Manuál je určen k využití všem hospodářským subjektům (výrobcům, zplnomocněným zástupcům, dovozcům a distributorům) jako úvod do problematiky RoHS. Má usnadnit jejich orientaci v nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění nařízení vlády č. 391/2016 Sb. a nařízení vlády č. 101/2018 Sb. a poskytnout jim přehled, jaké povinnosti jsou spojené s uváděním elektrozařízení na trh.

Manuál pracuje s využitím techniky rozhodovacích stromů, s praktickými příklady, obsahuje slovníček pojmů, samozřejmostí je interaktivní obsah. Zahrnuje také kapitolu "Otázky a odpovědi", která vychází z dokumentu Evropské komise ke směrnici RoHS 2. Kapitola „Otázky a odpovědi“ je přizpůsobena reáliím českého předpisu, do kterého byla směrnice RoHS 2 transponována a reflektuje také dotazy tuzemských hospodářských subjektů.

Revize obsahu Manuálu se týkala prakticky všech kapitol. Manuál již zohledňuje poslední novelu nařízení vlády č. 101/2018 Sb.

Manuál pro MPO původně vytvořil v roce 2013 Elektrotechnický zkušební ústav, s.p. Předložená aktualizace ze září 2018 je již v pořadí třetí.

Dokument ke stažení:

Manuál k nařízení vlády o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních - aktualizace září 2018 [pdf, 1388 kB]

Stavební společnost PKD stavba, s.r.o. dostala pokutu 250 tisíc korun za navezení 7531 tun stavebních a demoličních odpadů na část pozemku v katastru obce Krhová na Vsetínsku. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Brně při kontrole zjistili, že tento obecní pozemek není k nakládání s odpady určený. Firma se tak dopustila porušení zákona o odpadech.

Odpady byly navezeny na ploše 3 800 metrů čtverečních a mocnost navážky dosahovala až osmi metrů. „Jednalo se například o velké množství betonu a cihel.  Našli jsme i polystyreny a elektroinstalace. Vše pocházelo z různých demolic, rekonstrukcí a staveb na Novojičínsku, na nichž společnost PKD stavba pracovala,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Brno.

Místo, kam firma odpady ukládala, nebylo Krajským úřadem Zlínského kraje schválené jako zařízení pro nakládání s odpady. „Množství nelegálně uložených odpadů jsme vyhodnotili jako velmi velké,“ dodal Augustin.

Pokuta je pravomocná, nicméně společnost PKD stavba, s.r.o. podala proti sankci ještě žalobu k soudu.

Průměrným tempem 17 tisíc megawattů ročně by měly v Evropě přibývat nové větrné elektrárny během příštích pěti let. V roce 2019 by měl být opět pokořen evropský rekord v objemu nových instalací. Většina nových elektráren bude stále ještě přibývat na souši (a nikoliv v moři). Předpovídá to čerstvá analýza od Wind Europe, evropské větrné asociace.

V Česku - pokud vůbec - vznikne během příštích dvou let jen několik kusů větrných elektráren, které získaly nárok na finanční podporu za ne zcela rovných podmínek v minulosti. Nové větrné elektrárny totiž v ČR již od roku 2014 nemají, jako jediný obnovitelný zdroj energie (OZE), nárok na žádnou finanční podporu a navíc jsou zatížené velmi složitými povolovacími procesy.

“V okolních státech se každoročně staví zhruba tolik větrných elektráren, kolik jich v Česku vzniklo za 10 let. Důvodem samozřejmě není, že by v Česku nefoukalo nebo tu byly dražší elektrárny než v Rakousku, Polsku, Bavorsku a Sasku. Důvodem je neexistující podpora státu a to nejen finanční, ” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

Nastartování nového rozvoje může v Česku přinést novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ta by měla vymezit rámec dalšího rozvoje OZE platný od roku 2021 (včetně legislativních podmínek, zjednodušení povolovacích procesů a zavedení finančních podpor, pokud bude nutná). Hodně ale záleží na výsledné podobě novely a neméně na tom, jak budou rozvoj čistých, domácích a, v porovnání s jinými zdroji, násobně levnějších obnovitelných zdrojů budoucí vlády otevřeně veřejně podporovat.

