Česká republika bude mít od roku 2021 k dispozici zhruba 120 miliard korun z nového Modernizačního fondu. Ten má zemím EU pomoci na cestě k nízkouhlíkové energetice. Fond bude financován z dražeb povolenek v EU, vyhrazena pro něj budou 2 procenta celkového počtu povolenek pro období 2021 – 2030. Peníze z fondu ale budou mít k dispozici pouze ty členské státy, které mají nižší HDP než je 60 procent unijního průměru. Finance z Modernizačního fondu bude spravovat Státní fond životního prostředí ČR. Způsob, jakým budou miliardy z emisních povolenek využity, se bude odvíjet od schválené evropské legislativy, ale také od rozhodnutí nového orgánu. Takzvaná Rada modernizačního fondu bude složená ze zástupců ministerstva životního prostředí, ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva financí. Více ZDE

Komise zaslala formální výzvu dopisem ČR týkající se nedostatků v uplatňování směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (WEEE). Komise se domnívá, že ČR chybně transponovala část legislativy, která stanovuje povinnost třídit nebezpečné látky, a další část, která stanovuje povinnost umožnit přístup pracovníkům z center pro opětovné použití materiálů ke sběrným bodům. ČR má dva měsíce na odpověď, v opačném případě jí Komise zašle odůvodněné stanovisko.

Letošní šedesátý první ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu nově otevře diskusi k cirkulární ekonomice. Jde o jednu z priorit rozvoje Evropské unie. Cirkulární ekonomika má řešit rozpor mezi stále většími požadavky průmyslu a jiných odvětví na přírodní zdroje a zároveň stále velmi malé míry opětovného využívání zdrojů i tíživého hromadění nevyužitelných odpadů. Ve spojení s inovacemi nabízí tento koncept velké příležitosti pro podnikání. V úterý 8. října se bude konat v sále E4 mezinárodní konference na téma cirkulární ekonomiky a ve čtvrtek 10. října v sále P4 kulaté stoly na toto téma. Více informací ZDE

Radnici v Chocni došla trpělivost s lidmi, kteří netřídí komunální odpad. Začala proto s namátkovými kontrolami. Výsledky jsou alarmující: polovina lidí hází do popelnic také plasty, papír nebo třeba kov. Teď dostali varovnou nálepku a od září nebude město nádoby, jejichž obsah by se dal recyklovat, vyvážet vůbec. Podobný systém zvolila před třemi lety také Jihlava, která do ulic vyslala takzvané odpadové detektivy. Podle radnice se systém osvědčil. Více ZDE

ECHA zařadila na Kandidátský seznam 4 nové látky, které byly identifikovány jako SVHC. Kandidátský seznam nyní obsahuje 201 látek. Kandidátský seznam (dále KS) obsahuje látky, které mohou mít vážný dopad na lidské zdraví nebo na životní prostředí. Látky nově zařazené na KS, jejich vlastnosti a příklady použití:

1. 2-methoxyethyl acetate (EC 203-772-9, CAS 110-49-6): látka je toxická pro reprodukci; není registrována podle nařízení REACH;
2. Tris(4-nonylphenyl, branched and linear) phosphite (TNPP) with ≥ 0.1% w/w of 4-nonylphenol, branched and linear (4-NP) (EC -, CAS -): látka je endokrinní disruptor pro životní prostředí; používá se především jako antioxidant ke stabilizaci polymerů;
3. 2,3,3,3-tetrafluoro-2-(heptafluoropropoxy)propionic acid, its salts and its acyl halides (covering any of their individual isomers and combinations thereof) (EC -, CAS -): ekvivalentní úroveň obav odpovídající možným vážným vlivům na lidské zdraví a životní prostředí (čl. 57f); pomocné činidlo při výrobě fluorovaných polymerů;
4. 4-tert-butylphenol (EC 202-679-0, CAS 98-54-4): látka je endokrinní disruptor pro životní prostředí; návrh na identifikaci jako SVHC byl Komisi předložen v roce 2016; látka se používá do nátěrů, polymerů, lepidel, tmelů a při syntéze dalších látek.

V současné době obsahuje Kandidátský seznam 201 SVHC látek, z nichž 43 látek je zařazeno do přílohy XIV nařízení REACH tj. na seznam látek podléhajících povolení.

