Pokud se bude svět i nadále oteplovat podobným tempem, jako předvídá OSN, hrozí světu sucho. A to výrazně zvýší pravděpodobnost nejrůznějších konfliktů o vodu, tvrdí nová studie. Podařilo se jí identifikovat pět míst na Zemi, kde bude tato hrozba největší. Pro obyvatele našich krajů je dobrou zprávou, že ani jedna neleží v Evropě, horší zprávou je, že dvě se nacházají nedaleko. Jde o oblasti řek Nilu, Gangy-Brahmaputry, Indu, Eufratu-Tigridu a Colorada. Více ZDE

Míra spolufinancování Evropské unie na evropských dotacích se v programovém období 2021 až 2027 u většiny projektů sníží ze současných 85 procent na 55 procent. Současné pravidlo N+3 se změní na N+2. To znamená, že dotace přidělené v daném roce musí stát vyčerpat nejpozději do dvou let, a ne do tří, jako nyní. Na semináři ministerstva pro místní rozvoj (MMR) to řekla náměstkyně ministryně Olga Nebeská.

Náměstkyně zároveň uvedla několik oblastí, ve kterých se podmínky čerpání zjednoduší. Například nově by mohl každý stát až pět procent dotací přerozdělit mezi jiné projekty, aniž by to musela schvalovat Evropská komise. "Rádi bychom, aby to bylo ještě více, ale i těch pět procent je krok správným směrem," řekla Nebeská. Podle ní se zároveň sníží počet tematických cílů, které Evropská unie sleduje, ze současných 11 na pět.

Česká republika bude podle návrhu EK moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti ve finančním období 2021 až 2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč) v cenách roku 2018. Nová podoba výpočtů spolu se solidním ekonomickým výkonem a nízkou nezaměstnaností mají za následek, že státy jako Česko, Polsko či Maďarsko získají v příštím víceletém finančním rámci méně, než kolik mají v tom nynějším. Při započtení inflace by měl český podíl na dotacích dosáhnout 20,1 miliardy eur (přes 512 miliard Kč). Ve stávajícím finančním období 2014 až 2020 je pro ČR vyčleněno bezmála 24 miliard eur. V případě nesplnění určitých podmínek však může na konci letošního roku o šest procent z této částky přijít.

Dlouhodobý rozpočet EU na léta 2021 až 2027 je navržen tak, že závazky mají činit 1,135 bilionu eur (zhruba 29 bilionů Kč), což podle komise odpovídá 1,11 procenta hrubého národního důchodu společenství.

Český statistický úřad dnes ve svém pražském sídle otevřel výstavu věnovanou čtvrtstoletí statistiky životního prostředí. Výstava na jedenácti panelech mapuje jednotlivé oblasti sledování environmentálních dat a kromě důležitých statistických údajů přináší i bližší pohled na metody zjišťování informací o životním prostředí.

Stále se zvyšující nároky na ochranu životního prostředí spojené s řadou aktivit na mezinárodní i národní úrovni vyvolávají rychle rostoucí poptávku po environmentálních informacích. Tento zájem je motivován potřebou hodnocení stavu a vývoje jednotlivých složek životního prostředí  a také popisem jeho vzájemných vazeb s ekonomickým vývojem společnosti.

„Když ČSÚ zařadil před pětadvaceti lety do svého portfolia data o životním prostředí, šlo o logické a nutné doplnění oblasti, která je v moderní demokratické společnosti v popředí zájmu. Shromažďování a publikace těchto dat byla jedním z kroků, které úřad posunul k světovému statistickému standardu. Za 25 let, kdy ČSÚ data o životním prostředí zpracovává, jsme se dostali i v této oblasti na úroveň, která dokáže uspokojit i ty nejnáročnější uživatele,“ připomíná Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu.

Oddělení statistiky životního prostředí založila v roce 1993 budoucí předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová jako součást Krajské statistické správy v Ústí nad Labem. Umístění oddělení v severních Čechách mělo tehdy své opodstatnění, neboť severočeské pánevní okresy patřily v 80. letech k oblastem s nejvíce znečištěným životním prostředím.

