Státní fond životního prostředí ČR zveřejňuje přehled sociálně únosné ceny pro vodné a sociálně únosné ceny pro stočné, stanovené pro jednotlivá krajská území (NUTS 3) dle pravidel OPŽP, platné pro kalendářní rok 2025.

Takto zveřejněná sociálně únosná cena (SÚC) pro vodné a sociálně únosná cena pro stočné je platná pro vodohospodářské projekty spolufinancované z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP).

Zveřejněná SÚC na rok 2025 je uvedena jako součet za složku pitné a odpadní vody (Kč/m3 včetně DPH) a je rozdělena na cenu pro vodné a cenu pro stočné (Kč/m3 včetně DPH). Pro účely rozdělení SÚC je použitý celorepublikový poměr ÚVN za pitnou a ÚVN za odpadní vodu bez zisku, přičemž tento poměr je aplikován na výpočet SÚC pro projekty napříč všemi kraji dle dělení NUTS 3. Toto rozdělení bude aplikováno pouze na projekty, u kterých není známa cena druhé složky (cena pro vodné nebo cena pro stočné).   

Dokument ke stažení:

Sociálně únosná cena pro vodné a sociálně únosná cena pro stočné na rok 2025

Dešťová voda zalévá trávníky a stromy ve městech, ale zároveň často přetěžuje kanalizační síť. Zalévá i pole, ale zároveň z něj při přívalových deštích odnáší ornici. Zastavit ani přivolat déšť neumíme. Můžeme se ale učit s dešťovou vodou hospodařit. O tom, jak to dělat správně a systematicky, bude mezinárodní konference POČÍTÁME S VODOU 2024, která se koná 7. listopadu 2024 v Praze s možností účastnit se i online.

Základem přírodě blízkého hospodaření s dešťovou vodou je napodobit přirozený koloběh vody a zabránit rychlém odtoku srážkových vod. Využívá se k tomu modro-zelená infrastruktura, kde modré – vodní prvky sytí ty zelené – stromy a další vegetaci.

Tento systém je zároveň nepostradatelný pro zlepšení kvality vody, která se vsakuje do půdy či odtéká do vodních toků. A letošní 10. ročník konference se zaměří právě na kvalitu vody. Jak může správně navržené opatření hospodaření s dešťovou vodou kvalitu vody ovlivnit? Čím je důležitý vodohospodářský detail při realizaci stavby?

Příspěvky z Barcelony a Vídně osvětlí současný přístup velkých evropských měst k adaptaci na změnu klimatu. Dozvíme se o německém a švédském systému výstavby modro-zelené infrastruktury. Konkrétní příklady teoretických i praktických přístupů ovlivňujících kvalitu vody nám představí čeští řečníci z Prahy a Mnichova Hradiště.

Ekocentrum Koniklec, které konferenci každoročně pořádá, letos přiveze například bývalého hlavního architekta Barcelony Xaviera Matilla Ayalu, který stojí mimo jiné za prosazováním tzv. superbloků. Inspiraci ze Švédska zprostředkuje Helen Johansson, majitelka a zakladatelka tzv. Green Blue Guide (Modro-zelený průvodce) ve švédském Malmö.  A město Vídeň představí Jürgen Preiss, vedoucí prostorového plánování Města Vídeň.

Pro ty, kdo se zabývají tvorbou veřejného prostoru a dešťovou vodou, je konference místem pro inspiraci, učení se a sdílení. Navazování nových kontaktů navíc letos podpoří možnost zúčastnit se společenského večera, který na konferenci navazuje.
Veškeré informace ke konferenci najdete na webu www.pocitamesvodou.cz.


 

Ministerstvo zemědělství otevřelo veřejnou konzultaci k návrhu „Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů – Aktualizaci pro období 2025-2029“.

Předložený návrh NAP je již třetím akčním plánem ČR. Připraven byl společně Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem životního prostředí a ve spolupráci s odborníky z vědecko-výzkumných, akademických a zájmových organizací, kteří jsou členy Koordinační pracovní skupiny NAP při MZe.

