Právnická osoba AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. ohlásila Městskému úřadu Čáslav a Magistrátu města Mladá Boleslav (prostřednictvím systému ISPOP) nepravdivé údaje v hlášení o produkci a nakládání s odpady (HPNO) za roky 2016 a 2017. Tímto jednáním společnost AVE CZ porušila povinnosti stanovené v zákoně o odpadech a inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP), oblastního inspektorátu Praha, jí za to uložili pokutu dva miliony korun. Ta nabyla 12. července 2019 právní moci.

Inspekce provedla v listopadu 2017 kontrolu zaměřenou na prověření plnění povinností stanovených integrovaným povolením, které společnosti AVE CZ vydal Krajský úřad Středočeského kraje pro 1. fázi provozu skládky Čáslav, tj. pro zařízení „Centrum komplexního nakládání s odpady Čáslav“ a pro provozovnu Benátky „Řízená skládka Benátky nad Jizerou“. U odpadů přijatých a uložených do obou skládek měl být uveden správně kód způsobu nakládání s odpadem D1 – Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (např. skládkování apod.) nikoli kód způsobu nakládání N1 - Využití odpadů na povrchu terénu s výjimkou využití odpadů na skládce. Tento způsob ohlašování údajů o nakládání s odpady ve svém důsledku způsobuje velmi výrazné zkreslení údajů.

V případě Čáslavi se jednalo v roce 2016 celkem o 71 druhů odpadů kategorie ostatní i nebezpečné, v celkovém množství 252 812,36 tun. V roce 2017 šlo o 68 druhů odpadů kategorie ostatní i nebezpečné, v celkovém množství 293 319,16 tun odpadů. V případě skládky Benátky nad Jizerou šlo v roce 2016 celkem o 48 druhů odpadů kategorie ostatní i nebezpečné, v celkovém množství 96 603,88 tun odpadů. V roce 2017 se jednalo celkem o 47 druhů odpadů kategorie ostatní i nebezpečné, v celkovém množství 108 689,65 tun odpadů.

„Provozovatel ohlašoval odpady pod jiným kódem a tím se jich zbavoval. Odpady, které v daném případě provozovatel používal při jejich ukládání současně jako konstrukční prvky skládek Čáslav a Benátky, neměly povahu technologického materiálu pro technické zabezpečení skládky, ale odpadů ukládaných (odstraňovaných) na skládce, byť ukládaných způsobem, který současně „zajišťoval“ těleso skládky. Dále je z obsahu schváleného provozního řádu první fáze obou skládek zřejmé, že byly prioritně určeny k odstraňování odpadů a nikoli k využívání odpadů pod kódem způsobu nakládání N1,“ řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Praze.

Inspektoři ČIŽP už uložili společnosti AVE CZ několik pokut: V březnu 2015 pokutu jeden milion korun za ohlášení nepravdivých údajů v HPNO za rok 2013 za zařízení „Řízená skládka odpadů Benátky nad Jizerou - 1. fáze provozu skládky S-NO“ a zařízení „Řízená skládka odpadů Čáslav“. V říjnu 2016 pak pokutu jeden milion korun za ohlášení nepravdivých údajů v HPNO za roky 2014 a 2015 za zařízení „Řízená skládka odpadů Čáslav – 1. fáze provozu skládky, umístěné v rámci zařízení Centrum komplexního nakládání s odpady Čáslav“. V prosinci 2016 pak pokutu jeden milion korun za ohlášení nepravdivých údajů v HPNO za roky 2014 a 2015 za zařízení „Řízená skládka odpadů Benátky nad Jizerou“.

Přehled dalších udělenách pokud ČIŽP:

Za provoz zdroje znečišťování bez povolení a nedostatečnou výměnu filtrů v lakovně uložili inspektoři firmě pokutu 100 tisíc korun

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší v Brně uložili pokutu 100 tisíc korun strojírenské společnosti PEGAS – GONDA s.r.o. Ta ve svém závodě ve Slavkově u Brna na Vyškovsku provozovala jeden ze zdrojů znečišťování ovzduší (provoz odmašťování) bez povolení k provozu a v lakovně také nevyměňovala dostatečně často aktivní uhlí sloužící k záchytu těkavých organických látek.

