Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje dotační výzvu s cílem snížit tzv. světelné znečištění. V Národním programu Životní prostředí má připraveno 30 milionů korun. Obce v chráněných krajinných oblastech mohou na rekonstrukci veřejného osvětlení získat až 2 miliony korun. Z dotace pořídí úspornější a zdravější pouliční lampy, díky kterým omezí negativní vliv veřejného osvětlení na přírodu a zdraví lidí a zároveň sníží své výdaje za energie. 

Žádosti o dotace přijímá Státní fond životního prostředí ČR od 1. září do 31. října 2018. Obce ležící mimo chráněnou krajinnou oblast a velká města, mezi která se řadí Praha, Brno, Ostrava, Olomouc a Liberec, mohou žádat o stejnou dotaci z Programu EFEKT, který dnes vyhlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.

„Doposud jsme vydali na snížení nebezpečného světelného smogu v národních parcích 21 milionů korun z Národního programu Životní prostředí a dotace vždy byly brzy rozebrány. Nyní máme nachystáno dalších 30 milionů korun pro obce, které se nacházejí alespoň částí svého katastru na území chráněných krajinných oblastí a současně nemají více než 100 tisíc obyvatel. Bude-li u obcí zájem, jsme připraveni alokaci ještě navýšit“, uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec s tím, že nová dotační výzva na výměnu veřejného osvětlení se týká celkem 1 025 obcí. 

Klíčovou podmínkou k získání až 50procentní dotace je dodržení přijatelné míry světelného znečištění. Přednost dostanou ti žadatelé, kteří v celém rekonstruovaném úseku osadí svítidla s teplotou chromatičnosti 2700 kelvinů a menší, tzn. teplejší odstíny s nižší hladinou modré složky spektra, a zároveň zaměří světlo směrem dolů, do dolního poloprostoru. Právě tím se pro lidský organismus i okolní ekosystémy snižuje zdravotní riziko z nesprávného osvětlení kvůli vystavení organismů modré složce světla během noci.

Co konkrétně bude možné z dotace uhradit, upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman: „Podpora se vztahuje na rekonstrukci či úpravu soustavy veřejného osvětlení. Dotace pomůže starostům uhradit nákup svítidel, řídicího systému veřejného osvětlení, výměnu kabeláže ve sloupech veřejného osvětlení, rekonstrukci rozvaděčů nebo pronájem montážní plošiny. Částkou ve výši až 50 tisíc korun přispějeme i na projektovou dokumentaci. Naopak stavební a výkopové práce, sloupy či výložníky financovány nebudou.“ 

Výše podpory může dosáhnout až 2 miliony korun, přičemž dotace uhradí až polovinu celkových způsobilých výdajů.

Příprava dotací na rekonstrukci veřejného osvětlení probíhala koordinovaně mezi rezorty životního prostředí a průmyslu a obchodu. Cílem obou těchto výzev je omezit světelné znečištění a zároveň snížit energetickou náročnost veřejného osvětlení.

„Jak jsme již avizovali, dotace obou rezortů mají shodné metodické pokyny i kritéria hodnocení žádostí, liší se možní příjemci dotací či termín dokončení projektů. Proto administrace žádostí probíhá zvlášť. Od 1. září do 31. října mohou tedy podat žádost o dotace všechny obce v ČR s tím, že obce v CHKO žádají u Státního fondu životního prostředí ČR a projekty musí být zrealizovány roku 2021. Ostatní obce a velká města Praha, Brno, Ostrava, Olomouc a Liberec se obrací se žádostmi na MPO, kde je ve Státním programu na podporu úspor energie připraveno 90 milionů korun a termín realizace projektů je stanoven do konce roku 2019,“ upřesňuje ministr Brabec. Seznam obcí spadajících pod rezort životního prostředí je přiložen v dokumentaci k výzvě.

S podrobnostmi dotací obou rezortů se mohou zájemci také seznámit na společně organizovaných seminářích Úspory energie v obcích a snížení světelného znečištění, které se konají v září v Praze a Olomouci (více informací: https://www.sfzp.cz/akce-a-pozvanky/detail-akce/?id=79).

