Česká republika bude v EU usilovat o odklad a úpravu nového systému emisních povolenek ETS 2 minimálně na rok 2028. Podle současných plánů by systém, který má obchodování s povolenkami rozšířit například i na silniční dopravu nebo vytápění budov, měl platit od roku 2027. Česká vláda bude chtít odklad využít k úpravě systému s cílem zajistit silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií, uvedl premiér Petr Fiala. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo novou výzvu pro Ústecký kraj z Operačního programu Spravedlivá transformace, kde je k dispozici 800 milionů korun. Ty mají tomuto tzv. uhelnému regionu pomoci navýšit výzkumné kapacity vědeckých pracovišť, zlepšit jejich vybavení a podmínky pro práci a podpořit vědecké projekty zaměřené na nízkoemisní energetiku i cirkularitu. Jde o součást podpory, která se zaměřuje na zmírnění negativních dopadů odklonu od uhlí a na rozvoj lidí a jejich dovedností. Program Spravedlivá transformace má za cíl pomoci regionům a lidem zvládnout přechod na klimaticky neutrální hospodářství do roku 2050. Dokumenty k výzvě Podpora výzkumu a vývoje v Ústeckém kraji

Česká republika bude muset zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky. Bez něj totiž nesplní cíle vyplývající z evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu (tzv. PPWR). Dnešní schválení dokumentu Evropskou radou¹ je posledním krokem v legislativním procesu. Z nařízení vyplývá, že pokud členská země v roce 2026 nedosáhne 80% míry sběru PET lahví a plechovek, musí nejpozději v roce 2029 zavést zálohový systém. Česká republika s mírou sběru pod 30 % u plechovek a 75 % u PET lahví ve stávajícím systému tyto podmínky nesplní. Novela obalového zákona, které nyní čeká v prvním čtení na schválení Poslaneckou sněmovnou, přitom povinnosti plynoucí z nařízení zajistí.

Nařízení stanovuje povinnost zavést systém záloh, pokud členské země nesplní povinnou míru sběru 80 % jak u PET lahví, tak u plechovek v roce 2026. Zároveň musí prokázat jasný plán, jak v roce 2030 dosáhnou míru sběru 90 %. Česká republika jednoznačně povinnou míru sběru nesplní u plechovek, jak již potvrdila také autorizovaná obalová společnost EKO KOM², a s vysokou pravděpodobností ani u plastových lahví. Jejich třídění už roky stagnuje kolem 75 %.

„Nové nařízení o obalech zpřísňuje cíle sběru pro členské státy, nově totiž zavádí cíl pro nápojové plechovky, a zároveň navyšuje cíl sběru plastových lahví od roku 2026. Nově zavedené zálohové systémy navíc musí splňovat stanovené minimální standardy. Rámec systému pro Česko, navržený v návrhu novely obalového zákona, který schválila vláda a nyní je na projednání v Poslanecké sněmovně, je s nimi v souladu,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Zálohový systém na PET lahve a plechovky je řešením neutěšené situace recyklace nápojových obalů. Nevyžaduje přitom žádné příspěvky ani dotace z veřejných zdrojů, protože plně využívá hodnoty vysbíraného materiálu, jehož prodej pomáhá financovat provoz a který v současném systému třídění leží ladem na skládce, v přírodě nebo končí ve spalovně. „Zálohování nápojových obalů oproti současnému systému třídění umožní vrátit k opětovnému použití téměř veškeré nápojové obaly. Lidé navíc budou mít jistotu, jak se s materiálem dále nakládá. Z navrácené PET lahve vznikne opět nová petka a z plechovky zase plechovka,“ říká Havligerová.

Většina Evropy je již na tyto změny připravena nebo se na ně připravuje. Zálohuje více než polovina obyvatel Evropy celkem v 16 zemích. V lednu 2025 se přidá Polsko a Rakousko. Z dalších zemí zálohování připravují například v Řecku, Portugalsku, ve Velké Británii a nově také ve Španělsku.