Jak v roce 2017, tak v roce 2018 činila spotřeba těkavých organických látek v provozu odmašťování a čištění výrobků více než 800 kilogramů. „Už v roce 2015 při kontrole jsme provozovatele upozorňovali, že při dosažení roční spotřeby 600 kilogramů bude povinen požádat Krajský úřad Jihomoravského kraje o povolení k provozu. To neudělal a tak jsme museli při další kontrole v květnu 2019 konstatovat, že od roku 2017 byl tento zdroj znečišťování ovzduší provozován bez platného povolení a v rozporu se zákonem na ochranu ovzduší,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Brno.

Inspektoři také zjistili, že v provozu lakovny provozovatel nevyměňoval dostatečně často aktivní uhlí v adsorbéru, který slouží k zachytávání těkavých organických látek. V povolení k provozu bylo krajským úřadem stanoveno, že k výměně aktivního uhlí musí dojít vždy po spotřebovaných 150 kilogramech těkavých organických látek. „Vzhledem ke spotřebovanému množství v aplikační směsi mělo tedy být v roce 2018 i v roce 2017 uskutečněno vždy 11 výměn. Provozovatel však v roce 2017 provedl pouze 6 výměn a v roce 2018 jen 5 výměn. Porušil tak závazné podmínky povolení k provozu. Zanedbání výměny aktivního uhlí vede k vyšším emisím těkavých organických látek do ovzduší,“ uvedl Augustin.

Společnost PEGAS-GONDA proti pokutě uložené inspektory ČIŽP nepodala odpor, sankce v červenci nabyla právní moci.

Za nepovolené nakládání s nebezpečným odpadem z nemocnic pokutovali inspektoři společnost Purum bezmála půlmilionovou sankcí

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem uložili pokutu 450 tisíc korun společnosti Purum s.r.o. Firma v mobilním zařízení ke sběru a výkupu odpadů v Srbicích na Teplicku nakládala s nebezpečnými odpady ze zdravotnictví, k jejichž přijímání a nakládání neměla povolení.

Od ledna do července 2017 přijala do mobilního návěsu umístěného v průmyslové hale v Srbicích téměř 247 tun nebezpečných odpadů ze zdravotnictví, včetně odpadů infekčních. V období od ledna do prosince 2017 na stejném místě také nepovoleně přijala více než 4,6 tuny nepoužitelných cytostatik. S nebezpečnými odpady bylo dále v prostoru haly za účelem překládky odpadů nedovoleně manipulováno. „Všechny nelegálně přijaté odpady pocházely ze čtyř nemocnic v Ústeckém kraji – ústecké, děčínské, mostecké a teplické,“ uvedl Pavel Grund, ředitel Oblastního inspektorát ČIŽP Ústí nad Labem.

Firma Purum také při přebírání těchto odpadů zpracovávala ohlašovací listy pro přepravu nebezpečných odpadů tak, že údaje uvedené v dokladech neodpovídaly skutečnosti. Tyto doklady  následně upravovala. „Pokutovaná společnost nepravdivě uváděla jako místa vykládky odpadů jiná zařízení, než kde odpady ve skutečnosti končily.  Zjistili jsme také, že společnost po zahájení kontroly našimi inspektory zpracovala za období května a června 2017 falzifikáty ohlašovacích listů pro přepravu nebezpečných odpadů. Ty pak předložila ČIŽP. Zpětně vyplněné doklady jsme ale odhalili,“ popsal Grund jednání firmy Purum.

Údaje uvedené na přepravních dokladech jsou velmi důležité pro sledování pohybu odpadů, zvláště pak, když jde o nebezpečné odpady, které vyžadují zvláštní režim a požadavky s ohledem na prevenci infekce. „Míru společenské nebezpečnosti tohoto přestupku hodnotíme jako vysokou a tomu odpovídá i uložená pokuta,“ doplnil Grund.

Společnost Purum proti sankci podala odvolání, Ministerstvo životního prostředí ale pokutu v plné výši potvrdilo. Sankce koncem července nabyla právní moci.

Firma uložila do kamenolomu neupravené odpady, což odporovalo provoznímu řádu. Dostala pokutu 125 tisíc korun

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem uložili pokutu 125 tisíc korun společnosti LB, spol. s r.o. Firma použila k rekultivaci lomu Hutnický vrch v katastru obce Smolné Pece na Karlovarsku neupravené stavební a demoliční odpady a jednala tak v rozporu se schváleným provozním řádem zařízení.