Dokumenty k výzvě 6/2018:

Výzva č. 6/2018: Veřejné osvětlení v CHKO

Jednoduchá osvětlovací příručka pro obce

Výzkumná pracovnice Sarah-Jeanne Royerová během studia dopadu plastů na životní prostředí zjistila, že tyto umělé materiály uvolňují do ovzduší skleníkový plyn metan. Díky tomu přispívají plastové odpady ke globálnímu oteplování. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí souhlasí s posudkem vlivu na životní prostředí pro stavbu spalovny u Mělníka. Přiblížila se tak její výstavba, v provozu má být od roku 2024. Tisíce obyvatel z okolí jsou proti včetně zástupců několika obcí. Obávají se nadměrné dopravní zátěže silnic. Ministerstvo vydalo stanovisko v pátek.

Krajský radní pro životní prostředí Miloš Petera (ČSSD) v pátek řekl, že hejtmanství bude trvat na zajištění dopravní infrastruktury, bez kterého by provoz spalovny neměl být spuštěn. "Stojíme proti spalovně za podmínky, že nebude vyřešena dopravní prostupnost," reagoval na stanovisko ministerstva starosta Mělníka Ctirad Mikeš (Mé město).

Spalovna je investicí společnosti ČEZ a stavba je spojená se zákazem skládkování odpadu. Má začít platit právě v roce 2024.

Jednání o budování infrastruktury pokračují, hejtmanství dalo zpracovat studii na dopravní řešení. Z ní vyplynulo, že stavba spalovny by si vyžádala vznik nových silnic i mostu přes Labe. I pro tyto stavby je třeba zpracovat posudek vlivu na životní prostředí. Kraj už zpracování posudku zadal a chce pokračovat v iniciativě, která má dopravní řešení zajistit. "Samozřejmě kraj má zájem, aby se řešení odpadu nějakým způsobem posunulo, tento krok tomu pomůže, máme ještě před sebou dlouhou cestu a věřím tomu, že na konci bude úspěšná," uvedl Petera.

Starosta Mělníka je ale skeptický. "My kraji nevěříme, my se domníváme, že to je snaha ve své podstatě odložit ten problém," řekl. Mikeš také nevěří tomu, že kapacita spalovny bude avizovaných 320.000 tun, ale bude výrazně vyšší. Jak bude město společně s okolními obcemi postupovat, oznámí starosta až po schůzce s ostatními starosty.

Souhlasné stanovisko ministerstva má 17 podmínek, například svoz odpadu z obcí mimo těch nejbližších provádět buď po železnici nebo po novém silničním napojení.

Posudek připouští, že v místě není k dispozici vyhovující silniční dopravní infrastruktura. "Před zahájením silničního svozu odpadů ze širšího okolí k energetickému využití je tedy nezbytná realizace nového silničního napojení procházejícího mimo obce na stávajících silnicích třetí třídy," uvádí posudek.

V lokalitě u Horních Počapel funguje teplárna zásobující zhruba čtvrt milionu domácností, vedle Prahy také v Mělníku, Neratovicích a okolí. Je součástí komplexu Elektrárny Mělník Skupiny ČEZ.

Dokument ke stažení:

• MZP476_zaveryStan.pdf

• MZP476_posudek.pdf

• Systém EIA

Čtěte také:

O stavbě ZEVO Mělník rozhodnou lidé v referendu v září (13.8.2018)

Principy protierozní ochrany půdy se v budoucnu budou muset řídit všichni, kteří na půdě hospodaří, a to bez ohledu na to, zda jsou či nejsou příjemci dotací. Navrhuje to protierozní vyhláška, na jejíž finalizaci v současnosti Ministerstvo zemědělství (MZe) úzce spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí (MŽP). MZe také od ledna 2019 zpřísní pravidla pro hospodaření na erozně ohrožených pozemcích.

Vyplácení plné výše zemědělských dotací je podmíněno dodržováním povinných požadavků na hospodaření a standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) půdy. Zemědělské hospodaření v souladu s těmito podmínkami zajišťuje mj. ochranu všech složek životního prostředí, zvláště pak půdy a vody.

Na protierozní ochranu půdy je zaměřen především standard DZES 5, který stanovuje podmínky pro pěstování vybraných plodin na půdách ohrožených erozí. Pěstování některých erozně nebezpečných plodin, například kukuřice, na nejohroženějších půdách dokonce zcela zakazuje.