“Sektor čisté energetiky, který v Česku naše Komora zastupuje, velmi netrpělivě čeká na novelu zákona, která by měla růst obnovitelné energetiky znovu nastartovat i tady. Velmi oceňujeme, že stát chystá nové podmínky s předstihem, takže podnikatelé nebo komunity, které budou mět rozvoj OZE zajistit, se na to můžou dopředu připravit, ” upozorňuje Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Wind Europe ve své analýze dále očekává, že (větrné elektrárny v Evropě):

• během následujících 5 let naroste jejich instalovaný výkon o přibližně 87 tisíc megawattů (MW), z toho přes 70 tisíc MW na souši a (jen) 16,5 tisíce MW na moři,

• v roce 2022 bude celkový instalovaný výkon činit 258 tisíc MW.

Pro srovnání [2]: celkový instalovaný výkon elektráren v EU v roce 2017 (v tisících MW): plynové 188; uhelné: 148; velké vodní: 137 a jaderné 118. Výkon uhelných a jaderných elektráren poslední dekády klesal, což je očekáváno i v budoucnosti. Naopak výkon plynových a vodních elektráren oproti roku 2005 narostl.

• Německo stále zůstane zemí s největším výkonem větrných elektráren (73 tisíc MW v roce 2022). Následováno Španělskem (30 tisíc MW) a Velkou Británií (26 tisíc MW). Nejrychlejší rozvoj je očekáván ve Švédsku a ve Španělsku, dále také v zemích Beneluxu, Norsku, (Turecku) a ve Francii. V poslední uvedené aktuálně rozvoj větrných turbín - i přes velmi ambiciózní plány - naráží na překážku pomalých povolovacích procesů.

• se bude dál zvyšovat nominální výkon jedné větrné elektrárny. Novým standardem se stanou elektrárny s výkonem 4 MW a víc (pro pevninu) a 8 MW a víc (pro moře).

Pro srovnání: v Česku se v posledních letech stavěly elektrárny s výkonem o třetinu či čtvrtinu menším (2,5 až 3 MW). Větší nominální výkon v praxi znamená, že jedna elektrárna vyrobí víc elektřiny. Pro ještě víc elektřiny z větru tedy stačí menší počet elektráren.

Prameny:

• [1] WIND ENERGY IN EUROPE: OUTLOOK TO 2022, Hlavní závěry jsou dostupné ZDE

• [2] Vývoj instalované kapacity elektráren podle zdrojů. Detailně ZDE

Cena za emisní povolenku na burze elektřiny EEX v Lipsku vystoupala v září na více než 24 eur za tunu oxidu uhličitého vypuštěného do atmosféry. Během roku se tak zvýšila o více než 400 procent. „Ceny od srpna výrazně vyskočily a trend by mohl pokračovat,“ řekl agentuře Bloomberg šéf investičního oddělení Commerzbank v Londýně Ingo Ramming. S dalším růstem cen počítá i studie banky HSBC. Podle ní by cena do roku 2019 mohla vzrůst až na 30 eur za tunu CO2. Jedním z důvodů zdražování je chystaná reforma Evropské unie. Od ledna 2019 bude totiž vytvořena takzvaná rezerva vnitřní stability. Ta způsobí pokles celkového množství povolenek na trhu. Podle výpočtů společnosti Bloomberg může být v jejím důsledku staženo z oběhu až 24 procent povolenek.

Evropský systém obchodování s emisními povolenkami funguje od roku 2005 a pokrývá zhruba 12 tisíc elektráren, továren a leteckých společností a reguluje přibližně 45 procent produkce skleníkových plynů v Evropské unii. ETS stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou být emitovány sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.

Evropská unie chce nově firmy motivovat ke snižování emisí také pomocí finančních pobídek.