Počátkem 90. let se proto začaly zjišťovat a publikovat informace o životním prostředí za Českou republiku, a ve spolupráci se saským a polským statistickým úřadem také za oblast tzv. Černého trojúhelníku. Potřeba informací o vlivu poškozeného životního prostředí na zdravotní stav populace vedla také k zahájení unikátního mezinárodního projektu „Programu Teplice (1991–1999)“. Společenská poptávka po relevantních datech od té doby významně stoupala a ovlivnila vznik a rozvoj statistických zjišťování v environmentální oblasti až do jejich současné podoby.

„Statistika životního prostředí se od dob svého založení zbavila všech dětských nemocí a po čtvrtstoletí jejího trvání můžeme vidět, že se jedná o velmi progresivní a žádaný statistický obor se značným potenciálem do budoucna,“ říká Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ.

Výstava bude pro veřejnost otevřena ve všední dny od 8 do 18 hodin až do 30. listopadu 2018 a její tištěná podoba vyjde jako samostatná příloha časopisu Statistika&My.

Při přípravě návrhu Plánu byly zohledněny úkoly uvedené ve Výhledu legislativních prací vlády na léta 2019 až 2021 a dále byly do návrhu Plánu promítnuty legislativní úkoly vyplývající z legislativních závazků České republiky k Evropské unii, jakož i legislativní úkoly uložené zvláštními usneseními vlády a úkoly vyplývající z vlastních potřeb příslušných orgánů. Předložený návrh Plánu obsahuje celkem 108 legislativních úkolů, z toho 7 věcných záměrů zákonů, 16 návrhů zákonů, 58 návrhů novel zákonů, 11 návrhů nařízení vlády a 16 návrhů novel nařízení vlády. Asi 34 % legislativních úkolů obsažených v Plánu má implementační povahu, tj. představuje plnění legislativních závazků vůči Evropské unii.

Dokument ke stažení:

Návrh plánu legislativních prací 2019 Formulář pro připomínky

Příloha XVII nařízení REACH stanoví omezení výroby, uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek, směsí a předmětů. Komise vyvinula kritéria pro identifikaci předmětů, které obsahují látky CMR, které by mohli používat spotřebitelé a u nichž by bylo vhodné zjednodušeným postupem uvedeným v čl. 68 odst. 2 uvedeného nařízení doplnit nové omezení v příloze XVII. Na základě kritérií vypracovaných Komisí se za prioritní záležitost považují oděvy, jiné textilní výrobky a obuv.

Podle článku 1 nařízení Komise (EU) č. 2018/1513 se příloha XVII nařízení REACH mění v souladu s přílohou tohoto nařízení, tj. doplňuje se o:

1. nový záznam 72, který zní: Látky uvedené ve sloupci 1 tabulky v dodatku 12. T
2. nový dodatek 12, který zní: „Dodatek 12 Záznam 72 – omezené látky a maximální koncentrační limity podle hmotnosti v homogenních materiálech.
    

Nařízení je použitelné po 1. listopadu 2020.

Nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Další informace:

• Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1513, kterým se mění příloha XVII nařízení REACH

• Commission Regulation (EU) 2018/1513

ECHA aktualizovala otázky a odpovědi, které poskytují podnikatelským subjektům doporučení jak postupovat při plnění povinností vyplývajících z nařízení REACH po vystoupení Spojeného království z EU. Otázky a odpovědi se týkají registrace a povolování chemických látek podle nařízení REACH a všeobecných doporučení pro podnikatelské subjekty mimo EU.

Doporučení ECHA jsou formulována na základě předpokladu, že odchod Velké Británie se uskuteční k 30.  březnu 2019. Jestliže ECHA a UK uzavřou dohodu o odchodu a v ní si odsouhlasí přechodné období, ECHA pak následně otázky a odpovědi upřesní.

ECHA neplánuje po odchodu Velké Británie z EU k 30. březnu 2019 své otázky a odpovědi v této oblasti významněji rozšiřovat. Nicméně ECHA doporučuje podnikatelským subjektům aktualizace otázek a odpovědí sledovat i  v příštích měsících.

ECHA se zavázala poskytovat podnikatelským subjektům uživatelsky přívětivá a včasná sdělení o vývoji v oblasti odchodu UK z EU a brzy zveřejní na svých webových stránkách vylepšenou verzi předmětné sekce.

Další informace:

• Odchod UK z EU

• Nové otázky a odpovědi

• Otázky a odpovědi k odchodu UK z EU a REACH

Ochrana úrody při extrémním suchu i půdy před erozí, to jsou výhody závlah, s jejichž pořízením pomůže pěstitelům Ministerstvo zemědělství. Právě začalo přijímat žádosti o příspěvek na jejich vybudování, celkem má v této fázi připraveno na závlahy dotaci 100 milionů korun.

