Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Ústí nad Labem uložili dvě pokuty v celkové výši 550 tisíc korun společnosti KERAMOST, a.s. Firma při budování cesty do svého lomu na Želenickém vrchu na Mostecku v listopadu 2018 zlikvidovala 0,53 hektaru lesa v katastru obce Liběšice u Želenic a poškodila významný krajinný prvek les. Zásah provedla bez souhlasu příslušných orgánů státní správy. Dopustila se jak porušení lesního zákona, za což dostala pokutu 400 tisíc korun, tak zákona na ochranu přírody a krajiny, za což jí inspektoři vyměřili další sankci ve výši 150 tisíc korun.

Firma vybudovala cestu do lomu na pozemcích určených pro plnění funkcí lesa. Odstranila 0,53 hektaru lesního porostu, strhla vegetační kryt a provedla terénní úpravy. „Stavba cesty nebyla úřady povolena ani schválena. Dočasné ani trvalé vynětí lesních pozemků z pozemků určených k plnění funkcí lesa nebylo pro stavbu cesty realizováno. Je nezpochybnitelné, že plocha byla odlesněna nezákonně,“ řekl Jaroslav Hájek, zástupce ředitele Oblastního inspektorátu ČIŽP Ústí nad Labem. Dodal, že zásahem byl také závažně poškozen významný krajinný prvek les.

V souvislosti s terénními pracemi při okrajích cesty došlo také k vývratům a mechanickému poškození dalších dřevin. Půda byla odtěžena a rozhrnuta do stran, čímž došlo k zatížení kořenového systému dřevin rostoucích v pásu podél cesty. Terén byl obnažen až na matečnou horninu. „K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku, si musí každý, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody příslušné obce s rozšířenou působnosti (v tomto případě Magistrátu města Most). To se v daném případě nestalo,“  uvedl Hájek.

Při stanovení výše pokut inspektoři vzali v úvahu, že při zásahu nedošlo pouze k odstranění lesního porostu, ale i k značným úpravám reliéfu a vytvoření zářezu do svahu. Zásah byl vyhodnocen jako závažný. „Na druhou stranu jsme také vzali v potaz, že společnost KERAMOST při kontrole spolupracovala, svou vinu bezvýhradně uznala a zavázala se ke zjednání nápravy. S přihlédnutím ke všem těmto okolnostem byly pokuty uloženy na dolní hranici zákonem stanoveného rozpětí,“ doplnil Hájek.

Společnost KERAMOST proti sankcím nepodala odpor, pokuty jsou pravomocné.

Bioplasty vyrobené z kukuřičného škrobu nebo z kyseliny polymléčné mohou představovat pro životní prostředí větší hrozbu než běžný plast. Nelze je odhodit do žlutých kontejnerů na plasty a nejsou zcela rozložitelné. Na dnešní tiskové konferenci to řekl náměstek pro řízení sekce politiky a mezinárodních vztahů ministerstva životního prostředí (MŽP) Vladislav Smrž. Řešením jsou podle něj opakovatelně použitelné plasty, například v podobě zálohovatelných kelímků.

"Bioplasty neumíme recyklovat. Nepatří do žluté popelnice, ale ani se úplně nerozpadnou. Nepatří tedy ani do hnědé popelnice (na bioodpad). Jediné, co se s nimi dá udělat, je hodit je do černé popelnice (na komunální odpad) a nechat spálit," uvedl Smrž.

Například na kompostu se bioplast nerozloží podle Smrže ani za dva roky. "Na kompostování jednoho kilogramu bioplastu je potřeba řádově více, než desetinásobné množství kompostu. Navíc většinou obsahují vázaný uhlík, a proto je pro kompostování potřeba dodávat další živiny jako dusík a fosfor," dodal ředitel Ústavu chemie technologie ochrany životního prostředí v Brně Jiří Kučerík.