Návrh definuje úkoly, cíle a opatření pro snížení rizik a omezení dopadů používání přípravků na ochranu rostlin na lidské zdraví a životní prostředí, s cílem podpořit vývoj a zavádění integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů, aby se snížila závislost na používání přípravků na ochranu rostlin. Jako prioritní oblasti označuje ochranu lidí, podzemních a povrchových vod a necílových živých organismů a jejich životního prostředí před negativními dopady používáním přípravků na ochranu rostlin. Pro dosažení cílů bylo navrženo celkem 36 opatření. Ta navazují na předchozí NAP, protože kontinuita je i v této oblasti důležitá a řada kroků bude stavět na základech vybudovaných od roku 2012. Řada dříve stanovených opatření také zcela naplněna nebyla nebo jsou kontinuální – objevila se v obou dosavadních NAP.

Připomínky je možné zaslat ministerstvu elektronicky na adresu NAP@mze.gov.cz nejpozději do 10. 11. 2024.

Dokument ke stažení:

NAP-25-29_VK.pdf

Od ledna 2025 dochází ke změně povinností v evidenci a ohlašování odpadů. Některých typů původců odpadů se mohou týkat zcela nové evidenční kódy, začne platit povinnost používat i tzv. poddruhy odpadů. Vše probereme 13. listopadu na konferenci Povinnosti v podnikové ekologii v Praze. Registrovat se můžete na www.konferencePPE.cz.

Vyhláškou č. 445/2022 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále také „vyhláška“), došlo ke změně termínů v přechodných ustanoveních ve vztahu k evidenčním povinnostem a ohlašování odpadů.

Evidence odpadů

Od 1. 1. 2025 bude vedena průběžná evidence odpadů již podle nové úpravy, kterou stanovuje vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále také „vyhláška“). Konkrétně se jedná o povinnosti v části šest, § 26.

V praxi to znamená, že pro vedení průběžné evidence odpadů je závazný formát dle přílohy č. 13 vyhlášky.

Kromě toho musí průběžná evidence odpadů obsahovat datum a číslo zápisu do evidence, dále jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence.

Záznam do průběžné evidence provede původce odpadu v následujících případech:

• při každém naplnění prostředku pro soustřeďování odpadu,
• při každém předání nebo převzetí odpadu,
• odlišně od písmen a) a b) jednou měsíčně v případě periodického svozu komunálního odpadu,
• při přeshraniční přepravě – vývozu odpadu,
• vždy na konci kalendářního roku k zaznamenání zůstatku odpadů k 31. prosinci.

Z dlouhodobé výkladové praxe se za naplnění prostředku pro soustřeďování odpadu nepovažuje např. naplnění odpadkového koše, ale naplnění prostředku pro soustřeďování odpadu, ze kterého je odpad předáván do zařízení oprávněné osoby. Tedy pokud se odpady „sesypávají“ z provozovny do centrálního kontejneru, pak se za naplnění prostředku pro soustřeďování odpadu považuje naplnění takového centrálního kontejneru.

Nadále trvá povinnost pro průběžnou evidenci i ohlašování odpadů označovat (identifikovat) provozovnu. K tomu slouží identifikační číslo provozovny přidělené živnostenským úřadem. Pokud provozovna nemá přiděleno identifikační číslo provozovny, používá se k identifikaci interní číslo provozovny, které si ohlašovatel zvolí sám (zde postupuje původce v souladu s § 26 odst. 4 vyhlášky).

Průběžná evidence musí být vedena tak, aby bylo možné ohlašovat podle § 27.

Ohlašování odpadů

Od 1. 1. 2025 se mění i způsob ohlašování odpadů = hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok (roční hlášení).