Po zařazení látky do KS vyplývají společnostem zákonné povinnosti, které se mohou vztahovat na látky samotné, ve směsích nebo v předmětech. Každý dodavatel předmětů obsahujících látku z KS v koncentraci vyšší než 0,1% hm. musí poskytnout dostatek informací příjemcům předmětu a spotřebitelům. Kromě toho, dodavatelé a výrobci předmětů obsahujících látku z KS musí do 6 měsíců od jejího zařazení (16. ledna 2020) podat oznámení agentuře ECHA. Informace o těchto povinnostech a souvisejících nástrojích najdete na internetových stránkách ECHA.

Další informace:

Kandidátský seznam

Souhrn povinností vyplývajících ze zařazení do KS

Návrhy na identifikaci SVHC odsouhlasené MSC

Jak oznámit látky v předmětech

ECHA předložila Evropské komisi doporučení ke změně přílohy XIV nařízení REACH (seznam látek podléhajících povolení) přidáním vlastnosti endokrinního disruptoru u čtyř ftalátů. Změna v příloze XIV nařízení REACH se týká úpravy záznamů u následujících čtyř ftalátů:

• bis(2-ethylhexyl) phthalate (DEHP) EC 204-211-0, CAS 117-81-7;

• dibutyl phthalate (DBP) EC 201-557-4, CAS 84-74-2;

• benzyl butyl phthalate (BBP) – EC 201-622-7, CAS 85-68-7;

• diisobutyl phthalate (DIBP) – EC 201-553-2, CAS 84-69-5.

Tyto ftaláty byly identifikovány nejprve jako látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC) vzhledem ke klasifikaci jako látky toxické pro reprodukci a následně byly zařazeny na seznam látek podléhajících povolení. Později byly identifikovány i jako látky s vlastnostmi narušujícími endokrinní činnost s účinky na lidské zdraví a v případě DEHP také na životní prostředí.

Veřejná konzultace k návrhu doporučení na aktualizaci přílohy XIV probíhala od prosince 2018 do března 2019. Na žádost Komise proběhla ke stejnému problému veřejná konzultace také v létě 2018. Výbor členských států (MSC) přijal ke změně stanovisko na svém jednání v červnu 2019.

ECHA stanovisko MSC a připomínky, které obdržela během veřejné konzultace, zohlednila ve  svém konečném doporučení Evropské komisi.

V důsledku navržené změny některá použití ftalátů, která byla doposud osvobozena od povolení, budou povolení vyžadovat např.:

• použití 4 ftalátů ve směsích v koncentracích rovnajících se nebo vyšších než 0,1 % hm. (doposud 0,3 % hm.);

• některá použití DEHP (např. materiály přicházející do styku s potravinami a zdravotnické prostředky), které již nebudou spadat pod obecné výjimky z požadavku na povolení.

Kromě toho vyzývá ECHA Evropskou komisi, aby přezkoumala stávající výjimku pro použití BBP a DBP ve vnitřních obalech léčivých přípravků.

Konečnou změnu položek v příloze XIV nařízení REACH týkajících se ftalátů, včetně rozhodnutí o termínech, do kterých budou muset společnosti požádat ECHA o povolení a o výjimky, provede Komise ve spolupráci s členskými státy a Evropským parlamentem.

Další informace:

Doporučení ECHA

Stanovisko MSC

Předchozí doporučení

Obecné výjimky z požadavků autorizace

Kandidátský seznam

Seznam látek podléhajících povolení

Povolování

Zdroj: MPO

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Díky sporné části zákona, která platí od roku 2016, se u prioritních dopravních staveb z transevropské sítě nemusí opakovat celý proces posouzení vlivů. Podle většiny ústavních soudců zákon neodporuje ústavě. Neúspěšný návrh na zrušení podal Krajský soud v Ostravě.

Ústavní soudci v dnešním nálezu kromě jiného zdůraznili mezinárodní závazky Česka. "Velmi zjednodušeně řečeno, Česká republika se zavázala stavět a musí své mezinárodní závazky splnit," řekl novinářům soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Změna zákona reagovala na problémy se starými posudky vzniklými podle zákona z roku 1992, tedy před vstupem ČR do EU, které unie neuznává. U prioritních záměrů vymezených nařízením vlády není nutné opakovat všechny procesní fáze - oznámení záměru, zjišťovací řízení, vyjádření veřejnosti a samospráv či veřejné projednání. Stačí, když ministerstvo životního prostředí vydá nové závazné stanovisko k vlivům na životní prostředí.