Řešením podle Smrže je nahrazování běžných jednorázových plastů opakovatelně použitelnými plasty. MŽP nechalo vytvořit studii, která nabízí prodejcům různé cesty a kalkulace, jak využívat zálohovatelný systém, řekl Smrž.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se mnoho provozovatelů potravinářských a restauračních zařízení brání užívat opakovatelně použitelné plasty z hygienických důvodů. To ale podle něj není problém. "Podle legislativy lze prodávat nápoje a jídlo do opakovatelně použitelného obalu. Žádná legislativní bariéra není," řekl. Provozovatel ale musí zajistit, že takový obal neovlivní vlastnosti jídla nebo nápoje, například uvolňováním plastu z obalu při vysokých teplotách. Obal musí být také řádně vyčištěný. "Je to vždy na posouzení majitele podniku. Není to jeho povinnost, ale neměl by se toho bát. Nic mu v tom nebrání," doplnil Vojtěch.

Loni vznikla ve spolupráci MŽP a 18 firem iniciativa Dost bylo plastu, kdy firmy omezily používání jednorázových plastů zaváděním opakovatelně použitelného nádobí a odstraněním brček, víček a míchátek.

Loni uvedli vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, že pět let zkoumali rozklad bioplastových pytlů a lahví a zjistili, že se plasty z modifikovaných škrobů samy nerozpadají a některé z nich do půdy uvolňují chemikálie a ftaláty. Podle vědců se tyto plasty mohou rozložit v kompostu jen tehdy, když se dokonale rozstříhají a kompost zahřeje na více než 60 stupňů Celsia.

Zdroj: ČTK

Pestře strukturovaná krajina, lepší hospodaření na polích a v lesích, organická hmota do půdy… To vše jsou podle soukromého zemědělce a lesníka Daniela Pitka správné postupy, které by měly pomoci v boji proti suchu. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to uvedl minulý pátek, že Národní koalice pro boj se suchem neřeší příčiny sucha, ale až důsledky. Záznam rozhovoru si poslechněte ZDE

V modernizačním fondu by se z prodeje emisních povolenek mohlo v příštích deseti letech sejít zhruba 100 miliard korun. Řekl to dnes ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na setkání lídrů ve stavebnictví v sále České národní banky. Vznik takzvaného modernizačního fondu je součástí novely zákona o obchodování s emisními povolenkami, kterou dnes projedná vláda. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v ní také navrhuje zvýšit pokuty firmám za přestupky týkající se vykazování emisí a nákupu povolenek v evropském systému.

"Z toho modernizačního fondu budou investovány prostředky do snižování emisí a samozřejmě tam bude i stavební část kromě té technologie. Předpokládáme, že se tam nastřádá částka možná až 100 miliard korun z prodeje emisních povolenek v příštích zhruba deseti letech v novém období," řekl Brabec. I tady vznikne prostor pro stavaře, dodal ministr, když jmenoval připravované investice jeho resortu.

Novela se také zabývá pokutami pro firmy. Při nákupu velkého množství povolenek se podle MŽP firmám nyní vyplatí ji spíš zaplatit, než emise správně vykázat. Horní hranice pokuty je dva miliony korun, MŽP ji chce desetinásobně zvednout. Současná maximální výše pokuty není podle MŽP dostatečnou motivací pro firmy, které musí koupit více než 25.000 emisních povolenek za rok. S rostoucím množství emisí motivace klesá.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 330 tisíc korun společnosti SNĚŽNÍK, a.s. Provozovatel relax & sport resortu Dolní Morava vypouštěl z čistírny odpadních vod u Hotelu Vista nadlimitně znečištěné odpadní vody do řeky Moravy. Z další čistírny odpadních vod u objektu Penzion Dolní Morava vypouštěl do řeky předčištěné odpadní vody bez platného povolení. A dále při odběru vod z řeky Moravy pro zasněžování lyžařských areálů U Slona a Sněžník nedodržel minimální zůstatkový průtok v toku stanovený vodoprávním úřadem.

Z výsledků analýz vzorků vyplynulo, že od roku 2017 do května 2018 byly u odpadních vod vypouštěných z čistírny u hotelu Vista překročeny několikrát limity pro ukazatele biologické spotřeby kyslíku, chemické spotřeby kyslíku, nerozpuštěných látek a dusíku. „Například maximální limit pro nerozpuštěné látky byl v srpnu 2017 překročen více než šestinásobně. Provozovatel nevěnoval při vypouštění odpadních vod dostatečnou pozornost podmínkám stanoveným v povolení vodoprávního úřadu. Vypouštěním odpadních vod překračujících stanovené limity došlo k zatížení řeky Moravy,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Hradec Králové.