Kamenolom Hutnický vrch byl Krajským úřadem Karlovarského kraje schválen jako zařízení k využívání odpadů. Obviněný tam ale uložil i odpady, které nesplňovaly podmínky stanovené provozním řádem. „Jednalo se o neupravené stavební a demoliční odpady. Více než 6060 tun stavebních materiálů na bázi sádry a přes 8900 tun směsi betonu, cihel, tašek a keramických výrobků. Navíc byly v uložených odpadech zjištěny také nepovolené příměsi – například odpadní plastové fólie, PET lahve a plechovky,“ uvedl Jaroslav Hájek, pověřený řízením Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem.

Inspektoři při kontrole v září 2018 zjistili také porušení další podmínky provozního řádu - na informační tabuli před zařízením nebyly uvedeny všechny údaje, které tam být měly. „Chybělo identifikační číslo zařízení a také tam nebyly uvedeny všechny druhy odpadů, pro které je zařízení určeno. Tedy důležité informace pro zákazníka, který tak mohl být uveden v omyl. Vybavit zařízení informační tabulí čitelnou z volně přístupného prostranství, na níž jsou uvedeny všechny požadované informace, je jedním z obecných požadavků kladených na provozovatele,“ uvedl Hájek.

Při stanovování výše pokuty vzali inspektoři v úvahu množství odpadů, se kterým bylo nakládáno v rozporu se zákonem, a zhodnotili ho jako střední.

Proti pokutě se společnost LB, spol. s r.o. neodvolala a sankce v červenci 2019 nabyla právní moci.

Za neodvezení nelegálně uložených odpadů dostala firma pokutu 100 tisíc korun

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Brně uložili pokutu 100 tisíc korun společnosti RECYKLACE – PROCHÁZKA s.r.o. Firma neodstranila veškeré odpady z pozemku v Brněnských Ivanovicích. Nesplnila tak opatření k nápravě, které jí inspektoři uložili.

V roce 2016 inspektoři společnosti uložili pokutu 60 tisíc korun za to, že protiprávně uložila odpady na pozemku v Brněnských Ivanovicích. Zároveň jí nařídili, aby veškeré navezené odpady odstranila do 28. června 2018. „Pokutu 60 tisíc firma zaplatila, ale při kontrole místa téměř rok po stanovené lhůtě, jsme zjistili, že všechny odpady odvezeny nebyly. Z původního množství odpadů (na ploše cca 100 m x 50 m, do výšce až 15 m) dosud nebyla odstraněna asi polovina. Na místě stále byly betony, betonové pražce i zemina. Společnost tak lhůtu k opatření k nápravě nesplnila,“ uvedl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Společnost RECYKLACE – PROCHÁZKA proti pokutě 100 tisíc nepodala odpor a sankce je pravomocná.

Státní fond životního prostředí ČR na konci července zveřejnil aktualizovaný harmonogram dotačních výzev z Operačního programu Životní prostředí pro rok 2019, platný od 31. července 2019. Změna spočívá v upravení termínu vyhlášení výzev č. 126 a č. 134 z 1. na 9. srpna 2019.

Výzva č. 124: Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika

Specifický cíl: 3.2 – Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů

Mezi hlavní cíle patří podporovat způsoby nakládání s odpady, které využívají odpad jako zdroj druhotných surovin, podporovat příprav k recyklaci odpadu a nakládání s odpady, které vede ke zvýšení ekonomické hodnoty odpadu, podporovat oddělený sběr odpadů, systémy odděleně sbíraných specifických druhů odpadů a tzv. „door-to-door“ systém.

Typy podporovaných projektů a aktivit

Podporované aktivity:

• výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů:
  • výstavba a modernizace (s navýšením kapacity) sběrných dvorů, třídicích a dotřiďovacích linek, zařízení technologií pro odvodnění čistírenských kalů, zařízení na tepelnou úpravu odpadních kalů z čistíren odpadních vod, zařízení na úpravu odpadů,
  • systémy pro separaci a oddělený sběr komunálního odpadu),
• výstavba a modernizace zařízení na energetické využití odpadů a související infrastruktury:
  • výstavba/modernizace bioplynových stanic,
  • výstavba a modernizace zařízení na energetické využití ostatních odpadů nevhodných k materiálovému využití (vyjma BPS a ZEVO na SKO),
  • výroba paliv z ostatních odpadů,
• výstavba a modernizace zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady včetně zdravotnických odpadů (vyjma skládkování):
  • nakládání s nebezpečnými odpady (vyjma odpadů zdravotnických) v zařízeních, u nichž bude vystupující odpad alespoň z 50 % využit materiálově nebo energeticky.