Zdroj: E15

Internetový supermarket Rohlik.cz se hodlá do konce roku zbavit všech jednorázových plastových výrobků. Zavedl též tzv. bezplastovou uličku, díky níž si zákazníci mohou během nákupu na internetu zapnout filtr, který jim vybere pouze produkty nebalené do plastů.

Obalové materiály používané v Česku reviduje i Tesco. Albert v červenci potvrdil, že jedná s dodavateli a hledá přírodní či papírové alternativy například pro plastová brčka. Nábytkářský řetězec IKEA ukončí do konce roku 2020 prodej plastového zboží na jedno použití.

Služba "bezplastové uličky" byla na Rohlik.cz spuštěna 31. srpna. Internetový obchod zároveň aktuálně rozšiřuje sortiment o dřevěné a papírové kelímky, tácky či příbory. Chce jimi nahradit plastové, které zůstanou v nabídce do vyprodání zásob. Do prodeje též zavádí rozložitelné sáčky a pytle na odpadky nebo rozložitelné dětské pleny.

Obchod také rozváží nákupy zákazníkům v taškách z papíru s certifikací FSC. Ta zaručuje, že při získávání suroviny nedošlo k drancování lesů a životních podmínek místních komunit. "V některých ohledech jsme však limitováni i stávajícími předpisy, které stanovují, že určité typy produktů musí být do tašek baleny odděleně. Proto často nemůžeme nákup přivést pouze v jedné tašce, i když by se do ní třeba vešel. Legislativa nám to nedovoluje," uvedl zakladatel Rohlik.cz Tomáš Čupr.

Na problém jednorázových plastů v supermarketech upozorňuje i ekologická organizace Greenpeace ČR v rámci výzvy Plast je past. V první fázi signatáři chtěli vytvořit tlak na politiky, aby aktivně podporovali návrh směrnice Evropské komise o omezení těchto plastů. Ve druhé fázi se pak obraceli na supermarkety a obchody s dotazem, jak chtějí v budoucnu řešit problematiku plastových obalů.

Před třemi týdny několik dobrovolníků u supermarketu poblíž pražského náměstí Republiky demonstrativně rozbalilo plastové obaly s potravinami, obsah přemístilo do látkových tašek a plasty odneslo zpět do supermarketu. Na začátku září též Greenpeace uspořádalo testování vody v českých řekách na přítomnost mikroplastů.

Studie byla zpracována s cílem shromáždit veřejně dostupné informace o identifikovaných nanoformách pigmentů, které existují na trhu EU. Zjištění ukazují, že rizika pigmentů v nanoformách nemohou být dostatečně zhodnocena v důsledku chybějících informací o expozici, neexistenci spolehlivých nano-specifických toxikologických údajů a celkového nedostatku veřejně dostupných údajů o jejich použití.

Podle studie jsou dostupné údaje často nekonzistentní a uváděné výsledky jsou často protikladné, s výjimkou limitovaného počtu dobře otestovaných látek, u kterých mohou být obecné závěry ještě odvozené. Připravená revize nařízení REACH v oblasti informačních požadavků (příloh I, III, VI, VII, VIII, IX, X, XI a XII) za účelem zohlednění nanoforem látek, zlepší dostupnost údajů také pro pigmenty v nanoformách.

Zpráva navrhuje několik doporučení pro další práci včetně zvýšeného důrazu na hodnocení i kontrolu expozice i vytváření řádně vypracovaného a reálného expozičního scénáře, zvlášť pro nanomateriály, pro snadný přístup a pro srovnání různých bezpečnostních opatření.

Integrální součástí studie bylo založení seznamu běžně známých pigmentů v nanoformách, používaných ve spotřebitelských a profesionálních výrobcích na trhu EU (např. barvy, nátěrové hmoty, tiskové barvy, přípravky pro osobní péči, přípravky pro tetování a dal.).

Při sestavování seznamu byl využit široký výběr zdrojů údajů. Ty zahrnují registrační databázi údajů podle nařízení REACH, registr dánských produktů a zveřejněné belgické a francouzské seznamy nanomateriálů.