Při kontrole v červnu 2018 inspektoři také zjistili, že další čistírna odpadních vod provozovaná společností SNĚŽNÍK u objektu Penzion Dolní Morava vypouštěla už více než rok odpadní vody do řeky Moravy bez platného povolení. „Vypršelo v květnu 2017 a společnost do doby kontroly vodoprávní úřad o nové nepožádala,“ doplnil Trávníček.

Při další kontrole na konci listopadu 2018 inspektoři zjistili, že provozovatel vodou z řeky Moravy uměle zasněžoval sjezdové areály Sněžník a U Slona a při tom nedodržel minimální zůstatkový průtok v toku stanovený vodoprávním úřadem. „Byla tak ohrožena životaschopnost živočichů a vodních organismů vyskytujících se na daném území. V areálu Sněžník navíc provozovatel nedodržel termín, od kdy měl povoleno vodu z řeky odebírat. Povolení měl od prosince, ale při naší kontrole v listopadu už v areálu Sněžník pracovala dvě sněžná děla,“ doplnil Trávníček.

Kolem 180 zemí světa se minulý týden v pátek v Ženevě dohodlo na právně závazném mechanismu pro zneškodňování plastového odpadu. Krok má zaručit, že obchod s plastovým odpadem bude transparentnější a lépe regulovaný a zároveň bezpečnější z hlediska lidského zdraví. Podle agentury Reuters je cílem kroku výrazné snížení množství plastového odpadu ve světových oceánech.

Nová pravidla pro nakládání s použitými plasty schválily vlády jakožto dodatek k tzv. Basilejské úmluvě o přeshraniční přepravě nebezpečného odpadu. Dohoda je výsledkem dvoutýdenního jednání států, které se hlásí k sérii úmluv o nebezpečných odpadech. Tu basilejskou podepsalo 187 zemí včetně Spojených států, ty ji však dosud neratifikovaly. I země jako USA ale podle agentury AP může dnešní krok ovlivnit, pakliže budou chtít vyvážet plastový odpad do zemí, které nová pravidla přijaly.

"Vysílá to velmi silný politický signál zbytku světa, soukromému sektoru, spotřebitelskému trhu, že musíme něco udělat. Státy se rozhodly udělat něco, co se v praxi projeví skutečnými kroky," řekl Rolph Payet z Programu OSN pro životní prostřední (UNEP). OSN označuje nová pravidla pro obchod s plastovým odpadem za právně závazná. Jednotlivé státy prý budou muset samy přijít s opatřeními, která jejich dodržování zaručí.

Podle AP se regulace dotkne výrobků používaných v celé řadě odvětví včetně zdravotnictví, technologií, módy či potravinářství a gastronomie. "Zároveň bylo zřízeno nové Partnerství pro plastový odpad ve snaze mobilizovat podniky, vlády, akademiky a občanskou společnost k pomoci při implementaci nových opatření," uvádí OSN v tiskové zprávě.

"Budeme mít transparentní a sledovatelný systém pro dovoz a vývoz plastového odpadu," vysvětlil Payet. Nově přijatá opatření podle něj budou mít dopad na znečištění oceánů a zaručí, že plastové předměty "nebudou končit tam, kde nemají". Reuters podotýká, že zavádění pravidel zabere jeden rok.

V prosazení "historické" dohody vyzdvihuje Payet především roli Norska. Iniciativa byla zahájena teprve loni v září a podle AP je tempo, jakým byla schválena, na poměry OSN bleskurychlé.

Účastníci závěrečných jednání, na kterých se sešlo na 1400 delegátů, připisují pokrok i rostoucímu povědomí o problému plastového odpadu, například díky dokumentárním filmům britského přírodovědce Davida Attenborougha. Podle odhadů OSN je ve světových oceánech kolem 100 milionů tun plastu a jde tak o "environmentální problém epidemických rozměrů".