„Právě podmínky standardu DZES 5 od ledna zpřísníme. Zemědělci, kteří pěstují rizikové plodiny na mírně erozně ohrožených půdách, budou muset například zakládat ochranné pásy, které ve stanovené délce přeruší svažitý pozemek. Tím se zpomalí odtok vody a umožní sedimentace unášených půdních částic,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. Podle něj však již nyní mnoho zemědělců hospodaří správně, neboť si je vědoma zodpovědnosti vůči krajině a půdě jako svému základnímu výrobnímu prostředku.

Nově budou muset být na těchto pásech pěstovány vhodné plodiny (např. trávy nebo pícniny) a pásy budou muset mít minimální šířku 22 metrů (doposud standard předepisoval min. 12 metrů). Od ledna se také více než zdvojnásobí plochy standardem chráněné půdy (z dnešních cca 10,5 % na cca 25 %).

Dalším krokem k ochraně půdy je prováděcí vyhláška k zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu, tzv. protierozní vyhláška. Ta by měla zakotvit obecně platné principy protierozní ochrany půdy, kterými by se v budoucnu měli řídit všichni, kteří na půdě hospodaří, a to bez ohledu na to, zda jsou či nejsou příjemci dotací. Cílem vyhlášky je chránit před erozí zejména rizikové oblasti.

Projednávaná protierozní vyhláška nyní zahrnuje i systém monitorování projevů eroze, se kterým její původní návrh nepočítal. „Tento systém považujeme za cílený a účinný nástroj pro řešení případů, kdy nevhodným hospodařením zemědělce mohlo dojít ke vzniku eroze. Monitoringu chceme využít také pro průběžné ověřování nastavených podmínek v rámci DZES 5 a jejich případné úpravy. To může v praxi vést ke zpřísnění podmínek a rozšíření procenta pozemků, kde budou uplatňovány zpřísněné postupy užívání zemědělské půdy,“ uvedl ministr Toman.

Nová protierozní vyhláška umožní rovněž sankcionovat ty, kteří ignorují půdoochranné postupy. V krajním případě bude v souladu se zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu zemědělcům hrozit pokuta ve výši až 1 mil. Kč (pro právnické osoby). O jejím udělení by měla dle stejného zákona rozhodovat obec s rozšířenou působností ve spolupráci s dalšími orgány státní správy. Pro MZe je problematika ochrany půdy a zadržení vody v krajině zásadním tématem. V nejbližší době se proto bude zabývat rovněž možnými změnami velikosti obhospodařovaného pozemku, dodržováním vhodných osevních postupů, dodáváním organické hmoty do půdy a posílením významu krajinných prvků a celkové struktury krajiny.

Ve dnech 01. – 02. října 2018 proběhne pravidelné pracovní setkání odborných útvarů sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství s pracovníky vodoprávních úřadů obcí s rozšířenou působností, krajských úřadů a vojenských újezdů, za přítomnosti zástupců jednotlivých státních podniků Povodí. Jednání se uskuteční v hotelu Skalský dvůr na Vysočině.

Dokument ke stažení:

Program

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Hradci Králové uložili pokutu 200 tisíc korun společnosti AVON AUTOMOTIVE, a.s. Firma, která v Rudníku na Trutnovsku vyrábí gumové hadice pro automobilový průmysl, vypouštěla nedostatečně vyčištěné odpadní vody do říčky Čistá. Porušila tím vodní zákon.

„Kontrolu jsme provedli na základě podnětu v květnu 2018 a zjistili, že z čistírny odpadních vod v areálu závodu vytékají vizuálně značně znečištěné odpadní vody. Odebrali jsme tedy kontrolní vzorky a výsledky analýz potvrdily, že firma překračovala maximální emisní limity stanovené vodoprávním úřadem. V ukazateli biologické spotřeby kyslíku byly povolené hodnoty překročeny více než dvacetinásobně, v hodnotách chemické spotřeby kyslíku a nerozpuštěných látek více než pětinásobně,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

V souvislosti s vypouštěním nedostatečně čištěných odpadních vod inspektoři nezaznamenali úhyny ryb ani jiných živočichů. Firma se proti pokutě neodvolala a sankce tak nabyla právní moci.

Ministerstvo zemědělství dneškem vyhlašuje výzvu pro obce nebo svazky obcí na rekonstrukce, odbahnění, obnovu obecních rybníků, případně jejich výstavbu. Na stavbu rybníka může obec získat příspěvek až 10 milionů, na jeho rekonstrukci až 2 miliony korun.