Základní parametry pro roční hlášení stanovil zákon o odpadech v § 95 a jsou účinné již od 1. 1. 2021. Jedná se o ohlašovací limity a termín podání hlášení. Původce odpadu, který vyprodukoval nebo nakládal v uplynulém kalendářním roce s více než 600 kg nebezpečných odpadů, s více než 100 tunami ostatních odpadů nebo s odpadem perzistentních organických znečišťujících látek vymezeným vyhláškou ministerstva, je povinen zaslat do 28. února následujícího roku hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok.

Formu ročního hlášení stanovuje § 27 vyhlášky. Původci odpadu zasílají roční hlášení podle listů 1 a 2 přílohy č. 13 k této vyhlášce. Původce odpadu podává samostatné hlášení za každou svou provozovnu (včetně svého skladu odpadu, který má původce povolený na základě § 21 odst. 3 zákona o odpadech na základě ohlášení krajskému úřadu podle přílohy č. 4 bodu 12 zákona).

První roční hlášení podle § 27 vyhlášky bude podáváno za rok 2025 v roce 2026.

Roční hlášení původce odpadů vždy obsahuje list 1 a list 2 dle přílohy č. 13 vyhlášky.

Pro ohlašování dalších údajů slouží listy:

• List 3 - Údaje o složení kalu
• List 4 - Údaje o stavu vytvořené rezervy a volné kapacitě skládky
• List 5 - Údaje o obecním systému nakládání s komunálními odpady (14 tab.)
• List 6 - Údaje o obsahu perzistentních organických látek podle přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1021 u odpadů zde vymezených
• List 7 - Údaje o příjmu zařízení obsahujících PCB a odpadů PCB
• List 8 - Údaje o vstupech a výstupech ze zařízení k mechanické úpravě, třídění, dotřídění (třídící, dotřiďovací linka, mechanicko-biologická úprava)

Protože je tento článek věnován povinnostem původců odpadů, nebudou zde rozebírány povinnosti osob k vyplnění výše uvedených listů 3 8 přílohy č. 13 vyhlášky.

Jedinou výjimkou je list 5, který budou vyplňovat obce (které jsou také v pozici původce odpadů). List 5 obsahuje celkem 14 tabulek, ve kterých budou obce uvádět údaje o svém systému nakládání s komunálními odpady. To je výrazná změna oproti stávajícímu stavu, kde obce vyplňovali pouze několik souhrnných údajů.

Evidenční kódy

Ve vysvětlivkách k listu 2 – souhrnné údaje Přílohy č. 13 vyhlášky je nutné upozornit na tabulku č. 1, která uvádí evidenční kódy (kódy způsobů nakládání s odpady).

Některých typů původců odpadů se mohou týkat zcela nové evidenční kódy. Příkladem může být kód A20[1], který použije lékárna v roli původce odpadů (nepoužitelných léčiv), které přijala od občanů z domácností. Lékárna své vlastní odpady bude nadále evidovat jako A00, přijaté od občanů pak kódem A20.

V souvislosti s povinností evidovat zůstatky odpadů k 31. prosinci kalendářního roku použijí původci odpadů kód AN5[2]. Množství příslušného odpadu, který je v evidenci pod kódem AN5 pak převedou do průběžné evidence roku následujícího kódem C00[3].

Poddruhy odpadů

Od 1. 1. 2025 je povinnost používat i tzv. poddruhy odpadů dle vyhlášky č. 8/2021 Sb., Katalog odpadů. Poddruhy odpadů se používají podle následujících pravidel:

Poddruh odpadů se používá namísto druhu odpadu pro účely vedení průběžné evidence, ohlašování (s výjimkou statistického zjišťování pro potřeby Českého statistického úřadu), informací o odpadu, základního popisu odpadu, osvědčení a výkazu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a požadavku odděleného soustřeďování.

Poddruhy odpadů se použijí úplně na všechno, kromě přijetí do zařízení. Původce je povinen vést poddruhy samostatně v evidenci, odděleně je soustřeďovat a předávat je. V předávání se musí podrobit křížové kontrole poddruh – poddruh. Pouze při přijetí do zařízení je výjimka – zařízení nemusí mít konkrétně vymezený poddruh, aby ho mohl přijmout. Stačí, když má povolen základní druh.