Další informace:

Governments agree landmark decisions to protect people and planet from hazardous chemicals and waste, including plastic waste

Zdroj: ČTK

Zvyšovat povědomí o třídění a recyklaci baterií bude již potřetí projekt Recyklojízda. Tříčlenná skupinka cyklistů na elektrokolech vyrazí na svou recyklačně osvětovou tour 11. června. Za 10 dní plánuje zdolat přes 800 kilometrů. Během svého putování navštíví 25 měst, ve kterých ji čekají setkání s občany a zástupci městských úřadů. Cesta Recyklojízdy začíná v severovýchodní části republiky v Českém Těšíně a končí ve městě Ostrov na druhém konci republiky na úpatí Krušných hor. Projekt organizuje nezisková společnost ECOBAT a informace o něm jsou k dispozici na webu recyklojizda.ecobat.cz a na facebookovém profilu Recyklojízda.

Chceme oslovit i notorické netřídiče

„Za posledních deset letech se množství baterií odevzdaných v České republice k recyklaci více než zčtyřnásobilo. Stále však platí, že je to jen necelá polovina z baterií, které se dostávají do oběhu,“ říká Eva Gallatová, členka týmu Recyklojízdy a také zástupkyně ECOBATu, a dodává: „Sedáme proto na kola, abychom se na naší cestě mohli potkat i s lidmi, kterým třídění baterií zatím nic neříká, a pokusili se je přesvědčit, že baterie opravdu do koše nepatří, a je třeba je odevzdávat k recyklaci.“

Ve městech již probíhají sběrové akce, lidé jsou zváni na setkání s Recyklojízdou

Ve všech 25 městech, kterými Recyklojízda projede, budou krátká půlhodinová setkání s občany, zástupci městských úřadů a často také se žáky a studenty místních škol. V řadě z měst už nyní probíhají sběrové akce. Vybrané baterie pak budou ve formě certifikátů předány cyklistům přímo na akci. Baterky mohou lidé nosit i na samotná setkání s Recyklojízdou.

Pro účastníky setkání má Recyklojízda připraveny krabičky Ecocheese na třídění a skladování použitých baterií v domácnostech, které bude zdarma rozdávat.

A pokud si vedle sběru baterií chce někdo sportovně zdatný užít i společné zážitky, může se k týmu Recyklojízdy připojit a část cesty s ním zdolat na kole či elektrokole.

Na své cestě Recyklojízda zavítá do těchto měst: Český Těšín, Karviná, Bohumín, Opava, Krnov, Bruntál, Rýmařov, Šumperk, Lanškroun, Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou, Náchod, Trutnov, Vrchlabí, Jablonec nad Nisou, Liberec, Česká Lípa, Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Litvínov, Most, Chomutov, Kadaň a Ostrov. Itinerář je k dispozici na https://recyklojizda.ecobat.cz/pripojte-se/.

Poděkování za podporu

Velmi cenná je pro projekt pomoc a podpora všech městských úřadů, ve kterých proběhnou setkání s Recyklojízdou.

Záštitu nad Recyklojízdou v Moravskoslezském kraji převzal hejtman Ivo Vondrák a náměstkyně hejtmana Jarmila Uvírová.

Elektrokola a další cyklo vybavení pro zdolání celé trasy Recyklojízdě zdarma zapůjčuje firma MOJEKOLO. Zdravé snídaně a sladké odměny pro děti, které přijdou na setkání s Recyklojízdou, poskytuje společnost ROSSMANN.

Za mediální podporu děkujeme odbornému měsíčníku pro průmyslovou a komunální ekologii Odpadové fórum, dále také projektu Ukliďme svět, ukliďme Česko.

Byť se stále pohybujeme v teoretické rovině, protože nová odpadová legislativa zatím ještě neprošla celým nezbytným legislativním procesem, přesto se postupně začíná rýsovat budoucí podoba nového zákona o odpadech. Ta by teoreticky mohla znamenat i posun roku 2024, který měl být pro Česko významným rokem z pohledu odklonění dále využitelných a recyklovatelných odpadů ze skládek, a to bohužel až na rok 2030. V této souvislosti se redakce Odpadového fóra zeptala: „Jaký dopad by mělo toto případné rozhodnutí na Českou republiku z pohledu přechodu na cirkulární ekonomiku?“ Více čtěte na EurActiv.cz ZDE