„Rybníky patří do naší krajiny a my chceme podpořit jejich rozvoj, případně i stavbu nových. Mezi obce nebo jejich svazky rozdělíme čtyři sta milionů korun na rekonstrukce, odbahnění nebo výstavbu. Konkrétně mohou obce požádat o dotaci například i na rekonstrukci hrází nebo obnovu bezpečnostních prvků. Obce si uvědomují, jak je důležité vypořádat se s nedostatkem vody, proto už v minulosti byl o tuto dotaci velký zájem. Stejně tak to očekáváme i v naší aktuální výzvě,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Podprogram „Podpora opatření na rybnících a malých vodních nádržích ve vlastnictví obcí“ má za cíl zlepšit technický stav vodohospodářských staveb, podpořit zadržení vody v krajině prostřednictvím rybníků a malých vodních nádrží. Takto zadržená voda zlepšuje stav krajiny, podzemních vod, mikroklima nebo může být využívána jako zdroj užitkové vody například k závlahám.

Žádosti bude Ministerstvo přijímat od 17. 9. 2018 do 15. 1. 2019. Alokace je vyhlášena ve výši 400 milionů korun z rozpočtu MZe. Kompletní podmínky III. výzvy jsou uveřejněny na stránkách MZe: https://eagri.cz/public/web/mze/voda/dotace-ve-vh/drobne-vodni-toky-a-male-vodni-nadrze/

Podprogram funguje od roku 2016, dosud v jeho rámci Ministerstvo poskytlo 470 milionů korun, a pomohlo tak vybudovat nebo rekonstruovat 400 rybníků. Podpora je přichystána do roku 2020 a celkem díky ní obce získají 1 miliardu korun.

Ve sbírce předpisů ČR vychází jednak Vyhláška č. 190/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů a dále Nařízení vlády č. 189/2018 Sb. o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot. Oba předpisy najdete v Částce č. 92.

Dokument ke stažení:

• pz_KORNB2QGJ575.docx

• ma_KORNB2QGJ575.docx

• ma_KORNB3T9D622.docx (biopaliva)

Evropská komise navrhuje povinnost zveřejňovat informace o množství kalů z čistíren odpadních vod, kvalitě, zpracování a způsobu využití kalu (na kterých půdách). Navrhuje změnit povinnosti podávání zpráv stanovené v článcích 10 a 17 směrnice Rady 86/278 / EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství.

Zatímco členské státy by měly příslušné údaje shromažďovat a zveřejňovat i nadále každý rok, povinnost týkající se podávání zpráv Komisi by měla být zjednodušena. Členské státy by měly současně zajistit vyšší úroveň transparentnosti, přičemž příslušné informace budou poskytovány snadno přístupným způsobem, elektronickými prostředky, v souladu s požadavky směrnice 2003/4/ES a směrnice 2007/2/ES týkajícími se zejména přístupu veřejnosti, sdílení údajů a služeb.

To je zahrnuto v navrhovaném novém nařízení EU ze dne 31.5. 2018, které sladí povinnosti týkající se podávání zpráv o životním prostředí. Navrhované znění odpovídá Aarhuské úmluvě a směrnici 2003/4/ES o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí. Shromažďování těchto informací je dnes povinné podle čl. 10 směrnice EU 86/278/EHS. Nový návrh upravuje tento článek tak, že informace, které se již dnes o kalu z čistíren odpadních vod shromažďují, byly povinně zveřejněny. Změny směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství jsou následující:

Článek 10 se nahrazuje tímto zněním:

1. Členské státy zajistí, aby byly vedeny veřejně přístupné aktualizované záznamy obsahující následující údaje:

a) množství vyrobeného kalu a množství kalu dodaného pro zemědělské používání;

b) složení a vlastnosti kalu v souladu s ukazateli uvedenými v příloze II A;

c) způsob úpravy kalu podle čl. 2 písm. b);

d) jména a adresy odběratelů kalu a místa, kde má být kal použit;

e) jakékoli jiné informace o provedení a uplatňování této směrnice, které členské státy poskytnou Komisi podle článku 17.