S konečnou platností bylo identifikováno 77 látek jako pigmenty v nanoformě s doplněním čtyř plniv do pigmentů používaných ke zvětšení jejich objemu a s cílem snížit celkové náklady barviva, ve kterém se pigment používá.

Seznam obsahuje 81 látek a je nyní dostupný na webových stránkách EUON.

Profil

Observatoř Evropské unie pro nanomateriály (EUON) poskytuje informace o nanomateriálech na trhu EU. Tyto dostupné informace mohou být zajímavé jak pro zájemce z průmyslu, kteří se zabývají politikou rozvoje v této oblasti, nebo NGO i spotřebitele. Informace, které Observatoř nabízí, se týkají bezpečnosti, inovací, výzkumu a použití nanomateriálů.

Observatoř je financována Evropskou komisí. Hostitelem databází včetně údržby je ECHA.

Další informace

• Zpráva: Literární studie o použitích a rizicích pigmentů v nanoformách na trhu EU [PDF][EN]

• Observatoř Evropské unie pro nanomateriály - Seznam pigmentů v nanoformě

• EUON: Upřesnění o nanomateriálech v EU – členské státy odhlasovaly změny příloh nařízení REACH
   
  a případně

• Observatoř Evropské unie pro nanomateriály

• NanoData – znalostní databáze o nanotechnologiích

• eNanoMapper – údaje a nástroje k hodnocení rizika nanomateriálů

• NANoREG – společný evropský přístup k regulatornímu testování nanomateriálů

Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička předložil pozměňovací návrhy ke směrnici o omezení některých plastových výrobků na životní prostředí, u níž je stínovým zpravodajem. Klade v nich důraz na sdílenou odpovědnost výrobců i spotřebitelů a varuje před polovičatými řešeními, která by mohla mít ještě horší dopad na životní prostředí i ekonomiku. Upozornil zároveň, že by se měla EU stát inspirátorem pro třetí země, kde je stav alarmující. 

Pavel Telička klade spolu s dalšími svými kolegy v předložených pozměňovacích návrzích důraz na to, aby veškeré další snahy a aktivity vycházely a byly slučitelné s nedávno přijatou legislativou EU o oběhové ekonomice a zapadaly do systému, který nastavila. Směrnice o jednorázových plastech by také neměla chtít nahrazovat schémata již vytvořena legislativou o odpadu, ale měla by vytvořit nástroje pro specifickou problematiku mořského odpadu. Upozorňuje zároveň, že přijetí nových cílů na velmi limitovaný rozměr produktů, jako jsou nápojové lahve, může negativně ovlivnit již existující a fungující schémata sběru. 

Telička chce v textu legislativy také zdůraznit, že přestože se EU v oblasti klimatické diplomacie a mezinárodní kooperace snaží, situace ve třetích zemích je stále alarmující. EU však musí podle něj posílit svou snahu v ochraně životního prostředí a chopit se role průkopníka a inspirátora v oblasti nakládání s odpady, který bude usilovat o šíření a výměnu zkušeností, know how a technologií. Co se týče produktů samotných, evropští výrobci by měli při tvorbě plastových obalů brát v úvahu celý jejich koloběh - nejen fázi produkce, ale rovněž recyklaci a možnost znovupoužití produktů. 

Legislativa by podle Teličky měla pracovat s takzvanou sdílenou zodpovědností, která by mohla vést k lepší kooperaci mezi relevantními sektory - výrobci, spotřebiteli i veřejnou sférou. “Producenti by neměli být zodpovědní za to, že konzumenti budou s jejich výrobky špatně zacházet,” vysvětluje Telička, “spotřebitelé by měli být také motivováni nebo naopak pokutováni za jejich chování.” Podle něj by pak mělo být na samotných členských státech, aby samy zvolily nejefektivnější opatření k tomu, aby dosáhly svých recyklačních cílů.