V Česku máme téměř dvě stovky legálně provozovaných skládek komunálního odpadu. Z pohledu zdraví a životního prostředí jde o nejhorší způsob nakládání s odpady. V roce 2023 má proto dle platného zákona skládkování směsného komunálního odpadu skončit. Některé skládky teď ale rostou rychleji než kdykoli předtím a s tím i rizika pro životní prostředí v jejich okolí. Některé obce navíc upozorňují na obcházení zákona. Poplatky, které jim provozovatelé skládky mají dávat na zmírnění dopadů ze skládkování, jsou podle nich nižší než stanovuje zákon. Jde přitom ročně o stamiliony. Záznam nedělního pořadu Nedej se plus sledujte ZDE

Evropský statistický úřadu (Eurostat) zveřejnil informaci, že v roce 2018 se emise oxidu uhličitého (CO2) ze spalování fosilních paliv snížily v Evropské unii (EU) ve srovnání s rokem předchozím o 2,5 %. Česká republika ve sledovaném období snížila emise o 0,1 %. Další podrobnosti ke stažení ZDE

ECHA zpřístupnila nový portál umožňující společnostem připravit a předložit informace o  nebezpečných směsích, které mohou využívat toxikologická centra ve všech členských státech (zveřejněno ECHA 24. 4. 2019).

Portál agentury ECHA k předkládání údajů toxikologickým střediskům je bezpečný online způsob, který centrálně spravuje oznamování, tj. vytváření, předkládání a sledování stavu oznámení. Vychází z harmonizovaného formátu XML, který definuje požadavky na informace stanovené nařízením CLP.

Pokud společnost plánuje uvést na trh své výrobky i v dalších členských státech, portál umožní poskytnout informace v rámci jednoho podání. Pro společnosti to bude znamenat snížení administrativní zátěže a nákladů při předkládání informací o nebezpečných směsích příslušným orgánům členských států a zemí EHP. Za používání portálu si ECHA neúčtuje poplatek, ale některé členské státy mohou vybírat poplatky na pokrytí vlastních nákladů. Oznámení podaná prostřednictvím portálu budou platná, jakmile je příslušný členský stát připraven k jejich přijetí.

Zlepšení uživatelského rozhraní s více funkcemi bude realizováno v připravovaných verzích portálu v červenci a listopadu 2019.

Podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (nařízení CLP) musí společnosti uvádějící na trh nebezpečné směsi poskytovat informace o těchto směsích určeným vnitrostátním subjektům. Tyto informace musí být poskytnuty v harmonizovaném formátu:

• u směsí pro spotřebitelské použití od 1. 1. 2020,

• u směsí pro profesionální použití od 1. 1. 2021 a

• u směsí pro průmyslové použití od 1. 1. 2024

Obsah toalet dnes končí převážně na zemědělské půdě, což měla změnit nová vyhláška. Jenže čistírny a zemědělci tlačí na pětiletý odklad. V Česku se vyprodukuje asi 160 tisíc tun čistírenského kalu, z toho doputuje téměř osmdesát procent na zemědělskou půdu. Od příštího roku se jich tam přitom mělo lít podstatně méně. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Evropská unie v pátek vypotřebuje přírodní zdroje, jež jí planeta může nabídnout na celý rok, takže od pátku bude žít na ekologický dluh. Ve své zprávě to oznámil Světový fond na ochranu přírody (WWF). Pokud by stejně jako EU zdroje konzumovalo veškeré lidstvo, potřebovalo by podle zprávy 2,8 planety jako Země.

"Počínaje pátkem budou Evropané žít na dluh. Znamená to, že kdyby celý svět žil stejně jako oni, spotřebovalo by lidstvo veškeré zdroje, jež planeta může obnovit za rok," stojí v dokumentu, na jehož vzniku s WWF spolupracovala nevládní organizace Global Footprint Network.

"Rybolov, zemědělství, lesní hospodářství, stavebnictví, uhlíkové zplodiny... Kdyby lidstvo konzumovalo stejně jako Evropané, potřebovalo by 2,8 modrých planet. V EU sice žije sedm procent světové populace, avšak spotřebovává 20 procent zemské biokapacity," uvádí zpráva.