V roce 2016 vládní nařízení na seznam prioritních dopravních staveb zařadilo například obchvaty Českých Budějovic, Frýdku-Místku a některých obcí na trase dálnice D6, stejně jako vybrané úseky D35, D49 a D1.

Krajský soud se zabývá žalobou Dětí Země související s obchvatem Frýdku-Místku. Ztotožnil se s argumentací ekologů a předal ústavním soudcům návrh na zrušení sporného paragrafu. Podle krajského soudu zákon postrádá obecnost, protože se vztahuje pouze na předem určené dopravní záměry. Dále návrh poukazoval na vyloučení dotčené veřejnosti z projednávání vlivu záměrů na životní prostředí.

Podle ÚS ale není zákon ušit na míru konkrétním stavbám, jako se to v minulosti stalo u jezů na Labi nebo vzletové dráhy v Ruzyni. Stavby musely splnit několik podmínek. Jde o zařazení do evropské dopravní sítě, vydání územního rozhodnutí do března 2015 a souhlasné stanovisko k hodnocení vlivů na životní prostředí vydané podle starého zákona.

Veřejnost podle Jirsy nepřijde o možnost se ke stavbám vyjádřit. "I v těch konkrétních prioritních záměrech bude následovat stavební řízení a tam se bude moci veřejnost plnohodnotně účastnit, podávat žaloby. Jednotlivé správní akty budou podléhat soudnímu přezkumu," řekl Jirsa. Odlišné stanovisko měl z ústavních soudců jen jeden, a to Ludvík David.

Dokument ke stažení:

Text nálezu sp. zn. Pl. ÚS 44/18 včetně disentu je dostupný ZDE (476 KB, PDF).

Plasty představují pro životní prostředí stále větší problém. Jednu z cest, jak ho alespoň částečně snížit, představuje plánované zavedení záloh za nápojové PET lahve. Češi jsou sice v současnosti „mistři světa“ v třídění plastových odpadů, ale v jejich recyklaci země značně pokulhává. Zhruba polovina plastových lahví, kelímků a dalších výrobků, s nimiž Češi běhají ke žlutým kontejnerům, totiž nakonec stejně skončí na skládce nebo ve spalovně. Více ZDE

Česká republika má první data o tom, kolik jídla se vyhodí v oblasti závodních jídelen a rychlého občerstvení, a to díky nově provedenému výzkumu. Vyplývá z něj, že více než polovina vyhozených potravin (56 %) vzniká v kuchyních při přípravě, 14 % se vyhodí ve výdeji jídel a za 30 % jsou zodpovědní konzumenti. Z 1 kilogramu připraveného jídla v průměru přijde na zmar 11 %.

Na projektu financovaném Technologickou agenturou České republiky (TA ČR) spolupracují Technologické centrum Akademie věd, společnost Median, Ústav zemědělské ekonomiky a informací a Zachraň jídlo. Cílem projektu je změřit, kolik se plýtvá, identifikovat příčiny a navrhnout opatření, jak plýtvání předcházet nebo jak darovat přebytečné potraviny. Měření probíhalo od října do prosince roku 2018 ve 12 provozovnách 3 řetězců, konkrétně společností Bageterie Boulevard, Eurest (Compass Group) a jednoho řetězce rychlého občerstvení. Výzkumníci třídili vyhazované jídlo jak v kuchyních, tak i odpad od strávníků v koších provozoven.

Měření probíhalo od října do prosince roku 2018 ve 12 provozovnách 3 řetězců, konkrétně společností Bageterie Boulevard, Eurest (Compass Group) a jednoho řetězce rychlého občerstvení. Výzkumníci třídili vyhazované jídlo jak v kuchyních, tak i odpad od strávníků v koších provozoven.