První návrh Nařízení o obalech a obalovém odpadu představila Evropská komise v listopadu 2022. Dokument schválil již předchozí Evropský parlament 24. dubna 2024. Text nařízení následně procházel kontrolou formálních náležitostí. 25. listopadu 2024 projednal upravený text Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu. Nařízení bylo následně zveřejněno v plénu Evropského parlamentu, čímž došlo k jeho formálnímu schválení. Posledním krokem bylo dnešní schválení návrhu Evropskou radou. Nařízení bude účinné 18 měsíců od vstupu do platnosti.

Zdroje:

[1]  https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2024/12/16/sustainable-packaging-council-signs-off-on-new-rules-for-less-waste-and-more-re-use-in-the-eu/

[2] https://www.ekokom.cz/reakce-aos-na-predpokladane-zavedeni-zalohovani-napojovych-obalu/

Kristýna Havligerová, Iniciativa pro zálohování

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

Množství recyklovaného skla v Česku klesá. Loni ho v zelených a bílých kontejnerech skončilo o šest a půl tisíce tuny méně než rok předtím. To, že lidé již tento materiál tolik netřídí, dopadá třeba na sklárnu v Kyjově na Hodonínsku. Podíl recyklovaného skla je menší a to použité tak musí nakupovat v cizině, což se promítá do ceny nových lahví. I proto chtějí odpadové společnosti lidi ke třídění víc motivovat. Více ZDE

Od příštího roku bude dotační podpora pro solární elektrárny nižší. Domácnosti proto zahltily instalační firmy s žádostmi o fotovoltaiky ještě za výhodnějších podmínek. Miliardy z Nové zelené úsporám Standard jsou už pryč. Více ZDE

U vodného a stočného si Češi v příštím roce připlatí o 6 % navíc. Ačkoliv některé domácnosti vodou šetří, nakonec zaplatí více. O tom, proč tomu tak je a o kolik více zaplatí čtyřčlenná rodina, hovořil ve vysílání TN Live ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Vilém Žák. Více ZDE

Německo dostává další rány kvůli nestabilním obnovitelným zdrojům energie. Fotovoltaické, větrné a vodní elektrárny nejsou schopné pokrývat energetickou spotřebu, a země tak musí energii ve velkém nakupovat. To ji ale může stát draho, protože ceny energie na následující den dosahují dvacetiletých maxim. Více ZDE

Výbory RAC a SEAC dospěly k předběžným závěrům ohledně navrhovaného omezení PFAS ve třech odvětvích. Výbory pro posuzování rizik (RAC) a pro socioekonomickou analýzu (SEAC) na svých posledních zasedáních v listopadu předběžně uzavřely hodnocení dalších odvětví z celoevropského návrhu na omezení  per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS):

• Stavební výrobky;
• Textil, čalounění, kůže, oděvy a koberce;
• Materiály a obaly určené pro styk s potravinami.

Výbory oznámily také odvětví, která budou hodnotit na následujících zasedáních.

V březnu by se měly poprvé zabývat aplikacemi fluorovaných plynů, dopravou a energetikou.

Po březnu budou pro diskuzi jako další odvětví:

• Maziva;
• Zdravotnické prostředky;
• Elektronika a polovodiče.

Další výsledky listopadových zasedání:

• RAC přijal stanoviska k 12 návrhům harmonizované klasifikace a označování.
• RAC schválil 3 a SEAC 14 návrhů stanovisek k žádostem o povolení. Výbor RAC rovněž schválil 1 návrh stanoviska ke zprávě o přezkumu povolení.

Podrobnější informace naleznete v příloze a na webových stránkách výborů RAC a SEAC.