K předkládání sad prostorových dat zahrnutých v informacích zaregistrovaných v těchto záznamech se využívají služby založené na prostorových datech definované v čl. 3 bodě 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES*.

2. Záznamy uvedené v odstavci 1 jsou pro každý kalendářní rok zveřejněny do tří měsíců od konce příslušného kalendářního roku v konsolidovaném formátu uvedeném v příloze rozhodnutí Komise 94/741/ES** či jiném formátu stanoveném podle článku 17.

Členské státy sdělí Komisi elektronické místo, kde se nacházejí informace zveřejněné podle odstavce 1.

3. Informace o metodách zpracovávání a výsledcích rozborů je třeba na žádost sdělit příslušným orgánům. Viz:

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

** Rozhodnutí Komise (94/741/ES) ze dne 24. října 1994 o dotaznících pro zprávy členských států o provádění některých směrnic v odvětví odpadů (provádění směrnice Rady 91/692/EHS) (Ústř.  věst. L 296, 17.11.1994, s. 42).

Článek 17 se nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc stanovit prostřednictvím prováděcího aktu formát, podle něhož poskytují členské státy informace o provádění směrnice 86/278/EHS, jak se vyžaduje v článku 10 této směrnice. Uvedený prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2. Útvary Komise zveřejní na základě údajů, které členské státy poskytnou podle článků 10 a 17, přehled pro celou Unii včetně map.“

Navrhované nové nařízení

Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on the alignment of reporting obligations in the field of environment policy and thereby amending Directives 86/278/EEC, 2002/49/EC, 2004/35/EC, 2007/2/EC, 2009/147/EC and 2010/63/EU, Regulations (EC) No 166/2006 and (EU) No 995/2010, and Council Regulations (EC) No 338/97 and (EC) No 2173/2005

je umístěno zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=COM:2018:0381:FIN

Ing. Miroslav Kos, CSc., SMP CZ, a.s.

Ve Sbírce předpisů ČR vychází vyhláška č. 183/2018 Sb. o náležitostech rozhodnutí a dalších opatření vodoprávního úřadu a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu. Vyhláška prostřednictvím formulářů shrnuje údaje a doklady, které musí žadatel předložit jak podle vodního zákona, tak i v případě vodních děl podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Navrhovaná vyhláška nahradí vyhlášku č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu a bude platná od 1. září 2018.

Dokument ke stažení:

zd_KORNAZBGKF6W.docx

ma_KORNAZBGKF6W.docx

Nizozemsko (RIVM) připravilo ve spolupráci s ECHA návrh na zavedení možného omezení osmi polycyklických aromatických uhlovodíků obsažených v granulích a mulčovacích materiálech používaných v umělých trávnících nebo volně na sportovních hřištích nebo v jiných sportovních zařízeních. V návrhu se uvádí nezbytnost nastavení souboru všeobecných koncentračních limitů podle nařízení REACH pro 8 karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků ve směsích, z důvodu ochrany všech, kteří na hřištích a ve sportovních zařízeních přicházejí do styku s granulemi a mulčovacími materiály.

Ve svém hodnocení RIVM posuzoval riziko pro lidské zdraví u profesionálních hráčů (včetně brankářů), u dětí hrajících si na hřištích a sportovištích i pracovníků instalujících a udržujících tato hřiště a sportoviště.

Navrhuje se kombinovaný koncentrační limit pro 8 PAU: 17 mg/kg (0, 0017 % hm.). Současné koncentrační limity pro dodávky veřejnosti jsou stanoveny 100 mg/kg u dvou PAU a 1 000 mg/kg u zbývajících šesti PAU.

Nizozemský návrh na omezení, tj návrh na zařazení do přílohy XVII nařízení REACH, který je dostupný na webových stránkách ECHA uvádí, že doporučená redukce koncentračních limitů:

• zajistí, že riziko expozice karcinogeny PAU pro ty, kteří přicházejí do kontaktu s granulemi a mulčovacími materiály je velmi nízké;
• sníží obavy společnosti z negativního vlivu na zdraví způsobené PAU;
• nepovede k podstatným administrativním nákladům příslušných úřadů v souvislosti s implementací nižších koncentračních limitů a
• způsobí relativně malé a dosažitelné společenské náklady.