Vyčerpávání přírodních zdrojů se nepřestává zrychlovat - v roce 1961 se na dluh začalo žít až 13. října. Mezi jednotlivými státy EU jsou ale rozdíly - Lucembursko například letos dosáhlo "dluhového prahu" v polovině února, zatímco Rumunsko se k němu přiblíží až v půlce června, Francie 15. května.

"Využíváním zdrojů prohlubujeme tento deficit z roku na rok v neprospěch jiných států a příštích generací," uvádí WWF.

Situace se horší i v celosvětovém měřítku - v roce 1997 byly roční zdroje vyčerpány koncem září, loni už 1. srpna.

"Vyzýváme politiky k patřičným opatřením: existuje řešení, ale je třeba je zavést hned!" prohlásila mořeplavkyně a předsedkyně francouzské pobočky WWF Isabelle Autissierová.

V rámci EU by se měla prosazovat zemědělská politika, která ochrání přírodní zdroje, vytvoří pracovní místa, zabrání kácení lesů a ničení přírodních ekosystémů. Měla by se také zavést pravidla kontroly rybolovu, uzavírá WWF.

Zdroj: ČTK

Cílem semináře je seznámení s nově vydanou metodikou schválenou Centrální komisí MD ČR dne 5.2.2019 , zn. 90/2019-910-UPR/3„ k zabezpečení jednotného postupu při využívání vstupních podkladů pro akustické výpočty“. Na semináři budou představeny postupy pro jednotné využití dostupné datové základny a práce s intenzitami dopravy.
 
Problematiky, kterým se budou věnovat jednotlivé prezentace na semináři:

• obměna vozidlového parku v ČR;

• kategorie lehkých nákladních vozidel a jejího zatřídění;

• korekce  povrchů vozovek a další.

Informace budou prezentovány přímo zástupci kolektivu řešitelů této metodiky.

Seminář je určen:

• všem, kteří provádí akustické výpočty a měří dopravní hluk;

• projektantům;

• zástupcům státní správy a samosprávy;

• investorům, kteří problematiku hluku z dopravy řeší, nebo ji mají na starosti;

• zpracovatelům podkladů pro proces EIA.

TÉMATA PŘEDNÁŠEK:
Ing. Radek Kropelnický, Ředitelství silnic a dálnic ČR

• HLAVNÍ ŘEŠENÉ PROBLÉMY V RÁMCI ŘSD

Ing. Libor Ládyš, Ekola group, spol. s r.o.
Ing. Aleš Matoušek, PhD., Ekola group, spol. s r.o.
Ing. Daniel Puš, Ekola group, spol. s r.o.

• PROBLEMATIKA DATOVÉ ZÁKLADNY PRO VÝPOČET HLUKU Z DOPRAVY, ZMĚNY V CSD

• PŘEDSTAVENÍ PUBLIKACE „MANUÁL 2018“, JEJÍ STRUKTURA, OBSAH A PRÁCE S NÍ

• OBMĚNA VOZIDLOVÉHO PARKU MEZI ROKEM 2000 A STÁVAJÍCÍM (VÝHLEDOVÝM)     STAVEM - ANO ČI NE?

• POUŽITÍ OBMĚNY VOZIDLOVÉHO PARKU V NEJČASTĚJI POUŽÍVANÝCH     VÝPOČTOVÝCH METODIKÁCH A DŮSLEDKY VYPLÝVAJÍCÍ Z NERESPEKTOVÁNÍ     SKUTEČNÉHO VÝVOJE VOZOVÉHO PARKU ČR

• POSTUP SPRÁVNÉHO ZATŘÍDĚNÍ KATEGORIE VOZIDEL N1 (LN)

• KATEGORIZACE VOZIDEL Z HLEDISKA HLUKU A PRÁCE S NIMI

• JEDNOTNÝ POSTUP PŘEPOČTU INTENZIT DOPRAVY MEZI STÁVAJÍCÍM STAVEM A ROKEM 2000, NÁZORNÝ PŘÍKLAD

• PROBLEMATIKA HLUČNOSTI POVRCHŮ

• VYUŽITÍ NÍZKOHLUČNÝCH POVRCHŮ V PREDIKČNÍCH METODIKÁCH

• AKTUALIZACE KOEFICIENTŮ A KOREKCÍ PRO AKUSTICKÉ PARAMETRY POVRCHŮ     VOZOVEK POUŽÍVANÝCH V ČR S DŮRAZEM NA POVRCHY SE SNÍŽENOU HLUČNOSTÍ

• Termín: středa 19. června 2019, přednášky 9:00 - 15:00 hodin

• Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY, Na Strži 65/1702, 140 62 Praha 4 - Pankrác

• Cena: 1859,- Kč bez DPH

• Seminář pořádá: www.Uzitecneseminare.cz

Čtvrtina baterií, které jsou v Česku odevzdány k recyklaci, pochází ze sběrných míst, která pro své občany zřizují městské a obecní úřady. Podle údajů společnosti ECOBAT se v minulém roce ve městech a obcích vybralo přes 413 tun baterií, což je téměř dvojnásobek ve srovnání s rokem 2015, kdy se zde vytřídilo 212 tun. Za zlepšujícími se výsledky stojí především aktivní osvěta ze strany úřadů a zvyšující se dostupnost sběrných míst. Ve městech a obcích mohou dnes lidé odevzdávat baterie ve sběrných dvorech, do červených venkovních kontejnerů a stále častěji jsou jim k dispozici také sběrné nádoby přímo na úřadech.

Nejvíce baterií v roce 2018 lidé odevzdali do sběrných nádob v ochodech, a to 545 tun, na druhém místě je firemní sektor s 494 tunami, třetí místo patří městům a obcím (413 tun). Téměř 142 tun se vybralo ve školách zapojených do programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět. Podíl měst a obcí na vytříděných bateriích se rok od roku zvyšuje – v roce 2015 to bylo 17 % a v minulém roce již 25 %.

Jen si plnit povinnosti? Mnohá města dělají víc

Povinnost zajistit pro své občany místa k odkládání baterií, které se řadí mezi nebezpečné složky komunálního odpadu, je obcím dána ze zákona o odpadech. Každá obec za tímto účelem zřizuje sběrné dvory nebo provozuje mobilní sběrny nebezpečných odpadů.

„Čím dál více obcí toho pro třídění baterií dělá více, než jim ukládá legislativa. A to je dobře,“ říká Petr Kratochvíl z neziskové společnosti ECOBAT, která v České republice zajišťuje sběr a recyklaci baterií, a dodává: „Pro podporu sběru baterií jsou důležité především dvě věci – dostupnost sběrných míst a správná osvěta. A ty dnes řada městských a obecních úřadů umí zajistit velmi dobře. Rozšiřují počet sběrných míst a přichází se srozumitelnou a motivující osvětou pro třídění. Výsledky se pak dostavují.“

Třídění baterií šetří nejen přírodu, ale městům a obcím i peníze

Města a obce mohou pro zajištění míst k odkládání baterií využít komerční odpadářské firmy. Za to jim však musí zaplatit. Druhou možností je zdarma využít specializované organizace, tzv. kolektivní systémy. Vše je založeno na povinnosti firem, které baterie v České republice uvádějí na trh. Ty se musí zároveň postarat o jejich sběr a recyklaci – tedy o zpětný odběr. Odpovědnost použité baterie sbírat, recyklovat, a k tomu vzdělávat a informovat veřejnost přebírají za výrobce a dovozce kolektivní systémy. V případě přenosných baterií jsou to v České republice organizace ECOBAT a Rema Battery.

Kolektivní systémy mají podle zákona o odpadech povinnost spolupracovat s každou obcí, která o to projeví zájem. A obce to nestojí ani stát ani korunu. Naopak, vedle samotného sběru baterií mohou získat i významnou pomoc s osvětou a zapojením občanů.

Oporu mají obce i v mnohých krajských úřadech. Například Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj podporují projekt Baterkománie, který propojuje sběr baterií s charitou a soutěží měst. Mnohé krajské úřady organizují výstavy, konference a další platformy pro vzdělávání a sdílení zkušeností.

Na osvětu v regionech je zaměřen také projekt Recyklojízda. Cyklisté na elektrokolech letos v červnu již potřetí projedou republiku z jednoho konce na druhý, aby ve městech po trase vysvětlovali lidem význam třídění a recyklace baterií. Nedílnou součástí této recyklační cyklo tour jsou setkání se starosty a dalšími představiteli městských úřadů.