Další informace:

• Příloha ke zprávě [PDF][EN]
• Zápis ze zasedání [PDF][EN]
• Vědecké hodnocení návrhu na omezení PFAS - současný stav [PDF][EN]
• Řízení o omezení
• Žádosti o povolení
• Harmonizovaná klasifikace a označování (CLH)

V roce 2023 dosáhla celková produkce odpadů v Česku hodnoty 38 milionů tun a meziročně se snížila o 3,1 %, což bylo o 1 milion tun odpadů méně. Meziročně mírně rostl, o 0,6 %, objem vyprodukováno komunálního odpadu na úroveň 5,4 milionu tun.

Největší část celkové produkce odpadů tvořily odpady minerální (59,2 %), tedy stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Druhý největší podíl na vyprodukovaných odpadech měl kovový odpad (14,2 %), následovaný směsným odpadem (11,5 %) a nekovovým odpadem (7,5 %). Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (50,0 %), odpadních plastů (23,6 %), skleněného odpadu (11,4 %) a odpadu ze dřeva (10,6 %). Zbývající část nekovového odpadu představovala pryžový a textilní odpad nebo odpad obsahující polychlorované bifenyly (PCB), spadající do kategorie nebezpečných odpadů. Nebezpečné odpady tvořily necelá 4 % celkové produkce odpadů, což bylo 1,53 mil. tun a oproti roku 2022 poklesla o 1,8 %.

Srovnáme-li produkci odpadů v jednotlivých krajích Česka, nejvíce odpadů bylo v roce 2023 vytvořeno v Jihomoravském kraji (5,8 mil. tun), naopak nejméně v Karlovarském kraji (1,0 mil. tun). Jihomoravský kraj je na pomyslném prvním místě i při přepočtu odpadu na obyvatele (4 724 kg). Celorepublikový průměr se snížil na 3 489 kilogramů odpadů na jednoho obyvatele. Produkce nebezpečných odpadů na jednoho obyvatele v roce 2023 dosáhla 141 kilogramů. Nejvíce jich bylo v Moravskoslezském kraji s 225 kilogramy na obyvatele, nejméně nebezpečného odpadu produkovali v Karlovarském kraji s 67 kilogramy na obyvatele.

Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 4,4 milionu tun z obcí, respektive od občanů a dalších subjektů, pro které sběr odpadu zajišťují obce. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 409 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 457 kilogramy na osobu. Komunální odpad tvořily směsné odpady (58,9 %), nekovové odpady (15,7 %) a odpady živočišného a rostlinného původu (15,4 %). Největší část nekovových odpadů tvořil odpad z papíru a lepenky s podílem 42,6 %, 24,4 % zaujímaly odpadní plasty a 19,9 % skleněný odpad. Menší část nekovových komunálních odpadů tvořily odpady ze dřeva (10,4 %) a textilní odpad (2,7 %). Meziročně o 4,2 % rostl podíl nebezpečných komunálních odpadů s produkcí 9 643 tun.

V roce 2023 také pokleslo množství dovezeného odpadu do Česka o 15,4 % na 2,5 mil. tun. Z Česka bylo vyvezeno téměř 3,7 mil. tun odpadu, jehož hlavní složku tvořil kovový odpad (72,4 %).

Další informace přináší nová publikace Produkce, využití a odstranění odpadů – 2023.

Novelizované nařízení o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (CLP) vstoupilo v platnost dne 10. prosince 2024. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vyzývá společnosti, aby přezkoumaly svá portfolia látek a podle potřeby aktualizovaly klasifikace. Cílem novelizovaného nařízení CLP je lépe identifikovat a klasifikovat nebezpečné chemické látky a také zlepšit komunikaci o jejich rizicích. Více informací najdete ZDE.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podpoří české firmy, které chtějí vyrábět energii z biomasy. Dnes vyhlásilo v rámci aktivity Obnovitelné zdroje energie – biomasa I. výzvu z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Získat lze od 30 do 65 procent způsobilých výdajů na jeden projekt. Žádosti o podporu bude možné podávat od 9. ledna 2025 do 9. ledna 2026 prostřednictvím portálu ISKP2021+.