Výbory ECHA v současné době kontrolují, zdali dokumentace k návrhu na omezení vyhovuje požadavkům nařízení REACH. Bude-li dokumentace v souladu s nařízením REACH, zahájí ECHA v září 2018 veřejnou konzultaci (předpoklad 09/2018 – 02/2019). Následně vědecké výbory ECHA návrh posoudí a vydají svá stanoviska, která budou postoupena Evropské komisi.

Souběžně s posuzováním nizozemského návrhu na omezení vyhodnotí ECHA (na základě požadavku EK) zdravotní rizika dalších chemických látek, které by mohly být obsaženy v granulích, nebo mulčovacích materiálech, používaných jako výplň na sportovních hřištích ze syntetických materiálů.

Je možné, že ECHA posoudí i rizika pro ŽP.

Předpokládaným termínem zavedení omezení osmi polycyklických aromatických uhlovodíků obsažených v granulích a mulčovacích materiálech je rok 2020.

Další informace:

• Dokumentace pro návrh omezení (podle přílohy XV nařízení REACH)

• Příloha k dokumentaci pro omezení

• Žhavé téma o granulích a mulčích používaných na sportovních hřištích a sportovištích

• Chemické látky v našem životě - jsou umělá fotbalová hřiště bezpečná?

• Chemické látky omezené podle nařízení REACH

• Řízení o omezení
• Novinky z webu Národního institutu pro zdraví a ŽP Nizozemí

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Ostravě uložili pokutu 1,8 milionu korun společnosti ArcelorMittal Ostrava a.s. za opakované porušení zákona o obalech. Firma dlouhodobě neplnila svou povinnost zajistit recyklaci či využití obalů z výrobků, které uváděla na český trh.

„V kontrolovaném období v roce 2015 uvedla hutnická firma na trh a do oběhu v Česku téměř tři tisíce tun obalů. Zákon jí ukládá, stejně jako všem subjektům uvádějícím na náš trh balené zboží, aby u určitého množství z těchto obalů zajistila jejich další využití či recyklaci. Úroveň danou zákonem však společnost ArcelorMittal Ostrava nesplnila. Oproti konkurenci tak výrazně ušetřila náklady spojené se splněním této povinnosti,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Ostrava.

Při stanovení výše pokuty inspektoři ČIŽP zohlednili, že firma porušila povinnosti dané zákonem o obalech opakovaně. V letech 2011 a 2013 za to dostala od ČIŽP pokuty 250 a 600 tisíc korun.

Společnost ArcelorMittal Ostrava se proti pokutě uložené inspektory ČIŽP odvolala, Ministerstvo životního prostředí ale odvolání zamítlo a sankci v plné výši potvrdilo.

V souladu s ustanovením § 17e zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zveřejňuje Energetický regulační úřad návrh cenového rozhodnutí, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie pro rok 2019.

Dokument ke stažení:

• Návrh CR POZE na rok 2019 (PDF, 220 kB)

• Informace k návrhu CR POZE na rok 2019 (PDF, 194 kB)

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, upravuje povinnosti vlastníků budov při instalacích vybraných zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů (OZE). Podle § 7 odst. (4) písm. b) tohoto zákona může instalovat kamna a kotle na biomasu, fotovoltaické a fototermické systémy, mělké geotermální systémy a tepelná čerpadla pouze oprávněná osoba.

Podle § 10d zákona je touto oprávněnou osobou pouze fyzická osoba, která je držitelem

• živnostenského oprávnění

• osvědčení o získání profesní kvalifikace (podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), které není starší než 5 let

Osvědčení lze získat absolvováním zkoušky u autorizované osoby. Seznam autorizovaných osob a vypsané termíny jsou uveřejněny na stránkách Národní soustavy kvalifikací (NSK). Na těchto stránkách naleznete také požadavky na absolvování zkoušky.

Pro potřeby zákona byly v NSK vytvořeny následující profesní kvalifikace:

• Instalatér solárních termických soustav (23—099—M)

• Elektromontér fotovoltaických systémů (26—014—H)

• Instalatér soustav s tepelnými čerpadly a mělkých geotermálních systémů (26—074—M)

• Kamnář montér kamen na biomasu (36—117—H)

• Kamnář montér kamen na biomasu s teplovodním výměníkem (36—147—H)

• Topenář montér kamen na biomasu s teplovodním výměníkem (36—148—H)

• Topenář — montér kotlů na biomasu (36—149—H)