Ministerstvo zemědělství dnes vyhlásilo výzvu pro zemědělce na nákup zavlažovačů, příslušenství k závlahám, kapkových závlah pro zemědělské plodiny a na výstavbu nebo obnovu trubních rozvodů, čerpacích stanic a jejich technologií.

„Jsme připraveni zemědělcům poskytnout příspěvek ve výši od padesáti do devadesáti procent pořizovacích nákladů na pořízení závlahy nebo obnovu a výstavbu závlahových sítí. Klimatická situace je v posledních letech nepříznivá, dlouhá období sucha se budou pravděpodobně opakovat stále častěji. Funkční a úsporný závlahový systém se proto ukazuje jako klíčový pro zachování zemědělské produkce, zejména u zeleniny a ovoce,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Cílem programu „Podpora konkurenceschopnosti agropotravinářského komplexu – závlahy – II. etapa“ je také snížení spotřeby vody na závlahy a energetické náročnosti závlah.  Závlahy jsou jedním z opatření na zmírnění dopadů klimatické změny. Mimo jiné přispívají k omezení vodní eroze, protože vlhké půdy přijímají a vsakují srážky mnohem lépe než přeschlé. Zároveň půdu chrání před větrnou erozí a následnou prašností v ovzduší.      

Žádosti od zemědělců a závlahářů bude Ministerstvo přijímat od 22. 10. 2018 do 28. 2. 2019. Kompletní podmínky II. výzvy jsou uveřejněny na stránkách MZe.

Program na podporu závlah funguje od roku 2017, dosud v jeho rámci Ministerstvo poskytlo podporu ve výši 61,5 milionů korun. Dalších 90 milionů bylo přislíbeno a čeká se, až žadatelé doloží nezbytné podklady. Podpora je prozatím plánována do roku 2022.

Lidstvo letos vyprodukuje 50 milionů tun elektroodpadu, polovinu tvoří osobní zařízení jako počítače, obrazovky, mobilní telefony, tablety a televizory. Zbytek jsou větší domácí spotřebiče, například pračky, lednice, přímotopy nebo mobilní klimatizační jednotky. Vyplývá to z dat evropské asociace kolektivních systémů pro sběr a recyklaci elektronického a elektrického odpadu WEEE Forum.

Sdružení na sobotu 13. října vyhlásilo Mezinárodní den elektroodpadu, jehož hlavní myšlenkou je podpora recyklace a osvěta mezi veřejností. K výzvě se přidalo 20 členských zemí asociace včetně České republiky i externí organizace. Ve společné tiskové zprávě to minulý týden uvedly společnosti Asekol a Elektrowin a projekt Recyklohraní.

Z elektroodpadu se celosvětově každoročně podaří recyklovat zhruba pětina. Až 40 milionů tun tak skončí na skládkách, je spáleno či se stane předmětem nezákonného obchodování.

"Bohužel i v Evropské unii, která je celosvětovým lídrem v oblasti recyklace elektroodpadu, se podaří recyklovat pouhých 35 procent. To vede ke zbytečným ztrátám cenných a nedostatkových surovin, a tím i k environmentálním, zdravotním a společenským problémům," uvedl evropský komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov Karmenu Vella.

Z elektrospotřebiče lze podle společností recyklovat až 80 procent materiálu. Vyřazený spotřebič je zdrojem druhotných surovin, mezi které patří například lehké kovy, zejména hliník. "Získat hliník recyklací si vyžádá pouhou desetinu nákladů proti těm, které je třeba vynaložit na těžbu primární suroviny," uvádí zpráva s tím, že elektroodpad v Evropě roste tempem tři až pět procent ročně.

V Česku lze odevzdávat elektrozařízení či staré baterie na tisících sběrných místech, jež musejí být podle zákona zřízena v obcích či městských částech s více než dvěma tisíci obyvateli. Česko se k Mezinárodnímu dni elektroodpadu připojilo přes projekt Recyklohraní, který dlouhodobě podporuje environmentální vzdělávání na školách. "Letošní školní rok začal již 11. ročník projektu. Zapojilo se téměř 3700 škol ze všech krajů," uvedla ředitelka obecně prospěšné společnosti Recyklohraní Hana Ansorgová. Projekt podporují společnosti Asekol a Elektrowin, které zajišťují zpětný odběr elektroodpadu.