Telička zdůrazňuje zároveň potřebu spolupráci v rámci průmyslu. Odpad z jednoho průmyslového odvětví může být totiž cennou surovinou pro jinou průmyslovou oblast. Také chce přidat text, který by vyzdvihl, že opatření přijata byznysem samotným na dobrovolné bázi jsou žádoucí a měly by být prioritizovány a podporovány. 

Zároveň ale upozorňuje, že by se měla navrhovaná opatření vyhnout polovičatým řešením, která by mohla mít ještě horší dopad na jiné oblasti životního prostředí a ekonomiky. Příkladem může být nahrazování plastů podobným materiálem vytvářeným z biomateriálu bez toho, aniž by byly známy jasné dopady jeho rozkladu. V této souvislostí se hovoří například o takzvaných oxo plastech, které nemají žádoucí vlastnosti ve smyslu biologické rozložitelnosti, protože se rozkládají na mikroplasty, jejichž rostoucí množství v životním prostředí je považováno za vážnou ekologickou hrozbu pro blízkou budoucnost. 

O strategii pro plasty, jíž je směrnice součástí, budou diskutovat poslanci Evropského parlamentu během svého zářijového plenárního zasedání, a to ve středu 12. září.

V Praze byl včera oficiálně představen první Cirkulární HUB v České republice, který nabídne zájemcům o moderní řešení praktické ukázky udržitelných přístupů pro každodenní život a odborníkům workshopy spojené s tématy cirkulární ekonomiky. Zároveň připraví zázemí a podporu pilotním projektům cirkulárního a chytrého města. Prostory nového HUBu se otevřely v multifunkčním centru Kampus Hybernská, v Hybernské ulici 4. Současně byl na akci představen plán realizace tzv. Cirkulární skenu, který zmapuje materiálové toky na území hlavního města Prahy a přinese řešení, která posílí soběstačnost města i odolnost vůči změnám klimatu.

Cirkulární HUB Praha a Cirkulární sken vznikají v rámci projektu “ODPAD ZDROJEM”, jehož realizátorem je podnikatelské a inovační centrum BIC Brno ve spolupráci s Institutem Cirkulární Ekonomiky a Aliancí pro energetickou soběstačnost. Projekt je finančně podpořen Technologickou agenturou ČR.

“Za projektem stojí tým, který je složen z profesionálů ze tří organizací, jejichž aktivity, zkušenosti a odbornost daly vzniknout myšlence nejen založení Cirkulárního hubu. Jeho ambicí je stát se „živou laboratoří“ cirkulární ekonomiky v České republice. Díky rozmanitému poli aktivit zakládajících organizací se tak stává také ukázkou výhod mezioborové spolupráce, která je nezbytným stavebním kamenem pro rozvoj cirkulární ekonomiky u nás,” představuje záměr Petr Majer, projektový manažer podnikatelského a inovačního centra BIC Brno.

Klíčovým úkolem Cirkulárního HUBu bude především realizace kompletního Cirkulárního skenu Prahy. Na jeho vzniku se bude také podílet prestižní nizozemský think-tank Circle Economy Amsterdam. Díky skenu Praha získá kompletní informace o skutečných materiálových tocích vznikajících na území města a zároveň budou představeny způsoby řešení, jak tyto toky v maximální možné míře využít i na konci jejich cesty.

“Naším cílem je nabídnout Praze a následně i dalším městům pohled, jak lze fungovat více soběstačně a odolávat výzvám změn klimatu. Sken bude identifikovat oblasti, které mají velký potenciál pro aplikaci principů cirkulární ekonomiky a v nichž město může těžit z nových forem spolupráce, vytvořit profitabilní tržní příležitosti a zároveň snížit dopad na místní životní prostředí,” doplňuje Soňa Jonášová, která působí jako ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky a je současně spoluřešitelkou projektu Cirkulární sken.