„Základ budoucnosti české energetiky vidíme v jádru a rozvoji obnovitelných zdrojů. Proto se dlouhodobě zaměřujeme na podporu přechodu českých firem od fosilních paliv. Mezi podporované aktivity aktuální výzvy patří výstavba zdrojů tepla z biomasy, včetně kombinované výroby elektřiny a tepla, a vyvedení tepla rozvodnými tepelnými zařízeními do místa spotřeby. Díky tomu mohou být energeticky soběstačnější, sníží své náklady na provoz a zároveň přispějí k ochraně životního prostředí,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Cílem výzvy je podpořit a zatraktivnit využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména biomasy z vlastní produkce, pro nové příjemce podpory. Podporuje efektivní a šetrné využívání OZE, zvyšování jejich podílu a tím pádem snížení spotřeby primárních energetických zdrojů, jako jsou uhlí, ropa nebo zemní plyn.

„Program je příležitostí pro firmy, které chtějí investovat do inovací, snížit náklady a chránit životní prostředí. Je to jeden z kroků, který umožní přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku při zachování konkurenceschopnosti českých podniků,“ dodává ředitel odboru infrastruktury pro MSP a energetických programů Ondřej Tomšej.

Míra podpory bude poskytována dle velikosti podniku a typu způsobilých výdajů od 30 % do 65 %. Celkové způsobilé výdaje na projekt musí být minimálně ve výši 8 milionů korun a maximálně 300 milionů korun. Více informací k výzvě najdete na tomto odkazu.

Zájemci o dotaci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace, která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a pomáhá s přípravou žádostí o dotaci a administrací projektu. Agentura je zastoupena ve všech regionech republiky a zároveň provozuje bezplatnou Zelenou linku 800 800 777.

OP TAK 2021-2027 je jeden z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Jeho cílem je zvýšit přidanou hodnotu podniků, podpořit rozvoj nových inovativních firem a usnadnit chytrý přechod k udržitelné a digitální ekonomice. Program se primárně zaměřuje na podporu malých a středních podniků. V oblasti úspor energií, energetické a digitální infrastruktury nebo výzkumu a vývoje nechybí ani podpora pro velké podniky. Řídicím orgánem je Sekce fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu.

Senát podpořil petici proti záměru vybudovat spalovnu nebezpečných odpadů v Rybitví na Pardubicku, označil ji za důvodnou. Současně vyzval ministerstvo životního prostředí, aby se záměrem obnovit původní spalovnu firmou AVE CZ znovu zabývalo. K tématu chce uspořádat veřejné slyšení, které by mohlo vyústit ve změnu zákonů včetně zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Více ZDE
 

Dokument reaguje na poptávku ze strany českého průmyslu i na legislativní iniciativy Evropské unie, především nařízení č. 2024/1735 o průmyslu pro nulové čisté emise, jehož cílem je do roku 2030 umožnit v EU geologické ukládání alespoň 50 milionů tun CO2 ročně. Technologie CCUS jsou důležitým nástrojem pro posílení schopnosti dosáhnout klimatických cílů, ke kterým se ČR zavázala, zvláště přispět k dosažení klimatické neutrality na úrovni EU do roku 2050. Strategické dokumenty, jako je např. aktualizovaná Politika ochrany klimatu v ČR, již identifikují potřebu CCUS, neposkytují ale dostatečné podrobnosti a konkrétní opatření. Akční plán CCUS je tedy zásadním dokumentem, který tyto mezery detailněji specifikuje.

Dokument ke stažení:

• Materiál
• Předkládací zpráva

Evropská komise zveřejnila k připomínkování předlohu nařízení týkající se omezení, kterým se aktualizuje příloha XVII nařízení REACH, pokud jde o látky CMR (2023). Cílem iniciativy je zajistit ochranu spotřebitelů přidáním nově klasifikovaných látek CMR (karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci) na seznamy látek CMR podléhajících omezení pro spotřebitelské použití podle nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH).

Dokument ke stažení:

• EU 145_24 EK Předloha nařízení – Ares(2024)

• EU 145_24 EK Příloha – Ares(2024)