Zdroj: ČTK

Členové Teplárenského sdružení ČR se na setkání dne 18. října v Praze shodli, že situace v teplárenství je velmi vážná, vyžaduje okamžité řešení a vyzvali orgány státní správy, vládu a Parlament České republiky, aby se situací v teplárenství začaly urychleně zabývat.

Teplárenství čelí dlouhodobě ekonomické diskriminaci ve srovnání s lokální výrobou tepla. Tato deformace trhu se nyní vyhrotila kvůli reformě trhu s emisními povolenkami, kterou schválila Evropská rada v únoru letošního roku. Cena povolenky na emise skleníkových plynů vzrostla během jednoho roku téměř čtyřikrát. Ještě na začátku září 2017 se pohybovala kolem 5 Euro, zatímco v současnosti osciluje kolem 20 Euro. Většina analytiků přitom pro příští rok očekává další růst ceny povolenky na cca 25 Euro.

Teplárny dostávají část povolenek na výrobu tepla bezplatně. Jejich množství se však každoročně snižuje a pro příští rok dosahuje přibližně třetinu množství roku 2013. Teplárny si tak v současné době musí valnou většinu potřebných povolenek kupovat na trhu. Povinnost nákupu povolenek se vztahuje na zařízení od 20 MW instalovaného tepelného příkonu využívající fosilní paliva. V teplárenství je nákupem povolenek zasažena téměř veškerá výroba tepla v uhelných teplárnách a přibližně 60 % výroby tepla v teplárnách na zemní plyn. Dohromady se jedná o dodávky tepla pro 3,5 milionu obyvatel.

„Řada tepláren se v důsledku nárůstu ceny povolenek může dostat do vážných potíží. Nejvíce ohrožené jsou menší teplárny na uhlí v majetku obcí, které se propadají do červených čísel,“ varoval Tomáš Drápela, generální ředitel Plzeňské teplárenské, a.s. a člen výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.

Provozovatelé tepláren investovali v letech 2013 až 2017 více než 20 miliard korun do ekologizace svých provozů a významně snížili emise oxidu siřičitého, oxidu dusíku a prachu do ovzduší. Rozhodujícím znečišťovatelem jsou v současné době lokální topeniště a kotle v domácnostech.

Podle Státní energetické koncepce z roku 2015 je jedou z priorit udržet co největší ekonomicky udržitelný rozsah soustav zásobování teplem s ohledem na jejich konkurenceschopnost a zajistit srovnání ekonomických podmínek centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit. Narovnání podmínek účinných soustav zásobování teplem a individuálních výroben tepla v oblasti zpoplatnění externalit (emise znečišťujících látek, oxidu uhličitého apod.) požaduje také Implementační plán Strategického rámce Česká republika 2030, který schválila vláda 17. října 2018.

„Podle Státní energetické koncepce a dalších strategických dokumentů se má zpoplatnění emisí mezi velkými a malými zdroji vyrovnávat. V praxi se ale děje pravý opak a pomyslné nůžky se stále více rozevírají. Teď už to přesáhlo únosnou mez a řada tepláren se dostává do neudržitelné situace. Státní energetická koncepce není v praxi vůbec naplňována,“ upozornil ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Předmětem diskuse na setkání členů byla samozřejmě i možná řešení složité situace tepláren. Členové Teplárenského sdružení ČR se shodli, že dlouhodobým systémovým řešením je odpovídající zpoplatnění spotřeby fosilních paliv v zařízeních, která nejsou zahrnuta do systému emisního obchodování. Než se však podaří toto dlouhodobé řešení prosadit, je třeba přijmout i krátkodobá a střednědobá opatření, která umožní zajistit bezproblémové dodávky tepla v letošní zimě a v příštím roce. Orgány státní správy, vláda i Parlament České republiky by se situací v teplárenství měly začít urychleně zabývat.

„Shodli jsme se na nezbytných krocích, které bude Teplárenské sdružení České republiky prosazovat. Jde o přežití oboru a zajištění spolehlivých a cenově únosných dodávek tepla pro 3,5 milionu lidí. Srovnání ekonomických podmínek nám stát slibuje od roku 2012 a děje se pravý opak. Teď už nemůžeme čekat, potřebujeme rychlá opatření pro zmírnění dopadu do hospodaření tepláren i do cen pro zákazníky v příštím roce,“ uvedl Tomáš Drápela.