Pro ostatní účely je rozhodující příslušnost odpadu k druhu odpadu.

Používání poddruhů odpadů je od 1. 1. 2025 povinné s výjimkou odpadů uvedených v § 4 odst. 2 Katalogu odpadů (20 01 01 01, 20 01 08 01, 20 01 40 01, 20 01 40 02, 20 01 40 03, 20 01 40 04, 20 01 40 05, 20 01 40 06, 20 03 01 01) Ten stanoví, že odpad se přiřazuje k poddruhům uvedených odpadů pouze, pokud se jejich původce rozhodne pro jejich oddělené soustřeďování. Tedy původce nemá povinnost níže uvedené poddruhy odpadů odděleně soustřeďovat.

Ing. Petr Šulc, Sfe consulting s.r.o.

Konference Povinnosti v podnikové ekologii

Již 9. ročník konference Povinnosti v podnikové ekologii se uskuteční 13. 11. 2024 v hotelu Olympik tristar Praha. Akce se můžete zúčastnit prezenčně nebo online, formu účasti si vyberete přímo při registraci na stránkách www.konferencePPE.cz.

Letos poprvé bude mít konference také paralelní program Ekologie prakticky: Od odpadu k uhlíkové stopě, kam jsme zařadili panelovou diskusi na téma nakládání s lithiovými bateriemi a solárními panely a praktické workshopy Prevence závažných havárií nebo ESG reporting. Na paralelní program se můžete registrovat i samostatně za poloviční cenu: www.konferencePPE.cz/workshopy

Partneři konference: Inisoft consulting s.r.o, Impact Metrics s.r.o., Recovera Využití zdrojů a.s., Komerční banka, a.s., CASEC s.r.o., REsolar s.r.o., CYRKL Zdrojová platforma, s.r.o., ECOBAT s.r.o.

Novelu zákona o obalech, která má zavést zálohový systém na plastové PET lahve a kovové plechovky, předloží ministerstvo životního prostředí ve středu (upřesnění redakce: ve čtvrtek 10.10.) na jednání vládě. Cílem má být zvýšení míry recyklace a omezení množství odpadu v přírodě. Návrh rovněž zahrnuje povinnosti týkající se reklamních letáků. Chce zavést recyklační poplatek pro jejich výrobce, a omezit tak plošnou distribuci těm, kteří o reklamní letáky zájem nemají. Více ZDE

Polská novela bude nově definovat i prodejce potravin, kteří budou povinni uzavírat smlouvy o bezplatném poskytování potravin nevládním organizacím. Tato nařízení se budou týkat jednotlivých prodejen, nikoli konkrétních řetězců. Změny mají motivovat firmy k darování potravin, místo aby je likvidovali. Ostatně, poplatek za každý kilogram zlikvidovaných potravin, které již nejsou vhodné k prodeji, ale stále mají bezúhonné datum spotřeby stoupne z 10 na 50 PLN. Za nezaplacení tohoto poplatku bude nově prodejcům hrozit pokuta 10 000 PLN (pro představu necelých 60 000 Kč). Více ZDE

Nedávné povodně, které poničily zejména sever Moravy a Slezsko, otevřely také téma budoucí architektury. Jak a z čeho stavět domy, aby odolaly podobným katastrofám? „Vlastností materiálu budoucnosti by měla být určitě odolnost, udržitelnost a chytrá technologie,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus architektka a proděkanka Fakulty stavební ČVUT v Praze Zuzana Pešková. Více ZDE

Nedávné povodně, které poničily zejména sever Moravy a Slezsko, otevřely také téma budoucí architektury. Jak a z čeho stavět domy, aby odolaly podobným katastrofám? „Vlastností materiálu budoucnosti by měla být určitě odolnost, udržitelnost a chytrá technologie,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus architektka a proděkanka Fakulty stavební ČVUT v Praze Zuzana Pešková. Více ZDE

Plastový odpad z rybářského průmyslu pokrývá pobřeží poloostrova Valdés v argentinské Patagonii a ohrožuje životy lachtanů, rypoušů, ryb, tučňáků a velryb – a škodí i lidskému zdraví. Oblast byla pro své přírodní krásy prohlášena za světové dědictví UNESCO, jedná se také o jednu z hlavních turistických destinací v zemi. Teď jsou tamní pláže posety bednami, sítěmi, bójkami a dalšími rybářskými nástroji, mezi kterými se někde rozkládají mrtvoly zvířat. Podle studie z roku 2020 by se množství plastového odpadu, který proudí do oceánů a dusí mořské živočichy, mohlo v příštích dvaceti letech ztrojnásobit, pokud společnosti a vlády nepřijmou drastická opatření. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vydalo Sdělení odboru ochrany vod MŽP k povinnosti digitalizace havarijních plánů podle § 39 odst. 2 písm. a) vodního zákona. Tzv. havarijní novelou zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, která byla publikována ve Sbírce zákonů ČR jako zákon č. 182/2024 Sb. bylo novelizováno ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) tohoto zákona, jež nově ukládá povinnost vkládání digitalizovaných havarijních plánů do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).

Dokument ke stažení:

Sdělení (PDF, 81 kB)

Nová francouzská vláda chce zvýšit daň na nejvíce znečišťující dopravní prostředky. Dotkne se to především aut se spalovacím motorem a letadel. Francii, která podle premiéra Michela Barniera trpí "kolosálním zadlužením", by tím do státní pokladny za rok 2025 mělo přibýt 1,5 miliardy eur (37,9 miliardy Kč), více ZDE

Komise zveřejnila další pokyny a silnější rámec mezinárodní spolupráce na podporu globálních zúčastněných stran, členských států a třetích zemí v jejich přípravách na provádění nařízení EU o odlesňování. Vzhledem ke zpětné vazbě od mezinárodních partnerů ohledně stavu jejich příprav Komise rovněž navrhuje poskytnout dotčeným stranám více času na přípravu. Po schválení Evropským parlamentem a Radou by se tento právní předpis stal použitelným dne 30. prosince 2025 pro velké společnosti a dne 30. června 2026 pro mikropodniky a malé podniky. Vzhledem k tomu, že všechny prováděcí nástroje jsou technicky připraveny, může dalších 12 měsíců sloužit jako zaváděcí období k zajištění řádného a účinného provádění. Více ZDE

Podle studie Deloitte z roku 2022 až 77 % zaměstnanců uvádí, že pravidelná interní komunikace ESG strategií a jejích cílů zvyšuje jejich důvěru v organizaci a vedení. Tento fakt podtrhuje rostoucí význam udržitelnosti jako klíčového faktoru úspěchu firem v dynamickém obchodním prostředí.

Udržitelnost však nespočívá pouze v dobře nastavené strategii, ale také v efektivní komunikaci se zaměstnanci. Podle výzkumu Corporate Communications Journal (2023) až 90 % firem, které nezvládly efektivně komunikovat své udržitelné cíle interně, čelily nižší úrovni zapojení zaměstnanců a menší úspěšnosti v dosahování těchto cílů.

„Interní komunikace hraje zásadní roli při informování zaměstnanců o firemních kodexech, standardech kvality a požadavcích na udržitelnost, zejména pro ty, kteří mají na starosti vztahy s dodavateli. Dle McKinsey více než polovina firem uvádí, že za posledních pět let zvýšily požadavky na své dodavatele v oblasti udržitelnosti. Proto je nutné, aby obchodníci a nákupčí byli plně obeznámeni s těmito požadavky a chápali jejich dopad na firemní strategii,“ uvedla Dagmar Millerová Prášková, manažerka vzdělávání v CIRA Advisory.