Témata spojení s cirkulární ekonomikou, jako jsou odpady, zdroje vody a další materiálové toky pak projekt propojí s konceptem udržitelné energetiky a mobility. „Energie je klíčová pro dobře fungující město. Neobejde se bez ní odpadové hospodářství, stavebnictví, veřejná doprava nebo pouliční osvětlení. Očekává se, že poroste význam elektrifikace. O to důležitější budou zdroje energie pro město a život v něm,“ dodává Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost k další části projektu, která spočívá v mapování příležitostí v oblasti technologických inovací pro rozvoj obnovitelných zdrojů v městském prostoru.

V Cirkulárním HUBu lidé mohou také navštívit a využít služeb opravárenské Cirkulární dílny, Knihovny věcí nebo se účastnit diskuzních večerů BUZZ talks, které přináší témata cirkulární ekonomiky široké veřejnosti.

Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) na včerejším zasedání schválil zprávu, ve které navrhuje snížit do roku 2030 emise z nových automobilů o 45 %, přičemž do roku 2025 by to mělo být o 20 %. Komise přitom navrhovala cíl do roku 2030 ve výši 30 %. Automobilky, které tento limit překročí, budou muset platit poplatky do rozpočtu EU, které budou využity na zvýšení dovedností pracovníků v automobilovém průmyslu. O návrhu by se mělo hlasovat na plenárním zasedání začátkem října.

Vlády zemí Evropské unie nedodržují unijní limity pro kvalitu ovzduší, které jsou už tak slabší než doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Uvedli to včera auditoři Evropského účetního dvora. Přitom Brusel chce několik členských zemí pohnat před soud právě kvůli neschopnosti prosazovat zákony o kvalitě ovzduší.

Respirační choroby v důsledku znečištění ovzduší jsou každoročně příčinou asi 400.000 předčasných úmrtí. Kvůli čistotě ovzduší vlády dávají do zdravotnictví stovky miliard eur.

"Tyto významné lidské a ekonomické ztráty se dosud nepromítly do adekvátních kroků po celé unii," varují auditoři. Zdůraznili také, že za většinu předčasných úmrtí může oxid dusičitý a přízemní ozon. Ohroženi jsou zejména lidé ve městech. Podle údajů EU z 28 členských zemí jich emisní normy neplní 23.

Brusel na zprávu reagoval prohlášením, že zintenzivňuje opatření směřující ke snížení znečištění a poukázal na to, že v některých oblastech nastal pokrok. "Evropská komise si je plně vědoma naléhavé potřeby dalšího zlepšení ovzduší v Evropě," uvedl mluvčí komise.

V květnu komise oznámila, že pošle před Soudní dvůr Evropské unie šest zemí, které nesplnily požadované limity ohledně kvality ovzduší. Jde o Německo, Francii, Británii, Itálii, Maďarsko a Rumunsko.

Novou výkonnou ředitelkou Českého plynárenského svazu (ČPS) se od 1. října 2018 stane Lenka Kovačovská. Bývalá náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro energetiku nahradí ve funkci Jana Rumla. V příštích letech se tak bude podílet na projednávání klíčových dokumentů pro budoucnost českého i evropského plynárenství. Mezi ty patří tzv. evropský plynárenský balíček, národní integrovaný klimaticko-energetický balíček nebo nový energetický zákon.

„Zemní plyn je významná ekologická energetická komodita a mým cílem je toto vnímání podporovat. V souladu se strategií svazu chci účelně reprezentovat zájmy české energetiky před orgány veřejné správy, a to nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí,“ uvedla Lenka Kovačovská a dodala: „Plynárenský sektor stojí před mnoha výzvami, které jsou spojeny s transformací celé energetiky. V této souvislosti je potřebné zintenzivnit podporu všech členů, a to jak vydáváním odborných stanovisek, aktivní přípravou technických předpisů či širšími vzdělávacími aktivitami.“

Jan Ruml končí v pozici výkonného ředitele po šesti letech. Ve svých 68 letech se rozhodl už o nový mandát na období let 2018-2021 neusilovat. „Chtěl bych poděkovat Janu Rumlovi za práci, kterou pro Český plynárenský svaz odvedl. Podařilo se mu posílit viditelnost celé organizace jako důvěryhodného partnera státní správy i firem při obhajobě role zemního plynu v energetice a v dopravě. Přeji mu mnoho dalších úspěchů a těším se na spolupráci s Janem Rumlem v pozici poradce ČPS," řekl Jan Valenta, předseda Rady Českého plynárenského svazu.