Města s dodávkou tepla zatíženou nákupem povolenek s vyznačením převládajícího druhu paliva pro výrobu tepla.

Hnutí Duha podalo k České inspekci životního prostředí (ČIŽP) podnět k prošetření tří firem těžících hnědé uhlí kvůli možnému porušení zákona o ekologické újmě. Severočeské doly ze skupiny ČEZ a Vršanská uhelná a Severní energetická ze skupiny Sev.en Energy podle právní analýzy firmy Frank Bold neplní povinnost finančně se zajistit pro případ akutních problémů, jako je zamoření vody a půdy při nehodě. Hnutí Duha to dnes sdělilo v tiskové zprávě. Severočeské doly se k tomu nechtěly vyjádřit a skupina Sev.en Energy uvedla, že předpisy plní. Obě těžařské skupiny ČTK sdělily, že budou s ČIŽP spolupracovat.

Podle zákona o ekologické újmě je provozovatel povinen zabezpečit finanční zajištění k náhradě nákladů především na preventivní a nápravná opatření pro případ ekologické újmy. "Provozovatelé mají povinnost pro tento účel provést hodnocení rizik. Z tohoto posouzení rizik je potom patrné, jaká má být výše finančního zajištění," píše se ve zprávě.

Finanční zajištění nemusí řešit provozovatel, který buď svou činností může způsobit újmu s náklady na nápravu nižšími než 20 milionů korun, nebo je registrovaný v Programu EMAS (systém environmentálního řízení a auditu), případně zahájil činnosti potřebné k zaregistrování, a nebo který má certifikovaný systém environmentálního řízení podle souboru norem ČSN EN ISO 14000, případně zahájil činnosti potřebné k získání certifikace, uvádí zákon.

"V souladu s oznámením naše společnost poskytne pověřeným inspektorům veškerou nezbytnou součinnost potřebnou k výkonu kontroly a současně se do skončení kontroly k této věci dále nebudeme vyjadřovat," uvedl na dotaz ČTK Roman Kozák ze společnosti Severočeské doly.

"V provozech Sev.en Energy platí, že oblasti ochrany ŽP věnujeme tu nejvyšší pozornost a beze zbytku plníme příslušná nařízení a zákony. Dlouhodobě také spolupracujeme se špičkovými odborníky v oblasti ekologie a dalších přírodních věd," uvedla mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová. Holding poskytne součinnost ČIŽP, dodala.

V České republice povrchově těží hnědé uhlí čtyři společnosti. Podle ekologů plní povinnosti dle zákona o ekologické újmě pouze Sokolovská uhelná, zatímco ostatní společnosti nemají certifikaci ani nezřídily fond. Česká inspekce životního prostředí podle Hnutí Duha může udělit pokutu až milion korun.

Zdroj: ČTK

S cílem snížit nebezpečí vzniku závažných onkologických onemocnění v důsledku inhalace azbestových vláken navrhuje Česká asociace pro odstranění azbestu, z.s., aby byly provedeny níže uvedené projektové činnosti, úpravy příslušných legislativních předpisů a byly v České republice vytvořeny podmínky pro finanční podporu pro provádění sanace azbestové zátěže v souladu s platnou legislativou.

1. Vypracovat odbornou kvantifikaci dosud existující azbestové zátěže na celém území České republiky.

2. U všech objektů dokončených před rokem 2005 před plánovaným odstraněním staveb, před prováděním změn dokončených staveb či před prováděním udržovacích prací, vyžadovat provedení inspekce zjištění výskytu a stanovení azbestu.

3. Popsat závazným způsobem požadavky na řádnou sanaci azbestové zátěže pro provádění údržbových prací, úprav dokončených staveb a pro odstraňování staveb včetně uložení azbestového odpadu na příslušné skládky. S těmito požadavky seznámit odbornou i širokou veřejnost formou informační kampaně.

4. Zajistit přísnou kontrolu závazných požadavků na řádnou sanaci azbestové zátěže a její uložení na příslušné skládky.

5. Provést screening horninového prostředí a kamenolomů v České republice, kde se prokazatelně vyskytují azbestové minerály.

6. Implementovat do příslušných legislativních předpisů moderní hygienické limity pro všechny typy prostředí a stanovit povinnost provádění inspekce účinnosti sanace azbestu.

7. Založit veřejně přístupný a státem garantovaný rejstřík oprávněných osob k provádění inspekcí a sanace azbestu.

8. Seznámit veřejné instituce, vč. krajských, městských a obecních úřadů o nutnosti zahrnout inspekce na zjištění výskytu a stanovení azbestu do požadavků zadavatele výběrových řízení před plánovaným prováděním udržovacích prací, změn dokončených staveb a před odstraňováním staveb.

9. Založit dotační titul nebo jiný finanční nástroj pro podporu řádné sanace dosud existující azbestové zátěže v souladu s legislativou ČR a EU.

10. Vytvořit dlouhodobý program sanace azbestové zátěže pro území celé České republiky, jehož součástí bude úprava příslušných legislativních předpisů, vytvoření finančních zdrojů, vzdělávání a informování odborné i široké veřejnosti, monitorování realizace programu, podpora vědeckých a výzkumných činností, včetně hodnocení a výzkumu zdravotních rizik souvisejících s expozicí respirabilními azbestovými vlákny.

Čtěte také:

Petice žádá ochranu před azbestem. Stát by měl být přísnější na firmy, které s tímto materiálem pracují (LN, 13.10.2018)

Drahé emisní povolenky dělají určitě radost ekologům. Na jejich vysokou cenu ale začínají jako jedny z prvních firem doplácet české teplárny. Ty stále velkou měrou spoléhají v prvé řadě na spalování uhlí. Růst plateb za vypouštění zplodin by je mohl přijít na miliardy korun. Podle současných pravidel je nemohou započítat zákazníkům do cen. Brání jim v tom rozhodnutí Energetického regulačního úřadu z roku 2013. ERÚ určuje, které náklady mohou firmy započíst, a které ne. Největší znečišťovatelé mohou odběratelům tepla zaúčtovat jen něco přes polovinu nákladů na povolenky. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Zprávy o plnění nástrojů Státní energetické koncepce ČR jsou připravovány na roční bázi  na základě usnesení vlády č. 827 ze dne 19. října 2015 k řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Tyto zprávy předmětně souvisí se Státní energetickou koncepcí ČR, která byla schválena v květnu 2015.

Hlavním účelem těchto zpráv je předložit informace o stavu plnění nástrojů Státní energetické koncepce ČR v souladu s jejím hlavním posláním, kterým je zajistit spolehlivou, bezpečnou a k životnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR. Státní energetická koncepce ČR je vrcholovým strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí.

Dokument ke stažení:

Na schválení dokumentů s názvem Implementační plán Strategického rámce Česká republika 2030 a Implementace Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj Česká republika čekala řadu let. Většina členských států EU přitom již v realizaci Agendy 2030 dávno pokročila a témata udržitelného rozvoje a klimatické změny jsou v jejich národních parlamentech základními kritérii pro posuzování nové legislativy. Lídry v této oblasti jsou především skandinávské země. V České republice většina politiků při svém rozhodování bohužel stále preferuje krátkodobé ekonomické aspekty. Právě proto jsou obě dnes Vládou ČR přijaté strategie nesmírně důležité. V Poslanecké sněmovně nyní dostanou argumenty pro udržitelný rozvoj váhu, kterou mají i ve světě.

Autor: Dana Balcarová, předsedkyně Výboru pro životní prostředí

Evropská komise vypsala konzultaci k revizi nařízení zřizujícímu Evropský inovační a technologický institut (EIT) a k přijetí Strategického programu inovací pro roky 2021-2027. Cíl konzultace jsou:

Evropský a inovační institut (EIT) cílí na potřeby různých skupin ve veřejném i soukromém sektoru. Mezi ně patří například univerzity, odborné vyšší vzdělávací instituce, lokální a regionální vlády, vládní orgány, velké podniky, malé a střední podniky, nevládní organizace, výzkumné organizace a další zúčastněné strany.

Komise si klade za cíl posbírat názory zúčastněných stran a občanů EU na výzvy v oblasti výzkumu a inovací ve vztahu k činnosti Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a na další cíle a možnosti v jeho budoucím strategickém vývoji.

Výsledek konzultace poskytne informace k posouzení dopadu návrhu Komise na Strategický program inovací institutu pro roky 2021-2027 a revizi nařízení zřizujícího Evropský inovační a technologický institut (EIT).

Další informace ZDE

Veřejnou konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování 7 chemických látek zahájila ECHA dne 8. 10. 2018. K jednotlivým návrhům se lze vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v tabulce (sloupci detaily) sekce veřejné konzultace/předchozí konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování (zde) v termínu do 7. prosince 2018. Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

ECHA očekává připomínky k harmonizované klasifikaci a označování následujících chemických látek:

• Mecoprop-P (ISO) [1] and its salts; (R)-2-(4-chloro-2-methylphenoxy)propionic acid [1] and its salts (EC 240-539-0; CAS 16484-77-8)

• Imidacloprid (ISO); (E)-1-(6-chloropyridin-3-ylmethyl)-N-nitroimidazolidin-2-ylidenamine (EC -; CAS 138261-41-3)

• Azamethiphos (ISO); S-[(6-chloro-2-oxooxazolo[4,5-b]pyridin-3(2H)-yl)methyl] O,O-dimethyl thiophosphate (EC 252-626-0; CAS 35575-96-3)

• Diflufenican (ISO); N-(2,4-difluorophenyl)-2-[3-(trifluoromethyl)phenoxy]-3-pyridinecarboxamide; 2′,4′-difluoro-2-(α,α,α-trifluoro-m-tolyloxy)nicotinanilide (EC -; CAS 83164-33-4)
  Upozornění ECHA: tato veřejná konzultace běží souběžně s konzultací návrhu hodnotící zprávy připravené podle nařízení (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Více informací o účinné látce a studiích zahrnutých do CLP harmonizační zprávy lze nalézt na konzultační webové stránce EFSA.

• Tetrakis(2,6-dimethylphenyl)-m-phenylene biphosphate; tetrakis(2,6-dimethylphenyl) 1,3-phenylene bis(phosphate) (EC 432-770-2; CAS 139189-30-3)

• 3-aminomethyl-3,5,5-trimethylcyclohexylamine (EC 220-666-8; CAS 2855-13-2)

• 6,6'-di-tert-butyl-2,2'-methylenedi-p-cresol (EC 204-327-1; CAS 119-47-1)

Asociace vlastníků vodárenské infrastruktury a Ministerstvo zemědělství hledají cesty, jak obnovit zastaralé vodárenské systémy. Asociace připravila odhad prostředků potřebných na obnovu v období 20 let (2020–2039) pro 10 vodohospodářských soustav ČR. Celková potřeba finančních zdrojů na obnovu přivaděčů vodárenských soustav za období 20 let bude přibližně 15 až 20 miliard korun.

Souhrnná zpráva Obnovitelné zdroje energie v roce 2017 obsahuje komplexní národní statistiku obnovitelných zdrojů energie. Výsledky vychází především ze zpracování resortního statistického výkazu Eng (MPO) 4-01 a dalších šetření Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), jakožto i z dat převzatých ze statistik a databází Energetického regulačního úřadu (ERÚ), Českého statistického úřadu (ČSÚ) a dalších.

Při sestavování této zprávy byla použita principiálně stejná metodika jako pro ročníky předchozí, data jsou tedy plně srovnatelná. Metodika statistiky jednotlivých typů OZE je vždy uvedena v úvodech jednotlivých kapitol.

Data publikovaná v této studii jsou plně srovnatelná s daty publikovanými Mezinárodní energetickou agenturou (IEA) a Eurostatem. Údaje pro mezinárodní organizace jsou připravována MPO ve spolupráci s ČSÚ na základě národní statistiky a následně zasílána IEA / Eurostatu. Je však nutno připomenout odlišnou metodiku této mezinárodní statistiky pro teplo spotřebované pro vlastní potřebu v závodních výrobnách, které není uváděno v celkové výrobě tepelné energie a objevuje se pouze v konečné spotřebě (viz podrobněji metodika Eurostatu). Tento metodický rozdíl je třeba brát v úvahu při využívání dat z publikací Eurostatu a při porovnání námi uvedených údajů.

Základní souhrnné výsledky za rok 2017 jsou: Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2017 podílela na celkové hrubé výrobě elektřiny 11,1 %. Podíl energie z obnovitelných zdrojů na primárních energetických zdrojích činil 10,5 %.

Dokument ke stažení:

Obnovitelné zdroje energie v roce 2017 [pdf, 2430 kB]