Firemní kultura zaměřená na udržitelnost

Budování firemní kultury zaměřené na udržitelnost je další klíčovou součástí úspěchu. Studie Deloitte ukazuje, že 80 % zaměstnanců by se více zapojilo do aktivit v oblasti udržitelnosti, pokud by měli příležitost přispět svými nápady a názory.
„Budování kultury udržitelnosti není výsadou pouze velkých firem. Pokud se podíváme na společnosti jakými je česká firma Freshlabels nebo i malý enviro-sociální podnik Levandulovna, uvědomíme si, že dokážeme dosahovat ekonomických a obchodních cílů právě skrze sociální a environmentální udržitelnost. Podpora ale musí přijít od vedení společnosti, která nastaví udržitelná kritéria,” dodává Millerová Prášková.

Externí komunikace jako podpora důvěry

Stejně důležitá jako interní komunikace je i ta externí. Firmy by měly jasně a transparentně informovat zákazníky, investory a další partnery o svých úspěších v oblasti udržitelnosti. Pravidelná externí komunikace může významně posílit reputaci firmy jako odpovědného podnikatele a zvýšit podporu pro dlouhodobé udržitelné strategie. „Externí komunikace udržitelnosti bude zásadní pro obchodní vztahy společnosti. Největším trestem za „špatné” ESG výsledky totiž bude, že s firmou nebudou chtít další subjekty spolupracovat nebo získá od banky vyšší úrokové sazby. S tématem je proto potřeba dál pracovat a externí komunikace by měla reflektovat interní nastavení společnosti,” říká Milerová Prášková.

Firmy ale v nastavování interní komunikace ani dodavatelských řetězců nejsou sami. Své zkušenosti z oblasti udržitelnosti aktivně sdílí mezi sebou. Jednou z příležitostí dozvědět se více a načerpat informace ze zkušeností druhých je účast na Cirkulární akademii poradenské společnosti CIRA Advisory. V říjnu startuje blok, který se zaměří právě na tato témata. Mezi lektory vystoupí například Ladislav Žižka (FRESHLABELS), Michal Vaňáček (TESCO), Janka Pacinová (ACCACE FOR PEOPLE), či Kamila Šťastná (SONNENTOR). Cirkulární akademii podpořili Komerční banka, E.ON a Gasnet. Koná se pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí. Více informací naleznete na www.cirkularniakademie.cz.
 

O CIRAA
CIRA Advisory je poradenská, konzultační a vzdělávací společnost, která se zaměřuje na oblast cirkulární ekonomiky, udržitelnosti a ESG, a to napříč všemi segmenty hospodářství. Máme skoro 10 let zkušeností s tématem cirkulární ekonomiky, které nyní prakticky převádíme do projektů s českými firmami a institucemi. Naším cílem je, aby ekonomická produkce šla ruku v ruce s tempem naší planety, životního prostředí a sociálními aspekty společnosti. Hlavními tématy našich projektů jsou ESG strategie a reporting, cirkulární ekonomika, analýza udržitelnosti, komunikace udržitelnosti a prevence greenwashingu.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení v přenesené pravomoci týkající se metodiky výpočtu a ověřování sazeb pro účinnost recyklace a využití materiálů odpadních baterií. Nařízení o bateriích vyžaduje, aby Komise zavedla metodu pro výpočet a ověření účinnosti procesů recyklace baterií a využití materiálů. Cílem je podpořit oběhové hospodářství v sektoru baterií a zajistit vysokou kvalitu zpětného získávání materiálů, zejména kritických a strategických surovin. Metodika výpočtu a ověřování je důležitá pro zajištění rovných podmínek pro recyklátory a pro právní jistotu ohledně požadavků v rámci EU.

Dokument ke stažení:

• EU 116_24 EK Návrh nařízení v přenesené pravomoci – Ares(2024)6672760

• EU 116_24 EK Příloha – Ares(2024)6672760