Ve Sbírce předpisů ČR vyšla novela vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 183/2018 Sb., o náležitostech rozhodnutí a dalších opatření vodoprávního úřadu a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu. Datum účinnosti je stanoveno na 23. srpna 2019.

Text novely vyhlášky:

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí stanoví podle § 115 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 113/2018 Sb.:

Vyhláška č. 183/2018 Sb., o náležitostech rozhodnutí a dalších opatření vodoprávního úřadu a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu, se mění takto:

1. V příloze č. 11 se na konci bodu 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:

"- písm. i)

ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je následné využití průzkumného díla na stavbu k jímání podzemní vody nebo pro vrty pro využívání energetického potenciálu podzemních vod.".
 

2. V příloze č. 11 v části Přílohy bod 4 zní:

"4.

Stanovisko správce povodí k předkládanému záměru stavby, zařízení nebo činnosti, včetně ověření orientační polohy místa činnosti v souřadnicích X, Y určených v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální s výjimkou staveb nebo činností podle § 17 odst. 1 písm. g) a i) vodního zákona pro potřeby jednotlivých osob (domácností).".
 

3. V příloze č. 11 v části Přílohy v bodu 6 úvodní věta zní:

"6.

Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí⁵⁾ v případě žádosti o udělení souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. g) vodního zákona v ochranném pásmu stanoveném podle jiného právního předpisu⁷⁾ nebo pokud vodoprávní úřad zpracování vyjádření žadateli uložil, které obsahuje".
 

4. V příloze č. 11 v části Přílohy se doplňuje bod 9, který zní:

"9.

Projekt geologických prací podle zákona o geologických pracích v případě udělení souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. i) vodního zákona, který vedle údajů uvedených v § 5 odst. 1 vyhlášky o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek obsahuje i popis předpokládaných účinků projektovaných geologických prací na okolí. Pro tento účel musí projekt obsahovat:

a)

identifikaci hydrogeologického rajonu, útvaru podzemních vod a kolektorů, včetně identifikace a popisu kolektoru, ze kterého bude podzemní voda využívána,
 

b)

popis hydrologických a hydrogeologických charakteristik prostředí, včetně předpokládané úrovně hladiny podzemní vody, mocnosti zvodnělé vrstvy a směru proudění podzemní vody v kolektoru, jehož voda nebo energetický potenciál mají být potencionálně využívány,
 

c)

zhodnocení míry rizika ovlivnění množství a jakosti zdrojů podzemních a povrchových vod v dosahu možného vlivu projektovaných geologických prací,
 

d)

zjednodušenou dokumentaci jímacích objektů podzemní vody nebo jiných obdobných objektů nebo výskytů podzemní vody, zejména studny, zářezy, prameny, mokřady, suchozemské eko-systémy vázané na podzemní vodu nacházející se v dosahu možného vlivu projektovaných geologických prací obsahujícím zejména údaje o typu objektu nebo výskytu, umístění, hloubce, rozsahu, využívaném kolektoru, stavu hladiny podzemní vody, účelu a způsobu využívání,
 

e)

návrh opatření směřujících k eliminaci vlivu projektovaných geologických prací na místní vodní režim,
 

f)

návrh likvidace průzkumného díla a uvedení pozemku do předchozího stavu v případě, že následné využití díla nebude možné.".
 

5. V příloze č. 11 v části Vysvětlivky se doplňuje vysvětlivka č. 7, která zní:

"⁷⁾

Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.".

 

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.

Předloženým návrhem se prodlužuje přechodné období z 31. prosince 2019 na 31. prosince 2022 stanovené vyhláškou č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady).

Výše uvedená vyhláška zavedla jednotný limit pro obsah mikroorganismů, při jehož splnění jsou kaly považovány za upravené ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a je možné je aplikovat na zemědělskou půdu. Tento limit byl stanoven na shodné úrovni s evropskými zeměmi a je přísnější než limit pro kaly kategorie II podle předchozí vyhlášky. To v případě řady čistíren odpadních vod znamenalo nezbytnost doplnění technologie čistírny odpadních vod o technologii dodatečné úpravu kalů. Zároveň vyhláška v návaznosti na § 32 písm. b) zákona o odpadech nastavila způsob ověření účinnosti takové technologie.