Z naměřených dat vyplývá, že se nejvíce vyhazuje zelenina a ovoce, které představují téměř čtvrtinu celkových potravinových ztrát a odpadu a vznikají převážně v kuchyni (jedná se obvykle o slupky, odřezky a košťály). Za dobu 63 dnů, kdy k měření docházelo, výzkumníci analyzovali necelé tři tuny jídla a pití určeného na vyhození. Rozlišovali při tom, jestli se jedná o potravinovou ztrátu, či potravinový odpad a s ohledem na zaměření výzkumu použili tyto definice:

Potravinová ztráta: Potravina, která byla vyřazena z dalšího zpracování nebo prodeje v daném provozu, avšak není nutně degradována na odpad, neboť může být dále zužitkována k lidské konzumaci. Jedná se například o neprodané nebo jinak nevyužité hotové pokrmy, které mají potenciál být darovány do potravinové banky či být zkonzumovány jinde.

Potravinový odpad: Jakékoliv potraviny a nepoživatelné části potravin, které nejsou zkonzumovány a neslouží jako potravina k další konzumaci lidmi. Příkladem mohou být kosti, slupky citrusů či zbytky jídla od strávníků.

Pokud by se výsledky projektu rozšířily na celý segment, odhaduje se, že v oblasti rychlého občerstvení se ročně vyprodukuje 18 338 tun potravinového odpadu a ztrát a v závodních jídelnách 8 473 tun potravinového odpadu a ztrát za rok.

“ Z měření také vyplynulo, že množství potravin vyřazených z prodeje v provozovně, ale stále ještě s možností využití pro lidskou výživu, se pohybuje v průměru mezi 1,8 až 24 kg na den a provozovnu, ” říká manažerka projektu Lenka Hebáková z Technologického centra Akademie věd České republiky.

Jak plýtvání předcházet a jak darovat?

Po úvodní fázi projektu, která se věnovala měření, probíhá nyní debata se zapojenými řetězci o příčinách vzniku potravinového odpadu a ztrát a konkrétních možnostech, jak plýtvání potravinami redukovat. Na podzim bude projekt pokračovat workshopy nejen se zapojenými subjekty, ale také s dalšími klíčovými aktéry z oblasti veřejného stravování, státní správy, hygieny apod.

“Budeme diskutovat o tom, jak by se v provozu dalo předejít vzniku potravinových ztrát a odpadu. Do jednání zapojíme také ministerstva, která mají vliv na nastavení pravidel zacházení s potravinami, včetně darování potravin charitám a potravinovým bankám,” dodává Lenka Hebáková.

Finálním výstupem projektu pak bude v polovině roku 2020 volně dostupná metodická příručka, která by měla sloužit jako pomocník pro předcházení vzniku potravinového odpadu a ztrát v jakýchkoli dalších provozech veřejného stravování.

Ekologická soutěž E.ON Energy Globe každoročně sbírá a oceňuje zajímavé projekty, které přispívají k ochraně přírody. Letos v kategorii Produkt nominovala odborná porota do užšího finále dva projekty – aplikaci zachraňující neprodané jídlo z restaurací Nesnězeno.cz a projekt společnosti ReFork, která z přírodního odpadu z prvovýroby vyrábí jednorázové obaly a nádobí.

Zachránit milion porcí neprodaného jídla měsíčně z restaurací, bister a podniků rychlého občerstvení si dali za cíl zakladatelé projektu Nesnězeno.cz. „V České republice je 34 tisíc restauračních zařízení a každý podnik vyhodí minimálně jedno jídlo denně. Měsíčně takto skončí v odpadu přibližně milion porcí jídla, u něhož bylo jediným důvodem jeho likvidace to, že se neprodalo,“ vypočítává Jakub Henni, jeden ze spoluzakladatelů projektu. Do záchrany neprodaného jídla z restauračních zařízení se může zapojit velmi jednoduše úplně každý. Stačí si do mobilního telefonu stáhnout speciální aplikaci a objednat si za zvýhodněnou cenu jídlo z oblíbené restaurace, které se v daný den nepodařilo všechny navařené porce prodat.

Češi chtějí zachraňovat. Aplikace Nesnězeno.cz má téměř 20 tisíc uživatelů

Zájem zachraňovat přebytky jídla je ze strany lidí i restaurací velký a počet příznivců postupně roste. „Za půl roku se nám podařilo zachránit osm tisíc porcí jídla, což považujeme za dobrý začátek. Aktuálně spolupracujeme se zhruba stovkou restaurací a aplikaci si do svého mobilu stáhlo téměř dvacet tisíc uživatelů,“ uvádí poslední čísla Michaela Gregorová, spoluzakladatelka projektu Nesnězeno.cz. Do konce letošního roku chtějí autoři projektu získat alespoň tisícovku spolupracujících restaurací. Nejbližším cílem je rozrůst se do dalších větších měst a později i do menších měst v regionu. Dlouhodobou vizí je také šířit dobré příklady z podniků, jimž se daří neplýtvat jídlem.

Jednorázové vidličky a obaly, které se po vyhození rozloží

Celá řada výrobků z jednorázových plastů se po jednom použití stává odpadem bez dalšího využití. Hromadění přírodu zatěžujících a neekologických jednorázových plastů chce zabránit společnost ReFork. Ta vyvinula speciální materiál, ze kterého vznikají jednorázové ekologické obaly či nádobí. „Náš projekt je výjimečný tím, že zasahuje obrovský počet lidí. Po celém světě se lidé každý den stravují v sítích rychlého občerstvení nebo si berou jídlo v krabičkách domů. Pokud nás lidé podpoří svými hlasy, mohou naše produkty brzy vídat na každém kroku,“ pobízí k zaslání hlasu do soutěže E.ON Energy Globe Ondřej Vomela, marketingový ředitel společnosti ReFork.

Materiál vyvinutý společností ReFork je čistě přírodního původu a po použití se za běžné teploty v přírodě zcela rozloží. „Vstupní surovinou je přírodní odpad z prvovýroby. Při zpracování dřeva vznikají například piliny, které naší procedurou speciálně upravíme. Další přírodní surovinou je například škrob, jenž je odpadem při zpracování brambor,“ přibližuje výrobu ekologicky rozložitelného materiálu Ondřej Vomela, marketingový ředitel společnosti ReFork. Předností výrobků ReFork oproti těm z plastů je na dotek příjemnější materiál, vůně dřeva a atraktivní design.

Společnost ReFork si dala za cíl dodat dokončenou technologii rozložitelných obalových materiálů co největšímu počtu zákazníků z celé Evropy. Cílem projektu je do konce roku 2023 získat 10% podíl na evropském trhu jednorázových obalů.

Vítěznou firmu vybírá veřejnost

Oba projekty nominované v soutěži E.ON Energy Globe v kategorii Produkt teď soutěží o hlasy veřejnosti. „O vítězném projektu rozhodnou lidé v online hlasování. Odměnou za podpoření projektu je přitom šance na výhru elektrokola či zápůjčky vozu SUPERB iV s plug-in hybridním pohonem na tři měsíce,“ říká Vladimíra Glaserová z organizačního týmu soutěže. Hlasovat pro jeden ze dvou ekologických projektů mohou lidé na stránkách www.energyglobe.cz do 15. září.

Vláda včera odmítla návrh lidovců na ústavní ochranu vody. KDU-ČSL chtěla Ústavu změnit pouze pěti slovy. Podle vlády by se však přepsáním nic nezměnilo. Předlohu i tak posoudí poslanci. KDU-ČSL chce změnit Ústavu pouze přidáním pěti slov. Článek 7 uvádí, že „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“. Lidovci ho chtěli doplnit o to, že dbá zejména o ochranu vodních zdrojů a půdy. Kabinet se ale diskuzi o ústavní ochraně vody nebrání. „Vláda to bere jako vklad do debaty, kterou s ústavními právníky vedeme přes půl roku. Do konce srpna bychom měli mít k dispozici studii, kterou ministerstvo zemědělství objednalo u právníků z Univerzity Karlovy,“ sdělil Brabec (ANO). Celý článek ZDE

Inspektoři z oddělení odpadového hospodářství České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ostravě uložili pokutu 150 tisíc korun společnosti Klásek Trading s.r.o. Ta, coby dovozce, prokazatelně uváděla v roce 2017 na trh nebezpečné chemické látky obsažené v dovážené pyrotechnice. Porušila tak chemický zákon i evropské předpisy.

Inspektoři zjistili, že firma minimálně v roce 2017 dovážela z Číny bez registrace pyrotechniku s obsahem látek jako chloristan draselný, dusičnan barnatý, hliníkový prášek, oxid měďnatý, dusičnan draselný a síru, a to v množství přesahující jednu tunu ročně. Tuto činnost navíc coby dovozce a dodavatel neohlásila Ministerstvu zdravotnictví. Společnost také na webových stránkách internetového obchodu, v nabídce nebezpečných výbušných chemických směsí, neuvedla informace o nebezpečných vlastnostech a ani o nich zákazníky nijak neinformovala. Nezajistila ani vypracování bezpečnostních listů v souladu s nařízením REACH. To je v rozporu s chemickým zákonem i s předpisy Evropské unie.

„Po zvážení všech okolností jsme a uložili pokutu v dolní části zákonného rozpětí, které je stanovené podle chemického zákona až do výše 5 milionů korun. Výše pokuty je přiměřená rozsahu porušených povinností, má nápravný a do budoucna preventivní charakter,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Proti rozhodnutí podal obviněný odvolání k Ministerstvu životního prostředí, které výši pokuty potvrdilo a ta nabyla 28. června 2019 právní moci.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 180 tisíc korun společnosti SAVE CZ s.r.o. Firma provozovala v obci Rychnov na Chrudimsku mobilní drtič odpadů a kompostárnu v rozporu s podmínkami provozu těchto zařízení, které stanovil Krajský úřad Pardubického kraje.

Při kontrole v roce 2018 inspektoři zjistili, že firma přijala a následně provedla v mobilním drtiči drcení odpadu, jehož zpracování v tomto zařízení nebylo povoleno. „Jednalo se o stovky tun starých dřevěných železničních pražců napuštěných kreosotovým olejem – tedy nebezpečný odpad obsahující velké množství polycyklických aromatických uhlovodíků,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové. Firma navíc nedodržela podmínku provozu, a to, že činnost drtiče musí před každým zahájením drcení ohlásit. „Na krajském úřadě jsme ověřovali, že od počátku roku 2017 do doby naší kontroly nebyla činnost drtiče ani jednou řádně ohlášena, ačkoli k drcení prokazatelně docházelo,“ řekl Trávníček.  

Inspektoři kontrolovali také kompostárnu firmy provozovanou ve stejné obci. Zjistili, že přijala a neoprávněně kompostovala odpady, které ke kompostování nebyly schválené. Šlo o více než 1772 tun škváry a strusky, přes 151 tun dřevěných obalů a více než 94 tun dřeva. „Společnost dále výrazně překročila povolenou kapacitu kompostárny. Podle platného provozního řádu mohla ke zpracování přijímat celkem 2400 tun odpadů ročně. V roce 2017 však přijala přes 5575 tun, tedy více než dvojnásobek. Překročení kapacity o více než tři tisíce tun hodnotíme jako závažné,“ doplnil Trávníček.

Při stanovování výše pokuty inspektoři vyhodnotili jako přitěžující okolnost to, že se nejednalo o první porušení zákona, kterého se společnost SAVE CZ dopustila. V roce 2017 jí za neoprávněné nakládání s odpady uložili pokutu 70 tisíc korun.

NMP je klasifikován jako toxický pro reprodukci (může poškodit plod v těle matky), způsobuje vážné podráždění očí a kůže a může způsobit podráždění dýchacích cest. Používá se jako rozpouštědlo nebo při procesu povlakování drátů. NMP je důležitou látkou pro různá průmyslová odvětví vyrábějící baterie, polovodiče, vlákna, léčiva.

Podle nařízení Komise (EU) 2018/588 (položka 71 přílohy XVII nařízení REACH) se NMP nesmí uvádět na trh, vyrábět ani používat jako látka samotná nebo obsažená ve směsích v koncentraci rovné nebo vyšší než 0, 3 % po dni 9. května 2020, pokud nebudou přijata vhodná opatření k řízení rizik a nebudou poskytnuty uvedené provozní podmínky. Pro NMP používaný jako rozpouštědlo nebo reaktant při procesu povlakování drátů se termín posunuje na 9. května 2024.

ECHA v úzké spolupráci s výrobci a hlavními uživateli NMP připravila pokyny, které pomohou společnostem, včetně malých a středních podniků, řídit rizika při používání NMP v průmyslových podnicích. Cílem bylo vytvořit praktický, výstižný a srozumitelný návod, který pomůže uživatelům této látky dodržovat ustanovená omezení. Obecný přístup popsaný v těchto pokynech lze využít i u dalších aprotických  rozpouštědel podobných NMP (např. DMF a DMAC), pokud by u nich v budoucnu byla zavedena podobná omezení.

Na podzim 2019 budou pokyny dostupné ve 23 jazycích EU.

Své názory na tyto pokyny je možné vyjádřit zodpovězením tří otázek uvedených na stránkách ECHA.

Další informace:

Pokyny "Jak dodržovat omezení NMP stanovené přílohou XVII REACH" [PDF][EN]

Nařízení Komise (EU) 2018/588 [PDF][EN]

Informace o NMP

Zdroj: MPO

Podle revidovaného nařízení o POPs má ECHA nové úkoly podporující kontrolu nejnebezpečnějších znečišťujících látek. Cílem je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před účinky těchto toxických chemických látek (zveřejněno ECHA 15. 7. 2019).

Perzistentní organické látky jsou toxické, bioakumulují se potravním řetězcem a dochází u nich k přenosu daleko od míst, kde byly vyrobeny nebo používány. Tyto látky představují riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Jsou celosvětově regulovány Stockholmskou úmluvou o perzistentních organických znečišťujících látkách a Aarhuskou úmluvou. Oba právní předpisy jsou v Evropské unii prováděny nově revidovaným nařízením (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách (dále POPs).

ECHA začíná pracovat na vědeckých, technických a administrativních úkolech spojených s identifikací a regulací POPs. Nařízení o POPs zakazuje nebo přísně omezuje výrobu a používání těchto látek v Evropské unii. ECHA bude podporovat identifikaci nových POPs a bude působit jako mezičlánek pro podávání zpráv o plnění nařízení, což znamená shromažďovat a zveřejňovat informace od členských států o používání, objemech, únicích, údajích z monitorování, zásobách a odpadech souvisejících s POPs a také podporovat Komisi při přezkumu a aktualizaci dalších činností, aby v boji proti rizikům způsobeným POPs nastal pokrok.

K dalším úkolům patří podpora výměny informací o POPs mezi různými subjekty v EU a třetími zeměmi, pomoc při práci Komise ve výboru pro přezkum POPs ve Stockholmské úmluvě a podpora činností EU v oblasti prosazování práva prostřednictvím Fóra agentury ECHA.

V roce 2020 začlení ECHA údaje o POPs do své databáze chemických látek. To umožní snadnější přístup k informacím o regulaci a rizicích látek, které jsou navrženy jako POPs nebo jsou již uvedeny v seznamu nařízení o POPs.

Další informace:

• Informace o POPs

• Nařízení (EU) 2019/1021 [CZ]

• Látky uvedené v přílohách nařízení o POPs

• Látky navržené jako POPs

• Perzistentní organické znečišťující látky, ECHA Newsletter 4/2018

ECHA žádá zúčastněné strany a společnosti (výrobci, dodavatelé, distributoři, dovozci), obchodní sdružení a vědecké subjekty, aby předložily potřebné informace a pomohly tak při přípravě dokumentace.

Cílem výzvy je shromáždit konkrétní důkazy a informace pro přehodnocení některých výjimek stávajícího omezení olova a jeho sloučenin (záznam 63 v příloze XVII nařízení REACH) a případně tento záznam odpovídajícím způsobem změnit.

Zúčastněné strany mohou své informace předkládat do 19. září 2019 prostřednictvím odpovědí na otázky uvedené v tabulce Výzvy k předkládání připomínek a důkazů na internetových stránkách ECHA. Jedná se o následující otázky:

• Jakou zkušenost máte s analytickými metodami pro stanovení toho, že míra uvolňování olova z předmětů (povlakovaných nebo nepovlakovaných) nepřesahuje hranici 0,05 μg/cm² za hodinu?

• Jak byste popsali dostupnost a vhodnost těchto analytických metod?

• Jak často a v jakém množství se používá olovo v těchto předmětech:

• klíče a zámky včetně visacích zámků

• hudební nástroje

• náboženské předměty a přenosné zinko-uhlíkové baterie a knoflíkové baterie?

• Jaká je technické funkce (účel) přítomnosti olova v těchto předmětech?

• Jaké jsou dostupné alternativní látky nebo technologie olova a jeho sloučenin používané ve výše uvedených předmětech?

• Jaké by byly socioekonomické důsledky spojené s omezením používání olova v uvedených předmětech?