýrazněji by směrnice dopadla na plastové nádobí, příbory, brčka, tyčinky do uší nebo tyčky k balonkům. U těchto předmětů chce Evropská komise od roku 2021 zabránit tomu, aby se dostaly na trh, neboť se domnívá, že pro ně existují cenově přijatelné alternativy v ekologičtějším provedení. Europoslanci dnes schválili rozšíření seznamu zakázaných výrobků o nádoby na jídlo a pití z expandovaného polystyrenu a výrobky z takzvaných oxo-rozložitelných plastů.

Například u jiných typů krabic na jídlo nebo u nápojových kelímků EU dále požaduje po členských zemích "výrazné snížení" spotřeby. Europoslanci navíc chtějí razantní snížení množství odpadu v podobě cigaretových nedopalků, které rovněž obsahují plasty. Státy by mohly požadavky naplnit vytyčením národních cílů, zpřístupněním šetrnějších alternativ zákazníkům nebo zajištěním toho, že jednorázové plastové výrobky nebudou poskytovány zdarma.

Český europoslanec Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí) v rozhovoru s ČTK označil nastolené cíle za ambiciózní, ale dosažitelné. "Jsem přesvědčen, že ta směrnice jde dobrým směrem, že skutečně musíme změnit vzorce svého chování," uvedl. Také podle něj nemůže být řešení současných problémů s plastovým odpadem pouze na obcích a městech, ale musejí se na něm podílet i výrobci.

Právě s rozšířením odpovědností výrobců počítá směrnice u celé řady produktů od vlhčených utěrek po rybářské vybavení. Pro plastové lahve navrhuje mimo jiné zavedení systémů samostatného sběru a požaduje míru jejich sběru na úrovni 90 procent k roku 2025. Dosáhnout tohoto cíle by státy EU mohly například zavedením vratné zálohy, uvádí text návrhu.

Ačkoli jednotlivé členské země už v různém rozsahu zavádějí, nebo alespoň zvažují podobná v této oblasti, projednávaná směrnice představuje první celounijní snahu bojovat proti plastovému odpadu. "Věřím, že jsme dnes zahájili cestu k celkové změně našich neudržitelných společenských návyků. O naše oblíbené výrobky nepřijdeme, jen dáme přednost šetrnějším alternativám. Evropská unie sice není hlavním znečišťovatelem, ale může stát v čele při jeho řešení," uvedl člen výboru EP pro životní prostředí Pavel Poc (ČSSD).

České europoslankyně Dita Charanzová a Martina Dlabajová (obě ANO) z Aliance liberálů a demokratů ve svých prohlášeních rovněž vyjadřují podporu snahám o snižování spotřeby plastových výrobků, při dnešním hlasování se ale zdržely, protože směrnice podle nich neposkytuje trhu dostatečný čas na přizpůsobení se novým pravidlům.

Impulsem k ambicióznímu plánu byl mimo jiné výzkum Evropské komise, podle něhož plasty tvoří přes 80 procent odpadků na evropských plážích. Co do počtu předmětů pak údajně kolem 70 procent odpadků na plážích tvoří právě rybářské vybavení a deset typů výrobků vyčleněných v navrhované směrnici. Podle Komise dává opatření smysl i z ekonomického hlediska: Ekonomiku Unie údajně odpad v mořích a na plážích stojí ročně v přepočtu stovky miliard korun.

Návrh na společnou strategii boje proti jednorázovým plastům postupuje unijním legislativním řízením poměrně rychle. Komise s návrhem přišla v květnu a už příští měsíc by mohly začít rozhovory s Evropskou radou o finální podobě opatření. Podle europoslance Polčáka je tempo způsobeno tím, že Čína v únoru přestala přijímat plastový odpad z EU. Polčák se domnívá, že nová směrnice o plastech nabude platnosti ještě v první polovině příštího roku.

Vědcům se potvrdilo několikaleté podezření. Tým pod vedením profesora Vídeňské univerzity Philippa Schwabla zveřejnil studii, která poprvé dokazuje přítomnost mikroplastů v lidské stolici. Studie je sice malá, s osmi účastníky z Evropy, Japonska a Ruska – nicméně ve vzorcích všech zkoumaných osob se našly drobné částečky plastů o rozměrech mezi 50 a 500 mikrometrů. Více ZDE

Zdroj: https://www.respekt.cz