Češi berou třídění baterií vážně, ale osvěta je stále důležitá

Podle průzkumu společnosti ECOBAT (aplikace IPSOS INSTANT Research) již 75 % Čechů tvrdí, že použité baterie třídí vždy nebo téměř vždy. Podle oficiálních sběrových statistik ECOBATu však stále jen necelá polovina baterií, které jsou uvedeny na trh, končí na recyklaci. Nejčastějším důvodem, proč někteří lidé stále baterie netřídí, bývá jejich pocit, že jsou malé, a že se jim kvůli pár baterkám nechce běhat na sběrná místa. Právě zvyšující se dostupnost sběrných míst, spolu s osvětou, pomáhá jejich chování měnit. V České republice už je přes 22 tisíc sběrných míst na použité baterie a akumulátory.

Češi dali jasně najevo, že jim osud vyprodukovaného odpadu není lhostejný, a že třídit odpad je pro ně samozřejmostí. V roce 2018 se tak znovu protřídili k novému tuzemskému rekordu – co Čech, to průměrných 49 kilogramů vytříděného papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. A k tomu ještě téměř 14 kilogramů kovů. Každý tak loni vytřídil o 3 kilogramy odpadu více než v roce 2017. 

Již 73 % obyvatel ČR aktivně třídí své odpady. Cesta k barevným kontejnerům s odpadem se pro ně stává naprostou samozřejmostí. Loni tak do nich vytřídil každý z nás v průměru 21,3 kg papíru, 14,1 kg plastů, 13,2 kg skla a bezmála půl kilogramu nápojových kartonů. S připočtením kovů pak každý obyvatel ČR vytřídil za loňský rok v průměru 62,9 kilogramu odpadů.

„Rostoucí trend v množství vytříděných odpadů nás velmi těší. Dokazuje, že Češi cítí svoji zodpovědnost za stav životního prostředí a stále více přemýšlejí i o tom, jak mu mohou pomoci a jak správně naložit s vyprodukovanými odpady. Tato změna v jejich chování však není samozřejmá a je výsledkem mnoha dlouhodobých činností včetně navyšování počtu barevných kontejnerů či vzdělávání a propagace třídění, které realizujeme,“ zhodnotil aktuální situaci generální ředitel společnosti EKO-KOM Zbyněk Kozel.  

Prostřednictvím sběrných systémů v obcích a městech po celé ČR se tak loni podařilo vytřídit přes 665 tisíc tun odpadů. Díky spolupráci 6 131 obcí a 21 052 firem zapojených v systému EKO-KOM je třídění odpadů v České republice stále komfortnější. Možnost třídit odpad má dnes už prakticky každý. „Barevné kontejnery i menší nádoby na třídění odpadů jsou už téměř na každém rohu. Napříč ČR je jich díky intenzivní spolupráci s obcemi rozmístěno již více než 413 tisíc a průměrná docházková vzdálenost k nim se zkrátila na 91 metrů,“ řekl Lukáš Grolmus, ředitel oddělení komunikace a marketingu EKO-KOM.

Kvalita sběrné sítě je na vysoké úrovni i ve srovnání s ostatními zeměmi EU – jedno sběrné hnízdo slouží v ČR 124 lidem, což je v evropském srovnání jeden z nejdostupnějších systémů třídění. Nádobový sběr bývá zejména v menších obcích ČR doplněn ještě o sběr pytlový a odpady lze také třídit prostřednictvím sběrných dvorů a výkupen druhotných surovin.  Tato kombinace činí třídění odpadů pro občany pohodlné a dostupné. Všechny takto vytříděné odpady se dále dotřiďují na třídicích linkách, kde se rozhoduje o tom, jakým způsobem a jaké množství vytříděných odpadů bude dále využito - pro výrobu nových produktů nebo energeticky. Tím vším jednak zamezujeme rozšiřování skládek, a také pomáháme snížit zátěž životního prostřední – tříděním a recyklací odpadů například zachráníme ročně přes 2,2 milionu vzrostlých stromů, to je zhruba 29 km2 přírody.

Podrobnosti a grafy k výsledkům systému EKO-KOM za rok 2018: Příloha TZ_Výsledky 2018-1.docx (893534)