Přechodné období v § 11 a § 12 vyhlášky č. 437/2016 Sb., které bylo projednáno se všemi dotčenými subjekty v rámci přípravy vyhlášky, mělo dát provozovatelům čistíren odpadních vod dostatečně dlouhé období pro vybudování těchto zařízení a zajištění ověření jejich účinnosti. V současnosti se ukazuje, že řada provozovatelů čistíren odpadních vod neuskutečnila odpovídající kroky k dostatečné přípravě na plnění nových limitů od 1. 1. 2020 a je zřejmé, že se musí navržené přechodné období upravit. MŽP tedy navrhuje úpravu tak, aby se předešlo vzniku kritické situace v oblasti nakládání s kaly z čistíren odpadních vod.

Pokud by nedošlo k prodloužení přechodného období, nebylo by možné legálně nakládat s většinou kalů z čistíren odpadních vod vyprodukovaných v České republice.

Dokument ke stažení:

zd_KORNBETHMG94.docx

ma_KORNBETHMG94.docx

pz_KORNBETHMG94.docx

ECHA spustila novou verzi portálu pro oznámení toxikologickým střediskům. Při podání online lze vytvořit dokumentaci a přejít na stránku podání bez exportu. Vylepšení je i v oddílech pro oznámení složek a informace o výrobku. V současné době probíhá další veřejná konzultace k návrhům harmonizované klasifikace a označování (CLH) v termínu do 24. září 2019. A v nepolední řadě některé sdělovací prostředky nedávno uvedly, že návrhy na omezení záměrného používání mikroplastů podle nařízení REACH povedou k uzavření mnoha syntetických travnatých ploch po celé EU, což bude mít závažné důsledky pro sportovní kluby a uživatele těchto zařízení. ECHA ani Evropská komise však uzavření těchto hřišť nenavrhují.

ECHA spustila aktualizovanou verzi portálu pro oznámení toxikologickým střediskům s řadou vylepšených nástrojů pro přípravu a podání dokumentace. Novinkou je funkce „podání online“, kdy uživatel může vytvořit dokumentaci a přejít přímo na stránku podání bez předcházejícího exportu. Další vylepšení jsou v oddílech pro oznámení složek obsažených ve směsi a informace o výrobku.

K dispozici jsou nové funkce pro příjem dat, kdy určené subjekty členských států mohou zahájit proces s použitím služby eDelivery. Toto řešení jim umožní přijímat dokumentace předložené průmyslem (prostřednictvím portálu pro předkládání ECHA) bezpečným a automatizovaným způsobem. Cílem této služby je usnadnit bezpečné sdělování informací mezi Evropskou komisí, evropskými orgány a členskými státy – další informace na stránce ECHA.

V současnosti řada společností spolupracuje s ECHA na testování služby system-to-system (S2S). Tato služba umožní společnostem automaticky převádět dokumentace vytvořené ve vlastních systémech na určené subjekty pomocí portálu ECHA.

Koncem října 2019 bude k dispozici další verze portálu pro předkládání s mnoha vylepšenými vlastnostmi pro podporu aktualizací oznámení a služby S2S.

Nejnovější informace o současných funkcích portálu ECHA pro předkládání najdete v příručce pro přípravu a předkládání dokumentace.

V této souvislosti ještě upozorňujeme na zveřejnění aktualizovaných pokynů, které se týkají povinnosti předkládat určité informace o nebezpečných směsích uváděných na trh.

Další informace:

• Oznámení toxikologickým střediskům [PDF] (příručka pro přípravu a předložení dokumentace - verze 1.2)

• Portál oznámení toxikologickým střediskům

• Nástroje pro příslušné orgány

• Pokyny k harmonizovaným informacím týkajícím se reakce na ohrožení zdraví - příloha VIII k CLP [ENG]

Vláda ČR na svém zasedání dne 30. července 2019 schválila aktualizaci Politiky druhotných surovin České republiky pro období 2019 – 2022.

Schválení Politiky druhotných surovin České republiky pro období 2019 – 2022 vládou ČR je dalším významným krokem našeho státu k dosažení změny systému hospodaření se zdroji a to z lineárního na cirkulární/oběhový.

Cílem aktualizované Politiky je pokračovat v trendu zvyšování podílu zpětně navrácených surovin do hospodářství ČR na celkové spotřebě surovin v ČR. Hodnota tohoto ukazatele definovaného Eurostatem jako „Circular Material use Rate (CMU)“ vzrostla v ČR v období mezi lety 2014 – 2016 z 6,9 % na 7,6 %. Stále jsme však pod evropským průměrem, který vykazuje hodnotu 11,7 %. Proto bylo v Politice stanoveno dalších 19 nových úkolů, které jsou zaměřeny na pokračování podpory inovativních technologií na zpracování a využívání druhotných surovin, kterými lze ve výrobních procesech nahradit primární zdroje. Aktivity budou zaměřeny také na odstraňování bariér pro využívání druhotných surovin nebo na pokračování podpory osvěty a vzdělávání v oblasti oběhového hospodářství a další.

Kompletní dokument Politiky je uveden v příloze.

Dokument ke stažení:

Téma ochrany životního prostředí, udržitelnosti i klimatických změn rezonuje společností. Ti aktivnější se snaží hledat cesty a řešení, jak s novodobými environmentálními problémy naložit. A právě jejich snahu ocení Impact Hub v novém akceleračním programu Climate Challenge. Přihlášky lze posílat do 15. září.  

Zmíněný akcelerátor nabídne podporu deseti projektům, které řeší témata týkající se životního prostředí a cirkulární ekonomiky. Zájemci se mohou hlásit do poloviny září, samotný program pak poběží od konce září do února příštího roku. „Našimi akcelerátory už v minulosti prošlo nespočet šikovných a udržitelných neziskovek, start-upů i třeba firem, které řeší palčivá témata napříč společností. Chtěli jsme podtrhnout to, že ekologie nám není lhostejná, a tak jsme připravili tuhle novinku, která se orientuje vyloženě na zlepšení či obnovení našeho vztahu s přírodou,“ říká Lenka Krákorová za Impact Hub, koordinátorka výzvy.

Climate Challenge má zúčastněným pomoci zapracovat na srozumitelné vizi a misi, rozdělit si role a kompetence v týmu, potažmo nastavit správně budoucí strategii a získat bohatou síť kontaktů. Klasicky poskytne i konzultace a workshopy s odborníky, kromě toho budou zapojeným k dispozici tzv. mastermind skupiny. Tam prokonzultují všichni účastníci navzájem témata, která zrovna řeší, a využijí tak zkušeností a know how ostatních. „Ti nejlepší, kteří postoupí do akcelerace, získají služby v hodnotě kolem sto padesáti tisíc korun,” zdůrazňuje Krákorová. Vítězstvím se budou moci pyšnit dva projekty, které navíc získají mediální a marketingovou podporu.

Tu nabízí v light verzi Impact Hub ještě před uzavřením přihlášek. Aktuálně zve všechny, kdo aktivně řeší jakékoliv environmentální problémy, na talkshow s názvem Blíží se konec světa? Aneb jak komunikovat a neděsit. Na té se 3. září hosté dozví, jak správně pojmout komunikaci vlastních ekologických aktivit, aby je veřejnost reflektovala. Uskuteční se v pražském prostoru. 

Více informací o programu na webu, o události na FB.

Žádosti se podávají elektronicky od 15. 7. do 16. 8. 2019. Výstupem pilotního projektu je ověření přístupu k energetickému plánování a k jeho praktické implementaci v menších územních celcích.

Implementace by měla zahrnovat identifikaci typických projektů a standardizaci jejich přípravy a realizace a nastavení regionální technické pomoci, která by měla na základě standardizace následně napomáhat při realizaci individuálních projektů. Do energetického plánování by měly být zahrnuty obce a města do 25 tisíc obyvatel, malé a střední podniky v daném území (včetně zemědělských) a domácnosti žijící v rodinných domech a v bytových domech.

Cílem projektu je:

• poskytnutí koncepčních podkladů pro tvorbu energeticky úsporných strategií v menších územních celcích;

• identifikace potenciálu energeticky úsporných projektů v těchto územních celcích v podobě zásobníku projektů obcí, malých a středních podniků a domácností;

• konkretizace možností spolupráce při implementaci energetické koncepce v menších územních celcích a technické pomoci realizace konkrétních projektů obcí a měst do 25 tis. obyvatel, malých a středních podniků a domácností (v rodinných i bytových domech).

„Udržitelná Evropa, udržitelná budoucnost“ - tak zní motto finského předsednictví Rady EU, které potrvá od 1. července do 31. prosince 2019. V rámci předsednického programu si Finsko stanovilo za cíl i posílení postavení EU jako globálního lídra v boji proti změně klimatu. Dalšími úkoly, které si finské předsednictví v oblasti životního prostředí klade, je podpora zodpovědné společné zemědělské politiky a implementace aktualizované strategie bioekonomiky, kterou představila Komise v říjnu 2018. Více ZDE

Důvodem předložení návrhu je nutnost uvést do souladu unijní a národní právní úpravu v oblasti energetického štítkování a ekodesignu u některých výrobkových skupin (elektrické bubnové sušičky prádla pro domácnost, elektrické trouby pro domácnost, světelné zdroje pro domácnost a předřadníky k zářivkám). Pro tyto výrobkové skupiny byly směrnice o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích a směrnice stanovující požadavky na ekodesign nahrazeny nařízeními. Účinností těchto nařízení vznikla situace, kdy je daná oblast upravena přímo použitelným nařízením a zároveň zůstává transponována v národním právním řádu, konkrétně ve vyhlášce o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků. Zároveň jsou požadavky na výše uvedené výrobky uvedené v platném znění vyhlášky o energetickém štítkování a ekodesignu neaktuální, jelikož byly stanoveny v období 1995 – 2002.

Dokument ke stažení:

ma_ALBSBE8GDK6I.docx

pz_ALBSBE8GDK6I.docx

Česká republika bude mít od roku 2021 k dispozici zhruba 120 miliard korun z nového Modernizačního fondu. Ten má zemím EU pomoci na cestě k nízkouhlíkové energetice. Fond bude financován z dražeb povolenek v EU, vyhrazena pro něj budou 2 procenta celkového počtu povolenek pro období 2021 – 2030. Peníze z fondu ale budou mít k dispozici pouze ty členské státy, které mají nižší HDP než je 60 procent unijního průměru. Finance z Modernizačního fondu bude spravovat Státní fond životního prostředí ČR. Způsob, jakým budou miliardy z emisních povolenek využity, se bude odvíjet od schválené evropské legislativy, ale také od rozhodnutí nového orgánu. Takzvaná Rada modernizačního fondu bude složená ze zástupců ministerstva životního prostředí, ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva financí. Více ZDE

Komise zaslala formální výzvu dopisem ČR týkající se nedostatků v uplatňování směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (WEEE). Komise se domnívá, že ČR chybně transponovala část legislativy, která stanovuje povinnost třídit nebezpečné látky, a další část, která stanovuje povinnost umožnit přístup pracovníkům z center pro opětovné použití materiálů ke sběrným bodům. ČR má dva měsíce na odpověď, v opačném případě jí Komise zašle odůvodněné stanovisko.

Letošní šedesátý první ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu nově otevře diskusi k cirkulární ekonomice. Jde o jednu z priorit rozvoje Evropské unie. Cirkulární ekonomika má řešit rozpor mezi stále většími požadavky průmyslu a jiných odvětví na přírodní zdroje a zároveň stále velmi malé míry opětovného využívání zdrojů i tíživého hromadění nevyužitelných odpadů. Ve spojení s inovacemi nabízí tento koncept velké příležitosti pro podnikání. V úterý 8. října se bude konat v sále E4 mezinárodní konference na téma cirkulární ekonomiky a ve čtvrtek 10. října v sále P4 kulaté stoly na toto téma. Více informací ZDE

Radnici v Chocni došla trpělivost s lidmi, kteří netřídí komunální odpad. Začala proto s namátkovými kontrolami. Výsledky jsou alarmující: polovina lidí hází do popelnic také plasty, papír nebo třeba kov. Teď dostali varovnou nálepku a od září nebude město nádoby, jejichž obsah by se dal recyklovat, vyvážet vůbec. Podobný systém zvolila před třemi lety také Jihlava, která do ulic vyslala takzvané odpadové detektivy. Podle radnice se systém osvědčil. Více ZDE

ECHA zařadila na Kandidátský seznam 4 nové látky, které byly identifikovány jako SVHC. Kandidátský seznam nyní obsahuje 201 látek. Kandidátský seznam (dále KS) obsahuje látky, které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí. Látky nově zařazené na KS, jejich vlastnosti a příklady použití:

1. 2-methoxyethyl acetate (EC 203-772-9, CAS 110-49-6): látka je toxická pro reprodukci; není registrována podle nařízení REACH;
2. Tris(4-nonylphenyl, branched and linear) phosphite (TNPP) with ≥ 0.1% w/w of 4-nonylphenol, branched and linear (4-NP) (EC -, CAS -): látka je endokrinní disruptor pro životní prostředí; používá se především jako antioxidant ke stabilizaci polymerů;
3. 2,3,3,3-tetrafluoro-2-(heptafluoropropoxy)propionic acid, its salts and its acyl halides (covering any of their individual isomers and combinations thereof) (EC -, CAS -): ekvivalentní úroveň obav odpovídající možným vážným vlivům na lidské zdraví a životní prostředí (čl. 57f); pomocné činidlo při výrobě fluorovaných polymerů;
4. 4-tert-butylphenol (EC 202-679-0, CAS 98-54-4): látka je endokrinní disruptor pro životní prostředí; návrh na identifikaci jako SVHC byl Komisi předložen v roce 2016; látka se používá do nátěrů, polymerů, lepidel, tmelů a při syntéze dalších látek.

V současné době obsahuje Kandidátský seznam 201 SVHC látek, z nichž 43 látek je zařazeno do přílohy XIV nařízení REACH tj. na seznam látek podléhajících povolení.

Po zařazení látky do KS vyplývají společnostem zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech. Každý dodavatel předmětů obsahujících látku z KS v koncentraci vyšší než 0,1% hm. musí poskytnout dostatek informací příjemcům předmětu a spotřebitelům. Kromě toho, dodavatelé a výrobci předmětů obsahujících látku z KS musí do 6 měsíců od jejího zařazení (16. ledna 2020) podat oznámení agentuře ECHA. Informace o těchto povinnostech a souvisejících nástrojích najdete na internetových stránkách ECHA.

Další informace:

Kandidátský seznam

Souhrn povinností vyplývajících ze zařazení do KS

Návrhy na identifikaci SVHC odsouhlasené MSC

Jak oznámit látky v předmětech

ECHA předložila Evropské komisi doporučení ke změně přílohy XIV nařízení REACH (seznam látek podléhajících povolení) přidáním vlastnosti endokrinního disruptoru u čtyř ftalátů. Změna v příloze XIV nařízení REACH se týká úpravy záznamů u následujících čtyř ftalátů:

• bis(2-ethylhexyl) phthalate (DEHP) EC 204-211-0, CAS 117-81-7;

• dibutyl phthalate (DBP) EC 201-557-4, CAS 84-74-2;

• benzyl butyl phthalate (BBP) – EC 201-622-7, CAS 85-68-7;

• diisobutyl phthalate (DIBP) – EC 201-553-2, CAS 84-69-5.

Tyto ftaláty byly identifikovány nejprve jako látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC) vzhledem ke klasifikaci jako látky toxické pro reprodukci a následně byly zařazeny na seznam látek podléhajících povolení. Později byly identifikovány i jako látky s vlastnostmi narušujícími endokrinní činnost s účinky na lidské zdraví a v případě DEHP také na životní prostředí.

Veřejná konzultace k návrhu doporučení na aktualizaci přílohy XIV probíhala od prosince 2018 do března 2019. Na žádost Komise proběhla ke stejnému problému veřejná konzultace také v létě 2018. Výbor členských států (MSC) přijal ke změně stanovisko na svém jednání v červnu 2019.

ECHA stanovisko MSC a připomínky, které obdržela během veřejné konzultace, zohlednila ve  svém konečném doporučení Evropské komisi.

V důsledku navržené změny některá použití ftalátů, která byla doposud osvobozena od povolení, budou povolení vyžadovat např.:

• použití 4 ftalátů ve směsích v koncentracích rovnajících se nebo vyšších než 0,1 % hm. (doposud 0,3 % hm.);

• některá použití DEHP (např. materiály přicházející do styku s potravinami a zdravotnické prostředky), které již nebudou spadat pod obecné výjimky z požadavku na povolení.

Kromě toho vyzývá ECHA Evropskou komisi, aby přezkoumala stávající výjimku pro použití BBP a DBP ve vnitřních obalech léčivých přípravků.

Konečnou změnu položek v příloze XIV nařízení REACH týkajících se ftalátů, včetně rozhodnutí o termínech, do kterých budou muset společnosti požádat ECHA o povolení a o výjimky, provede Komise ve spolupráci s členskými státy a Evropským parlamentem.

Další informace:

Doporučení ECHA

Stanovisko MSC

Předchozí doporučení

Obecné výjimky z požadavků autorizace

Kandidátský seznam

Seznam látek podléhajících povolení

Povolování

Zdroj: MPO