Lenka Kovačovská je absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze. V letech 2007 až 2013 působila ve společnosti ČEPS v útvaru, který se zabýval strategií. Od roku 2013 pracovala na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), kde se starala především o přípravu Státní energetické koncepce. Od roku 2014 pak koordinovala za MPO mezinárodní spolupráci v oblasti energetiky. V letech 2015 až 2017 byla náměstkyní pro energetiku. Na VŠE v Praze vedla Institut energetické ekonomie.

Základním parametrem novely vodního zákona, kterou připravují ministerstva životního prostředí (MŽP) a zemědělství, bude zřízení takzvaných komisí pro sucho. Povinně by vznikly celonárodní, krajské komise a ve vybraných případech i komise obcí s rozšířenou působností. Na semináři Problematika sucha a vody to v Senátu řekl náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce vodního hospodářství Aleš Kendík. Novela je v připomínkovém řízení na obou ministerstvech, projednání materiálu se předpokládá do 14 dnů.

Komise budou moci vyhodnotit, zda je třeba vyhlásit stav nedostatku vody. V takovém případě následně budou vydávat opatření. "Zásadní věcí je předpovědní služba, kterou zabezpečuje Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ). Na základě jeho informací vodovodní úřad ve spolupráci se správcem povodí vyhodnotí, zda na celém území Česka či jeho části hrozí vznik nedostatku vody, a následně případně navrhne hejtmanovi kraje či starostovi obce s rozšířenou působností svolání komise," řekl Kendík.

K opatřením, která může komise v případě vyhlášení stavu nedostatku vody použít, patří například kontrola dodržování vydaných rozhodnutí k nakládání s vodami, požadavek na využití záložních zdrojů vody nebo přerušení či omezení dodávek vody.

Součástí novely je plán pro zvládání sucha a nedostatku vody. "Jeho cílem je předcházet vzniku krizové situace dlouhodobého sucha. Pokud by byla situace natolik vážná, že ji nejsme schopni běžnými silami zvládnout, je vyhlášen krizový stav," řekla Tereza Davidová z odboru ochrany vod MŽP. Pro velmi vážné případy je připravený druhý typový plán pro řešení krizové situace, navazující na plán první.

Plán pro zvládání sucha a nedostatku vody obsahuje identifikaci místních směrodatných limitů a kritéria pro vyhlášení stavu nedostatku vody. Mezi ně patří například minimální hladina podzemní vody nebo schopnost vodního zdroje či vodohospodářské soustavy plnit závazky po dobu pěti až šesti měsíců.

Pomoci by při boji se suchem měl i vznikající systém HAMR pro předpověď hydrologické situace. Pracuje na něm MŽP ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským, institucí CzechGlobe, Českou zemědělskou univerzitou a ČHMÚ. Model by měl od roku 2020 pomoci předpovídat stav a vývoj sucha až na dva měsíce dopředu.

Ministerstvo zemědělství a MŽP společně připravují také protierozní vyhlášku, jež by měla stanovit hodnocení erozního ohrožení půdy, přípustnou míru ohrožení a opatření k jeho snížení. V současnosti se vypořádávají připomínky vzešlé z meziresortního připomínkového řízení.

Zdroj: ČTK

Energetický regulační úřadu zveřejnil zprávu o elektroenergetice a plynárenství v České republice za rok 2017.

Dokument ke stažení:

NZ_ERU_2017.pdf (2 MB)

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřejnilo výsledky resortních statistických zjišťování Těžba nerostných surovin v České republice 2013 – 2017. Zjištěné údaje slouží primárně pro potřeby Surovinové politiky ČR, pro potřeby hospodaření se zásobami nerostných surovin a rovněž pro potřeby ČBÚ (řízení a kontrola hornictví v ČR).

Dokument ke stažení: