Více času na podstatné

 


ODPADOVÉ FÓRUM

Aktuální číslo: DATA A ČÍSLA V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

 

ALPLA slaví 70 let: Od průkopníků plastů k lídrům udržitelnosti
Redakce OF

Politici, zbystřete! Češi jasně říkají, že životní prostředí je základ spokojeného života
Redakce OF

Záchrana knih jako cirkulární byznys. A proč ne?
Redakce OF

Také nevíte, která CO2 kalkulačka je ta správná? EFRAG přináší odpověď
Redakce OF

Reporting firemního dopadu: Když fakta dávají smysl
Laura Mitroliosová

Legislativní hrátky se složením kapalných náplní do elektronických cigaret
Aneta Nezmeškalová a Sabina Fraňková

Cihly z plastu a betonu: Kanadská odpověď na přebytek odpadu i nedostatek bydlení
Redakce OF

Zatímco Rumunsko zahajuje boj proti odpadu z jednorázových tiskových kazet, v Česku se dál hromadí
Pavel Hrdlička

Data a čísla o odpadech – kolik jich skutečně potřebujeme?
Eva Horáková

Cirkulární ekonomika v ČR: Překážkový běh pro vytrvalé
Radek Hořeňovský

Zachrání nás recyklace před vlastním elektroodpadem?
Redakce OF

Životní prostředí Evropy: Trendy, hrozby a inspirace z Česka
Redakce OF

Česko v environmentálním zrcadle: Méně emisí, více obalů a rekordní déšť
Redakce OF

Souvislosti plastového znečištění: Kdo produkuje, kdo znečišťuje, kdo trpí a co uniká do oceánů?
Redakce OF

Jak se Čechům dýchalo v roce 2024?
Redakce OF

Od skládek k elektřině: Jak odpad začal vyrábět energii
Redakce OF

Jak Česko krotilo vodu v roce 2024?
Redakce OF

Ekologický potenciál přírodní gumy
Miloš Beran

Budoucnost ochrany přírody: Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny
Ondřej Vild, Ondřej Veselý, Dalibor Dostál, Daniel Vejchar a Jakub Lev

Výzkum environmentálně relevantních mikroplastů pomocí technik laserové spektroskopie
Pavlína Modlitbová

 


REKLAMA

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Prosinec    
9.12. Dopady novely legislativy ochrany ovzduší na provozovatele zdrojů znečišťování ovzduší
9.12. iKURZ: Obecní systémy a sběr dat a podkladů pro hlášení o obecním systému - metodika správného vedení evidence pro ohlašování za rok 2025
Leden    
6.1.  ESG report: praktický pohled v kontextu podnikové ekologie a ISO 14001
Následné termíny: 15.11.
8.1. Obecní systémy a sběr dat a podkladů pro hlášení o obecním systému - metodika správného vedení evidence pro ohlašování za rok 2025
13.1. iKURZ: Teorie, praxe a příklady vedení průběžné evidence odpadů pro snadné ohlašování za rok 2025 - zaměřeno na provozovatele zařízení pro nakládání s odpady
13.1. ISPOP a aktuální ohlašovací povinnosti v oblasti vodního a odpadového hospodářství a ochrany ovzduší
15.1. ISPOP - hlášení za rok 2025
19.1. ISPOP 2026: Změny v ohlašování - aplikace ISPOP, IRZ, SPE, odpady, obaly, voda...
Následné termíny: 21. 1., 9. 2.
20.1. Jak zvládnout ohlašování odpadů za rok 2025 z IS ENVITA do ISPOP
Opakování: 21.01., 03.02., 04.02., 05.02., 10.02., 11.02., 12.02.2026
21.1. Konference Chemická legislativa 2026
22.1. NOVINKY V LEGISLATIVĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ISPOP 2026
Následné termíny: 27.1.
22.1. iKURZ: Hlášení o odpadech za rok 2025 do ISPOP z webových formulářů - zaměřeno na původce odpadů
Následné termíny: 19.02., 26.02.2026
26.1. Evidence a ohlašování odpadů a zařízení, ISPOP, aktuální změny legislativy odpadů
Následné termíny: 4.2., 2.12.
29.1. Vodárenská biologie 2026
Únor    
10.2. Podnikový ekolog (2denní kurz)
Následné termíny: 18. - 19. 3., 23. - 24. 4., 13. - 14. 5., 17. - 18. 5., 27. - 28. 7., 14. - 15. 9., 8. - 9. 10., 14. - 15. 10., 3. - 4. 12.
12.2. OVZDUŠÍ: povinnosti, změny legislativy, ISPOP, hlášení SPE a poplatky, IRZ
Následné termíny: 11.3.
Březen    
3.3. iKURZ: Integrovaný registr znečišťování – IRZ - vznik ohlašovací povinnosti za r. 2025
12.3. Legislativa životního prostředí v kostce
Následné termíny: 16. 4., 10. 6., 7. 10., 25. 11.
13.3. Ekologická újma: hodnocení rizik po změnách legislativy + Prevence závažných havárií: posouzení objektu + hlášení do IRZ
Následné termíny: 12.11.
17.3. Práce s IS ENVITA na PC - základy používání programu
Následné termíny: 18.03., 26.5., 27.05.
24.3. iKURZ: Kovové odpady v roce 2026 - legislativa, praxe a nejčastější chyby z ročních hlášení
26.3. Chemické látky na pracovištích a ve skladech: nakládání, bezpečnost, ochrana zdraví
Duben    
1.4. iKURZ: Nakládání s asfalty – vyhláška č. 283/2023 Sb.
13.4. ADR PRO "NE"DOPRAVCE: Běžný podnik a jeho povinnosti k ADR, školení zúčastněných osob
14.4. iKURZ: Ekolog a BOZP a jejich součinnost při plnění požadavků legislativy ochrany životního prostředí v roce 2026
15.4. Environmentální management podle ISO 14001 + Audit systému managementu podle ISO 19011 
Následné termíny: 9.11
20.4.  SDO: Stavební a demoliční odpady v praxi po novelách odpadové legislativy
Následné termíny: 23.11.
21.4. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum pro rok 2026 - seminář pro všechny, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají
22.4. iKURZ: Změny v povinnostech při nakládání s odpady ze zdravotnických a jim podobných zařízení v roce 2026
22.4. Odpadová legislativa pro běžnou praxi
Následné termíny: 14.11. 
24.4. iKURZ: Stavební a demoliční odpady a nakládání s nimi pro původce i provozovatele zařízení
29.4. iKURZ: O obalech bez obalu - evidence, praktické postupy, výkazy a příprava na audit AOS EKO - KOM
Květen    
12.5. Vzdělávání pracovníků měřících skupin - novela zákona č. 42/2025 Sb.
13.5. iKURZ: Povinnosti při nakládání s chemickými látkami a směsmi (CHLaS)
14.5. iKURZ: Nakládání s autovraky v roce 2026 - povinnosti pro provozovatele zařízení pro sběr a zpracování vozidel s ukončenou životností
19.5. iKURZ: Práce s modulem PIO/ ZPO v IS ENVITA ve vazbě na požadavky legislativy
19.5. Optimalizace odpadových toků: moderní přístup k nakládání s odpady
20.5. Podrobný podnikový ekolog (5-denní kurz)
Následné termíny: 9. 9. - 24. 9.
23.5. Změny v legislativě životního prostředí: novinky v podnikové ekologii 2026
Následné termíny: 11. 6., 2. 11.
25.5 Nové nařízení EU 2025/40 o obalech a povinnosti ze zákona 477/2001 Sb. o obalech
27.5. Nařízení EUDR krok za krokem: jak připravit firmu na nové požadavky EU
Červen    
2.6. iKURZ: Modul ILNO v IS ENVITA v legislativních souvislostech
10.6. iKURZ: Práce s modulem OLPNO v IS ENVITA i z pohledu legislativních povinností
15.6. Konference pro praxi: Průmyslová ekologie 2026
Září    
22.9. Práce s IS ENVITA na PC - pokročilé funkce programu
Následné termíny: 23.09., 24.11., 25.11., 26.11.
Listopad    
11.11. ADR: Povinné školení osob podílejících se na přepravě

 

  

 

Novinky

16.01.2019 08:10

MF DNES: Třídírny místo skládek

Během příštích patnácti let se má zásadně změnit  osud odpadů z domácností. Do jaké míry, to se bude odvíjet od toho, jak důsledně bude Česko plnit evropské předpisy. Odpad z domácností nebude končit tak často na skládkách a změní se firmy, které z něj budou profitovat.

Prvním krokem je nastavení nových pravidel v české legislativě. To se právě děje, neboť ministerstvo životního prostředí připravuje nový zákon o odpadech.

Dle poslední studie Institutu pro udržitelný rozvoj měst a obcí (IURMO) utratí obce za odstranění odpadu zhruba devět miliard korun ročně. Částka jde přitom z poloviny z poplatků za popelnice a z poloviny z rozpočtu obcí.

Tyto peníze nyní inkasují zejména skládkovací firmy. Skládkování je totiž nejlevnější způsob, jak se odpadu zbavit – „zahrabat“ nevytříděné odpadky na skládku, následně ji rekultivovat a odsávat metan je dnes levnější než je spálit ve spalovně, kterou prodražují technologie. Ať už jsou to kotle, nebo zařízení
na čištění spalin.

Stát dnes skládkování zpoplatňuje 500 korunami za tunu uloženého komunálního odpadu. Poplatek má však výrazně narůst, aby byly obce, které odstraňování odpadů objednávají a platí za ně, motivované s odpadem nakládat ekologičtěji.

Evropská unie žádá, aby Česko recyklovalo výrazně více než dnes. V roce 2025 by mělo recyklovat 55 procent odpadu, v roce 2035 dokonce 65 procent. Recyklace je přitom víc než dnešní třídění, protože ne všechno, co skončí v barevných popelnicích, se dá využít. Odpad může být příliš znečištěný, některé druhy plastů zase nejdou na trhu na odbyt. Tento odpad pak končí na skládkách nebo v jedné ze čtyř spaloven, které ho přemění na elektřinu či teplo spolu se směsným odpadem z černých popelnic.

Na skládky navíc bude podle EU moci jít maximálně desetina odpadu z domácností, což si vynutí přerozdělení byznysu s odpadem. Otevře se prostor pro stavbu nových spaloven, dotřiďovacích linek a rozvoj recyklačních firem, které z odpadu udělají nové výrobky.

I ostatní odpadové společnosti si ale chtějí svou část byznysu z odpadů udržet, takže navrhují zmírnit předpisy, aby mohly postavit svoje vlastní zařízení – takzvané úpravny odpadu. V nich by se mechanicky, prostřednictvím sít a magnetů, vytáhla z netříděného směsného odpadu část plastů, z nichž by se vyrobilo palivo pro cementárny a teplárny a malý podíl kovů. Ze zbytku by se odstranil nebezpečný metan a takto stabilizovaný odpad by šel opět na skládku.

Za odstranění odpadu každopádně občané budou nadále platit ze svého a zbytek budou doplácet obce ze svých rozpočtů. O kolik víc to bude než dnes, to by mělo záležet na podobě zákona a na úsilí obcí třídit co nejvíce.

 

 

 

Zdroj: MF DNES (16.1.,mf-dnes-vysocina-2019-01-16-strana-11.pdf)

15.01.2019 16:37

Jak moc ohňostroje a zábavní pyrotechnika znečišťují ovzduší?

ČHMÚ se v letošním roce více zaměřil na kvalitu ovzduší při pořádání ohňostrojů. Kolegové na brněnské pobočce ČHMÚ z oddělení kvality ovzduší toto téma rozšířili a dali si za cíl zjistit, jestli jeden velký ohňostroj znečistí ovzduší více, než jednotlivci hromadně odpalovaná zábavní pyrotechnika v průběhu silvestrovské noci. V létě publikovali článek s údaji a hodnotami u měření ohňostrojové přehlídky Ignis Brunensis. Nyní po Silvestru v přehledu uvádějí hodnoty a srovnání let 2017 a 2018 na místech Brno a Praha centrum.

Vedoucímu oddělení kvality ovzduší brněnské pobočky ČHMÚ pokládáme základní otázku. Projevuje se odpalování pyrotechnických výrobků na koncentracích znečišťujících látek v ovzduší, primárně ve městech? „Odpověď zní jednoznačně ano a v našem článku ukazujeme na konkrétních příkladech v jaké míře“, popisuje Jáchym Brzezina. A ještě lze dodat, že kvalitu ovzduší v průběhu silvestrovské noci více zhoršuje jednotlivci odpalovaná pyrotechnika než jeden velký ohňostroj.

„Pokud se zaměříme na období kolem půlnoci, vidíme, že mezi roky 2017 a 2018 není na stanicích, co se rychlosti větru týká, příliš velký rozdíl. Pravděpodobně tedy byl letošní výrazný nárůst koncentrací suspendovaných částic, jak v Brně, tak v Praze v období kolem půlnoci, dán vyšším množstvím odpalované pyrotechniky“, dodává Jáchym Brzezina.

 

Závěr z výsledků měření:

Odpalování zábavní pyrotechniky velmi výrazně, byť krátkodobě (několik hodin před a po půlnoci), zvyšuje koncentrace suspendovaných částic na městských stanicích.

  • V Praze byla nejvyšší koncentrace na stanici náměstí Republiky mezi 0:00 až 1:00 (276 µg/m3), v Brně na stanici Dětská nemocnice, mezi 1:00 až 2:00 (182 µg/m3). Denní průměrná koncentrace PM10 na stanici náměstí Republiky 31. 12. 2018 byla na hranici 24h imisního limitu (50 µg/m3), na stanici Dětská nemocnice byla průměrná denní koncentrace 54 µg/m3 a došlo tak k překročení 24h imisního limitu pro PM10.
  • Vliv ohňostrojů (resp. jednotlivci odpalovaných pyrotechnických výrobků) na Silvestra je v celkovém součtu výrazně vyšší, než například jeden velký ohňostroj.
  • Odpalováním se do ovzduší dostávají především menší částice frakce PM2,5, které jsou zdravotně nebezpečnější. WHO doporučuje snížení průměrné roční koncentrace PM2,5 na 10 µg/m3. Například na stanici Dětská nemocnice byly koncentrace PM2,5 po půlnoci 1. 1. 2019 vyšší než 150 µg/m3. Jednalo se sice o krátkodobou hodnotu, ale tyto krátkodobé nárůsty, pro které nejsou přesně dány limity, můžou rovněž způsobovat zdravotní komplikace.
  • Silvestr 2018/2019 byl z hlediska krátkodobých (kolem půlnoci) koncentrací a jejich nárůstu horší než o rok dříve. Vzhledem k podobným rychlostem větru na Silvestra 2017 a 2018 lze předpokládat, že nárůst byl dán vyšším množstvím odpalované pyrotechniky.


Jednotlivé grafy a podrobnější popis naleznete:


Celý článek (4 díly) z měření ohňostrojové přehlídky Ignis Brunensis:

15.01.2019 12:12

Přechod na cirkulární ekonomiku nebude pro firmy lehký. Ale vyhnout se mu nemohou

Podle odborníků změna nevyžaduje vyšší investice, než běžný přechod na nový obchodní či výrobní model. Potřebné technologie jsou navíc k dispozici, firmy o nich často jen nevědí. Podniky, které začnou s cirkulární ekonomikou dříve, získají na trhu konkurenční výhodu. Společnost McKinsey spočítala, že přijetí principů cirkulární ekonomiky může do roku 2030 vygenerovat v Evropě roční úspory v hodnotě 1,8 bilionu eur a výnosy ve výši 600 miliard eur ročně. Podle Evropské komise má přinést dva miliony pracovních míst. Více ZDE

 

Zdroj: www.businessinfo.cz

15.01.2019 11:18

OPŽP: Změny v harmonogramu výzev na rok 2019

S platností od 14. 1. 2019 došlo k úpravě harmonogramu dotačních výzev z Operačního programu Životní prostředí 2014+. Změny se týkají úpravy alokace, doplnění nových výzev a výzev z předešlých let, které pokračují i v roce 2019.

 

 

 

Dokument ke stažení:

Harmonogram dotačních výzev na rok 2019 – 3. verze

Střednědobý harmonogram výzev do roku 2019 – 26. verze

15.01.2019 10:07

Košík.cz míří k bezobalové budoucnosti, jako první e-shop nabízí 60 surovin na váhu do ekologického sáčku

E-shop s potravinami Košík.cz představil nový projekt "Bez obalu", který může zásadním způsobem změnit ekologickou stopu při online nakupování potravin. V rámci pilotní fáze nabízí 60 druhů surovin na váhu, které doručí ve snadno recyklovatelném papírovém obalu. Zákazníci tak mají možnost objednat jen takové množství, které potřebují, zcela se vyhnout plastovému znečištění a použité papírové obaly vrátit kurýrovi k následné recyklaci. Košík by do budoucna rád omezil jednorázové obaly až u pětiny položek ze svého portfolia a nahradil je opakovaně využitelnými obaly. Proto navázal strategické partnerství s průkopníky precyklace - společností MIWA, jejíž systém chce v budoucnu nasadit. Do té doby bude využívat vlastní řešení na bázi gravitačních zásobníků. Další informace ZDE

14.01.2019 17:43

Pozvánka na konferenci: Stavby z přírodních materiálů 2019

Hlavním posláním a cílem konference je přinést aktuální informace a zkušenosti z oblasti přírodního stavitelství a souvisejících důležitých témat:ekologické stavební materiály, úsporné technologie, ostrovní systémy,permakulturní principy,udržitelné hospodaření s vodou, přírodní dětská hřiště, komunitní spolupráce.

Pokud toužíte bydlet zdravě, oslovuje vás použití přírodních stavebních materiálů a design přírodního stavitelství, zajímáte se o trvale udržitelný způsob života, plánujete stavbu či rekonstrukci vašeho domu, anebo třeba chcete postavit dětem pěkné hřiště, na konferenci můžete načerpat řadu zajímavých informací a podnětů, praktických rad a zkušeností přímo od odborníků z oboru přírodního stavitelství.

Celý program je koncipován tak, aby přinesl podněty jak laikům, tak odborníkům, a každý zde nalezl to své. Budeme se zabývat jak základními principy přírodního stavitelství, tak různými konstrukčními systémy a trendy, slaměnými domy, hliněnými omítkami, rekonstrukcí a realizacemi v interiéru, domy z hlíny či konopí, různými technologiemi zpracování, šetrným hospodařením s vodou, přírodními stavebními materiály a dalším. Podrobný program naleznete níže.

Nedílnou součástí konference a také programu je vlastní setkávání se účastníků, navazování zajímavých kontaktů, networking účastníků. Proto konference počítá s vytvořením setkávacích „chilloutových“ zón, kde se účastníci budou moci občerstvit a vzájemně poznat. Sám prostor konference přímo vybízí ke komunikaci a k navazování kontaktů. Dle ohlasu zúčastněných je právě navazování kontaktů, rozhovory a sdílení s podobně smýšlejícími lidmi jedním z největších přínosů konference.

V minulém roce vyvolala konference velký zájem a zúčastnilo se jí téměř 500 nadšenců. Pevně věříme, že stejně tak tomu bude i letos. Pokud byste nás chtěli podpořit, sdílejte, prosím, pozvánku s vašimi přáteli.

Web konference s podrobnými informacemi: https://baobaby.actinidia.sk

 

14.01.2019 12:09

ECHA zahájila cílenou konzultaci k návrhu harmonizované klasifikace a označování 2 chemických látek

Cílená konzultace se týká chemických látek: prothioconazole a tolpyralate.

 

 

 

ECHA zahájila cílenou veřejnou konzultaci ke 2 chemickým látkám dne 7. 1. 2019 a to k:

  • prothioconazole (ISO); 2-[2-(1-chlorocyclopropyl)-3-(2-chlorophenyl)-2-hydroxypropyl]-2,4-dihydro-3H-1,2,4-triazole-3-thione (EC -; CAS 178928-70-6);

a

  • (RS)-1-{1-ethyl-4-[4-mesyl-3-(2-methoxyethoxy)-o-toluoyl]pyrazol-5-yloxy}ethyl methyl carbonate; tolpyralate (EC -; CAS 1101132-67-5)

Zahájená cílená veřejná konzultace je zaměřena na zprávy o studiích, které obsahují doplňkové informace o nebezpečnosti těchto 2 chemických látek pro ŽP, a které byly zaslány ECHA a EFSA až po ukončení veřejné konzultace k návrhu harmonizované klasifikace a označování (ukončena dne 22.  března 2018). Tyto doplňkové informace byly zaslány příslušným orgánem UK.

Pozn.: K uvedeným látkám proběhla již také veřejná konzultace na webových stránkách EFSA a to k hodnotící zprávě o obnovení/Renewal Assessment Report (RAR) u prothioconazole a k návrhu zprávy o posouzení/Draft Assessment Report (DAR) u  tolpyralate.

ECHA vyzývá všechny zainteresované strany k zaslání připomínek, které se týkají předmětu cílené konzultace prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v sekci Cílená konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování v termínu:

do 21. ledna 2019 (do 23:59 helsinkého času).

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Další informace

CLH report

Prothioconazole RAR consultation

Tolpyralate DAR consultation

 

 

Zdroj: MPO

14.01.2019 12:04

Svaz průmyslu se ostře vymezuje proti Návrhu vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu

Návrh tzv. klimaticko-energetického plánu je třeba opřít o důkladnou strukturovanou diskusi, v současné podobě jej nelze přijmout. Jedná se o zásadní dokument, který formuje podmínky plnění cílů pro následujících minimálně deset let a tomu by jeho příprava a znění mělo odpovídat.

MPO připravilo strategický materiál, který stanovuje rozvoj energetického odvětví v následující dekádě a především pak mapuje nástroje a politiky určené pro splnění národních cílů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů. Je pro nás zcela neakceptovatelné, aby takto zásadní materiál byl k připomínkám uvolněn pouze na dobu 14 dní, a to navíc přes vánoční svátky.

Svaz uplatňuje zásadní připomínky jak k obsahu materiálu, tak vůči formě, jakou byl s odbornou veřejností konzultován. Tuto verzi dokumentu vnímáme nadále jako určitý „výkop“ ze strany předkladatele a očekáváme, že následující měsíce budou věnovány důkladné diskusi nad obsahem materiálu tak, abychom na konci roku 2019 předložili Komisi kvalitně strukturovaný materiál, který bude realisticky odrážet potenciál rozvoje jednotlivých technologií v ČR.

Pokud se týká věcných připomínek, pak požadujeme, aby byl zodpovědně vyhodnocen reálný potenciál rozvoje všech relevantních druhů OZE s ohledem na zachování tzv. technologické neutrality, a to vč. fotovoltaických elektráren, které Plán nepochopitelně vynechává z nároku na provozní podporu. Dále také mj. požadujeme, aby materiál jasně potvrdil závazek vyplývající ze Státní energetické koncepce, který předurčuje dlouhodobý rozvoj jaderné energetiky v ČR, a to vč. výstavby nového jaderného zdroje.

V případě energetické účinnosti opakujeme svůj požadavek na doplnění analytických materiálů, které MPO použilo pro vyhodnocení nákladovosti jednotlivých schémat, jimiž lze naplňovat národní závazek pro r. 2030. V principu připouštíme diskusi nad změnou současného alternativního schématu, požadujeme však, aby stát téma energetické účinnosti konečně pevně uchopil a udělal z něj celospolečenskou prioritu.

Stanovisko naleznete ZDE.

14.01.2019 11:39

Dejme novou šanci druhotným surovinám

To je motto již 3. ročníku soutěže Přeměna odpadů na zdroje, kterou pro prohloubení ekologického myšlení a informovanosti o oběhovém hospodářství pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu. Soutěž je určena výrobním podnikům, stavebním firmám, provozovatelům služeb, obcím a orgánům veřejné správy stejně jako žákům a studentů všech typů škol a mimoškolních zařízení. Příjem soutěžních projektů, prací a návrhů je nyní zahájen a potrvá do 31. března 2019.

„Zodpovědné a udržitelné využívání surovinových zdrojů, které máme jako lidstvo k dispozici, se stalo nutností. Nelze se vyhýbat zodpovědnosti za způsob, jakým užíváme limitované přírodní zdroje. Jedním z pilířů surovinové politiky je tedy i odpovědné uvažování o tom, jak co nejefektivněji se surovinami zacházet a jak je udržet v hodnotovém řetězci co nejdéle,“ uvedla při vyhlášení 3. ročníku soutěže, které se zúčastňuje stále více soutěžících s řadou kreativních nápadů a projektů, ministryně Marta Nováková.  

"Přejme si proto navzájem, ať je nový ročník soutěže opět přínosný pro nás pro všechny, ať je zábavný a ať přinese další skvělé příklady toho, že český průmysl, obce, města i vzdělávací instituce si umí rychle osvojit nové směry v různých oblastech a jít příkladem skvělými projekty, jako je v tomto případě udržitelné využívání zdrojů,“ dodala ministryně Nováková.

Předešlé dva ročníky ukázaly kreativitu a nápaditost ve využívání druhotných surovin v různých oborech podnikání či studia. Soutěžit o hodnotné věcné i zážitkové ceny lze celkem v 7 kategoriích. Všechny potřebné informace včetně přihlášky najdete na webu soutěže https://druhotnasurovina.mpo.cz/.

 

 

14.01.2019 11:30

Teplárny loni investovaly do snížení emisí další miliardu korun

V minulém roce investovaly teplárny do ekologizace provozů další více než 1 miliardu korun. Od roku 2013 si modernizační investice v teplárenství vyžádaly již přes 21 miliard korun a budou pokračovat. Emise z tepláren zásadně klesly, k vyčištění ovzduší to ale stačit nebude, dokud si stát neposvítí na lokální topeniště.

„Celkové investice teplárenských společností do ochrany ovzduší v uplynulých šesti letech přesáhly 21 miliard korun a výrazně se projevily ve snížení znečištění,“ komentuje aktuální statistická data z tepláren, které jsou členy Teplárenského sdružení ČR předseda jeho výkonné rady Tomáš Drápela.

Výsledkem miliardových investic je zásadní snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší. V případě oxidů dusíku klesly emise v roce 2017 oproti roku 2013 o 29 %, v případě prachu o 41 % a v případě oxidu siřičitého dokonce o 42 %.

„Modernizace tepláren bude pokračovat až do roku 2022, kdy končí přechodné období pro některé menší teplárny. Dodatečné investice budou muset provést i některé již modernizované teplárny, aby splnily zpřísněné požadavky na nejlepší dostupné technologie, které začnou platit v roce 2021,“ vysvětluje Tomáš Drápela.

Jakkoli razantní snižování emisí z tepláren ale čistý vzduch zajistit nedokáže, podíl tepláren na celkových emisích je dnes již marginální a emisím klíčových polutatnů dominují lokální topeniště.

„Naprosto dominantním původcem jemných prachových částic jsou u nás lokální topeniště. V roce 2016 jich vypustila 74 %, tedy dvacetkrát více než celý sektor veřejné energetiky a výroby tepla, který se na nich podílel 3,6 %. Podíl domácích topenišť na emisích rakovinotvorného benzo(a)pyrénu činil dokonce 98 %,“ upozrňuje Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.

S ekologickým přínosem tepláren ostře kontrastuje jejich pokračující ekonomická diskriminace v rámci nejrůznějších „ekologických“ daní a poplatků, od nichž jsou lokální topeniště většinou paradoxně osvobozena, zatímco „čistší“ teplárny, a s nimi i jejich odběratelé, je platit musí.

 

 

Příloha

V porovnání s rokem 1990 dnes při výrobě 1 GJ tepla vypustí komíny tepláren do ovzduší méně než desetinu původního množství emisí síry, dusíku, oxidu uhličitého a prachu. Za uplynulé čtvrtstoletí tak klesla ekologická emisní zátěž dálkového zásobování teplem při vytápění z tepláren i vzhledem k výrazným úsporám tepla pro vytápění a ohřev vody v domácnostech téměř dvacetkrát. Rozdíl vypouštěných emisí v případě výroby tepla v teplárnách a lokálních kotlích na pevná paliva je obrovský.

 

Zdroj: Data z teplárenských zdrojů členů Teplárenského sdružení ČR, které teplem zásobují více než 1,1 milionu domácností.

Na rozdíl od tepláren se emise prachových částic z domácích topenišť snižovat nedaří. I kdyby velká energetika včetně tepláren snížila emise na nulu, čistý vzduch to v Česku nezajistí, jeho největším nepřítelem jsou totiž domácí topeniště.

14.01.2019 06:58

Veolia posiluje na poli smart řešení pro domácnosti a byty

Na konci roku 2018 se skupina Veolia stala majoritním vlastníkem společnosti LG Systems, která se zaměřuje na chytrá řešení a úspory energií, využití a řízení obnovitelných zdrojů, digitalizaci a automatizaci. Díky moderním technologiím společnosti LG Systems hodlá skupina Veolia dále zlepšovat své portfolio energetických řešení a služeb pro byty, domy a města. Nový rozvoj plánuje i v oblasti elektromobility, kde chystá instalaci několika rychlodobíjecích stanic.

„Naším cílem je maximálně využít naše bohaté zkušenosti z oblasti tradiční energetiky spolu s potenciálem inovativních technologií, a nabídnout stálým i novým klientům to nejlepší z energetických trendů současnosti“, popisuje záměry skupiny Veolia obchodní ředitel Reda Rahma.

Aktivity společnosti LG Systems se soustředí zejména na oblast tzv. chytrých domácností, na moderní nízkoemisní nebo obnovitelné zdroje energie a chytré řízení budov. Pokrývají celý řetězec od vlastního vývoje a zajištění výroby až po provoz a servis. Poptávka po těchto technologiích je ve stále automatizovanějším a digitálnějším světě na vzestupu. Svým uživatelům totiž nejenže snižují náklady, poskytují jim i větší svobodu, pohodlí a kontrolu.

Cílem Veolia je skrze LG Systems vybudovat platformu ESCo společnosti, tedy společnosti poskytující komplexní energetické služby toho nejširšího charakteru. S využitím silných stránek obou celků budou vyvíjet a přinášet nová řešení, služby a produkty odpovídající nárokům nové energetiky i novým potřebám zákazníků. Prvním společným krokem je vývoj produktu VeoLg. Jedná se o inteligentní bezdrátový systém, který umožňuje řídit a sledovat spotřebu energií v domácnosti. Prostřednictvím vlastní aplikace může uživatel kdykoli sledovat aktuální spotřebu tepla, elektřiny a vody a mít tak neustálý přehled o nákladech.

 

 

12.01.2019 20:54

Je lepší papírová taška, či plastová? Nejlepší je žádná

„Snažíme se na věci dívat z pohledu celého životního cyklu. Nejde o to, co je lepší v daný moment,“ říká ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová.

Každý rok se dostane do oceánů 8 milionů tun plastů a igelitku vědci vyfotili i na nejhlubším místě země – v Mariánském příkopu. Plastový odpad znepokojuje i země Evropské unie. Do poslední fáze vyjednávání se dostala směrnice, která by od roku 2021 zavedla zákaz plastových výrobků na jedno použití, jako jsou brčka, obaly na potraviny či tyčinky do uší. „Ve snaze zachovat totální hygienický standard vozíme z Číny brčka z látek, o kterých nic nevíme,“ říká v rozhovoru Soňa Jonášová, která se mimo jiné zabývá i způsoby, jak se zbavit odpadů.

Utopíme se v odpadcích?


Pokud budeme předstírat, že odpady jsou vyřešeny, tak se to stane. A pokud se v odpadcích neutopíme, tak to, co ze skládek uniká do prostředí, nás tady velmi brzy nemile překvapí.

Co ze skládek do prostředí uniká?


V Česku je zhruba 180 skládek. Ukládá se tam většina odpadů a při rozkladu uniká metan, což je významný skleníkový plyn, o kterém se říká, že je minimálně 21krát horší než oxid uhličitý. V České republice hasiči zaevidovali loni zhruba 840 požárů související se skládkami, a tyto požáry znečišťují ovzduší. Navíc se kvůli nim zabírá zemědělská půda a dochází k úniku nebezpečných látek do podzemních vod.

Dobře, ale odpad je něco, co produkovat budeme, tak co můžeme udělat lépe?


Nejde o to, všechny nutit třídit, ale v první řadě se zamyslet nad tím, jestli věc, kterou kupujeme, skutečně potřebujeme. Začíná to u maličkostí, jako jsou brčka a nákupní tašky, ale týká se to všeho. Jednou z největších položek, které sledujeme v analýzách odpadu, je textil. Ten patří k nejspotřebovávanějším statkům, nejméně se recykluje a neexistuje dostatek recyklačních technologií.

Spousta lidí tvrdí, že textil nakupuje, ale pak ho dá na charitu, když už ho nepotřebuje…


Běžná praxe byla, že se textil vozil třeba do rozvojových zemí, ale ty už jsou také přeplněné. V posledním týdnu se na mě obrátily dvě firmy, které shromažďují textil, protože nemají odběratele a nevědí, co s tím textilem mají dělat. Navíc se kvalita textilu dlouhodobě snižuje. Oblečení po našich rodičích vypadá i po desítkách let pořád stejně, ale oděvy, které koupíme dnes, jsou po pár vypráních vytahané, změní barvu a pářou se. Věci, které si kupujeme, jsou módní záležitostí. A obyvatelé v rozvojových zemích potřebují především funkční věci, a
ne několik průsvitných halenek s flitry a volánky.

To je možná pravda, ale není přece jen i ekologie hlavně pro lidi, kteří mají dost času a peněz?

Běžný člověk nemá čas, možnosti ani prostředky nad tím takto přemýšlet. Lidé si myslí, že péče o životní prostředí je drahá, ale ve skutečnosti je takový život levnější. Znamená to nakupovat jen to, co potřebujeme, a co si nemůžeme půjčit. Já sama si koupím to, co potřebuji, ale skutečně si té věci vážím a snažím se ji nosit. A to se týká i dalších věcí. Nevlastním kromě squashové rakety žádné sportovní vybavení. Když bych si jednou za čtyři nebo pět let koupila nové vybavení na lyže, utratila bych za to 12 tisíc, takhle si je každý rok půjčím za 12 stovek. Ušetřím za ty roky dvě třetiny ceny nových lyží a navíc nepotřebuji extra garáž, za kterou bych platila, a kde bych tyto věci musela uskladnit. A to jsou jen malé příklady. V každodenním životě je jich mnohem více.



My se můžeme snažit tady v Evropě, ale na druhou stranu, ta situace s odpadky je vážná především v jihovýchodní Asii…


To je typický argument ohledně znečišťování plastů v mořích – tedy říká se, proč my bychom se snažili, když všechny odpady do oceánů plují z deseti řek v Asii a Evropa nemá moc to změnit. Ale my jsme z Evropy dovezli velké řetězce a trend nakupovat módu. To je pro tamní obyvatele to západní a moderní. Když nastavíme jiný trend a ukážeme, že blahobyt znamená konzumovat méně a víc se orientovat na minimalismus, a tím nemyslím přísný minimalismus, ale skutečně si kupovat kvalitní věci a zapomenout na kvantitu, tak dokážeme ovlivnit i ostatní státy.

Textilní průmysl sice znečišťuje přírodu, ale to se neděje tady v Evropě…


Když slyšíme o znečištěných posvátných indických řekách plných několikametrové pěny z textilního průmyslu, tak si sice řekneme, že je to smutné, ale zároveň to omluvíme tím, že to jsou ty špinavé země. Ale my je děláme špinavými tím, že tam stěhujeme výrobu, protože je to levnější. Nechceme zaplatit reálnou cenu produktu. Kdyby někde v supermarketu viselo jedno tričko, na kterém by stálo – moje skutečná cena je 30 eur ve smyslu správného ohodnocení lidské práce, ohodnocení přírodních zdrojů a spotřeby vody a vedle toho by viselo tričko za pět eur, každý z nás si vezme to levnější. Jsme odpojeni od výrobního procesu a nedochází nám, že následky se brzy budou dotýkat i nás. Přece jen žijeme všichni na jedné planetě.



Když se podíváte na odpadky na asijských plážích a na svačiny dětí, podobají se. Tvoří je pečivo, jednotlivě zabalená sušenka, brčko, nápoj v plastu, není i tohle ten problém?

Vytvořili jsme si představu, že všechno, co je zabalené v plastu, je čisté, a proto dobré pro naše děti. V Evropě máme přísné standardy na uvádění plastových výrobků či elektroniky vzhledem ke zdravotní nezávadnosti a ochraně lidského zdraví na trh. Přitom v asijských zásilkových obchodech si můžeme objednat za euro nabíječku nebo cokoliv jiného, co nepodléhá žádné kontrole kromě celníků. Otevřeli jsme si trh pro nekontrolované výrobky, které nejsou atestované, a to samé se děje i s plasty. Ve snaze zachovat totální hygienický standard vozíme z Číny brčka z látek, o kterých nic nevíme. Přitom často, když si otevřete tričko ze zásilkových obchodů, tak ho musíte vyprat, protože zapáchá nebo se z něj dokonce osypete. Takže je zřejmé, že tak hygienicky čisté není.



Dneska bez plastu žít v podstatě nejde, ale jaký plast tedy používat?

Podle mě nelze jednoznačně říci, jaké plasty jsou nejhorší. Když úřady zakázaly látku BPA, tak tím otevřely trh novým materiálům. Ty zatím nejsou zakázané, protože o nich nic nevíme. To samé se stalo s bioplasty. Vznikla tady chiméra, že bioplasty jsou lepší. Ale bioplast je materiál, který je velmi podobný plastu, jen pochází z přírodních látek. A spousta bioplastů se tak moc podobá reálným plastům, že když je necháte v přírodě, tak tam budou téměř stejnou dobu jako běžný plast. Možná jsou ekologičtější na začátku, protože jsou z rostlin. Na druhou stranu je možné, že budou mít stejný dopad jako biodiesel, kdy je celá země pokrytá řepkou. Na českých polích už nevidíte motýly a včely, protože řepka a používání glyfosátů nám ničí přírodu. Kdyby na otázku, co je ekologičtější, byla jednoduchá odpověď, tak už se to dávno stalo.

To je asi něco podobného jako s igelitkami.

Teď je řetězce nahrazují papírovými taškami, ale na jejich výrobu se spotřebuje hodně vody a lidé je většinou použijí jen jednou. Takže je to vždycky něco za něco.

My se v oblasti cirkulární ekonomiky snažíme na věci dívat z pohledu celého životního cyklu. Nejde jen o to, co je lepší teď v daný moment. Podívejme se třeba na životní cyklus zmíněné plastové tašky. Ze začátku je často efektivnější vytěžit ropu a vyrobit z ní jednorázovou plastovou tašku. Protože je plast lehce skladovatelný a lehký a má velmi efektivní přepravní vlastnosti. Takže do chvíle, než se prodá, je ekologičtější než papír. Otázkou potom je, co se s tou taškou děje na konci životního cyklu – tedy kolikrát ji vlastně použijeme, a zda ji recyklujeme. A to je otázka jednotlivce. Někdo použije plastovou tašku často jen na pár minut, aby přenesl nákup do auta a domů, a to samé děláme u té papírové tašky. Ale papír v Česku umíme velmi dobře recyklovat. Takže od této chvíle je z pohledu cirkulární ekonomiky papír ekologičtější. A navíc jsou papírové tašky zpoplatněné. Tím prodejci říkají zákazníkům, že by si měli rozmyslet, jest-li tašku skutečně potřebují. Pokud se ptáme, jestli je lepší papírová, nebo plastová taška, tak nejlepší je žádná. Každý z nás má doma nějakou tašku, tak proč si nenosíme svoji.


Tak ono to není jen o plastech, ale jsou tu další věci denní spotřeby, jako třeba toaletní papír, jehož recyklace lidem připadá jednoduše nechutná, i když je dnes možné jej dokonale recyklovat, co s tím?


Lidé se na odpad skutečně dívají jako na něco špinavého a nechutného. Paradoxem je, že Čechům nevadí skládky, protože nejsou vidět, ale vadí jim spalovny, přitom skládky jsou mnohem horší než spalovny. Dnešní technologie dokážou odpadní látky v nejčistější formě vracet zpátky do oběhu. A právě z toaletního papíru vznikají takzvané čistírenské kaly, které zachytáváme v čistírnách odpadních vod. Ty bychom mohli označit nálepkou ne- chutné, nevzhledné a smradlavé. Ale je to materiál, který má neuvěřitelný energetický potenciál. Při zpracování kalů vzniká metan, který můžeme použít jako palivo a nahradit jím plyn, na který jezdí autobusy a auta ve městě, což je nejčistší možný způsob dopravy. Ten proces je tak sofistikovaný a dokonalý, že se zpátky do oběhu nevrátí něco, co byste tam mít nechtěli. Podporujeme elektrodopravu poháněnou energií z jaderných nebo hnědouhelných elektráren a považujeme to za čisté, přitom známe materiály, které jsou mnohem čistější a máme jich tady nevyčerpatelné množství.



Kde je potom tedy ještě další potenciál recyklace?


Co materiál, to jiný druh potenciálu. Třeba v ČR je velký problém levné skládkování a to je vlastně i důvod, proč recyklace nefunguje. Například skláři zpracují jen dvě třetiny skla, protože v některých oblastech je levnější jej odvézt na skládku než recyklovat. I když je vyhozený materiál, jako třeba sklo, velmi cenný. Když se člověk k tématu dostává hlouběji a sleduje ty souvislosti, tak se ptá, proč se stále diskutují skládky versus spalovny. Skládky jsou nejhorší způsob nakládání s odpadem a spalovny jsou až druhý nejhorší způsob. V České republice nemáme jen prosté spalovny, to jsou zařízení na energetické využívání odpadu, kdy z odpadu vytěžíme aspoň energii. Málokdo ví, že komunální odpad má stejnou výhřevnost jako hnědé uhlí. Mnozí argumentují, že když se nebude skládkovat, bude se spalovat, ale ono se bude i víc recyklovat. Potenciál je tedy jak v recyklaci materiálů, které se dnes skládkují, tak i v energii, kterou často mají.

 

Zdroj: MF Dnes

11.01.2019 08:20

Recyklaci některých PET lahví bojkotuje „rukávek“

Některé lahve vhozené do žlutých popelnic skončí na skládce. Recyklaci totiž prakticky znemožňuje takzvaný „rukávek“, neboli smršťovací fólie z PVC, kterou je lahev pokryta shora dolů. Většina oslovených výrobců pod tlakem na lepší recyklovatelnost chystá změny. Jednou z možností je nahrazení rukávku z PVC fólií z polyethylentereftalátu. Dalším řešením je vytvořit na fólii perforaci, aby šla lépe sundat. Špatně recyklovatelné obaly zatím žádný zákon ani nezakazuje, ani neznevýhodňuje. To se ale změní s novým zákonem o obalech vycházejícím z evropské směrnice. V něm se mluví o takzvané ekomodulaci, což znamená, že za výrobky hůře recyklovatelné se bude platit více než za ty ekologičtější. Více ZDE

10.01.2019 13:31

Připomínky: Akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR 2019-2020

Akční plán je krátkodobým realizačním plánem, jehož cílem je rozpracování a konkretizace opatření SRR ČR 2014-2020. Akční plán podrobně rozpracovává SRR a její navržená opatření a aktivity z časového a věcného hlediska s cílem jejího postupného naplňování. Vychází z navržených priorit a opatření samotné SRR a zároveň reaguje na aktuální potřeby v oblasti regionálního rozvoje ČR. Doporučujeme pročíst kapitolu 2.3., která se zaobírá prioritní oblastí Environmentální udržitelností.

 

 

Dokument ke stažení:

Materiál

10.01.2019 12:59

Konečná verze revidovaného BREF MWEI: Nakládání s těžebním odpadem

Evropský úřad pro IPPC (EIPPCB, z angl. European Integrated Pollution Prevention and Control Bureau) uveřejnil na svých webových stránkách konečnou verzi revidovaného referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro nakládání s těžebním odpadem (MWEI, z angl. Management of Waste from Extractive Industries in accordance with Directive 2006/21/EC).

 

 

Dokument ke stažení:

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro nakládání s těžebním odpadem: BREF MWEI (2018)

 

 

Zdroj: MPO

10.01.2019 12:11

Elektrárna Chvaletice chce výjimku pro emise oxidů dusíku a rtuti

Společnost Sev.en EC, která provozuje elektrárnu Chvaletice, se rozhodla požádat o výjimku pro emise oxidů dusíku a zbytkové rtuti. Ani po modernizaci dvou ze čtyř výrobních bloků by nesplňovala parametry průmyslových emisí platné od poloviny roku 2020 a většinu požadavků nové směrnice BREF/BAT platné od roku 2021. Další nevelké snižování těchto emisí by vyžadovalo neúměrně vysokou investici, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí skupiny Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová.

Žádost o výjimku se týká emisí oxidů dusíku a zbytkové rtuti, jejichž koncentrace se po aktuální modernizaci budou pohybovat těsně nad nově stanovenými hranicemi. „K dosažení nově požadovaných limitů NOx by byla nutná další investice ve výši 1,4 miliardy korun. Podíl elektrárny na celkových imisích NOx by se přitom snížil o pouhých 0,05 % pro okolí elektrárny a maximálně o 0,02 % pro město Pardubice,“ vysvětluje generální ředitel 7EC Václav Matys.

I přes podání žádosti o výjimku stále platí, že oproti stávajícímu stavu elektrárna emise výrazně sníží. Emise oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek klesnou po probíhající modernizaci hluboko pod nové evropské limity.

„Udělení výjimky v žádném případě nepovede ke zhoršení životního prostředí v blízkém ani vzdáleném okolí elektrárny. Rozsah imisní změny bude prakticky neměřitelný,“ uvádí k výjimce na NOx společnost ORGREZ v rozptylové studii, kterou elektrárna přiložila k žádosti. Z materiálu dále vyplývá, že v letech 2012-2016 dosáhly maximální hodnoty ročního podílu 7EC jen cca 1 % celkové úrovně znečištění imisemi NOx v blízkosti elektrárny a 0,25 % v Pardubicích.

„Pokud jde o rtuť, Česká republika dosud neměla limity pro tyto emise stanoveny. Navíc neexistuje prověřený způsob, jak zajistit spolehlivé kontinuální měření těchto škodlivin. Proto se očekává, že o udělení výjimky požádá většina evropských výrobců elektřiny a tepla,“ doplňuje Václav Matys.

Evropské směrnice IED i BREF/BAT a český zákon o ochraně ovzduší umožňují udělit výjimku v případě, že investice do splnění limitů je neúměrně vysoká oproti dosaženému zlepšení životního prostředí.

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://d79692b041.clvaw-cdnwnd.com/3de2fa855debd16a4880c1fa3c31e1d4/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE